Bṛhat Tantrasāra प्रथमः परिच्छेदः Chapter 7
Lang
IAST
Words

॥ श्रीगणेशाय नमः ॥

बृहत्तन्त्रसारः

प्रथमः परिच्छेदः
Chapter Seven · The Rosary · Verses 47–21

मालानिर्णयः

The chapter first teaches the hand-rosary: which joints of which fingers are counted, in what order, for a hundred and eight, for Viṣṇu, for Śakti and for Śrīvidyā, and that japa on the finger-tips or across a gap is lost. Count may not be kept with grain, flowers or clay, but with pellets of lac, red sandal, vermilion and cow-dung; the garland of letters, from a to kṣa with bindu, run forward and back, is itself a rosary. Then the beads: rudrākṣa, conch, lotus-seed, putrajīva, pearl, crystal, gold, coral, silver and kuśa-root, each with its multiplied fruit, and the special rosaries for Dhūmāvatī, Tārā and the Bhairavī vidyā; the beads must be alike, sound and new. Seats of wool, silk, wood and skin are fit; hair, cloth, bamboo, stone, grass and bare earth bring loss. Finally the making of the rosary — the thread, its colour, the knots, head and tail of the beads, the Meru — and its consecration with the five brahma-mantras, bathing, worship, homa and the prayer to the rosary, with rules for a broken thread and for the fingers that move the beads. अध्याय पहले कर-माला सिखाता है: किस उँगली के कौन से पर्व, किस क्रम में गिने जाएँ — एक सौ आठ के लिए, विष्णु के लिए, शक्ति के लिए और श्रीविद्या के लिए; और उँगलियों के अग्रभाग पर या पर्वों की सन्धि में किया जप निष्फल है। गिनती अन्न, फूल या मिट्टी से नहीं, बल्कि लाख, रक्तचन्दन, सिन्दूर और गोबर की गोलियों से रखी जाए; अ से क्ष तक बिन्दु सहित वर्णों की माला, अनुलोम-विलोम क्रम से, स्वयं एक माला है। फिर मणियाँ: रुद्राक्ष, शङ्ख, पद्माक्ष, पुत्रजीव, मोती, स्फटिक, सोना, मूँगा, चाँदी और कुशमूल — हर एक का गुना हुआ फल; धूमावती, तारा और भैरवी विद्या की विशेष मालाएँ; मणियाँ एक जैसी, निर्दोष और नई हों। ऊन, रेशम, काठ और चर्म के आसन उचित हैं; रोम, वस्त्र, बाँस, पत्थर, घास और नंगी धरती हानि देते हैं। अन्त में माला का निर्माण — सूत, उसका रंग, गाँठें, मणियों का मुख और पुच्छ, मेरु — और पाँच ब्रह्म-मन्त्रों से उसका संस्कार, स्नान, पूजा, होम और माला की प्रार्थना, साथ ही टूटे सूत और माला चलाने वाली उँगलियों के नियम।

Begin verses ↓

सनत्कुमारसंहितायाम् — In the Sanatkumārasaṃhitā: सनत्कुमारसंहिता में:

Verse 47

४७ अथ मालानिर्णयः तर्जनी मध्यमानामा कनिष्ठा चेति ताः क्रमात् । तिस्रोऽङ्गुल्यस्त्रिपर्वाणो मध्यमा चैकपर्विका । पर्वद्वयं मध्यमायां मेरुत्वेनोपकल्पयेत् ॥४७॥

atha mālānirṇayaḥ | tarjanī madhyamānāmā kaniṣṭhā ceti tāḥ kramāt | tisro'ṅgulyastriparvāṇo madhyamā caikaparvikā | parvadvayaṃ madhyamāyāṃ merutvenopakalpayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.47. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v47. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

माला का निर्णय। तर्जनी, मध्यमा, अनामिका और कनिष्ठा — ये क्रम से हैं। तीन उँगलियों के तीन-तीन पर्व गिने जाते हैं, मध्यमा का केवल एक; मध्यमा के दो पर्व मेरु के रूप में ठहराए जाएँ।

The rosary. The index, middle, ring and little fingers — these in order. Three of the fingers count three joints each, the middle finger only one; two joints of the middle finger are set as the Meru.

Word by wordपदार्थ

तर्जनी (tarjanī)the index fingerतर्जनीमध्यमा (madhyamā)the middle fingerमध्यमाअनामा (anāmā)the ring fingerअनामिकाकनिष्ठा (kaniṣṭhā)the little fingerकनिष्ठा (ca)andऔरइति (iti)thusऐसेताः (tāḥ)theseयेक्रमात् (kramāt)in orderक्रम सेतिस्रः (tisraḥ)threeतीनअङ्गुल्यः (aṅgulyaḥ)fingersउँगलियाँत्रि-पर्वाणः (tri-parvāṇaḥ)of three jointsतीन पर्व वालीमध्यमा (madhyamā)the middle fingerमध्यमा (ca)andऔरएक-पर्विका (eka-parvikā)of one jointएक पर्व वालीपर्व-द्वयम् (parva-dvayam)two jointsदो पर्वमध्यमायाम् (madhyamāyām)on the middle fingerमध्यमा परमेरुत्वेन (merutvena)as the Meruमेरु के रूप मेंउपकल्पयेत् (upakalpayet)one should setठहराए

तत्र क्रममाह सनत्कुमारसंहितायाम् — The order of it is told in the Sanatkumārasaṃhitā: उसका क्रम सनत्कुमारसंहिता में कहा है:

Verse 48

४८ अनामा-मध्यमारभ्य कनिष्ठादित एव च । तर्जनीमूलपर्यन्तं दशपर्वसु संजपेत् ॥४८॥

anāmā-madhyamārabhya kaniṣṭhādita eva ca | tarjanīmūlaparyantaṃ daśaparvasu saṃjapet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.48. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v48. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अनामिका के मध्य पर्व से आरम्भ करके, कनिष्ठा के क्रम से तर्जनी के मूल तक — दस पर्वों पर जप करे।

Beginning from the middle joint of the ring finger, going by the little finger and on to the root of the index finger, one should count japa on ten joints.

Word by wordपदार्थ

अनामा-मध्यम् (anāmā-madhyam)the middle joint of the ring fingerअनामिका का मध्य पर्वआरभ्य (ārabhya)beginning fromसे आरम्भ करकेकनिष्ठा-आदितः (kaniṣṭhā-āditaḥ)from the little finger onwardकनिष्ठा आदि क्रम सेएव (eva)indeedही (ca)andऔरतर्जनी-मूल-पर्यन्तम् (tarjanī-mūla-paryantam)up to the root of the index fingerतर्जनी के मूल तकदश-पर्वसु (daśa-parvasu)on ten jointsदस पर्वों परसंजपेत् (saṃjapet)one should do japaजप करे

तथा — So too: वैसे ही:

Verse 49

४९ अनामामूलमारभ्य कनिष्ठादित एव च । तर्जनीमध्यपर्यन्तमष्टपर्वसु संजपेत् । एतद्वचनन्तु अष्टोत्तरशतविषयम् विष्णुविषयञ्च ॥४९॥

anāmāmūlamārabhya kaniṣṭhādita eva ca | tarjanīmadhyaparyantamaṣṭaparvasu saṃjapet | etadvacanantu aṣṭottaraśataviṣayam viṣṇuviṣayañca ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.49. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v49. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अनामिका के मूल पर्व से आरम्भ करके, कनिष्ठा के क्रम से तर्जनी के मध्य पर्व तक — आठ पर्वों पर जप करे। यह वचन एक सौ आठ की संख्या के विषय में और विष्णु के विषय में है।

Beginning from the root joint of the ring finger, going by the little finger and on to the middle joint of the index finger, one should count japa on eight joints. This statement concerns a count of one hundred and eight, and concerns Viṣṇu.

Word by wordपदार्थ

अनामा-मूलम् (anāmā-mūlam)the root joint of the ring fingerअनामिका का मूल पर्वआरभ्य (ārabhya)beginning fromसे आरम्भ करकेकनिष्ठा-आदितः (kaniṣṭhā-āditaḥ)from the little finger onwardकनिष्ठा आदि क्रम सेएव (eva)indeedही (ca)andऔरतर्जनी-मध्य-पर्यन्तम् (tarjanī-madhya-paryantam)up to the middle joint of the index fingerतर्जनी के मध्य पर्व तकअष्ट-पर्वसु (aṣṭa-parvasu)on eight jointsआठ पर्वों परसंजपेत् (saṃjapet)one should do japaजप करे

शक्तिविषये पुनः — But for Śakti: शक्ति के विषय में फिर:

Verse 50

५० अनामिकात्रयं पर्व कनिष्ठा च त्रिपर्विका । मध्यमायाश्च त्रितयं तर्जनीमूलपर्वणि । तर्जन्यग्रे तथा मध्ये यो जपेत् स तु पापकृत् । इति श्रीक्रमवचनात् ॥५०॥

anāmikātrayaṃ parva kaniṣṭhā ca triparvikā | madhyamāyāśca tritayaṃ tarjanīmūlaparvaṇi | tarjanyagre tathā madhye yo japet sa tu pāpakṛt | iti śrīkramavacanāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.50. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v50. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अनामिका के तीन पर्व, कनिष्ठा के तीन, मध्यमा के तीन, और तर्जनी का मूल पर्व। जो तर्जनी के अग्रभाग या मध्य पर जप करता है वह पापी है — ऐसा श्रीक्रम का वचन है।

The three joints of the ring finger, the little finger with its three, the three of the middle finger, and the root joint of the index finger. Whoever does japa on the tip or the middle of the index finger is a sinner — so says the Śrīkrama.

Word by wordपदार्थ

अनामिका-त्रयम् (anāmikā-trayam)the three of the ring fingerअनामिका के तीनपर्व (parva)jointsपर्वकनिष्ठा (kaniṣṭhā)the little fingerकनिष्ठा (ca)andऔरत्रि-पर्विका (tri-parvikā)with its three jointsतीन पर्वों वालीमध्यमायाः (madhyamāyāḥ)of the middle fingerमध्यमा के (ca)andऔरत्रितयम् (tritayam)the threeतीनोंतर्जनी-मूल-पर्वणि (tarjanī-mūla-parvaṇi)on the root joint of the index fingerतर्जनी के मूल पर्व परतर्जनी-अग्रे (tarjanī-agre)on the tip of the index fingerतर्जनी के अग्रभाग परतथा (tathā)andतथामध्ये (madhye)on its middleमध्य परयः (yaḥ)whoजोजपेत् (japet)does japaजप करेसः (saḥ)heवहतु (tu)indeedतोपाप-कृत् (pāpa-kṛt)a sinnerपापी

तथा हंसपारमेश्वरे — So too in the Haṃsapārameśvara: वैसे ही हंसपारमेश्वर में:

Verse 51

५१ पर्वत्रयमनामायाः परिवर्तेन वै क्रमात् । पर्वत्रयं मध्यमायास्तर्जन्येकं समाहरेत् । पर्वद्वयञ्च तर्जन्या मेरुं तद्विद्धि पार्वति । शक्तिमाला समाख्याता सर्वतन्त्रप्रदीपिका ॥५१॥

parvatrayamanāmāyāḥ parivartena vai kramāt | parvatrayaṃ madhyamāyāstarjanyekaṃ samāharet | parvadvayañca tarjanyā meruṃ tadviddhi pārvati | śaktimālā samākhyātā sarvatantrapradīpikā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.51. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v51. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अनामिका के तीन पर्व, क्रम से घूमकर मध्यमा के तीन और तर्जनी का एक — इन्हें एक साथ ले। तर्जनी के दो पर्वों को मेरु जानो, हे पार्वती। यह शक्ति-माला कही गई है, जो सब तन्त्रों की दीपिका है।

Three joints of the ring finger, turning round in order, three of the middle finger and one of the index finger — take these together. Know the two joints of the index finger as the Meru, O Pārvatī. This is declared the Śakti rosary, the lamp of all the tantras.

Word by wordपदार्थ

पर्व-त्रयम् (parva-trayam)three jointsतीन पर्वअनामायाः (anāmāyāḥ)of the ring fingerअनामिका केपरिवर्तेन (parivartena)turning roundघूमकरवै (vai)indeedहीक्रमात् (kramāt)in orderक्रम सेपर्व-त्रयम् (parva-trayam)three jointsतीन पर्वमध्यमायाः (madhyamāyāḥ)of the middle fingerमध्यमा केतर्जनी-एकम् (tarjanī-ekam)one of the index fingerतर्जनी का एकसमाहरेत् (samāharet)one should take togetherलेपर्व-द्वयम् (parva-dvayam)two jointsदो पर्व (ca)andऔरतर्जन्याः (tarjanyāḥ)of the index fingerतर्जनी केमेरुम् (merum)the Meruमेरुतत् (tat)thatवहविद्धि (viddhi)knowजानोपार्वति (pārvati)O Pārvatīहे पार्वतीशक्ति-माला (śakti-mālā)the Śakti rosaryशक्ति-मालासमाख्याता (samākhyātā)is declaredकही गई हैसर्व-तन्त्र-प्रदीपिका (sarva-tantra-pradīpikā)the lamp of all the tantrasसब तन्त्रों की दीपिका

तथा — So too: वैसे ही:

Verse 52

५२ अनामामूलमारभ्य प्रादक्षिण्यक्रमेण च । मध्यमामूलपर्यन्तमष्टपर्वसु संजपेत् । इदमप्यष्टोत्तरशतादिविषयम् ॥५२॥

anāmāmūlamārabhya prādakṣiṇyakrameṇa ca | madhyamāmūlaparyantamaṣṭaparvasu saṃjapet | idamapyaṣṭottaraśatādiviṣayam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.52. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v52. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अनामिका के मूल पर्व से आरम्भ करके प्रदक्षिणा-क्रम से मध्यमा के मूल तक आठ पर्वों पर जप करे। यह भी एक सौ आठ आदि की संख्या के विषय में है।

Beginning from the root joint of the ring finger and going clockwise up to the root of the middle finger, one should count japa on eight joints. This too concerns a count of one hundred and eight and the like.

Word by wordपदार्थ

अनामा-मूलम् (anāmā-mūlam)the root joint of the ring fingerअनामिका का मूल पर्वआरभ्य (ārabhya)beginning fromसे आरम्भ करकेप्रादक्षिण्य-क्रमेण (prādakṣiṇya-krameṇa)in the clockwise orderप्रदक्षिणा के क्रम से (ca)andऔरमध्यमा-मूल-पर्यन्तम् (madhyamā-mūla-paryantam)up to the root of the middle fingerमध्यमा के मूल तकअष्ट-पर्वसु (aṣṭa-parvasu)on eight jointsआठ पर्वों परसंजपेत् (saṃjapet)one should do japaजप करे

श्रीविद्याविषये पुनः — But for Śrīvidyā: श्रीविद्या के विषय में फिर:

Verse 53

५३ अनामामध्यमायाश्च मूलाग्रञ्च द्वयं द्वयम् । कनिष्ठायाश्च तर्जन्यास्त्रयं पर्व सुरेश्वरि । अनामाया मध्यमायाश्च मेरुः स्याद्द्वितयं शुभम् । प्रादक्षिणक्रमाद्देवि जपेत्त्रिपुरसुन्दरीम् । इति यामलवचनात् ॥५३॥

anāmāmadhyamāyāśca mūlāgrañca dvayaṃ dvayam | kaniṣṭhāyāśca tarjanyāstrayaṃ parva sureśvari | anāmāyā madhyamāyāśca meruḥ syāddvitayaṃ śubham | prādakṣiṇakramāddevi japettripurasundarīm | iti yāmalavacanāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.53. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v53. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अनामिका और मध्यमा के दो-दो पर्व — मूल और अग्र; कनिष्ठा और तर्जनी के तीन-तीन पर्व, हे सुरेश्वरी; और अनामिका तथा मध्यमा के मध्य पर्व, यह शुभ जोड़ा, मेरु है। प्रदक्षिणा-क्रम से, हे देवी, त्रिपुरसुन्दरी का जप करे — ऐसा यामल का वचन है।

Two joints each of the ring and middle fingers, the root and the tip; three joints of the little finger and of the index finger, O queen of the gods; and the middle joints of ring and middle fingers, an auspicious pair, are the Meru. In clockwise order, O Goddess, one should do the japa of Tripurasundarī — so says the Yāmala.

Word by wordपदार्थ

अनामा-मध्यमायाः (anāmā-madhyamāyāḥ)of the ring and middle fingersअनामिका और मध्यमा के (ca)andऔरमूल-अग्रम् (mūla-agram)root and tipमूल और अग्र (ca)andऔरद्वयम् (dvayam)twoदोद्वयम् (dvayam)two eachदो-दोकनिष्ठायाः (kaniṣṭhāyāḥ)of the little fingerकनिष्ठा के (ca)andऔरतर्जन्याः (tarjanyāḥ)of the index fingerतर्जनी केत्रयम् (trayam)threeतीनपर्व (parva)jointsपर्वसुरेश्वरि (sureśvari)O queen of the godsहे सुरेश्वरीअनामायाः (anāmāyāḥ)of the ring fingerअनामिका कामध्यमायाः (madhyamāyāḥ)of the middle fingerमध्यमा का (ca)andऔरमेरुः (meruḥ)the Meruमेरुस्यात् (syāt)isहोद्वितयम् (dvitayam)the pairदोनोंशुभम् (śubham)auspiciousशुभप्रादक्षिण-क्रमात् (prādakṣiṇa-kramāt)in clockwise orderप्रदक्षिणा-क्रम सेदेवि (devi)O Goddessहे देवीजपेत् (japet)one should do japa ofजप करेत्रिपुर-सुन्दरीम् (tripura-sundarīm)Tripurasundarīत्रिपुरसुन्दरी का

Verse 54

५४ कनिष्ठामूलमारभ्य प्रादक्षिण्यक्रमेण च । तर्जनीमूलपर्यन्तमष्टपर्वसु संजपेत् । इदमप्यष्टोत्तरशतविषयम् ॥५४॥

kaniṣṭhāmūlamārabhya prādakṣiṇyakrameṇa ca | tarjanīmūlaparyantamaṣṭaparvasu saṃjapet | idamapyaṣṭottaraśataviṣayam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.54. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v54. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कनिष्ठा के मूल पर्व से आरम्भ करके प्रदक्षिणा-क्रम से तर्जनी के मूल तक आठ पर्वों पर जप करे। यह भी एक सौ आठ की संख्या के विषय में है।

Beginning from the root joint of the little finger and going clockwise up to the root of the index finger, one should count japa on eight joints. This too concerns a count of one hundred and eight.

Word by wordपदार्थ

कनिष्ठा-मूलम् (kaniṣṭhā-mūlam)the root joint of the little fingerकनिष्ठा का मूल पर्वआरभ्य (ārabhya)beginning fromसे आरम्भ करकेप्रादक्षिण्य-क्रमेण (prādakṣiṇya-krameṇa)in the clockwise orderप्रदक्षिणा के क्रम से (ca)andऔरतर्जनी-मूल-पर्यन्तम् (tarjanī-mūla-paryantam)up to the root of the index fingerतर्जनी के मूल तकअष्ट-पर्वसु (aṣṭa-parvasu)on eight jointsआठ पर्वों परसंजपेत् (saṃjapet)one should do japaजप करे

मुण्डमालातन्त्रे — In the Muṇḍamālātantra: मुण्डमालातन्त्र में:

Verse 55

५५ अनामिकाद्वयं पर्व कनिष्ठादिक्रमेण तु । तर्जनीमूलपर्यन्तं करमाला प्रकीर्तिता ॥५५॥

anāmikādvayaṃ parva kaniṣṭhādikrameṇa tu | tarjanīmūlaparyantaṃ karamālā prakīrtitā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.55. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v55. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अनामिका के दो पर्व, फिर कनिष्ठा से क्रम में तर्जनी के मूल तक — यह कर-माला कही गई है।

Two joints of the ring finger, then in order from the little finger up to the root of the index finger — this is declared the hand-rosary.

