Bṛhat Tantrasāra द्वितीयः परिच्छेदः Chapter 10
Lang
IAST
Words

॥ श्रीगणेशाय नमः ॥

बृहत्तन्त्रसारः

द्वितीयः परिच्छेदः
Chapter Ten · The Mantras of Viṣṇu · Verses 64–100

विष्णुमन्त्राः

The chapter gives the mantras of Viṣṇu, above all the eight-syllable "oṃ namo nārāyaṇāya". It opens with the Vaiṣṇava sipping of water, done with the twenty-four names from Keśava to Viṣṇu, three sips and then washing, wiping, sprinkling and touching the limbs. Then the great nyāsa of Keśava-Kīrti: each of the fifty-one letters with a bindu, a form of Viṣṇu in the dative and his power, placed on the forehead, face, eyes, ears, nostrils, cheeks, lips, teeth, head, mouth, the joints of hands and feet, the sides, back, navel, belly, heart, shoulders and the lines from the heart, with the Śāradā's verses listing all the forms and powers and the Gautamīya, Āgamakalpadruma and Agastyasaṃhitā on the order of the words and the use of the seed of Śrī. Then the nyāsa of the principles, the letters from ma back to ka as life, breath, intellect, ego, mind, the five qualities, the ten organs and the five elements, with the Dīpikā's verses, and the ten higher principles from the heart-lotus and the three discs to the four forms, Nārāyaṇa and Nṛsiṃha. The worship proper follows: the seat with the nine powers Vimalā and the rest and its long seat mantra, the sage Sādhya-Nārāyaṇa, the five Ulkas as limbs, the six-limb nyāsa with the mantra's letters, the binding of the directions with Sudarśana, the placing of the letters over the whole body, the nyāsa of the cage of forms pairing the twelve forms with the twelve Ādityas, the twelve-syllable mantra on the head, the long crown mantra with its Prapañcasāra verses, and the meditation on Viṣṇu shining like ten million suns. The vessels allowed for worship and for food are settled from the Gautamīya and other texts; then the retinue of the Ulkas, the mantra letters, the four forms, the four powers, the eight weapons, Garuḍa, the treasures and the guardians, and finally the complete rite of the food offering — its purification, the prayer, the mudrās of the five breaths and the final water — which is the rule for all Vaiṣṇava worship, with sixteen lakh repetitions as the preliminary practice. यह अध्याय विष्णु के मन्त्र देता है, सबसे पहले आठ अक्षरों का "ॐ नमो नारायणाय"। इसकी शुरुआत वैष्णव आचमन से होती है, जो केशव से विष्णु तक चौबीस नामों से होता है — तीन बार जल पीना, फिर धोना, पोंछना, छिड़कना और अंगों को छूना। फिर केशव-कीर्ति का बड़ा न्यास: इक्यावन अक्षरों में हर एक बिन्दु सहित, चतुर्थी में विष्णु की एक मूर्ति और उसकी शक्ति, ललाट, मुख, नेत्रों, कानों, नथुनों, गालों, होंठों, दाँतों, सिर, मुख, हाथों और पैरों की सन्धियों, पार्श्वों, पीठ, नाभि, उदर, हृदय, कन्धों और हृदय से निकलती रेखाओं पर, शारदा के सब मूर्तियों और शक्तियों की सूची वाले श्लोकों और पदों के क्रम तथा श्री बीज के प्रयोग पर गौतमीय, आगमकल्पद्रुम और अगस्त्यसंहिता के वचनों के साथ। फिर तत्त्व न्यास — म से क तक के अक्षर जीव, प्राण, मति, अहंकार, मन, पाँच गुण, दस इन्द्रियाँ और पाँच भूत के रूप में, दीपिका के श्लोकों सहित — और हृदय-कमल और तीन मण्डलों से चतुर्व्यूह, नारायण और नृसिंह तक दस ऊँचे तत्त्व। इसके बाद असली पूजा: विमला आदि नौ शक्तियों वाला पीठ और उसका लम्बा पीठ मन्त्र, ऋषि साध्यनारायण, अंगों के रूप में पाँच उल्क, मन्त्र के अक्षरों से षडङ्ग न्यास, सुदर्शन से दिग्बन्धन, पूरे शरीर पर अक्षरों का न्यास, बारह मूर्तियों को बारह आदित्यों से जोड़ने वाला मूर्तिपञ्जर न्यास, सिर पर द्वादशाक्षर मन्त्र, प्रपञ्चसार के श्लोकों सहित लम्बा किरीट मन्त्र, और करोड़ सूर्यों जैसे चमकते विष्णु का ध्यान। पूजा और नैवेद्य के पात्र गौतमीय और अन्य ग्रन्थों से तय होते हैं; फिर उल्कों, मन्त्र के अक्षरों, चतुर्व्यूह, चार शक्तियों, आठ आयुधों, गरुड, निधियों और लोकपालों का आवरण, और अन्त में नैवेद्य की पूरी विधि — उसकी शुद्धि, प्रार्थना, पाँच प्राणों की मुद्राएँ और अन्तिम जल — जो सब वैष्णव पूजा का नियम है, सोलह लाख जप के पुरश्चरण के साथ।

Begin verses ↓

Verse 64

६४ अथ विष्णुमन्त्राः अथ वक्ष्ये महामन्त्रान् विष्णोः सर्वसमृद्धिदान् । यस्य संस्मरणात् सन्तो भवाब्धेः पारमाश्रिताः ॥६४॥

atha viṣṇumantrāḥ | atha vakṣye mahāmantrān viṣṇoḥ sarvasamṛddhidān | yasya saṃsmaraṇāt santo bhavābdheḥ pāramāśritāḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.64. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v64. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

विष्णु के मन्त्र। अब मैं विष्णु के महामन्त्र कहूँगा, जो सब समृद्धि देते हैं; जिसके स्मरण से सन्त संसार-सागर के पार पहुँच गए।

The mantras of Viṣṇu. Now I shall tell the great mantras of Viṣṇu, which give every prosperity; by remembering him the good have reached the far shore of the ocean of existence.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha)nowअबवक्ष्ये (vakṣye)I shall tellकहूँगामहा-मन्त्रान् (mahā-mantrān)the great mantrasमहामन्त्रों कोविष्णोः (viṣṇoḥ)of Viṣṇuविष्णु केसर्व-समृद्धि-दान् (sarva-samṛddhi-dān)giving every prosperityसब समृद्धि देने वालेयस्य (yasya)of whomजिसकेसंस्मरणात् (saṃsmaraṇāt)by rememberingस्मरण सेसन्तः (santaḥ)the goodसन्तभव-अब्धेः (bhava-abdheḥ)of the ocean of existenceसंसार-सागर केपारम् (pāram)the far shoreपारआश्रिताः (āśritāḥ)have reachedपहुँच गए

Verse 65

६५ तारं नमः पदं ब्रूयान्नरौ दीर्घसमन्वितौ । पावनो नाम मन्त्रोऽयं प्रोक्तो वस्वक्षरः परः ॥६५॥

tāraṃ namaḥ padaṃ brūyānnarau dīrghasamanvitau | pāvano nāma mantro'yaṃ prokto vasvakṣaraḥ paraḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.65. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v65. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तार, नमः पद, और दीर्घ स्वर से युक्त न और र कहे (ॐ नमो नारायणाय) — यह आठ अक्षरों वाला श्रेष्ठ मन्त्र पावन नाम का कहा गया है।

One should say the praṇava, the word namaḥ, and na and ra joined with the long vowel (oṃ namo nārāyaṇāya) — this supreme mantra of eight letters is declared to be named the purifier.

Word by wordपदार्थ

तारम् (tāram)the praṇavaतारनमः (namaḥ)namaḥनमःपदम् (padam)the wordपदब्रूयात् (brūyāt)one should sayकहेनरौ (narau)the two na and raन और रदीर्घ-समन्वितौ (dīrgha-samanvitau)joined with the long vowelदीर्घ स्वर से युक्तपावनः (pāvanaḥ)the purifierपावननाम (nāma)namedनाम कामन्त्रः (mantraḥ)the mantraमन्त्रअयम् (ayam)thisयहप्रोक्तः (proktaḥ)is declaredकहा गयावसु-अक्षरः (vasu-akṣaraḥ)of eight lettersआठ अक्षरों वालापरः (paraḥ)supremeश्रेष्ठ

Verse 66

६६ अस्य पूजाप्रयोगः : प्रातःकृत्यादिस्नानान्तं कर्म कृत्वा पूजामण्डपमागत्य वैष्णवाचमनं कुर्यात् ॥६६॥

asya pūjāprayogaḥ : prātaḥkṛtyādisnānāntaṃ karma kṛtvā pūjāmaṇḍapamāgatya vaiṣṇavācamanaṃ kuryāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.66. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v66. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इसकी पूजा की विधि: प्रातःकृत्य से स्नान तक के कर्म करके पूजा-मण्डप में आकर वैष्णव आचमन करे।

The procedure of its worship: having done the rites from the morning duties to the bath, one should come to the pavilion of worship and do the Vaiṣṇava sipping.

Verse 67

६७ तद्यथा गौतमीये : केशवाद्यैस्त्रिभिः पीत्वा द्वाभ्यां प्रक्षालयेत् करौ । द्वाभ्यामोष्ठौ च संमृज्य द्वाभ्यां मृज्यान्मुखं ततः । एकेन हस्तं प्रक्षाल्य पादावपि तथैकतः । संप्रोक्ष्यैकेन मूर्धानं ततः सङ्कर्षणादिभिः । आस्यनासाक्षिकर्णांश्च नाभ्युरस्कं भुजौ क्रमात् । स्पृशेदेवं भवेदाचमनन्तु वैष्णवान्वये । एवमाचमनं कृत्वा साक्षान्नारायणो भवेत् ॥६७॥

tadyathā gautamīye : | keśavādyaistribhiḥ pītvā dvābhyāṃ prakṣālayet karau | dvābhyāmoṣṭhau ca saṃmṛjya dvābhyāṃ mṛjyānmukhaṃ tataḥ | ekena hastaṃ prakṣālya pādāvapi tathaikataḥ | saṃprokṣyaikena mūrdhānaṃ tataḥ saṅkarṣaṇādibhiḥ | āsyanāsākṣikarṇāṃśca nābhyuraskaṃ bhujau kramāt | spṛśedevaṃ bhavedācamanantu vaiṣṇavānvaye | evamācamanaṃ kṛtvā sākṣānnārāyaṇo bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.67. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v67. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह गौतमीय में इस प्रकार है: "केशव आदि तीन नामों से पीकर दो से हाथ धोए; दो से होंठ पोंछकर फिर दो से मुख पोंछे; एक से हाथ धोकर और वैसे ही एक से पैर, एक से सिर पर छिड़ककर, फिर सङ्कर्षण आदि से क्रम से मुख, नाक, आँखें और कान, नाभि और छाती, और भुजाएँ छुए। वैष्णव परम्परा में आचमन ऐसा होता है; ऐसा आचमन करके साक्षात् नारायण हो जाता है।"

Thus in the Gautamīya: "Having sipped with the three names Keśava and the next, one should wash the hands with two; having wiped the lips with two, one should then wipe the mouth with two; having washed the hand with one and likewise the feet with one, and sprinkled the head with one, one should then with Saṅkarṣaṇa and the next touch in order the mouth, nose, eyes and ears, the navel and chest, and the arms. Such is the sipping in the Vaiṣṇava line; having done the sipping thus, one becomes Nārāyaṇa in person."

Word by wordपदार्थ

केशव-आद्यैः (keśava-ādyaiḥ)with Keśava and the nextकेशव आदि सेत्रिभिः (tribhiḥ)threeतीनपीत्वा (pītvā)having sippedपीकरद्वाभ्याम् (dvābhyām)with twoदो सेप्रक्षालयेत् (prakṣālayet)one should washधोएकरौ (karau)the handsहाथद्वाभ्याम् (dvābhyām)with twoदो सेओष्ठौ (oṣṭhau)the lipsहोंठ (ca)andऔरसंमृज्य (saṃmṛjya)having wipedपोंछकरद्वाभ्याम् (dvābhyām)with twoदो सेमृज्यात् (mṛjyāt)one should wipeपोंछेमुखम् (mukham)the mouthमुखततः (tataḥ)thenफिरएकेन (ekena)with oneएक सेहस्तम् (hastam)the handहाथप्रक्षाल्य (prakṣālya)having washedधोकरपादौ (pādau)the feetपैरअपि (api)alsoभीतथा (tathā)likewiseवैसे हीएकतः (ekataḥ)with oneएक सेसंप्रोक्ष्य (saṃprokṣya)having sprinkledछिड़ककरएकेन (ekena)with oneएक सेमूर्धानम् (mūrdhānam)the headसिरततः (tataḥ)thenफिरसङ्कर्षण-आदिभिः (saṅkarṣaṇa-ādibhiḥ)with Saṅkarṣaṇa and the nextसङ्कर्षण आदि सेआस्य-नासा-अक्षि-कर्णान् (āsya-nāsā-akṣi-karṇān)the mouth, nose, eyes and earsमुख, नाक, आँखें और कान (ca)andऔरनाभि-उरस्कम् (nābhi-uraskam)navel and chestनाभि और छातीभुजौ (bhujau)the armsभुजाएँक्रमात् (kramāt)in orderक्रम सेस्पृशेत् (spṛśet)one should touchछुएएवम् (evam)thusऐसाभवेत् (bhavet)isहोता हैआचमनम् (ācamanam)the sippingआचमनतु (tu)indeedहीवैष्णव-अन्वये (vaiṣṇava-anvaye)in the Vaiṣṇava lineवैष्णव परम्परा मेंएवम् (evam)thusऐसाआचमनम् (ācamanam)the sippingआचमनकृत्वा (kṛtvā)having doneकरकेसाक्षात् (sākṣāt)in personसाक्षात्नारायणः (nārāyaṇaḥ)Nārāyaṇaनारायणभवेत् (bhavet)one becomesहो जाता है

Verse 68

६८ केशवादयस्तु केशव-नारायण-माधव-गोविन्द-विष्णु-मधुसूदन-त्रिविक्रम-वामन-श्रीधर-हृषीकेश-पद्मनाभ-दामोदर-संकर्षण-वासुदेव-प्रद्युम्न-अनिरुद्ध-पुरुषोत्तम-अधोक्षज-नृसिंह-अच्युत-जनार्दन-उपेन्द्र-हरि-विष्णवः । वाक्यन्तु ॐ केशवाय नमः इत्यादि । तथा च : सचतुर्थीनमोऽन्तैश्च नामभिर्विन्यसेत् सुधीः ॥६८॥

keśavādayastu keśava-nārāyaṇa-mādhava-govinda-viṣṇu-madhusūdana-trivikrama-vāmana-śrīdhara-hṛṣīkeśa-padmanābha-dāmodara-saṃkarṣaṇa-vāsudeva-pradyumna-aniruddha-puruṣottama-adhokṣaja-nṛsiṃha-acyuta-janārdana-upendra-hari-viṣṇavaḥ | vākyantu oṃ keśavāya namaḥ ityādi | tathā ca : | sacaturthīnamo'ntaiśca nāmabhirvinyaset sudhīḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.68. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v68. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

केशव आदि ये हैं: केशव, नारायण, माधव, गोविन्द, विष्णु, मधुसूदन, त्रिविक्रम, वामन, श्रीधर, हृषीकेश, पद्मनाभ, दामोदर, संकर्षण, वासुदेव, प्रद्युम्न, अनिरुद्ध, पुरुषोत्तम, अधोक्षज, नृसिंह, अच्युत, जनार्दन, उपेन्द्र, हरि और विष्णु। वाक्य है "ॐ केशव को नमः" आदि। और वैसे ही: "बुद्धिमान चतुर्थी सहित और नमः पर समाप्त नामों से न्यास करे।"

Keśava and the rest are Keśava, Nārāyaṇa, Mādhava, Govinda, Viṣṇu, Madhusūdana, Trivikrama, Vāmana, Śrīdhara, Hṛṣīkeśa, Padmanābha, Dāmodara, Saṅkarṣaṇa, Vāsudeva, Pradyumna, Aniruddha, Puruṣottama, Adhokṣaja, Nṛsiṃha, Acyuta, Janārdana, Upendra, Hari and Viṣṇu. The formula is "Om, homage to Keśava" and so on. And so: "The wise one should place them with the names in the dative and ending in namaḥ."

Word by wordपदार्थ

स-चतुर्थी-नमः-अन्तैः (sa-caturthī-namaḥ-antaiḥ)in the dative and ending in namaḥचतुर्थी सहित और नमः पर समाप्त (ca)andऔरनामभिः (nāmabhiḥ)with the namesनामों सेविन्यसेत् (vinyaset)one should placeन्यास करेसुधीः (sudhīḥ)the wise oneबुद्धिमान

Verse 69

६९ ततः सामान्यार्घ्यादि-मातृकान्यासान्तं कर्म विधाय केशवकीर्त्यादिन्यासं कुर्यात् । अस्य ऋष्यादिन्यासः : शिरसि प्रजापतये ऋषये नमः । मुखे गायत्रीच्छन्दसे नमः । हृदि अर्धलक्ष्मीहरये देवतायै नमः ॥६९॥

tataḥ sāmānyārghyādi-mātṛkānyāsāntaṃ karma vidhāya keśavakīrtyādinyāsaṃ kuryāt | asya ṛṣyādinyāsaḥ : śirasi prajāpataye ṛṣaye namaḥ | mukhe gāyatrīcchandase namaḥ | hṛdi ardhalakṣmīharaye devatāyai namaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.69. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v69. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर सामान्य अर्घ्य से मातृका न्यास तक के कर्म करके केशव-कीर्ति आदि का न्यास करे। इसका ऋष्यादि न्यास: सिर में "प्रजापति ऋषि को नमः," मुख में "गायत्री छन्द को नमः," हृदय में "अर्धलक्ष्मी हरि देवता को नमः।"

Then, having done the rites from the general arghya to the nyāsa of the mother-letters, one should do the nyāsa of Keśava-Kīrti and the rest. Its nyāsa of the sage and the rest: on the head "homage to the sage Prajāpati," on the mouth "homage to the metre Gāyatrī," on the heart "homage to the deity Hari who is half Lakṣmī."

Verse 70

७० ततः कराङ्गन्यासौ : श्रीं अंगुष्ठाभ्यां नमः इत्यादि । एवं हृदयादिषु । तथा च गौतमीये : ऋषिः प्रजापतिश्छन्दो गायत्री देवता पुनः । अर्धलक्ष्मीहरिः प्रोक्तः श्रीबीजेन षडङ्गकम् ॥७०॥

tataḥ karāṅganyāsau : śrīṃ aṃguṣṭhābhyāṃ namaḥ ityādi | evaṃ hṛdayādiṣu | tathā ca gautamīye : | ṛṣiḥ prajāpatiśchando gāyatrī devatā punaḥ | ardhalakṣmīhariḥ proktaḥ śrībījena ṣaḍaṅgakam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.70. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v70. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर कर-न्यास और अंग-न्यास: "श्रीं दोनों अंगूठों को नमः" आदि; इसी तरह हृदय आदि में। और वैसे ही गौतमीय में: "ऋषि प्रजापति, छन्द गायत्री, और देवता अर्धलक्ष्मी हरि कहा गया; षडङ्ग श्री बीज से।"

Then the nyāsa of hands and limbs: "śrīṃ, to the two thumbs, homage" and the rest; likewise on the heart and the rest. And so in the Gautamīya: "The sage is Prajāpati, the metre Gāyatrī, and the deity is declared to be Hari who is half Lakṣmī; the six limbs are with the seed of Śrī."

Word by wordपदार्थ

ऋषिः (ṛṣiḥ)the sageऋषिप्रजापतिः (prajāpatiḥ)Prajāpatiप्रजापतिछन्दः (chandaḥ)the metreछन्दगायत्री (gāyatrī)Gāyatrīगायत्रीदेवता (devatā)the deityदेवतापुनः (punaḥ)againफिरअर्ध-लक्ष्मी-हरिः (ardha-lakṣmī-hariḥ)Hari who is half Lakṣmīअर्धलक्ष्मी हरिप्रोक्तः (proktaḥ)is declaredकहा गयाश्री-बीजेन (śrī-bījena)with the seed of Śrīश्री बीज सेषड्-अङ्गकम् (ṣaḍ-aṅgakam)the six limbsषडङ्ग

Verse 71

७१ ततो ध्यानम् : उद्यत्प्रद्योतनशतरुचिं तप्तहेमावदाभं पार्श्वद्वन्द्वे जलधिसुतया विश्वधात्र्या च जुष्टम् । नानारत्नोल्लसितविविधाकल्पमापीतवस्त्रं विष्णुं वन्दे दरकमलकौमोदकीचक्रपाणिम् ॥ एवं ध्यात्वा न्यसेत् । तथा च क्रमदीपिकायाम् : वर्णानुक्त्वा सार्धचंद्रान् पुरस्तात् इत्यादि दर्शनात्सर्वत्र सानुस्वारः ॥७१॥

tato dhyānam : | udyatpradyotanaśataruciṃ taptahemāvadābhaṃ pārśvadvandve jaladhisutayā viśvadhātryā ca juṣṭam | nānāratnollasitavividhākalpamāpītavastraṃ viṣṇuṃ vande darakamalakaumodakīcakrapāṇim | evaṃ dhyātvā nyaset | tathā ca kramadīpikāyām : varṇānuktvā sārdhacaṃdrān purastāt ityādi darśanātsarvatra sānusvāraḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.71. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v71. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर ध्यान: "मैं विष्णु की वन्दना करता हूँ, जो सौ उगते सूर्यों की कान्ति वाला है, तपे सोने जैसा उज्ज्वल है, दोनों ओर सागर की पुत्री और पृथ्वी से सेवित है, अनेक रत्नों से चमकते विविध आभूषणों वाला है, पीले वस्त्र वाला है, और हाथों में शंख, कमल, गदा और चक्र लिए है।" ऐसा ध्यान करके न्यास करे। और वैसे ही क्रमदीपिका में: "अर्धचन्द्र सहित अक्षरों को पहले कहकर," इत्यादि; इससे दिखता है कि सब जगह अनुस्वार सहित हैं।

Then the meditation: "I bow to Viṣṇu, glowing like a hundred rising suns, bright as molten gold, attended at his two sides by the daughter of the ocean and the earth, with various ornaments shining with many gems, in yellow garments, with conch, lotus, mace and discus in his hands." Having meditated thus, one should do the nyāsa. And so in the Kramadīpikā: "Having said the letters with the half-moon before them," and so on; from this it is seen that everywhere they carry the anusvāra.

