Bṛhat Tantrasāra तृतीयः परिच्छेदः Chapter 2
Lang
IAST
Words

॥ श्रीगणेशाय नमः ॥

बृहत्तन्त्रसारः

तृतीयः परिच्छेदः
Chapter Two · The Mañjughoṣa Mantras · Verses 11–61

मञ्जुघोषमन्त्राः

The chapter gathers the mantras of Mañjughoṣa, the god who destroys the darkness of dullness and gives poetry. First the Āgamottara: the six-syllable mantra drawn from the first of the mātṛkā, the fire bīja, the fourth semivowel, ca, la and dha with the left eye and the moon — a, ra, va, ca, la, dhīṃ — with its dīpanī; then the three-bīja mantra of the goad, śakti and Ramā, the three-letter Śrutidharī vidyā and the one-letter all-knowing vidyā hrīṃ; the mantra works whether the sādhaka is siddha, sādhya, susiddha or even an enemy. The ḍamaru-shaped yantra with the mantra letters three above and three below is written with a sandal pen at noon, in water, on food and dish, on cow-dung outside the village, in union on a woman's breast, in the cow-pen at night and on a cow's skull — for driving out, victory, wealth, eloquence, omniscience, retention and great poetry; the tilaka of cow's urine, jujube root, sandal and dust; and the rules of the vow: no worship of other gods, no bath, no praṇava, no cleaning the teeth, no leaving the night-clothes, never becoming pure — one month makes a king of poets, two a lord, three a master of every śāstra. Then the hand and limb nyāsa with kṣāṃ and śāṃ, the two letters Saṃvartaka and Vakeśa, the dhyāna of the moon-white five-crested youth with sword and book, the pīṭha worship, the eight Bhairavas from Asitāṅga to Saṃhāra, the eight yakṣiṇīs from Surādisundarī to Anurāgiṇī, six lakhs of japa and eleven hundred homas of ghee-smeared jasmine in a cremation ground, forest or ancestral house. The Kukkuṭeśvaratantra follows: Pārvatī asks Śaṅkara for the mantra that gives poetry; he tells of japa alone without homa or worship, a lakh until the face of Kārttikeya, the sage Bṛhadāraṇyaka and the metre virāṭ, the three dhyānas in bhairava form, the six-letter uddhāra, ten thousand repetitions with bali, a month's puraścaraṇa, the yantra on a cow's skull, cow's back, wheel or dung, the vow on the three skulls of dog, jackal and bull, the half-moon yantra, and the vasantatilakā prayogas — the cow-hide cakra of six corners smeared with saffron and gorocanā, the naked japa with lamp oil from a house of misfortune, the palāśa and walnut roots, the lakuca tree, the banana root at the full-moon rise, the tongue wiped with the hands, the washerman's board with sword in hand, the karañja tooth-stick, the sesame-oil homa and the tilaka of madder, cloud, vacā, indigo, one's own blood and kuṣṭha. Last the Bhairavatantra: Śaṅkara declares that he himself is Mañjughoṣa, one and many-formed; the six-syllable mantra repeated six lakhs gives eloquence in three fortnights, poetry in three months, omniscience in six and every siddhi in a year; the offerings of men's faeces, eye-secretion, urine, khadira-gum, forest leaves, castor