Word by wordपदार्थ

अनामिका-द्वयम् (anāmikā-dvayam)two of the ring fingerअनामिका के दोपर्व (parva)jointsपर्वकनिष्ठा-आदि-क्रमेण (kaniṣṭhā-ādi-krameṇa)in the order beginning with the little fingerकनिष्ठा आदि के क्रम सेतु (tu)butतोतर्जनी-मूल-पर्यन्तम् (tarjanī-mūla-paryantam)up to the root of the index fingerतर्जनी के मूल तककर-माला (kara-mālā)the hand-rosaryकर-मालाप्रकीर्तिता (prakīrtitā)is declaredकही गई है

Verse 56

५६ अंगुलिनं वियुञ्जीत किञ्चिदाकुञ्चिते तले । अंगुलिनां वियोगाच्च छिद्रे च स्रवते जपः ॥५६॥

aṃgulinaṃ viyuñjīta kiñcidākuñcite tale | aṃgulināṃ viyogācca chidre ca sravate japaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.56. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v56. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उँगलियों को अलग न करे; हथेली थोड़ी मुड़ी रहे। उँगलियों के अलग होने और छेद खुलने से जप बह जाता है।

One should not part the fingers; the palm is kept a little curled. When the fingers part and a gap opens, the japa leaks away.

Word by wordपदार्थ

अंगुलिनम् (aṃgulinam)the fingersउँगलियों कोवियुञ्जीत (viyuñjīta)one should not partअलग न करेकिञ्चित् (kiñcit)a littleथोड़ीआकुञ्चिते (ākuñcite)curledमुड़ी हुईतले (tale)in the palmहथेली मेंअंगुलिनाम् (aṃgulinām)of the fingersउँगलियों केवियोगात् (viyogāt)from partingअलग होने से (ca)andऔरछिद्रे (chidre)through a gapछेद से (ca)andऔरस्रवते (sravate)leaks awayबह जाता हैजपः (japaḥ)the japaजप

अन्यत्रापि — Elsewhere too: अन्यत्र भी:

Verse 57

५७ अंगुल्यग्रेषु यज्जप्तं यज्जप्तं मेरुलङ्घने । पर्वसन्धिषु यज्जप्तं तत्सर्वं निष्फलं भवेत् ॥५७॥

aṃgulyagreṣu yajjaptaṃ yajjaptaṃ merulaṅghane | parvasandhiṣu yajjaptaṃ tatsarvaṃ niṣphalaṃ bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.57. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v57. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो उँगलियों के अग्रभाग पर जपा गया, जो मेरु लाँघते हुए जपा गया, जो पर्वों की सन्धियों पर जपा गया — वह सब निष्फल होता है।

What is recited on the finger-tips, what is recited while crossing the Meru, what is recited on the creases between the joints — all that is fruitless.

Word by wordपदार्थ

अंगुलि-अग्रेषु (aṃguli-agreṣu)on the finger-tipsउँगलियों के अग्रभाग परयत् (yat)whatजोजप्तम् (japtam)is recitedजपा गयायत् (yat)whatजोजप्तम् (japtam)is recitedजपा गयामेरु-लङ्घने (meru-laṅghane)in crossing the Meruमेरु लाँघने मेंपर्व-सन्धिषु (parva-sandhiṣu)on the creases between jointsपर्वों की सन्धियों परयत् (yat)whatजोजप्तम् (japtam)is recitedजपा गयातत् (tat)thatवहसर्वम् (sarvam)allसबनिष्फलम् (niṣphalam)fruitlessनिष्फलभवेत् (bhavet)becomesहोता है

Verse 58

५८ गणनाविधिमुल्लङ्घ्य यो जपेत्तज्जपं यतः । गृह्णन्ति राक्षसास्तेन गणयेत् सर्वथा बुधः ॥५८॥

gaṇanāvidhimullaṅghya yo japettajjapaṃ yataḥ | gṛhṇanti rākṣasāstena gaṇayet sarvathā budhaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.58. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v58. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो गिनती के विधान को लाँघकर जप करता है, उस जप को राक्षस ले लेते हैं; इसलिए बुद्धिमान सर्वथा गिनती रखे।

When someone does japa overstepping the rule of counting, the rākṣasas seize that japa; therefore the wise should always count.

Word by wordपदार्थ

गणना-विधिम् (gaṇanā-vidhim)the rule of countingगिनती के विधान कोउल्लङ्घ्य (ullaṅghya)oversteppingलाँघकरयः (yaḥ)whoजोजपेत् (japet)does japaजप करेतत् (tat)thatउसजपम् (japam)japaजप कोयतः (yataḥ)sinceक्योंकिगृह्णन्ति (gṛhṇanti)seizeले लेते हैंराक्षसाः (rākṣasāḥ)the rākṣasasराक्षसतेन (tena)thereforeइसलिएगणयेत् (gaṇayet)one should countगिनेसर्वथा (sarvathā)alwaysसर्वथाबुधः (budhaḥ)the wiseबुद्धिमान

विश्वसारे — In the Viśvasāra: विश्वसार में:

Verse 59

५९ जपसंख्या तु कर्तव्या नासंख्यातं जपेत् सुधीः । असंख्याकारकस्यास्य सर्वं भवति निष्फलम् ॥५९॥

japasaṃkhyā tu kartavyā nāsaṃkhyātaṃ japet sudhīḥ | asaṃkhyākārakasyāsya sarvaṃ bhavati niṣphalam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.59. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v59. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जप की संख्या रखनी चाहिए; बुद्धिमान बिना गिने जप न करे। जो गिनती नहीं करता, उसका सब निष्फल होता है।

The count of japa must be kept; the wise should not do japa uncounted. For one who does not count, all of it is fruitless.

Word by wordपदार्थ

जप-संख्या (japa-saṃkhyā)the count of japaजप की संख्यातु (tu)indeedतोकर्तव्या (kartavyā)is to be keptरखनी चाहिए (na)notअसंख्यातम् (asaṃkhyātam)uncountedबिना गिनेजपेत् (japet)should do japaजप करेसुधीः (sudhīḥ)the wiseबुद्धिमानअसंख्या-कारकस्य (asaṃkhyā-kārakasya)of one who does not countगिनती न करने वाले काअस्य (asya)of this oneइसकासर्वम् (sarvam)allसबभवति (bhavati)becomesहोता हैनिष्फलम् (niṣphalam)fruitlessनिष्फल

तन्त्रे — In the Tantra: तन्त्र में:

Verse 60

६० हृदये हस्तमारोप्य तिर्यक् कृत्वा करांगुलीः । आच्छाद्य वाससा हस्तौ दक्षिणेन जपेत् सदा ॥६०॥

hṛdaye hastamāropya tiryak kṛtvā karāṃgulīḥ | ācchādya vāsasā hastau dakṣiṇena japet sadā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.60. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v60. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हाथ को हृदय पर रखकर, उँगलियाँ तिरछी करके, और दोनों हाथ वस्त्र से ढककर, सदा दाहिने हाथ से जप करे।

Placing the hand at the heart, holding the fingers sideways, and covering both hands with a cloth, one should always do japa with the right hand.

Word by wordपदार्थ

हृदये (hṛdaye)at the heartहृदय परहस्तम् (hastam)the handहाथ कोआरोप्य (āropya)having placedरखकरतिर्यक् (tiryak)sidewaysतिरछीकृत्वा (kṛtvā)having madeकरकेकर-अंगुलीः (kara-aṃgulīḥ)the fingers of the handहाथ की उँगलियाँआच्छाद्य (ācchādya)having coveredढककरवाससा (vāsasā)with a clothवस्त्र सेहस्तौ (hastau)the two handsदोनों हाथदक्षिणेन (dakṣiṇena)with the rightदाहिने सेजपेत् (japet)one should do japaजप करेसदा (sadā)alwaysसदा

Verse 61

६१ अथ जपसंख्याधारणे निषिद्धानिषिद्धानि नाक्षतैर्हस्तपर्वैर्वा न धान्यैर्न च पुष्पकैः । न चन्दनैर्मृत्तिकया जपसंख्या न कारयेत् । लाक्षा-कुसीद-सिन्दूरं गोमयञ्च करीषकम् । विलोड्य गुलिकां कृत्वा जपसंख्यान्तु कारयेत् । कुसीदं रक्तचन्दनं करीषं शुष्कगोमयभस्म । इदन्तु पुरश्चरणविषये ज्ञेयम् । जपने यादृशी माला संख्यानेऽपि च तादृशी ॥६१॥

atha japasaṃkhyādhāraṇe niṣiddhāniṣiddhāni | nākṣatairhastaparvairvā na dhānyairna ca puṣpakaiḥ | na candanairmṛttikayā japasaṃkhyā na kārayet | lākṣā-kusīda-sindūraṃ gomayañca karīṣakam | viloḍya gulikāṃ kṛtvā japasaṃkhyāntu kārayet | kusīdaṃ raktacandanaṃ karīṣaṃ śuṣkagomayabhasma | idantu puraścaraṇaviṣaye jñeyam | japane yādṛśī mālā saṃkhyāne'pi ca tādṛśī ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.61. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v61. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जप की गिनती रखने में निषिद्ध और अनिषिद्ध। अक्षत से, हाथ के पर्वों से, धान्य, फूल, चन्दन या मिट्टी से जप की गिनती न रखे। लाख, कुसीद, सिन्दूर, गोबर और करीष को घोलकर गोलियाँ बनाकर उनसे जप की गिनती रखे। कुसीद रक्तचन्दन है; करीष सूखे गोबर की भस्म। यह पुरश्चरण के विषय में समझना चाहिए। जप में जैसी माला हो, गिनती में भी वैसी ही हो।

What is forbidden and allowed for keeping the count of japa. One should not keep the count of japa with unbroken rice, with the finger-joints, with grain, flowers, sandal or clay. Mixing lac, kusīda, vermilion, cow-dung and dried dung and rolling pellets, one should keep the count with those. Kusīda is red sandal; karīṣa is the ash of dried cow-dung. This is to be understood for puraścaraṇa. Whatever rosary is used for japa, the same is used for the count.

Word by wordपदार्थ

(na)notअक्षतैः (akṣataiḥ)with unbroken riceअक्षत सेहस्त-पर्वैः (hasta-parvaiḥ)with the finger-jointsहाथ के पर्वों सेवा (vā)orया (na)notधान्यैः (dhānyaiḥ)with grainधान्य से (na)not (ca)andऔरपुष्पकैः (puṣpakaiḥ)with flowersफूलों से (na)notचन्दनैः (candanaiḥ)with sandalचन्दन सेमृत्तिकया (mṛttikayā)with clayमिट्टी सेजप-संख्या (japa-saṃkhyā)the count of japaजप की गिनती (na)notकारयेत् (kārayet)one should keepकरेलाक्षा-कुसीद-सिन्दूरम् (lākṣā-kusīda-sindūram)lac, kusīda and vermilionलाख, कुसीद और सिन्दूरगोमयम् (gomayam)cow-dungगोबर (ca)andऔरकरीषकम् (karīṣakam)dried dungकरीषविलोड्य (viloḍya)having mixedघोलकरगुलिकाम् (gulikām)a pelletगोलीकृत्वा (kṛtvā)having madeबनाकरजप-संख्याम् (japa-saṃkhyām)the count of japaजप की गिनतीतु (tu)indeedतोकारयेत् (kārayet)one should keepकरेजपने (japane)in japaजप मेंयादृशी (yādṛśī)of whatever kindजैसीमाला (mālā)the rosaryमालासंख्याने (saṃkhyāne)in countingगिनती मेंअपि (api)alsoभी (ca)andऔरतादृशी (tādṛśī)of the same kindवैसी

सनत्कुमारीये — In the Sanatkumārīya: सनत्कुमारीय में:

Verse 62

६२ अथ वर्णमाला क्रमोत्क्रमगतैर्माला मातृकार्णैः क्षमेरुकैः । सविन्दुकैः साष्टवर्गैरन्तर्यजनकर्मणि आदि कु चु टु तु पु यु शवोष्टौ प्रकीर्तिताः ॥६२॥

atha varṇamālā | kramotkramagatairmālā mātṛkārṇaiḥ kṣamerukaiḥ | savindukaiḥ sāṣṭavargairantaryajanakarmaṇi ādi ku cu ṭu tu pu yu śavoṣṭau prakīrtitāḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.62. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v62. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वर्णमाला। मातृका के वर्ण, अनुलोम और विलोम क्रम से, क्ष को मेरु बनाकर, बिन्दु सहित, आठ वर्गों के साथ, अन्तर्याग के कर्म में एक माला बनते हैं। आठ वर्ग ये कहे गए हैं: स्वर, कु, चु, टु, तु, पु, यु और श।

The garland of letters. The letters of the mātṛkā, running forward and backward, with kṣa as the Meru, each with bindu, together with the eight classes, form a rosary in the rite of inner worship. The eight classes are declared as the vowels, ku, cu, ṭu, tu, pu, yu and śa.

Word by wordपदार्थ

क्रम-उत्क्रम-गतैः (krama-utkrama-gataiḥ)running forward and backwardअनुलोम और विलोम क्रम से चलने वालेमाला (mālā)a rosaryमालामातृका-अर्णैः (mātṛkā-arṇaiḥ)with the letters of the mātṛkāमातृका के वर्णों सेक्ष-मेरुकैः (kṣa-merukaiḥ)with kṣa as the Meruक्ष को मेरु बनाकरस-विन्दुकैः (sa-vindukaiḥ)with binduबिन्दु सहितस-अष्ट-वर्गैः (sa-aṣṭa-vargaiḥ)with the eight classesआठ वर्गों सहितअन्तर्यजन-कर्मणि (antaryajana-karmaṇi)in the rite of inner worshipअन्तर्याग के कर्म मेंआदि (ādi)the firstआदिकु (ku)kuकुचु (cu)cuचुटु (ṭu)ṭuटुतु (tu)tuतुपु (pu)puपुयु (yu)yuयुशवः (śavaḥ)and śaऔर शअष्टौ (aṣṭau)eightआठप्रकीर्तिताः (prakīrtitāḥ)are declaredकहे गए हैं

तत्रायमर्थः — The meaning of it is this: इसका अर्थ यह है:

Verse 63

६३ अकारादिवर्णान् प्रत्येकं सविन्दु कृत्वा अनुलोमविलोमक्रमेण शतं संजप्य अकारादीनां वर्णानां कवर्गादीनाञ्चान्त्यवर्णं सानुस्वारं कृत्वा पूर्वमुच्चार्य पश्चात् मन्त्रजपः कर्तव्यः । अनेन प्रकारेणाष्टोत्तरशतसंख्यजपो भवति । अन्तर्यजन इत्युपलक्षणम् ॥६३॥

akārādivarṇān pratyekaṃ savindu kṛtvā anulomavilomakrameṇa śataṃ saṃjapya akārādīnāṃ varṇānāṃ kavargādīnāñcāntyavarṇaṃ sānusvāraṃ kṛtvā pūrvamuccārya paścāt mantrajapaḥ kartavyaḥ | anena prakāreṇāṣṭottaraśatasaṃkhyajapo bhavati | antaryajana ityupalakṣaṇam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.63. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v63. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अ आदि हर वर्ण को बिन्दु सहित करके, अनुलोम-विलोम क्रम से उनके साथ मन्त्र का सौ बार जप करे; फिर स्वरों के और क आदि वर्गों के अन्तिम वर्ण को अनुस्वार सहित पहले उच्चारण करके, उसके बाद मन्त्र का जप करे। इस प्रकार एक सौ आठ संख्या का जप होता है। "अन्तर्याग" कहना केवल उपलक्षण है।

Giving each letter from a onward its bindu, one recites the mantra a hundred times with them in forward and backward order; then one first utters the last letter of the vowels and of each class from ka onward, with anusvāra, and afterwards recites the mantra. In this way the japa comes to one hundred and eight. "Inner worship" is only an indication.

तथा च — So too: वैसे ही:

Verse 64

६४ सविन्दुं वर्णमुच्चार्य पश्चान्मन्त्रं जपेद्बुधः । अकारादिक्षकारान्तं विन्दुयुक्तं विभाव्य च । वर्णमाला समाख्याता अनुलोमविलोमिका । इति नारदवचनात् ॥६४॥

savinduṃ varṇamuccārya paścānmantraṃ japedbudhaḥ | akārādikṣakārāntaṃ vinduyuktaṃ vibhāvya ca | varṇamālā samākhyātā anulomavilomikā | iti nāradavacanāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.64. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v64. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बुद्धिमान बिन्दु सहित वर्ण का उच्चारण करके फिर मन्त्र जपे, अ से क्ष तक वर्णों को बिन्दु-युक्त भावना करके। यह अनुलोम-विलोम वाली वर्णमाला कही गई है — ऐसा नारद का वचन है।

The wise should utter the letter with bindu and then recite the mantra, contemplating the letters from a to kṣa joined with bindu. This is declared the garland of letters, forward and backward — so says Nārada.

Word by wordपदार्थ

स-विन्दुम् (sa-vindum)with binduबिन्दु सहितवर्णम् (varṇam)the letterवर्ण कोउच्चार्य (uccārya)having utteredउच्चारण करकेपश्चात् (paścāt)afterwardsबाद मेंमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रजपेत् (japet)should reciteजपेबुधः (budhaḥ)the wiseबुद्धिमानअकार-आदि-क्षकार-अन्तम् (akāra-ādi-kṣakāra-antam)from a to kṣaअ से क्ष तकविन्दु-युक्तम् (vindu-yuktam)joined with binduबिन्दु से युक्तविभाव्य (vibhāvya)having contemplatedभावना करके (ca)andऔरवर्ण-माला (varṇa-mālā)the garland of lettersवर्णमालासमाख्याता (samākhyātā)is declaredकही गई हैअनुलोम-विलोमिका (anuloma-vilomikā)forward and backwardअनुलोम-विलोम वाली

प्रकारान्तरं विशुद्धेश्वरे — Another way, in the Viśuddheśvara: दूसरा प्रकार, विशुद्धेश्वर में:

Verse 65

६५ अनुलोमविलोमेन वर्गाष्टकविभेदतः । मन्त्रेणान्तरितान् वर्णान् वर्णेनान्तरितान् मनून । कुर्याद्वर्णमयीं मालां सर्वतन्त्रप्रकाशिनीम् । चरमार्णं मेरुरूपं लङ्घनं नैव कारयेत् ॥६५॥

anulomavilomena vargāṣṭakavibhedataḥ | mantreṇāntaritān varṇān varṇenāntaritān manūn | kuryādvarṇamayīṃ mālāṃ sarvatantraprakāśinīm | caramārṇaṃ merurūpaṃ laṅghanaṃ naiva kārayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.65. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v65. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अनुलोम-विलोम से, आठ वर्गों के भेद से, मन्त्र से अलग किए वर्ण और वर्ण से अलग किए मन्त्र — ऐसे सब तन्त्रों को प्रकाशित करने वाली वर्णमयी माला बनाए। अन्तिम वर्ण मेरु-रूप है; उसे कभी न लाँघे।

Forward and backward, by the division into eight classes, the letters separated by the mantra and the mantras separated by a letter — so one should make the rosary of letters that lights up all the tantras. The last letter is the Meru; it must never be crossed.