Word by wordपदार्थ

उद्यत्-प्रद्योतन-शत-रुचिम् (udyat-pradyotana-śata-rucim)with the glow of a hundred rising sunsसौ उगते सूर्यों की कान्ति वालेतप्त-हेम-अवदाभम् (tapta-hema-avadābham)bright as molten goldतपे सोने जैसे उज्ज्वलपार्श्व-द्वन्द्वे (pārśva-dvandve)at his two sidesदोनों ओरजलधि-सुतया (jaladhi-sutayā)by the daughter of the oceanसागर की पुत्री सेविश्व-धात्र्या (viśva-dhātryā)by the earthपृथ्वी से (ca)andऔरजुष्टम् (juṣṭam)attendedसेवितनाना-रत्न-उल्लसित-विविध-आकल्पम् (nānā-ratna-ullasita-vividha-ākalpam)with various ornaments shining with many gemsअनेक रत्नों से चमकते विविध आभूषणों वालेआपीत-वस्त्रम् (āpīta-vastram)in yellow garmentsपीले वस्त्र वालेविष्णुम् (viṣṇum)Viṣṇuविष्णु कोवन्दे (vande)I bow toवन्दना करता हूँदर-कमल-कौमोदकी-चक्र-पाणिम् (dara-kamala-kaumodakī-cakra-pāṇim)with conch, lotus, mace and discus in his handsहाथों में शंख, कमल, गदा और चक्र लिए

Verse 72

७२ अं केशवाय कीर्त्यै नमो ललाटे । आं नारायणाय कान्त्यै नमो मुखे । इं माधवाय तुष्ट्यै नमो दक्षनेत्रे । ईं गोविन्दाय पुष्ट्यै नमो वामनेत्रे । सर्वत्र एवं उं विष्णवे धृत्यै दक्षकर्णे । ऊं मधुसूदनाय शान्त्यै वामकर्णे । ऋं त्रिविक्रमाय क्रियायै दक्षनासापुटे । ॠं वामनाय दयायै वामनासापुटे । ऌं श्रीधराय मेधायै दक्षगण्डे । ॡं हृषीकेशाय हर्षायै वामगण्डे । एं पद्मनाभाय श्रद्धायै ओष्ठे । ऐं दामोदराय लज्जायै अधरे । ओं वासुदेवाय लक्ष्म्यै ऊर्ध्वदन्तपंक्तौ । औं संकर्षणाय सरस्वत्यै अधोदन्तपंक्तौ । अं प्रद्युम्नाय प्रीत्यै मस्तके । अः अनिरुद्धाय रत्यै मुखे । कं चक्रिणे जयायै । खं गदिने दुर्गायै, गं शार्ङ्गिणे प्रभायै, घं खड्गिने सत्यायै, ङं शङ्खिने चण्डायै, इति दक्षकरमूलसन्ध्यग्रकेषु । चं हलिने वाण्यै, छं मुषलिने विलासिन्यै, जं शूलिने विजयायै, झं पाशिने विरजायै, ञं अंकुशिने विश्वायै, इति वामकरमूलसन्ध्यग्रकेषु । टं मुकुन्दाय विनदायै, ठं नन्दजाय सुनदायै, डं नन्दिने स्मृत्यै, ढं नराय ऋद्ध्यै, णं नरकजिते समृद्ध्यै, इति दक्षपादमूलसन्ध्यग्रकेषु । तं हरये शुद्ध्यै, थं कृष्णाय बुद्ध्यै, दं सत्याय भक्त्यै, धं सात्वताय मत्यै, नं शौरये क्षमायै, इति वामपादमूलसन्ध्यग्रकेषु । पं शूराय रमायै दक्षपार्श्वे । फं जनार्दनाय उमायै वामपार्श्वे । बं भूधराय क्लेदिन्यै पृष्ठे । भं विश्वमूर्तये क्लिन्नायै नाभौ । मं वैकुण्ठाय वसुदायै उदरे । यं त्वगात्मने पुरुषोत्तमाय वसुधायै हृदि । रं असृगात्मने बलिने परायै दक्षांसे । लं मांसात्मने बलानुजाय परायणायै ककुदि । वं मेदात्मने बालाय सूक्ष्मायै वामांसे । शं अस्थ्यात्मने वृषघ्नाय सन्ध्यायै हृदादिदक्षकरे । षं मज्जात्मने वृषाय प्रज्ञायै हृदादिवामकरे । सं शुक्रात्मने हंसाय प्रभायै हृदादिदक्षपादे । हं प्राणात्मने वराहाय निशायै हृदादिवामपादे । लं जीवात्मने विमलाय अमोघायै हृदादुदरे । क्षं क्रोधात्मने नृसिंहाय विद्युतायै हृदादिमुखे इति । नमः सर्वत्र ॥७२॥

aṃ keśavāya kīrtyai namo lalāṭe | āṃ nārāyaṇāya kāntyai namo mukhe | iṃ mādhavāya tuṣṭyai namo dakṣanetre | īṃ govindāya puṣṭyai namo vāmanetre | sarvatra evaṃ uṃ viṣṇave dhṛtyai dakṣakarṇe | ūṃ madhusūdanāya śāntyai vāmakarṇe | ṛṃ trivikramāya kriyāyai dakṣanāsāpuṭe | ṝṃ vāmanāya dayāyai vāmanāsāpuṭe | ḷṃ śrīdharāya medhāyai dakṣagaṇḍe | ḹṃ hṛṣīkeśāya harṣāyai vāmagaṇḍe | eṃ padmanābhāya śraddhāyai oṣṭhe | aiṃ dāmodarāya lajjāyai adhare | oṃ vāsudevāya lakṣmyai ūrdhvadantapaṃktau | auṃ saṃkarṣaṇāya sarasvatyai adhodantapaṃktau | aṃ pradyumnāya prītyai mastake | aḥ aniruddhāya ratyai mukhe | kaṃ cakriṇe jayāyai | khaṃ gadine durgāyai, gaṃ śārṅgiṇe prabhāyai, ghaṃ khaḍgine satyāyai, ṅaṃ śaṅkhine caṇḍāyai, iti dakṣakaramūlasandhyagrakeṣu | caṃ haline vāṇyai, chaṃ muṣaline vilāsinyai, jaṃ śūline vijayāyai, jhaṃ pāśine virajāyai, ñaṃ aṃkuśine viśvāyai, iti vāmakaramūlasandhyagrakeṣu | ṭaṃ mukundāya vinadāyai, ṭhaṃ nandajāya sunadāyai, ḍaṃ nandine smṛtyai, ḍhaṃ narāya ṛddhyai, ṇaṃ narakajite samṛddhyai, iti dakṣapādamūlasandhyagrakeṣu | taṃ haraye śuddhyai, thaṃ kṛṣṇāya buddhyai, daṃ satyāya bhaktyai, dhaṃ sātvatāya matyai, naṃ śauraye kṣamāyai, iti vāmapādamūlasandhyagrakeṣu | paṃ śūrāya ramāyai dakṣapārśve | phaṃ janārdanāya umāyai vāmapārśve | baṃ bhūdharāya kledinyai pṛṣṭhe | bhaṃ viśvamūrtaye klinnāyai nābhau | maṃ vaikuṇṭhāya vasudāyai udare | yaṃ tvagātmane puruṣottamāya vasudhāyai hṛdi | raṃ asṛgātmane baline parāyai dakṣāṃse | laṃ māṃsātmane balānujāya parāyaṇāyai kakudi | vaṃ medātmane bālāya sūkṣmāyai vāmāṃse | śaṃ asthyātmane vṛṣaghnāya sandhyāyai hṛdādidakṣakare | ṣaṃ majjātmane vṛṣāya prajñāyai hṛdādivāmakare | saṃ śukrātmane haṃsāya prabhāyai hṛdādidakṣapāde | haṃ prāṇātmane varāhāya niśāyai hṛdādivāmapāde | laṃ jīvātmane vimalāya amoghāyai hṛdādudare | kṣaṃ krodhātmane nṛsiṃhāya vidyutāyai hṛdādimukhe iti | namaḥ sarvatra ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.72. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v72. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"अं केशव को, कीर्ति को नमः" ललाट पर; "आं नारायण को, कान्ति को नमः" मुख पर; "इं माधव को, तुष्टि को नमः" दाहिने नेत्र पर; "ईं गोविन्द को, पुष्टि को नमः" बाएँ नेत्र पर; सब जगह इसी तरह: "उं विष्णु को, धृति को" दाहिने कान पर; "ऊं मधुसूदन को, शान्ति को" बाएँ कान पर; "ऋं त्रिविक्रम को, क्रिया को" दाहिने नथुने पर; "ॠं वामन को, दया को" बाएँ नथुने पर; "ऌं श्रीधर को, मेधा को" दाहिने गाल पर; "ॡं हृषीकेश को, हर्षा को" बाएँ गाल पर; "एं पद्मनाभ को, श्रद्धा को" ऊपर के होंठ पर; "ऐं दामोदर को, लज्जा को" नीचे के होंठ पर; "ओं वासुदेव को, लक्ष्मी को" ऊपर की दन्तपंक्ति पर; "औं संकर्षण को, सरस्वती को" नीचे की दन्तपंक्ति पर; "अं प्रद्युम्न को, प्रीति को" मस्तक पर; "अः अनिरुद्ध को, रति को" मुख पर। "कं चक्री को, जया को; खं गदी को, दुर्गा को; गं शार्ङ्गी को, प्रभा को; घं खड्गी को, सत्या को; ङं शङ्खी को, चण्डा को" — ये दाहिने हाथ के मूल, सन्धियों और अग्रभाग पर। "चं हली को, वाणी को; छं मुषली को, विलासिनी को; जं शूली को, विजया को; झं पाशी को, विरजा को; ञं अंकुशी को, विश्वा को" — ये बाएँ हाथ के मूल, सन्धियों और अग्रभाग पर। "टं मुकुन्द को, विनदा को; ठं नन्दज को, सुनदा को; डं नन्दी को, स्मृति को; ढं नर को, ऋद्धि को; णं नरकजित् को, समृद्धि को" — ये दाहिने पैर के मूल, सन्धियों और अग्रभाग पर। "तं हरि को, शुद्धि को; थं कृष्ण को, बुद्धि को; दं सत्य को, भक्ति को; धं सात्वत को, मति को; नं शौरि को, क्षमा को" — ये बाएँ पैर के मूल, सन्धियों और अग्रभाग पर। "पं शूर को, रमा को" दाहिनी ओर; "फं जनार्दन को, उमा को" बाईं ओर; "बं भूधर को, क्लेदिनी को" पीठ पर; "भं विश्वमूर्ति को, क्लिन्ना को" नाभि पर; "मं वैकुण्ठ को, वसुदा को" उदर पर; "यं त्वचा-स्वरूप पुरुषोत्तम को, वसुधा को" हृदय पर; "रं रक्त-स्वरूप बली को, परा को" दाहिने कन्धे पर; "लं मांस-स्वरूप बलानुज को, परायणा को" ककुद पर; "वं मेद-स्वरूप बाल को, सूक्ष्मा को" बाएँ कन्धे पर; "शं अस्थि-स्वरूप वृषघ्न को, सन्ध्या को" हृदय से दाहिने हाथ तक; "षं मज्जा-स्वरूप वृष को, प्रज्ञा को" हृदय से बाएँ हाथ तक; "सं शुक्र-स्वरूप हंस को, प्रभा को" हृदय से दाहिने पैर तक; "हं प्राण-स्वरूप वराह को, निशा को" हृदय से बाएँ पैर तक; "ळं जीव-स्वरूप विमल को, अमोघा को" हृदय से उदर तक; "क्षं क्रोध-स्वरूप नृसिंह को, विद्युता को" हृदय से मुख तक। नमः सब जगह।

"aṃ, to Keśava, to Kīrti, homage" on the forehead; "āṃ, to Nārāyaṇa, to Kānti, homage" on the mouth; "iṃ, to Mādhava, to Tuṣṭi, homage" on the right eye; "īṃ, to Govinda, to Puṣṭi, homage" on the left eye; everywhere likewise: "uṃ, to Viṣṇu, to Dhṛti" on the right ear; "ūṃ, to Madhusūdana, to Śānti" on the left ear; "ṛṃ, to Trivikrama, to Kriyā" on the right nostril; "ṝṃ, to Vāmana, to Dayā" on the left nostril; "ḷṃ, to Śrīdhara, to Medhā" on the right cheek; "ḹṃ, to Hṛṣīkeśa, to Harṣā" on the left cheek; "eṃ, to Padmanābha, to Śraddhā" on the upper lip; "aiṃ, to Dāmodara, to Lajjā" on the lower lip; "oṃ, to Vāsudeva, to Lakṣmī" on the upper row of teeth; "auṃ, to Saṅkarṣaṇa, to Sarasvatī" on the lower row of teeth; "aṃ, to Pradyumna, to Prīti" on the head; "aḥ, to Aniruddha, to Rati" on the mouth. "kaṃ, to the discus-bearer, to Jayā; khaṃ, to the mace-bearer, to Durgā; gaṃ, to the bearer of the Śārṅga bow, to Prabhā; ghaṃ, to the sword-bearer, to Satyā; ṅaṃ, to the conch-bearer, to Caṇḍā" — these on the base, joints and tip of the right hand. "caṃ, to the plough-bearer, to Vāṇī; chaṃ, to the pestle-bearer, to Vilāsinī; jaṃ, to the trident-bearer, to Vijayā; jhaṃ, to the noose-bearer, to Virajā; ñaṃ, to the goad-bearer, to Viśvā" — these on the base, joints and tip of the left hand. "ṭaṃ, to Mukunda, to Vinadā; ṭhaṃ, to Nandaja, to Sunadā; ḍaṃ, to Nandin, to Smṛti; ḍhaṃ, to Nara, to Ṛddhi; ṇaṃ, to Narakajit, to Samṛddhi" — these on the base, joints and tip of the right foot. "taṃ, to Hari, to Śuddhi; thaṃ, to Kṛṣṇa, to Buddhi; daṃ, to Satya, to Bhakti; dhaṃ, to Sātvata, to Mati; naṃ, to Śauri, to Kṣamā" — these on the base, joints and tip of the left foot. "paṃ, to Śūra, to Ramā" on the right side; "phaṃ, to Janārdana, to Umā" on the left side; "baṃ, to Bhūdhara, to Kledinī" on the back; "bhaṃ, to Viśvamūrti, to Klinnā" on the navel; "maṃ, to Vaikuṇṭha, to Vasudā" on the belly; "yaṃ, to the self of skin, to Puruṣottama, to Vasudhā" on the heart; "raṃ, to the self of blood, to Balin, to Parā" on the right shoulder; "laṃ, to the self of flesh, to Balānuja, to Parāyaṇā" on the hump; "vaṃ, to the self of fat, to Bāla, to Sūkṣmā" on the left shoulder; "śaṃ, to the self of bone, to Vṛṣaghna, to Sandhyā" from the heart to the right hand; "ṣaṃ, to the self of marrow, to Vṛṣa, to Prajñā" from the heart to the left hand; "saṃ, to the self of seed, to Haṃsa, to Prabhā" from the heart to the right foot; "haṃ, to the self of breath, to Varāha, to Niśā" from the heart to the left foot; "ḷaṃ, to the self of life, to Vimala, to Amoghā" from the heart to the belly; "kṣaṃ, to the self of wrath, to Nṛsiṃha, to Vidyutā" from the heart to the mouth. Namaḥ is everywhere.

Verse 73

७३ केशवादिमाह शारदायाम् : केशवनारायणमाधवगोविन्दविष्णवः । मधुसूदनसंज्ञोऽन्यः स्यात्त्रिविक्रमवामनौ । श्रीधरश्च हृषीकेशः पद्मनाभस्ततः परः । दामोदरः वासुदेवः संकर्षण इतीरितः । प्रद्युम्नश्चानिरुद्धश्च स्वरार्णमूर्तयः स्मृताः । पश्चाच्चक्री गदी शार्ङ्गी खड्गी शङ्खी हली पुनः । मुषली शूलिसंज्ञोऽन्यः पाशी स्यादंकुशी पुनः । मुकुन्दो नन्दजो नन्दी नरो नरकजिद्धरिः । कृष्णः सत्यः सात्वतः स्यात्शौरिः शूरो जनार्दनः । भूधरो विश्वमूर्तिश्च वैकुण्ठः पुरुषोत्तमः । बली बलानुजो बालो वृषघ्नश्च वृषः पुनः । हंसो वराहो विमलो नृसिंहो मूर्तयो हलाम् । केशवाद्या इमे श्यामाः शङ्खचक्रलसत्कराः । कीर्तिः कान्तिस्तुष्टिः पुष्टिर्धृतिः शान्तिः क्रिया दया । मेधा सहर्षा श्रद्धा स्याल्लज्जा लक्ष्मीः सरस्वती । प्रीती रतिरिमाः प्रोक्ताः क्रमेण स्वरशक्तयः । जया दुर्गा प्रभा सत्या चण्डा वाणी विलासिनी । विजया विरजा विश्वा विनदा सुनदा स्मृतिः । ऋद्धिः समृद्धिः शुद्धिः स्याद्भुक्तिर्बुद्धिर्मतिः क्षमा । रमोमा क्लेदिनी क्लिन्ना वसुदा वसुधा परा । तथा परायणा सूक्ष्मा सन्ध्या प्रज्ञा प्रभा निशा । अमोघा विद्युता चेति कीर्त्याद्याः सर्वकामदाः । एताः प्रियतमाङ्गेषु निमग्नाः सस्मिताननाः । विद्युद्दामसमाभाः स्युः पङ्कजाभयबाहवः ॥७३॥

keśavādimāha śāradāyām : | keśavanārāyaṇamādhavagovindaviṣṇavaḥ | madhusūdanasaṃjño'nyaḥ syāttrivikramavāmanau | śrīdharaśca hṛṣīkeśaḥ padmanābhastataḥ paraḥ | dāmodaraḥ vāsudevaḥ saṃkarṣaṇa itīritaḥ | pradyumnaścāniruddhaśca svarārṇamūrtayaḥ smṛtāḥ | paścāccakrī gadī śārṅgī khaḍgī śaṅkhī halī punaḥ | muṣalī śūlisaṃjño'nyaḥ pāśī syādaṃkuśī punaḥ | mukundo nandajo nandī naro narakajiddhariḥ | kṛṣṇaḥ satyaḥ sātvataḥ syātśauriḥ śūro janārdanaḥ | bhūdharo viśvamūrtiśca vaikuṇṭhaḥ puruṣottamaḥ | balī balānujo bālo vṛṣaghnaśca vṛṣaḥ punaḥ | haṃso varāho vimalo nṛsiṃho mūrtayo halām | keśavādyā ime śyāmāḥ śaṅkhacakralasatkarāḥ | kīrtiḥ kāntistuṣṭiḥ puṣṭirdhṛtiḥ śāntiḥ kriyā dayā | medhā saharṣā śraddhā syāllajjā lakṣmīḥ sarasvatī | prītī ratirimāḥ proktāḥ krameṇa svaraśaktayaḥ | jayā durgā prabhā satyā caṇḍā vāṇī vilāsinī | vijayā virajā viśvā vinadā sunadā smṛtiḥ | ṛddhiḥ samṛddhiḥ śuddhiḥ syādbhuktirbuddhirmatiḥ kṣamā | ramomā kledinī klinnā vasudā vasudhā parā | tathā parāyaṇā sūkṣmā sandhyā prajñā prabhā niśā | amoghā vidyutā ceti kīrtyādyāḥ sarvakāmadāḥ | etāḥ priyatamāṅgeṣu nimagnāḥ sasmitānanāḥ | vidyuddāmasamābhāḥ syuḥ paṅkajābhayabāhavaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.73. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v73. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

केशव आदि शारदा में कहे हैं: "केशव, नारायण, माधव, गोविन्द और विष्णु; दूसरा मधुसूदन नाम का; त्रिविक्रम और वामन; श्रीधर और हृषीकेश, फिर अगला पद्मनाभ; दामोदर, वासुदेव, और संकर्षण, ऐसा कहा गया; प्रद्युम्न और अनिरुद्ध — ये स्वर अक्षरों की मूर्तियाँ कही गई हैं। फिर चक्री, गदी, शार्ङ्गी, खड्गी, शङ्खी, फिर हली, मुषली, दूसरा शूली नाम का, पाशी, फिर अंकुशी; मुकुन्द, नन्दज, नन्दी, नर, नरकजित्, हरि; कृष्ण, सत्य, सात्वत, शौरि, शूर, जनार्दन; भूधर और विश्वमूर्ति, वैकुण्ठ, पुरुषोत्तम; बली, बलानुज, बाल, वृषघ्न और फिर वृष; हंस, वराह, विमल, नृसिंह — ये व्यंजनों की मूर्तियाँ। ये केशव आदि श्याम हैं, हाथों में चमकते शंख और चक्र वाले हैं। कीर्ति, कान्ति, तुष्टि, पुष्टि, धृति, शान्ति, क्रिया, दया, मेधा हर्षा सहित, श्रद्धा, लज्जा, लक्ष्मी, सरस्वती, प्रीति और रति — ये क्रम से स्वरों की शक्तियाँ कही गई हैं। जया, दुर्गा, प्रभा, सत्या, चण्डा, वाणी, विलासिनी, विजया, विरजा, विश्वा, विनदा, सुनदा, स्मृति, ऋद्धि, समृद्धि, शुद्धि, भुक्ति, बुद्धि, मति, क्षमा, रमा, उमा, क्लेदिनी, क्लिन्ना, वसुदा, वसुधा, परा, और परायणा, सूक्ष्मा, सन्ध्या, प्रज्ञा, प्रभा, निशा, अमोघा और विद्युता — ये कीर्ति आदि सब कामनाएँ देने वाली हैं। ये अपने प्रियतमों के अंगों में लीन हैं, मुस्कुराते मुख वाली, बिजली की माला जैसी चमक वाली, भुजाओं में कमल और अभय मुद्रा वाली हैं।"

Keśava and the rest are told in the Śāradā: "Keśava, Nārāyaṇa, Mādhava, Govinda and Viṣṇu; another is named Madhusūdana; Trivikrama and Vāmana; Śrīdhara and Hṛṣīkeśa, then next Padmanābha; Dāmodara, Vāsudeva, and Saṅkarṣaṇa, so it is told; Pradyumna and Aniruddha — these are remembered as the forms of the vowel letters. Then the discus-bearer, the mace-bearer, the Śārṅga-bearer, the sword-bearer, the conch-bearer, then the plough-bearer, the pestle-bearer, another named the trident-bearer, the noose-bearer, then the goad-bearer; Mukunda, Nandaja, Nandin, Nara, Narakajit, Hari; Kṛṣṇa, Satya, Sātvata, Śauri, Śūra, Janārdana; Bhūdhara and Viśvamūrti, Vaikuṇṭha, Puruṣottama; Balin, Balānuja, Bāla, Vṛṣaghna and then Vṛṣa; Haṃsa, Varāha, Vimala, Nṛsiṃha — the forms of the consonants. These, Keśava and the rest, are dark, with conch and discus shining in their hands. Kīrti, Kānti, Tuṣṭi, Puṣṭi, Dhṛti, Śānti, Kriyā, Dayā, Medhā with Harṣā, Śraddhā, Lajjā, Lakṣmī, Sarasvatī, Prīti and Rati — these are declared in order the powers of the vowels. Jayā, Durgā, Prabhā, Satyā, Caṇḍā, Vāṇī, Vilāsinī, Vijayā, Virajā, Viśvā, Vinadā, Sunadā, Smṛti, Ṛddhi, Samṛddhi, Śuddhi, Bhukti, Buddhi, Mati, Kṣamā, Ramā, Umā, Kledinī, Klinnā, Vasudā, Vasudhā, Parā, and Parāyaṇā, Sūkṣmā, Sandhyā, Prajñā, Prabhā, Niśā, Amoghā and Vidyutā — these, Kīrti and the rest, give every desire. They are absorbed in the limbs of their beloveds, with smiling faces, shining like a chain of lightning, with a lotus and the gesture of safety in their arms."

