Bṛhat Tantrasāra प्रथमः परिच्छेदः Chapter 8
Lang
IAST
Words

॥ श्रीगणेशाय नमः ॥

बृहत्तन्त्रसारः

प्रथमः परिच्छेदः
Chapter Eight · Puraścaraṇa · Verses 22–88

पुरश्चरणम्

A mantra without puraścaraṇa is like a body without life, so with the guru's leave one must perform it oneself or have it done by the guru, a good brāhmaṇa, a friend or a virtuous wife. The chapter then fixes the place: holy fields, river banks, caves, mountain tops, groves of tulasī and bilva, cow-sheds, temples and the presence of the guru, each with its multiplied fruit, and the towns where the tortoise must be considered. Next the food: milk, ghee, barley, mudga, fruits and the other haviṣya foods are allowed, while honey, salt, oil, betel, meat, stale food, food from others and food eaten in bell-metal are forbidden, with the Kulārṇava's warning that the tongue is burnt by another's food. Finally the conduct: chastity, bathing thrice, worship at the three junctures, sleeping on the ground, silence, no oil, no music, no lies, no gazing at the fallen; the fixed daily count must not be raised or lowered; and the many faults of posture, place, dress and company in which japa is lost — though mental japa is free of every such rule. पुरश्चरण के बिना मन्त्र प्राणहीन देह जैसा है, इसलिए गुरु की आज्ञा लेकर उसे स्वयं करे या गुरु, सद्ब्राह्मण, मित्र अथवा गुणवती पत्नी से कराए। फिर अध्याय स्थान तय करता है: पुण्यक्षेत्र, नदीतट, गुफा, पर्वत-शिखर, तुलसी और बिल्व के वन, गोशाला, देवालय और गुरु का सान्निध्य — हर एक का गुना हुआ फल, और वे नगर जहाँ कूर्म का विचार करना पड़ता है। फिर भोजन: दूध, घी, जौ, मूँग, फल और अन्य हविष्य पदार्थ ग्राह्य हैं, जबकि शहद, नमक, तेल, पान, मांस, बासी अन्न, पराया अन्न और काँसे के पात्र में भोजन वर्जित है, साथ में कुलार्णव की चेतावनी कि पराये अन्न से जीभ जल जाती है। अन्त में आचरण: ब्रह्मचर्य, तीन बार स्नान, तीनों सन्ध्याओं में पूजा, भूमि पर शयन, मौन, न तेल, न गीत-वाद्य, न झूठ, न पतितों की ओर देखना; दिन की नियत संख्या न घटे न बढ़े; और आसन, स्थान, वेश और संगति के वे अनेक दोष जिनमें जप नष्ट हो जाता है — यद्यपि मानस जप ऐसे हर नियम से मुक्त है।

Begin verses ↓

योगिनीहृदये — In the Yoginīhṛdaya: योगिनीहृदय में:

Verse 22

२२ अथ पुरश्चरणम् गुरोराज्ञां समादाय शुद्धान्तःकरणो नरः । ततः पुरस्क्रियां कुर्यान्मन्त्रसिद्धिकाम्यया ॥२२॥

atha puraścaraṇam | gurorājñāṃ samādāya śuddhāntaḥkaraṇo naraḥ | tataḥ puraskriyāṃ kuryānmantrasiddhikāmyayā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.22. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v22. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पुरश्चरण। गुरु की आज्ञा लेकर शुद्ध अन्तःकरण वाला मनुष्य फिर मन्त्र-सिद्धि की कामना से पुरश्चरण करे।

Puraścaraṇa. Taking the guru's leave, a man pure of heart should then perform the preliminary rite with the wish for the mantra's attainment.

Word by wordपदार्थ

गुरोः (guroḥ)of the guruगुरु कीआज्ञाम् (ājñām)the leaveआज्ञासमादाय (samādāya)having takenलेकरशुद्ध-अन्तःकरणः (śuddha-antaḥkaraṇaḥ)pure of heartशुद्ध अन्तःकरण वालानरः (naraḥ)a manमनुष्यततः (tataḥ)thenफिरपुरस्क्रियाम् (puraskriyām)the preliminary riteपुरश्चरणकुर्यात् (kuryāt)should performकरेमन्त्र-सिद्धि-काम्यया (mantra-siddhi-kāmyayā)with the wish for the mantra's attainmentमन्त्र-सिद्धि की कामना से

तस्य नित्यतामाह — Its necessity is told: उसकी अनिवार्यता कहते हैं:

Verse 23

२३ जीवहीनो यथा देही सर्वकर्मसु न क्षमः । पुरश्चरणहीनोऽपि तथा मन्त्रः प्रकीर्तितः । तस्मादादौ स्वयं कुर्याद्गुरुं वा कारयेद्बुधः ॥२३॥

jīvahīno yathā dehī sarvakarmasu na kṣamaḥ | puraścaraṇahīno'pi tathā mantraḥ prakīrtitaḥ | tasmādādau svayaṃ kuryādguruṃ vā kārayedbudhaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.23. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v23. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जैसे जीव रहित देह किसी कर्म में समर्थ नहीं, वैसे ही पुरश्चरण रहित मन्त्र कहा गया है। इसलिए बुद्धिमान पहले उसे स्वयं करे या गुरु से कराए।

As a body without life is capable of nothing, so a mantra without puraścaraṇa is declared to be. Therefore the wise should at the outset do it oneself or have the guru do it.

Word by wordपदार्थ

जीव-हीनः (jīva-hīnaḥ)without lifeजीव रहितयथा (yathā)asजैसेदेही (dehī)a bodyदेहसर्व-कर्मसु (sarva-karmasu)in all actionsसब कर्मों में (na)notनहींक्षमः (kṣamaḥ)capableसमर्थपुरश्चरण-हीनः (puraścaraṇa-hīnaḥ)without puraścaraṇaपुरश्चरण रहितअपि (api)alsoभीतथा (tathā)soवैसे हीमन्त्रः (mantraḥ)a mantraमन्त्रप्रकीर्तितः (prakīrtitaḥ)is declaredकहा गया हैतस्मात् (tasmāt)thereforeइसलिएआदौ (ādau)at the outsetपहलेस्वयम् (svayam)oneselfस्वयंकुर्यात् (kuryāt)should doकरेगुरुम् (gurum)the guruगुरु सेवा (vā)orयाकारयेत् (kārayet)should have it doneकराएबुधः (budhaḥ)the wiseबुद्धिमान

Verse 24

२४ गुरोरभावे विप्रं वा सर्वप्राणिहिते रतम् । स्निग्धं शास्त्रविदं मित्रं नानागुणसमन्वितम् । स्त्रियं वा सगुणोपेतां सुपुत्रां विनियोजयेत् ॥२४॥

gurorabhāve vipraṃ vā sarvaprāṇihite ratam | snigdhaṃ śāstravidaṃ mitraṃ nānāguṇasamanvitam | striyaṃ vā saguṇopetāṃ suputrāṃ viniyojayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.24. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v24. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

गुरु के अभाव में सब प्राणियों के हित में रत ब्राह्मण को, या अनेक गुणों से युक्त स्नेही शास्त्रज्ञ मित्र को, या सुपुत्रों वाली गुणवती स्त्री को नियुक्त करे।

In the absence of the guru one appoints a brāhmaṇa devoted to the good of all beings, or an affectionate friend learned in the śāstras and endowed with many virtues, or a virtuous woman with good sons.

Word by wordपदार्थ

गुरोः (guroḥ)of the guruगुरु केअभावे (abhāve)in the absenceअभाव मेंविप्रम् (vipram)a brāhmaṇaब्राह्मण कोवा (vā)orयासर्व-प्राणि-हिते (sarva-prāṇi-hite)in the good of all beingsसब प्राणियों के हित मेंरतम् (ratam)devotedरतस्निग्धम् (snigdham)affectionateस्नेहीशास्त्र-विदम् (śāstra-vidam)learned in the śāstrasशास्त्रज्ञमित्रम् (mitram)a friendमित्र कोनाना-गुण-समन्वितम् (nānā-guṇa-samanvitam)endowed with many virtuesअनेक गुणों से युक्तस्त्रियम् (striyam)a womanस्त्री कोवा (vā)orयास-गुण-उपेताम् (sa-guṇa-upetām)endowed with virtuesगुणवतीसु-पुत्राम् (su-putrām)with good sonsसुपुत्रों वालीविनियोजयेत् (viniyojayet)one should appointनियुक्त करे

योगिनीहृदये — In the Yoginīhṛdaya: योगिनीहृदय में:

Verse 25

२५ अथ पुरश्चरणे स्थाननिर्णयः आदौ पुरस्क्रियां कर्तुं स्थाननिर्णय उच्यते ॥२५॥

atha puraścaraṇe sthānanirṇayaḥ | ādau puraskriyāṃ kartuṃ sthānanirṇaya ucyate ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.25. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v25. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पुरश्चरण में स्थान का निर्णय। पहले, पुरश्चरण करने के लिए स्थान का निर्णय कहा जाता है।

The place for puraścaraṇa. First, for performing the preliminary rite, the choice of place is told.

Word by wordपदार्थ

आदौ (ādau)firstपहलेपुरस्क्रियाम् (puraskriyām)the preliminary riteपुरश्चरणकर्तुम् (kartum)to performकरने के लिएस्थान-निर्णयः (sthāna-nirṇayaḥ)the choice of placeस्थान का निर्णयउच्यते (ucyate)is toldकहा जाता है

Verse 26

२६ पुण्यक्षेत्रं नदीतीरं गुहा पर्वतमस्तकम् । तीर्थप्रदेशाः सिन्धूनां सङ्गमः पावनं वनम् ॥२६॥

puṇyakṣetraṃ nadītīraṃ guhā parvatamastakam | tīrthapradeśāḥ sindhūnāṃ saṅgamaḥ pāvanaṃ vanam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.26. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v26. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पुण्यक्षेत्र, नदी का तट, गुफा, पर्वत का शिखर, तीर्थ-स्थान, नदियों का संगम, पवित्र वन,

A holy field, a river bank, a cave, a mountain top, places of pilgrimage, a confluence of rivers, a holy forest,

Word by wordपदार्थ

पुण्य-क्षेत्रम् (puṇya-kṣetram)a holy fieldपुण्यक्षेत्रनदी-तीरम् (nadī-tīram)a river bankनदी का तटगुहा (guhā)a caveगुफापर्वत-मस्तकम् (parvata-mastakam)a mountain topपर्वत का शिखरतीर्थ-प्रदेशाः (tīrtha-pradeśāḥ)places of pilgrimageतीर्थ-स्थानसिन्धूनाम् (sindhūnām)of riversनदियों कासङ्गमः (saṅgamaḥ)a confluenceसंगमपावनम् (pāvanam)a holyपवित्रवनम् (vanam)forestवन

Verse 27

२७ उद्यानानि विविक्तानि विल्वमूलं तटं गिरेः । तुलसी-काननं गोष्ठं वृषशून्यं शिवालयम् ॥२७॥

udyānāni viviktāni vilvamūlaṃ taṭaṃ gireḥ | tulasī-kānanaṃ goṣṭhaṃ vṛṣaśūnyaṃ śivālayam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.27. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v27. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

एकान्त उद्यान, बिल्व का मूल, पर्वत का तट, तुलसी का वन, बैलों से रहित गोष्ठ, शिवालय,

lonely gardens, the foot of a bilva tree, the slope of a hill, a grove of tulasī, a cow-pen without bulls, a temple of Śiva,

Word by wordपदार्थ

उद्यानानि (udyānāni)gardensउद्यानविविक्तानि (viviktāni)lonelyएकान्तविल्व-मूलम् (vilva-mūlam)the foot of a bilva treeबिल्व का मूलतटम् (taṭam)the slopeतटगिरेः (gireḥ)of a hillपर्वत कातुलसी-काननम् (tulasī-kānanam)a grove of tulasīतुलसी का वनगोष्ठम् (goṣṭham)a cow-penगोष्ठवृष-शून्यम् (vṛṣa-śūnyam)without bullsबैलों से रहितशिव-आलयम् (śiva-ālayam)a temple of Śivaशिवालय

Verse 28

२८ अश्वत्थामलकीमूलं गोशाला जलमध्यतः । देवतायतनं कूलं समुद्रस्य निजालयम् । साधने च प्रशस्तानि स्थानान्येतानि मन्त्रिणाम् ॥२८॥

aśvatthāmalakīmūlaṃ gośālā jalamadhyataḥ | devatāyatanaṃ kūlaṃ samudrasya nijālayam | sādhane ca praśastāni sthānānyetāni mantriṇām ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.28. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v28. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पीपल या आँवले का मूल, गोशाला, जल के बीच, देवालय, समुद्र का किनारा, अपना घर — ये स्थान मन्त्रियों के लिए साधना में प्रशस्त हैं।

the foot of an aśvattha or an āmalakī, a cow-shed, the midst of water, a shrine of a deity, the sea-shore, one's own home — these are the places commended for mantra-adepts in sādhana.

Word by wordपदार्थ

अश्वत्थ-आमलकी-मूलम् (aśvattha-āmalakī-mūlam)the foot of an aśvattha or an āmalakīपीपल या आँवले का मूलगो-शाला (go-śālā)a cow-shedगोशालाजल-मध्यतः (jala-madhyataḥ)in the midst of waterजल के बीचदेवता-आयतनम् (devatā-āyatanam)a shrine of a deityदेवालयकूलम् (kūlam)the shoreकिनारासमुद्रस्य (samudrasya)of the seaसमुद्र कानिज-आलयम् (nija-ālayam)one's own homeअपना घरसाधने (sādhane)in sādhanaसाधना में (ca)andऔरप्रशस्तानि (praśastāni)commendedप्रशस्तस्थानानि (sthānāni)placesस्थानएतानि (etāni)theseयेमन्त्रिणाम् (mantriṇām)for mantra-adeptsमन्त्रियों के लिए

Verse 29

२९ सूर्यस्याग्नेर्गुरोरिन्दोर्दीपस्य च जलस्य च । विप्राणाञ्च गवाञ्चैव सन्निधौ शस्यते जपः ॥२९॥

sūryasyāgnergurorindordīpasya ca jalasya ca | viprāṇāñca gavāñcaiva sannidhau śasyate japaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.29. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v29. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सूर्य, अग्नि, गुरु, चन्द्रमा, दीपक, जल, ब्राह्मणों और गायों के सान्निध्य में जप प्रशस्त है।

Japa is commended in the presence of the sun, of fire, of the guru, of the moon, of a lamp, of water, of brāhmaṇas and of cows.