Word by wordपदार्थ

अनुलोम-विलोमेन (anuloma-vilomena)forward and backwardअनुलोम-विलोम सेवर्ग-अष्टक-विभेदतः (varga-aṣṭaka-vibhedataḥ)by the division into eight classesआठ वर्गों के भेद सेमन्त्रेण (mantreṇa)by the mantraमन्त्र सेअन्तरितान् (antaritān)separatedअलग किए हुएवर्णान् (varṇān)the lettersवर्णों कोवर्णेन (varṇena)by a letterवर्ण सेअन्तरितान् (antaritān)separatedअलग किए हुएमनून (manūn)the mantrasमन्त्रों कोकुर्यात् (kuryāt)one should makeबनाएवर्ण-मयीम् (varṇa-mayīm)made of lettersवर्णमयीमालाम् (mālām)the rosaryमालासर्व-तन्त्र-प्रकाशिनीम् (sarva-tantra-prakāśinīm)that lights up all the tantrasसब तन्त्रों को प्रकाशित करने वालीचरम-अर्णम् (carama-arṇam)the last letterअन्तिम वर्ण कोमेरु-रूपम् (meru-rūpam)as the Meruमेरु-रूपलङ्घनम् (laṅghanam)crossingलाँघना (na)notएव (eva)at allहीकारयेत् (kārayet)one should doकरे

तथा मालिनीविजये सूत्रनियमः — So too the rule of the thread in the Mālinīvijaya: वैसे ही मालिनीविजय में सूत्र का नियम:

Verse 66

६६ अन्तर्विद्रुमभासमानभुजगीं सुप्तोत्थवर्णोज्वलाम् । आरोह-प्रतिरोहतःशतमयीं वर्गाष्टकाष्टोत्तरम् ॥६६॥

antarvidrumabhāsamānabhujagīṃ suptotthavarṇojvalām | āroha-pratirohataḥśatamayīṃ vargāṣṭakāṣṭottaram ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.66. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v66. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

भीतर मूँगे-सी चमकती सर्पिणी, नींद से उठे वर्णों से उज्ज्वल, आरोह और अवरोह से सौ की बनी, आठ वर्गों से आठ और अधिक।

The serpent shining within like coral, bright with the letters risen from sleep, made of a hundred by ascent and descent, with eight more from the eight classes.

Word by wordपदार्थ

अन्तः-विद्रुम-भासमान-भुजगीम् (antaḥ-vidruma-bhāsamāna-bhujagīm)the serpent shining within like coralभीतर मूँगे-सी चमकती सर्पिणीसुप्त-उत्थ-वर्ण-उज्वलाम् (supta-uttha-varṇa-ujvalām)bright with the letters risen from sleepनींद से उठे वर्णों से उज्ज्वलआरोह-प्रतिरोहतः (āroha-pratirohataḥ)by ascent and descentआरोह और अवरोह सेशत-मयीम् (śata-mayīm)made of a hundredसौ की बनीवर्ग-अष्टक-अष्ट-उत्तरम् (varga-aṣṭaka-aṣṭa-uttaram)with eight more from the eight classesआठ वर्गों से आठ अधिक

अथ वैशम्पायनसंहितायाम् — Then, in the Vaiśampāyanasaṃhitā: फिर वैशम्पायनसंहिता में:

Verse 67

६७ प्रलयानलतः पूर्वं रुद्ररूपेण मूर्तिना । उद्धृतं पृथिवीबीजमतोऽन्ते तं नियोजयेत् । प्रलयोद्धरितं बीजं लकारमनलात् पुनः । द्विलकारविधावत्र पुनरन्ते नियोजयेत् । एतेन लकारद्वयं ज्ञेयमिति ॥६७॥

pralayānalataḥ pūrvaṃ rudrarūpeṇa mūrtinā | uddhṛtaṃ pṛthivībījamato'nte taṃ niyojayet | pralayoddharitaṃ bījaṃ lakāramanalāt punaḥ | dvilakāravidhāvatra punarante niyojayet | etena lakāradvayaṃ jñeyamiti ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.67. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v67. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पहले प्रलय की अग्नि से रुद्र-रूप मूर्तिमान् ने पृथिवी-बीज का उद्धार किया; इसलिए उसे अन्त में रखे। प्रलय से अग्नि में से उद्धार किया बीज लकार यहाँ दो लकार के विधान में फिर अन्त में रखा जाए। इससे दो लकार समझने चाहिए।

Formerly, from the fire of dissolution, the embodied one in the form of Rudra lifted up the earth-seed; therefore one places it at the end. The seed la, lifted out of dissolution from the fire, is placed again at the end here in the rule of two la-s. By this, two la-s are to be understood.

Word by wordपदार्थ

प्रलय-अनलतः (pralaya-analataḥ)from the fire of dissolutionप्रलय की अग्नि सेपूर्वम् (pūrvam)formerlyपहलेरुद्र-रूपेण (rudra-rūpeṇa)in the form of Rudraरुद्र-रूपमूर्तिना (mūrtinā)by the embodied oneमूर्तिमान् नेउद्धृतम् (uddhṛtam)was lifted upउद्धार कियापृथिवी-बीजम् (pṛthivī-bījam)the earth-seedपृथिवी-बीजअतः (ataḥ)thereforeइसलिएअन्ते (ante)at the endअन्त मेंतम् (tam)itउसेनियोजयेत् (niyojayet)one should placeरखेप्रलय-उद्धरितम् (pralaya-uddharitam)lifted out of dissolutionप्रलय से उद्धार कियाबीजम् (bījam)the seedबीजलकारम् (lakāram)the letter laलकारअनलात् (analāt)from the fireअग्नि सेपुनः (punaḥ)againफिरद्वि-लकार-विधौ (dvi-lakāra-vidhau)in the rule of two la-sदो लकार के विधान मेंअत्र (atra)hereयहाँपुनः (punaḥ)againफिरअन्ते (ante)at the endअन्त मेंनियोजयेत् (niyojayet)one should placeरखे

Verse 68

६८ अथ मालायां मणिनिर्णयः पद्मवीजादिभिर्माला बहिर्योगे शृणुष्व ताः । रुद्राक्ष-शङ्ख-पद्माक्ष-पुत्रजीवक-मौक्तिकैः । स्फाटिकैर्मणिरत्नैश्च सौवर्णैर्विद्रुमैस्तथा । राजतैः कुशमूलैश्च गृहस्थस्याक्षमालिका ॥६८॥

atha mālāyāṃ maṇinirṇayaḥ | padmavījādibhirmālā bahiryoge śṛṇuṣva tāḥ | rudrākṣa-śaṅkha-padmākṣa-putrajīvaka-mauktikaiḥ | sphāṭikairmaṇiratnaiśca sauvarṇairvidrumaistathā | rājataiḥ kuśamūlaiśca gṛhasthasyākṣamālikā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.68. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v68. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

माला में मणियों का निर्णय। बाहरी योग में माला पद्मबीज आदि की होती है; उन्हें सुनो। रुद्राक्ष, शङ्ख, पद्माक्ष, पुत्रजीव और मोती की; स्फटिक, मणि-रत्नों की; सोने और मूँगे की; चाँदी और कुश के मूल की — ऐसी गृहस्थ की अक्षमाला है।

The beads of the rosary. In outer practice the rosary is of lotus-seeds and the like; hear them. Of rudrākṣa, conch, lotus-seed, putrajīva and pearl, of crystal, gems and jewels, of gold and coral, of silver and kuśa roots — such is the householder's bead-rosary.

Word by wordपदार्थ

पद्म-वीज-आदिभिः (padma-vīja-ādibhiḥ)with lotus-seeds and the likeपद्मबीज आदि सेमाला (mālā)the rosaryमालाबहिः-योगे (bahiḥ-yoge)in outer practiceबाहरी योग मेंशृणुष्व (śṛṇuṣva)hearसुनोताः (tāḥ)themउन्हेंरुद्राक्ष-शङ्ख-पद्माक्ष-पुत्रजीवक-मौक्तिकैः (rudrākṣa-śaṅkha-padmākṣa-putrajīvaka-mauktikaiḥ)with rudrākṣa, conch, lotus-seed, putrajīva and pearlरुद्राक्ष, शङ्ख, पद्माक्ष, पुत्रजीव और मोती सेस्फाटिकैः (sphāṭikaiḥ)with crystalस्फटिक सेमणि-रत्नैः (maṇi-ratnaiḥ)with gems and jewelsमणि-रत्नों से (ca)andऔरसौवर्णैः (sauvarṇaiḥ)with goldसोने सेविद्रुमैः (vidrumaiḥ)with coralमूँगे सेतथा (tathā)andतथाराजतैः (rājataiḥ)with silverचाँदी सेकुश-मूलैः (kuśa-mūlaiḥ)with kuśa rootsकुश के मूल से (ca)andऔरगृहस्थस्य (gṛhasthasya)of the householderगृहस्थ कीअक्ष-मालिका (akṣa-mālikā)the bead-rosaryअक्षमाला

Verse 69

६९ अथ मालाफलम् अंगुल्यागणनादेकं पर्वणाष्टगुणं भवेत् । पुत्रजीवैर्दशगुणं शतं शङ्खैः सहस्रकम् । प्रवालैर्मणिरत्नैश्च दशसाहस्रिकं स्मृतम् । तदेव स्फाटिकैः प्रोक्तं मौक्तिकैर्लक्षमुच्यते । पद्माक्षैर्दशलक्षं स्यात् सौवर्णैः कोटिरुच्यते । कुशग्रन्थ्या कोटिशतं रुद्राक्षैः स्यादनन्तकम् । सर्वैर्विरचिता माला नृणां मुक्तिफलप्रदा ॥६९॥

atha mālāphalam | aṃgulyāgaṇanādekaṃ parvaṇāṣṭaguṇaṃ bhavet | putrajīvairdaśaguṇaṃ śataṃ śaṅkhaiḥ sahasrakam | pravālairmaṇiratnaiśca daśasāhasrikaṃ smṛtam | tadeva sphāṭikaiḥ proktaṃ mauktikairlakṣamucyate | padmākṣairdaśalakṣaṃ syāt sauvarṇaiḥ koṭirucyate | kuśagranthyā koṭiśataṃ rudrākṣaiḥ syādanantakam | sarvairviracitā mālā nṛṇāṃ muktiphalapradā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.69. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v69. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

माला का फल। उँगली से गिनने पर एक; पर्वों से आठ गुना। पुत्रजीव से दस गुना, सौ; शङ्ख से हज़ार; मूँगे, मणि और रत्नों से दस हज़ार माना गया; स्फटिक से भी वही; मोतियों से लाख; पद्माक्ष से दस लाख; सोने से करोड़; कुश की गाँठों से सौ करोड़; रुद्राक्ष से अनन्त। इन सबसे बनी माला मनुष्यों को मुक्ति का फल देती है।

The fruit of each rosary. Counting on the finger gives one; on the joints, eightfold. With putrajīva it is tenfold, a hundred; with conch a thousand; with coral, gems and jewels it is held to be ten thousand; the same is declared for crystal; with pearls it is said to be a hundred thousand; with lotus-seeds a million; with gold it is said to be ten million; with kuśa knots a hundred crores; with rudrākṣa it is endless. A rosary made of all of them gives men the fruit of liberation.

Word by wordपदार्थ

अंगुल्या (aṃgulyā)with the fingerउँगली सेगणनात् (gaṇanāt)from countingगिनने सेएकम् (ekam)oneएकपर्वणा (parvaṇā)with the jointपर्व सेअष्ट-गुणम् (aṣṭa-guṇam)eightfoldआठ गुनाभवेत् (bhavet)isहोता हैपुत्रजीवैः (putrajīvaiḥ)with putrajīvaपुत्रजीव सेदश-गुणम् (daśa-guṇam)tenfoldदस गुनाशतम् (śatam)a hundredसौशङ्खैः (śaṅkhaiḥ)with conchशङ्ख सेसहस्रकम् (sahasrakam)a thousandहज़ारप्रवालैः (pravālaiḥ)with coralमूँगे सेमणि-रत्नैः (maṇi-ratnaiḥ)with gems and jewelsमणि-रत्नों से (ca)andऔरदश-साहस्रिकम् (daśa-sāhasrikam)ten thousandदस हज़ारस्मृतम् (smṛtam)is heldमाना गयातत् (tat)thatवहीएव (eva)sameहीस्फाटिकैः (sphāṭikaiḥ)with crystalस्फटिक सेप्रोक्तम् (proktam)is declaredकहा गयामौक्तिकैः (mauktikaiḥ)with pearlsमोतियों सेलक्षम् (lakṣam)a hundred thousandलाखउच्यते (ucyate)is saidकहा जाता हैपद्माक्षैः (padmākṣaiḥ)with lotus-seedsपद्माक्ष सेदश-लक्षम् (daśa-lakṣam)a millionदस लाखस्यात् (syāt)isहोसौवर्णैः (sauvarṇaiḥ)with goldसोने सेकोटिः (koṭiḥ)ten millionकरोड़उच्यते (ucyate)is saidकहा जाता हैकुश-ग्रन्थ्या (kuśa-granthyā)with kuśa knotsकुश की गाँठों सेकोटि-शतम् (koṭi-śatam)a hundred croresसौ करोड़रुद्राक्षैः (rudrākṣaiḥ)with rudrākṣaरुद्राक्ष सेस्यात् (syāt)isहोअनन्तकम् (anantakam)endlessअनन्तसर्वैः (sarvaiḥ)with allसबसेविरचिता (viracitā)madeबनीमाला (mālā)a rosaryमालानृणाम् (nṛṇām)to menमनुष्यों कोमुक्ति-फल-प्रदा (mukti-phala-pradā)gives the fruit of liberationमुक्ति का फल देने वाली

कालिकापुराणे — In the Kālikāpurāṇa: कालिकापुराण में:

Verse 70

७० रुद्राक्षैर्यदि जप्यते इन्द्राक्षैः स्फाटिकैस्तथा । नान्यन्मध्ये प्रयोक्तव्यं पुत्रजीवादिकञ्च यत् । यद्यन्यत्तु प्रयुञ्जीत मालायां जपकर्मणि । तस्य कामञ्च मोक्षञ्च न ददाति प्रियंकरी ॥७०॥

rudrākṣairyadi japyate indrākṣaiḥ sphāṭikaistathā | nānyanmadhye prayoktavyaṃ putrajīvādikañca yat | yadyanyattu prayuñjīta mālāyāṃ japakarmaṇi | tasya kāmañca mokṣañca na dadāti priyaṃkarī ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.70. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v70. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यदि रुद्राक्ष, इन्द्राक्ष या स्फटिक से जप किया जाए तो बीच में पुत्रजीव आदि अन्य कुछ न लगाए। यदि कोई जप के कर्म में माला में अन्य कुछ लगाता है, तो प्रियंकरी उसे न कामना देती है, न मोक्ष।

If japa is done with rudrākṣa, with indrākṣa or with crystal, nothing else such as putrajīva should be used in between. If someone uses something else in the rosary for the work of japa, the Kindly One gives him neither his desire nor liberation.

Word by wordपदार्थ

रुद्राक्षैः (rudrākṣaiḥ)with rudrākṣaरुद्राक्ष सेयदि (yadi)ifयदिजप्यते (japyate)japa is doneजप किया जाएइन्द्राक्षैः (indrākṣaiḥ)with indrākṣaइन्द्राक्ष सेस्फाटिकैः (sphāṭikaiḥ)with crystalस्फटिक सेतथा (tathā)orतथा (na)notअन्यत् (anyat)anything elseअन्य कुछमध्ये (madhye)in betweenबीच मेंप्रयोक्तव्यम् (prayoktavyam)is to be usedलगाना चाहिएपुत्रजीव-आदिकम् (putrajīva-ādikam)putrajīva and the likeपुत्रजीव आदि (ca)andऔरयत् (yat)whichजोयदि (yadi)ifयदिअन्यत् (anyat)something elseअन्यतु (tu)butतोप्रयुञ्जीत (prayuñjīta)one usesलगाएमालायाम् (mālāyām)in the rosaryमाला मेंजप-कर्मणि (japa-karmaṇi)in the work of japaजप के कर्म मेंतस्य (tasya)to himउसेकामम् (kāmam)desireकामना (ca)andऔरमोक्षम् (mokṣam)liberationमोक्ष (ca)andऔर (na)notनहींददाति (dadāti)givesदेतीप्रियंकरी (priyaṃkarī)the Kindly Oneप्रियंकरी

मुण्डमालायाम् — In the Muṇḍamālā: मुण्डमाला में:

Verse 71

७१ श्मशानधुस्तूरैर्माला ज्ञेया धूमावतीविधौ । नरांगुल्यस्थिभिर्माला प्रथिता सर्वकामदा । नाड्या संग्रथनं कार्यं रक्तेन वाससा तथा । सदा गोप्या प्रयत्नेन जनन्या जारवत् प्रिये ॥७१॥

śmaśānadhustūrairmālā jñeyā dhūmāvatīvidhau | narāṃgulyasthibhirmālā prathitā sarvakāmadā | nāḍyā saṃgrathanaṃ kāryaṃ raktena vāsasā tathā | sadā gopyā prayatnena jananyā jāravat priye ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.71. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v71. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

धूमावती के विधान में माला श्मशान के धतूरे की जाननी चाहिए। मनुष्य की उँगलियों की हड्डियों की माला सब कामनाएँ देने वाली प्रसिद्ध है। उसे नाड़ी से और लाल वस्त्र से गूँथना चाहिए, और हे प्रिये, उसे सदा यत्न से वैसे छिपाकर रखना चाहिए जैसे माँ जार को छिपाती है।

In the rite of Dhūmāvatī the rosary is known to be of datura from the cremation ground. A rosary of the finger-bones of men is famed as granting every wish. It is strung with a sinew and with red cloth, and it is always to be kept hidden with care, O beloved, as a mother hides a lover.

Word by wordपदार्थ

श्मशान-धुस्तूरैः (śmaśāna-dhustūraiḥ)with datura from the cremation groundश्मशान के धतूरे सेमाला (mālā)the rosaryमालाज्ञेया (jñeyā)is to be knownजाननी चाहिएधूमावती-विधौ (dhūmāvatī-vidhau)in the rite of Dhūmāvatīधूमावती के विधान मेंनर-अंगुलि-अस्थिभिः (nara-aṃguli-asthibhiḥ)with the finger-bones of menमनुष्य की उँगलियों की हड्डियों सेमाला (mālā)a rosaryमालाप्रथिता (prathitā)is famedप्रसिद्ध हैसर्व-काम-दा (sarva-kāma-dā)granting every wishसब कामनाएँ देने वालीनाड्या (nāḍyā)with a sinewनाड़ी सेसंग्रथनम् (saṃgrathanam)the stringingगूँथनाकार्यम् (kāryam)is to be doneकरना चाहिएरक्तेन (raktena)with redलालवाससा (vāsasā)with clothवस्त्र सेतथा (tathā)alsoतथासदा (sadā)alwaysसदागोप्या (gopyā)to be kept hiddenछिपाकर रखनी चाहिएप्रयत्नेन (prayatnena)with careयत्न सेजनन्या (jananyā)by a motherमाँ के द्वाराजारवत् (jāravat)like a loverजार की तरहप्रिये (priye)O belovedहे प्रिये

कामनाभेदे तु — But according to the aim: कामना के भेद से तो:

Verse 72

७२ पद्माक्षैर्विहिता माला शत्रुणां नाशिनी मता । कुशग्रन्थिमयी माला सर्वपापप्रणाशिनी । पुत्रजीवफलैः क्लृप्ता कुरुते पुत्रसम्पदम् । निर्मिता रौप्यमणिभिर्जपमालेप्सितप्रदा । प्रवालैर्विहिता माला प्रयच्छेद्विपुलं धनम् ॥७२॥

padmākṣairvihitā mālā śatruṇāṃ nāśinī matā | kuśagranthimayī mālā sarvapāpapraṇāśinī | putrajīvaphalaiḥ klṛptā kurute putrasampadam | nirmitā raupyamaṇibhirjapamālepsitapradā | pravālairvihitā mālā prayacchedvipulaṃ dhanam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.72. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v72. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पद्माक्ष की माला शत्रुओं का नाश करने वाली मानी गई है; कुश की गाँठों की माला सब पापों का नाश करती है; पुत्रजीव के फलों की माला पुत्र-सम्पदा देती है; चाँदी की मणियों की जपमाला इच्छित देती है; मूँगे की माला विपुल धन देती है।

A rosary of lotus-seeds is held to destroy enemies; one of kuśa knots destroys all sins; one fashioned of putrajīva fruits brings the wealth of sons; a japa rosary made of silver beads grants what is wished; a rosary of coral gives abundant wealth.