Word by wordपदार्थ

केशव-नारायण-माधव-गोविन्द-विष्णवः (keśava-nārāyaṇa-mādhava-govinda-viṣṇavaḥ)Keśava, Nārāyaṇa, Mādhava, Govinda and Viṣṇuकेशव, नारायण, माधव, गोविन्द और विष्णुमधुसूदन-संज्ञः (madhusūdana-saṃjñaḥ)named Madhusūdanaमधुसूदन नाम काअन्यः (anyaḥ)anotherदूसरास्यात् (syāt)isहैत्रिविक्रम-वामनौ (trivikrama-vāmanau)Trivikrama and Vāmanaत्रिविक्रम और वामनश्रीधरः (śrīdharaḥ)Śrīdharaश्रीधर (ca)andऔरहृषीकेशः (hṛṣīkeśaḥ)Hṛṣīkeśaहृषीकेशपद्मनाभः (padmanābhaḥ)Padmanābhaपद्मनाभततः (tataḥ)thenफिरपरः (paraḥ)nextअगलादामोदरः (dāmodaraḥ)Dāmodaraदामोदरवासुदेवः (vāsudevaḥ)Vāsudevaवासुदेवसंकर्षणः (saṃkarṣaṇaḥ)Saṅkarṣaṇaसंकर्षणइति (iti)thusऐसाईरितः (īritaḥ)is toldकहा गयाप्रद्युम्नः (pradyumnaḥ)Pradyumnaप्रद्युम्न (ca)andऔरअनिरुद्धः (aniruddhaḥ)Aniruddhaअनिरुद्ध (ca)andऔरस्वर-अर्ण-मूर्तयः (svara-arṇa-mūrtayaḥ)the forms of the vowel lettersस्वर अक्षरों की मूर्तियाँस्मृताः (smṛtāḥ)are rememberedकही गई हैंपश्चात् (paścāt)thenफिरचक्री (cakrī)the discus-bearerचक्रीगदी (gadī)the mace-bearerगदीशार्ङ्गी (śārṅgī)the Śārṅga-bearerशार्ङ्गीखड्गी (khaḍgī)the sword-bearerखड्गीशङ्खी (śaṅkhī)the conch-bearerशङ्खीहली (halī)the plough-bearerहलीपुनः (punaḥ)againफिरमुषली (muṣalī)the pestle-bearerमुषलीशूलि-संज्ञः (śūli-saṃjñaḥ)named the trident-bearerशूली नाम काअन्यः (anyaḥ)anotherदूसरापाशी (pāśī)the noose-bearerपाशीस्यात् (syāt)isहैअंकुशी (aṃkuśī)the goad-bearerअंकुशीपुनः (punaḥ)againफिरमुकुन्दः (mukundaḥ)Mukundaमुकुन्दनन्दजः (nandajaḥ)Nandajaनन्दजनन्दी (nandī)Nandinनन्दीनरः (naraḥ)Naraनरनरकजित् (narakajit)Narakajitनरकजित्हरिः (hariḥ)Hariहरिकृष्णः (kṛṣṇaḥ)Kṛṣṇaकृष्णसत्यः (satyaḥ)Satyaसत्यसात्वतः (sātvataḥ)Sātvataसात्वतस्यात् (syāt)isहैशौरिः (śauriḥ)Śauriशौरिशूरः (śūraḥ)Śūraशूरजनार्दनः (janārdanaḥ)Janārdanaजनार्दनभूधरः (bhūdharaḥ)Bhūdharaभूधरविश्वमूर्तिः (viśvamūrtiḥ)Viśvamūrtiविश्वमूर्ति (ca)andऔरवैकुण्ठः (vaikuṇṭhaḥ)Vaikuṇṭhaवैकुण्ठपुरुषोत्तमः (puruṣottamaḥ)Puruṣottamaपुरुषोत्तमबली (balī)Balinबलीबलानुजः (balānujaḥ)Balānujaबलानुजबालः (bālaḥ)Bālaबालवृषघ्नः (vṛṣaghnaḥ)Vṛṣaghnaवृषघ्न (ca)andऔरवृषः (vṛṣaḥ)Vṛṣaवृषपुनः (punaḥ)againफिरहंसः (haṃsaḥ)Haṃsaहंसवराहः (varāhaḥ)Varāhaवराहविमलः (vimalaḥ)Vimalaविमलनृसिंहः (nṛsiṃhaḥ)Nṛsiṃhaनृसिंहमूर्तयः (mūrtayaḥ)the formsमूर्तियाँहलाम् (halām)of the consonantsव्यंजनों कीकेशव-आद्याः (keśava-ādyāḥ)Keśava and the restकेशव आदिइमे (ime)theseयेश्यामाः (śyāmāḥ)darkश्यामशङ्ख-चक्र-लसत्-कराः (śaṅkha-cakra-lasat-karāḥ)with conch and discus shining in their handsहाथों में चमकते शंख और चक्र वालेकीर्तिः (kīrtiḥ)Kīrtiकीर्तिकान्तिः (kāntiḥ)Kāntiकान्तितुष्टिः (tuṣṭiḥ)Tuṣṭiतुष्टिपुष्टिः (puṣṭiḥ)Puṣṭiपुष्टिधृतिः (dhṛtiḥ)Dhṛtiधृतिशान्तिः (śāntiḥ)Śāntiशान्तिक्रिया (kriyā)Kriyāक्रियादया (dayā)Dayāदयामेधा (medhā)Medhāमेधास-हर्षा (sa-harṣā)with Harṣāहर्षा सहितश्रद्धा (śraddhā)Śraddhāश्रद्धास्यात् (syāt)isहैलज्जा (lajjā)Lajjāलज्जालक्ष्मीः (lakṣmīḥ)Lakṣmīलक्ष्मीसरस्वती (sarasvatī)Sarasvatīसरस्वतीप्रीती (prītī)Prītiप्रीतिरतिः (ratiḥ)Ratiरतिइमाः (imāḥ)theseयेप्रोक्ताः (proktāḥ)are declaredकही गई हैंक्रमेण (krameṇa)in orderक्रम सेस्वर-शक्तयः (svara-śaktayaḥ)the powers of the vowelsस्वरों की शक्तियाँजया (jayā)Jayāजयादुर्गा (durgā)Durgāदुर्गाप्रभा (prabhā)Prabhāप्रभासत्या (satyā)Satyāसत्याचण्डा (caṇḍā)Caṇḍāचण्डावाणी (vāṇī)Vāṇīवाणीविलासिनी (vilāsinī)Vilāsinīविलासिनीविजया (vijayā)Vijayāविजयाविरजा (virajā)Virajāविरजाविश्वा (viśvā)Viśvāविश्वाविनदा (vinadā)Vinadāविनदासुनदा (sunadā)Sunadāसुनदास्मृतिः (smṛtiḥ)Smṛtiस्मृतिऋद्धिः (ṛddhiḥ)Ṛddhiऋद्धिसमृद्धिः (samṛddhiḥ)Samṛddhiसमृद्धिशुद्धिः (śuddhiḥ)Śuddhiशुद्धिस्यात् (syāt)isहैभुक्तिः (bhuktiḥ)Bhuktiभुक्तिबुद्धिः (buddhiḥ)Buddhiबुद्धिमतिः (matiḥ)Matiमतिक्षमा (kṣamā)Kṣamāक्षमारमा (ramā)Ramāरमाउमा (umā)Umāउमाक्लेदिनी (kledinī)Kledinīक्लेदिनीक्लिन्ना (klinnā)Klinnāक्लिन्नावसुदा (vasudā)Vasudāवसुदावसुधा (vasudhā)Vasudhāवसुधापरा (parā)Parāपरातथा (tathā)andऔरपरायणा (parāyaṇā)Parāyaṇāपरायणासूक्ष्मा (sūkṣmā)Sūkṣmāसूक्ष्मासन्ध्या (sandhyā)Sandhyāसन्ध्याप्रज्ञा (prajñā)Prajñāप्रज्ञाप्रभा (prabhā)Prabhāप्रभानिशा (niśā)Niśāनिशाअमोघा (amoghā)Amoghāअमोघाविद्युता (vidyutā)Vidyutāविद्युता (ca)andऔरइति (iti)thusयेकीर्ति-आद्याः (kīrti-ādyāḥ)Kīrti and the restकीर्ति आदिसर्व-काम-दाः (sarva-kāma-dāḥ)giving every desireसब कामनाएँ देने वालीएताः (etāḥ)theseयेप्रियतम-अङ्गेषु (priyatama-aṅgeṣu)in the limbs of their belovedsअपने प्रियतमों के अंगों मेंनिमग्नाः (nimagnāḥ)absorbedलीनस-स्मित-आननाः (sa-smita-ānanāḥ)with smiling facesमुस्कुराते मुख वालीविद्युत्-दाम-समाभाः (vidyut-dāma-samābhāḥ)shining like a chain of lightningबिजली की माला जैसी चमक वालीस्युः (syuḥ)should beहोंपङ्कज-अभय-बाहवः (paṅkaja-abhaya-bāhavaḥ)with lotus and the gesture of safety in their armsभुजाओं में कमल और अभय मुद्रा वाली

गौतमीये — In the Gautamīya: गौतमीय में:

Verse 74

७४ केशवादिरयं न्यासो न्यासमात्रेण देहिनाम् । अच्युतत्वं ददात्येव सत्यं सत्यं न संशयः । मातृकार्णं समुच्चार्य केशवाय इति स्मरेत् । कीर्त्यै च नमसा युक्तमित्यादि न्यासमाचरेत् ॥

keśavādirayaṃ nyāso nyāsamātreṇa dehinām | acyutatvaṃ dadātyeva satyaṃ satyaṃ na saṃśayaḥ | mātṛkārṇaṃ samuccārya keśavāya iti smaret | kīrtyai ca namasā yuktamityādi nyāsamācaret ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.74. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v74. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"केशव आदि यह न्यास, न्यास मात्र से, देहधारियों को अच्युतत्व देता ही है — सत्य है, सत्य है, संशय नहीं। मातृका अक्षर का उच्चारण करके 'केशवाय' ऐसा स्मरण करे, और नमः से युक्त 'कीर्त्यै' — इसी तरह न्यास करे।"

"This nyāsa beginning with Keśava, by the mere placing, gives embodied beings the state of Acyuta — truly, truly, there is no doubt. Having uttered the mother-letter one should recall 'to Keśava', and 'to Kīrti' joined with namaḥ — and so on one should perform the nyāsa."

Word by wordपदार्थ

केशव-आदिः (keśava-ādiḥ)beginning with Keśavaकेशव आदिअयम् (ayam)thisयहन्यासः (nyāsaḥ)nyāsaन्यासन्यास-मात्रेण (nyāsa-mātreṇa)by the mere placingन्यास मात्र सेदेहिनाम् (dehinām)to embodied beingsदेहधारियों कोअच्युतत्वम् (acyutatvam)the state of Acyutaअच्युतत्वददाति (dadāti)givesदेता हैएव (eva)indeedहीसत्यम् (satyam)trulyसत्यसत्यम् (satyam)trulyसत्य (na)noनहींसंशयः (saṃśayaḥ)doubtसंशयमातृका-अर्णम् (mātṛkā-arṇam)the mother-letterमातृका अक्षरसमुच्चार्य (samuccārya)having utteredउच्चारण करकेकेशवाय (keśavāya)to Keśavaकेशव कोइति (iti)thusऐसास्मरेत् (smaret)one should recallस्मरण करेकीर्त्यै (kīrtyai)to Kīrtiकीर्ति को (ca)andऔरनमसा (namasā)with namaḥनमः सेयुक्तम् (yuktam)joinedयुक्तइति-आदि (iti-ādi)and so onइत्यादिन्यासम् (nyāsam)the nyāsaन्यासआचरेत् (ācaret)one should performकरे

Verse 75

७५ आगमकल्पद्रुमे : आदिक्षान्तान्बिन्दुयुक्तान्मातृकार्णान्यथाक्रमम् । ङेऽन्तं देवं तथा शक्तिं पश्चान्नम इति क्रमः । केशवाय ततः कीर्त्यै कान्त्यै नारायणाय च । इत्याद्यगस्त्यसंहितावचनादयं क्रमः । न तु केशवकीर्तिभ्यां नमः इत्यादि । तथा भुक्तिमिच्छता अयं न्यासः कर्तव्यः श्रीबीजादिकः । यथा : ॐ श्रीं अं केशवाय कीर्त्यै नमः इत्यादि ॥७५॥

āgamakalpadrume : | ādikṣāntānbinduyuktānmātṛkārṇānyathākramam | ṅe'ntaṃ devaṃ tathā śaktiṃ paścānnama iti kramaḥ | keśavāya tataḥ kīrtyai kāntyai nārāyaṇāya ca | ityādyagastyasaṃhitāvacanādayaṃ kramaḥ | na tu keśavakīrtibhyāṃ namaḥ ityādi | tathā bhuktimicchatā ayaṃ nyāsaḥ kartavyaḥ śrībījādikaḥ | yathā : oṃ śrīṃ aṃ keśavāya kīrtyai namaḥ ityādi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.75. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v75. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

आगमकल्पद्रुम में: "अ से क्ष तक बिन्दु से युक्त मातृका अक्षर क्रम से, चतुर्थी में देवता, वैसे ही शक्ति, और बाद में नमः — यह क्रम है: केशव को, फिर कीर्ति को; कान्ति को और नारायण को।" अगस्त्यसंहिता के ऐसे वचनों से यह क्रम है, न कि "केशव और कीर्ति को नमः" आदि। और भोग की इच्छा वाला श्री बीज से शुरू यह न्यास करे, जैसे: "ॐ श्रीं अं केशव को, कीर्ति को नमः" इत्यादि।

In the Āgamakalpadruma: "The mother-letters from a to kṣa joined with bindu in order, the god in the dative, likewise the power, and afterwards namaḥ — this is the order: to Keśava, then to Kīrti; to Kānti and to Nārāyaṇa." From such statements of the Agastyasaṃhitā this is the order, and not "to Keśava and Kīrti, homage" and the like. And one who wishes for enjoyment should do this nyāsa beginning with the seed of Śrī, thus: "Om śrīṃ aṃ, to Keśava, to Kīrti, homage" and so on.

Word by wordपदार्थ

आदि-क्ष-अन्तान् (ādi-kṣa-antān)from a to kṣaअ से क्ष तकबिन्दु-युक्तान् (bindu-yuktān)joined with binduबिन्दु से युक्तमातृका-अर्णान् (mātṛkā-arṇān)the mother-lettersमातृका अक्षरों कोयथाक्रमम् (yathākramam)in orderक्रम सेङे-अन्तम् (ṅe-antam)in the dativeचतुर्थी मेंदेवम् (devam)the godदेवता कोतथा (tathā)likewiseवैसे हीशक्तिम् (śaktim)the powerशक्ति कोपश्चात् (paścāt)afterwardsबाद मेंनमः (namaḥ)namaḥनमःइति (iti)thusयहक्रमः (kramaḥ)the orderक्रमकेशवाय (keśavāya)to Keśavaकेशव कोततः (tataḥ)thenफिरकीर्त्यै (kīrtyai)to Kīrtiकीर्ति कोकान्त्यै (kāntyai)to Kāntiकान्ति कोनारायणाय (nārāyaṇāya)to Nārāyaṇaनारायण को (ca)andऔर

तथा च गौतमीये — And so too in the Gautamīya: और वैसे ही गौतमीय में:

Verse 76

७६ प्रणवं पूर्वमुच्चार्य श्रीबीजं तदनन्तरम् । मातृकार्णं ततो न्यस्येद्वक्ष्यामि तत्प्रकारकम् । वाग्भवाद्यं न्यसेद्वाथ वागीशत्वमवाप्नुयात् । यद्यदाद्यं न्यसेन्न्यासं तद्बीजेनाङ्गकल्पना । एवं प्रविन्यसेन्न्यासं लक्ष्मीबीजपुरःसरम् । स्मृतिं धृतिं महालक्ष्मीं प्राप्यान्ते हरितां व्रजेत् ॥७६॥

praṇavaṃ pūrvamuccārya śrībījaṃ tadanantaram | mātṛkārṇaṃ tato nyasyedvakṣyāmi tatprakārakam | vāgbhavādyaṃ nyasedvātha vāgīśatvamavāpnuyāt | yadyadādyaṃ nyasennyāsaṃ tadbījenāṅgakalpanā | evaṃ pravinyasennyāsaṃ lakṣmībījapuraḥsaram | smṛtiṃ dhṛtiṃ mahālakṣmīṃ prāpyānte haritāṃ vrajet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.76. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v76. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"पहले प्रणव और उसके बाद श्री बीज का उच्चारण करके फिर मातृका अक्षर का न्यास करे; उसका प्रकार कहूँगा। या वाग्भव से शुरू करके न्यास करे, तो वागीशत्व पाता है। जिस-जिस बीज से शुरू करके न्यास करे, उसी बीज से अंगों की कल्पना होती है। ऐसे लक्ष्मी बीज को आगे रखकर न्यास करने से स्मृति, धृति और महालक्ष्मी पाकर अन्त में हरि का स्वरूप पाता है।"

"Having uttered the praṇava first and the seed of Śrī after that, one should then place the mother-letter; I shall tell its manner. Or one should place it beginning with the seed of speech; then one obtains lordship of speech. With whatever beginning one places the nyāsa, the forming of the limbs is with that seed. Placing the nyāsa thus, preceded by the seed of Lakṣmī, one gains memory, steadiness and great fortune, and at the end goes to the state of Hari."

Word by wordपदार्थ

प्रणवम् (praṇavam)the praṇavaप्रणवपूर्वम् (pūrvam)firstपहलेउच्चार्य (uccārya)having utteredउच्चारण करकेश्री-बीजम् (śrī-bījam)the seed of Śrīश्री बीजतद्-अनन्तरम् (tad-anantaram)after thatउसके बादमातृका-अर्णम् (mātṛkā-arṇam)the mother-letterमातृका अक्षरततः (tataḥ)thenफिरन्यस्येत् (nyasyet)one should placeन्यास करेवक्ष्यामि (vakṣyāmi)I shall tellकहूँगातत्-प्रकारकम् (tat-prakārakam)its mannerउसका प्रकारवाग्भव-आद्यम् (vāgbhava-ādyam)beginning with the seed of speechवाग्भव से शुरून्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेवा (vā)orयाअथ (atha)thenतोवागीशत्वम् (vāgīśatvam)lordship of speechवागीशत्वअवाप्नुयात् (avāpnuyāt)one obtainsपाता हैयत्-यत्-आद्यम् (yat-yat-ādyam)with whatever beginningजिस-जिस से शुरून्यसेत् (nyaset)one placesन्यास करेन्यासम् (nyāsam)the nyāsaन्यासतद्-बीजेन (tad-bījena)with that seedउसी बीज सेअङ्ग-कल्पना (aṅga-kalpanā)the forming of the limbsअंगों की कल्पनाएवम् (evam)thusऐसेप्रविन्यसेत् (pravinyaset)one should placeन्यास करेन्यासम् (nyāsam)the nyāsaन्यासलक्ष्मी-बीज-पुरःसरम् (lakṣmī-bīja-puraḥsaram)preceded by the seed of Lakṣmīलक्ष्मी बीज को आगे रखकरस्मृतिम् (smṛtim)memoryस्मृतिधृतिम् (dhṛtim)steadinessधृतिमहालक्ष्मीम् (mahālakṣmīm)great fortuneमहालक्ष्मीप्राप्य (prāpya)having gainedपाकरअन्ते (ante)at the endअन्त मेंहरिताम् (haritām)the state of Hariहरि का स्वरूपव्रजेत् (vrajet)one goes toपाता है

