Verse 1
१ अथ सामान्यपूजापद्धतिः तत्र ब्राह्मे मुहूर्ते उत्थाय मुक्तस्वापः रात्रिवासस्त्यक्त्वा शिरसि सहस्रदलकमलकर्णिकास्थितं श्वेतवर्णं गुरुं द्विभुजं वराभयकरं श्वेतमाल्यानुलेपनं स्वप्रकाशरूपं स्ववामस्थितसुरक्तशक्त्या स्वप्रकाशरूपया सहितं विभाव्य मानसोपचारैराराध्य नमस्कुर्यात् । यथा : अखण्डमण्डलाकारं व्याप्तं येन चराचरम् । तत्पदं दर्शितं येन तस्मै श्रीगुरवे नमः । अज्ञानतिमिरान्धस्य ज्ञानाञ्जनशलाकया । चक्षुरुन्मीलितं येन तस्मै श्रीगुरवे नमः । ततो मूलादिब्रह्मरन्ध्रान्तं मूलविद्यां विभावयेत् । मूलविद्यां कुण्डलिनीम् ॥ तथा च योगिनीहृदये : विद्या कुण्डलिनीरूपा मण्डलत्रयभेदिनी ॥१॥
atha sāmānyapūjāpaddhatiḥ | tatra brāhme muhūrte utthāya muktasvāpaḥ rātrivāsastyaktvā śirasi sahasradalakamalakarṇikāsthitaṃ śvetavarṇaṃ guruṃ dvibhujaṃ varābhayakaraṃ śvetamālyānulepanaṃ svaprakāśarūpaṃ svavāmasthitasuraktaśaktyā svaprakāśarūpayā sahitaṃ vibhāvya mānasopacārairārādhya namaskuryāt | yathā : | akhaṇḍamaṇḍalākāraṃ vyāptaṃ yena carācaram | tatpadaṃ darśitaṃ yena tasmai śrīgurave namaḥ | ajñānatimirāndhasya jñānāñjanaśalākayā | cakṣurunmīlitaṃ yena tasmai śrīgurave namaḥ | tato mūlādibrahmarandhrāntaṃ mūlavidyāṃ vibhāvayet | mūlavidyāṃ kuṇḍalinīm || tathā ca yoginīhṛdaye : | vidyā kuṇḍalinīrūpā maṇḍalatrayabhedinī ||
Citeउद्धृत करें
OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 1.1. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-one-general-worship-procedure#v1. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.
JSON ↗सामान्य पूजा पद्धति। ब्राह्म मुहूर्त में उठकर, नींद छोड़कर, रात के वस्त्र त्यागकर साधक सिर के सहस्रदल कमल की कर्णिका में गुरु की भावना करे: श्वेत वर्ण, दो भुजाओं वाला, वर और अभय देने वाले हाथ, श्वेत माला और लेप, स्वयं प्रकाशमान, और अपनी बाईं ओर बैठी गहरे लाल रंग की, स्वयं प्रकाशमान शक्ति के साथ। मानसिक उपचारों से उनकी पूजा करके प्रणाम करे। जैसे: "जिसने वह पद दिखाया जिससे अखण्ड मण्डल के आकार वाला यह चर-अचर जगत व्याप्त है, उस श्री गुरु को नमस्कार। जिसने अज्ञान के अन्धकार से अन्धे की आँख ज्ञान रूपी अञ्जन की सलाई से खोली, उस श्री गुरु को नमस्कार।" फिर मूलाधार से ब्रह्मरन्ध्र तक मूल विद्या की भावना करे। मूल विद्या कुण्डलिनी है। योगिनीहृदय में भी: "विद्या कुण्डलिनी रूप वाली है, तीन मण्डलों को भेदने वाली।"
The general procedure of worship. Rising in the brāhma hour, his sleep over, the worshipper leaves off the night clothes and imagines the guru in the pericarp of the thousand-petalled lotus in the head: white, two-armed, his hands granting boons and safety, wearing white garlands and unguents, self-luminous, together with his śakti of deep red, herself self-luminous, seated on his left. He worships him with mental services and bows to him. Thus: "Homage to the revered guru, who showed that state by which the moving and unmoving world, whose form is the unbroken circle, is pervaded. Homage to the revered guru, who opened with the collyrium-stick of knowledge the eye of one blinded by the darkness of ignorance." Then he should visualise the root vidyā from the base centre up to the opening of Brahmā. The root vidyā is Kuṇḍalinī. So too in the Yoginīhṛdaya: "The vidyā is in the form of Kuṇḍalinī, piercing the three circles."
अखण्ड-मण्डल-आकारम् (akhaṇḍa-maṇḍala-ākāram) — whose form is the unbroken circleअखण्ड मण्डल के आकार वालाव्याप्तम् (vyāptam) — pervadedव्याप्तयेन (yena) — by whomजिससेचर-अचरम् (cara-acaram) — the moving and the unmovingचर और अचरतत्-पदम् (tat-padam) — that stateवह पददर्शितम् (darśitam) — shownदिखायायेन (yena) — by whomजिसनेतस्मै (tasmai) — to himउसश्री-गुरवे (śrī-gurave) — to the revered guruश्री गुरु कोनमः (namaḥ) — homageनमस्कारअज्ञान-तिमिर-अन्धस्य (ajñāna-timira-andhasya) — of one blinded by the darkness of ignoranceअज्ञान के अन्धकार से अन्धे काज्ञान-अञ्जन-शलाकया (jñāna-añjana-śalākayā) — with the collyrium-stick of knowledgeज्ञान रूपी अञ्जन की सलाई सेचक्षुः (cakṣuḥ) — the eyeआँखउन्मीलितम् (unmīlitam) — openedखोलीयेन (yena) — by whomजिसनेतस्मै (tasmai) — to himउसश्री-गुरवे (śrī-gurave) — to the revered guruश्री गुरु कोनमः (namaḥ) — homageनमस्कारविद्या (vidyā) — the vidyāविद्याकुण्डलिनी-रूपा (kuṇḍalinī-rūpā) — in the form of Kuṇḍalinīकुण्डलिनी रूप वालीमण्डल-त्रय-भेदिनी (maṇḍala-traya-bhedinī) — piercing the three circlesतीन मण्डलों को भेदने वाली