Word by wordपदार्थ

पद्माक्षैः (padmākṣaiḥ)of lotus-seedsपद्माक्ष सेविहिता (vihitā)madeबनीमाला (mālā)a rosaryमालाशत्रुणाम् (śatruṇām)of enemiesशत्रुओं कीनाशिनी (nāśinī)destroyerनाश करने वालीमता (matā)is heldमानी गईकुश-ग्रन्थि-मयी (kuśa-granthi-mayī)made of kuśa knotsकुश की गाँठों कीमाला (mālā)a rosaryमालासर्व-पाप-प्रणाशिनी (sarva-pāpa-praṇāśinī)destroys all sinsसब पापों का नाश करने वालीपुत्रजीव-फलैः (putrajīva-phalaiḥ)of putrajīva fruitsपुत्रजीव के फलों सेक्लृप्ता (klṛptā)fashionedबनाई हुईकुरुते (kurute)bringsदेती हैपुत्र-सम्पदम् (putra-sampadam)the wealth of sonsपुत्र-सम्पदानिर्मिता (nirmitā)madeबनीरौप्य-मणिभिः (raupya-maṇibhiḥ)of silver beadsचाँदी की मणियों सेजप-माला (japa-mālā)a japa rosaryजपमालाईप्सित-प्रदा (īpsita-pradā)grants what is wishedइच्छित देने वालीप्रवालैः (pravālaiḥ)of coralमूँगे सेविहिता (vihitā)madeबनीमाला (mālā)a rosaryमालाप्रयच्छेत् (prayacchet)givesदेती हैविपुलम् (vipulam)abundantविपुलधनम् (dhanam)wealthधन

भैरवीविद्यां तु वाराहीतन्त्रे — But for the Bhairavī vidyā, in the Vārāhītantra: भैरवी विद्या के लिए तो वाराहीतन्त्र में:

Verse 73

७३ सुवर्णमणिभिर्मालां स्फाटिकीं शङ्खनिर्मिताम् । प्रवालैरेव वा कुर्यात् पुत्रजीवं विवर्जयेत् । पद्माक्षञ्चैव रुद्राक्षं भद्राक्षञ्च विशेषतः ॥७३॥

suvarṇamaṇibhirmālāṃ sphāṭikīṃ śaṅkhanirmitām | pravālaireva vā kuryāt putrajīvaṃ vivarjayet | padmākṣañcaiva rudrākṣaṃ bhadrākṣañca viśeṣataḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.73. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v73. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

माला सोने की मणियों की, स्फटिक की, शङ्ख की या मूँगे की बनाए, और पुत्रजीव छोड़ दे — विशेष रूप से पद्माक्ष, रुद्राक्ष और भद्राक्ष भी।

One should make the rosary of gold beads, of crystal, of conch or of coral, and avoid putrajīva — and especially lotus-seed, rudrākṣa and bhadrākṣa.

Word by wordपदार्थ

सुवर्ण-मणिभिः (suvarṇa-maṇibhiḥ)of gold beadsसोने की मणियों सेमालाम् (mālām)a rosaryमालास्फाटिकीम् (sphāṭikīm)of crystalस्फटिक कीशङ्ख-निर्मिताम् (śaṅkha-nirmitām)made of conchशङ्ख की बनीप्रवालैः (pravālaiḥ)of coralमूँगे सेएव (eva)indeedहीवा (vā)orयाकुर्यात् (kuryāt)one should makeबनाएपुत्रजीवम् (putrajīvam)putrajīvaपुत्रजीवविवर्जयेत् (vivarjayet)one should avoidछोड़ देपद्माक्षम् (padmākṣam)lotus-seedपद्माक्ष (ca)andऔरएव (eva)alsoहीरुद्राक्षम् (rudrākṣam)rudrākṣaरुद्राक्षभद्राक्षम् (bhadrākṣam)bhadrākṣaभद्राक्ष (ca)andऔरविशेषतः (viśeṣataḥ)especiallyविशेष रूप से

Verse 74

७४ त्रिपुरामन्त्रजपादौ तु रक्तचन्दनवीजादिभिरतिप्रशस्ता । तथा च तन्त्रे रक्तचन्दनमाला तु भोगमोक्षप्रदा भवेत् ॥७४॥

tripurāmantrajapādau tu raktacandanavījādibhiratipraśastā | tathā ca tantre | raktacandanamālā tu bhogamokṣapradā bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.74. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v74. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पर त्रिपुरा-मन्त्र के जप आदि में रक्तचन्दन के बीज आदि की माला अत्यन्त उत्तम है। वैसे ही तन्त्र में: रक्तचन्दन की माला भोग और मोक्ष देने वाली होती है।

But for the japa of the Tripurā mantra and the like, a rosary of red-sandal seeds and such is most excellent. So too in the Tantra: a rosary of red sandal gives enjoyment and liberation.

Word by wordपदार्थ

रक्त-चन्दन-माला (rakta-candana-mālā)a rosary of red sandalरक्तचन्दन की मालातु (tu)indeedतोभोग-मोक्ष-प्रदा (bhoga-mokṣa-pradā)giving enjoyment and liberationभोग और मोक्ष देने वालीभवेत् (bhavet)isहोती है

तथा — So too: वैसे ही:

Verse 75

७५ वैष्णवे तुलसीमाला गजदन्तैर्गणेश्वरे । त्रिपुराया जपे शस्ता रुद्राक्षै रक्तचन्दनैः ॥७५॥

vaiṣṇave tulasīmālā gajadantairgaṇeśvare | tripurāyā jape śastā rudrākṣai raktacandanaiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.75. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v75. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वैष्णव कर्म में तुलसी की माला; गणेश के लिए हाथी-दाँत की; त्रिपुरा के जप में रुद्राक्ष या रक्तचन्दन की माला प्रशस्त है।

In the rite of Viṣṇu a rosary of tulasī; of ivory for Gaṇeśa; in the japa of Tripurā one of rudrākṣa or of red sandal is commended.

Word by wordपदार्थ

वैष्णवे (vaiṣṇave)in the rite of Viṣṇuवैष्णव कर्म मेंतुलसी-माला (tulasī-mālā)a rosary of tulasīतुलसी की मालागज-दन्तैः (gaja-dantaiḥ)of ivoryहाथी-दाँत सेगणेश्वरे (gaṇeśvare)for Gaṇeśaगणेश के लिएत्रिपुरायाः (tripurāyāḥ)of Tripurāत्रिपुरा केजपे (jape)in the japaजप मेंशस्ता (śastā)is commendedप्रशस्त हैरुद्राक्षैः (rudrākṣaiḥ)of rudrākṣaरुद्राक्ष सेरक्त-चन्दनैः (rakta-candanaiḥ)of red sandalरक्तचन्दन से

मुण्डमालायाम् — In the Muṇḍamālā: मुण्डमाला में:

Verse 76

७६ महाशङ्खमयी माला नीलसारस्वते विधौ ॥७६॥

mahāśaṅkhamayī mālā nīlasārasvate vidhau ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.76. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v76. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

नीलसरस्वती के विधान में माला महाशङ्ख की बनी होती है।

In the rite of Nīlasarasvatī the rosary is made of mahāśaṅkha.

Word by wordपदार्थ

महाशङ्ख-मयी (mahāśaṅkha-mayī)made of mahāśaṅkhaमहाशङ्ख की बनीमाला (mālā)the rosaryमालानील-सारस्वते (nīla-sārasvate)of Nīlasarasvatīनीलसरस्वती केविधौ (vidhau)in the riteविधान में

महाशङ्खस्तु तन्त्रे — As for the mahāśaṅkha, in the Tantra: महाशङ्ख के विषय में तन्त्र में:

Verse 77

७७ नृललाटास्थिखण्डेन रचिता जपमालिका । महाशङ्खमयी माला ताराविद्याजपे प्रिये । कर्णनेत्रान्तरस्थास्थि महाशङ्खः प्रकीर्तितः ॥७७॥

nṛlalāṭāsthikhaṇḍena racitā japamālikā | mahāśaṅkhamayī mālā tārāvidyājape priye | karṇanetrāntarasthāsthi mahāśaṅkhaḥ prakīrtitaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.77. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v77. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मनुष्य के ललाट की हड्डी के टुकड़ों से बनी जपमाला महाशङ्ख की माला है, हे प्रिये, जो तारा विद्या के जप में प्रयुक्त होती है। कान और आँख के बीच की हड्डी महाशङ्ख कहलाती है।

A japa rosary made with pieces of a man's forehead bone is the rosary of mahāśaṅkha, for the japa of the Tārā vidyā, O beloved. The bone that lies between the ear and the eye is called mahāśaṅkha.

Word by wordपदार्थ

नृ-ललाट-अस्थि-खण्डेन (nṛ-lalāṭa-asthi-khaṇḍena)with pieces of a man's forehead boneमनुष्य के ललाट की हड्डी के टुकड़ों सेरचिता (racitā)madeबनीजप-मालिका (japa-mālikā)a japa rosaryजपमालामहाशङ्ख-मयी (mahāśaṅkha-mayī)made of mahāśaṅkhaमहाशङ्ख कीमाला (mālā)the rosaryमालातारा-विद्या-जपे (tārā-vidyā-jape)in the japa of the Tārā vidyāतारा विद्या के जप मेंप्रिये (priye)O belovedहे प्रियेकर्ण-नेत्र-अन्तर-स्थ-अस्थि (karṇa-netra-antara-stha-asthi)the bone between ear and eyeकान और आँख के बीच की हड्डीमहाशङ्खः (mahāśaṅkhaḥ)mahāśaṅkhaमहाशङ्खप्रकीर्तितः (prakīrtitaḥ)is calledकहा गया है

मणिनियमस्तु मुण्डमालायाम् — The rule for the beads, in the Muṇḍamālā: मणियों का नियम, मुण्डमाला में:

Verse 78

७८ अन्योन्यसमरूपाणि नातिस्थूलकृशानि च । कीटादिभिरदुष्टानि न जीर्णानि नवानि वै ॥७८॥

anyonyasamarūpāṇi nātisthūlakṛśāni ca | kīṭādibhiraduṣṭāni na jīrṇāni navāni vai ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.78. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v78. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मणियाँ आपस में एक जैसी हों, न बहुत मोटी न बहुत पतली, कीड़ों आदि से अदूषित, जीर्ण नहीं बल्कि नई हों।

The beads should be alike to one another, neither too thick nor too thin, unspoiled by worms and the like, not worn out but new.

Word by wordपदार्थ

अन्योन्य-सम-रूपाणि (anyonya-sama-rūpāṇi)alike in shape to one anotherआपस में एक जैसी (na)notअति-स्थूल-कृशानि (ati-sthūla-kṛśāni)too thick or too thinबहुत मोटी या पतली (ca)andऔरकीट-आदिभिः (kīṭa-ādibhiḥ)by worms and the likeकीड़ों आदि सेअदुष्टानि (aduṣṭāni)unspoiledअदूषित (na)notजीर्णानि (jīrṇāni)worn outजीर्णनवानि (navāni)newनईवै (vai)indeedही

अथ गौतमीये — Then, in the Gautamīya: फिर गौतमीय में:

Verse 79

७९ पञ्चाशल्लिपिर्माला विहिता सर्वकर्मसु । अकारादिक्षकारान्ता अक्षमाला प्रकीर्तिता । क्षवर्णं मेरुमुखं तत्र कल्पयेन्मुनिसत्तम । अनया सर्वमन्त्राणां जपः सर्वसमृद्धिदः । चामुण्डातन्त्रे नित्यं जपं करे कुर्यान्न तु काम्यमबोधनात् । जपमपि करे कुर्यान्मालाभावे तु सुन्दरि । कामनाभेदे तु गौतमीये विशेषेणाक्षसूत्रस्य विधानमिह लक्ष्यते । पञ्चविंशतिभिर्मोक्षं त्रिंशद्भिर्धनसिद्धये । सर्वार्थाः सप्तविंशत्या पञ्चदश्याभिचारिके । पञ्चाशद्भिः काम्यसिद्धिः स्यात्तथा चतुरोत्तरैः । अष्टोत्तरशतैः सर्वसिद्धिरुक्ता मनीषिभिः ॥७९॥

pañcāśallipirmālā vihitā sarvakarmasu | akārādikṣakārāntā akṣamālā prakīrtitā | kṣavarṇaṃ merumukhaṃ tatra kalpayenmunisattama | anayā sarvamantrāṇāṃ japaḥ sarvasamṛddhidaḥ | cāmuṇḍātantre | nityaṃ japaṃ kare kuryānna tu kāmyamabodhanāt | japamapi kare kuryānmālābhāve tu sundari | kāmanābhede tu gautamīye | viśeṣeṇākṣasūtrasya vidhānamiha lakṣyate | pañcaviṃśatibhirmokṣaṃ triṃśadbhirdhanasiddhaye | sarvārthāḥ saptaviṃśatyā pañcadaśyābhicārike | pañcāśadbhiḥ kāmyasiddhiḥ syāttathā caturottaraiḥ | aṣṭottaraśataiḥ sarvasiddhiruktā manīṣibhiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.79. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v79. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पचास वर्णों की माला सब कर्मों में विहित है; अ से क्ष तक के वर्ण अक्षमाला कहे गए हैं, और उसमें क्ष वर्ण को मेरु-मुख ठहराए, हे मुनिश्रेष्ठ। इससे सब मन्त्रों का जप सब समृद्धि देता है। चामुण्डातन्त्र में: नित्य जप हाथ पर करे, पर काम्य जप नहीं, क्योंकि ऐसा विधान नहीं है; फिर भी माला के अभाव में, हे सुन्दरी, वह जप भी हाथ पर किया जा सकता है। पर गौतमीय में कामना के भेद से: यहाँ अक्षसूत्र का विधान विशेष रूप से बताया जाता है। पच्चीस मणियों से मोक्ष; तीस से धन-सिद्धि; सत्ताईस से सब प्रयोजन; पन्द्रह से अभिचार; पचास से काम्य-सिद्धि, और वैसे ही चौवन से; एक सौ आठ से मनीषियों ने सर्वसिद्धि कही है।

The rosary of fifty letters is prescribed in all rites; the bead-rosary is declared to be the letters from a to kṣa, and there one sets the letter kṣa as the head, the Meru, O best of sages. With it the japa of all mantras gives every prosperity. In the Cāmuṇḍātantra: daily japa should be done on the hand, but not optional japa, since that is not taught; yet when there is no rosary, O beautiful one, even that japa may be done on the hand. But in the Gautamīya, according to the aim: here the rule of the bead-string is noted in particular. With twenty-five beads, liberation; with thirty, the gaining of wealth; all aims with twenty-seven; with fifteen, in sorcery; with fifty, success in desired ends, and likewise with fifty-four; with one hundred and eight, the wise declare every success.

Word by wordपदार्थ

पञ्चाशत्-लिपिः (pañcāśat-lipiḥ)of fifty lettersपचास वर्णों कीमाला (mālā)the rosaryमालाविहिता (vihitā)is prescribedविहित हैसर्व-कर्मसु (sarva-karmasu)in all ritesसब कर्मों मेंअकार-आदि-क्षकार-अन्ता (akāra-ādi-kṣakāra-antā)from a to kṣaअ से क्ष तकअक्ष-माला (akṣa-mālā)the bead-rosaryअक्षमालाप्रकीर्तिता (prakīrtitā)is declaredकही गई हैक्ष-वर्णम् (kṣa-varṇam)the letter kṣaक्ष वर्ण कोमेरु-मुखम् (meru-mukham)as the head, the Meruमेरु-मुखतत्र (tatra)thereउसमेंकल्पयेत् (kalpayet)one should setठहराएमुनि-सत्तम (muni-sattama)O best of sagesहे मुनिश्रेष्ठअनया (anayā)with thisइससेसर्व-मन्त्राणाम् (sarva-mantrāṇām)of all mantrasसब मन्त्रों काजपः (japaḥ)the japaजपसर्व-समृद्धि-दः (sarva-samṛddhi-daḥ)gives every prosperityसब समृद्धि देने वालानित्यम् (nityam)dailyनित्यजपम् (japam)japaजपकरे (kare)on the handहाथ परकुर्यात् (kuryāt)one should doकरे (na)notतु (tu)butपरकाम्यम् (kāmyam)the optionalकाम्यअबोधनात् (abodhanāt)because it is not taughtऐसा विधान न होने सेजपम् (japam)japaजपअपि (api)evenभीकरे (kare)on the handहाथ परकुर्यात् (kuryāt)one may doकरेमाला-अभावे (mālā-abhāve)when there is no rosaryमाला के अभाव मेंतु (tu)butतोसुन्दरि (sundari)O beautiful oneहे सुन्दरीविशेषेण (viśeṣeṇa)in particularविशेष रूप सेअक्ष-सूत्रस्य (akṣa-sūtrasya)of the bead-stringअक्षसूत्र काविधानम् (vidhānam)the ruleविधानइह (iha)hereयहाँलक्ष्यते (lakṣyate)is notedबताया जाता हैपञ्चविंशतिभिः (pañcaviṃśatibhiḥ)with twenty-fiveपच्चीस सेमोक्षम् (mokṣam)liberationमोक्षत्रिंशद्भिः (triṃśadbhiḥ)with thirtyतीस सेधन-सिद्धये (dhana-siddhaye)for gaining wealthधन-सिद्धि के लिएसर्व-अर्थाः (sarva-arthāḥ)all aimsसब प्रयोजनसप्तविंशत्या (saptaviṃśatyā)with twenty-sevenसत्ताईस सेपञ्चदश्या (pañcadaśyā)with fifteenपन्द्रह सेअभिचारिके (abhicārike)in sorceryअभिचार मेंपञ्चाशद्भिः (pañcāśadbhiḥ)with fiftyपचास सेकाम्य-सिद्धिः (kāmya-siddhiḥ)success in desired endsकाम्य-सिद्धिस्यात् (syāt)isहोतथा (tathā)likewiseवैसे हीचतुः-उत्तरैः (catuḥ-uttaraiḥ)with fifty-fourचौवन सेअष्टोत्तर-शतैः (aṣṭottara-śataiḥ)with one hundred and eightएक सौ आठ सेसर्व-सिद्धिः (sarva-siddhiḥ)every successसर्वसिद्धिउक्ता (uktā)is declaredकही गईमनीषिभिः (manīṣibhiḥ)by the wiseमनीषियों ने

हंसमाहेश्वरे — In the Haṃsamāheśvara: हंसमाहेश्वर में:

Verse 80

८० अथ आसनभेदाः कम्बलं कोमलं कौषं दारवं कर्मसाधनम् । शुक्लं वा यदि वा कृष्णं विशेषात् रक्तकम्बलमिति । एतेषामासनं शुद्धं चर्मासनं सुरेश्वरि ॥८०॥

atha āsanabhedāḥ | kambalaṃ komalaṃ kauṣaṃ dāravaṃ karmasādhanam | śuklaṃ vā yadi vā kṛṣṇaṃ viśeṣāt raktakambalamiti | eteṣāmāsanaṃ śuddhaṃ carmāsanaṃ sureśvari ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.80. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v80. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

आसन के भेद। कोमल कम्बल, रेशमी या काठ का आसन कर्म का साधन है — सफ़ेद या काला, और विशेष रूप से लाल कम्बल। इनमें शुद्ध आसन चर्म का आसन है, हे सुरेश्वरी।

The kinds of seat. A soft woollen blanket, silk, or wood serves the rite — white or black, and especially a red blanket. Of these the pure seat is the seat of skin, O queen of the gods.