Word by wordपदार्थ

सूर्यस्य (sūryasya)of the sunसूर्य केअग्नेः (agneḥ)of fireअग्नि केगुरोः (guroḥ)of the guruगुरु केइन्दोः (indoḥ)of the moonचन्द्रमा केदीपस्य (dīpasya)of a lampदीपक के (ca)andऔरजलस्य (jalasya)of waterजल के (ca)andऔरविप्राणाम् (viprāṇām)of brāhmaṇasब्राह्मणों के (ca)andऔरगवाम् (gavām)of cowsगायों के (ca)andऔरएव (eva)alsoभीसन्निधौ (sannidhau)in the presenceसान्निध्य मेंशस्यते (śasyate)is commendedप्रशस्त हैजपः (japaḥ)japaजप

Verse 30

३० अथवा निवसेत्तत्र यत्र चित्तं प्रसीदति ॥३०॥

athavā nivasettatra yatra cittaṃ prasīdati ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.30. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v30. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अथवा वहाँ रहे जहाँ चित्त प्रसन्न होता है।

Or else one should dwell where the mind is at peace.

Word by wordपदार्थ

अथवा (athavā)or elseअथवानिवसेत् (nivaset)one should dwellरहेतत्र (tatra)thereवहाँयत्र (yatra)whereजहाँचित्तम् (cittam)the mindचित्तप्रसीदति (prasīdati)is at peaceप्रसन्न होता है

तथा — So too: वैसे ही:

Verse 31

३१ गृहे शतगुणं विद्याद्गोष्ठे लक्षगुणं भवेत् । कोटिर्देवालये पुण्यमनन्तं शिवसन्निधौ ॥३१॥

gṛhe śataguṇaṃ vidyādgoṣṭhe lakṣaguṇaṃ bhavet | koṭirdevālaye puṇyamanantaṃ śivasannidhau ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.31. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v31. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

घर में सौ गुना जाने, गोष्ठ में लाख गुना होता है, देवालय में करोड़, और शिव के सान्निध्य में अनन्त पुण्य।

Know it to be a hundredfold at home, a hundred-thousandfold in a cow-pen, ten million in a temple, and endless merit in the presence of Śiva.

Word by wordपदार्थ

गृहे (gṛhe)at homeघर मेंशत-गुणम् (śata-guṇam)a hundredfoldसौ गुनाविद्यात् (vidyāt)one should knowजानेगोष्ठे (goṣṭhe)in a cow-penगोष्ठ मेंलक्ष-गुणम् (lakṣa-guṇam)a hundred-thousandfoldलाख गुनाभवेत् (bhavet)it isहोता हैकोटिः (koṭiḥ)ten millionकरोड़देव-आलये (deva-ālaye)in a templeदेवालय मेंपुण्यम् (puṇyam)the meritपुण्यअनन्तम् (anantam)endlessअनन्तशिव-सन्निधौ (śiva-sannidhau)in the presence of Śivaशिव के सान्निध्य में

ब्रह्मयामले — In the Brahmayāmala: ब्रह्मयामल में:

Verse 32

३२ जपमेकगुणं गेहे गोष्ठे दशगुणं स्मृतम् । वनान्तरे शतगुणं तडागे च सहस्रकम् ॥३२॥

japamekaguṇaṃ gehe goṣṭhe daśaguṇaṃ smṛtam | vanāntare śataguṇaṃ taḍāge ca sahasrakam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.32. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v32. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

घर में जप एक गुना, गोष्ठ में दस गुना माना गया, वन के भीतर सौ गुना, और तालाब पर हज़ार गुना;

Japa at home counts single, in a cow-pen tenfold, within a forest a hundredfold, and at a pond a thousandfold;

Word by wordपदार्थ

जपम् (japam)japaजपएक-गुणम् (eka-guṇam)singleएक गुनागेहे (gehe)at homeघर मेंगोष्ठे (goṣṭhe)in a cow-penगोष्ठ मेंदश-गुणम् (daśa-guṇam)tenfoldदस गुनास्मृतम् (smṛtam)is heldमाना गयावन-अन्तरे (vana-antare)within a forestवन के भीतरशत-गुणम् (śata-guṇam)a hundredfoldसौ गुनातडागे (taḍāge)at a pondतालाब पर (ca)andऔरसहस्रकम् (sahasrakam)a thousandfoldहज़ार गुना

Verse 33

३३ नदीतीरे लक्षगुणं नगाग्रे कोटिसम्मितम् । शिवालये कोटिशतमनन्तं गुरुसन्निधौ ॥३३॥

nadītīre lakṣaguṇaṃ nagāgre koṭisammitam | śivālaye koṭiśatamanantaṃ gurusannidhau ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.33. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v33. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

नदी के तट पर लाख गुना, पर्वत के शिखर पर करोड़, शिवालय में सौ करोड़, और गुरु के सान्निध्य में अनन्त।

on a river bank a hundred-thousandfold, on a mountain top ten million, in a temple of Śiva a hundred crores, and endless in the presence of the guru.

Word by wordपदार्थ

नदी-तीरे (nadī-tīre)on a river bankनदी के तट परलक्ष-गुणम् (lakṣa-guṇam)a hundred-thousandfoldलाख गुनानग-अग्रे (naga-agre)on a mountain topपर्वत के शिखर परकोटि-सम्मितम् (koṭi-sammitam)reckoned at ten millionकरोड़ के बराबरशिव-आलये (śiva-ālaye)in a temple of Śivaशिवालय मेंकोटि-शतम् (koṭi-śatam)a hundred croresसौ करोड़अनन्तम् (anantam)endlessअनन्तगुरु-सन्निधौ (guru-sannidhau)in the presence of the guruगुरु के सान्निध्य में

तथा — So too: वैसे ही:

Verse 34

३४ गृहे गोष्ठवनाराम-नदी-नग-शिवालये । गुरोर्वा सन्निधौ यत्र स जपः परमो मतः ॥३४॥

gṛhe goṣṭhavanārāma-nadī-naga-śivālaye | gurorvā sannidhau yatra sa japaḥ paramo mataḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.34. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v34. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

घर में, गोष्ठ, वन, उद्यान, नदी, पर्वत या शिवालय में, या गुरु के सान्निध्य में — वहाँ का जप सर्वोत्तम माना गया है।

At home, in a cow-pen, forest, garden, by a river, on a mountain, in a temple of Śiva, or in the presence of the guru — japa there is held to be the highest.

Word by wordपदार्थ

गृहे (gṛhe)at homeघर मेंगोष्ठ-वन-आराम-नदी-नग-शिव-आलये (goṣṭha-vana-ārāma-nadī-naga-śiva-ālaye)in a cow-pen, forest, garden, river, mountain or temple of Śivaगोष्ठ, वन, उद्यान, नदी, पर्वत या शिवालय मेंगुरोः (guroḥ)of the guruगुरु केवा (vā)orयासन्निधौ (sannidhau)in the presenceसान्निध्य मेंयत्र (yatra)whereजहाँसः (saḥ)thatवहजपः (japaḥ)japaजपपरमः (paramaḥ)highestसर्वोत्तममतः (mataḥ)is heldमाना गया

Verse 35

३५ म्लेच्छ-दुष्ट-मृगव्याल-शङ्कातङ्कविवर्जिते । एकान्तपावने निन्दारहिते भक्तिसंयुते ॥३५॥

mleccha-duṣṭa-mṛgavyāla-śaṅkātaṅkavivarjite | ekāntapāvane nindārahite bhaktisaṃyute ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.35. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v35. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो स्थान म्लेच्छ, दुष्ट, हिंसक पशु और सर्प की शंका और आतंक से रहित हो, एकान्त और पवित्र, निन्दा रहित और भक्ति से युक्त हो;

In a place free from fear and dread of barbarians, wicked men, wild beasts and snakes, lonely and holy, free from blame and full of devotion;

Word by wordपदार्थ

म्लेच्छ-दुष्ट-मृग-व्याल-शङ्का-आतङ्क-विवर्जिते (mleccha-duṣṭa-mṛga-vyāla-śaṅkā-ātaṅka-vivarjite)free from fear and dread of barbarians, wicked men, beasts and snakesम्लेच्छ, दुष्ट, हिंसक पशु और सर्प की शंका और आतंक से रहितएकान्त-पावने (ekānta-pāvane)lonely and holyएकान्त और पवित्रनिन्दा-रहिते (nindā-rahite)free from blameनिन्दा रहितभक्ति-संयुते (bhakti-saṃyute)full of devotionभक्ति से युक्त

Verse 36

३६ सुदेशे धार्मिके देशे सुभिक्षे निरुपद्रवे । रम्ये भक्तजनस्थाने निवसेत्तापसः प्रिये ॥३६॥

sudeśe dhārmike deśe subhikṣe nirupadrave | ramye bhaktajanasthāne nivasettāpasaḥ priye ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.36. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v36. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अच्छे, धार्मिक, सुभिक्ष और उपद्रव रहित देश में, भक्तजनों के रमणीय स्थान में — वहाँ तपस्वी रहे, हे प्रिये।

in a good and righteous land where food is plentiful and there is no trouble, in a pleasant place of devotees — there the ascetic should dwell, O beloved.

Word by wordपदार्थ

सु-देशे (su-deśe)in a good landअच्छे देश मेंधार्मिके (dhārmike)righteousधार्मिकदेशे (deśe)in a landदेश मेंसु-भिक्षे (su-bhikṣe)where food is plentifulसुभिक्षनिर्-उपद्रवे (nir-upadrave)free from troubleउपद्रव रहितरम्ये (ramye)pleasantरमणीयभक्त-जन-स्थाने (bhakta-jana-sthāne)in a place of devoteesभक्तजनों के स्थान मेंनिवसेत् (nivaset)should dwellरहेतापसः (tāpasaḥ)the asceticतपस्वीप्रिये (priye)O belovedहे प्रिये

Verse 37

३७ गुरूणां सन्निधाने च चित्तैकाग्रस्थले तथा । एषामन्यतमस्थानमाश्रित्य जपमाचरेत् ॥३७॥

gurūṇāṃ sannidhāne ca cittaikāgrasthale tathā | eṣāmanyatamasthānamāśritya japamācaret ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.37. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v37. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

गुरुओं के सान्निध्य में, और जहाँ चित्त एकाग्र हो ऐसे स्थान में — इनमें से किसी एक स्थान का आश्रय लेकर जप करे।

In the presence of the gurus, and in a place where the mind is one-pointed — resorting to any one of these places, one should perform japa.

Word by wordपदार्थ

गुरूणाम् (gurūṇām)of the gurusगुरुओं केसन्निधाने (sannidhāne)in the presenceसान्निध्य में (ca)andऔरचित्त-एकाग्र-स्थले (citta-ekāgra-sthale)in a place where the mind is one-pointedजहाँ चित्त एकाग्र हो ऐसे स्थान मेंतथा (tathā)likewiseतथाएषाम् (eṣām)of theseइनमें सेअन्यतम-स्थानम् (anyatama-sthānam)any one placeकिसी एक स्थान काआश्रित्य (āśritya)resorting toआश्रय लेकरजपम् (japam)japaजपआचरेत् (ācaret)one should performकरे

Verse 38

३८ यत्र ग्रामे जपेन्मन्त्री तत्र कूर्मं विचिन्तयेत् ॥३८॥

yatra grāme japenmantrī tatra kūrmaṃ vicintayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.38. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v38. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जिस गाँव में मन्त्री जप करे, वहाँ कूर्म का विचार करे।

In whatever village the mantra-adept does japa, there he should consider the tortoise.

Word by wordपदार्थ

यत्र (yatra)in whateverजिसग्रामे (grāme)villageगाँव मेंजपेत् (japet)does japaजप करेमन्त्री (mantrī)the mantra-adeptमन्त्रीतत्र (tatra)thereवहाँकूर्मम् (kūrmam)the tortoiseकूर्म काविचिन्तयेत् (vicintayet)should considerविचार करे

गौतमीये — In the Gautamīya: गौतमीय में:

Verse 39

३९ पर्वते सिन्धुतीरे वा पुण्यारण्ये नदीतटे । यदि कुर्यात् पुरश्चर्यां तत्र कूर्मं न चिन्तयेत् ॥३९॥

parvate sindhutīre vā puṇyāraṇye nadītaṭe | yadi kuryāt puraścaryāṃ tatra kūrmaṃ na cintayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.39. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v39. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यदि पर्वत पर, समुद्र के तट पर, पुण्य वन में या नदी के तट पर पुरश्चरण करे, तो वहाँ कूर्म का विचार न करे।

If one performs puraścaraṇa on a mountain, on the sea-shore, in a holy forest or on a river bank, there one need not consider the tortoise.

Word by wordपदार्थ

पर्वते (parvate)on a mountainपर्वत परसिन्धु-तीरे (sindhu-tīre)on the sea-shoreसमुद्र के तट परवा (vā)orयापुण्य-अरण्ये (puṇya-araṇye)in a holy forestपुण्य वन मेंनदी-तटे (nadī-taṭe)on a river bankनदी के तट परयदि (yadi)ifयदिकुर्यात् (kuryāt)one performsकरेपुरश्चर्याम् (puraścaryām)puraścaraṇaपुरश्चरणतत्र (tatra)thereवहाँकूर्मम् (kūrmam)the tortoiseकूर्म का (na)notचिन्तयेत् (cintayet)one should considerविचार करे

Verse 40

४० ग्रामे वा यदि वास्तौ गृहे तञ्च विचिन्तयेत् ॥४०॥

grāme vā yadi vāstau gṛhe tañca vicintayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.40. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v40. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पर यदि गाँव में, वास्तु में या घर में हो, तो उसका विचार करे।

But if it is in a village, on a house-site or in a house, one should consider it.