roots, cotton seed and the tuṇḍakī stalk; the dhyāna again; the hymn of homage to the god who is the essence of all, red with rajas, dark with tamas, yellow-clad, at whose feet the gods fall; the sage Kaṇva, the metre paṅkti, the limbs from the six letters; and the fee to the guru, for a father is never to be made guru in initiation — while the son suffers, the father goes to hell. अध्याय में मञ्जुघोष के मन्त्र संगृहीत हैं — वे देव जो जड़ता का अन्धकार मिटाते और कविता देते हैं। पहले आगमोत्तर: मातृका के पहले अक्षर, अग्नि बीज, चौथे अन्तःस्थ, च, ल और ध से वाम नेत्र और चन्द्र सहित बना छह अक्षर का मन्त्र — अ, र, व, च, ल, धीं — और उसकी दीपनी; फिर अंकुश, शक्ति और रमा बीज का त्रिबीज मन्त्र, तीन अक्षर की श्रुतिधरी विद्या और एक अक्षर की सर्वज्ञ विद्या ह्रीं; साधक सिद्ध, साध्य, सुसिद्ध या शत्रु भी हो तो भी मन्त्र फल देता है। डमरू के आकार का यन्त्र, जिस पर मन्त्र के तीन अक्षर ऊपर और तीन नीचे लिखे जाते हैं, चन्दन की लेखनी से दोपहर में, जल में, भोजन और पात्र पर, गाँव के बाहर गोबर पर, मैथुन में स्त्री के स्तन पर, रात में गोशाला में और गाय के कपाल पर लिखा जाता है — उच्चाटन, विजय, धन, वाक्पटुता, सर्वज्ञता, श्रुतिधरता और महाकवित्व के लिए; गोमूत्र, बेर की जड़, चन्दन और धूल का तिलक; और व्रत के नियम: अन्य देवों की पूजा नहीं, स्नान नहीं, प्रणव नहीं, दाँत साफ नहीं, रात के वस्त्र नहीं छोड़ने, कभी शुद्ध नहीं होना — एक महीने में कवीन्द्र, दो में ईश्वर, तीन में सब शास्त्रों का ज्ञाता। फिर क्षां और शां से कर और अंग न्यास, संवर्तक और वकेश दो अक्षर, खड्ग और पुस्तक लिए चन्द्र जैसे श्वेत पाँच चोटियों वाले कुमार का ध्यान, पीठ पूजा, असिताङ्ग से संहार तक आठ भैरव, सुरादिसुन्दरी से अनुरागिणी तक आठ यक्षिणियाँ, छह लाख जप और श्मशान, वन या पितृगृह में घी लगे कुन्द फूलों के ग्यारह सौ होम। फिर कुक्कुटेश्वरतन्त्र: पार्वती शंकर से कविता देने वाला मन्त्र पूछती हैं; वे होम और पूजा के बिना केवल जप, कार्तिकेय का मुख देखने तक एक लाख, ऋषि बृहदारण्यक और छन्द विराट्, भैरव रूप में तीन ध्यान, छह अक्षर का उद्धार, बलि सहित दस हजार जप, एक महीने का पुरश्चरण, गाय के कपाल, पीठ, चक्र या गोबर पर यन्त्र, कुत्ते, सियार और बैल के तीन मुण्डों पर व्रत, अर्धचन्द्र यन्त्र, और वसन्ततिलका के प्रयोग बताते हैं — केसर और गोरोचना से लिखा गोचर्म का षट्कोण चक्र, अरिष्ट गृह के दीपक के तेल से नग्न जप, पलाश और अखरोट की जड़, लकुच वृक्ष, पूर्णिमा के चन्द्रोदय पर केले की जड़, हाथों से पोंछी जीभ, खड्ग लिए धोबी के पाट पर जप, करंज की दातुन, तिल के तेल का होम और मजीठ, मेघ, वच, नील, अपने रक्त और कुष्ठ का तिलक। अन्त में भैरवतन्त्र: शंकर कहते हैं कि वे ही मञ्जुघोष हैं, एक और अनेक रूप वाले; छह अक्षर का मन्त्र छह लाख जपने से तीन पक्ष में वाग्मिता, तीन महीने में कविता, छह में सर्वज्ञता और एक वर्ष में सब सिद्धियाँ मिलती हैं; मनुष्यों के मल, आँख के मैल, मूत्र, खदिर गोंद, वन के पत्तों, एरण्ड की जड़, कपास के बीज और तुण्डकी के डंठल के उपचार; फिर ध्यान; उस देव को प्रणाम का स्तोत्र जो सबका सार है, रजस से लाल, तमस से श्याम, पीले वस्त्र वाला, जिसके चरणों में देव गिरते हैं; ऋषि कण्व, छन्द पंक्ति, छह अक्षरों से अंग; और गुरु को दक्षिणा, क्योंकि दीक्षा में पिता को गुरु नहीं बनाना — जब तक पुत्र दुखी रहे, पिता नरक जाता है।