Word by wordपदार्थ

कम्बलम् (kambalam)a woollen blanketकम्बलकोमलम् (komalam)softकोमलकौषम् (kauṣam)silkरेशमीदारवम् (dāravam)woodenकाठ काकर्म-साधनम् (karma-sādhanam)a means for the riteकर्म का साधनएतेषाम् (eteṣām)of theseइनमेंआसनम् (āsanam)the seatआसनशुद्धम् (śuddham)pureशुद्धचर्म-आसनम् (carma-āsanam)a seat of skinचर्म का आसनसुरेश्वरि (sureśvari)O queen of the godsहे सुरेश्वरी

Verse 81

८१ लोम्नि चैव यदासीनस्तदा सर्वं विनश्यति । लोमस्पर्शनमात्रेण सिद्धिहानिः प्रजायते ॥८१॥

lomni caiva yadāsīnastadā sarvaṃ vinaśyati | lomasparśanamātreṇa siddhihāniḥ prajāyate ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.81. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v81. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जब कोई रोम पर बैठता है तो सब नष्ट हो जाता है; रोम के स्पर्श मात्र से सिद्धि की हानि होती है।

When one sits on hair, all is lost; by the mere touch of hair attainment is lost.

Word by wordपदार्थ

लोम्नि (lomni)on hairरोम पर (ca)andऔरएव (eva)indeedहीयदा (yadā)whenजबआसीनः (āsīnaḥ)seatedबैठा होतदा (tadā)thenतबसर्वम् (sarvam)allसबविनश्यति (vinaśyati)is lostनष्ट होता हैलोम-स्पर्शन-मात्रेण (loma-sparśana-mātreṇa)by the mere touch of hairरोम के स्पर्श मात्र सेसिद्धि-हानिः (siddhi-hāniḥ)loss of attainmentसिद्धि की हानिप्रजायते (prajāyate)arisesहोती है

Verse 82

८२ काम्यार्थं कम्बलञ्चैव श्रेष्ठञ्च रक्तकम्बलम् । कृष्णाजिने ज्ञानसिद्धिर्मोक्षः श्रीव्याघ्रचर्मणि ॥८२॥

kāmyārthaṃ kambalañcaiva śreṣṭhañca raktakambalam | kṛṣṇājine jñānasiddhirmokṣaḥ śrīvyāghracarmaṇi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.82. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v82. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

काम्य के लिए कम्बल, और सबसे श्रेष्ठ लाल कम्बल। कृष्ण मृगचर्म पर ज्ञान की सिद्धि होती है; व्याघ्रचर्म पर मोक्ष।

For a desired end a blanket, and best of all a red blanket. On a black antelope skin comes attainment of knowledge; on a tiger skin, liberation.

Word by wordपदार्थ

काम्य-अर्थम् (kāmya-artham)for a desired endकाम्य के लिएकम्बलम् (kambalam)a blanketकम्बल (ca)andऔरएव (eva)indeedहीश्रेष्ठम् (śreṣṭham)bestश्रेष्ठ (ca)andऔररक्त-कम्बलम् (rakta-kambalam)a red blanketलाल कम्बलकृष्ण-अजिने (kṛṣṇa-ajine)on a black antelope skinकृष्ण मृगचर्म परज्ञान-सिद्धिः (jñāna-siddhiḥ)attainment of knowledgeज्ञान की सिद्धिमोक्षः (mokṣaḥ)liberationमोक्षश्री-व्याघ्र-चर्मणि (śrī-vyāghra-carmaṇi)on a tiger skinव्याघ्रचर्म पर

Verse 83

८३ कुशासने मन्त्रसिद्धिर्नात्र कार्या विचारणा । धरण्यां दुःखसम्भूतिर्दौर्भाग्यं दारुजासने ॥८३॥

kuśāsane mantrasiddhirnātra kāryā vicāraṇā | dharaṇyāṃ duḥkhasambhūtirdaurbhāgyaṃ dārujāsane ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.83. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v83. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कुश के आसन पर मन्त्र-सिद्धि होती है — इसमें कोई विचार नहीं करना चाहिए। धरती पर दुःख उत्पन्न होता है; काठ के आसन पर दुर्भाग्य।

On a seat of kuśa comes attainment of the mantra — there is no doubt in this. On the bare earth sorrow arises; on a wooden seat, misfortune.

Word by wordपदार्थ

कुश-आसने (kuśa-āsane)on a seat of kuśaकुश के आसन परमन्त्र-सिद्धिः (mantra-siddhiḥ)attainment of the mantraमन्त्र-सिद्धि (na)notअत्र (atra)hereइसमेंकार्या (kāryā)is to be madeकरना चाहिएविचारणा (vicāraṇā)doubtविचारधरण्याम् (dharaṇyām)on the bare earthधरती परदुःख-सम्भूतिः (duḥkha-sambhūtiḥ)the rise of sorrowदुःख की उत्पत्तिदौर्भाग्यम् (daurbhāgyam)misfortuneदुर्भाग्यदारुज-आसने (dāruja-āsane)on a wooden seatकाठ के आसन पर

Verse 84

८४ वंशासने दरिद्रः स्यात् पाषाणे व्याधिपीडनम् । तृणासने यशोहानिः पल्लवे चित्तविभ्रमः । जपध्यानतपोहानिं वस्त्राणां करोति हि ॥८४॥

vaṃśāsane daridraḥ syāt pāṣāṇe vyādhipīḍanam | tṛṇāsane yaśohāniḥ pallave cittavibhramaḥ | japadhyānatapohāniṃ vastrāṇāṃ karoti hi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.84. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v84. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बाँस के आसन पर दरिद्र हो जाता है; पत्थर पर रोग की पीड़ा; घास के आसन पर यश की हानि; पत्तों पर चित्त का विभ्रम। वस्त्र का आसन जप, ध्यान और तप की हानि करता है।

On a bamboo seat one becomes poor; on stone, affliction by disease; on a grass seat, loss of fame; on leaves, confusion of mind. A seat of cloth causes loss of japa, meditation and austerity.

Word by wordपदार्थ

वंश-आसने (vaṃśa-āsane)on a bamboo seatबाँस के आसन परदरिद्रः (daridraḥ)poorदरिद्रस्यात् (syāt)one becomesहो जाता हैपाषाणे (pāṣāṇe)on stoneपत्थर परव्याधि-पीडनम् (vyādhi-pīḍanam)affliction by diseaseरोग की पीड़ातृण-आसने (tṛṇa-āsane)on a grass seatघास के आसन परयशः-हानिः (yaśaḥ-hāniḥ)loss of fameयश की हानिपल्लवे (pallave)on leavesपत्तों परचित्त-विभ्रमः (citta-vibhramaḥ)confusion of mindचित्त का विभ्रमजप-ध्यान-तपः-हानिम् (japa-dhyāna-tapaḥ-hānim)loss of japa, meditation and austerityजप, ध्यान और तप की हानिवस्त्राणाम् (vastrāṇām)a seat of clothsवस्त्रों का आसनकरोति (karoti)causesकरता हैहि (hi)indeedही

Verse 85

८५ अतएव वस्त्रासनं केवलमेव विरुद्धं वस्त्रासनं रोगहरमित्यादिवचनेन विशिष्टस्य फलजनकत्वात् । चेलाजिनकुशोत्तरमिति भगवद्वचनाच्च ॥८५॥

ataeva vastrāsanaṃ kevalameva viruddhaṃ vastrāsanaṃ rogaharamityādivacanena viśiṣṭasya phalajanakatvāt | celājinakuśottaramiti bhagavadvacanācca ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.85. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v85. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इसलिए केवल अकेला वस्त्र का आसन ही निषिद्ध है, क्योंकि "वस्त्र का आसन रोग हरता है" ऐसे वचनों से दूसरे के साथ जुड़ा वस्त्रासन फल देता है — और भगवान के वचन से भी, "वस्त्र, चर्म और कुश, एक के ऊपर एक।"

Therefore only a seat of cloth by itself is forbidden, since by statements such as "a seat of cloth removes disease" a cloth seat joined with something else does bear fruit — and because of the Lord's words, "cloth, skin and kuśa, one over the other."

तथा च गौतमीये — So too in the Gautamīya: वैसे ही गौतमीय में:

Verse 86

८६ तथा मृद्वासने मन्त्री पटाजिनकुशोत्तर इति ॥८६॥

tathā mṛdvāsane mantrī paṭājinakuśottara iti ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.86. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v86. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वैसे ही मन्त्री कोमल आसन पर बैठे, जिसमें वस्त्र, चर्म और कुश एक के ऊपर एक बिछे हों।

Likewise the mantra-adept sits on a soft seat with cloth, skin and kuśa laid one over the other.

Word by wordपदार्थ

तथा (tathā)likewiseवैसे हीमृदु-आसने (mṛdu-āsane)on a soft seatकोमल आसन परमन्त्री (mantrī)the mantra-adeptमन्त्रीपट-अजिन-कुश-उत्तरे (paṭa-ajina-kuśa-uttare)with cloth, skin and kuśa one over the otherवस्त्र, चर्म और कुश एक के ऊपर एक वालेइति (iti)thusऐसा

योगिनीहृदये — In the Yoginīhṛdaya: योगिनीहृदय में:

Verse 87

८७ नादीक्षितो विशेज्जातु कृष्णसाराजिने गृही । विशेद्यतिर्वनस्थश्च ब्रह्मचारी च भिक्षुकः ॥८७॥

nādīkṣito viśejjātu kṛṣṇasārājine gṛhī | viśedyatirvanasthaśca brahmacārī ca bhikṣukaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.87. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v87. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अदीक्षित गृहस्थ कृष्णसार मृग के चर्म पर कभी न बैठे; यति, वानप्रस्थ, ब्रह्मचारी और भिक्षुक बैठ सकते हैं।

An uninitiated householder should never sit on a black antelope skin; an ascetic, a forest-dweller, a celibate student and a mendicant may.

Word by wordपदार्थ

(na)notअदीक्षितः (adīkṣitaḥ)uninitiatedअदीक्षितविशेत् (viśet)should sitबैठेजातु (jātu)everकभीकृष्णसार-अजिने (kṛṣṇasāra-ajine)on a black antelope skinकृष्णसार मृग के चर्म परगृही (gṛhī)a householderगृहस्थविशेत् (viśet)may sitबैठेयतिः (yatiḥ)an asceticयतिवनस्थः (vanasthaḥ)a forest-dwellerवानप्रस्थ (ca)andऔरब्रह्मचारी (brahmacārī)a celibate studentब्रह्मचारी (ca)andऔरभिक्षुकः (bhikṣukaḥ)a mendicantभिक्षुक

आगमकल्पद्रुमे — In the Āgamakalpadruma: आगमकल्पद्रुम में:

Verse 88

८८ मेषव्याघ्रगजोष्ट्रऋक्षोरगत्वचस्तु षट्कर्मसु प्रत्येकं विहितासनानि ॥८८॥

meṣavyāghragajoṣṭraṛkṣoragatvacastu ṣaṭkarmasu pratyekaṃ vihitāsanāni ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.88. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v88. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

भेड़, बाघ, हाथी, ऊँट, भालू और साँप की खालें छह कर्मों में एक-एक के लिए विहित आसन हैं।

The skins of ram, tiger, elephant, camel, bear and snake are the seats prescribed, one for each of the six rites.

यामले — In the Yāmala: यामल में:

Verse 89

८९ अथ मालासंस्कारः अप्रतिष्ठितमालाभिर्मन्त्रं जपति यो नरः । सर्वं तन्निष्फलं विद्यात् क्रुद्धा भवति देवता ॥८९॥

atha mālāsaṃskāraḥ | apratiṣṭhitamālābhirmantraṃ japati yo naraḥ | sarvaṃ tanniṣphalaṃ vidyāt kruddhā bhavati devatā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.89. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v89. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

माला का संस्कार। जो मनुष्य बिना प्रतिष्ठा की माला से मन्त्र जपता है, जानो कि वह सब निष्फल है, और देवता क्रुद्ध होती है।

The consecration of the rosary. When a man recites the mantra with an unconsecrated rosary, know that all of it is fruitless, and the deity becomes angry.

Word by wordपदार्थ

अप्रतिष्ठित-मालाभिः (apratiṣṭhita-mālābhiḥ)with unconsecrated rosariesबिना प्रतिष्ठा की मालाओं सेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रजपति (japati)recitesजपता हैयः (yaḥ)whoजोनरः (naraḥ)a manमनुष्यसर्वम् (sarvam)allसबतत् (tat)thatवहनिष्फलम् (niṣphalam)fruitlessनिष्फलविद्यात् (vidyāt)one should knowजानेक्रुद्धा (kruddhā)angryक्रुद्धभवति (bhavati)becomesहोती हैदेवता (devatā)the deityदेवता

सनत्कुमारे — In the Sanatkumāra: सनत्कुमार में:

Verse 90

९० कार्पाससम्भवं सूत्रं धर्मकामार्थमोक्षदम् । तच्च विप्रेन्द्रकन्याभिर्निर्मितञ्च सुशोभनम् ॥९०॥

kārpāsasambhavaṃ sūtraṃ dharmakāmārthamokṣadam | tacca viprendrakanyābhirnirmitañca suśobhanam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.90. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v90. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कपास का सूत धर्म, काम, अर्थ और मोक्ष देता है; और श्रेष्ठ ब्राह्मणों की कन्याओं का काता हुआ सूत बहुत सुन्दर होता है।

A thread of cotton gives dharma, desire, wealth and liberation; and it is very fine when spun by the daughters of eminent brāhmaṇas.

Word by wordपदार्थ

कार्पास-सम्भवम् (kārpāsa-sambhavam)made of cottonकपास का बनासूत्रम् (sūtram)threadसूतधर्म-काम-अर्थ-मोक्ष-दम् (dharma-kāma-artha-mokṣa-dam)gives dharma, desire, wealth and liberationधर्म, काम, अर्थ और मोक्ष देने वालातत् (tat)thatवह (ca)andऔरविप्रेन्द्र-कन्याभिः (viprendra-kanyābhiḥ)by daughters of eminent brāhmaṇasश्रेष्ठ ब्राह्मणों की कन्याओं द्वारानिर्मितम् (nirmitam)madeबनाया हुआ (ca)andऔरसु-शोभनम् (su-śobhanam)very fineबहुत सुन्दर

Verse 91

९१ श्वेतं रक्तं तथा कृष्णं पट्टसूत्रमथापि वा । शान्तिवश्याभिचारेषु मोक्षैश्वर्यजयेषु च । शुक्लं रक्तं तथा पीतं कृष्णं वर्णेषु च क्रमात् । सर्वेषामेव वर्णानां रक्तं सर्वेप्सितप्रदम् ॥९१॥

śvetaṃ raktaṃ tathā kṛṣṇaṃ paṭṭasūtramathāpi vā | śāntivaśyābhicāreṣu mokṣaiśvaryajayeṣu ca | śuklaṃ raktaṃ tathā pītaṃ kṛṣṇaṃ varṇeṣu ca kramāt | sarveṣāmeva varṇānāṃ raktaṃ sarvepsitapradam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.91. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v91. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सफ़ेद, लाल या काला, या फिर रेशमी सूत — शान्ति, वशीकरण और अभिचार में, तथा मोक्ष, ऐश्वर्य और जय में। चारों वर्णों के लिए क्रम से सफ़ेद, लाल, पीला और काला; पर सब वर्णों के लिए लाल सब इच्छित देता है।

White, red or black, or else silk thread — for pacifying, subduing and sorcery, and for liberation, lordship and victory. White, red, yellow and black for the four castes in order; but for all castes red grants every wish.

Word by wordपदार्थ

श्वेतम् (śvetam)whiteसफ़ेदरक्तम् (raktam)redलालतथा (tathā)andतथाकृष्णम् (kṛṣṇam)blackकालापट्ट-सूत्रम् (paṭṭa-sūtram)silk threadरेशमी सूतअथ (atha)orअथवाअपि (api)alsoभीवा (vā)orयाशान्ति-वश्य-अभिचारेषु (śānti-vaśya-abhicāreṣu)in pacifying, subduing and sorceryशान्ति, वशीकरण और अभिचार मेंमोक्ष-ऐश्वर्य-जयेषु (mokṣa-aiśvarya-jayeṣu)in liberation, lordship and victoryमोक्ष, ऐश्वर्य और जय में (ca)andऔरशुक्लम् (śuklam)whiteसफ़ेदरक्तम् (raktam)redलालतथा (tathā)andतथापीतम् (pītam)yellowपीलाकृष्णम् (kṛṣṇam)blackकालावर्णेषु (varṇeṣu)for the castesवर्णों के लिए (ca)andऔरक्रमात् (kramāt)in orderक्रम सेसर्वेषाम् (sarveṣām)of allसबएव (eva)indeedहीवर्णानाम् (varṇānām)castesवर्णों के लिएरक्तम् (raktam)redलालसर्व-ईप्सित-प्रदम् (sarva-īpsita-pradam)grants every wishसब इच्छित देने वाला

Verse 92

९२ त्रिगुणं त्रिगुणीकृत्य ग्रथयेत् शिल्पशास्त्रतः । मणिरत्नप्रमाणस्य सूत्रं कुर्याद्विचक्षणः ॥९२॥

triguṇaṃ triguṇīkṛtya grathayet śilpaśāstrataḥ | maṇiratnapramāṇasya sūtraṃ kuryādvicakṣaṇaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.92. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v92. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तीन तार लेकर उन्हें फिर तिगुना करके शिल्पशास्त्र के अनुसार गूँथे; चतुर व्यक्ति मणि-रत्नों के माप के अनुसार सूत बनाए।

Taking three strands and tripling them again, one should string it according to the craft; the skilled make the thread to fit the size of the beads.

Word by wordपदार्थ

त्रि-गुणम् (tri-guṇam)three-strandedतीन तार कात्रि-गुणी-कृत्य (tri-guṇī-kṛtya)having tripled againफिर तिगुना करकेग्रथयेत् (grathayet)one should stringगूँथेशिल्प-शास्त्रतः (śilpa-śāstrataḥ)according to the craftशिल्पशास्त्र के अनुसारमणि-रत्न-प्रमाणस्य (maṇi-ratna-pramāṇasya)fitting the size of the beadsमणि-रत्नों के माप कासूत्रम् (sūtram)the threadसूतकुर्यात् (kuryāt)one should makeबनाएविचक्षणः (vicakṣaṇaḥ)the skilledचतुर

Verse 93

९३ एकैकं मातृकावर्णं सतारं प्रजपेत् सुधीः । मालामादाय सूत्रेण ग्रथयेन्मध्यमध्यतः ॥९३॥

ekaikaṃ mātṛkāvarṇaṃ satāraṃ prajapet sudhīḥ | mālāmādāya sūtreṇa grathayenmadhyamadhyataḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.93. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v93. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बुद्धिमान मातृका के वर्णों को एक-एक करके प्रणव सहित जपे, मणियों को लेकर हर एक के बीच से सूत में गूँथते हुए।

The wise should recite the letters of the mātṛkā one by one with the praṇava, taking the beads and stringing them on the thread through the middle of each.