Verse 77

७७ ततस्तत्त्वन्यासः : मादिकान्तानथार्णांश्च बीजान्येकैकशो वदेत् । नमः परायेत्युच्चार्य ततस्तत्त्वात्मने नमः । इति गौतमीयदर्शनात्सर्वत्र तत्त्वपदप्रयोगः । यथा : मं नमः पराय जीवतत्त्वात्मने नमः । भं नमः पराय प्राणतत्त्वात्मने नमः । एतद्द्वयं सर्वगात्रे । बं नमः पराय मतितत्त्वात्मने नमः । फं नमः परायाहंकारतत्त्वात्मने नमः । पं नमः पराय मनस्तत्त्वात्मने नमः । एतत्त्रितयं हृदि ॥ नं नमः पराय शब्दतत्त्वात्मने नमो मस्तके । धं नमः पराय स्पर्शतत्त्वात्मने नमो मुखे । दं नमः पराय रूपतत्त्वात्मने नमो हृदि । थं नमः पराय रसतत्त्वात्मने नमो गुह्ये । तं नमः पराय गन्धतत्त्वात्मने नमः पादयोः । णं नमः पराय श्रोत्रतत्त्वात्मने नमः कर्णयोः ॥ ढं नमः पराय त्वक्तत्त्वात्मने नमः त्वचि । डं नमः पराय नेत्रतत्त्वात्मने नमो नेत्रयोः ॥ ठं नमः पराय जिह्वातत्त्वात्मने नमो जिह्वायाम् । टं नमः पराय घ्राणतत्त्वात्मने नमो घ्राणयोः ॥ ञं नमः पराय वाक्तत्त्वात्मने नमो वाचि । झं नमः पराय पाणितत्त्वात्मने नमः पाण्योः ॥ जं नमः पराय पादतत्त्वात्मने नमः पादयोः । छं नमः पराय पायुतत्त्वात्मने नमो गुह्ये । चं नमः पराय उपस्थतत्त्वात्मने नमो लिङ्गे । ङं नमः पराय आकाशतत्त्वात्मने नमो मूर्ध्नि । घं नमः पराय वायुतत्त्वात्मने नमो मुखे । गं नमः पराय तेजस्तत्त्वात्मने नमो हृदि ॥ खं नमः पराय जलतत्त्वात्मने नमो लिङ्गमूले । कं नमः पराय पृथिवीतत्त्वात्मने नमः पादयोः ॥७७॥

tatastattvanyāsaḥ : | mādikāntānathārṇāṃśca bījānyekaikaśo vadet | namaḥ parāyetyuccārya tatastattvātmane namaḥ | iti gautamīyadarśanātsarvatra tattvapadaprayogaḥ | yathā : maṃ namaḥ parāya jīvatattvātmane namaḥ | bhaṃ namaḥ parāya prāṇatattvātmane namaḥ | etaddvayaṃ sarvagātre | baṃ namaḥ parāya matitattvātmane namaḥ | phaṃ namaḥ parāyāhaṃkāratattvātmane namaḥ | paṃ namaḥ parāya manastattvātmane namaḥ | etattritayaṃ hṛdi || naṃ namaḥ parāya śabdatattvātmane namo mastake | dhaṃ namaḥ parāya sparśatattvātmane namo mukhe | daṃ namaḥ parāya rūpatattvātmane namo hṛdi | thaṃ namaḥ parāya rasatattvātmane namo guhye | taṃ namaḥ parāya gandhatattvātmane namaḥ pādayoḥ | ṇaṃ namaḥ parāya śrotratattvātmane namaḥ karṇayoḥ || ḍhaṃ namaḥ parāya tvaktattvātmane namaḥ tvaci | ḍaṃ namaḥ parāya netratattvātmane namo netrayoḥ || ṭhaṃ namaḥ parāya jihvātattvātmane namo jihvāyām | ṭaṃ namaḥ parāya ghrāṇatattvātmane namo ghrāṇayoḥ || ñaṃ namaḥ parāya vāktattvātmane namo vāci | jhaṃ namaḥ parāya pāṇitattvātmane namaḥ pāṇyoḥ || jaṃ namaḥ parāya pādatattvātmane namaḥ pādayoḥ | chaṃ namaḥ parāya pāyutattvātmane namo guhye | caṃ namaḥ parāya upasthatattvātmane namo liṅge | ṅaṃ namaḥ parāya ākāśatattvātmane namo mūrdhni | ghaṃ namaḥ parāya vāyutattvātmane namo mukhe | gaṃ namaḥ parāya tejastattvātmane namo hṛdi || khaṃ namaḥ parāya jalatattvātmane namo liṅgamūle | kaṃ namaḥ parāya pṛthivītattvātmane namaḥ pādayoḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.77. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v77. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर तत्त्व न्यास: "म से क तक के अक्षरों को एक-एक करके बीज रूप में कहे; 'नमः पराय' का उच्चारण करके फिर 'तत्त्व-स्वरूप को नमः'।" गौतमीय में ऐसा दिखने से सब जगह तत्त्व पद का प्रयोग होता है, जैसे: "मं नमः पराय जीवतत्त्व-स्वरूप को नमः; भं नमः पराय प्राणतत्त्व-स्वरूप को नमः" — ये दो पूरे शरीर पर। "बं नमः पराय मतितत्त्व-स्वरूप को नमः; फं नमः पराय अहंकारतत्त्व-स्वरूप को नमः; पं नमः पराय मनस्तत्त्व-स्वरूप को नमः" — ये तीन हृदय पर। "नं नमः पराय शब्दतत्त्व-स्वरूप को नमः" मस्तक पर; "धं … स्पर्शतत्त्व" मुख पर; "दं … रूपतत्त्व" हृदय पर; "थं … रसतत्त्व" गुह्य पर; "तं … गन्धतत्त्व" पैरों पर; "णं … श्रोत्रतत्त्व" कानों पर; "ढं … त्वक्तत्त्व" त्वचा पर; "डं … नेत्रतत्त्व" नेत्रों पर; "ठं … जिह्वातत्त्व" जीभ पर; "टं … घ्राणतत्त्व" नथुनों पर; "ञं … वाक्तत्त्व" वाणी पर; "झं … पाणितत्त्व" हाथों पर; "जं … पादतत्त्व" पैरों पर; "छं … पायुतत्त्व" गुह्य पर; "चं … उपस्थतत्त्व" लिङ्ग पर; "ङं … आकाशतत्त्व" सिर पर; "घं … वायुतत्त्व" मुख पर; "गं … तेजस्तत्त्व" हृदय पर; "खं … जलतत्त्व" लिङ्ग के मूल पर; "कं नमः पराय पृथिवीतत्त्व-स्वरूप को नमः" पैरों पर।

Then the nyāsa of the principles: "One should say the letters from ma back to ka one by one as seeds; having uttered 'namaḥ parāya', then 'to the self of the principle, homage'." Since this is seen in the Gautamīya, the word "principle" is used everywhere, thus: "maṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of life, homage; bhaṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of breath, homage" — these two on the whole body. "baṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of intellect, homage; phaṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of ego, homage; paṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of mind, homage" — these three on the heart. "naṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of sound, homage" on the head; "dhaṃ … of touch" on the mouth; "daṃ … of form" on the heart; "thaṃ … of taste" on the private part; "taṃ … of smell" on the feet; "ṇaṃ … of hearing" on the ears; "ḍhaṃ … of skin" on the skin; "ḍaṃ … of sight" on the eyes; "ṭhaṃ … of the tongue" on the tongue; "ṭaṃ … of smelling" on the nostrils; "ñaṃ … of speech" on the voice; "jhaṃ … of the hands" on the hands; "jaṃ … of the feet" on the feet; "chaṃ … of the anus" on the private part; "caṃ … of the organ of generation" on the penis; "ṅaṃ … of ether" on the head; "ghaṃ … of wind" on the mouth; "gaṃ … of fire" on the heart; "khaṃ … of water" on the root of the penis; "kaṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of earth, homage" on the feet.

Word by wordपदार्थ

म-आदि-क-अन्तान् (ma-ādi-ka-antān)from ma back to kaम से क तकअथ (atha)nowअबअर्णान् (arṇān)the lettersअक्षरों को (ca)andऔरबीजानि (bījāni)the seedsबीजों कोएकैकशः (ekaikaśaḥ)one by oneएक-एक करकेवदेत् (vadet)one should sayकहेनमः (namaḥ)namaḥनमःपराय (parāya)parāyaपरायइति (iti)thusऐसाउच्चार्य (uccārya)having utteredउच्चारण करकेततः (tataḥ)thenफिरतत्त्व-आत्मने (tattva-ātmane)to the self of the principleतत्त्व-स्वरूप कोनमः (namaḥ)homageनमः

Verse 78

७८ तथा च दीपिकायाम् : इत्यच्युतीकृततनुर्विदधीत तत्त्वन्यासं मपूर्वकपराक्षरनत्युपेतम् । भूयः पराय च तदाह्वयमात्मने च नत्यन्तमुद्धरत तत्त्वमनुक्रमेण ॥ सकलवपुषि जीवं प्राणमायोज्य मध्ये न्यसतु मतिमहंकारं मनश्चेति मन्त्री । कमुखहृदयगुह्यांघ्रिष्वथो शब्दपूर्वं गुणगणमथ कर्णादिस्थितं श्रोत्रपूर्वम् ॥ वागादीन्द्रियवर्गमात्मनि नयेदाकाशपूर्वं गणं मूर्धास्ये हृदये शिरे चरणयोर्हृत्पुण्डरीकं हृदि । शं नमः पराय हृत्पुण्डरीकतत्त्वात्मने नमो हृदि । हं नमः पराय द्वादशकलाव्याप्तसूर्यमण्डलतत्त्वात्मने नमो हृदि । सं नमः पराय षोडशकलाव्याप्तसोममण्डलतत्त्वात्मने नमो हृदि । रं नमः पराय दशकलाव्याप्तवह्निमण्डलतत्त्वात्मने नमो हृदि । यं नमः पराय परमेष्ठितत्त्वात्मने वासुदेवाय नमः शिरसि । यं नमः पराय पुरुषतत्त्वात्मने सङ्कर्षणाय नमो मुखे । लं नमः पराय विश्वतत्त्वात्मने प्रद्युम्नाय नमो हृदि । वं नमः पराय निवृत्तितत्त्वात्मने अनिरुद्धाय नमो लिङ्गे । लं नमः पराय सर्वतत्त्वात्मने नारायणाय नमः पादयोः । क्ष्रौं नमः पराय कोपतत्त्वात्मने नृसिंहाय नमः सर्वगात्रे ॥७८॥

tathā ca dīpikāyām : | ityacyutīkṛtatanurvidadhīta tattvanyāsaṃ mapūrvakaparākṣaranatyupetam | bhūyaḥ parāya ca tadāhvayamātmane ca natyantamuddharata tattvamanukrameṇa | sakalavapuṣi jīvaṃ prāṇamāyojya madhye nyasatu matimahaṃkāraṃ manaśceti mantrī | kamukhahṛdayaguhyāṃghriṣvatho śabdapūrvaṃ guṇagaṇamatha karṇādisthitaṃ śrotrapūrvam | vāgādīndriyavargamātmani nayedākāśapūrvaṃ gaṇaṃ mūrdhāsye hṛdaye śire caraṇayorhṛtpuṇḍarīkaṃ hṛdi | śaṃ namaḥ parāya hṛtpuṇḍarīkatattvātmane namo hṛdi | haṃ namaḥ parāya dvādaśakalāvyāptasūryamaṇḍalatattvātmane namo hṛdi | saṃ namaḥ parāya ṣoḍaśakalāvyāptasomamaṇḍalatattvātmane namo hṛdi | raṃ namaḥ parāya daśakalāvyāptavahnimaṇḍalatattvātmane namo hṛdi | yaṃ namaḥ parāya parameṣṭhitattvātmane vāsudevāya namaḥ śirasi | yaṃ namaḥ parāya puruṣatattvātmane saṅkarṣaṇāya namo mukhe | laṃ namaḥ parāya viśvatattvātmane pradyumnāya namo hṛdi | vaṃ namaḥ parāya nivṛttitattvātmane aniruddhāya namo liṅge | laṃ namaḥ parāya sarvatattvātmane nārāyaṇāya namaḥ pādayoḥ | kṣrauṃ namaḥ parāya kopatattvātmane nṛsiṃhāya namaḥ sarvagātre ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.78. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v78. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

और वैसे ही दीपिका में: "इस प्रकार शरीर को अच्युत बनाकर म से शुरू अक्षरों और पराय नमः सहित तत्त्व न्यास करे; फिर 'पराय', उसका नाम, 'आत्मने', नमः पर समाप्त, क्रम से एक-एक तत्त्व का उच्चारण करे। मन्त्री पूरे शरीर पर जीव और प्राण रखकर बीच में मति, अहंकार और मन रखे; फिर शब्द से शुरू गुणों के समूह को सिर, मुख, हृदय, गुह्य और पैरों पर, और श्रोत्र से शुरू समूह को कान आदि पर; वाक् आदि इन्द्रियों के समूह को अपने पर लाए, आकाश से शुरू समूह को सिर और मुख, हृदय, सिर और पैरों पर, और हृदय-कमल को हृदय पर।" "शं नमः पराय हृत्पुण्डरीकतत्त्व-स्वरूप को नमः" हृदय पर; "हं नमः पराय बारह कलाओं से व्याप्त सूर्यमण्डलतत्त्व-स्वरूप को नमः" हृदय पर; "सं नमः पराय सोलह कलाओं से व्याप्त सोममण्डलतत्त्व-स्वरूप को नमः" हृदय पर; "रं नमः पराय दस कलाओं से व्याप्त वह्निमण्डलतत्त्व-स्वरूप को नमः" हृदय पर; "यं नमः पराय परमेष्ठितत्त्व-स्वरूप वासुदेव को नमः" सिर पर; "यं नमः पराय पुरुषतत्त्व-स्वरूप सङ्कर्षण को नमः" मुख पर; "लं नमः पराय विश्वतत्त्व-स्वरूप प्रद्युम्न को नमः" हृदय पर; "वं नमः पराय निवृत्तितत्त्व-स्वरूप अनिरुद्ध को नमः" लिङ्ग पर; "लं नमः पराय सर्वतत्त्व-स्वरूप नारायण को नमः" पैरों पर; "क्ष्रौं नमः पराय कोपतत्त्व-स्वरूप नृसिंह को नमः" पूरे शरीर पर।

And so in the Dīpikā: "Thus, with his body made Acyuta, one should perform the nyāsa of the principles with the letters from ma and homage to the supreme; again utter 'to the supreme', its name, 'to the self', ending in homage, principle by principle in order. Let the mantra-holder join life and breath on the whole body, and place intellect, ego and mind in the middle; then the group of qualities beginning with sound on head, mouth, heart, private part and feet, and the group beginning with hearing placed on the ears and the rest; one should bring the group of organs beginning with speech on oneself, the group beginning with ether on head and mouth, heart, head and feet, and the heart-lotus on the heart." "śaṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of the heart-lotus, homage" on the heart; "haṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of the sun's disc pervaded by twelve kalās, homage" on the heart; "saṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of the moon's disc pervaded by sixteen kalās, homage" on the heart; "raṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of the fire's disc pervaded by ten kalās, homage" on the heart; "yaṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of Parameṣṭhin, to Vāsudeva, homage" on the head; "yaṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of Puruṣa, to Saṅkarṣaṇa, homage" on the mouth; "laṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of Viśva, to Pradyumna, homage" on the heart; "vaṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of Nivṛtti, to Aniruddha, homage" on the penis; "laṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of Sarva, to Nārāyaṇa, homage" on the feet; "kṣrauṃ, homage to the supreme, to the self of the principle of wrath, to Nṛsiṃha, homage" on the whole body.

Word by wordपदार्थ

इति (iti)thusइस प्रकारअच्युतीकृत-तनुः (acyutīkṛta-tanuḥ)with his body made Acyutaशरीर को अच्युत बनाकरविदधीत (vidadhīta)one should performकरेतत्त्व-न्यासम् (tattva-nyāsam)the nyāsa of the principlesतत्त्व न्यासम-पूर्वक-पर-अक्षर-नति-उपेतम् (ma-pūrvaka-para-akṣara-nati-upetam)with the letters from ma and homage to the supremeम से शुरू अक्षरों और पराय नमः सहितभूयः (bhūyaḥ)againफिरपराय (parāya)to the supremeपराय (ca)andऔरतद्-आह्वयम् (tad-āhvayam)its nameउसका नामआत्मने (ātmane)to the selfआत्मने (ca)andऔरनति-अन्तम् (nati-antam)ending in homageनमः पर समाप्तउद्धरत (uddharata)utterउच्चारण करेतत्त्वम् (tattvam)the principleतत्त्वअनुक्रमेण (anukrameṇa)in orderक्रम सेसकल-वपुषि (sakala-vapuṣi)on the whole bodyपूरे शरीर परजीवम् (jīvam)lifeजीवप्राणम् (prāṇam)breathप्राणआयोज्य (āyojya)having joinedरखकरमध्ये (madhye)in the middleबीच मेंन्यसतु (nyasatu)let him placeरखेमतिम् (matim)intellectमतिअहंकारम् (ahaṃkāram)egoअहंकारमनः (manaḥ)mindमन (ca)andऔरइति (iti)thusऐसेमन्त्री (mantrī)the mantra-holderमन्त्रीक-मुख-हृदय-गुह्य-अंघ्रिषु (ka-mukha-hṛdaya-guhya-aṃghriṣu)on head, mouth, heart, private part and feetसिर, मुख, हृदय, गुह्य और पैरों परअथो (atho)thenफिरशब्द-पूर्वम् (śabda-pūrvam)beginning with soundशब्द से शुरूगुण-गणम् (guṇa-gaṇam)the group of qualitiesगुणों के समूह कोअथ (atha)thenफिरकर्ण-आदि-स्थितम् (karṇa-ādi-sthitam)placed on the ears and the restकान आदि पर स्थितश्रोत्र-पूर्वम् (śrotra-pūrvam)beginning with hearingश्रोत्र से शुरूवाक्-आदि-इन्द्रिय-वर्गम् (vāk-ādi-indriya-vargam)the group of organs beginning with speechवाक् आदि इन्द्रियों के समूह कोआत्मनि (ātmani)on oneselfअपने परनयेत् (nayet)one should bringलाएआकाश-पूर्वम् (ākāśa-pūrvam)beginning with etherआकाश से शुरूगणम् (gaṇam)the groupसमूह कोमूर्ध-आस्ये (mūrdha-āsye)on head and mouthसिर और मुख परहृदये (hṛdaye)on the heartहृदय परशिरे (śire)on the headसिर परचरणयोः (caraṇayoḥ)on the feetपैरों परहृत्-पुण्डरीकम् (hṛt-puṇḍarīkam)the heart-lotusहृदय-कमलहृदि (hṛdi)on the heartहृदय पर

Verse 79

७९ शं बीजं हृत्पुण्डरीकतत्त्वं हृदि प्रविन्यसेत् । हं बीजं सूर्यमण्डलतत्त्वं हृदि प्रविन्यसेत् । सं बीजं चन्द्रमण्डलतत्त्वं हृदि प्रविन्यसेत् । रं बीजं वह्निमण्डलतत्त्वं तत्र प्रविन्यसेत् । यं बीजं परमेष्ठितत्त्वं वासुदेवश्च मूर्ध्नि । यं बीजमथ पुंस्तत्त्वं सङ्कर्षणमथो मुखे । लं बीजं विश्वतत्त्वञ्च प्रद्युम्नश्च हृदि न्यसेत् । वं बीजं निवृत्तितत्त्वञ्च अनिरुद्धमुपस्थके । लं बीजं सर्वतत्त्वञ्च पादे नारायणं न्यसेत् । क्ष्रौं बीजं कोपतत्त्वञ्च नृसिंहं सर्वगात्रके । एवं तत्त्वानि विन्यस्य प्राणायामं समाचरेत् ॥७९॥

śaṃ bījaṃ hṛtpuṇḍarīkatattvaṃ hṛdi pravinyaset | haṃ bījaṃ sūryamaṇḍalatattvaṃ hṛdi pravinyaset | saṃ bījaṃ candramaṇḍalatattvaṃ hṛdi pravinyaset | raṃ bījaṃ vahnimaṇḍalatattvaṃ tatra pravinyaset | yaṃ bījaṃ parameṣṭhitattvaṃ vāsudevaśca mūrdhni | yaṃ bījamatha puṃstattvaṃ saṅkarṣaṇamatho mukhe | laṃ bījaṃ viśvatattvañca pradyumnaśca hṛdi nyaset | vaṃ bījaṃ nivṛttitattvañca aniruddhamupasthake | laṃ bījaṃ sarvatattvañca pāde nārāyaṇaṃ nyaset | kṣrauṃ bījaṃ kopatattvañca nṛsiṃhaṃ sarvagātrake | evaṃ tattvāni vinyasya prāṇāyāmaṃ samācaret ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.79. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v79. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"शं बीज, हृदय-कमल तत्त्व, हृदय पर रखे; हं बीज, सूर्यमण्डल तत्त्व, हृदय पर; सं बीज, चन्द्रमण्डल तत्त्व, हृदय पर; रं बीज, वह्निमण्डल तत्त्व, वहीं। यं बीज, परमेष्ठि तत्त्व, और वासुदेव सिर पर; फिर यं बीज, पुरुष तत्त्व, और सङ्कर्षण मुख पर; लं बीज, विश्व तत्त्व, और प्रद्युम्न हृदय पर रखे; वं बीज, निवृत्ति तत्त्व, और अनिरुद्ध उपस्थ पर; लं बीज, सर्व तत्त्व, और नारायण पैर पर रखे; क्ष्रौं बीज, कोप तत्त्व, और नृसिंह पूरे शरीर पर। ऐसे तत्त्वों का न्यास करके प्राणायाम करे।"

"One should place the seed śaṃ, the principle of the heart-lotus, on the heart; the seed haṃ, the principle of the sun's disc, on the heart; the seed saṃ, the principle of the moon's disc, on the heart; the seed raṃ, the principle of the fire's disc, there too. The seed yaṃ, the principle of Parameṣṭhin, and Vāsudeva on the head; then the seed yaṃ, the principle of Puruṣa, and Saṅkarṣaṇa on the mouth; the seed laṃ, the principle of Viśva, and Pradyumna one should place on the heart; the seed vaṃ, the principle of Nivṛtti, and Aniruddha on the organ of generation; the seed laṃ, the principle of Sarva, and Nārāyaṇa one should place on the foot; the seed kṣrauṃ, the principle of wrath, and Nṛsiṃha on the whole body. Having placed the principles thus, one should perform breath control."

Word by wordपदार्थ

शं (śaṃ)śaṃशंबीजम् (bījam)the seedबीजहृत्-पुण्डरीक-तत्त्वम् (hṛt-puṇḍarīka-tattvam)the principle of the heart-lotusहृदय-कमल तत्त्वहृदि (hṛdi)on the heartहृदय परप्रविन्यसेत् (pravinyaset)one should placeन्यास करेहं (haṃ)haṃहंसूर्य-मण्डल-तत्त्वम् (sūrya-maṇḍala-tattvam)the principle of the sun's discसूर्यमण्डल तत्त्वसं (saṃ)saṃसंचन्द्र-मण्डल-तत्त्वम् (candra-maṇḍala-tattvam)the principle of the moon's discचन्द्रमण्डल तत्त्वरं (raṃ)raṃरंवह्नि-मण्डल-तत्त्वम् (vahni-maṇḍala-tattvam)the principle of the fire's discवह्निमण्डल तत्त्वतत्र (tatra)thereवहींयं (yaṃ)yaṃयंपरमेष्ठि-तत्त्वम् (parameṣṭhi-tattvam)the principle of Parameṣṭhinपरमेष्ठि तत्त्ववासुदेवः (vāsudevaḥ)Vāsudevaवासुदेव (ca)andऔरमूर्ध्नि (mūrdhni)on the headसिर परयं (yaṃ)yaṃयंअथ (atha)thenफिरपुंस्-तत्त्वम् (puṃs-tattvam)the principle of Puruṣaपुरुष तत्त्वसङ्कर्षणम् (saṅkarṣaṇam)Saṅkarṣaṇaसङ्कर्षण कोअथो (atho)thenफिरमुखे (mukhe)on the mouthमुख परलं (laṃ)laṃलंविश्व-तत्त्वम् (viśva-tattvam)the principle of Viśvaविश्व तत्त्वप्रद्युम्नः (pradyumnaḥ)Pradyumnaप्रद्युम्नन्यसेत् (nyaset)one should placeरखेवं (vaṃ)vaṃवंनिवृत्ति-तत्त्वम् (nivṛtti-tattvam)the principle of Nivṛttiनिवृत्ति तत्त्वअनिरुद्धम् (aniruddham)Aniruddhaअनिरुद्ध कोउपस्थके (upasthake)on the organ of generationउपस्थ परलं (laṃ)laṃलंसर्व-तत्त्वम् (sarva-tattvam)the principle of Sarvaसर्व तत्त्वपादे (pāde)on the footपैर परनारायणम् (nārāyaṇam)Nārāyaṇaनारायण कोक्ष्रौं (kṣrauṃ)kṣrauṃक्ष्रौंकोप-तत्त्वम् (kopa-tattvam)the principle of wrathकोप तत्त्वनृसिंहम् (nṛsiṃham)Nṛsiṃhaनृसिंह कोसर्व-गात्रके (sarva-gātrake)on the whole bodyपूरे शरीर परएवम् (evam)thusऐसेतत्त्वानि (tattvāni)the principlesतत्त्वों कोविन्यस्य (vinyasya)having placedन्यास करकेप्राणायामम् (prāṇāyāmam)breath controlप्राणायामसमाचरेत् (samācaret)one should performकरे

Verse 80

८० फलन्तु तत्रैव : तत्त्वन्यासं ततः कुर्यात्साधकः सिद्धिहेतवे । कृतेन येन देवस्य रूपतामेव यात्यसौ । ततो यथाविधि प्राणायामं कृत्वा पीठन्यासं विधाय केशरेषु पूर्वादि प्रादक्षिण्येन मध्ये च ॐ विमलायै नमः एवं उत्कर्षिण्यै ज्ञानायै क्रियायै योगायै प्रह्व्यै सत्यायै ईशानायै अनुग्रहायै । तदुपरि ॐ नमो विष्णवे भगवते सर्वभूतात्मने वासुदेवाय सर्वात्मसंयोगयोगपद्मपीठात्मने नमः ॥८०॥

phalantu tatraiva : | tattvanyāsaṃ tataḥ kuryātsādhakaḥ siddhihetave | kṛtena yena devasya rūpatāmeva yātyasau | tato yathāvidhi prāṇāyāmaṃ kṛtvā pīṭhanyāsaṃ vidhāya keśareṣu pūrvādi prādakṣiṇyena madhye ca oṃ vimalāyai namaḥ evaṃ utkarṣiṇyai jñānāyai kriyāyai yogāyai prahvyai satyāyai īśānāyai anugrahāyai | tadupari oṃ namo viṣṇave bhagavate sarvabhūtātmane vāsudevāya sarvātmasaṃyogayogapadmapīṭhātmane namaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.80. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v80. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

और फल वहीं: "फिर साधक सिद्धि के लिए तत्त्व न्यास करे; उसे करने से वह देवता का रूप ही पा लेता है।" फिर विधिपूर्वक प्राणायाम करके पीठन्यास करके केसरों में पूर्व से प्रदक्षिण क्रम से और बीच में: "ॐ विमला को नमः," इसी तरह उत्कर्षिणी, ज्ञाना, क्रिया, योगा, प्रह्वी, सत्या, ईशाना और अनुग्रहा को। उसके ऊपर: "ॐ भगवान् विष्णु को, सर्वभूतों की आत्मा को, वासुदेव को, सर्वात्मसंयोग-योग के पद्मपीठ स्वरूप को नमः।"

And the fruit, in the same place: "Then the adept should do the nyāsa of the principles for the sake of attainment; by doing it he attains the very form of the god." Then, having done breath control by rule and the nyāsa of the seat, on the filaments from the east going clockwise and in the middle: "Om, homage to Vimalā," likewise to Utkarṣiṇī, Jñānā, Kriyā, Yogā, Prahvī, Satyā, Īśānā and Anugrahā. Above that: "Om, homage to Viṣṇu, the blessed lord, the self of all beings, Vāsudeva, the self of the lotus-seat of the yoga of union with the self of all, homage."