Begin verses ↓

Verse 11

११ अथ मञ्जुघोषमन्त्राः जाड्यौघतिमिरध्वंसी संसारार्णवतारकः । श्रीमञ्जुघोषो जयतां साधकानां सुखावहः ॥११॥

atha mañjughoṣamantrāḥ | jāḍyaughatimiradhvaṃsī saṃsārārṇavatārakaḥ | śrīmañjughoṣo jayatāṃ sādhakānāṃ sukhāvahaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.11. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v11. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मञ्जुघोष मन्त्र। "श्रीमञ्जुघोष की जय हो — जड़ता के समूह के अन्धकार का नाशक, संसार सागर से तारने वाला, साधकों को सुख देने वाला।"

The Mañjughoṣa mantras. "May the blessed Mañjughoṣa be victorious — destroyer of the darkness of the flood of dullness, who carries across the ocean of saṃsāra, bringer of happiness to sādhakas."

Word by wordपदार्थ

जाड्य-ओघ-तिमिर-ध्वंसी (jāḍya-ogha-timira-dhvaṃsī)destroyer of the darkness of the flood of dullnessजड़ता के समूह के अन्धकार का नाशकसंसार-अर्णव-तारकः (saṃsāra-arṇava-tārakaḥ)who carries across the ocean of saṃsāraसंसार सागर से तारने वालाश्री-मञ्जुघोषः (śrī-mañjughoṣaḥ)the blessed Mañjughoṣaश्रीमञ्जुघोषजयताम् (jayatām)may he be victoriousजय होसाधकानाम् (sādhakānām)of the sādhakasसाधकों कोसुख-आवहः (sukha-āvahaḥ)bringer of happinessसुख देने वाला

तत्र आगमोत्तरे — There, in the Āgamottara: वहाँ आगमोत्तर में:

Verse 12

१२ मातृकादि समुद्धृत्य वह्निबीजं समुद्धरेत् । वामांशं कूर्मसंज्ञञ्च ततो मेषेशमुद्धरेत् । मीनेशञ्च ततः कुर्याद्वामनेत्रेन्दुसंयुतम् । षडक्षरो मनुः प्रोक्तो मञ्जुघोषस्य शम्भुना । मातृकादिरकारः वामांशोऽन्तस्थचतुर्थः कूर्मश्चकारः मेषेशो लकारः मीनेशो धकारः । ईयन्तु दीपनी प्रोक्ता मूलमन्त्रस्तु कथ्यते ॥१२॥

mātṛkādi samuddhṛtya vahnibījaṃ samuddharet | vāmāṃśaṃ kūrmasaṃjñañca tato meṣeśamuddharet | mīneśañca tataḥ kuryādvāmanetrendusaṃyutam | ṣaḍakṣaro manuḥ prokto mañjughoṣasya śambhunā | mātṛkādirakāraḥ vāmāṃśo'ntasthacaturthaḥ kūrmaścakāraḥ meṣeśo lakāraḥ mīneśo dhakāraḥ | īyantu dīpanī proktā mūlamantrastu kathyate ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.12. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v12. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"मातृका का पहला अक्षर उद्धृत करके अग्नि बीज उद्धृत करे; फिर वामांश और कूर्म नामक अक्षर, फिर मेषेश उद्धृत करे। फिर वाम नेत्र और चन्द्र से युक्त मीनेश बनाए। यह मञ्जुघोष का छह अक्षर का मन्त्र शम्भु ने कहा है।" मातृका का पहला अक्षर अ है; वामांश चौथा अन्तःस्थ है; कूर्म च है; मेषेश ल है; मीनेश ध है। "यह दीपनी कही गई; अब मूल मन्त्र कहा जाता है।"

"Having drawn out the first of the mātṛkā, one should draw out the fire bīja; then vāmāṃśa and the one called kūrma, then one should draw out the lord of the ram. Then one should make the lord of the fish joined with the left eye and the moon. This six-syllable mantra of Mañjughoṣa is declared by Śambhu." The first of the mātṛkā is a; vāmāṃśa is the fourth semivowel; kūrma is ca; the lord of the ram is la; the lord of the fish is dha. "This is declared the dīpanī; now the root mantra is told."