Word by wordपदार्थ

एक-एकम् (eka-ekam)one by oneएक-एकमातृका-वर्णम् (mātṛkā-varṇam)a letter of the mātṛkāमातृका का वर्णस-तारम् (sa-tāram)with the praṇavaप्रणव सहितप्रजपेत् (prajapet)one should reciteजपेसुधीः (sudhīḥ)the wiseबुद्धिमानमालाम् (mālām)the rosaryमाला कोआदाय (ādāya)having takenलेकरसूत्रेण (sūtreṇa)with the threadसूत सेग्रथयेत् (grathayet)one should stringगूँथेमध्य-मध्यतः (madhya-madhyataḥ)through the middle of eachहर एक के बीच से

Verse 94

९४ ब्रह्मग्रन्थिं विधायेत्थं मेरुञ्च ग्रन्थिसंयुतम् । ग्रथयित्वा पुरो मालां ततः संस्कारमारभेत् ॥९४॥

brahmagranthiṃ vidhāyetthaṃ meruñca granthisaṃyutam | grathayitvā puro mālāṃ tataḥ saṃskāramārabhet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.94. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v94. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार ब्रह्मग्रन्थि बनाकर, और मेरु को गाँठ सहित लगाकर, पहले माला गूँथे और फिर उसका संस्कार आरम्भ करे।

Making the brahma-knot in this way, and the Meru joined with its knot, one first strings the rosary and then begins its consecration.

Word by wordपदार्थ

ब्रह्म-ग्रन्थिम् (brahma-granthim)the brahma-knotब्रह्मग्रन्थिविधाय (vidhāya)having madeबनाकरइत्थम् (ittham)thusइस प्रकारमेरुम् (merum)the Meruमेरु (ca)andऔरग्रन्थि-संयुतम् (granthi-saṃyutam)joined with a knotगाँठ सहितग्रथयित्वा (grathayitvā)having strungगूँथकरपुरः (puraḥ)firstपहलेमालाम् (mālām)the rosaryमालाततः (tataḥ)thenफिरसंस्कारम् (saṃskāram)the consecrationसंस्कारआरभेत् (ārabhet)one should beginआरम्भ करे

Verse 95

९५ कस्यचिन्मते मूलविद्यया ग्रथयेत् । तथा च एकवीराकल्पे मातृकावर्णतो ग्रन्थिं विद्यया वाथ कारयेत् । सुवर्णादिगुणैर्वापि ग्रथयेत् साधकोत्तमः । ब्रह्मग्रन्थिं ततो दद्यान्नागपाशमथापि वा । कवचेनाथ वध्नीयान्मालां ध्यानपरायणः । सर्वशेषं ततो मेरुं सूत्रद्वयसमन्वितम् । ग्रथयेत्तारयोगेन वध्नीयात् साधकोत्तमः । एवं निष्पाद्य देवेशि प्रतिष्ठाञ्च समाचरेत् ॥९५॥

kasyacinmate mūlavidyayā grathayet | tathā ca ekavīrākalpe | mātṛkāvarṇato granthiṃ vidyayā vātha kārayet | suvarṇādiguṇairvāpi grathayet sādhakottamaḥ | brahmagranthiṃ tato dadyānnāgapāśamathāpi vā | kavacenātha vadhnīyānmālāṃ dhyānaparāyaṇaḥ | sarvaśeṣaṃ tato meruṃ sūtradvayasamanvitam | grathayettārayogena vadhnīyāt sādhakottamaḥ | evaṃ niṣpādya deveśi pratiṣṭhāñca samācaret ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.95. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v95. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

किसी के मत में मूल विद्या से गूँथे। वैसे ही एकवीराकल्प में: मातृका के वर्णों से या फिर विद्या से गाँठ बनाए; श्रेष्ठ साधक सोने आदि के तारों से भी गूँथ सकता है। फिर ब्रह्मग्रन्थि या नागपाश लगाए, और ध्यान में लीन होकर कवच से माला बाँधे। सबके अन्त में सूत के दोनों सिरों सहित मेरु को प्रणव के योग से गूँथकर श्रेष्ठ साधक बाँधे। इस प्रकार पूरा करके, हे देवेशी, प्रतिष्ठा करे।

In someone's view one strings it with the root vidyā. So too in the Ekavīrākalpa: one makes the knot with the letters of the mātṛkā or else with the vidyā; the best of adepts may also string it with strands of gold and the like. Then one ties the brahma-knot or else the serpent-noose, and, absorbed in meditation, binds the rosary with the kavaca. Last of all the Meru, carrying both ends of the thread, is strung with the praṇava and bound by the best of adepts. Having completed it thus, O queen of the gods, one performs the consecration.

Word by wordपदार्थ

मातृका-वर्णतः (mātṛkā-varṇataḥ)with the letters of the mātṛkāमातृका के वर्णों सेग्रन्थिम् (granthim)the knotगाँठविद्यया (vidyayā)with the vidyāविद्या सेवा (vā)orयाअथ (atha)elseअथवाकारयेत् (kārayet)one should makeबनाएसुवर्ण-आदि-गुणैः (suvarṇa-ādi-guṇaiḥ)with strands of gold and the likeसोने आदि के तारों सेवा (vā)orयाअपि (api)alsoभीग्रथयेत् (grathayet)should stringगूँथेसाधक-उत्तमः (sādhaka-uttamaḥ)the best of adeptsश्रेष्ठ साधकब्रह्म-ग्रन्थिम् (brahma-granthim)the brahma-knotब्रह्मग्रन्थिततः (tataḥ)thenफिरदद्यात् (dadyāt)one should tieलगाएनाग-पाशम् (nāga-pāśam)the serpent-nooseनागपाशअथ (atha)orअथवाअपि (api)alsoभीवा (vā)orयाकवचेन (kavacena)with the kavacaकवच सेअथ (atha)thenफिरवध्नीयात् (vadhnīyāt)one should bindबाँधेमालाम् (mālām)the rosaryमाला कोध्यान-परायणः (dhyāna-parāyaṇaḥ)absorbed in meditationध्यान में लीनसर्व-शेषम् (sarva-śeṣam)last of allसबके अन्त मेंततः (tataḥ)thenफिरमेरुम् (merum)the Meruमेरुसूत्र-द्वय-समन्वितम् (sūtra-dvaya-samanvitam)carrying both ends of the threadसूत के दोनों सिरों सहितग्रथयेत् (grathayet)one should stringगूँथेतार-योगेन (tāra-yogena)with the praṇavaप्रणव के योग सेवध्नीयात् (vadhnīyāt)one should bindबाँधेसाधक-उत्तमः (sādhaka-uttamaḥ)the best of adeptsश्रेष्ठ साधकएवम् (evam)thusइस प्रकारनिष्पाद्य (niṣpādya)having completedपूरा करकेदेवेशि (deveśi)O queen of the godsहे देवेशीप्रतिष्ठाम् (pratiṣṭhām)the consecrationप्रतिष्ठा (ca)andऔरसमाचरेत् (samācaret)one should performकरे

गौतमीये — In the Gautamīya: गौतमीय में:

Verse 96

९६ मुखे मुखन्तु संयोज्य पुच्छे पुच्छं नियोजयेत् । गोपुच्छसदृशी माला यद्वा सर्पाकृतिः शुभा ॥९६॥

mukhe mukhantu saṃyojya pucche pucchaṃ niyojayet | gopucchasadṛśī mālā yadvā sarpākṛtiḥ śubhā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.96. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v96. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मुख से मुख जोड़कर और पुच्छ से पुच्छ लगाकर, माला गाय की पूँछ जैसी या सर्प के आकार की हो तो शुभ है।

Joining head to head and setting tail to tail, the rosary is auspicious when it is like a cow's tail or else shaped like a snake.

Word by wordपदार्थ

मुखे (mukhe)to a headमुख सेमुखम् (mukham)a headमुखतु (tu)indeedतोसंयोज्य (saṃyojya)having joinedजोड़करपुच्छे (pucche)to a tailपुच्छ सेपुच्छम् (puccham)a tailपुच्छनियोजयेत् (niyojayet)one should setलगाएगो-पुच्छ-सदृशी (go-puccha-sadṛśī)like a cow's tailगाय की पूँछ जैसीमाला (mālā)the rosaryमालायद्वा (yadvā)or elseअथवासर्प-आकृतिः (sarpa-ākṛtiḥ)shaped like a snakeसर्प के आकार कीशुभा (śubhā)auspiciousशुभ

मुखपुच्छनियमस्तु छन्दःसारे — The rule of head and tail, in the Chandaḥsāra: मुख और पुच्छ का नियम, छन्दःसार में:

Verse 97

९७ रुद्राक्षस्योन्नतं प्रोक्तं मुखं पुच्छन्तु निम्नगम् । कमलाक्षस्य सूक्ष्मांशं सविन्दुद्वितयं मुखम् । सविन्दुकस्य स्थूलांशं पुच्छं शुक्षमिति स्मृतम् । एवं ज्ञात्वा मुखं पुच्छं रुद्राक्षाम्भोरुहाक्षयोः । त्वं सजातीयमेकाक्षं मेरुत्वेनाग्रतो न्यसेत् ॥९७॥

rudrākṣasyonnataṃ proktaṃ mukhaṃ pucchantu nimnagam | kamalākṣasya sūkṣmāṃśaṃ savindudvitayaṃ mukham | savindukasya sthūlāṃśaṃ pucchaṃ śukṣamiti smṛtam | evaṃ jñātvā mukhaṃ pucchaṃ rudrākṣāmbhoruhākṣayoḥ | tvaṃ sajātīyamekākṣaṃ merutvenāgrato nyaset ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.97. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v97. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

रुद्राक्ष का उभरा भाग मुख कहा गया है और दबा हुआ भाग पुच्छ। कमलाक्ष का दो बिन्दुओं वाला सूक्ष्म भाग मुख है; बिन्दु वाले का स्थूल भाग पुच्छ, शुक्ष, माना गया है। इस प्रकार रुद्राक्ष और पद्माक्ष के मुख और पुच्छ को जानकर, उसी जाति की एक मणि को आगे मेरु के रूप में रखे।

The raised part of the rudrākṣa is declared the head, the sunken part the tail. Of the lotus-seed the finer end with its two dots is the head; the thicker end of the dotted seed is held to be the tail, the śukṣa. Knowing head and tail of rudrākṣa and lotus-seed in this way, you should place a single bead of the same kind at the front as the Meru.

Word by wordपदार्थ

रुद्राक्षस्य (rudrākṣasya)of the rudrākṣaरुद्राक्ष काउन्नतम् (unnatam)the raised partउभरा भागप्रोक्तम् (proktam)is declaredकहा गयामुखम् (mukham)the headमुखपुच्छम् (puccham)the tailपुच्छतु (tu)andऔरनिम्नगम् (nimnagam)the sunken partदबा हुआ भागकमलाक्षस्य (kamalākṣasya)of the lotus-seedकमलाक्ष कासूक्ष्म-अंशम् (sūkṣma-aṃśam)the finer endसूक्ष्म भागस-विन्दु-द्वितयम् (sa-vindu-dvitayam)with its two dotsदो बिन्दुओं वालामुखम् (mukham)the headमुखस-विन्दुकस्य (sa-vindukasya)of the dotted seedबिन्दु वाले कास्थूल-अंशम् (sthūla-aṃśam)the thicker endस्थूल भागपुच्छम् (puccham)the tailपुच्छशुक्षम् (śukṣam)śukṣaशुक्षइति (iti)thusऐसास्मृतम् (smṛtam)is heldमाना गयाएवम् (evam)thusइस प्रकारज्ञात्वा (jñātvā)having knownजानकरमुखम् (mukham)the headमुखपुच्छम् (puccham)the tailपुच्छरुद्राक्ष-अम्भोरुहाक्षयोः (rudrākṣa-ambhoruhākṣayoḥ)of rudrākṣa and lotus-seedरुद्राक्ष और पद्माक्ष केत्वम् (tvam)youतुमसजातीयम् (sajātīyam)of the same kindउसी जाति काएक-अक्षम् (eka-akṣam)a single beadएक मणिमेरुत्वेन (merutvena)as the Meruमेरु के रूप मेंअग्रतः (agrataḥ)at the frontआगेन्यसेत् (nyaset)should placeरखे

Verse 98

९८ एकैकं मणिमादाय ब्रह्मग्रन्थिं प्रकल्पयेत् । एकैकं मातृकावर्णं ग्रथनादौ तु संजपेत् ॥९८॥

ekaikaṃ maṇimādāya brahmagranthiṃ prakalpayet | ekaikaṃ mātṛkāvarṇaṃ grathanādau tu saṃjapet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.98. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v98. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

एक-एक मणि लेकर ब्रह्मग्रन्थि बनाए, और हर एक को गूँथने के आरम्भ में मातृका का एक-एक वर्ण जपे।

Taking each bead one by one, one makes a brahma-knot, and at the start of stringing each one recites one letter of the mātṛkā.

Word by wordपदार्थ

एक-एकम् (eka-ekam)one by oneएक-एकमणिम् (maṇim)a beadमणिआदाय (ādāya)having takenलेकरब्रह्म-ग्रन्थिम् (brahma-granthim)a brahma-knotब्रह्मग्रन्थिप्रकल्पयेत् (prakalpayet)one should makeबनाएएक-एकम् (eka-ekam)one by oneएक-एकमातृका-वर्णम् (mātṛkā-varṇam)a letter of the mātṛkāमातृका का वर्णग्रथन-आदौ (grathana-ādau)at the start of the stringingगूँथने के आरम्भ मेंतु (tu)indeedतोसंजपेत् (saṃjapet)one should reciteजपे

ग्रन्थिनियमस्तत्रैव — The rule of the knot, in the same work: गाँठ का नियम, उसी में:

Verse 99

९९ त्रिरावृत्तिग्रन्थिकेन तथार्धेन विधीयते । सार्धद्वयावर्तनेन ग्रन्थिं कुर्यात् यथा दृढम् । इत्येताभ्यामिच्छा विकल्पः ॥९९॥

trirāvṛttigranthikena tathārdhena vidhīyate | sārdhadvayāvartanena granthiṃ kuryāt yathā dṛḍham | ityetābhyāmicchā vikalpaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.99. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v99. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तीन फेरे की गाँठ से, या साढ़े तीन से, यह विहित है; ढाई फेरे से गाँठ ऐसे बनाए कि दृढ़ हो। इन दोनों में इच्छा के अनुसार विकल्प है।

It is prescribed with a knot of three turns, or of three and a half; one should make the knot with two and a half turns so that it is firm. Between these two the choice is free.

Word by wordपदार्थ

त्रिः-आवृत्ति-ग्रन्थिकेन (triḥ-āvṛtti-granthikena)with a knot of three turnsतीन फेरे की गाँठ सेतथा (tathā)orतथाअर्धेन (ardhena)with a halfआधे सेविधीयते (vidhīyate)it is prescribedविहित हैस-अर्ध-द्वय-आवर्तनेन (sa-ardha-dvaya-āvartanena)with two and a half turnsढाई फेरे सेग्रन्थिम् (granthim)the knotगाँठकुर्यात् (kuryāt)one should makeबनाएयथा (yathā)so thatजिससेदृढम् (dṛḍham)firmदृढ़ हो

कालिकापुराणे — In the Kālikāpurāṇa: कालिकापुराण में:

Verse 100

१०० ब्रह्मग्रन्थियुतं कुर्यात् प्रतिवीजं यथास्थितम् । अथवा ग्रन्थिरहितं दृढरज्जुसमन्वितम् । एवं निर्माय मालां वै शोधयेन्मुनिसत्तम ॥१००॥

brahmagranthiyutaṃ kuryāt prativījaṃ yathāsthitam | athavā granthirahitaṃ dṛḍharajjusamanvitam | evaṃ nirmāya mālāṃ vai śodhayenmunisattama ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.100. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v100. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हर बीज पर यथास्थित ब्रह्मग्रन्थि सहित बनाए, अथवा गाँठ रहित दृढ़ डोरी पर। इस प्रकार माला बनाकर, हे मुनिश्रेष्ठ, उसे शुद्ध करे।

One should make it with a brahma-knot at each bead as it lies, or else without knots on a strong cord. Having made the rosary thus, O best of sages, one should purify it.

Word by wordपदार्थ

ब्रह्म-ग्रन्थि-युतम् (brahma-granthi-yutam)joined with a brahma-knotब्रह्मग्रन्थि सहितकुर्यात् (kuryāt)one should makeबनाएप्रति-वीजम् (prati-vījam)each beadहर बीज कोयथा-स्थितम् (yathā-sthitam)as it liesयथास्थितअथवा (athavā)orअथवाग्रन्थि-रहितम् (granthi-rahitam)without knotsगाँठ रहितदृढ-रज्जु-समन्वितम् (dṛḍha-rajju-samanvitam)on a strong cordदृढ़ डोरी सहितएवम् (evam)thusइस प्रकारनिर्माय (nirmāya)having madeबनाकरमालाम् (mālām)the rosaryमाला कोवै (vai)indeedहीशोधयेत् (śodhayet)one should purifyशुद्ध करेमुनि-सत्तम (muni-sattama)O best of sagesहे मुनिश्रेष्ठ

Verse 1

अश्वत्थपत्रनवकैः पद्माकारन्तु कल्पयेत् । तन्मध्ये स्थापयेन्मालां मातृकामूलमुच्चरन् । क्षालयेत् पञ्चगव्येन सद्योजातेन सज्जलैः ॥१॥

aśvatthapatranavakaiḥ padmākārantu kalpayet | tanmadhye sthāpayenmālāṃ mātṛkāmūlamuccaran | kṣālayet pañcagavyena sadyojātena sajjalaiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.1. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v1. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पीपल के नौ पत्तों से कमल का आकार बनाए और मातृका तथा मूल मन्त्र का उच्चारण करते हुए उसके बीच में माला रखे; फिर सद्योजात मन्त्र से पञ्चगव्य और शुद्ध जल से उसे धोए।

With nine aśvattha leaves one forms the shape of a lotus and places the rosary in its middle, uttering the mātṛkā and the root mantra; then one washes it with the five products of the cow and pure water, with the Sadyojāta mantra.