Word by wordपदार्थ

तत्त्व-न्यासम् (tattva-nyāsam)the nyāsa of the principlesतत्त्व न्यासततः (tataḥ)thenफिरकुर्यात् (kuryāt)one should doकरेसाधकः (sādhakaḥ)the adeptसाधकसिद्धि-हेतवे (siddhi-hetave)for the sake of attainmentसिद्धि के लिएकृतेन (kṛtena)doneकिए हुएयेन (yena)by whichजिससेदेवस्य (devasya)of the godदेवता केरूपताम् (rūpatām)the very formरूप कोएव (eva)indeedहीयाति (yāti)attainsपाता हैअसौ (asau)heवह

तथा च निबन्धे — And so too in the Nibandha: और वैसे ही निबन्ध में:

Verse 81

८१ विमलोत्कर्षिणी ज्ञाना क्रिया योगा च शक्तयः । प्रह्वी सत्या तथेशानानुग्रहा नवमी स्मृता ॥८१॥

vimalotkarṣiṇī jñānā kriyā yogā ca śaktayaḥ | prahvī satyā tatheśānānugrahā navamī smṛtā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.81. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v81. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"विमला, उत्कर्षिणी, ज्ञाना, क्रिया और योगा शक्तियाँ हैं, प्रह्वी, सत्या और ईशाना, और अनुग्रहा नौवीं कही गई है।"

"Vimalā, Utkarṣiṇī, Jñānā, Kriyā and Yogā are the powers, Prahvī, Satyā and Īśānā, and Anugrahā is remembered as the ninth."

Word by wordपदार्थ

विमला (vimalā)Vimalāविमलाउत्कर्षिणी (utkarṣiṇī)Utkarṣiṇīउत्कर्षिणीज्ञाना (jñānā)Jñānāज्ञानाक्रिया (kriyā)Kriyāक्रियायोगा (yogā)Yogāयोगा (ca)andऔरशक्तयः (śaktayaḥ)the powersशक्तियाँप्रह्वी (prahvī)Prahvīप्रह्वीसत्या (satyā)Satyāसत्यातथा (tathā)andऔरईशाना (īśānā)Īśānāईशानाअनुग्रहा (anugrahā)Anugrahāअनुग्रहानवमी (navamī)the ninthनौवींस्मृता (smṛtā)is rememberedकही गई

Verse 82

८२ पीठमन्त्रोच्चारणमाह : नमो भगवते ब्रूयाद्विष्णवेऽथ पदं वदेत् । सर्वभूतात्मने वासुदेवायेति वदेत्ततः । सर्वात्मसंयोगपदाद्योगपद्मपदं ततः । पीठात्मने हृदन्तोऽयं मन्त्रस्तारादिको हरेः ॥८२॥

pīṭhamantroccāraṇamāha : | namo bhagavate brūyādviṣṇave'tha padaṃ vadet | sarvabhūtātmane vāsudevāyeti vadettataḥ | sarvātmasaṃyogapadādyogapadmapadaṃ tataḥ | pīṭhātmane hṛdanto'yaṃ mantrastārādiko hareḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.82. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v82. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पीठ मन्त्र का उच्चारण बताते हैं: "नमो भगवते कहे, फिर विष्णवे पद कहे; फिर सर्वभूतात्मने वासुदेवाय कहे; सर्वात्मसंयोग पद के बाद योगपद्म पद, फिर हृदय मन्त्र पर समाप्त पीठात्मने — यह हरि के पीठ का तार से शुरू होने वाला मन्त्र है।"

He tells the utterance of the seat mantra: "One should say namo bhagavate, then say the word viṣṇave; then say sarvabhūtātmane vāsudevāya; after the word sarvātmasaṃyoga the word yogapadma, then pīṭhātmane ending with the heart mantra — this is the mantra of Hari's seat, beginning with the praṇava."

Word by wordपदार्थ

नमः (namaḥ)namaḥनमःभगवते (bhagavate)bhagavateभगवतेब्रूयात् (brūyāt)one should sayकहेविष्णवे (viṣṇave)viṣṇaveविष्णवेअथ (atha)thenफिरपदम् (padam)the wordपदवदेत् (vadet)one should sayकहेसर्वभूतात्मने (sarvabhūtātmane)sarvabhūtātmaneसर्वभूतात्मनेवासुदेवाय (vāsudevāya)vāsudevāyaवासुदेवायइति (iti)thusऐसावदेत् (vadet)one should sayकहेततः (tataḥ)thenफिरसर्वात्मसंयोग-पदात् (sarvātmasaṃyoga-padāt)after the word sarvātmasaṃyogaसर्वात्मसंयोग पद के बादयोगपद्म-पदम् (yogapadma-padam)the word yogapadmaयोगपद्म पदततः (tataḥ)thenफिरपीठात्मने (pīṭhātmane)pīṭhātmaneपीठात्मनेहृद्-अन्तः (hṛd-antaḥ)ending with the heart mantra (namaḥ)हृदय मन्त्र (नमः) पर समाप्तअयम् (ayam)thisयहमन्त्रः (mantraḥ)the mantraमन्त्रतार-आदिकः (tāra-ādikaḥ)beginning with the praṇavaतार से शुरूहरेः (hareḥ)of Hariहरि का

Verse 83

८३ ततः ऋष्यादिन्यासः । तद्यथा : शिरसि साध्यनारायणाय ऋषये नमः । मुखे देवीगायत्रीच्छन्दसे नमः । हृदि श्रीविष्णवे देवतायै नमः । तथा च : साध्यनारायणः प्रोक्त ऋषिश्छन्द उदाहृतम् । मन्त्रस्य देवी गायत्री देवता विष्णुरव्ययः ॥८३॥

tataḥ ṛṣyādinyāsaḥ | tadyathā : śirasi sādhyanārāyaṇāya ṛṣaye namaḥ | mukhe devīgāyatrīcchandase namaḥ | hṛdi śrīviṣṇave devatāyai namaḥ | tathā ca : | sādhyanārāyaṇaḥ prokta ṛṣiśchanda udāhṛtam | mantrasya devī gāyatrī devatā viṣṇuravyayaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.83. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v83. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर ऋष्यादि न्यास, जैसे: सिर में "साध्यनारायण ऋषि को नमः," मुख में "देवीगायत्री छन्द को नमः," हृदय में "श्रीविष्णु देवता को नमः।" और वैसे ही: "ऋषि साध्यनारायण कहा गया, मन्त्र का छन्द देवीगायत्री कहा गया, देवता अव्यय विष्णु।"

Then the nyāsa of the sage and the rest, thus: on the head "homage to the sage Sādhya-Nārāyaṇa," on the mouth "homage to the metre Devī-Gāyatrī," on the heart "homage to the deity, blessed Viṣṇu." And so: "The sage is declared to be Sādhya-Nārāyaṇa, the metre of the mantra is declared to be Devī-Gāyatrī, the deity is imperishable Viṣṇu."

Word by wordपदार्थ

साध्य-नारायणः (sādhya-nārāyaṇaḥ)Sādhya-Nārāyaṇaसाध्यनारायणप्रोक्तः (proktaḥ)is declaredकहा गयाऋषिः (ṛṣiḥ)the sageऋषिछन्दः (chandaḥ)the metreछन्दउदाहृतम् (udāhṛtam)is declaredकहा गयामन्त्रस्य (mantrasya)of the mantraमन्त्र कादेवी (devī)Devīदेवीगायत्री (gāyatrī)Gāyatrīगायत्रीदेवता (devatā)the deityदेवताविष्णुः (viṣṇuḥ)Viṣṇuविष्णुअव्ययः (avyayaḥ)the imperishableअव्यय

Verse 84

८४ ततः कराङ्गन्यासौ : क्रुद्धोल्काय अंगुष्ठाभ्यां नमः । महोल्काय तर्जनीभ्यां स्वाहा । वीरोल्काय मध्यमाभ्यां वषट् । अत्युल्काय अनामिकाभ्यां हुं । सहस्रोल्काय कनिष्ठाभ्यां फट् । एवं हृदयादिषु । तथा च प्रपञ्चसारे : क्रुद्धोल्काय हृदाख्यातं महोल्काय शिरः स्मृतम् । वीरोल्काय शिखा प्रोक्तात्युल्काय कवचं स्मृतम् । सहस्रोल्कायास्त्रमुक्तमङ्गक्लृप्तिरियं मता ॥८४॥

tataḥ karāṅganyāsau : kruddholkāya aṃguṣṭhābhyāṃ namaḥ | maholkāya tarjanībhyāṃ svāhā | vīrolkāya madhyamābhyāṃ vaṣaṭ | atyulkāya anāmikābhyāṃ huṃ | sahasrolkāya kaniṣṭhābhyāṃ phaṭ | evaṃ hṛdayādiṣu | tathā ca prapañcasāre : | kruddholkāya hṛdākhyātaṃ maholkāya śiraḥ smṛtam | vīrolkāya śikhā proktātyulkāya kavacaṃ smṛtam | sahasrolkāyāstramuktamaṅgaklṛptiriyaṃ matā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.84. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v84. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर कर-न्यास और अंग-न्यास: "क्रुद्धोल्क को, दोनों अंगूठों को नमः; महोल्क को, दोनों तर्जनियों को स्वाहा; वीरोल्क को, दोनों मध्यमाओं को वषट्; अत्युल्क को, दोनों अनामिकाओं को हुं; सहस्रोल्क को, दोनों कनिष्ठिकाओं को फट्।" इसी तरह हृदय आदि में। और वैसे ही प्रपञ्चसार में: "क्रुद्धोल्क को हृदय कहा गया, महोल्क को सिर, वीरोल्क को शिखा, अत्युल्क को कवच, सहस्रोल्क को अस्त्र — यह अंगों की कल्पना मानी गई है।"

Then the nyāsa of hands and limbs: "to Kruddholka, to the two thumbs, homage; to Maholka, to the two forefingers, svāhā; to Vīrolka, to the two middle fingers, vaṣaṭ; to Atyulka, to the two ring fingers, huṃ; to Sahasrolka, to the two little fingers, phaṭ." Likewise on the heart and the rest. And so in the Prapañcasāra: "To Kruddholka is declared the heart, to Maholka is remembered the head, to Vīrolka is declared the crest, to Atyulka is remembered the armour, to Sahasrolka is told the weapon — this is held to be the forming of the limbs."

Word by wordपदार्थ

क्रुद्धोल्काय (kruddholkāya)to Kruddholkaक्रुद्धोल्क कोहृद् (hṛd)the heartहृदयआख्यातम् (ākhyātam)is declaredकहा गयामहोल्काय (maholkāya)to Maholkaमहोल्क कोशिरः (śiraḥ)the headसिरस्मृतम् (smṛtam)is rememberedकहा गयावीरोल्काय (vīrolkāya)to Vīrolkaवीरोल्क कोशिखा (śikhā)the crestशिखाप्रोक्ता (proktā)is declaredकही गईअत्युल्काय (atyulkāya)to Atyulkaअत्युल्क कोकवचम् (kavacam)the armourकवचस्मृतम् (smṛtam)is rememberedकहा गयासहस्रोल्काय (sahasrolkāya)to Sahasrolkaसहस्रोल्क कोअस्त्रम् (astram)the weaponअस्त्रउक्तम् (uktam)is toldकहा गयाअङ्ग-क्लृप्तिः (aṅga-klṛptiḥ)the forming of the limbsअंगों की कल्पनाइयम् (iyam)thisयहमता (matā)is heldमानी गई

Verse 85

८५ ततो मन्त्रेण षडङ्गन्यासं कुर्यात् । ॐ हृदयाय नमः, नं शिरसे स्वाहा, मों शिखायै वषट्, नां कवचाय हुं, रां नेत्रत्रयाय वौषट्, यं अस्त्राय फट् । णां नमो दक्षपार्श्वे, यं नमो वामपार्श्वे ॥८५॥

tato mantreṇa ṣaḍaṅganyāsaṃ kuryāt | oṃ hṛdayāya namaḥ, naṃ śirase svāhā, moṃ śikhāyai vaṣaṭ, nāṃ kavacāya huṃ, rāṃ netratrayāya vauṣaṭ, yaṃ astrāya phaṭ | ṇāṃ namo dakṣapārśve, yaṃ namo vāmapārśve ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.85. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v85. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर मन्त्र से षडङ्ग न्यास करे: "ॐ हृदय को नमः, नं सिर को स्वाहा, मों शिखा को वषट्, नां कवच को हुं, रां तीन नेत्रों को वौषट्, यं अस्त्र को फट्; णां नमः" दाहिनी ओर, "यं नमः" बाईं ओर।

Then one should do the six-limb nyāsa with the mantra: "oṃ, to the heart, homage; naṃ, to the head, svāhā; moṃ, to the crest, vaṣaṭ; nāṃ, to the armour, huṃ; rāṃ, to the three eyes, vauṣaṭ; yaṃ, to the weapon, phaṭ; ṇāṃ, homage" on the right side, "yaṃ, homage" on the left side.

Verse 86

८६ तथा च : भूयो वर्णैर्मनोः षड्भिः षडङ्गानि समाचरेत् । अवशिष्टैः पुनर्वर्णैर्विन्यसेत्कुक्षिपार्श्वयोः । ततः ॐ नमः सुदर्शनाय अस्त्राय फट् इति मन्त्रेण दिग्बन्धनं कृत्वा मन्त्रन्यासं कुर्यात् । तथा च : मन्त्रन्यासं ततः कुर्यात्सर्वकामफलप्रदम् । यं विना नैव तत्सम्यगासुरं निष्फलं भवेत् ॥८६॥

tathā ca : | bhūyo varṇairmanoḥ ṣaḍbhiḥ ṣaḍaṅgāni samācaret | avaśiṣṭaiḥ punarvarṇairvinyasetkukṣipārśvayoḥ | tataḥ oṃ namaḥ sudarśanāya astrāya phaṭ iti mantreṇa digbandhanaṃ kṛtvā mantranyāsaṃ kuryāt | tathā ca : | mantranyāsaṃ tataḥ kuryātsarvakāmaphalapradam | yaṃ vinā naiva tatsamyagāsuraṃ niṣphalaṃ bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.86. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v86. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

और वैसे ही: "फिर मन्त्र के छह अक्षरों से छह अंग करे, और बचे हुए अक्षरों को कुक्षि के दोनों पार्श्वों पर रखे।" फिर "ॐ सुदर्शन को नमः, अस्त्र को फट्" इस मन्त्र से दिग्बन्धन करके मन्त्र न्यास करे। और वैसे ही: "फिर मन्त्र न्यास करे, जो सब कामनाओं का फल देता है; जिसके बिना वह ठीक नहीं होता — वह आसुर और निष्फल हो जाता है।"

And so: "Again one should perform the six limbs with the six letters of the mantra, and place the remaining letters on the two sides of the belly." Then, having bound the directions with the mantra "Om, homage to Sudarśana, to the weapon, phaṭ," one should do the nyāsa of the mantra. And so: "Then one should do the nyāsa of the mantra, which gives the fruit of every desire; without it that is not proper at all — it becomes demonic and fruitless."

Word by wordपदार्थ

भूयः (bhūyaḥ)againफिरवर्णैः (varṇaiḥ)with the lettersअक्षरों सेमनोः (manoḥ)of the mantraमन्त्र केषड्भिः (ṣaḍbhiḥ)sixछहषड्-अङ्गानि (ṣaḍ-aṅgāni)the six limbsछह अंगसमाचरेत् (samācaret)one should performकरेअवशिष्टैः (avaśiṣṭaiḥ)with the remainingबचे हुएपुनः (punaḥ)againफिरवर्णैः (varṇaiḥ)with the lettersअक्षरों सेविन्यसेत् (vinyaset)one should placeन्यास करेकुक्षि-पार्श्वयोः (kukṣi-pārśvayoḥ)on the two sides of the bellyकुक्षि के दोनों पार्श्वों परमन्त्र-न्यासम् (mantra-nyāsam)the nyāsa of the mantraमन्त्र न्यासततः (tataḥ)thenफिरकुर्यात् (kuryāt)one should doकरेसर्व-काम-फल-प्रदम् (sarva-kāma-phala-pradam)giving the fruit of every desireसब कामनाओं का फल देने वालायम् (yam)whichजिसकेविना (vinā)withoutबिना (na)notनहींएव (eva)at allहीतत् (tat)thatवहसम्यक् (samyak)properठीकआसुरम् (āsuram)demonicआसुरनिष्फलम् (niṣphalam)fruitlessनिष्फलभवेत् (bhavet)becomesहो जाता है

Verse 87

८७ तद्यथा : आधारे ॐ नमः, हृदि नं नमः, वक्त्रे मों नमः, दोर्मूले नां नमः रां नमः, पादयोः यं नमः णां नमः नाभौ यं नमः । एवं कण्ठे नाभौ हृदि कुचयोः पार्श्वयोः पृष्ठे च । मूर्ध्नि आस्ये नेत्रयोः श्रवणयोः घ्राणयोः हस्तयोः सन्ध्यंगुलीषु । तथा पादयोः सन्ध्यंगुलीषु । हृदये सप्तधातुषु प्राणेषु । धातवस्तु : त्वगसृङ्मांसमेदोस्थिमज्जशुक्राणि धातवः । मूर्ध्नि नेत्रे आस्ये हृदि कुक्षौ ऊर्वोः । जङ्घयोः पादयोर्गण्डयोरंसयोः ऊर्वोः पादयोश्चक्रे शङ्खे गदायां पद्मे च विन्यसेत् ॥८७॥

tadyathā : ādhāre oṃ namaḥ, hṛdi naṃ namaḥ, vaktre moṃ namaḥ, dormūle nāṃ namaḥ rāṃ namaḥ, pādayoḥ yaṃ namaḥ ṇāṃ namaḥ nābhau yaṃ namaḥ | evaṃ kaṇṭhe nābhau hṛdi kucayoḥ pārśvayoḥ pṛṣṭhe ca | mūrdhni āsye netrayoḥ śravaṇayoḥ ghrāṇayoḥ hastayoḥ sandhyaṃgulīṣu | tathā pādayoḥ sandhyaṃgulīṣu | hṛdaye saptadhātuṣu prāṇeṣu | dhātavastu : | tvagasṛṅmāṃsamedosthimajjaśukrāṇi dhātavaḥ | mūrdhni netre āsye hṛdi kukṣau ūrvoḥ | jaṅghayoḥ pādayorgaṇḍayoraṃsayoḥ ūrvoḥ pādayoścakre śaṅkhe gadāyāṃ padme ca vinyaset ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.87. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v87. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जैसे: आधार में "ॐ नमः," हृदय में "नं नमः," मुख में "मों नमः," भुजाओं के मूल में "नां नमः" और "रां नमः," पैरों में "यं नमः" और "णां नमः," नाभि में "यं नमः।" इसी तरह कण्ठ, नाभि, हृदय, स्तनों, पार्श्वों और पीठ पर; सिर, मुख, नेत्रों, कानों, नथुनों और हाथों की सन्धियों और उँगलियों पर; वैसे ही पैरों की सन्धियों और उँगलियों पर; हृदय में, सात धातुओं और प्राणों पर। धातु ये हैं: "त्वचा, रक्त, मांस, मेद, अस्थि, मज्जा और शुक्र धातु हैं।" सिर, नेत्र, मुख, हृदय, कुक्षि और जाँघों पर; पिंडलियों, पैरों, गालों और कन्धों पर; जाँघों और पैरों पर; और चक्र, शंख, गदा और पद्म पर न्यास करे।

Thus: on the base "oṃ, homage," on the heart "naṃ, homage," on the mouth "moṃ, homage," on the roots of the arms "nāṃ, homage" and "rāṃ, homage," on the feet "yaṃ, homage" and "ṇāṃ, homage," on the navel "yaṃ, homage." Likewise on the throat, navel, heart, breasts, sides and back; on the head, mouth, eyes, ears, nostrils, and on the joints and fingers of the hands; likewise on the joints and toes of the feet; on the heart, on the seven bodily elements and the breaths. The bodily elements: "skin, blood, flesh, fat, bone, marrow and seed are the bodily elements." On the head, eyes, mouth, heart, belly and thighs; on the shanks, feet, cheeks and shoulders; on the thighs and feet; and on the discus, conch, mace and lotus one should place them.