Word by wordपदार्थ

ग्रामे (grāme)in a villageगाँव मेंवा (vā)orयायदि (yadi)ifयदिवास्तौ (vāstau)on a house-siteवास्तु मेंगृहे (gṛhe)in a houseघर मेंतत् (tat)itउसका (ca)andभीविचिन्तयेत् (vicintayet)one should considerविचार करे

Verse 41

४१ अथ पुरश्चरणे भक्ष्यादिनियमः पुरश्चरणकृन्मन्त्री भक्ष्याभक्ष्यं विचारयेत् । अन्यथा भोजनाद्दोषात् सिद्धिहानिः प्रजायते ॥४१॥

atha puraścaraṇe bhakṣyādiniyamaḥ | puraścaraṇakṛnmantrī bhakṣyābhakṣyaṃ vicārayet | anyathā bhojanāddoṣāt siddhihāniḥ prajāyate ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.41. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v41. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पुरश्चरण में भक्ष्य आदि का नियम। पुरश्चरण करने वाला मन्त्री भक्ष्य और अभक्ष्य का विचार करे; अन्यथा भोजन के दोष से सिद्धि की हानि होती है।

The rule of food in puraścaraṇa. The mantra-adept performing puraścaraṇa should consider what may and may not be eaten; otherwise, through the fault of food, attainment is lost.

Word by wordपदार्थ

पुरश्चरण-कृत् (puraścaraṇa-kṛt)performing puraścaraṇaपुरश्चरण करने वालामन्त्री (mantrī)the mantra-adeptमन्त्रीभक्ष्य-अभक्ष्यम् (bhakṣya-abhakṣyam)what may and may not be eatenभक्ष्य और अभक्ष्य काविचारयेत् (vicārayet)should considerविचार करेअन्यथा (anyathā)otherwiseअन्यथाभोजनात् (bhojanāt)from foodभोजन सेदोषात् (doṣāt)from the faultदोष सेसिद्धि-हानिः (siddhi-hāniḥ)loss of attainmentसिद्धि की हानिप्रजायते (prajāyate)arisesहोती है

Verse 42

४२ शस्तान्नञ्च समश्नीयान्मन्त्रसिद्धिसमीहया । तस्मान्नित्यं प्रयत्नेन शस्तान्नाशी भवेन्नरः ॥४२॥

śastānnañca samaśnīyānmantrasiddhisamīhayā | tasmānnityaṃ prayatnena śastānnāśī bhavennaraḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.42. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v42. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मन्त्र-सिद्धि की इच्छा से प्रशस्त अन्न खाए; इसलिए मनुष्य सदा यत्न से प्रशस्त अन्न खाने वाला हो।

One should eat approved food with the wish for the mantra's attainment; therefore a man should always take care to eat approved food.

Word by wordपदार्थ

शस्त-अन्नम् (śasta-annam)approved foodप्रशस्त अन्न (ca)andऔरसमश्नीयात् (samaśnīyāt)one should eatखाएमन्त्र-सिद्धि-समीहया (mantra-siddhi-samīhayā)with the wish for the mantra's attainmentमन्त्र-सिद्धि की इच्छा सेतस्मात् (tasmāt)thereforeइसलिएनित्यम् (nityam)alwaysसदाप्रयत्नेन (prayatnena)with careयत्न सेशस्त-अन्न-आशी (śasta-anna-āśī)an eater of approved foodप्रशस्त अन्न खाने वालाभवेत् (bhavet)should beहोनरः (naraḥ)a manमनुष्य

अगस्त्यसंहितायाम् — In the Agastyasaṃhitā: अगस्त्यसंहिता में:

Verse 43

४३ दधिक्षीरं घृतं गव्यम् ऐक्षवं गुडवर्जितम् । तिलाश्चैव सिता मुद्गाः कन्दः केमुकवर्जितः ॥४३॥

dadhikṣīraṃ ghṛtaṃ gavyam aikṣavaṃ guḍavarjitam | tilāścaiva sitā mudgāḥ kandaḥ kemukavarjitaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.43. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v43. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

गाय के दही, दूध और घी; गुड़ को छोड़कर ईख से बने पदार्थ; तिल, मिश्री, मूँग; केमुक को छोड़कर कन्द;

Curd, milk and ghee from the cow; sugar-cane products except jaggery; sesame, sugar, mung beans; tubers except kemuka;

Word by wordपदार्थ

दधि-क्षीरम् (dadhi-kṣīram)curd and milkदही और दूधघृतम् (ghṛtam)gheeघीगव्यम् (gavyam)from the cowगाय काऐक्षवम् (aikṣavam)sugar-cane productsईख से बनागुड-वर्जितम् (guḍa-varjitam)except jaggeryगुड़ को छोड़करतिलाः (tilāḥ)sesameतिल (ca)andऔरएव (eva)alsoभीसिता (sitā)sugarमिश्रीमुद्गाः (mudgāḥ)mung beansमूँगकन्दः (kandaḥ)tubersकन्दकेमुक-वर्जितः (kemuka-varjitaḥ)except kemukaकेमुक को छोड़कर

Verse 44

४४ नारिकेलफलञ्चैव कदली लवली तथा । आम्रमामलकञ्चैव पनसञ्च हरीतकी । व्रतान्तरे प्रशस्तञ्च हविष्यं मन्यते बुधैः । व्रतारम्भ इति वा पाठः ॥४४॥

nārikelaphalañcaiva kadalī lavalī tathā | āmramāmalakañcaiva panasañca harītakī | vratāntare praśastañca haviṣyaṃ manyate budhaiḥ | vratārambha iti vā pāṭhaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.44. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v44. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

नारियल, केला और लवली, आम, आँवला, कटहल और हरड़ — इसे बुद्धिमान व्रत के बीच प्रशस्त हविष्य मानते हैं। "व्रत के आरम्भ में" ऐसा पाठ भी है।

coconut, banana and lavalī, mango, āmalakī, jackfruit and harītakī — this the wise hold to be the approved haviṣya food during a vow. Another reading is "at the start of a vow".

Word by wordपदार्थ

नारिकेल-फलम् (nārikela-phalam)coconutनारियल (ca)andऔरएव (eva)alsoभीकदली (kadalī)bananaकेलालवली (lavalī)lavalī fruitलवलीतथा (tathā)andतथाआम्रम् (āmram)mangoआमआमलकम् (āmalakam)āmalakīआँवला (ca)andऔरएव (eva)alsoभीपनसम् (panasam)jackfruitकटहल (ca)andऔरहरीतकी (harītakī)harītakīहरड़व्रत-अन्तरे (vrata-antare)during a vowव्रत के बीचप्रशस्तम् (praśastam)approvedप्रशस्त (ca)andऔरहविष्यम् (haviṣyam)haviṣya foodहविष्यमन्यते (manyate)is heldमाना जाता हैबुधैः (budhaiḥ)by the wiseबुद्धिमानों द्वारा

Verse 45

४५ हैमन्तिकं सिता स्विन्नं धान्यं मुद्गास्तिला यवाः । कलायकंकुनीवारा वास्तुकं हिलमोचिका । षष्ठिकाकालशाकञ्च मूलकं केमुकेतरत् । लवणे सैन्धव-सामुद्रे गव्ये च दधिसर्पिणी । पयोनुद्धृतसारञ्च पनसाम्रहरीतकी । पिप्पली जीरकञ्चैव नागरङ्गञ्च तिन्तिडी । कदली लवली धात्री फलान्यगुडमैक्षवम् । अतैलपक्वं मुनयो हविष्यान्नं प्रचक्षते ॥४५॥

haimantikaṃ sitā svinnaṃ dhānyaṃ mudgāstilā yavāḥ | kalāyakaṃkunīvārā vāstukaṃ hilamocikā | ṣaṣṭhikākālaśākañca mūlakaṃ kemuketarat | lavaṇe saindhava-sāmudre gavye ca dadhisarpiṇī | payonuddhṛtasārañca panasāmraharītakī | pippalī jīrakañcaiva nāgaraṅgañca tintiḍī | kadalī lavalī dhātrī phalānyaguḍamaikṣavam | atailapakvaṃ munayo haviṣyānnaṃ pracakṣate ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.45. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v45. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हेमन्त का धान, मिश्री, उबला धान्य, मूँग, तिल, जौ; मटर, काँगनी और नीवार, बथुआ और हिलमोचिका; साठी धान, कालशाक, मूली और केमुक के सिवा कन्द; नमक में सेंधा और समुद्री; गव्य में दही, घी और वह दूध जिसका सार न निकाला गया हो; कटहल, आम और हरड़; पिप्पली, जीरा, नारंगी और इमली; केला, लवली और आँवले के फल; गुड़ रहित ईख के पदार्थ — यह सब, तेल में न पका हुआ, मुनि हविष्यान्न कहते हैं।

Winter rice, sugar, parboiled grain, mung beans, sesame, barley; peas, kaṅgu millet and wild rice, vāstuka and hilamocikā greens; sixty-day rice, kālaśāka, radish and tubers other than kemuka; among salts, rock salt and sea salt; among cow products, curd, ghee and milk with its cream not removed; jackfruit, mango and harītakī; long pepper, cumin, orange and tamarind; banana, lavalī and āmalakī fruits; sugar-cane products without jaggery — all this, not cooked in oil, the sages declare haviṣya food.

Word by wordपदार्थ

हैमन्तिकम् (haimantikam)winter riceहेमन्त का धानसिता (sitā)sugarमिश्रीस्विन्नम् (svinnam)parboiledउबला हुआधान्यम् (dhānyam)grainधान्यमुद्गाः (mudgāḥ)mung beansमूँगतिलाः (tilāḥ)sesameतिलयवाः (yavāḥ)barleyजौकलाय-कंकु-नीवाराः (kalāya-kaṃku-nīvārāḥ)peas, kaṅgu millet and wild riceमटर, काँगनी और नीवारवास्तुकम् (vāstukam)vāstuka greensबथुआहिलमोचिका (hilamocikā)hilamocikā greensहिलमोचिकाषष्ठिका-काल-शाकम् (ṣaṣṭhikā-kāla-śākam)sixty-day rice and kālaśāka greensसाठी धान और कालशाक (ca)andऔरमूलकम् (mūlakam)radishमूलीकेमुक-इतरत् (kemuka-itarat)tubers other than kemukaकेमुक के सिवा कन्दलवणे (lavaṇe)among saltsनमक मेंसैन्धव-सामुद्रे (saindhava-sāmudre)rock salt and sea saltसेंधा और समुद्री नमकगव्ये (gavye)among cow productsगव्य में (ca)andऔरदधि-सर्पिणी (dadhi-sarpiṇī)curd and gheeदही और घीपयः (payaḥ)milkदूधअनुद्धृत-सारम् (anuddhṛta-sāram)with its cream not removedजिसका सार न निकाला गया हो (ca)andऔरपनस-आम्र-हरीतकी (panasa-āmra-harītakī)jackfruit, mango and harītakīकटहल, आम और हरड़पिप्पली (pippalī)long pepperपिप्पलीजीरकम् (jīrakam)cuminजीरा (ca)andऔरएव (eva)alsoभीनागरङ्गम् (nāgaraṅgam)orangeनारंगी (ca)andऔरतिन्तिडी (tintiḍī)tamarindइमलीकदली (kadalī)bananaकेलालवली (lavalī)lavalīलवलीधात्री (dhātrī)āmalakīआँवलाफलानि (phalāni)fruitsफलअ-गुडम् (a-guḍam)without jaggeryगुड़ रहितऐक्षवम् (aikṣavam)sugar-cane productsईख से बनाअ-तैल-पक्वम् (a-taila-pakvam)not cooked in oilतेल में न पकामुनयः (munayaḥ)the sagesमुनिहविष्य-अन्नम् (haviṣya-annam)haviṣya foodहविष्यान्नप्रचक्षते (pracakṣate)declareकहते हैं

Verse 46

४६ भुञ्जानो वा हविष्यान्नं शाकं यावकमेव वा । पयो मूलं फलं वापि यत्र यत्रोपलभ्यते ॥४६॥

bhuñjāno vā haviṣyānnaṃ śākaṃ yāvakameva vā | payo mūlaṃ phalaṃ vāpi yatra yatropalabhyate ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.46. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v46. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

या हविष्यान्न, शाक, केवल जौ का दलिया, दूध, मूल या फल खाता हुआ — जहाँ जो मिले।

Or eating haviṣya food, greens, only barley gruel, milk, roots or fruit — whatever is found wherever one is.

Word by wordपदार्थ

भुञ्जानः (bhuñjānaḥ)eatingखाता हुआवा (vā)orयाहविष्य-अन्नम् (haviṣya-annam)haviṣya foodहविष्यान्नशाकम् (śākam)greensशाकयावकम् (yāvakam)barley gruelजौ का दलियाएव (eva)onlyहीवा (vā)orयापयः (payaḥ)milkदूधमूलम् (mūlam)rootsमूलफलम् (phalam)fruitफलवा (vā)orयाअपि (api)alsoभीयत्र (yatra)whereverजहाँयत्र (yatra)whereverजहाँउपलभ्यते (upalabhyate)is foundमिले

Verse 47

४७ रम्भाफलं तिन्तिडीकं कमलानागरङ्गकम् । फलान्येतानि भोज्यानि एभ्योऽन्यानि विवर्जयेत् ॥४७॥

rambhāphalaṃ tintiḍīkaṃ kamalānāgaraṅgakam | phalānyetāni bhojyāni ebhyo'nyāni vivarjayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.47. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v47. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

केला, इमली, कमला और नारंगी — ये फल खाने योग्य हैं; इनसे अन्य फल छोड़ दे।

Banana, tamarind, kamalā and orange — these fruits may be eaten; others than these one should avoid.

Word by wordपदार्थ

रम्भा-फलम् (rambhā-phalam)bananaकेलातिन्तिडीकम् (tintiḍīkam)tamarindइमलीकमला-नागरङ्गकम् (kamalā-nāgaraṅgakam)kamalā and orangeकमला और नारंगीफलानि (phalāni)fruitsफलएतानि (etāni)theseयेभोज्यानि (bhojyāni)may be eatenखाने योग्य हैंएभ्यः (ebhyaḥ)than theseइनसेअन्यानि (anyāni)othersअन्यविवर्जयेत् (vivarjayet)one should avoidछोड़ दे

यत्तु योगिनीतन्त्रे — But what the Yoginītantra says: पर जो योगिनीतन्त्र में है:

Verse 48

४८ चिञ्चाञ्च नालिकाशाकं कलायं लकुचं तथा । कदम्बं नारिकेलञ्च व्रते कुष्माण्डकं त्यजेत् । तत्तु व्रतान्तरे बोध्यम् ।

ciñcāñca nālikāśākaṃ kalāyaṃ lakucaṃ tathā | kadambaṃ nārikelañca vrate kuṣmāṇḍakaṃ tyajet | tattu vratāntare bodhyam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.48. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v48. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"इमली, नालिका शाक, मटर, लकुच, कदम्ब, नारियल और कुम्हड़ा व्रत में छोड़ दे" — वह किसी दूसरे व्रत के विषय में समझना चाहिए।

"Tamarind, nālikā greens, peas, lakuca, kadamba, coconut and pumpkin one should give up in a vow" — that is to be understood of a different vow.