Word by wordपदार्थ

अश्वत्थ-पत्र-नवकैः (aśvattha-patra-navakaiḥ)with nine aśvattha leavesपीपल के नौ पत्तों सेपद्म-आकारम् (padma-ākāram)the shape of a lotusकमल का आकारतु (tu)indeedतोकल्पयेत् (kalpayet)one should formबनाएतत्-मध्ये (tat-madhye)in its middleउसके बीच मेंस्थापयेत् (sthāpayet)one should placeरखेमालाम् (mālām)the rosaryमालामातृका-मूलम् (mātṛkā-mūlam)the mātṛkā and the root mantraमातृका और मूल मन्त्रउच्चरन् (uccaran)utteringउच्चारण करते हुएक्षालयेत् (kṣālayet)one should washधोएपञ्चगव्येन (pañcagavyena)with the five products of the cowपञ्चगव्य सेसद्योजातेन (sadyojātena)with the Sadyojāta mantraसद्योजात मन्त्र सेसत्-जलैः (sat-jalaiḥ)with pure waterशुद्ध जल से

Verse 3

सद्योजातमन्त्रस्तु : ॐ सद्योजातं प्रपद्यामि सद्योजाताय वै नमः । भवे भवेनादिभवे भजस्व मां भवोद्भवाय वै नमः । चन्दनागुरु-गन्धाद्यैर्वामदेवेन घर्षयेत् । वामदेवमन्त्रस्तु : ॐ वामदेवाय नमो ज्येष्ठाय नमो रुद्राय नमः कालाय नमः कलविकरणाय नमो बलविकरणाय नमो बलप्रमथनाय नमः सर्वभूतदमनाय नमो मनोन्मनाय । धूपयेत्तामघोरेण । अघोरमन्त्रस्तु : ॐ अघोरेभ्योऽथ घोरेभ्यो घोरघोरतरेभ्यः सर्वतः सर्वसर्वेभ्यो नमस्तेऽस्तु रुद्ररूपेभ्यः । लेपयेत्तत्पुरुषेण तु । तत्पुरुषमन्त्रस्तु : ॐ तत्पुरुषाय विद्महे महादेवाय धीमहि तन्नो रुद्रः प्रचोदयात् । मन्त्रयेत् पञ्चमेनैव प्रत्येकन्तु शतं शतम् । मेरुञ्च मन्त्रयेच्चैव मूलेन च शतं शतम् । मुण्डमालायाम् पञ्चमेनैव मन्त्रेण प्रत्येकन्तु शतं शतम् । मेरुञ्च पञ्चमेनैव तथा मन्त्रेण मन्त्रयेत् । प्रत्येकन्तु सकृत् सकृदिति वा । तत्रैव प्रत्येकं मन्त्रयेन्मन्त्री पञ्चमेन सकृत् सकृदिति । तथा च गौतमीये समुदायमालामधिकृत्य : पञ्चमेनैव सूक्तेन शतान्यूनेन मन्त्रयेदिति दर्शनान्मालायां वा शतजपः कार्यः । पञ्चमन्त्रस्तु : ॐ ईशानः सर्वविद्यानामीश्वरः सर्वभूतानां ब्रह्माधिपतिर्ब्रह्मणोऽधिपतिः ब्रह्मा शिवो मेऽस्तु सदाशिवोम् । प्रत्येकन्तु सकृत् सकृदिति वा । तथा च तत्रैव प्रत्येकं मन्त्रयेन्मन्त्री पञ्चमेन सकृत् सकृत् । तत्रावाह्य यजेद्देवं यथाविभवविस्तरैः ॥३॥

sadyojātamantrastu : oṃ sadyojātaṃ prapadyāmi sadyojātāya vai namaḥ | bhave bhavenādibhave bhajasva māṃ bhavodbhavāya vai namaḥ | candanāguru-gandhādyairvāmadevena gharṣayet | vāmadevamantrastu : oṃ vāmadevāya namo jyeṣṭhāya namo rudrāya namaḥ kālāya namaḥ kalavikaraṇāya namo balavikaraṇāya namo balapramathanāya namaḥ sarvabhūtadamanāya namo manonmanāya | dhūpayettāmaghoreṇa | aghoramantrastu : oṃ aghorebhyo'tha ghorebhyo ghoraghoratarebhyaḥ sarvataḥ sarvasarvebhyo namaste'stu rudrarūpebhyaḥ | lepayettatpuruṣeṇa tu | tatpuruṣamantrastu : oṃ tatpuruṣāya vidmahe mahādevāya dhīmahi tanno rudraḥ pracodayāt | mantrayet pañcamenaiva pratyekantu śataṃ śatam | meruñca mantrayeccaiva mūlena ca śataṃ śatam | muṇḍamālāyām | pañcamenaiva mantreṇa pratyekantu śataṃ śatam | meruñca pañcamenaiva tathā mantreṇa mantrayet | pratyekantu sakṛt sakṛditi vā | tatraiva | pratyekaṃ mantrayenmantrī pañcamena sakṛt sakṛditi | tathā ca gautamīye samudāyamālāmadhikṛtya : pañcamenaiva sūktena śatānyūnena mantrayediti darśanānmālāyāṃ vā śatajapaḥ kāryaḥ | pañcamantrastu : oṃ īśānaḥ sarvavidyānāmīśvaraḥ sarvabhūtānāṃ brahmādhipatirbrahmaṇo'dhipatiḥ brahmā śivo me'stu sadāśivom | pratyekantu sakṛt sakṛditi vā | tathā ca tatraiva | pratyekaṃ mantrayenmantrī pañcamena sakṛt sakṛt | tatrāvāhya yajeddevaṃ yathāvibhavavistaraiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.3. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v3. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सद्योजात मन्त्र यह है: ॐ सद्योजातं प्रपद्यामि सद्योजाताय वै नमः, भवे भवेनादिभवे भजस्व मां भवोद्भवाय वै नमः। वामदेव मन्त्र से चन्दन, अगुरु आदि सुगन्धियों से उसे रगड़े। वामदेव मन्त्र यह है: ॐ वामदेवाय नमो ज्येष्ठाय नमो रुद्राय नमः कालाय नमः कलविकरणाय नमो बलविकरणाय नमो बलप्रमथनाय नमः सर्वभूतदमनाय नमो मनोन्मनाय। अघोर मन्त्र से उसे धूप दे। अघोर मन्त्र यह है: ॐ अघोरेभ्योऽथ घोरेभ्यो घोरघोरतरेभ्यः सर्वतः सर्वसर्वेभ्यो नमस्तेऽस्तु रुद्ररूपेभ्यः। तत्पुरुष मन्त्र से उसका लेप करे। तत्पुरुष मन्त्र यह है: ॐ तत्पुरुषाय विद्महे महादेवाय धीमहि तन्नो रुद्रः प्रचोदयात्। पाँचवें मन्त्र से हर मणि को सौ-सौ बार अभिमन्त्रित करे, और मेरु को भी मूल मन्त्र से सौ बार। मुण्डमाला में: पाँचवें मन्त्र से हर मणि को सौ-सौ बार, और मेरु को भी वैसे ही पाँचवें मन्त्र से अभिमन्त्रित करे; या हर एक को एक-एक बार। उसी में: मन्त्री पाँचवें से हर मणि को एक-एक बार अभिमन्त्रित करे। और गौतमीय में पूरी माला के विषय में "पाँचवें सूक्त से सौ बार या उससे कम अभिमन्त्रित करे" ऐसा देखने से माला पर सौ जप भी किया जा सकता है। पाँचवाँ मन्त्र यह है: ॐ ईशानः सर्वविद्यानामीश्वरः सर्वभूतानां ब्रह्माधिपतिर्ब्रह्मणोऽधिपतिः ब्रह्मा शिवो मेऽस्तु सदाशिवोम्। या हर एक को एक-एक बार। वैसे ही उसी में: मन्त्री पाँचवें से हर मणि को एक-एक बार अभिमन्त्रित करे। फिर उसमें देवता का आवाहन करके यथाशक्ति विस्तार से पूजा करे।

The Sadyojāta mantra is: oṃ sadyojātaṃ prapadyāmi sadyojātāya vai namaḥ, bhave bhavenādibhave bhajasva māṃ bhavodbhavāya vai namaḥ. With the Vāmadeva mantra one rubs it with sandal, aloe and other fragrances. The Vāmadeva mantra is: oṃ vāmadevāya namo jyeṣṭhāya namo rudrāya namaḥ kālāya namaḥ kalavikaraṇāya namo balavikaraṇāya namo balapramathanāya namaḥ sarvabhūtadamanāya namo manonmanāya. With the Aghora mantra one censes it. The Aghora mantra is: oṃ aghorebhyo'tha ghorebhyo ghoraghoratarebhyaḥ sarvataḥ sarvasarvebhyo namaste'stu rudrarūpebhyaḥ. With the Tatpuruṣa mantra one anoints it. The Tatpuruṣa mantra is: oṃ tatpuruṣāya vidmahe mahādevāya dhīmahi tanno rudraḥ pracodayāt. With the fifth mantra one charges each bead a hundred times, and the Meru too a hundred times with the root mantra. In the Muṇḍamālā: with the fifth mantra one charges each bead a hundred times, and the Meru likewise with the fifth mantra; or each bead once. In the same work: the mantra-adept charges each bead once with the fifth. And since the Gautamīya, speaking of the rosary as a whole, says "one charges it a hundred times, or less, with the fifth hymn," a hundred repetitions over the rosary will also do. The fifth mantra is: oṃ īśānaḥ sarvavidyānām īśvaraḥ sarvabhūtānāṃ brahmādhipatir brahmaṇo'dhipatiḥ brahmā śivo me'stu sadāśivom. Or each bead once. So too in the same work: the mantra-adept charges each bead once with the fifth. Then, invoking the deity there, one worships it with as much fullness as one's means allow.

Word by wordपदार्थ

मन्त्रयेत् (mantrayet)one should charge with mantraअभिमन्त्रित करेपञ्चमेन (pañcamena)with the fifthपाँचवें सेएव (eva)indeedहीप्रत्येकम् (pratyekam)each beadहर एक कोतु (tu)indeedतोशतम् (śatam)a hundredसौशतम् (śatam)a hundred times eachसौ-सौ बारमेरुम् (merum)the Meruमेरु को (ca)andऔरमन्त्रयेत् (mantrayet)one should chargeअभिमन्त्रित करे (ca)andऔरएव (eva)alsoहीमूलेन (mūlena)with the root mantraमूल मन्त्र से (ca)andऔरशतम् (śatam)a hundredसौशतम् (śatam)a hundred timesसौ बारपञ्चमेन (pañcamena)with the fifthपाँचवें सेएव (eva)indeedहीमन्त्रेण (mantreṇa)with the mantraमन्त्र सेप्रत्येकम् (pratyekam)each beadहर एक कोतु (tu)indeedतोशतम् (śatam)a hundredसौशतम् (śatam)a hundred times eachसौ-सौ बारमेरुम् (merum)the Meruमेरु को (ca)andऔरपञ्चमेन (pañcamena)with the fifthपाँचवें सेएव (eva)indeedहीतथा (tathā)likewiseवैसे हीमन्त्रेण (mantreṇa)with the mantraमन्त्र सेमन्त्रयेत् (mantrayet)one should chargeअभिमन्त्रित करेप्रत्येकम् (pratyekam)each beadहर एक कोमन्त्रयेत् (mantrayet)should chargeअभिमन्त्रित करेमन्त्री (mantrī)the mantra-adeptमन्त्रीपञ्चमेन (pañcamena)with the fifthपाँचवें सेसकृत् (sakṛt)onceएक बारसकृत् (sakṛt)once eachएक-एक बारतत्र (tatra)thereउसमेंआवाह्य (āvāhya)having invokedआवाहन करकेयजेत् (yajet)one should worshipपूजा करेदेवम् (devam)the deityदेवता कीयथा-विभव-विस्तरैः (yathā-vibhava-vistaraiḥ)with as much fullness as one's means allowयथाशक्ति विस्तार से

Verse 4

मालायाः प्राणप्रतिष्ठानन्तरं देवतां पूजयेत् । तथा च सनत्कुमारतन्त्रे संस्कृत्यैवं बुधो मालां तत्प्राणांस्तत्र योजयेत् । मूलमन्त्रेण तां मालां पूजयेद् द्विजसत्तमः ॥४॥

mālāyāḥ prāṇapratiṣṭhānantaraṃ devatāṃ pūjayet | tathā ca sanatkumāratantre | saṃskṛtyaivaṃ budho mālāṃ tatprāṇāṃstatra yojayet | mūlamantreṇa tāṃ mālāṃ pūjayed dvijasattamaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.4. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v4. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

माला की प्राणप्रतिष्ठा के बाद देवता की पूजा करे। वैसे ही सनत्कुमारतन्त्र में: इस प्रकार माला का संस्कार करके बुद्धिमान उसमें उसके प्राण स्थापित करे; फिर श्रेष्ठ द्विज मूल मन्त्र से उस माला की पूजा करे।

After the establishing of life in the rosary, one worships the deity. So too in the Sanatkumāratantra: having consecrated the rosary thus, the wise establish its life-breaths in it; the best of the twice-born then worships that rosary with the root mantra.

Word by wordपदार्थ

संस्कृत्य (saṃskṛtya)having consecratedसंस्कार करकेएवम् (evam)thusइस प्रकारबुधः (budhaḥ)the wiseबुद्धिमानमालाम् (mālām)the rosaryमाला कोतत्-प्राणान् (tat-prāṇān)its life-breathsउसके प्राणों कोतत्र (tatra)in itउसमेंयोजयेत् (yojayet)should establishस्थापित करेमूल-मन्त्रेण (mūla-mantreṇa)with the root mantraमूल मन्त्र सेताम् (tām)thatउसमालाम् (mālām)rosaryमाला कीपूजयेत् (pūjayet)should worshipपूजा करेद्विज-सत्तमः (dvija-sattamaḥ)the best of the twice-bornश्रेष्ठ द्विज

वाराहीतन्त्रे — In the Vārāhītantra: वाराहीतन्त्र में:

Verse 5

माले माले महामाले सर्वतत्त्वस्वरूपिणि चतुर्वर्गस्त्वयि न्यस्तस्तस्मान्मे सिद्धिदा भव । मायावीजादिकं कृत्वा रक्तपुष्पैः समर्चयेत् । इति शक्तिविषयम् ॥५॥

māle māle mahāmāle sarvatattvasvarūpiṇi caturvargastvayi nyastastasmānme siddhidā bhava | māyāvījādikaṃ kṛtvā raktapuṣpaiḥ samarcayet | iti śaktiviṣayam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.5. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v5. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे माला, माला, महामाला, सब तत्त्वों की स्वरूपिणी, चारों पुरुषार्थ तुझमें रखे हैं; इसलिए मुझे सिद्धि देने वाली हो।" माया-बीज आदि आगे लगाकर लाल फूलों से उसकी पूजा करे। यह शक्ति के विषय में है।

"O rosary, rosary, great rosary, whose form is all the principles, the four aims of life are laid in you; therefore be to me the giver of attainment." Prefixing the māyā seed and the rest, one worships it with red flowers. This is for Śakti.

विष्णुविषये तु यामले — But for Viṣṇu, in the Yāmala: विष्णु के विषय में तो यामल में:

Verse 6

वाग्भवञ्च तथा लक्ष्मीमक्षादिमालिकां ततः । ङेऽन्तां हृदयवर्णान्तां मन्त्रेणानेन पूजयेत् । मन्त्रयेन्मूलमन्त्रेण क्रमेणोत्क्रमयोगतः । तथैव मातृकावर्णैर्मन्त्रयेत्तन्तु मन्त्रवित् ॥६॥

vāgbhavañca tathā lakṣmīmakṣādimālikāṃ tataḥ | ṅe'ntāṃ hṛdayavarṇāntāṃ mantreṇānena pūjayet | mantrayenmūlamantreṇa krameṇotkramayogataḥ | tathaiva mātṛkāvarṇairmantrayettantu mantravit ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.6. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v6. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वाग्भव बीज, फिर लक्ष्मी बीज, फिर चतुर्थी विभक्ति में "अक्षमालिका" पद, अन्त में हृदय-पद — इस मन्त्र से उसकी पूजा करे। मूल मन्त्र से अनुलोम और विलोम क्रम से उसे अभिमन्त्रित करे, और वैसे ही मन्त्रवेत्ता मातृका के वर्णों से उसे अभिमन्त्रित करे।

The vāgbhava seed, then the Lakṣmī seed, then the word "akṣamālikā" in the dative, ending with the heart-word — with this mantra one worships it. One charges it with the root mantra forward and backward, and likewise the knower of mantras charges it with the letters of the mātṛkā.

Word by wordपदार्थ

वाग्भवम् (vāgbhavam)the vāgbhava seedवाग्भव बीज (ca)andऔरतथा (tathā)likewiseवैसे हीलक्ष्मीम् (lakṣmīm)the Lakṣmī seedलक्ष्मी बीजअक्ष-आदि-मालिकाम् (akṣa-ādi-mālikām)the word "akṣamālikā""अक्षमालिका" पदततः (tataḥ)thenफिरङे-अन्ताम् (ṅe-antām)in the dativeचतुर्थी विभक्ति मेंहृदय-वर्ण-अन्ताम् (hṛdaya-varṇa-antām)ending with the heart-wordहृदय-पद के अन्त वालामन्त्रेण (mantreṇa)with the mantraमन्त्र सेअनेन (anena)with thisइसपूजयेत् (pūjayet)one should worshipपूजा करेमन्त्रयेत् (mantrayet)one should chargeअभिमन्त्रित करेमूल-मन्त्रेण (mūla-mantreṇa)with the root mantraमूल मन्त्र सेक्रमेण (krameṇa)forwardक्रम सेउत्क्रम-योगतः (utkrama-yogataḥ)and backwardऔर विलोम क्रम सेतथा (tathā)likewiseवैसेएव (eva)indeedहीमातृका-वर्णैः (mātṛkā-varṇaiḥ)with the letters of the mātṛkāमातृका के वर्णों सेमन्त्रयेत् (mantrayet)should chargeअभिमन्त्रित करेतत् (tat)itउसेतु (tu)indeedतोमन्त्र-वित् (mantra-vit)the knower of mantrasमन्त्रवेत्ता

योगिनीहृदये — In the Yoginīhṛdaya: योगिनीहृदय में:

Verse 7

होमकर्म ततः कुर्याद्देवताभावसिद्धये । अष्टोत्तरशतं हुत्वा सम्पाताज्यं विनिक्षिपेत् ॥७॥

homakarma tataḥ kuryāddevatābhāvasiddhaye | aṣṭottaraśataṃ hutvā sampātājyaṃ vinikṣipet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.7. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v7. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर देवता-भाव की सिद्धि के लिए होम कर्म करे; एक सौ आठ आहुतियाँ देकर सम्पात घी माला पर डाले।

Then one performs the rite of homa to establish the presence of the deity; having offered one hundred and eight oblations, one drops the leftover ghee on the rosary.

Word by wordपदार्थ

होम-कर्म (homa-karma)the rite of homaहोम कर्मततः (tataḥ)thenफिरकुर्यात् (kuryāt)one should performकरेदेवता-भाव-सिद्धये (devatā-bhāva-siddhaye)to establish the presence of the deityदेवता-भाव की सिद्धि के लिएअष्टोत्तर-शतम् (aṣṭottara-śatam)one hundred and eightएक सौ आठहुत्वा (hutvā)having offeredआहुति देकरसम्पात-आज्यम् (sampāta-ājyam)the leftover gheeसम्पात घीविनिक्षिपेत् (vinikṣipet)one should drop on itउस पर डाले

Verse 8

होमकर्मण्यशक्तश्चेद्द्विगुणं जपमाचरेत् । नान्यमन्त्रं जपेन्मन्त्री कम्पयेन्न विधूनयेत् ॥८॥

homakarmaṇyaśaktaśceddviguṇaṃ japamācaret | nānyamantraṃ japenmantrī kampayenna vidhūnayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.8. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v8. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यदि होम कर्म में असमर्थ हो तो दुगुना जप करे। मन्त्री उस पर अन्य मन्त्र न जपे, न उसे हिलाए, न झुलाए।

If one is unable to perform the homa, one should do double the japa. The mantra-adept should not recite another mantra on it, nor shake it, nor swing it.

Word by wordपदार्थ

होम-कर्मणि (homa-karmaṇi)in the rite of homaहोम कर्म मेंअशक्तः (aśaktaḥ)unableअसमर्थचेत् (cet)ifयदिद्वि-गुणम् (dvi-guṇam)doubleदुगुनाजपम् (japam)japaजपआचरेत् (ācaret)one should performकरे (na)notअन्य-मन्त्रम् (anya-mantram)another mantraअन्य मन्त्रजपेत् (japet)should reciteजपेमन्त्री (mantrī)the mantra-adeptमन्त्रीकम्पयेत् (kampayet)should shakeहिलाए (na)notविधूनयेत् (vidhūnayet)should swingझुलाए

Verse 9

कम्पनात् सिद्धिहानिः स्यादधूननं बहुदुःखदम् । शब्दे जाते भवेद्रोगः करभ्रष्टा विनाशकृत् ॥९॥

kampanāt siddhihāniḥ syādadhūnanaṃ bahuduḥkhadam | śabde jāte bhavedrogaḥ karabhraṣṭā vināśakṛt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.9. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v9. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हिलाने से सिद्धि की हानि होती है; झुलाना बहुत दुःख देता है; शब्द होने पर रोग होता है; हाथ से गिर जाए तो विनाश करती है।

From shaking comes loss of attainment; swinging brings much sorrow; when it makes a sound there is disease; fallen from the hand, it brings ruin.