Word by wordपदार्थ

त्वक्-असृक्-मांस-मेदः-अस्थि-मज्ज-शुक्राणि (tvak-asṛk-māṃsa-medaḥ-asthi-majja-śukrāṇi)skin, blood, flesh, fat, bone, marrow and seedत्वचा, रक्त, मांस, मेद, अस्थि, मज्जा और शुक्रधातवः (dhātavaḥ)the bodily elementsधातु

Verse 88

८८ बद्धदिक्चक्रमन्त्रेण मन्त्रवर्णांस्तनौ न्यसेत् । आधारे हृदये वक्त्रे दोःपन्मूलेषु नाभिके । कण्ठे नाभौ हृदि कुचे पार्श्वे पृष्ठे च तत्परम् । मूर्धास्यनेत्रश्रवणघ्राणेषु तदनन्तरम् । दोःपादसन्ध्यंगुलीषु धातुप्राणेषु हृत्स्थले । मूर्धेक्षणास्यहृत्कुक्षिसोरुजङ्घापदद्वये । एकैकशो न्यसेद्वर्णान्गण्डांसोरुपदेषु च । शङ्खचक्रगदाम्भोजपादेष्वहितो न्यसेत् ॥८८॥

baddhadikcakramantreṇa mantravarṇāṃstanau nyaset | ādhāre hṛdaye vaktre doḥpanmūleṣu nābhike | kaṇṭhe nābhau hṛdi kuce pārśve pṛṣṭhe ca tatparam | mūrdhāsyanetraśravaṇaghrāṇeṣu tadanantaram | doḥpādasandhyaṃgulīṣu dhātuprāṇeṣu hṛtsthale | mūrdhekṣaṇāsyahṛtkukṣisorujaṅghāpadadvaye | ekaikaśo nyasedvarṇāngaṇḍāṃsorupadeṣu ca | śaṅkhacakragadāmbhojapādeṣvahito nyaset ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.88. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v88. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"चक्र मन्त्र से दिशाएँ बाँधकर मन्त्र के अक्षरों का शरीर पर न्यास करे: आधार, हृदय, मुख, भुजाओं और पैरों के मूल, और नाभि पर; उसके बाद कण्ठ, नाभि, हृदय, स्तन, पार्श्व और पीठ पर; उसके बाद सिर, मुख, नेत्र, कान और नथुनों पर; भुजाओं और पैरों की सन्धियों और उँगलियों पर, हृदय के स्थान में धातुओं और प्राणों पर; सिर, नेत्र, मुख, हृदय, कुक्षि, और दोनों जाँघों, पिंडलियों और पैरों पर एक-एक करके अक्षरों का न्यास करे, और गालों, कन्धों, जाँघों और पैरों पर; सावधान होकर शंख, चक्र, गदा, कमल और पैरों पर न्यास करे।"

"With the directions bound by the discus mantra, one should place the letters of the mantra on the body: on the base, heart, mouth, the roots of the arms and feet, and the navel; after that on the throat, navel, heart, breast, side and back; after that on head, mouth, eyes, ears and nostrils; on the joints and fingers of arms and feet, on the bodily elements and breaths in the region of the heart; on head, eyes, mouth, heart, belly, and both thighs, shanks and feet one should place the letters one by one, and on cheeks, shoulders, thighs and feet; intent, one should place them on the conch, discus, mace, lotus and feet."

Word by wordपदार्थ

बद्ध-दिक्-चक्र-मन्त्रेण (baddha-dik-cakra-mantreṇa)with the directions bound by the discus mantraचक्र मन्त्र से दिशाएँ बाँधकरमन्त्र-वर्णान् (mantra-varṇān)the letters of the mantraमन्त्र के अक्षरों कोतनौ (tanau)on the bodyशरीर परन्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेआधारे (ādhāre)on the baseआधार परहृदये (hṛdaye)on the heartहृदय परवक्त्रे (vaktre)on the mouthमुख परदोः-पद्-मूलेषु (doḥ-pad-mūleṣu)on the roots of the arms and feetभुजाओं और पैरों के मूल परनाभिके (nābhike)on the navelनाभि परकण्ठे (kaṇṭhe)on the throatकण्ठ परनाभौ (nābhau)on the navelनाभि परहृदि (hṛdi)on the heartहृदय परकुचे (kuce)on the breastस्तन परपार्श्वे (pārśve)on the sideपार्श्व परपृष्ठे (pṛṣṭhe)on the backपीठ पर (ca)andऔरतत्-परम् (tat-param)after thatउसके बादमूर्ध-आस्य-नेत्र-श्रवण-घ्राणेषु (mūrdha-āsya-netra-śravaṇa-ghrāṇeṣu)on head, mouth, eyes, ears and nostrilsसिर, मुख, नेत्र, कान और नथुनों परतद्-अनन्तरम् (tad-anantaram)after thatउसके बाददोः-पाद-सन्धि-अंगुलीषु (doḥ-pāda-sandhi-aṃgulīṣu)on the joints and fingers of arms and feetभुजाओं और पैरों की सन्धियों और उँगलियों परधातु-प्राणेषु (dhātu-prāṇeṣu)on the bodily elements and breathsधातुओं और प्राणों परहृत्-स्थले (hṛt-sthale)in the region of the heartहृदय के स्थान मेंमूर्ध-ईक्षण-आस्य-हृत्-कुक्षि-स-ऊरु-जङ्घा-पद-द्वये (mūrdha-īkṣaṇa-āsya-hṛt-kukṣi-sa-ūru-jaṅghā-pada-dvaye)on head, eyes, mouth, heart, belly, and both thighs, shanks and feetसिर, नेत्र, मुख, हृदय, कुक्षि, और दोनों जाँघों, पिंडलियों और पैरों परएकैकशः (ekaikaśaḥ)one by oneएक-एक करकेन्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेवर्णान् (varṇān)the lettersअक्षरों कोगण्ड-अंस-ऊरु-पदेषु (gaṇḍa-aṃsa-ūru-padeṣu)on cheeks, shoulders, thighs and feetगालों, कन्धों, जाँघों और पैरों पर (ca)andऔरशङ्ख-चक्र-गदा-अम्भोज-पादेषु (śaṅkha-cakra-gadā-ambhoja-pādeṣu)on the conch, discus, mace, lotus and feetशंख, चक्र, गदा, कमल और पैरों परअहितः (ahitaḥ)intentसावधान होकरन्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करे

Verse 89

८९ ततो मूर्तिपञ्जरन्यासः : ललाटे ॐ अं केशवाय धात्रे नमः । कुक्षौ नं आं नारायणाय अर्यम्णे नमः ॥ हृदि मों इं माधवाय मित्राय नमः । गलकूपे भं ईं गोविन्दाय वरुणाय नमः ॥ दक्षपार्श्वे गं उं विष्णवे अंशवे नमः । दक्षिणांसे वं ऊं मधुसूदनाय भगाय नमः । गलदक्षिणभागे तें एं त्रिविक्रमाय विवस्वते नमः । वामपार्श्वे वां ऐं वामनाय इन्द्राय नमः ॥ वामांसे सुं ओं श्रीधराय पूष्णे नमः । गलवामभागे दें औं हृषिकेशाय पर्जन्याय नमः । पृष्ठे वां अं पद्मनाभाय त्वष्ट्रे नमः । ककुदि यं अः दामोदराय विष्णवे नमः । ततो वक्ष्यमाणकिरीटमन्त्रेण व्यापकं कृत्वा शिरसि द्वादशाक्षरमन्त्रं न्यसेत् ॥८९॥

tato mūrtipañjaranyāsaḥ : lalāṭe oṃ aṃ keśavāya dhātre namaḥ | kukṣau naṃ āṃ nārāyaṇāya aryamṇe namaḥ || hṛdi moṃ iṃ mādhavāya mitrāya namaḥ | galakūpe bhaṃ īṃ govindāya varuṇāya namaḥ || dakṣapārśve gaṃ uṃ viṣṇave aṃśave namaḥ | dakṣiṇāṃse vaṃ ūṃ madhusūdanāya bhagāya namaḥ | galadakṣiṇabhāge teṃ eṃ trivikramāya vivasvate namaḥ | vāmapārśve vāṃ aiṃ vāmanāya indrāya namaḥ || vāmāṃse suṃ oṃ śrīdharāya pūṣṇe namaḥ | galavāmabhāge deṃ auṃ hṛṣikeśāya parjanyāya namaḥ | pṛṣṭhe vāṃ aṃ padmanābhāya tvaṣṭre namaḥ | kakudi yaṃ aḥ dāmodarāya viṣṇave namaḥ | tato vakṣyamāṇakirīṭamantreṇa vyāpakaṃ kṛtvā śirasi dvādaśākṣaramantraṃ nyaset ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.89. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v89. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर मूर्तिपञ्जर न्यास: ललाट पर "ॐ अं केशव को, धाता को नमः"; कुक्षि पर "नं आं नारायण को, अर्यमा को नमः"; हृदय पर "मों इं माधव को, मित्र को नमः"; गले के गड्ढे पर "भं ईं गोविन्द को, वरुण को नमः"; दाहिने पार्श्व पर "गं उं विष्णु को, अंशु को नमः"; दाहिने कन्धे पर "वं ऊं मधुसूदन को, भग को नमः"; गले के दाहिने भाग पर "तें एं त्रिविक्रम को, विवस्वान् को नमः"; बाएँ पार्श्व पर "वां ऐं वामन को, इन्द्र को नमः"; बाएँ कन्धे पर "सुं ओं श्रीधर को, पूषा को नमः"; गले के बाएँ भाग पर "दें औं हृषीकेश को, पर्जन्य को नमः"; पीठ पर "वां अं पद्मनाभ को, त्वष्टा को नमः"; ककुद पर "यं अः दामोदर को, विष्णु को नमः।" फिर आगे कहे जाने वाले किरीट मन्त्र से व्यापक न्यास करके सिर पर द्वादशाक्षर मन्त्र का न्यास करे।

Then the nyāsa of the cage of forms: on the forehead "oṃ aṃ, to Keśava, to Dhātṛ, homage"; on the belly "naṃ āṃ, to Nārāyaṇa, to Aryaman, homage"; on the heart "moṃ iṃ, to Mādhava, to Mitra, homage"; on the hollow of the throat "bhaṃ īṃ, to Govinda, to Varuṇa, homage"; on the right side "gaṃ uṃ, to Viṣṇu, to Aṃśu, homage"; on the right shoulder "vaṃ ūṃ, to Madhusūdana, to Bhaga, homage"; on the right part of the throat "teṃ eṃ, to Trivikrama, to Vivasvat, homage"; on the left side "vāṃ aiṃ, to Vāmana, to Indra, homage"; on the left shoulder "suṃ oṃ, to Śrīdhara, to Pūṣan, homage"; on the left part of the throat "deṃ auṃ, to Hṛṣīkeśa, to Parjanya, homage"; on the back "vāṃ aṃ, to Padmanābha, to Tvaṣṭṛ, homage"; on the hump "yaṃ aḥ, to Dāmodara, to Viṣṇu, homage." Then, having done the pervading nyāsa with the crown mantra to be told, one should place the twelve-syllable mantra on the head.

Verse 90

९० अष्टार्णोऽष्टप्रकृत्यर्थो ज्ञेयः स्याच्चतुरात्मनाम् । संयोगात्सूरिभिः प्रोक्तो विशिष्टो द्वादशाक्षरः । अतस्तन्मन्त्रवर्णाद्या द्वादशस्वरसंयुताः । द्वादशादित्यसहिता मूर्तीर्द्वादश विन्यसेत् । केशवाद्याः क्रमादेहे वक्ष्यमाणविधानतः । ललाटे केशवं धात्रा कुक्षौ नारायणं पुनः । अर्यम्णा हृदि मित्रेण माधवं कण्ठदेशतः वरुणेन च गोविन्दं पुनर्दक्षिणपार्श्वके । अंशुना विष्णुमंसे स्यात्भगेन मधुसूदनम् । गले विवस्वता युक्तं त्रिविक्रममनन्तरम् । वामपार्श्वस्थमिन्द्रेण वामनाख्यमथांसके । पूष्णा श्रीधरनामानं गले पर्जन्यसंयुतम् । हृषीकेशाह्वयं पृष्ठे पद्मनाभं ततः परम् । त्वष्ट्रा दामोदरं पश्चाद्विष्णुना ककुदि न्यसेत् । द्वादशार्णं महामन्त्रं ततो मूर्ध्नि प्रविन्यसेत् । ततः किरीटमन्त्रेण व्यापकं विन्यसेत्ततः ॥९०॥

aṣṭārṇo'ṣṭaprakṛtyartho jñeyaḥ syāccaturātmanām | saṃyogātsūribhiḥ prokto viśiṣṭo dvādaśākṣaraḥ | atastanmantravarṇādyā dvādaśasvarasaṃyutāḥ | dvādaśādityasahitā mūrtīrdvādaśa vinyaset | keśavādyāḥ kramādehe vakṣyamāṇavidhānataḥ | lalāṭe keśavaṃ dhātrā kukṣau nārāyaṇaṃ punaḥ | aryamṇā hṛdi mitreṇa mādhavaṃ kaṇṭhadeśataḥ varuṇena ca govindaṃ punardakṣiṇapārśvake | aṃśunā viṣṇumaṃse syātbhagena madhusūdanam | gale vivasvatā yuktaṃ trivikramamanantaram | vāmapārśvasthamindreṇa vāmanākhyamathāṃsake | pūṣṇā śrīdharanāmānaṃ gale parjanyasaṃyutam | hṛṣīkeśāhvayaṃ pṛṣṭhe padmanābhaṃ tataḥ param | tvaṣṭrā dāmodaraṃ paścādviṣṇunā kakudi nyaset | dvādaśārṇaṃ mahāmantraṃ tato mūrdhni pravinyaset | tataḥ kirīṭamantreṇa vyāpakaṃ vinyasettataḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.90. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v90. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"आठ अक्षरों वाला मन्त्र आठ प्रकृतियों के अर्थ वाला जानना चाहिए; चार आत्माओं के संयोग से विद्वानों ने विशिष्ट बारह अक्षरों वाला कहा है। इसलिए उस मन्त्र के अक्षरों से शुरू, बारह स्वरों से युक्त, बारह आदित्यों सहित बारह मूर्तियों का न्यास करे — केशव आदि क्रम से शरीर पर आगे कहे विधान से: ललाट पर धाता के साथ केशव, फिर कुक्षि पर अर्यमा के साथ नारायण, हृदय पर मित्र के साथ माधव, और कण्ठ के स्थान पर वरुण के साथ गोविन्द, फिर दाहिने पार्श्व पर अंशु के साथ विष्णु, कन्धे पर भग के साथ मधुसूदन, फिर गले पर विवस्वान् से युक्त त्रिविक्रम, फिर बाएँ पार्श्व पर इन्द्र के साथ वामन, कन्धे पर पूषा के साथ श्रीधर, गले पर पर्जन्य से युक्त हृषीकेश, उसके बाद पीठ पर त्वष्टा के साथ पद्मनाभ, और बाद में ककुद पर विष्णु के साथ दामोदर रखे। फिर सिर पर बारह अक्षरों वाले महामन्त्र का न्यास करे, और फिर किरीट मन्त्र से व्यापक न्यास करे।"

"The eight-lettered mantra is to be known as meaning the eight prakṛtis; by joining the four selves the wise declare the distinguished twelve-lettered one. Therefore one should place the twelve forms, beginning with the letters of that mantra, joined with the twelve vowels and together with the twelve Ādityas — Keśava and the rest in order on the body by the rule to be told: Keśava with Dhātṛ on the forehead, then Nārāyaṇa with Aryaman on the belly, Mādhava with Mitra on the heart, and Govinda with Varuṇa in the region of the throat, then Viṣṇu with Aṃśu on the right side, Madhusūdana with Bhaga on the shoulder, next Trivikrama joined with Vivasvat on the throat, then the one named Vāmana with Indra placed on the left side, the one named Śrīdhara with Pūṣan on the shoulder, the one called Hṛṣīkeśa joined with Parjanya on the throat, next Padmanābha on the back with Tvaṣṭṛ, and afterwards Dāmodara with Viṣṇu one should place on the hump. Then one should place the twelve-lettered great mantra on the head, and then do the pervading nyāsa with the crown mantra."

Word by wordपदार्थ

अष्ट-अर्णः (aṣṭa-arṇaḥ)the eight-letteredआठ अक्षरों वालाअष्ट-प्रकृति-अर्थः (aṣṭa-prakṛti-arthaḥ)meaning the eight prakṛtisआठ प्रकृतियों के अर्थ वालाज्ञेयः (jñeyaḥ)is to be knownजानना चाहिएस्यात् (syāt)isहैचतुर्-आत्मनाम् (catur-ātmanām)of the four selvesचार आत्माओं केसंयोगात् (saṃyogāt)by the joiningसंयोग सेसूरिभिः (sūribhiḥ)by the wiseविद्वानों नेप्रोक्तः (proktaḥ)is declaredकहाविशिष्टः (viśiṣṭaḥ)distinguishedविशिष्टद्वादश-अक्षरः (dvādaśa-akṣaraḥ)the twelve-letteredबारह अक्षरों वालाअतः (ataḥ)thereforeइसलिएतत्-मन्त्र-वर्ण-आद्याः (tat-mantra-varṇa-ādyāḥ)beginning with the letters of that mantraउस मन्त्र के अक्षरों से शुरूद्वादश-स्वर-संयुताः (dvādaśa-svara-saṃyutāḥ)joined with the twelve vowelsबारह स्वरों से युक्तद्वादश-आदित्य-सहिताः (dvādaśa-āditya-sahitāḥ)together with the twelve Ādityasबारह आदित्यों सहितमूर्तीः (mūrtīḥ)the formsमूर्तियों कोद्वादश (dvādaśa)twelveबारहविन्यसेत् (vinyaset)one should placeन्यास करेकेशव-आद्याः (keśava-ādyāḥ)Keśava and the restकेशव आदिक्रमात् (kramāt)in orderक्रम सेदेहे (dehe)on the bodyशरीर परवक्ष्यमाण-विधानतः (vakṣyamāṇa-vidhānataḥ)by the rule to be toldआगे कहे विधान सेललाटे (lalāṭe)on the foreheadललाट परकेशवम् (keśavam)Keśavaकेशव कोधात्रा (dhātrā)with Dhātṛधाता के साथकुक्षौ (kukṣau)on the bellyकुक्षि परनारायणम् (nārāyaṇam)Nārāyaṇaनारायण कोपुनः (punaḥ)againफिरअर्यम्णा (aryamṇā)with Aryamanअर्यमा के साथहृदि (hṛdi)on the heartहृदय परमित्रेण (mitreṇa)with Mitraमित्र के साथमाधवम् (mādhavam)Mādhavaमाधव कोकण्ठ-देशतः (kaṇṭha-deśataḥ)in the region of the throatकण्ठ के स्थान परवरुणेन (varuṇena)with Varuṇaवरुण के साथ (ca)andऔरगोविन्दम् (govindam)Govindaगोविन्द कोपुनः (punaḥ)againफिरदक्षिण-पार्श्वके (dakṣiṇa-pārśvake)on the right sideदाहिने पार्श्व परअंशुना (aṃśunā)with Aṃśuअंशु के साथविष्णुम् (viṣṇum)Viṣṇuविष्णु कोअंसे (aṃse)on the shoulderकन्धे परस्यात् (syāt)should beहोभगेन (bhagena)with Bhagaभग के साथमधुसूदनम् (madhusūdanam)Madhusūdanaमधुसूदन कोगले (gale)on the throatगले परविवस्वता (vivasvatā)with Vivasvatविवस्वान् के साथयुक्तम् (yuktam)joinedयुक्तत्रिविक्रमम् (trivikramam)Trivikramaत्रिविक्रम कोअनन्तरम् (anantaram)nextफिरवाम-पार्श्व-स्थम् (vāma-pārśva-stham)placed on the left sideबाएँ पार्श्व पर स्थितइन्द्रेण (indreṇa)with Indraइन्द्र के साथवामन-आख्यम् (vāmana-ākhyam)the one named Vāmanaवामन नाम वाले कोअथ (atha)thenफिरअंसके (aṃsake)on the shoulderकन्धे परपूष्णा (pūṣṇā)with Pūṣanपूषा के साथश्रीधर-नामानम् (śrīdhara-nāmānam)the one named Śrīdharaश्रीधर नाम वाले कोगले (gale)on the throatगले परपर्जन्य-संयुतम् (parjanya-saṃyutam)joined with Parjanyaपर्जन्य से युक्तहृषीकेश-आह्वयम् (hṛṣīkeśa-āhvayam)the one called Hṛṣīkeśaहृषीकेश नाम वाले कोपृष्ठे (pṛṣṭhe)on the backपीठ परपद्मनाभम् (padmanābham)Padmanābhaपद्मनाभ कोततः (tataḥ)thenफिरपरम् (param)nextउसके बादत्वष्ट्रा (tvaṣṭrā)with Tvaṣṭṛत्वष्टा के साथदामोदरम् (dāmodaram)Dāmodaraदामोदर कोपश्चात् (paścāt)afterwardsबाद मेंविष्णुना (viṣṇunā)with Viṣṇuविष्णु के साथककुदि (kakudi)on the humpककुद परन्यसेत् (nyaset)one should placeरखेद्वादश-अर्णम् (dvādaśa-arṇam)twelve-letteredबारह अक्षरों वालेमहा-मन्त्रम् (mahā-mantram)the great mantraमहामन्त्र कोततः (tataḥ)thenफिरमूर्ध्नि (mūrdhni)on the headसिर परप्रविन्यसेत् (pravinyaset)one should placeन्यास करेततः (tataḥ)thenफिरकिरीट-मन्त्रेण (kirīṭa-mantreṇa)with the crown mantraकिरीट मन्त्र सेव्यापकम् (vyāpakam)the pervading nyāsaव्यापक न्यासविन्यसेत् (vinyaset)one should placeकरेततः (tataḥ)thenफिर

तथा च गौतमीये — And so too in the Gautamīya: और वैसे ही गौतमीय में:

Verse 91

९१ द्वादशाक्षरं मन्त्रवरं विन्यसेद्ब्रह्मरन्ध्रके । वासुदेवो भवेत्साक्षाद्व्यापितस्तस्य तेजसा । त्रिमात्रिकं समुद्धृत्य नमो भगवते लिखेत् । वासुदेवं चतुर्थ्यां तु मन्त्रोऽयं सुरपादपः । अस्य विज्ञानमात्रेण वासुदेवः प्रजायते ॥९१॥

dvādaśākṣaraṃ mantravaraṃ vinyasedbrahmarandhrake | vāsudevo bhavetsākṣādvyāpitastasya tejasā | trimātrikaṃ samuddhṛtya namo bhagavate likhet | vāsudevaṃ caturthyāṃ tu mantro'yaṃ surapādapaḥ | asya vijñānamātreṇa vāsudevaḥ prajāyate ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.91. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v91. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"बारह अक्षरों वाले श्रेष्ठ मन्त्र का ब्रह्मरन्ध्र पर न्यास करे; उसके तेज से व्याप्त होकर साक्षात् वासुदेव हो जाता है। तीन मात्राओं वाला प्रणव निकालकर नमो भगवते और चतुर्थी में वासुदेव लिखे — यह मन्त्र कल्पवृक्ष है; इसके ज्ञान मात्र से वासुदेव हो जाता है।"

"One should place the twelve-lettered best of mantras on the brahmarandhra; one becomes Vāsudeva in person, pervaded by his splendour. Having drawn out the three-mora praṇava, one should write namo bhagavate and Vāsudeva in the dative — this mantra is a wish-fulfilling tree; by mere knowledge of it one becomes Vāsudeva."