Word by wordपदार्थ

चिञ्चाम् (ciñcām)tamarindइमली (ca)andऔरनालिका-शाकम् (nālikā-śākam)nālikā greensनालिका शाककलायम् (kalāyam)peasमटरलकुचम् (lakucam)lakuca fruitलकुचतथा (tathā)andतथाकदम्बम् (kadambam)kadambaकदम्बनारिकेलम् (nārikelam)coconutनारियल (ca)andऔरव्रते (vrate)in a vowव्रत मेंकुष्माण्डकम् (kuṣmāṇḍakam)pumpkinकुम्हड़ात्यजेत् (tyajet)one should give upछोड़ दे

Verse 49

४९ अथ पुरश्चरणे वर्ज्यानि विवर्जयेन्मधु क्षारलवणं तैलमेव च । ताम्बूलं कांस्यपात्रञ्च दिव्यभोजनमेव च ॥४९॥

atha puraścaraṇe varjyāni | vivarjayenmadhu kṣāralavaṇaṃ tailameva ca | tāmbūlaṃ kāṃsyapātrañca divyabhojanameva ca ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.49. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v49. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पुरश्चरण में वर्ज्य। शहद, क्षार और नमक, तेल, पान, काँसे का पात्र और दिन का भोजन छोड़ दे।

What is forbidden in puraścaraṇa. One should avoid honey, alkali and salt, oil, betel, bell-metal vessels, and eating by day.

Word by wordपदार्थ

विवर्जयेत् (vivarjayet)one should avoidछोड़ देमधु (madhu)honeyशहदक्षार-लवणम् (kṣāra-lavaṇam)alkali and saltक्षार और नमकतैलम् (tailam)oilतेलएव (eva)alsoभी (ca)andऔरताम्बूलम् (tāmbūlam)betelपानकांस्य-पात्रम् (kāṃsya-pātram)a bell-metal vesselकाँसे का पात्र (ca)andऔरदिव्य-भोजनम् (divya-bhojanam)eating by dayदिन का भोजनएव (eva)alsoभी (ca)andऔर

तथा — So too: वैसे ही:

Verse 50

५० क्षारञ्च लवणं मांसं गृञ्जनं कांस्यभोजनम् । माषाढकीमसूरांश्च कोद्रवांश्चणकानपि । अन्नं पर्युषितञ्चैव निस्नेहं कीटदूषितम् ॥५०॥

kṣārañca lavaṇaṃ māṃsaṃ gṛñjanaṃ kāṃsyabhojanam | māṣāḍhakīmasūrāṃśca kodravāṃścaṇakānapi | annaṃ paryuṣitañcaiva nisnehaṃ kīṭadūṣitam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.50. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v50. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

क्षार, नमक, मांस, लहसुन, काँसे में भोजन, उड़द, अरहर, मसूर, कोदो और चना, तथा बासी, बिना घी का या कीड़ों से दूषित अन्न।

Alkali, salt, meat, garlic, eating from bell-metal, black gram, pigeon pea, lentils, kodo millet and chickpeas, and food that is stale, without ghee or spoiled by insects.

Word by wordपदार्थ

क्षारम् (kṣāram)alkaliक्षार (ca)andऔरलवणम् (lavaṇam)saltनमकमांसम् (māṃsam)meatमांसगृञ्जनम् (gṛñjanam)garlicलहसुनकांस्य-भोजनम् (kāṃsya-bhojanam)eating from bell-metalकाँसे में भोजनमाष-आढकी-मसूरान् (māṣa-āḍhakī-masūrān)black gram, pigeon pea and lentilsउड़द, अरहर और मसूर (ca)andऔरकोद्रवान् (kodravān)kodo milletकोदोचणकान् (caṇakān)chickpeasचनाअपि (api)alsoभीअन्नम् (annam)foodअन्नपर्युषितम् (paryuṣitam)staleबासी (ca)andऔरएव (eva)alsoभीनिस्नेहम् (nisneham)without gheeबिना घी काकीट-दूषितम् (kīṭa-dūṣitam)spoiled by insectsकीड़ों से दूषित

रामार्चनचन्द्रिकायाम् — In the Rāmārcanacandrikā: रामार्चनचन्द्रिका में:

Verse 51

५१ मैथुनं तत्कथालापं तद्गोष्ठीं परिवर्जयेत् । ऋतुकालं विना मन्त्री स्वस्त्रियं नाभिसंस्पृशेत् ॥५१॥

maithunaṃ tatkathālāpaṃ tadgoṣṭhīṃ parivarjayet | ṛtukālaṃ vinā mantrī svastriyaṃ nābhisaṃspṛśet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.51. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v51. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मैथुन, उसकी चर्चा और उसकी गोष्ठी छोड़ दे; ऋतुकाल के सिवा मन्त्री अपनी स्त्री को भी स्पर्श न करे।

One should shun sexual union, talk about it and company given to it; except in the fertile season the mantra-adept should not touch even his own wife.

Word by wordपदार्थ

मैथुनम् (maithunam)sexual unionमैथुनतत्-कथा-आलापम् (tat-kathā-ālāpam)talk about itउसकी चर्चातत्-गोष्ठीम् (tat-goṣṭhīm)company given to itउसकी गोष्ठीपरिवर्जयेत् (parivarjayet)one should shunछोड़ देऋतु-कालम् (ṛtu-kālam)the fertile seasonऋतुकालविना (vinā)exceptके सिवामन्त्री (mantrī)the mantra-adeptमन्त्रीस्व-स्त्रियम् (sva-striyam)his own wifeअपनी स्त्री को (na)notअभिसंस्पृशेत् (abhisaṃspṛśet)should touchस्पर्श करे

Verse 52

५२ लवणञ्चैव यत्क्षारं तथा क्षौद्रं रसान्तरम् । कौटिल्यं क्षौरमभ्यङ्गमनिवेदितभोजनम् ॥५२॥

lavaṇañcaiva yatkṣāraṃ tathā kṣaudraṃ rasāntaram | kauṭilyaṃ kṣauramabhyaṅgamaniveditabhojanam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.52. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v52. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

नमक, कोई भी क्षार, शहद और अन्य रस; कुटिलता, क्षौर, तेल मालिश, और बिना निवेदन किया भोजन;

Salt, any alkali, honey and other strong flavours; crookedness, shaving, oil massage, and eating what has not been offered;

Word by wordपदार्थ

लवणम् (lavaṇam)saltनमक (ca)andऔरएव (eva)alsoभीयत् (yat)whateverजोक्षारम् (kṣāram)alkaliक्षारतथा (tathā)andतथाक्षौद्रम् (kṣaudram)honeyशहदरस-अन्तरम् (rasa-antaram)other strong flavoursअन्य रसकौटिल्यम् (kauṭilyam)crookednessकुटिलताक्षौरम् (kṣauram)shavingक्षौरअभ्यङ्गम् (abhyaṅgam)oil massageतेल मालिशअनिवेदित-भोजनम् (anivedita-bhojanam)eating what has not been offeredबिना निवेदन किया भोजन

Verse 53

५३ असंकल्पितकृत्यञ्च वर्जयेन्मर्दनादिकम् । स्नायाच्च पञ्चगव्येन केवलामलकेन वा ॥५३॥

asaṃkalpitakṛtyañca varjayenmardanādikam | snāyācca pañcagavyena kevalāmalakena vā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.53. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v53. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बिना संकल्प के कर्म, मालिश आदि छोड़ दे; और पञ्चगव्य से या केवल आँवले से स्नान करे।

one should avoid acts not resolved upon, massage and the like; and one should bathe with the five products of the cow or with āmalakī alone.

Word by wordपदार्थ

असंकल्पित-कृत्यम् (asaṃkalpita-kṛtyam)acts not resolved uponबिना संकल्प के कर्म (ca)andऔरवर्जयेत् (varjayet)one should avoidछोड़ देमर्दन-आदिकम् (mardana-ādikam)massage and the likeमालिश आदिस्नायात् (snāyāt)one should batheस्नान करे (ca)andऔरपञ्चगव्येन (pañcagavyena)with the five products of the cowपञ्चगव्य सेकेवल-आमलकेन (kevala-āmalakena)with āmalakī aloneकेवल आँवले सेवा (vā)orया

Verse 54

५४ मन्त्रं जप्त्वान्नपानीयैः स्नानाचमनभोजनम् । कुर्याद्यथोक्तविधिना त्रिसन्ध्यां देवतार्चनम् ॥५४॥

mantraṃ japtvānnapānīyaiḥ snānācamanabhojanam | kuryādyathoktavidhinā trisandhyāṃ devatārcanam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.54. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v54. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अन्न और जल पर मन्त्र जपकर स्नान, आचमन और भोजन करे; और कहे हुए विधान से तीनों सन्ध्याओं में देवता की पूजा करे।

Having recited the mantra over food and water, one bathes, sips and eats; and by the rule as stated one worships the deity at the three junctures of the day.

Word by wordपदार्थ

मन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रजप्त्वा (japtvā)having recitedजपकरअन्न-पानीयैः (anna-pānīyaiḥ)with food and waterअन्न और जल सेस्नान-आचमन-भोजनम् (snāna-ācamana-bhojanam)bathing, sipping and eatingस्नान, आचमन और भोजनकुर्यात् (kuryāt)one should doकरेयथा-उक्त-विधिना (yathā-ukta-vidhinā)by the rule as statedकहे हुए विधान सेत्रि-सन्ध्याम् (tri-sandhyām)at the three juncturesतीनों सन्ध्याओं मेंदेवता-अर्चनम् (devatā-arcanam)worship of the deityदेवता की पूजा

Verse 55

५५ त्रिसन्ध्यमेकसन्ध्यं वा न मन्त्रं केवलं जपेत् । शक्त्या त्रिषवणं स्नानमशक्तौ द्वे सकृच्च वा ॥५५॥

trisandhyamekasandhyaṃ vā na mantraṃ kevalaṃ japet | śaktyā triṣavaṇaṃ snānamaśaktau dve sakṛcca vā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.55. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v55. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तीनों सन्ध्याओं में या एक में, पूजा के बिना केवल मन्त्र न जपे। सामर्थ्य हो तो दिन में तीन बार स्नान करे; असमर्थ हो तो दो बार या एक बार।

Whether at three junctures or at one, one should not recite the mantra alone without the worship. If able, one bathes three times a day; if unable, twice or once.

Word by wordपदार्थ

त्रि-सन्ध्यम् (tri-sandhyam)at three juncturesतीनों सन्ध्याओं मेंएक-सन्ध्यम् (eka-sandhyam)at one junctureएक सन्ध्या मेंवा (vā)orया (na)notमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रकेवलम् (kevalam)aloneकेवलजपेत् (japet)one should reciteजपेशक्त्या (śaktyā)if ableसामर्थ्य हो तोत्रि-षवणम् (tri-ṣavaṇam)three times a dayतीन बारस्नानम् (snānam)bathingस्नानअशक्तौ (aśaktau)if unableअसमर्थ हो तोद्वे (dve)twiceदो बारसकृत् (sakṛt)onceएक बार (ca)andऔरवा (vā)orया

Verse 56

५६ अस्नातस्य फलं नास्ति न चातर्पयतः पितॄन् । अपवित्रकरो नग्नः शिरसि प्रवृत्तोऽपि वा । प्रलपन् प्रजपेद्यावत्तावन्निष्फलमुच्यते ॥५६॥

asnātasya phalaṃ nāsti na cātarpayataḥ pitṝn | apavitrakaro nagnaḥ śirasi pravṛtto'pi vā | pralapan prajapedyāvattāvanniṣphalamucyate ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.56. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v56. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बिना नहाए का फल नहीं होता, न पितरों का तर्पण न करने वाले का। अपवित्र हाथ, नंगा, सिर पर कुछ रखे हुए, या बकबक करते हुए जितना जपे — उतना निष्फल कहा जाता है।

For one unbathed there is no fruit, nor for one who does not satisfy the ancestors. Whatever one recites with unclean hands, naked, with the head covered, or chattering — that much is said to be fruitless.

Word by wordपदार्थ

अस्नातस्य (asnātasya)of one unbathedबिना नहाए काफलम् (phalam)fruitफल (na)notनहींअस्ति (asti)there isहै (na)nor (ca)andऔरअतर्पयतः (atarpayataḥ)of one who does not satisfyतर्पण न करने वाले कापितॄन् (pitṝn)the ancestorsपितरों काअपवित्र-करः (apavitra-karaḥ)with unclean handsअपवित्र हाथ वालानग्नः (nagnaḥ)nakedनंगाशिरसि (śirasi)on the headसिर परप्रवृत्तः (pravṛttaḥ)with something onकुछ रखे हुएअपि (api)evenभीवा (vā)orयाप्रलपन् (pralapan)chatteringबकबक करता हुआप्रजपेत् (prajapet)recitesजपेयावत् (yāvat)as much asजितनातावत् (tāvat)so muchउतनानिष्फलम् (niṣphalam)fruitlessनिष्फलउच्यते (ucyate)is said to beकहा जाता है

नारदीये — In the Nāradīya: नारदीय में:

Verse 57

५७ मृदु सोष्णं सुपक्वञ्च कुर्याद्वै लघु भोजनम् । नेन्द्रियाणां यथा वृद्धिस्तथा भुञ्जीत साधकः ॥५७॥

mṛdu soṣṇaṃ supakvañca kuryādvai laghu bhojanam | nendriyāṇāṃ yathā vṛddhistathā bhuñjīta sādhakaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.57. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v57. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कोमल, गरम और अच्छी तरह पका हुआ हल्का भोजन करे; साधक ऐसे खाए कि इन्द्रियों की वृद्धि न हो।

One should take a light meal, soft, warm and well cooked; the adept should eat in such a way that the senses are not excited.