Word by wordपदार्थ

कम्पनात् (kampanāt)from shakingहिलाने सेसिद्धि-हानिः (siddhi-hāniḥ)loss of attainmentसिद्धि की हानिस्यात् (syāt)there isहोती हैअधूननम् (adhūnanam)swingingझुलानाबहु-दुःख-दम् (bahu-duḥkha-dam)brings much sorrowबहुत दुःख देने वालाशब्दे (śabde)a soundशब्दजाते (jāte)when arisesहोने परभवेत् (bhavet)there isहोता हैरोगः (rogaḥ)diseaseरोगकर-भ्रष्टा (kara-bhraṣṭā)fallen from the handहाथ से गिरी हुईविनाश-कृत् (vināśa-kṛt)brings ruinविनाश करने वाली

Verse 10

१० छिन्ने सूत्रे भवेन्मृत्युस्तस्माद्यत्नपरो भवेत् ॥१०॥

chinne sūtre bhavenmṛtyustasmādyatnaparo bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.10. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v10. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सूत टूटने पर मृत्यु होती है; इसलिए सावधान रहे।

When the thread breaks there is death; therefore one should be careful.

Word by wordपदार्थ

छिन्ने (chinne)when brokenटूटने परसूत्रे (sūtre)the threadसूतभवेत् (bhavet)there isहोती हैमृत्युः (mṛtyuḥ)deathमृत्युतस्मात् (tasmāt)thereforeइसलिएयत्न-परः (yatna-paraḥ)carefulसावधानभवेत् (bhavet)one should beरहे

Verse 11

११ जपान्ते कर्णदेशे वा उच्चदेशेऽथवा न्यसेत् । ॐ त्वं माले सर्वदेवानां सर्वसिद्धिप्रदा मता । तेन सत्येन मे सिद्धिं देहि मातर्नमोऽस्तु ते इत्युक्त्वा परिपूज्याथ गोपयेद्यत्नतो गृही ॥११॥

japānte karṇadeśe vā uccadeśe'thavā nyaset | oṃ tvaṃ māle sarvadevānāṃ sarvasiddhipradā matā | tena satyena me siddhiṃ dehi mātarnamo'stu te | ityuktvā paripūjyātha gopayedyatnato gṛhī ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.11. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v11. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जप के अन्त में उसे कान के पास या ऊँचे स्थान पर रखे। "ॐ, हे माला, तुम सब देवताओं की सब सिद्धियाँ देने वाली मानी गई हो; उस सत्य से मुझे सिद्धि दो, हे माता, तुम्हें नमस्कार" — ऐसा कहकर पूजा करके गृहस्थ उसे यत्न से छिपाकर रखे।

At the end of japa one places it at the ear or in a high place. Saying "oṃ, you, O rosary, are held to be the giver of every attainment of all the gods; by that truth give me attainment, O Mother, obeisance to you," the householder worships it and then keeps it hidden with care.

Word by wordपदार्थ

जप-अन्ते (japa-ante)at the end of japaजप के अन्त मेंकर्ण-देशे (karṇa-deśe)at the earकान के पासवा (vā)orयाउच्च-देशे (ucca-deśe)in a high placeऊँचे स्थान परअथवा (athavā)or elseअथवान्यसेत् (nyaset)one should placeरखे (oṃ)oṃत्वम् (tvam)youतुममाले (māle)O rosaryहे मालासर्व-देवानाम् (sarva-devānām)of all the godsसब देवताओं कीसर्व-सिद्धि-प्रदा (sarva-siddhi-pradā)the giver of every attainmentसब सिद्धियाँ देने वालीमता (matā)are heldमानी गई होतेन (tena)by thatउससत्येन (satyena)by the truthसत्य सेमे (me)to meमुझेसिद्धिम् (siddhim)attainmentसिद्धिदेहि (dehi)giveदोमातः (mātaḥ)O Motherहे मातानमः (namaḥ)obeisanceनमस्कारअस्तु (astu)beहोते (te)to youतुम्हेंइति (iti)thusऐसाउक्त्वा (uktvā)having saidकहकरपरिपूज्य (paripūjya)having worshippedपूजा करकेअथ (atha)thenफिरगोपयेत् (gopayet)should keep hiddenछिपाकर रखेयत्नतः (yatnataḥ)with careयत्न सेगृही (gṛhī)the householderगृहस्थ

कामनाभेदे अंगुलीनियममाह गौतमीये — The rule of the fingers according to the aim is told in the Gautamīya: कामना के भेद से उँगलियों का नियम गौतमीय में कहा है:

Verse 12

१२ तर्जन्यंगुष्ठयोगेन शत्रूच्चाटनकर्मणि । अंगुष्ठमध्यमायोगात् सर्वसिद्धिः सुनिश्चिता ॥१२॥

tarjanyaṃguṣṭhayogena śatrūccāṭanakarmaṇi | aṃguṣṭhamadhyamāyogāt sarvasiddhiḥ suniścitā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.12. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v12. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तर्जनी और अँगूठे का योग शत्रु के उच्चाटन कर्म में है; अँगूठे और मध्यमा के योग से सर्वसिद्धि सुनिश्चित है।

Joining the index finger and thumb is for the rite of driving away enemies; by joining thumb and middle finger every attainment is assured.

Word by wordपदार्थ

तर्जनी-अंगुष्ठ-योगेन (tarjanī-aṃguṣṭha-yogena)by joining index finger and thumbतर्जनी और अँगूठे के योग सेशत्रु-उच्चाटन-कर्मणि (śatru-uccāṭana-karmaṇi)in the rite of driving away enemiesशत्रु के उच्चाटन कर्म मेंअंगुष्ठ-मध्यमा-योगात् (aṃguṣṭha-madhyamā-yogāt)by joining thumb and middle fingerअँगूठे और मध्यमा के योग सेसर्व-सिद्धिः (sarva-siddhiḥ)every attainmentसर्वसिद्धिसु-निश्चिता (su-niścitā)is assuredसुनिश्चित है

Verse 13

१३ अंगुष्ठानामिका योगादुच्चाटोच्छादने मते । ज्येष्ठाकनिष्ठायोगेन शत्रुणां नाशनं मतम् ॥१३॥

aṃguṣṭhānāmikā yogāduccāṭocchādane mate | jyeṣṭhākaniṣṭhāyogena śatruṇāṃ nāśanaṃ matam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.13. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v13. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अँगूठे और अनामिका के योग से उच्चाटन और आच्छादन माने गए हैं; अँगूठे और कनिष्ठा के योग से शत्रुओं का नाश माना गया है।

By joining thumb and ring finger, driving away and covering are held to come; by joining thumb and little finger, the destruction of enemies.

Word by wordपदार्थ

अंगुष्ठ-अनामिका (aṃguṣṭha-anāmikā)thumb and ring fingerअँगूठा और अनामिकायोगात् (yogāt)by joiningके योग सेउच्चाट-उच्छादने (uccāṭa-ucchādane)driving away and coveringउच्चाटन और आच्छादनमते (mate)are heldमाने गए हैंज्येष्ठा-कनिष्ठा-योगेन (jyeṣṭhā-kaniṣṭhā-yogena)by joining thumb and little fingerअँगूठे और कनिष्ठा के योग सेशत्रुणाम् (śatruṇām)of enemiesशत्रुओं कानाशनम् (nāśanam)destructionनाशमतम् (matam)is heldमाना गया है

वैशम्पायनसंहितायाम् — In the Vaiśampāyanasaṃhitā: वैशम्पायनसंहिता में:

Verse 14

१४ अंगुष्ठमध्यमाभ्याञ्च चालयेन्मध्यमध्यतः । तर्जन्या न स्पृशेदेनां मुक्तिदो गणनक्रमः ॥१४॥

aṃguṣṭhamadhyamābhyāñca cālayenmadhyamadhyataḥ | tarjanyā na spṛśedenāṃ muktido gaṇanakramaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.14. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v14. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अँगूठे और मध्यमा से मणियों को बीच-बीच से एक-एक करके चलाए, और तर्जनी से माला को न छुए। गिनने का यह क्रम मुक्ति देने वाला है।

One moves the beads with thumb and middle finger, one by one through the middle, and does not touch the rosary with the index finger. This way of counting gives liberation.

Word by wordपदार्थ

अंगुष्ठ-मध्यमाभ्याम् (aṃguṣṭha-madhyamābhyām)with thumb and middle fingerअँगूठे और मध्यमा से (ca)andऔरचालयेत् (cālayet)one should moveचलाएमध्य-मध्यतः (madhya-madhyataḥ)bead by bead through the middleबीच-बीच सेतर्जन्या (tarjanyā)with the index fingerतर्जनी से (na)notस्पृशेत् (spṛśet)one should touchछुएएनाम् (enām)itइसेमुक्ति-दः (mukti-daḥ)gives liberationमुक्ति देने वालागणन-क्रमः (gaṇana-kramaḥ)this way of countingगिनने का यह क्रम

Verse 15

१५ जीर्णे सूत्रे पुनः सूत्रं ग्रथयित्वा शतं जपेत् । प्रमादात् पतिता हस्तात् शतमष्टोत्तरं जपेत् । जपेन्निषिद्धसंस्पर्शे क्षालयित्वाऽयथोदितम् ॥१५॥

jīrṇe sūtre punaḥ sūtraṃ grathayitvā śataṃ japet | pramādāt patitā hastāt śatamaṣṭottaraṃ japet | japenniṣiddhasaṃsparśe kṣālayitvā'yathoditam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.15. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v15. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सूत जीर्ण हो जाए तो नया सूत गूँथकर सौ बार जपे। असावधानी से हाथ से गिर जाए तो एक सौ आठ बार जपे। निषिद्ध वस्तु के स्पर्श पर उसे धोकर जपे; इस प्रकार अनुचित प्रयोग का शोधन होता है।

When the thread is worn out, one strings a new thread and recites a hundred times. If through carelessness it falls from the hand, one recites a hundred and eight times. On contact with something forbidden, one washes it and recites; a wrong use is thus made good.

Word by wordपदार्थ

जीर्णे (jīrṇe)when worn outजीर्ण होने परसूत्रे (sūtre)the threadसूतपुनः (punaḥ)againफिरसूत्रम् (sūtram)a threadसूतग्रथयित्वा (grathayitvā)having strungगूँथकरशतम् (śatam)a hundredसौजपेत् (japet)one should reciteजपेप्रमादात् (pramādāt)through carelessnessअसावधानी सेपतिता (patitā)fallenगिरी हुईहस्तात् (hastāt)from the handहाथ सेशतम् (śatam)a hundredसौअष्ट-उत्तरम् (aṣṭa-uttaram)and eightऔर आठजपेत् (japet)one should reciteजपेजपेत् (japet)one should reciteजपेनिषिद्ध-संस्पर्शे (niṣiddha-saṃsparśe)on contact with something forbiddenनिषिद्ध के स्पर्श परक्षालयित्वा (kṣālayitvā)having washedधोकरअ-यथा-उदितम् (a-yathā-uditam)a wrong useअनुचित प्रयोग

Verse 16

१६ छिन्नेऽपि अष्टोत्तरशतजपः कार्यः । तदुक्तं कुब्जिकातन्त्रे : छिन्ने सूत्रे पुनः सूत्रं ग्रथयित्वा शतं जपेदिति । करभ्रष्ट-छिन्नयोस्तुल्यफलकत्वात् ॥१६॥

chinne'pi aṣṭottaraśatajapaḥ kāryaḥ | taduktaṃ kubjikātantre : chinne sūtre punaḥ sūtraṃ grathayitvā śataṃ japediti | karabhraṣṭa-chinnayostulyaphalakatvāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.16. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v16. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सूत टूटने पर भी एक सौ आठ का जप करना चाहिए। कुब्जिकातन्त्र में कहा है: "सूत टूटने पर नया सूत गूँथकर सौ बार जपे" — क्योंकि हाथ से गिरी और टूटी माला का फल एक जैसा है।

When the thread breaks too, a japa of one hundred and eight is to be done. So it is said in the Kubjikātantra: "when the thread breaks, string a new thread and recite a hundred times" — because a rosary fallen from the hand and a broken one have the same effect.

प्रकारान्तरमागमकल्पद्रुमे — Another way, in the Āgamakalpadruma: दूसरा प्रकार, आगमकल्पद्रुम में:

Verse 17

१७ भूतशुद्ध्यादिकां पूजां समाप्य तत्र पूजयेत् । गणेश-सूर्य-विष्ण्वीशान् दुर्गामावाह्य मन्त्रवित् ॥१७॥

bhūtaśuddhyādikāṃ pūjāṃ samāpya tatra pūjayet | gaṇeśa-sūrya-viṣṇvīśān durgāmāvāhya mantravit ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.17. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v17. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

भूतशुद्धि आदि पूजा पूरी करके मन्त्रवेत्ता गणेश, सूर्य, विष्णु, शिव और दुर्गा का आवाहन करके वहाँ उनकी पूजा करे।

Having completed the worship beginning with the purification of the elements, the knower of mantras invokes Gaṇeśa, Sūrya, Viṣṇu, Śiva and Durgā and worships them there.

Word by wordपदार्थ

भूत-शुद्धि-आदिकाम् (bhūta-śuddhi-ādikām)beginning with the purification of the elementsभूतशुद्धि आदिपूजाम् (pūjām)the worshipपूजासमाप्य (samāpya)having completedपूरी करकेतत्र (tatra)thereवहाँपूजयेत् (pūjayet)one should worshipपूजा करेगणेश-सूर्य-विष्णु-ईशान् (gaṇeśa-sūrya-viṣṇu-īśān)Gaṇeśa, Sūrya, Viṣṇu and Śivaगणेश, सूर्य, विष्णु और शिव कोदुर्गाम् (durgām)Durgāदुर्गा कोआवाह्य (āvāhya)having invokedआवाहन करकेमन्त्र-वित् (mantra-vit)the knower of mantrasमन्त्रवेत्ता

Verse 18

१८ पञ्चगव्ये ततः क्षिप्त्वा हंसौर्मन्त्रेण मन्त्रवित् । तस्मादुत्तोल्य तां मालां स्वर्णपात्रे निधाय च ॥१८॥

pañcagavye tataḥ kṣiptvā haṃsaurmantreṇa mantravit | tasmāduttolya tāṃ mālāṃ svarṇapātre nidhāya ca ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.18. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v18. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर मन्त्रवेत्ता हंसौः मन्त्र से माला को पञ्चगव्य में डालकर, उसमें से उठाकर सोने के पात्र में रखे;

Then the knower of mantras drops the rosary into the five products of the cow with the mantra haṃsauḥ, lifts it out and places it in a golden vessel;

Word by wordपदार्थ

पञ्चगव्ये (pañcagavye)into the five products of the cowपञ्चगव्य मेंततः (tataḥ)thenफिरक्षिप्त्वा (kṣiptvā)having droppedडालकरहंसौः-मन्त्रेण (haṃsauḥ-mantreṇa)with the mantra haṃsauḥहंसौः मन्त्र सेमन्त्र-वित् (mantra-vit)the knower of mantrasमन्त्रवेत्तातस्मात् (tasmāt)from itउसमें सेउत्तोल्य (uttolya)having liftedउठाकरताम् (tām)thatउसमालाम् (mālām)rosaryमाला कोस्वर्ण-पात्रे (svarṇa-pātre)in a golden vesselसोने के पात्र मेंनिधाय (nidhāya)having placedरखकर (ca)andऔर

Verse 19

१९ पयो-दधि-घृत-क्षौद्र-शर्कराद्यैरनुक्रमात् । तोयधूपान्तरैः कृत्वा पञ्चामृतविधिं बुधः ॥१९॥

payo-dadhi-ghṛta-kṣaudra-śarkarādyairanukramāt | toyadhūpāntaraiḥ kṛtvā pañcāmṛtavidhiṃ budhaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.19. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v19. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर बुद्धिमान दूध, दही, घी, शहद और शक्कर से क्रम से, बीच-बीच में जल और धूप देते हुए, पञ्चामृत विधि करे;

the wise then perform the rite of the five nectars with milk, curd, ghee, honey and sugar in order, with water and incense in between;

Word by wordपदार्थ

पयः-दधि-घृत-क्षौद्र-शर्करा-आद्यैः (payaḥ-dadhi-ghṛta-kṣaudra-śarkarā-ādyaiḥ)with milk, curd, ghee, honey, sugar and the restदूध, दही, घी, शहद, शक्कर आदि सेअनुक्रमात् (anukramāt)in orderक्रम सेतोय-धूप-अन्तरैः (toya-dhūpa-antaraiḥ)with water and incense in betweenबीच-बीच में जल और धूप सेकृत्वा (kṛtvā)having performedकरकेपञ्चामृत-विधिम् (pañcāmṛta-vidhim)the rite of the five nectarsपञ्चामृत विधिबुधः (budhaḥ)the wiseबुद्धिमान

Verse 20

२० क्रमादत्रैव संस्थाप्य स्नापयेत् शीतलैर्जलैः । ततश्चन्दनगन्धेन कस्तूरी-कुंकुमादिभिः । तामालिप्य हंसोर्मन्त्रमष्टोत्तरशतं जपेत् ॥२०॥

kramādatraiva saṃsthāpya snāpayet śītalairjalaiḥ | tataścandanagandhena kastūrī-kuṃkumādibhiḥ | tāmālipya haṃsormantramaṣṭottaraśataṃ japet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.20. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v20. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यहीं क्रम से रखकर शीतल जल से स्नान कराए, फिर चन्दन के गन्ध, कस्तूरी, केसर आदि से उसका लेप करके हंस मन्त्र का एक सौ आठ बार जप करे।

setting it here in order, one bathes it with cool water, then anoints it with sandal paste, musk, saffron and the rest, and recites the haṃsa mantra one hundred and eight times.

Word by wordपदार्थ

क्रमात् (kramāt)in orderक्रम सेअत्र (atra)hereयहींएव (eva)indeedहीसंस्थाप्य (saṃsthāpya)having set itरखकरस्नापयेत् (snāpayet)one should bathe itस्नान कराएशीतलैः (śītalaiḥ)with coolशीतलजलैः (jalaiḥ)watersजल सेततः (tataḥ)thenफिरचन्दन-गन्धेन (candana-gandhena)with sandal pasteचन्दन के गन्ध सेकस्तूरी-कुंकुम-आदिभिः (kastūrī-kuṃkuma-ādibhiḥ)with musk, saffron and the restकस्तूरी, केसर आदि सेताम् (tām)itउसेआलिप्य (ālipya)having anointedलेप करकेहंसोः-मन्त्रम् (haṃsoḥ-mantram)the haṃsa mantraहंस मन्त्रअष्टोत्तर-शतम् (aṣṭottara-śatam)one hundred and eight timesएक सौ आठ बारजपेत् (japet)one should reciteजपे

Verse 21

२१ तस्यां नवग्रहांश्चैव दिक्पालांश्च प्रपूजयेत् । ततः सम्पूज्य च गुरुं गृह्णीयान्मालिकां शुभाम् ॥२१॥

tasyāṃ navagrahāṃścaiva dikpālāṃśca prapūjayet | tataḥ sampūjya ca guruṃ gṛhṇīyānmālikāṃ śubhām ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 7.21. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-seven-the-rosary#v21. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उस पर नवग्रहों और दिक्पालों की पूजा करे; फिर गुरु की पूजा करके शुभ माला ग्रहण करे।

On it one worships the nine planets and the guardians of the directions; then, having worshipped the guru, one takes up the auspicious rosary.

Word by wordपदार्थ

तस्याम् (tasyām)on itउस परनव-ग्रहान् (nava-grahān)the nine planetsनवग्रहों की (ca)andऔरएव (eva)alsoभीदिक्पालान् (dikpālān)the guardians of the directionsदिक्पालों की (ca)andऔरप्रपूजयेत् (prapūjayet)one should worshipपूजा करेततः (tataḥ)thenफिरसम्पूज्य (sampūjya)having worshippedपूजा करके (ca)andऔरगुरुम् (gurum)the guruगुरु कीगृह्णीयात् (gṛhṇīyāt)one should takeग्रहण करेमालिकाम् (mālikām)the rosaryमालाशुभाम् (śubhām)auspiciousशुभ

The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.