Word by wordपदार्थ

द्वादश-अक्षरम् (dvādaśa-akṣaram)twelve-letteredबारह अक्षरों वालेमन्त्र-वरम् (mantra-varam)the best of mantrasश्रेष्ठ मन्त्र कोविन्यसेत् (vinyaset)one should placeन्यास करेब्रह्मरन्ध्रके (brahmarandhrake)on the brahmarandhraब्रह्मरन्ध्र परवासुदेवः (vāsudevaḥ)Vāsudevaवासुदेवभवेत् (bhavet)one becomesहो जाता हैसाक्षात् (sākṣāt)in personसाक्षात्व्यापितः (vyāpitaḥ)pervadedव्याप्ततस्य (tasya)of thatउसकेतेजसा (tejasā)by the splendourतेज सेत्रि-मात्रिकम् (tri-mātrikam)the three-mora praṇavaतीन मात्राओं वाला प्रणवसमुद्धृत्य (samuddhṛtya)having drawn outनिकालकरनमः (namaḥ)namaḥनमःभगवते (bhagavate)bhagavateभगवतेलिखेत् (likhet)one should writeलिखेवासुदेवम् (vāsudevam)Vāsudevaवासुदेव कोचतुर्थ्याम् (caturthyām)in the dativeचतुर्थी मेंतु (tu)andऔरमन्त्रः (mantraḥ)the mantraमन्त्रअयम् (ayam)thisयहसुर-पादपः (sura-pādapaḥ)the wish-fulfilling treeकल्पवृक्षअस्य (asya)of thisइसकेविज्ञान-मात्रेण (vijñāna-mātreṇa)by mere knowledgeज्ञान मात्र सेवासुदेवः (vāsudevaḥ)Vāsudevaवासुदेवप्रजायते (prajāyate)one becomesहो जाता है

Verse 92

९२ तत अमुं मन्त्रं पठेत् : चैतन्यामृतवपुरर्ककोटितेजा मूर्ध्निस्थो वपुरखिलं स वासुदेवः । उधस्यं सुविमलपायसीव सिक्तं व्याप्नोति प्रकटितमन्त्रवर्णं सङ्कीर्णम् । न्यासफलन्तु : तन्मूर्तिपञ्जरन्यासोऽभिहितः परमेष्ठिना । सकृन्न्यासाद्भवेन्मन्त्री विष्णुमूर्तिरनुत्तमा । मूर्तिपञ्जरन्यासस्तु बहुधा । ॐ अं धातृसहितकेशवाय नमः इति केचित् । ॐ अं केशव धातृभ्यां नमः इत्यन्ये । ॐ अं केशवसहित-धात्रे नमः इत्यपरे । तत्र ॥ वासुदेवमनोरेकं वर्णं क्लीबविवर्जितम् । स्वरैकं बिन्दुसंयुक्तं चतुर्थ्यां केशवादिकम् । तथा धात्र्यादिकञ्चोक्त्वा नमो न्यास उदाहृतः । इति नारदीयतन्त्रात् ॐ अं केशवाय धात्रे नमः इति वदन्ति ॥९२॥

tata amuṃ mantraṃ paṭhet : | caitanyāmṛtavapurarkakoṭitejā mūrdhnistho vapurakhilaṃ sa vāsudevaḥ | udhasyaṃ suvimalapāyasīva siktaṃ vyāpnoti prakaṭitamantravarṇaṃ saṅkīrṇam | nyāsaphalantu : | tanmūrtipañjaranyāso'bhihitaḥ parameṣṭhinā | sakṛnnyāsādbhavenmantrī viṣṇumūrtiranuttamā | mūrtipañjaranyāsastu bahudhā | oṃ aṃ dhātṛsahitakeśavāya namaḥ iti kecit | oṃ aṃ keśava dhātṛbhyāṃ namaḥ ityanye | oṃ aṃ keśavasahita-dhātre namaḥ ityapare | tatra | vāsudevamanorekaṃ varṇaṃ klībavivarjitam | svaraikaṃ bindusaṃyuktaṃ caturthyāṃ keśavādikam | tathā dhātryādikañcoktvā namo nyāsa udāhṛtaḥ | iti nāradīyatantrāt oṃ aṃ keśavāya dhātre namaḥ iti vadanti ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.92. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v92. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर यह मन्त्र पढ़े: "वह वासुदेव, जिसका शरीर चैतन्य का अमृत है, जो करोड़ सूर्यों के तेज वाला है, सिर पर स्थित होकर प्रकट हुए मन्त्र के अक्षरों से भरे पूरे शरीर को व्याप्त करता है, जैसे थन से निकले अत्यन्त शुद्ध दूध से सींचा हुआ हो।" और न्यास का फल: "वह मूर्तिपञ्जर न्यास परमेष्ठी ने कहा है; एक बार न्यास से मन्त्री विष्णु की सर्वोत्तम मूर्ति हो जाता है।" मूर्तिपञ्जर न्यास अनेक प्रकार से है। कुछ कहते हैं "ॐ अं धाता सहित केशव को नमः"; दूसरे "ॐ अं केशव और धाता को नमः"; और दूसरे "ॐ अं केशव सहित धाता को नमः।" इस पर: "वासुदेव मन्त्र का एक अक्षर, नपुंसक स्वरों को छोड़कर बिन्दु से युक्त एक स्वर, चतुर्थी में केशव आदि, और वैसे ही धाता आदि, और नमः कहकर — यह न्यास कहा गया है।" नारदीय तन्त्र के इस वचन से "ॐ अं केशव को, धाता को नमः" ऐसा कहते हैं।

Then one should recite this mantra: "He, Vāsudeva, whose body is the nectar of consciousness, with the splendour of ten million suns, standing on the head, pervades the entire body, crowded with the letters of the mantra made manifest, as if sprinkled with pure milk from the udder." And the fruit of the nyāsa: "That nyāsa of the cage of forms is declared by Parameṣṭhin; by placing it once the mantra-holder becomes an unsurpassed form of Viṣṇu." The nyāsa of the cage of forms is done in many ways. Some say "Om aṃ, homage to Keśava together with Dhātṛ"; others "Om aṃ, homage to Keśava and Dhātṛ"; others again "Om aṃ, homage to Dhātṛ together with Keśava." On this: "One letter of the Vāsudeva mantra, one vowel leaving out the neuter ones joined with bindu, Keśava and the rest in the dative, and likewise Dhātṛ and the rest, and having said namaḥ — this is declared the nyāsa." On the strength of this from the Nāradīyatantra they say "Om aṃ, to Keśava, to Dhātṛ, homage."

Word by wordपदार्थ

चैतन्य-अमृत-वपुः (caitanya-amṛta-vapuḥ)whose body is the nectar of consciousnessचैतन्य के अमृत का शरीर वालाअर्क-कोटि-तेजाः (arka-koṭi-tejāḥ)with the splendour of ten million sunsकरोड़ सूर्यों के तेज वालामूर्ध्नि-स्थः (mūrdhni-sthaḥ)standing on the headसिर पर स्थितवपुः (vapuḥ)the bodyशरीर कोअखिलम् (akhilam)entireपूरेसः (saḥ)heवहवासुदेवः (vāsudevaḥ)Vāsudevaवासुदेवउधस्यम् (udhasyam)from the udderथन से निकलेसु-विमल-पायसी (su-vimala-pāyasī)pure milkअत्यन्त शुद्ध दूधइव (iva)likeजैसेसिक्तम् (siktam)sprinkledसींचा हुआव्याप्नोति (vyāpnoti)pervadesव्याप्त करता हैप्रकटित-मन्त्र-वर्णम् (prakaṭita-mantra-varṇam)with the letters of the mantra made manifestप्रकट हुए मन्त्र के अक्षरों वालेसङ्कीर्णम् (saṅkīrṇam)crowdedभरे हुएतत्-मूर्ति-पञ्जर-न्यासः (tat-mūrti-pañjara-nyāsaḥ)that nyāsa of the cage of formsवह मूर्तिपञ्जर न्यासअभिहितः (abhihitaḥ)is declaredकहा गयापरमेष्ठिना (parameṣṭhinā)by Parameṣṭhinपरमेष्ठी नेसकृत् (sakṛt)onceएक बारन्यासात् (nyāsāt)by the placingन्यास सेभवेत् (bhavet)becomesहो जाता हैमन्त्री (mantrī)the mantra-holderमन्त्रीविष्णु-मूर्तिः (viṣṇu-mūrtiḥ)a form of Viṣṇuविष्णु की मूर्तिअनुत्तमा (anuttamā)unsurpassedसर्वोत्तमवासुदेव-मनोः (vāsudeva-manoḥ)of the Vāsudeva mantraवासुदेव मन्त्र काएकम् (ekam)oneएकवर्णम् (varṇam)letterअक्षरक्लीब-विवर्जितम् (klība-vivarjitam)leaving out the neuter vowelsनपुंसक स्वरों को छोड़करस्वर-एकम् (svara-ekam)one vowelएक स्वरबिन्दु-संयुक्तम् (bindu-saṃyuktam)joined with binduबिन्दु से युक्तचतुर्थ्याम् (caturthyām)in the dativeचतुर्थी मेंकेशव-आदिकम् (keśava-ādikam)Keśava and the restकेशव आदि कोतथा (tathā)likewiseवैसे हीधात्री-आदिकम् (dhātrī-ādikam)Dhātṛ and the restधाता आदि को (ca)andऔरउक्त्वा (uktvā)having saidकहकरनमः (namaḥ)namaḥनमःन्यासः (nyāsaḥ)the nyāsaन्यासउदाहृतः (udāhṛtaḥ)is declaredकहा गया

Verse 93

९३ ततः ॐ किरीटकेयूरहारमकरकुण्डलशङ्खचक्रगदाम्भोजहस्तपीताम्बरधरश्रीवत्साङ्कितवक्षःस्थलश्रीभूमिसहितस्वात्मज्योतिर्मयदीप्तकराय सहस्रादित्यतेजसे नमः । इति मन्त्रेण व्यापकं विन्यस्य मुद्राः प्रदर्श्य ध्यानं कुर्यात् ॥९३॥

tataḥ oṃ kirīṭakeyūrahāramakarakuṇḍalaśaṅkhacakragadāmbhojahastapītāmbaradharaśrīvatsāṅkitavakṣaḥsthalaśrībhūmisahitasvātmajyotirmayadīptakarāya sahasrādityatejase namaḥ | iti mantreṇa vyāpakaṃ vinyasya mudrāḥ pradarśya dhyānaṃ kuryāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.93. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v93. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर "ॐ किरीट, केयूर, हार और मकर-कुण्डल धारण करने वाले, हाथों में शंख, चक्र, गदा और कमल लिए, पीताम्बर पहने, श्रीवत्स से अंकित छाती वाले, श्री और भूमि सहित, अपनी ज्योति से दीप्त हाथों वाले, हज़ार सूर्यों के तेज वाले को नमः" — इस मन्त्र से व्यापक न्यास करके, मुद्राएँ दिखाकर ध्यान करे।

Then, having done the pervading nyāsa with the mantra "Om, homage to him whose hands are bright with his own light — the wearer of crown, armlets, necklace and makara earrings, with conch, discus, mace and lotus in his hands, clad in yellow, his chest marked with the Śrīvatsa, together with Śrī and Bhūmi — to him with the splendour of a thousand suns," and shown the mudrās, one should do the meditation.

तथा च प्रपञ्चसारे — And so too in the Prapañcasāra: और वैसे ही प्रपञ्चसार में:

Verse 94

९४ किरीटकेयूरहारपदान्याभाष्य मन्त्रवित् । मकारान्ते कुण्डलञ्च शङ्खचक्रगदादिकम् । पद्महस्तपदं प्रोक्त्वा पीताम्बरधरेति च । श्रीवत्साङ्कितमाभाष्य वक्षःस्थलमथो वदेत् । श्रीभूमिसहितं स्वात्मज्योतिर्मयपदं वदेत् । दीप्तमुक्त्वा करायेति सहस्रादित्यतेजसे । हृदन्तः प्रणवादिः स्यात् किरीटादिमनुद्वयम् । एवं न्यासं पुरा कृत्वा ध्यायेन्नारायणं परम् ॥९४॥

kirīṭakeyūrahārapadānyābhāṣya mantravit | makārānte kuṇḍalañca śaṅkhacakragadādikam | padmahastapadaṃ proktvā pītāmbaradhareti ca | śrīvatsāṅkitamābhāṣya vakṣaḥsthalamatho vadet | śrībhūmisahitaṃ svātmajyotirmayapadaṃ vadet | dīptamuktvā karāyeti sahasrādityatejase | hṛdantaḥ praṇavādiḥ syāt kirīṭādimanudvayam | evaṃ nyāsaṃ purā kṛtvā dhyāyennārāyaṇaṃ param ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.94. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v94. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"मन्त्र का ज्ञाता किरीट, केयूर और हार पद कहकर, और मकर के बाद कुण्डल, और शंख, चक्र, गदा आदि, पद्महस्त पद और पीताम्बरधर कहकर, श्रीवत्साङ्कित कहकर फिर वक्षःस्थल कहे; श्रीभूमिसहित और स्वात्मज्योतिर्मय पद कहे; दीप्त कहकर फिर कराय और सहस्रादित्यतेजसे। किरीट आदि दो मन्त्र प्रणव से शुरू और हृदय मन्त्र पर समाप्त हों। ऐसे पहले न्यास करके परम नारायण का ध्यान करे।"

"The knower of mantras, having said the words kirīṭa, keyūra and hāra, and after makara kuṇḍala, and śaṅkha, cakra, gadā and the rest, having said the word padmahasta and pītāmbaradhara, having said śrīvatsāṅkita, should then say vakṣaḥsthala; he should say śrībhūmisahita and the word svātmajyotirmaya; having said dīpta, then karāya and sahasrādityatejase. The two mantras beginning with kirīṭa should begin with the praṇava and end with the heart mantra. Having first done the nyāsa thus, one should meditate on the supreme Nārāyaṇa."

Word by wordपदार्थ

किरीट-केयूर-हार-पदानि (kirīṭa-keyūra-hāra-padāni)the words kirīṭa, keyūra and hāraकिरीट, केयूर और हार पदआभाष्य (ābhāṣya)having saidकहकरमन्त्र-वित् (mantra-vit)the knower of mantrasमन्त्र का ज्ञातामकार-अन्ते (makāra-ante)after makaraमकर के बादकुण्डलम् (kuṇḍalam)kuṇḍalaकुण्डल (ca)andऔरशङ्ख-चक्र-गदा-आदिकम् (śaṅkha-cakra-gadā-ādikam)śaṅkha, cakra, gadā and the restशंख, चक्र, गदा आदिपद्म-हस्त-पदम् (padma-hasta-padam)the word padmahastaपद्महस्त पदप्रोक्त्वा (proktvā)having saidकहकरपीताम्बरधर (pītāmbaradhara)pītāmbaradharaपीताम्बरधरइति (iti)thusऐसा (ca)andऔरश्रीवत्स-अङ्कितम् (śrīvatsa-aṅkitam)śrīvatsāṅkitaश्रीवत्साङ्कितआभाष्य (ābhāṣya)having saidकहकरवक्षःस्थलम् (vakṣaḥsthalam)vakṣaḥsthalaवक्षःस्थलअथो (atho)thenफिरवदेत् (vadet)one should sayकहेश्री-भूमि-सहितम् (śrī-bhūmi-sahitam)śrībhūmisahitaश्रीभूमिसहितस्वात्म-ज्योतिर्मय-पदम् (svātma-jyotirmaya-padam)the word svātmajyotirmayaस्वात्मज्योतिर्मय पदवदेत् (vadet)one should sayकहेदीप्तम् (dīptam)dīptaदीप्तउक्त्वा (uktvā)having saidकहकरकराय (karāya)karāyaकरायइति (iti)thusऐसासहस्रादित्यतेजसे (sahasrādityatejase)sahasrādityatejaseसहस्रादित्यतेजसेहृद्-अन्तः (hṛd-antaḥ)ending with the heart mantraहृदय मन्त्र पर समाप्तप्रणव-आदिः (praṇava-ādiḥ)beginning with the praṇavaप्रणव से शुरूस्यात् (syāt)should beहोकिरीट-आदि-मनु-द्वयम् (kirīṭa-ādi-manu-dvayam)the two mantras beginning with kirīṭaकिरीट आदि दो मन्त्रएवम् (evam)thusऐसेन्यासम् (nyāsam)the nyāsaन्यासपुरा (purā)firstपहलेकृत्वा (kṛtvā)having doneकरकेध्यायेत् (dhyāyet)one should meditate onध्यान करेनारायणम् (nārāyaṇam)Nārāyaṇaनारायण कापरम् (param)the supremeपरम

Verse 95

९५ ध्यानं यथा : उद्यत्कोटिदिवाकराभमनिशं शङ्खं गदां पङ्कजं चक्रं बिभ्रतमिन्दिरावसुमतीसंशोभिपार्श्वद्वयम् । कोटीराङ्गदहारकुण्डलधरं पीताम्बरं कौस्तुभोद्दीप्तं विश्वधरं स्ववक्षसि लसत्श्रीवत्सचिह्नं भजे ॥ एवं ध्यात्वा मानसैः सम्पूज्य शङ्खस्थापनं कुर्यात् ॥९५॥

dhyānaṃ yathā : | udyatkoṭidivākarābhamaniśaṃ śaṅkhaṃ gadāṃ paṅkajaṃ cakraṃ bibhratamindirāvasumatīsaṃśobhipārśvadvayam | koṭīrāṅgadahārakuṇḍaladharaṃ pītāmbaraṃ kaustubhoddīptaṃ viśvadharaṃ svavakṣasi lasatśrīvatsacihnaṃ bhaje | evaṃ dhyātvā mānasaiḥ sampūjya śaṅkhasthāpanaṃ kuryāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.95. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v95. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

ध्यान इस प्रकार: "मैं उसे भजता हूँ, जो करोड़ उगते सूर्यों जैसी आभा वाला है, सदा शंख, गदा, कमल और चक्र धारण किए है, जिसके दोनों पार्श्व इन्दिरा और पृथ्वी से सुशोभित हैं, जो मुकुट, बाजूबन्द, हार और कुण्डल पहने है, पीताम्बर वाला है, कौस्तुभ से दीप्त है, विश्व को धारण करने वाला है, और जिसकी छाती पर श्रीवत्स चिह्न चमकता है।" ऐसा ध्यान करके मानस उपचारों से पूजा करके शंख स्थापना करे।

The meditation, thus: "I worship him who shines like ten million rising suns, always holding conch, mace, lotus and discus, his two sides adorned by Indirā and the earth, wearing crown, armlets, necklace and earrings, in yellow garments, bright with the Kaustubha, the bearer of the universe, with the shining mark of the Śrīvatsa on his chest." Having meditated thus and worshipped with the mental offerings, one should set up the conch.

Word by wordपदार्थ

उद्यत्-कोटि-दिवाकर-आभम् (udyat-koṭi-divākara-ābham)shining like ten million rising sunsकरोड़ उगते सूर्यों जैसी आभा वालेअनिशम् (aniśam)alwaysसदाशङ्खम् (śaṅkham)conchशंखगदाम् (gadām)maceगदापङ्कजम् (paṅkajam)lotusकमलचक्रम् (cakram)discusचक्रबिभ्रतम् (bibhratam)holdingधारण किएइन्दिरा-वसुमती-संशोभि-पार्श्व-द्वयम् (indirā-vasumatī-saṃśobhi-pārśva-dvayam)his two sides adorned by Indirā and the earthइन्दिरा और पृथ्वी से सुशोभित दोनों पार्श्वों वालेकोटीर-अङ्गद-हार-कुण्डल-धरम् (koṭīra-aṅgada-hāra-kuṇḍala-dharam)wearing crown, armlets, necklace and earringsमुकुट, बाजूबन्द, हार और कुण्डल पहनेपीताम्बरम् (pītāmbaram)in yellow garmentsपीताम्बर वालेकौस्तुभ-उद्दीप्तम् (kaustubha-uddīptam)bright with the Kaustubhaकौस्तुभ से दीप्तविश्व-धरम् (viśva-dharam)the bearer of the universeविश्व को धारण करने वालेस्व-वक्षसि (sva-vakṣasi)on his chestअपनी छाती परलसत्-श्रीवत्स-चिह्नम् (lasat-śrīvatsa-cihnam)with the shining mark of the Śrīvatsaचमकते श्रीवत्स चिह्न वालेभजे (bhaje)I worshipभजता हूँ

Verse 96

९६ तत्र वैष्णवपात्रन्तु गौतमीये : ताम्रपात्रन्तु विप्रर्षे विष्णोरतिप्रियं मतम् । तथैव सर्वपात्राणां मुख्यं शङ्खं प्रकीर्तितम् । मृत्पात्रञ्च तथा प्रोक्तं सौवर्णं राजतन्तथा । पञ्चपात्रं हरेः शुद्धं नान्यत्तत्र नियोजयेत् ॥९६॥

tatra vaiṣṇavapātrantu gautamīye : | tāmrapātrantu viprarṣe viṣṇoratipriyaṃ matam | tathaiva sarvapātrāṇāṃ mukhyaṃ śaṅkhaṃ prakīrtitam | mṛtpātrañca tathā proktaṃ sauvarṇaṃ rājatantathā | pañcapātraṃ hareḥ śuddhaṃ nānyattatra niyojayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.96. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v96. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वैष्णव पात्र के बारे में गौतमीय में: "हे विप्रर्षि, ताँबे का पात्र विष्णु को अति प्रिय माना गया है; वैसे ही शंख सब पात्रों में मुख्य कहा गया है; मिट्टी का पात्र भी वैसे ही कहा गया है, और सोने और चाँदी का भी। हरि के ये पाँच पात्र शुद्ध हैं; वहाँ दूसरा न लगाए।"

On the Vaiṣṇava vessel, in the Gautamīya: "A copper vessel, O brāhmaṇa sage, is held very dear to Viṣṇu; likewise the conch is declared the chief of all vessels; an earthen vessel is likewise declared, and golden and silver too. These five vessels of Hari are pure; one should use no other there."