Word by wordपदार्थ

मृदु (mṛdu)softकोमलस-उष्णम् (sa-uṣṇam)warmगरमसु-पक्वम् (su-pakvam)well cookedअच्छी तरह पका (ca)andऔरकुर्यात् (kuryāt)one should takeकरेवै (vai)indeedहीलघु (laghu)lightहल्काभोजनम् (bhojanam)a mealभोजन (na)notइन्द्रियाणाम् (indriyāṇām)of the sensesइन्द्रियों कीयथा (yathā)so thatजिससेवृद्धिः (vṛddhiḥ)excitementवृद्धितथा (tathā)in that wayवैसेभुञ्जीत (bhuñjīta)should eatखाएसाधकः (sādhakaḥ)the adeptसाधक

कुलार्णवे — In the Kulārṇava (15.75–76): कुलार्णव में (१५.७५–७६):

Verse 58

५८ यस्यान्नपानपुष्टाङ्गः कुरुते धर्मसञ्चयम् । अन्नदातुः फलस्यार्धं कर्तुश्चार्धं न संशयः । तस्मात् सर्वं प्रयत्नेन परान्नं वर्जयेत् सुधीः ॥५८॥

yasyānnapānapuṣṭāṅgaḥ kurute dharmasañcayam | annadātuḥ phalasyārdhaṃ kartuścārdhaṃ na saṃśayaḥ | tasmāt sarvaṃ prayatnena parānnaṃ varjayet sudhīḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.58. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v58. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
· हिन्दी

जब कोई किसी के अन्न और पान से पुष्ट शरीर से धर्म का संचय करता है, तो फल का आधा अन्न देने वाले को और आधा करने वाले को मिलता है — इसमें सन्देह नहीं। इसलिए बुद्धिमान यत्न से सब पराया अन्न छोड़ दे।

When one makes a store of merit with a body nourished by someone's food and drink, half the fruit goes to the giver of the food and half to the doer — no doubt of it. Therefore the wise should take care to avoid all food from others.

Word by wordपदार्थ

यस्य (yasya)by whoseजिसकेअन्न-पान-पुष्ट-अङ्गः (anna-pāna-puṣṭa-aṅgaḥ)with body nourished by food and drinkअन्न और पान से पुष्ट शरीर वालाकुरुते (kurute)one makesकरता हैधर्म-सञ्चयम् (dharma-sañcayam)a store of meritधर्म का संचयअन्न-दातुः (anna-dātuḥ)to the giver of the foodअन्न देने वाले कोफलस्य (phalasya)of the fruitफल काअर्धम् (ardham)halfआधाकर्तुः (kartuḥ)to the doerकरने वाले को (ca)andऔरअर्धम् (ardham)halfआधा (na)noनहींसंशयः (saṃśayaḥ)doubtसन्देहतस्मात् (tasmāt)thereforeइसलिएसर्वम् (sarvam)allसबप्रयत्नेन (prayatnena)with careयत्न सेपर-अन्नम् (para-annam)another's foodपराया अन्नवर्जयेत् (varjayet)should avoidछोड़ देसुधीः (sudhīḥ)the wiseबुद्धिमान

Verse 59

५९ पुरश्चरणकाले तु सर्वकर्मसु शाङ्करि । जिह्वा दग्धा परान्नेन करौ दग्धौ प्रतिग्रहात् ॥५९॥

puraścaraṇakāle tu sarvakarmasu śāṅkari | jihvā dagdhā parānnena karau dagdhau pratigrahāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.59. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v59. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पुरश्चरण के समय, सब कर्मों में, हे शाङ्करी, पराये अन्न से जीभ जल जाती है और दान लेने से हाथ जल जाते हैं;

In the time of puraścaraṇa, in all rites, O Śāṅkarī, the tongue is burnt by another's food and the hands are burnt by accepting gifts;

Word by wordपदार्थ

पुरश्चरण-काले (puraścaraṇa-kāle)in the time of puraścaraṇaपुरश्चरण के समयतु (tu)indeedतोसर्व-कर्मसु (sarva-karmasu)in all ritesसब कर्मों मेंशाङ्करि (śāṅkari)O Śāṅkarīहे शाङ्करीजिह्वा (jihvā)the tongueजीभदग्धा (dagdhā)is burntजल जाती हैपर-अन्नेन (para-annena)by another's foodपराये अन्न सेकरौ (karau)the handsहाथदग्धौ (dagdhau)are burntजल जाते हैंप्रतिग्रहात् (pratigrahāt)by accepting giftsदान लेने से

Verse 60

६० मनो दग्धं परस्त्रीभिः कथं सिद्धिर्वरानने । परान्नं भिक्षालब्धेतरविषयम् । भिक्षायां स्वत्वोत्पादनात् ॥६०॥

mano dagdhaṃ parastrībhiḥ kathaṃ siddhirvarānane | parānnaṃ bhikṣālabdhetaraviṣayam | bhikṣāyāṃ svatvotpādanāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.60. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v60. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पराई स्त्रियों से मन जल जाता है — फिर सिद्धि कैसे हो, हे सुमुखी? "पराया अन्न" से भिक्षा में मिले अन्न के सिवा अन्य अन्न अभिप्रेत है, क्योंकि भिक्षा में उस पर अपना स्वत्व हो जाता है।

the mind is burnt by other men's wives — how then can there be attainment, O fair-faced one? "Another's food" means food other than what is got by begging, since in begging one acquires ownership of it.

Word by wordपदार्थ

मनः (manaḥ)the mindमनदग्धम् (dagdham)is burntजल जाता हैपर-स्त्रीभिः (para-strībhiḥ)by other men's wivesपराई स्त्रियों सेकथम् (katham)howकैसेसिद्धिः (siddhiḥ)attainmentसिद्धिवर-आनने (vara-ānane)O fair-faced oneहे सुमुखी

तथा च — So too: वैसे ही:

Verse 61

६१ वैदिकाचारयुक्तानां शुचीनां श्रीमतां सताम् । सत्कुलस्थानजातानां भिक्षाशी चाग्रजन्मनाम् ॥६१॥

vaidikācārayuktānāṃ śucīnāṃ śrīmatāṃ satām | satkulasthānajātānāṃ bhikṣāśī cāgrajanmanām ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.61. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v61. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वैदिक आचार वाले, पवित्र, श्रीमान, सज्जन, अच्छे कुल और स्थान में जन्मे ब्राह्मणों की भिक्षा खाए।

One eats the alms of brāhmaṇas who keep Vedic conduct, who are pure, prosperous and good, born in a good family and place.

Word by wordपदार्थ

वैदिक-आचार-युक्तानाम् (vaidika-ācāra-yuktānām)of those who keep Vedic conductवैदिक आचार वालों कीशुचीनाम् (śucīnām)of the pureपवित्रों कीश्रीमताम् (śrīmatām)of the prosperousश्रीमानों कीसताम् (satām)of the goodसज्जनों कीसत्-कुल-स्थान-जातानाम् (sat-kula-sthāna-jātānām)of those born in a good family and placeअच्छे कुल और स्थान में जन्मे लोगों कीभिक्षा-आशी (bhikṣā-āśī)one who eats the almsभिक्षा खाने वाला (ca)andऔरअग्र-जन्मनाम् (agra-janmanām)of brāhmaṇasब्राह्मणों की

वामकेश्वरतन्त्रे — In the Vāmakeśvaratantra: वामकेश्वरतन्त्र में:

Verse 62

६२ विहाय वह्निं न हि वस्तु किञ्चिद्ग्राह्यं परेभ्यः सति सम्भवे च । असम्भवे तीर्थबहिर्विशुद्धात् पर्वातिरिक्ते प्रतिगृह्य जपात् । तत्रासमर्थोऽनुदिनं विशुद्धाद्याचेत यावद्दिनमात्रभक्ष्यम् । गृह्णाति रागादधिकं न सिद्धिः प्रजायते कल्पशतैरमुष्य ॥६२॥

vihāya vahniṃ na hi vastu kiñcidgrāhyaṃ parebhyaḥ sati sambhave ca | asambhave tīrthabahirviśuddhāt parvātirikte pratigṛhya japāt | tatrāsamartho'nudinaṃ viśuddhādyāceta yāvaddinamātrabhakṣyam | gṛhṇāti rāgādadhikaṃ na siddhiḥ prajāyate kalpaśatairamuṣya ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.62. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v62. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अग्नि को छोड़कर, सम्भव हो तो दूसरों से कोई भी वस्तु न ले। असम्भव हो तो तीर्थ के बाहर शुद्ध व्यक्ति से, पर्व के दिन के सिवा, लेकर जप से उसका शोधन करे। उतना भी न कर सके तो प्रतिदिन शुद्ध व्यक्ति से केवल एक दिन भर का भोजन माँगे। जो लोभ से अधिक लेता है, उसे सौ कल्पों में भी सिद्धि नहीं होती।

Except fire, nothing at all should be taken from others when that is possible. When it is not possible, outside a holy place one may accept from a pure person, except on a parvan day, and make it good with japa. If one cannot manage even that, one may beg day by day from a pure person as much as is food for one day only. If one takes more out of greed, no attainment comes to him in a hundred aeons.

Word by wordपदार्थ

विहाय (vihāya)exceptछोड़करवह्निम् (vahnim)fireअग्नि को (na)notहि (hi)indeedहीवस्तु (vastu)a thingवस्तुकिञ्चित् (kiñcit)anyकोईग्राह्यम् (grāhyam)is to be takenलेनी चाहिएपरेभ्यः (parebhyaḥ)from othersदूसरों सेसति (sati)when there isहोने परसम्भवे (sambhave)the possibilityसम्भव (ca)andऔरअसम्भवे (asambhave)when not possibleअसम्भव होने परतीर्थ-बहिः (tīrtha-bahiḥ)outside a holy placeतीर्थ के बाहरविशुद्धात् (viśuddhāt)from a pure personशुद्ध व्यक्ति सेपर्व-अतिरिक्ते (parva-atirikte)except on a parvan dayपर्व के सिवाप्रतिगृह्य (pratigṛhya)having acceptedलेकरजपात् (japāt)with japaजप सेतत्र (tatra)thereउसमेंअसमर्थः (asamarthaḥ)if unableअसमर्थअनुदिनम् (anudinam)day by dayप्रतिदिनविशुद्धात् (viśuddhāt)from a pure personशुद्ध व्यक्ति सेयाचेत (yāceta)one may begमाँगेयावत् (yāvat)as much asजितनादिन-मात्र-भक्ष्यम् (dina-mātra-bhakṣyam)food for one day onlyएक दिन भर का भोजनगृह्णाति (gṛhṇāti)takesलेता हैरागात् (rāgāt)out of greedलोभ सेअधिकम् (adhikam)moreअधिक (na)notनहींसिद्धिः (siddhiḥ)attainmentसिद्धिप्रजायते (prajāyate)arisesहोती हैकल्प-शतैः (kalpa-śataiḥ)in a hundred aeonsसौ कल्पों मेंअमुष्य (amuṣya)for himउसकी

Verse 63

६३ सकृदुच्चरिते शब्दे प्रणवं समुदीरयेत् । प्रोक्ते पारसवे शब्दे प्राणायामं सकृच्चरेत् ॥६३॥

sakṛduccarite śabde praṇavaṃ samudīrayet | prokte pārasave śabde prāṇāyāmaṃ sakṛccaret ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.63. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v63. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यदि एक बार कोई शब्द उच्चारण हो जाए तो प्रणव का उच्चारण करे; यदि पारसव शब्द बोल जाए तो एक बार प्राणायाम करे।

If a word is uttered once, one should pronounce the praṇava; if a foreign word is spoken, one should perform breath-control once.

Word by wordपदार्थ

सकृत् (sakṛt)onceएक बारउच्चरिते (uccarite)when utteredउच्चारण होने परशब्दे (śabde)a wordशब्दप्रणवम् (praṇavam)the praṇavaप्रणवसमुदीरयेत् (samudīrayet)one should pronounceउच्चारण करेप्रोक्ते (prokte)when spokenबोलने परपारसवे (pārasave)a foreignपारसवशब्दे (śabde)wordशब्दप्राणायामम् (prāṇāyāmam)breath-controlप्राणायामसकृत् (sakṛt)onceएक बारचरेत् (caret)one should performकरे

Verse 64

६४ बहुप्रलापी चाचम्य न्यास्याङ्गानि ततो जपेत् । क्षुतेऽप्येवं तथाऽस्पृश्यस्थानानां स्पर्शनेऽपि च । एवमादींश्च नियमान् पुरश्चरणकृच्चरेत् ॥६४॥

bahupralāpī cācamya nyāsyāṅgāni tato japet | kṣute'pyevaṃ tathā'spṛśyasthānānāṃ sparśane'pi ca | evamādīṃśca niyamān puraścaraṇakṛccaret ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.64. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v64. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जिसने बहुत बकबक की हो वह आचमन करके अङ्गों पर न्यास करे, फिर जपे। छींक आने पर भी ऐसे ही, और अस्पृश्य स्थानों के स्पर्श पर भी। ऐसे और इसी तरह के नियमों का पुरश्चरण करने वाला पालन करे।

One who has chattered much should sip water and perform nyāsa on the limbs, then recite. The same on sneezing, and also on touching untouchable places. These and similar rules the performer of puraścaraṇa should keep.

Word by wordपदार्थ

बहु-प्रलापी (bahu-pralāpī)one who has chattered muchबहुत बकबक करने वाला (ca)andऔरआचम्य (ācamya)having sipped waterआचमन करकेन्यास्य (nyāsya)having performed nyāsaन्यास करकेअङ्गानि (aṅgāni)on the limbsअङ्गों परततः (tataḥ)thenफिरजपेत् (japet)should reciteजपेक्षुते (kṣute)on sneezingछींक आने परअपि (api)alsoभीएवम् (evam)the sameऐसे हीतथा (tathā)likewiseवैसे हीअस्पृश्य-स्थानानाम् (aspṛśya-sthānānām)of untouchable placesअस्पृश्य स्थानों केस्पर्शने (sparśane)on touchingस्पर्श परअपि (api)alsoभी (ca)andऔरएवम्-आदीन् (evam-ādīn)these and the likeऐसे आदि (ca)andऔरनियमान् (niyamān)rulesनियमों कापुरश्चरण-कृत् (puraścaraṇa-kṛt)the performer of puraścaraṇaपुरश्चरण करने वालाचरेत् (caret)should keepपालन करे

Verse 65

६५ विण्मूत्रोत्सर्गशङ्कादियुक्तः कर्म करोति यः । जपार्चनादिकं सर्वमपवित्रं भवेत् प्रिये ॥६५॥

viṇmūtrotsargaśaṅkādiyuktaḥ karma karoti yaḥ | japārcanādikaṃ sarvamapavitraṃ bhavet priye ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.65. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v65. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो मल-मूत्र त्याग की शंका आदि से युक्त होकर कर्म करता है, उसका जप, पूजा आदि सब अपवित्र हो जाता है, हे प्रिये।

When someone performs a rite while feeling the urge to pass stool or urine and the like, all his japa, worship and the rest become impure, O beloved.