Word by wordपदार्थ

ताम्र-पात्रम् (tāmra-pātram)a copper vesselताँबे का पात्रतु (tu)indeedतोविप्रर्षे (viprarṣe)O brāhmaṇa sageहे विप्रर्षिविष्णोः (viṣṇoḥ)to Viṣṇuविष्णु कोअति-प्रियम् (ati-priyam)very dearअति प्रियमतम् (matam)is heldमाना गयातथा (tathā)likewiseवैसे हीएव (eva)indeedहीसर्व-पात्राणाम् (sarva-pātrāṇām)of all vesselsसब पात्रों मेंमुख्यम् (mukhyam)chiefमुख्यशङ्खम् (śaṅkham)the conchशंखप्रकीर्तितम् (prakīrtitam)is declaredकहा गयामृत्-पात्रम् (mṛt-pātram)an earthen vesselमिट्टी का पात्र (ca)andऔरतथा (tathā)likewiseवैसे हीप्रोक्तम् (proktam)is declaredकहा गयासौवर्णम् (sauvarṇam)goldenसोने काराजतम् (rājatam)silverचाँदी कातथा (tathā)likewiseवैसे हीपञ्च-पात्रम् (pañca-pātram)the five vesselsपाँच पात्रहरेः (hareḥ)of Hariहरि केशुद्धम् (śuddham)pureशुद्ध (na)notनहींअन्यत् (anyat)otherदूसरातत्र (tatra)thereवहाँनियोजयेत् (niyojayet)one should useलगाए

Verse 97

९७ नैवेद्यदाने तु तत्र : स्वर्णे वा ताम्रपात्रे वा रौप्ये वा पङ्कजे दले इत्यादि । भक्तिकल्पद्रुमे : हैरण्यं राजतं कांस्यं ताम्रं मृण्मयमेव वा । पालाशं श्रीहरेः पात्रं नैवेद्ये कल्पयेद्बुधः । तथा च पुरश्चरणचन्द्रिकायाम् : सौवर्णे राजते रौप्ये इत्यादि ॥९७॥

naivedyadāne tu tatra : svarṇe vā tāmrapātre vā raupye vā paṅkaje dale ityādi | bhaktikalpadrume : | hairaṇyaṃ rājataṃ kāṃsyaṃ tāmraṃ mṛṇmayameva vā | pālāśaṃ śrīhareḥ pātraṃ naivedye kalpayedbudhaḥ | tathā ca puraścaraṇacandrikāyām : sauvarṇe rājate raupye ityādi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.97. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v97. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

और नैवेद्य देने में, वहाँ: "सोने पर, या ताँबे के पात्र पर, या चाँदी पर, या कमल के पत्ते पर," इत्यादि। भक्तिकल्पद्रुम में: "सोने का, चाँदी का, काँसे का, ताँबे का, या मिट्टी का ही, या पलाश के पत्तों का — बुद्धिमान नैवेद्य में श्रीहरि का ऐसा पात्र बनाए।" और वैसे ही पुरश्चरणचन्द्रिका में: "सोने पर, चाँदी पर, रूप्य पर," इत्यादि।

And for the giving of the food offering, there: "on gold, or on a copper vessel, or on silver, or on a lotus leaf," and so on. In the Bhaktikalpadruma: "Golden, silver, bell-metal, copper, or earthen, or of palāśa leaves — such should the wise arrange as the vessel of blessed Hari for the food offering." And so in the Puraścaraṇacandrikā: "on gold, on silver, on rūpya," and so on.

Word by wordपदार्थ

हैरण्यम् (hairaṇyam)goldenसोने काराजतम् (rājatam)silverचाँदी काकांस्यम् (kāṃsyam)bell-metalकाँसे काताम्रम् (tāmram)copperताँबे कामृण्मयम् (mṛṇmayam)earthenमिट्टी काएव (eva)indeedहीवा (vā)orयापालाशम् (pālāśam)of palāśa leavesपलाश के पत्तों काश्री-हरेः (śrī-hareḥ)of blessed Hariश्रीहरि केपात्रम् (pātram)the vesselपात्रनैवेद्ये (naivedye)for the food offeringनैवेद्य मेंकल्पयेत् (kalpayet)one should arrangeबनाएबुधः (budhaḥ)the wiseबुद्धिमान

Verse 98

९८ ततः सामान्यपीठपूजानन्तरं विमलादिशक्तिसहितपीठपूजां कृत्वा, पुनर्ध्यात्वा, मूलेन कल्पितमूर्तावावाहनादिपञ्चपुष्पाञ्जलिदानपर्यन्तं विधाय आवरणपूजामारभेत । तद्यथा : अग्निकोणे ॐ क्रुद्धोल्काय हृदयाय नमः । नैर्ऋते महोल्काय शिरसे स्वाहा । वायुकोणे वीरोल्काय शिखायै वषट् । ईशाने अत्युल्काय कवचाय हुं । दिक्षु सहस्रोल्काय अस्त्राय फट् । ततः केशरेषु पूर्वादि ॐ नमः, नं नमः, मों नमः, नां नमः, रां नमः, यं नमः, णां नमः, यं नमः । ततो दलेषु पूर्वादिदिक्षु ॐ वासुदेवाय नमः, ॐ सङ्कर्षणाय नमः, ॐ प्रद्युम्नाय नमः, ॐ अनिरुद्धाय नमः । आग्नेयादिकोणदलेषु ॐ शान्त्यै नमः, एवं श्रियै, सरस्वत्यै, रत्यै ॥९८॥

tataḥ sāmānyapīṭhapūjānantaraṃ vimalādiśaktisahitapīṭhapūjāṃ kṛtvā, punardhyātvā, mūlena kalpitamūrtāvāvāhanādipañcapuṣpāñjalidānaparyantaṃ vidhāya āvaraṇapūjāmārabheta | tadyathā : agnikoṇe oṃ kruddholkāya hṛdayāya namaḥ | nairṛte maholkāya śirase svāhā | vāyukoṇe vīrolkāya śikhāyai vaṣaṭ | īśāne atyulkāya kavacāya huṃ | dikṣu sahasrolkāya astrāya phaṭ | tataḥ keśareṣu pūrvādi oṃ namaḥ, naṃ namaḥ, moṃ namaḥ, nāṃ namaḥ, rāṃ namaḥ, yaṃ namaḥ, ṇāṃ namaḥ, yaṃ namaḥ | tato daleṣu pūrvādidikṣu oṃ vāsudevāya namaḥ, oṃ saṅkarṣaṇāya namaḥ, oṃ pradyumnāya namaḥ, oṃ aniruddhāya namaḥ | āgneyādikoṇadaleṣu oṃ śāntyai namaḥ, evaṃ śriyai, sarasvatyai, ratyai ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.98. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v98. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर सामान्य पीठपूजा के बाद विमला आदि शक्तियों सहित पीठपूजा करके, फिर ध्यान करके, मूल मन्त्र से कल्पित मूर्ति में आवाहन से पञ्चपुष्पाञ्जलि दान तक करके आवरण पूजा शुरू करे। जैसे: आग्नेय कोण में "ॐ क्रुद्धोल्क को, हृदय को नमः"; नैर्ऋत्य में "महोल्क को, सिर को स्वाहा"; वायव्य में "वीरोल्क को, शिखा को वषट्"; ईशान में "अत्युल्क को, कवच को हुं"; दिशाओं में "सहस्रोल्क को, अस्त्र को फट्।" फिर केसरों में पूर्व से "ॐ नमः, नं नमः, मों नमः, नां नमः, रां नमः, यं नमः, णां नमः, यं नमः।" फिर दलों में पूर्व आदि दिशाओं में "ॐ वासुदेव को नमः, ॐ सङ्कर्षण को नमः, ॐ प्रद्युम्न को नमः, ॐ अनिरुद्ध को नमः।" आग्नेय आदि कोणों के दलों में "ॐ शान्ति को नमः," इसी तरह श्री, सरस्वती और रति को।

Then, after the general worship of the seat, having done the worship of the seat with the powers Vimalā and the rest, meditated again, and done the rites from invocation to the giving of the five handfuls of flowers in the image formed with the root mantra, one should begin the worship of the retinue. Thus: in the south-east "Om, to Kruddholka, to the heart, homage"; in the south-west "to Maholka, to the head, svāhā"; in the north-west "to Vīrolka, to the crest, vaṣaṭ"; in the north-east "to Atyulka, to the armour, huṃ"; in the directions "to Sahasrolka, to the weapon, phaṭ." Then on the filaments from the east "oṃ, homage; naṃ, homage; moṃ, homage; nāṃ, homage; rāṃ, homage; yaṃ, homage; ṇāṃ, homage; yaṃ, homage." Then on the petals in the directions from the east "Om, homage to Vāsudeva; Om, homage to Saṅkarṣaṇa; Om, homage to Pradyumna; Om, homage to Aniruddha." On the petals of the corners from the south-east "Om, homage to Śānti," likewise to Śrī, Sarasvatī and Rati.

Verse 98क

९८क ततोऽष्टदलाग्रेषु पूर्वादिदिक्षु ॐ चक्राय नमः, एवं शङ्खाय गदायै पद्माय कौस्तुभाय मुषलाय खड्गाय वनमालायै । तद्बहिस्त्रे ॐ गरुडाय नमः; दक्षिणे ॐ शङ्खनिधये; वामे ॐ पद्मनिधये; पश्चिमे ॐ ध्वजाय; अग्निकोणे ॐ विघ्नाय, नैर्ऋते ॐ आर्यायै; वायुकोणे ॐ दुर्गायै; ईशाने ॐ सेनान्यै । नमः सर्वत्र । तद्बहिरिन्द्रादीन् वज्रादींश्च सम्पूज्य धूपदीपौ दत्त्वा, नैवेद्यं दद्यात् ॥९८क॥

tato'ṣṭadalāgreṣu pūrvādidikṣu oṃ cakrāya namaḥ, evaṃ śaṅkhāya gadāyai padmāya kaustubhāya muṣalāya khaḍgāya vanamālāyai | tadbahistre oṃ garuḍāya namaḥ; dakṣiṇe oṃ śaṅkhanidhaye; vāme oṃ padmanidhaye; paścime oṃ dhvajāya; agnikoṇe oṃ vighnāya, nairṛte oṃ āryāyai; vāyukoṇe oṃ durgāyai; īśāne oṃ senānyai | namaḥ sarvatra | tadbahirindrādīn vajrādīṃśca sampūjya dhūpadīpau dattvā, naivedyaṃ dadyāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.98क. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v98क. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर आठ दलों के अग्रभाग में पूर्व आदि दिशाओं में "ॐ चक्र को नमः," इसी तरह शंख, गदा, पद्म, कौस्तुभ, मुषल, खड्ग और वनमाला को। उनके बाहर सामने "ॐ गरुड को नमः"; दाहिने "ॐ शङ्खनिधि को"; बाएँ "ॐ पद्मनिधि को"; पश्चिम में "ॐ ध्वज को"; आग्नेय कोण में "ॐ विघ्न को"; नैर्ऋत्य में "ॐ आर्या को"; वायव्य में "ॐ दुर्गा को"; ईशान में "ॐ सेनानी को।" नमः सब जगह। उनके बाहर इन्द्र आदि और वज्र आदि की पूजा करके, धूप और दीप देकर, नैवेद्य दे।

Then on the tips of the eight petals in the directions from the east "Om, homage to the discus," likewise to the conch, the mace, the lotus, the Kaustubha, the pestle, the sword and the forest garland. Outside them, in front "Om, homage to Garuḍa"; on the right "Om, to Śaṅkhanidhi"; on the left "Om, to Padmanidhi"; in the west "Om, to the banner"; in the south-east "Om, to Vighna"; in the south-west "Om, to Āryā"; in the north-west "Om, to Durgā"; in the north-east "Om, to Senānī." Namaḥ is everywhere. Outside them, having worshipped Indra and the rest and the thunderbolt and the rest, and given incense and lamp, one should give the food offering.

Verse 99

९९ तद्यथा : नैवेद्यमानीय देवाय मूलेन पाद्यार्घ्याचमनीयं दत्त्वा, फडिति मन्त्रेण नैवेद्यं संप्रोक्ष्य, चक्रमुद्रया अभिरक्ष्य, यं इति मन्त्रेण दोषसमूहं, संशोध्य, रमिति दोषं सन्दह्य, वामकरसौधधाराभिपूर्णं वमित्यमृतीकृतं विभाव्य, मूलमष्टधा जपेत् । ततो वमिति धेनुमुद्रया अमृतीकृत्य, गन्धपुष्पाभ्यां नैवेद्यं सम्पूज्य, देवाय मूलमन्त्रेण पुष्पाञ्जलिं दत्त्वा, कृताञ्जलिः सन् हरिं प्रार्थयेत् । अस्य मुखतो महः प्रसवेदिति विभाव्य, स्वाहान्तं मूलमुच्चार्य, नैवेद्ये जलं दद्यात् । ततो मूलमुच्चार्य एतन्नैवेद्यम् अमुकदेवतायै नमः । ततो नैवेद्यमुद्धृत्य, ॐ निवेदयामि भवते जुषाणेदं हविर्हरे इति नैवेद्यं समर्प्य, अमुकदेवतायै एतज्जलम् अमृतोपस्तरणमसीति जलं दत्त्वा, वामहस्तेन ग्रासमुद्रां प्रदर्श्य दक्षिणहस्तेन प्राणादिमुद्राः प्रदर्शयेत् । यथा : ॐ प्राणाय स्वाहा इति कनिष्ठानामिके अंगुष्ठेन स्पृशेत् । ॐ अपानाय स्वाहा इति तर्जनीमध्यमे अंगुष्ठेन स्पृशेत् । ॐ व्यानाय स्वाहा इति मध्यमानामिके अंगुष्ठेन स्पृशेत् । ॐ उदानाय स्वाहा इति तर्जनीमध्यमानामा अंगुष्ठेन स्पृशेत् । ॐ समानाय स्वाहा इति सर्वांङ्गुलीरंगुष्ठेन स्पृशेत् ॥९९॥

tadyathā : naivedyamānīya devāya mūlena pādyārghyācamanīyaṃ dattvā, phaḍiti mantreṇa naivedyaṃ saṃprokṣya, cakramudrayā abhirakṣya, yaṃ iti mantreṇa doṣasamūhaṃ, saṃśodhya, ramiti doṣaṃ sandahya, vāmakarasaudhadhārābhipūrṇaṃ vamityamṛtīkṛtaṃ vibhāvya, mūlamaṣṭadhā japet | tato vamiti dhenumudrayā amṛtīkṛtya, gandhapuṣpābhyāṃ naivedyaṃ sampūjya, devāya mūlamantreṇa puṣpāñjaliṃ dattvā, kṛtāñjaliḥ san hariṃ prārthayet | asya mukhato mahaḥ prasavediti vibhāvya, svāhāntaṃ mūlamuccārya, naivedye jalaṃ dadyāt | tato mūlamuccārya etannaivedyam amukadevatāyai namaḥ | tato naivedyamuddhṛtya, oṃ nivedayāmi bhavate juṣāṇedaṃ havirhare iti naivedyaṃ samarpya, amukadevatāyai etajjalam amṛtopastaraṇamasīti jalaṃ dattvā, vāmahastena grāsamudrāṃ pradarśya dakṣiṇahastena prāṇādimudrāḥ pradarśayet | yathā : oṃ prāṇāya svāhā iti kaniṣṭhānāmike aṃguṣṭhena spṛśet | oṃ apānāya svāhā iti tarjanīmadhyame aṃguṣṭhena spṛśet | oṃ vyānāya svāhā iti madhyamānāmike aṃguṣṭhena spṛśet | oṃ udānāya svāhā iti tarjanīmadhyamānāmā aṃguṣṭhena spṛśet | oṃ samānāya svāhā iti sarvāṃṅgulīraṃguṣṭhena spṛśet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.99. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v99. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जैसे: नैवेद्य लाकर देवता को मूल मन्त्र से पाद्य, अर्घ्य और आचमनीय देकर, फट् मन्त्र से नैवेद्य पर छिड़ककर, चक्र मुद्रा से रक्षा करके, यं मन्त्र से दोषों के समूह को शुद्ध करके, रं से दोष को जलाकर, बाएँ हाथ की अमृत-धारा से भरा और वं से अमृत बना हुआ भावना करके, मूल मन्त्र का आठ बार जप करे। फिर वं से धेनु मुद्रा द्वारा अमृत बनाकर, गन्ध और पुष्प से नैवेद्य की पूजा करके, देवता को मूल मन्त्र से पुष्पाञ्जलि देकर, हाथ जोड़कर हरि से प्रार्थना करे। "इसके मुख से तेज बहे" ऐसी भावना करके, स्वाहा पर समाप्त मूल मन्त्र का उच्चारण करके, नैवेद्य पर जल दे। फिर मूल मन्त्र का उच्चारण करके "यह नैवेद्य अमुक देवता को नमः।" फिर नैवेद्य उठाकर "ॐ मैं आपको निवेदन करता हूँ; हे हरि, इस हवि को स्वीकार करो" कहकर नैवेद्य अर्पित करे, "अमुक देवता को यह जल; तुम अमृत का बिछौना हो" कहकर जल दे, बाएँ हाथ से ग्रास मुद्रा दिखाकर दाहिने हाथ से प्राण आदि की मुद्राएँ दिखाए, जैसे: "ॐ प्राण को स्वाहा" कहकर कनिष्ठिका और अनामिका को अंगूठे से छुए; "ॐ अपान को स्वाहा" कहकर तर्जनी और मध्यमा को अंगूठे से; "ॐ व्यान को स्वाहा" कहकर मध्यमा और अनामिका को अंगूठे से; "ॐ उदान को स्वाहा" कहकर तर्जनी, मध्यमा और अनामिका को अंगूठे से; "ॐ समान को स्वाहा" कहकर सब उँगलियों को अंगूठे से।

Thus: having brought the food offering and given the deity water for the feet, the arghya and the sipping-water with the root mantra, one sprinkles the food with the mantra phaṭ, guards it with the discus mudrā, purifies the mass of faults with the mantra yaṃ, burns the fault with raṃ, imagines it filled with the stream of nectar from the left hand and made nectar with vaṃ, and repeats the root mantra eight times. Then, having made it nectar with vaṃ and the cow mudrā, worshipped the food with sandal and flowers, and given the deity a handful of flowers with the root mantra, one should pray to Hari with joined hands. Imagining "may light stream from his mouth," one utters the root mantra ending in svāhā and puts water on the food. Then, uttering the root mantra: "this food offering, to such-and-such deity, homage." Then, lifting the food, one presents it with "Om, I offer to you; accept this oblation, O Hari"; gives water with "to such-and-such deity, this water; you are the nectar-spread"; shows the morsel mudrā with the left hand and the mudrās of the breaths with the right hand, thus: with "Om, to prāṇa, svāhā" one touches the little finger and ring finger with the thumb; with "Om, to apāna, svāhā" the forefinger and middle finger with the thumb; with "Om, to vyāna, svāhā" the middle finger and ring finger with the thumb; with "Om, to udāna, svāhā" the forefinger, middle finger and ring finger with the thumb; with "Om, to samāna, svāhā" all the fingers with the thumb.

Verse 100

१०० ततोऽङ्गुष्ठाभ्यामनामिकाग्रं स्पृशन् ठौं नमः पराय अन्तरात्मने अनिरुद्धाय नैवेद्यं कल्पयामि इति नैवेद्ये मुद्राः प्रदर्श्य, मूलमन्त्रमुच्चार्य, अमुकदेवं तर्पयामि इति चतुर्धा सन्तर्प्य, अमुकदेवतायै एतज्जलं अमृतापिधानमसीति जलं दत्त्वा, तत्तेजो देवतामुखे स्थापयित्वा आचमनीयादिकं दद्यादिति । वैष्णवे तु सर्वत्र नैवेद्यदाने अयं क्रमः । ततः सामान्यपद्धतिक्रमेण विसर्जनान्तं कर्म समापयेत् । अस्य पुरश्चरणं षोडशलक्षजपः । तथा च : विकारलक्षं प्रजपेन्मनुमेनं समाहितः । तद्दशांशं सरसिजैर्जुहुयान्मधुराप्लुतैः ॥१००॥

tato'ṅguṣṭhābhyāmanāmikāgraṃ spṛśan ṭhauṃ namaḥ parāya antarātmane aniruddhāya naivedyaṃ kalpayāmi iti naivedye mudrāḥ pradarśya, mūlamantramuccārya, amukadevaṃ tarpayāmi iti caturdhā santarpya, amukadevatāyai etajjalaṃ amṛtāpidhānamasīti jalaṃ dattvā, tattejo devatāmukhe sthāpayitvā ācamanīyādikaṃ dadyāditi | vaiṣṇave tu sarvatra naivedyadāne ayaṃ kramaḥ | tataḥ sāmānyapaddhatikrameṇa visarjanāntaṃ karma samāpayet | asya puraścaraṇaṃ ṣoḍaśalakṣajapaḥ | tathā ca : | vikāralakṣaṃ prajapenmanumenaṃ samāhitaḥ | taddaśāṃśaṃ sarasijairjuhuyānmadhurāplutaiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 10.100. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-2-chapter-ten-vishnu-mantras#v100. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर अंगूठों से अनामिकाओं के अग्रभाग को छूते हुए "ठौं नमः पराय अन्तरात्मा अनिरुद्ध को — मैं नैवेद्य की कल्पना करता हूँ" कहकर नैवेद्य पर मुद्राएँ दिखाकर, मूल मन्त्र का उच्चारण करके, "अमुक देव को तृप्त करता हूँ" कहकर चार बार तर्पण करके, "अमुक देवता को यह जल; तुम अमृत का ढक्कन हो" कहकर जल देकर, उस तेज को देवता के मुख में स्थापित करके आचमनीय आदि दे। वैष्णव पूजा में नैवेद्य देने का सब जगह यही क्रम है। फिर सामान्य पद्धति के क्रम से विसर्जन तक का कर्म पूरा करे। इसका पुरश्चरण सोलह लाख जप है। और वैसे ही: "एकाग्र होकर इस मन्त्र का सोलह लाख जप करे, और उसका दशांश मधुर में डूबे कमलों से हवन करे।"

Then, touching the tips of the ring fingers with the thumbs, one shows the mudrās over the food with "ṭhauṃ, homage to the supreme, to the inner self, to Aniruddha — I arrange the food offering"; uttering the root mantra one offers satisfaction four times with "I satisfy such-and-such deity"; one gives water with "to such-and-such deity, this water; you are the nectar-cover"; and having placed that light in the mouth of the deity, one should give the sipping-water and the rest. In Vaiṣṇava worship this is the order everywhere for the giving of the food offering. Then one should finish the rite up to the dismissal in the order of the general procedure. Its preliminary practice is a repetition of sixteen lakhs. And so: "With mind collected one should repeat this mantra sixteen lakh times, and offer a tenth of that with lotuses soaked in the three sweets."

Word by wordपदार्थ

विकार-लक्षम् (vikāra-lakṣam)sixteen lakhsसोलह लाखप्रजपेत् (prajapet)one should repeatजप करेमनुम् (manum)the mantraमन्त्र काएनम् (enam)thisइससमाहितः (samāhitaḥ)with mind collectedएकाग्र होकरतद्-दश-अंशम् (tad-daśa-aṃśam)a tenth of thatउसका दशांशसरसिजैः (sarasijaiḥ)with lotusesकमलों सेजुहुयात् (juhuyāt)one should offerहवन करेमधुर-आप्लुतैः (madhura-āplutaiḥ)soaked in the three sweetsमधुर में डूबे

The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.