Word by wordपदार्थ

विट्-मूत्र-उत्सर्ग-शङ्का-आदि-युक्तः (viṭ-mūtra-utsarga-śaṅkā-ādi-yuktaḥ)feeling the urge to pass stool or urine and the likeमल-मूत्र त्याग की शंका आदि से युक्तकर्म (karma)a riteकर्मकरोति (karoti)performsकरता हैयः (yaḥ)whoजोजप-अर्चन-आदिकम् (japa-arcana-ādikam)japa, worship and the restजप, पूजा आदिसर्वम् (sarvam)allसबअपवित्रम् (apavitram)impureअपवित्रभवेत् (bhavet)becomesहो जाता हैप्रिये (priye)O belovedहे प्रिये

Verse 66

६६ मलिनाम्बरकेशादिमुखदौर्गन्ध्यसंयुतः । यो जपेत्तं दहत्याशु देवता गुप्तिसंस्थिता ॥६६॥

malināmbarakeśādimukhadaurgandhyasaṃyutaḥ | yo japettaṃ dahatyāśu devatā guptisaṃsthitā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.66. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v66. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो मैले वस्त्र, बाल और मुख की दुर्गन्ध के साथ जपता है — गुप्त रूप से स्थित देवता उसे शीघ्र जला देती है।

One who recites with dirty clothes and hair and a foul-smelling mouth — the deity who dwells in secret quickly burns him.

Word by wordपदार्थ

मलिन-अम्बर-केश-आदि-मुख-दौर्गन्ध्य-संयुतः (malina-ambara-keśa-ādi-mukha-daurgandhya-saṃyutaḥ)with dirty clothes and hair and a foul-smelling mouthमैले वस्त्र, बाल आदि और मुख की दुर्गन्ध से युक्तयः (yaḥ)whoजोजपेत् (japet)recitesजपता हैतम् (tam)himउसेदहति (dahati)burnsजला देती हैआशु (āśu)quicklyशीघ्रदेवता (devatā)the deityदेवतागुप्ति-संस्थिता (gupti-saṃsthitā)who dwells in secretगुप्त रूप से स्थित

Verse 67

६७ आलस्यं जृम्भणं निद्रां क्षुतं निष्ठीवनं भयम् । नीचाङ्गस्पर्शनं कोपं जपकाले विवर्जयेत् ॥६७॥

ālasyaṃ jṛmbhaṇaṃ nidrāṃ kṣutaṃ niṣṭhīvanaṃ bhayam | nīcāṅgasparśanaṃ kopaṃ japakāle vivarjayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.67. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v67. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

आलस्य, जम्हाई, नींद, छींक, थूकना, भय, नीचे के अङ्गों का स्पर्श और क्रोध — इन्हें जप के समय छोड़ दे।

Laziness, yawning, sleep, sneezing, spitting, fear, touching the lower limbs and anger — these one should avoid at the time of japa.

Word by wordपदार्थ

आलस्यम् (ālasyam)lazinessआलस्यजृम्भणम् (jṛmbhaṇam)yawningजम्हाईनिद्राम् (nidrām)sleepनींदक्षुतम् (kṣutam)sneezingछींकनिष्ठीवनम् (niṣṭhīvanam)spittingथूकनाभयम् (bhayam)fearभयनीच-अङ्ग-स्पर्शनम् (nīca-aṅga-sparśanam)touching the lower limbsनीचे के अङ्गों का स्पर्शकोपम् (kopam)angerक्रोधजप-काले (japa-kāle)at the time of japaजप के समयविवर्जयेत् (vivarjayet)one should avoidछोड़ दे

Verse 68

६८ एवमुक्तविधानेन विलम्बं त्वरितं विना । उक्तसंख्यां जपं कुर्यात् पुरश्चरणसिद्धये ॥६८॥

evamuktavidhānena vilambaṃ tvaritaṃ vinā | uktasaṃkhyāṃ japaṃ kuryāt puraścaraṇasiddhaye ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.68. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v68. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार कहे हुए विधान से, न धीरे न जल्दी, पुरश्चरण की सिद्धि के लिए कही हुई संख्या का जप करे।

Thus, by the rule stated, neither slowly nor hastily, one should do the stated number of japa for the completion of puraścaraṇa.

Word by wordपदार्थ

एवम् (evam)thusइस प्रकारउक्त-विधानेन (ukta-vidhānena)by the rule statedकहे हुए विधान सेविलम्बम् (vilambam)slownessविलम्बत्वरितम् (tvaritam)hasteजल्दीविना (vinā)withoutके बिनाउक्त-संख्याम् (ukta-saṃkhyām)the stated numberकही हुई संख्या काजपम् (japam)japaजपकुर्यात् (kuryāt)one should doकरेपुरश्चरण-सिद्धये (puraścaraṇa-siddhaye)for the completion of puraścaraṇaपुरश्चरण की सिद्धि के लिए

Verse 69

६९ देवतागुरुमन्त्राणामैक्यं सम्भावयन् धिया । जपेदेकमनाः प्रातःकालान्मध्यन्दिनावधि ॥६९॥

devatāgurumantrāṇāmaikyaṃ sambhāvayan dhiyā | japedekamanāḥ prātaḥkālānmadhyandināvadhi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.69. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v69. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बुद्धि से देवता, गुरु और मन्त्र की एकता की भावना करते हुए, एकाग्र मन से प्रातःकाल से मध्याह्न तक जपे।

Contemplating with the mind the oneness of deity, guru and mantra, one should recite single-minded from morning until midday.

Word by wordपदार्थ

देवता-गुरु-मन्त्राणाम् (devatā-guru-mantrāṇām)of deity, guru and mantraदेवता, गुरु और मन्त्र कीऐक्यम् (aikyam)the onenessएकतासम्भावयन् (sambhāvayan)contemplatingभावना करते हुएधिया (dhiyā)with the mindबुद्धि सेजपेत् (japet)one should reciteजपेएक-मनाः (eka-manāḥ)single-mindedएकाग्र मन सेप्रातः-कालात् (prātaḥ-kālāt)from morningप्रातःकाल सेमध्यन्दिन-अवधि (madhyandina-avadhi)until middayमध्याह्न तक

Verse 70

७० यत्संख्यया समारब्धं तत्कर्तव्यमहर्निशम् । यदि न्यूनाधिकं कुर्याद्व्रतभ्रष्टो भवेन्नरः ॥७०॥

yatsaṃkhyayā samārabdhaṃ tatkartavyamaharniśam | yadi nyūnādhikaṃ kuryādvratabhraṣṭo bhavennaraḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.70. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v70. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जिस संख्या से आरम्भ किया, वही दिन-रात निभानी चाहिए; यदि कम या अधिक करे तो मनुष्य व्रत से भ्रष्ट हो जाता है।

With whatever number it was begun, that is to be kept day after day; if one does less or more, the man falls from his vow.

Word by wordपदार्थ

यत्-संख्यया (yat-saṃkhyayā)with whatever numberजिस संख्या सेसमारब्धम् (samārabdham)it was begunआरम्भ कियातत् (tat)thatवहकर्तव्यम् (kartavyam)is to be doneकरना चाहिएअहर्निशम् (aharniśam)day and nightदिन-रातयदि (yadi)ifयदिन्यून-अधिकम् (nyūna-adhikam)less or moreकम या अधिककुर्यात् (kuryāt)one doesकरेव्रत-भ्रष्टः (vrata-bhraṣṭaḥ)fallen from the vowव्रत से भ्रष्टभवेत् (bhavet)becomesहो जाता हैनरः (naraḥ)the manमनुष्य

गौतमीये — In the Gautamīya: गौतमीय में:

Verse 71

७१ न वीक्षेत् पतितं व्रात्यं पिशुनं देवनिन्दकम् । तथाऽनाश्रमिनं विप्रं तथा विश्वविनिन्दकम् ॥७१॥

na vīkṣet patitaṃ vrātyaṃ piśunaṃ devanindakam | tathā'nāśraminaṃ vipraṃ tathā viśvavinindakam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.71. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v71. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पतित, व्रात्य, चुगलखोर, देवताओं के निन्दक, आश्रमहीन ब्राह्मण और सबकी निन्दा करने वाले की ओर न देखे।

One should not look at an outcaste, one without the sacraments, a slanderer, a reviler of the gods, a brāhmaṇa outside the stages of life, or one who reviles everyone.

Word by wordपदार्थ

(na)notवीक्षेत (vīkṣeta)one should look atदेखेपतितम् (patitam)an outcasteपतित कोव्रात्यम् (vrātyam)one without the sacramentsव्रात्य कोपिशुनम् (piśunam)a slandererचुगलखोर कोदेव-निन्दकम् (deva-nindakam)a reviler of the godsदेवताओं के निन्दक कोतथा (tathā)likewiseवैसे हीअनाश्रमिनम् (anāśraminam)one outside the stages of lifeआश्रमहीनविप्रम् (vipram)a brāhmaṇaब्राह्मण कोतथा (tathā)likewiseवैसे हीविश्व-विनिन्दकम् (viśva-vinindakam)one who reviles everyoneसबकी निन्दा करने वाले को

मुण्डमालायाम् — In the Muṇḍamālā: मुण्डमाला में:

Verse 72

७२ यत्संख्यया समारब्धं तज्जप्तव्यं दिने दिने । न्यूनाधिकं न कर्तव्यमासमाप्तं सदा जपेत् । प्रजपेदुक्तसंख्यायाश्चतुर्गुणजपः कलौ ॥७२॥

yatsaṃkhyayā samārabdhaṃ tajjaptavyaṃ dine dine | nyūnādhikaṃ na kartavyamāsamāptaṃ sadā japet | prajapeduktasaṃkhyāyāścaturguṇajapaḥ kalau ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.72. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v72. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जिस संख्या से आरम्भ किया, वही प्रतिदिन जपनी चाहिए; न कम न अधिक, और समाप्ति तक सदा जपे। कलियुग में कही हुई संख्या का चौगुना जप करे।

With whatever number it was begun, that is to be recited day by day; neither less nor more is to be done, and one recites always until completion. In the Kali age one should recite four times the stated number.

Word by wordपदार्थ

यत्-संख्यया (yat-saṃkhyayā)with whatever numberजिस संख्या सेसमारब्धम् (samārabdham)it was begunआरम्भ कियातत् (tat)thatवहजप्तव्यम् (japtavyam)is to be recitedजपना चाहिएदिने (dine)dayदिनदिने (dine)by dayप्रतिदिनन्यून-अधिकम् (nyūna-adhikam)less or moreकम या अधिक (na)notकर्तव्यम् (kartavyam)is to be doneकरना चाहिएआ-समाप्तम् (ā-samāptam)until completionसमाप्ति तकसदा (sadā)alwaysसदाजपेत् (japet)one should reciteजपेप्रजपेत् (prajapet)one should reciteजपेउक्त-संख्यायाः (ukta-saṃkhyāyāḥ)of the stated numberकही हुई संख्या काचतुः-गुण-जपः (catuḥ-guṇa-japaḥ)four times the japaचौगुना जपकलौ (kalau)in the Kali ageकलियुग में

अन्यत्रापि — Elsewhere too: अन्यत्र भी:

Verse 73

७३ कृते जपस्तु कल्पोक्तस्त्रेतायां द्विगुणो जपः । द्वापरे त्रिगुणं प्रोक्तश्चतुर्गुणजपः कलौ ॥७३॥

kṛte japastu kalpoktastretāyāṃ dviguṇo japaḥ | dvāpare triguṇaṃ proktaścaturguṇajapaḥ kalau ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.73. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v73. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सत्ययुग में जप कल्प में कहे अनुसार है; त्रेता में दुगुना, द्वापर में तिगुना, और कलियुग में चौगुना जप कहा गया है।

In the Kṛta age the japa is as stated in the kalpa; in the Tretā it is double, in the Dvāpara triple, and in the Kali age the japa is declared fourfold.

Word by wordपदार्थ

कृते (kṛte)in the Kṛta ageसत्ययुग मेंजपः (japaḥ)the japaजपतु (tu)indeedतोकल्प-उक्तः (kalpa-uktaḥ)as stated in the kalpaकल्प में कहा हुआत्रेतायाम् (tretāyām)in the Tretāत्रेता मेंद्वि-गुणः (dvi-guṇaḥ)doubleदुगुनाजपः (japaḥ)the japaजपद्वापरे (dvāpare)in the Dvāparaद्वापर मेंत्रि-गुणम् (tri-guṇam)tripleतिगुनाप्रोक्तः (proktaḥ)is declaredकहा गयाचतुः-गुण-जपः (catuḥ-guṇa-japaḥ)fourfold japaचौगुना जपकलौ (kalau)in the Kali ageकलियुग में

कुलार्णवेऽपि — In the Kulārṇava too (6.82): कुलार्णव में भी (६.८२):

Verse 74

७४ न्यूनातिरिक्तकर्माणि न फलन्ति कदाचन । यथाविधि कृतान्येव तत्कर्माणि फलन्ति हि ॥७४॥

nyūnātiriktakarmāṇi na phalanti kadācana | yathāvidhi kṛtānyeva tatkarmāṇi phalanti hi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.74. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v74. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
· हिन्दी

कम या अधिक किए कर्म कभी नहीं फलते; विधि के अनुसार किए कर्म ही फलते हैं।

Rites done too little or too much never bear fruit; only rites done according to the rule bear fruit.

Word by wordपदार्थ

न्यून-अतिरिक्त-कर्माणि (nyūna-atirikta-karmāṇi)rites done too little or too muchकम या अधिक किए कर्म (na)notनहींफलन्ति (phalanti)bear fruitफलतेकदाचन (kadācana)everकभीयथा-विधि (yathā-vidhi)according to the ruleविधि के अनुसारकृतानि (kṛtāni)doneकिए हुएएव (eva)onlyहीतत्-कर्माणि (tat-karmāṇi)those ritesवे कर्मफलन्ति (phalanti)bear fruitफलते हैंहि (hi)indeedही

Verse 75

७५ भूशय्या ब्रह्मचारित्वं मौनञ्चाचार्यसेविता । नित्यं त्रिषवणं स्नानं क्षुद्रकर्मविवर्जनम् । नित्यपूजा नित्यदानं देवतास्तुतिकीर्तनम् । नैमित्तिकार्चनञ्चैव विश्वासो गुरुदेवयोः । जपनिष्ठा द्वादशैते धर्माः स्युर्मन्त्रसिद्धिदाः ॥७५॥

bhūśayyā brahmacāritvaṃ maunañcācāryasevitā | nityaṃ triṣavaṇaṃ snānaṃ kṣudrakarmavivarjanam | nityapūjā nityadānaṃ devatāstutikīrtanam | naimittikārcanañcaiva viśvāso gurudevayoḥ | japaniṣṭhā dvādaśaite dharmāḥ syurmantrasiddhidāḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.75. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v75. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

भूमि पर शयन, ब्रह्मचर्य, मौन, आचार्य की सेवा, नित्य तीन बार स्नान, क्षुद्र कर्मों का त्याग, नित्य पूजा, नित्य दान, देवता की स्तुति और कीर्तन, नैमित्तिक पूजा, गुरु और देवता में विश्वास, और जप में निष्ठा — ये बारह धर्म मन्त्र-सिद्धि देने वाले हैं।

Sleeping on the ground, chastity, silence, service of the teacher, bathing three times daily, avoiding petty acts, daily worship, daily giving, praising and singing of the deity, occasional worship, faith in guru and deity, and devotion to japa — these twelve observances give attainment of the mantra.

Word by wordपदार्थ

भू-शय्या (bhū-śayyā)sleeping on the groundभूमि पर शयनब्रह्मचारित्वम् (brahmacāritvam)chastityब्रह्मचर्यमौनम् (maunam)silenceमौन (ca)andऔरआचार्य-सेविता (ācārya-sevitā)service of the teacherआचार्य की सेवानित्यम् (nityam)dailyनित्यत्रि-षवणम् (tri-ṣavaṇam)three times a dayतीन बारस्नानम् (snānam)bathingस्नानक्षुद्र-कर्म-विवर्जनम् (kṣudra-karma-vivarjanam)avoiding petty actsक्षुद्र कर्मों का त्यागनित्य-पूजा (nitya-pūjā)daily worshipनित्य पूजानित्य-दानम् (nitya-dānam)daily givingनित्य दानदेवता-स्तुति-कीर्तनम् (devatā-stuti-kīrtanam)praising and singing of the deityदेवता की स्तुति और कीर्तननैमित्तिक-अर्चनम् (naimittika-arcanam)occasional worshipनैमित्तिक पूजा (ca)andऔरएव (eva)alsoभीविश्वासः (viśvāsaḥ)faithविश्वासगुरु-देवयोः (guru-devayoḥ)in guru and deityगुरु और देवता मेंजप-निष्ठा (japa-niṣṭhā)devotion to japaजप में निष्ठाद्वादश (dvādaśa)twelveबारहएते (ete)theseयेधर्माः (dharmāḥ)observancesधर्मस्युः (syuḥ)areहैंमन्त्र-सिद्धि-दाः (mantra-siddhi-dāḥ)giving attainment of the mantraमन्त्र-सिद्धि देने वाले

Verse 76

७६ स्त्रीशूद्र-पतितव्रात्यनास्तिक्योच्छिष्टभाषणम् । असत्यभाषणञ्चैव जृम्भणं परिवर्जयेत् । सत्येनापि न भाषेत जपहोमार्चनादिषु । अन्यथानुष्ठितं सर्वं भवत्येव निरर्थकम् ॥७६॥

strīśūdra-patitavrātyanāstikyocchiṣṭabhāṣaṇam | asatyabhāṣaṇañcaiva jṛmbhaṇaṃ parivarjayet | satyenāpi na bhāṣeta japahomārcanādiṣu | anyathānuṣṭhitaṃ sarvaṃ bhavatyeva nirarthakam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.76. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v76. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

स्त्री, शूद्र, पतित, व्रात्य और नास्तिक से बात करना, जूठे मुँह बोलना, असत्य बोलना और जम्हाई — इन्हें छोड़ दे। जप, होम, पूजा आदि में सत्य भी न बोले; अन्यथा किया हुआ सब निरर्थक ही हो जाता है।

Talking with women, śūdras, outcastes, the unsacramented and unbelievers, talking with food in the mouth, speaking untruth and yawning — these one should shun. During japa, homa, worship and the like one should not speak even the truth; done otherwise, all of it surely becomes useless.

Word by wordपदार्थ

स्त्री-शूद्र-पतित-व्रात्य-नास्तिक्य-उच्छिष्ट-भाषणम् (strī-śūdra-patita-vrātya-nāstikya-ucchiṣṭa-bhāṣaṇam)talking with women, śūdras, outcastes, the unsacramented and unbelievers, and talking with food in the mouthस्त्री, शूद्र, पतित, व्रात्य और नास्तिक से बात करना, और जूठे मुँह बोलनाअसत्य-भाषणम् (asatya-bhāṣaṇam)speaking untruthअसत्य बोलना (ca)andऔरएव (eva)alsoभीजृम्भणम् (jṛmbhaṇam)yawningजम्हाईपरिवर्जयेत् (parivarjayet)one should shunछोड़ देसत्येन (satyena)truthfullyसत्य भीअपि (api)evenभी (na)notभाषेत (bhāṣeta)one should speakबोलेजप-होम-अर्चन-आदिषु (japa-homa-arcana-ādiṣu)during japa, homa, worship and the likeजप, होम, पूजा आदि मेंअन्यथा (anyathā)otherwiseअन्यथाअनुष्ठितम् (anuṣṭhitam)performedकिया हुआसर्वम् (sarvam)allसबभवति (bhavati)becomesहो जाता हैएव (eva)surelyहीनिरर्थकम् (nirarthakam)uselessनिरर्थक

Verse 77

७७ पुरश्चरणकाले तु यदि स्यान्मृतसूतकम् । तथापि कृतसङ्कल्पो व्रतं नैव परित्यजेत् ॥७७॥

puraścaraṇakāle tu yadi syānmṛtasūtakam | tathāpi kṛtasaṅkalpo vrataṃ naiva parityajet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.77. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v77. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यदि पुरश्चरण के समय मृत्यु या जन्म का सूतक हो जाए, तो भी संकल्प कर चुका व्यक्ति व्रत न छोड़े।

If in the time of puraścaraṇa there comes impurity from a death or a birth, even so one who has made the resolve should not abandon the vow.

Word by wordपदार्थ

पुरश्चरण-काले (puraścaraṇa-kāle)in the time of puraścaraṇaपुरश्चरण के समयतु (tu)butतोयदि (yadi)ifयदिस्यात् (syāt)there beहो जाएमृत-सूतकम् (mṛta-sūtakam)impurity from a death or a birthमृत्यु या जन्म का सूतकतथापि (tathāpi)even soफिर भीकृत-सङ्कल्पः (kṛta-saṅkalpaḥ)one who has made the resolveसंकल्प कर चुकाव्रतम् (vratam)the vowव्रत (na)notएव (eva)at allहीपरित्यजेत् (parityajet)should abandonछोड़े

योगिनीहृदये — In the Yoginīhṛdaya: योगिनीहृदय में:

Verse 78

७८ शयीत कुशशय्यायां शुचिवस्त्रधरः सदा । प्रत्यहं क्षालयेत् शय्यामेकाकी निर्भयः स्वपेत् ॥७८॥

śayīta kuśaśayyāyāṃ śucivastradharaḥ sadā | pratyahaṃ kṣālayet śayyāmekākī nirbhayaḥ svapet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.78. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v78. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सदा स्वच्छ वस्त्र पहने कुश की शय्या पर सोए; प्रतिदिन शय्या धोए और अकेला, निर्भय होकर सोए।

One should lie on a bed of kuśa, always wearing clean clothes; one should wash the bed every day and sleep alone and fearless.

Word by wordपदार्थ

शयीत (śayīta)one should lieसोएकुश-शय्यायाम् (kuśa-śayyāyām)on a bed of kuśaकुश की शय्या परशुचि-वस्त्र-धरः (śuci-vastra-dharaḥ)wearing clean clothesस्वच्छ वस्त्र पहनेसदा (sadā)alwaysसदाप्रत्यहम् (pratyaham)every dayप्रतिदिनक्षालयेत् (kṣālayet)one should washधोएशय्याम् (śayyām)the bedशय्याएकाकी (ekākī)aloneअकेलानिर्भयः (nirbhayaḥ)fearlessनिर्भयस्वपेत् (svapet)one should sleepसोए

Verse 79

७९ असत्यभाषणं वाच्य कौटिल्यं परिवर्जयेत् । वर्जयेद्गीतवाद्यादिश्रवणं नृत्यदर्शनम् ॥७९॥

asatyabhāṣaṇaṃ vācya kauṭilyaṃ parivarjayet | varjayedgītavādyādiśravaṇaṃ nṛtyadarśanam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.79. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v79. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

असत्य बोलना और वाणी की कुटिलता छोड़ दे; गीत, वाद्य आदि सुनना और नृत्य देखना छोड़ दे।

One should shun speaking untruth and crookedness of speech, and avoid listening to song, music and the like, and watching dance.

Word by wordपदार्थ

असत्य-भाषणम् (asatya-bhāṣaṇam)speaking untruthअसत्य बोलनावाच्य-कौटिल्यम् (vācya-kauṭilyam)crookedness of speechवाणी की कुटिलतापरिवर्जयेत् (parivarjayet)one should shunछोड़ देवर्जयेत् (varjayet)one should avoidछोड़ देगीत-वाद्य-आदि-श्रवणम् (gīta-vādya-ādi-śravaṇam)listening to song, music and the likeगीत, वाद्य आदि सुननानृत्य-दर्शनम् (nṛtya-darśanam)watching danceनृत्य देखना

Verse 80

८० अभ्यङ्गं गन्धलेपञ्च पुष्पधारणमेव च । त्यजेदुष्णोदकस्नानमन्यदेवप्रपूजनम् ॥८०॥

abhyaṅgaṃ gandhalepañca puṣpadhāraṇameva ca | tyajeduṣṇodakasnānamanyadevaprapūjanam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.80. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v80. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तेल मालिश, सुगन्ध का लेप, फूल धारण करना, गरम पानी से स्नान और अन्य देवताओं की पूजा छोड़ दे।

One should give up oil massage, anointing with perfume, wearing flowers, bathing in hot water and the worship of other deities.

Word by wordपदार्थ

अभ्यङ्गम् (abhyaṅgam)oil massageतेल मालिशगन्ध-लेपम् (gandha-lepam)anointing with perfumeसुगन्ध का लेप (ca)andऔरपुष्प-धारणम् (puṣpa-dhāraṇam)wearing flowersफूल धारण करनाएव (eva)alsoभी (ca)andऔरत्यजेत् (tyajet)one should give upछोड़ देउष्ण-उदक-स्नानम् (uṣṇa-udaka-snānam)bathing in hot waterगरम पानी से स्नानअन्य-देव-प्रपूजनम् (anya-deva-prapūjanam)worship of other deitiesअन्य देवताओं की पूजा

तत्रैव — In the same work: उसी में:

Verse 81

८१ नैकवासा जपेन्मन्त्रं बहुवस्त्राकुलोऽपि वा ॥८१॥

naikavāsā japenmantraṃ bahuvastrākulo'pi vā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.81. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v81. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

एक वस्त्र पहने मन्त्र न जपे, न बहुत वस्त्रों में लिपटकर।

One should not recite the mantra wearing a single cloth, nor wrapped in many cloths.

Word by wordपदार्थ

(na)notएक-वासाः (eka-vāsāḥ)wearing a single clothएक वस्त्र पहनेजपेत् (japet)one should reciteजपेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रबहु-वस्त्र-आकुलः (bahu-vastra-ākulaḥ)wrapped in many clothsबहुत वस्त्रों में लिपटाअपि (api)evenभीवा (vā)orया

वैशम्पायनसंहितायाम् — In the Vaiśampāyanasaṃhitā: वैशम्पायनसंहिता में:

Verse 82

८२ विपर्यासं न कुर्याच्च कदाचिदपि मोहतः । उपर्यधो वहिर्वस्त्रे पुरश्चरणकृन्नरः । विनियोगविधाने न भवेदनियमः क्वचित् ॥८२॥

viparyāsaṃ na kuryācca kadācidapi mohataḥ | uparyadho vahirvastre puraścaraṇakṛnnaraḥ | viniyogavidhāne na bhavedaniyamaḥ kvacit ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.82. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v82. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पुरश्चरण करने वाला मनुष्य मोह से भी कभी ऊपर और नीचे के बाहरी वस्त्रों को उलट-पलट न करे; उनके प्रयोग के विधान में कहीं अनियम न हो।

A man performing puraścaraṇa should never, even through confusion, reverse his upper and lower outer garments; in the rule of their use there should be no irregularity anywhere.

Word by wordपदार्थ

विपर्यासम् (viparyāsam)a reversalउलट-फेर (na)notकुर्यात् (kuryāt)one should makeकरे (ca)andऔरकदाचित् (kadācit)everकभीअपि (api)evenभीमोहतः (mohataḥ)through confusionमोह सेउपरि-अधः (upari-adhaḥ)upper and lowerऊपर-नीचेवहिः-वस्त्रे (vahiḥ-vastre)in the outer garmentsबाहरी वस्त्रों मेंपुरश्चरण-कृत् (puraścaraṇa-kṛt)performing puraścaraṇaपुरश्चरण करने वालानरः (naraḥ)a manमनुष्यविनियोग-विधाने (viniyoga-vidhāne)in the rule of their useउनके प्रयोग के विधान में (na)notभवेत् (bhavet)should there beहोअनियमः (aniyamaḥ)irregularityअनियमक्वचित् (kvacit)anywhereकहीं

Verse 83

८३ पतितानामान्त्यजानां दर्शने भाषणे श्रुते । क्षुतेऽधोवायुगमने जृम्भणे जपमुत्सृजेत् ॥८३॥

patitānāmāntyajānāṃ darśane bhāṣaṇe śrute | kṣute'dhovāyugamane jṛmbhaṇe japamutsṛjet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.83. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v83. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पतितों और अन्त्यजों को देखने, उनसे बात करने या उन्हें सुनने पर, छींक, अधोवायु या जम्हाई आने पर जप छोड़ दे।

On seeing, speaking with or hearing outcastes and the lowest-born, on sneezing, breaking wind or yawning, one should break off the japa.

Word by wordपदार्थ

पतितानाम् (patitānām)of outcastesपतितों काआन्त्यजानाम् (āntyajānām)of the lowest-bornअन्त्यजों कादर्शने (darśane)on seeingदेखने परभाषणे (bhāṣaṇe)on speaking withबात करने परश्रुते (śrute)on hearingसुनने परक्षुते (kṣute)on sneezingछींक आने परअधः-वायु-गमने (adhaḥ-vāyu-gamane)on breaking windअधोवायु निकलने परजृम्भणे (jṛmbhaṇe)on yawningजम्हाई आने परजपम् (japam)the japaजपउत्सृजेत् (utsṛjet)one should break offछोड़ दे

Verse 84

८४ तथाचम्य च तत्प्राप्तौ प्राणायामं षडङ्गकम् । कृत्वा सम्यग्जपेच्छेषं यद्वा सूर्यादिदर्शनम् । आदिशब्दाद्वह्निं ब्राह्मणञ्च ॥८४॥

tathācamya ca tatprāptau prāṇāyāmaṃ ṣaḍaṅgakam | kṛtvā samyagjapeccheṣaṃ yadvā sūryādidarśanam | ādiśabdādvahniṃ brāhmaṇañca ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.84. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v84. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

ऐसा होने पर आचमन करके, प्राणायाम और षडङ्ग न्यास करके, फिर शेष जप ठीक से करे; अथवा सूर्य आदि का दर्शन करे। "आदि" शब्द से अग्नि और ब्राह्मण समझें।

When that has happened, one sips water, performs breath-control and the six-limbed nyāsa, and then properly recites the rest; or else one looks at the sun and the like. "And the like" means fire and a brāhmaṇa.

Word by wordपदार्थ

तथा (tathā)thenफिरआचम्य (ācamya)having sipped waterआचमन करके (ca)andऔरतत्-प्राप्तौ (tat-prāptau)when that has happenedऐसा होने परप्राणायामम् (prāṇāyāmam)breath-controlप्राणायामषट्-अङ्गकम् (ṣaṭ-aṅgakam)the six-limbed nyāsaषडङ्ग न्यासकृत्वा (kṛtvā)having doneकरकेसम्यक् (samyak)properlyठीक सेजपेत् (japet)one should reciteजपेशेषम् (śeṣam)the restशेषयद्वा (yadvā)or elseअथवासूर्य-आदि-दर्शनम् (sūrya-ādi-darśanam)looking at the sun and the likeसूर्य आदि का दर्शन

तत्रान्तरे — In another tantra: दूसरे तन्त्र में:

Verse 85

८५ मनःसंहरणं शौचं मौनं मन्त्रार्थचिन्तनम् । अव्यग्रत्वमनिर्वेदो जपसम्पत्तिहेतवः । उष्णीषी कञ्चुकी नग्नो मुक्तकेशो गणावृतः । अपवित्रकरोऽशुद्धः प्रलपन्न जपेत् क्वचित् ॥८५॥

manaḥsaṃharaṇaṃ śaucaṃ maunaṃ mantrārthacintanam | avyagratvamanirvedo japasampattihetavaḥ | uṣṇīṣī kañcukī nagno muktakeśo gaṇāvṛtaḥ | apavitrakaro'śuddhaḥ pralapanna japet kvacit ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.85. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v85. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मन को समेटना, शौच, मौन, मन्त्र के अर्थ का चिन्तन, अव्यग्रता और निराशा का अभाव — ये जप की सिद्धि के कारण हैं। पगड़ी बाँधे, कुरता पहने, नंगा, खुले बालों वाला, भीड़ से घिरा, अपवित्र हाथ वाला, अशुद्ध, या बकबक करता हुआ कभी न जपे।

Withdrawing the mind, cleanliness, silence, reflecting on the mantra's meaning, calm and freedom from despondency are the causes of success in japa. One should never recite turbaned, wearing a jacket, naked, with hair loose, surrounded by a crowd, with unclean hands, impure, or chattering.

Word by wordपदार्थ

मनः-संहरणम् (manaḥ-saṃharaṇam)withdrawing the mindमन को समेटनाशौचम् (śaucam)cleanlinessशौचमौनम् (maunam)silenceमौनमन्त्र-अर्थ-चिन्तनम् (mantra-artha-cintanam)reflecting on the mantra's meaningमन्त्र के अर्थ का चिन्तनअव्यग्रत्वम् (avyagratvam)calmअव्यग्रताअनिर्वेदः (anirvedaḥ)freedom from despondencyनिराशा का अभावजप-सम्पत्ति-हेतवः (japa-sampatti-hetavaḥ)are the causes of success in japaजप की सिद्धि के कारण हैंउष्णीषी (uṣṇīṣī)turbanedपगड़ी बाँधेकञ्चुकी (kañcukī)wearing a jacketकुरता पहनेनग्नः (nagnaḥ)nakedनंगामुक्त-केशः (mukta-keśaḥ)with hair looseखुले बालों वालागण-आवृतः (gaṇa-āvṛtaḥ)surrounded by a crowdभीड़ से घिराअपवित्र-करः (apavitra-karaḥ)with unclean handsअपवित्र हाथ वालाअशुद्धः (aśuddhaḥ)impureअशुद्धप्रलपन् (pralapan)chatteringबकबक करता हुआ (na)notजपेत् (japet)one should reciteजपेक्वचित् (kvacit)everकभी

Verse 86

८६ अनासनः शयानो वा गच्छन् भुञ्जान एव वा । अप्रावृतकरौ कृत्वा शिरसि प्रावृतोऽपि वा । चिन्ताव्याकुलचित्तो वा क्षुब्धो भ्रान्तः क्षुधान्वितः । रथ्यायामशिवस्थाने न जपेत्तिमिरावृते । उपानदगूढपादो वा यानशय्यागतस्तथा । प्रसार्य न जपेत् पादावुत्कटासन एव वा । न यज्ञकाष्ठे पाषाणे न भूमौ नासने स्थितः । मार्जारं कुक्कुटं क्रौञ्चं श्वानं शूद्रं कपिं खरम् । दृष्ट्वाचाम्यजपेच्छेषं स्पृष्ट्वास्नानं विधीयते । सर्वत्र जपे अयं नियमः । मानसे तु नियमो नास्त्येव ॥८६॥

anāsanaḥ śayāno vā gacchan bhuñjāna eva vā | aprāvṛtakarau kṛtvā śirasi prāvṛto'pi vā | cintāvyākulacitto vā kṣubdho bhrāntaḥ kṣudhānvitaḥ | rathyāyāmaśivasthāne na japettimirāvṛte | upānadagūḍhapādo vā yānaśayyāgatastathā | prasārya na japet pādāvutkaṭāsana eva vā | na yajñakāṣṭhe pāṣāṇe na bhūmau nāsane sthitaḥ | mārjāraṃ kukkuṭaṃ krauñcaṃ śvānaṃ śūdraṃ kapiṃ kharam | dṛṣṭvācāmyajapeccheṣaṃ spṛṣṭvāsnānaṃ vidhīyate | sarvatra jape ayaṃ niyamaḥ | mānase tu niyamo nāstyeva ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.86. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v86. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बिना आसन के, लेटे हुए, चलते या खाते हुए; हाथ बिना ढके या सिर ढके; चिन्ता से व्याकुल, क्षुब्ध, भ्रान्त या भूखा; सड़क पर, अशुभ स्थान में या अन्धकार में — जप न करे। न जूतों में पैर छिपाए, न सवारी या शय्या पर, न पैर फैलाकर, न उकड़ूँ बैठकर; न यज्ञ की लकड़ी, पत्थर, नंगी भूमि या आसन पर खड़े होकर। बिल्ली, मुर्गा, क्रौञ्च, कुत्ता, शूद्र, बन्दर या गधे को देखकर आचमन करके शेष जप करे; छू जाए तो स्नान विहित है। यह नियम सब जगह जप में है; पर मानस जप में कोई नियम नहीं है।

Without a seat, lying down, walking or eating; with the hands uncovered or the head covered; with mind troubled by worry, agitated, confused or hungry; on a road, in an inauspicious place, or in darkness — one should not recite. Nor with feet hidden in shoes, on a vehicle or a bed, with the feet stretched out or squatting; nor standing on sacrificial wood, on stone, on the bare ground, or on a seat. Having seen a cat, a cock, a crane, a dog, a śūdra, a monkey or a donkey, one sips water and recites the rest; having touched one, bathing is prescribed. This rule holds for japa everywhere; but for mental japa there is no rule at all.

Word by wordपदार्थ

अनासनः (anāsanaḥ)without a seatबिना आसन केशयानः (śayānaḥ)lying downलेटा हुआवा (vā)orयागच्छन् (gacchan)walkingचलता हुआभुञ्जानः (bhuñjānaḥ)eatingखाता हुआएव (eva)indeedहीवा (vā)orयाअप्रावृत-करौ (aprāvṛta-karau)the hands uncoveredहाथ बिना ढकेकृत्वा (kṛtvā)keepingरखकरशिरसि (śirasi)on the headसिर परप्रावृतः (prāvṛtaḥ)coveredढका हुआअपि (api)evenभीवा (vā)orयाचिन्ता-व्याकुल-चित्तः (cintā-vyākula-cittaḥ)with mind troubled by worryचिन्ता से व्याकुल चित्त वालावा (vā)orयाक्षुब्धः (kṣubdhaḥ)agitatedक्षुब्धभ्रान्तः (bhrāntaḥ)confusedभ्रान्तक्षुधा-अन्वितः (kṣudhā-anvitaḥ)hungryभूखारथ्यायाम् (rathyāyām)on a roadसड़क परअशिव-स्थाने (aśiva-sthāne)in an inauspicious placeअशुभ स्थान में (na)notजपेत् (japet)one should reciteजपेतिमिर-आवृते (timira-āvṛte)in a place wrapped in darknessअन्धकार से ढके स्थान मेंउपानत्-गूढ-पादः (upānat-gūḍha-pādaḥ)with feet hidden in shoesजूतों में पैर छिपाएवा (vā)orयायान-शय्या-गतः (yāna-śayyā-gataḥ)on a vehicle or a bedसवारी या शय्या परतथा (tathā)likewiseवैसे हीप्रसार्य (prasārya)having stretched outफैलाकर (na)notजपेत् (japet)one should reciteजपेपादौ (pādau)the feetपैरउत्कट-आसनः (utkaṭa-āsanaḥ)squattingउकड़ूँ बैठाएव (eva)indeedहीवा (vā)orया (na)notयज्ञ-काष्ठे (yajña-kāṣṭhe)on sacrificial woodयज्ञ की लकड़ी परपाषाणे (pāṣāṇe)on stoneपत्थर पर (na)notभूमौ (bhūmau)on the groundभूमि पर (na)notआसने (āsane)on a seatआसन परस्थितः (sthitaḥ)standingखड़ा हुआमार्जारम् (mārjāram)a catबिल्लीकुक्कुटम् (kukkuṭam)a cockमुर्गाक्रौञ्चम् (krauñcam)a craneक्रौञ्चश्वानम् (śvānam)a dogकुत्ताशूद्रम् (śūdram)a śūdraशूद्रकपिम् (kapim)a monkeyबन्दरखरम् (kharam)a donkeyगधादृष्ट्वा (dṛṣṭvā)having seenदेखकरआचम्य (ācamya)having sipped waterआचमन करकेजपेत् (japet)one should reciteजपेशेषम् (śeṣam)the restशेषस्पृष्ट्वा (spṛṣṭvā)having touchedछूने परस्नानम् (snānam)bathingस्नानविधीयते (vidhīyate)is prescribedविहित है

तथा च — So too: वैसे ही:

Verse 87

८७ अशुचिर्वापि शुचिर्वापि गच्छंस्तिष्ठन् स्वपन्नपि । मन्त्रैकशरणो विद्वान् मनसैव सदाभ्यसेत् । न दोषो मानसे जाप्ये सर्वदेशेऽपि सर्वदा ॥८७॥

aśucirvāpi śucirvāpi gacchaṃstiṣṭhan svapannapi | mantraikaśaraṇo vidvān manasaiva sadābhyaset | na doṣo mānase jāpye sarvadeśe'pi sarvadā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.87. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v87. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अशुद्ध हो या शुद्ध, चलते, खड़े या सोते हुए भी, मन्त्र को ही एकमात्र शरण मानने वाला विद्वान सदा मन से ही उसका अभ्यास करे। मानस जप में हर स्थान में और सदा कोई दोष नहीं है।

Impure or pure, walking, standing or even sleeping, the wise one who takes the mantra as sole refuge should always practise it with the mind alone. In mental japa there is no fault, in every place and at all times.

Word by wordपदार्थ

अशुचिः (aśuciḥ)impureअशुद्धवा (vā)orयाअपि (api)evenभीशुचिः (śuciḥ)pureशुद्धवा (vā)orयाअपि (api)evenभीगच्छन् (gacchan)walkingचलतेतिष्ठन् (tiṣṭhan)standingखड़ेस्वपन् (svapan)sleepingसोतेअपि (api)evenभीमन्त्र-एक-शरणः (mantra-eka-śaraṇaḥ)with the mantra as sole refugeमन्त्र को ही एकमात्र शरण मानने वालाविद्वान् (vidvān)the wiseविद्वानमनसा (manasā)with the mindमन सेएव (eva)aloneहीसदा (sadā)alwaysसदाअभ्यसेत् (abhyaset)should practiseअभ्यास करे (na)noनहींदोषः (doṣaḥ)faultदोषमानसे (mānase)in mentalमानसजाप्ये (jāpye)japaजप मेंसर्व-देशे (sarva-deśe)in every placeहर स्थान मेंअपि (api)evenभीसर्वदा (sarvadā)at all timesसदा

Verse 88

८८ श्यामादिविद्याजपे तु तत्प्रकरणे विशेषो द्रष्टव्यः ॥८८॥

śyāmādividyājape tu tatprakaraṇe viśeṣo draṣṭavyaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 8.88. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-1-chapter-eight-purashcharana#v88. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पर श्यामा आदि विद्याओं के जप में विशेष नियम उनके अपने प्रकरण में देखने चाहिए।

But for the japa of the vidyās of Śyāmā and the rest, the special rules are to be seen in their own sections.

The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.

This chapter cites 2 pages on this site.