Word by wordपदार्थ

मातृका-आदि (mātṛkā-ādi)the first of the mātṛkāमातृका का पहला अक्षरसमुद्धृत्य (samuddhṛtya)having drawn outउद्धृत करकेवह्नि-बीजम् (vahni-bījam)the fire bījaअग्नि बीजसमुद्धरेत् (samuddharet)one should draw outउद्धृत करेवाम-अंशम् (vāma-aṃśam)vāmāṃśaवामांशकूर्म-संज्ञम् (kūrma-saṃjñam)the one called kūrmaकूर्म नामक (ca)andऔरततः (tataḥ)thenफिरमेष-ईशम् (meṣa-īśam)the lord of the ramमेषेशउद्धरेत् (uddharet)one should draw outउद्धृत करेमीन-ईशम् (mīna-īśam)the lord of the fishमीनेश (ca)andऔरततः (tataḥ)thenफिरकुर्यात् (kuryāt)one should makeकरेवाम-नेत्र-इन्दु-संयुतम् (vāma-netra-indu-saṃyutam)joined with the left eye and the moonवाम नेत्र और चन्द्र से युक्तषट्-अक्षरः (ṣaṭ-akṣaraḥ)of six syllablesछह अक्षर वालामनुः (manuḥ)the mantraमन्त्रप्रोक्तः (proktaḥ)is declaredकहा गयामञ्जुघोषस्य (mañjughoṣasya)of Mañjughoṣaमञ्जुघोष काशम्भुना (śambhunā)by Śambhuशम्भु द्वाराईयम् (īyam)thisयहतु (tu)butतोदीपनी (dīpanī)the dīpanīदीपनीप्रोक्ता (proktā)is declaredकही गईमूल-मन्त्रः (mūla-mantraḥ)the root mantraमूल मन्त्रतु (tu)nowअबकथ्यते (kathyate)is toldकहा जाता है

Verse 13

१३ अंकुशं शक्तिबीजञ्च रमाबीजं ततः प्रिये । बीजत्रयात्मको मन्त्रो जाड्यौघध्वान्तनाशनः । शक्तिबीजं रमाबीजं कामबीजं ततः प्रिये । विद्या श्रुतिधरी प्रोक्ता एषा वर्णत्रयात्मिका ॥१३॥

aṃkuśaṃ śaktibījañca ramābījaṃ tataḥ priye | bījatrayātmako mantro jāḍyaughadhvāntanāśanaḥ | śaktibījaṃ ramābījaṃ kāmabījaṃ tataḥ priye | vidyā śrutidharī proktā eṣā varṇatrayātmikā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.13. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v13. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"अंकुश, शक्ति बीज और फिर रमा बीज, हे प्रिये — तीन बीजों वाला यह मन्त्र जड़ता के समूह के अन्धकार का नाशक है। शक्ति बीज, रमा बीज और फिर काम बीज, हे प्रिये — यह तीन अक्षरों वाली विद्या श्रुतिधरी कही गई है।"

"The goad, the śakti bīja and then the Ramā bīja, O beloved — the mantra made of three bījas destroys the darkness of the flood of dullness. The śakti bīja, the Ramā bīja and then the kāma bīja, O beloved — this three-letter vidyā is declared Śrutidharī."

Word by wordपदार्थ

अंकुशम् (aṃkuśam)the goadअंकुशशक्ति-बीजम् (śakti-bījam)the śakti bījaशक्ति बीज (ca)andऔररमा-बीजम् (ramā-bījam)the Ramā bījaरमा बीजततः (tataḥ)thenफिरप्रिये (priye)O belovedहे प्रियेबीज-त्रय-आत्मकः (bīja-traya-ātmakaḥ)made of three bījasतीन बीजों वालामन्त्रः (mantraḥ)the mantraमन्त्रजाड्य-ओघ-ध्वान्त-नाशनः (jāḍya-ogha-dhvānta-nāśanaḥ)destroyer of the darkness of the flood of dullnessजड़ता के समूह के अन्धकार का नाशकशक्ति-बीजम् (śakti-bījam)the śakti bījaशक्ति बीजरमा-बीजम् (ramā-bījam)the Ramā bījaरमा बीजकाम-बीजम् (kāma-bījam)the kāma bījaकाम बीजततः (tataḥ)thenफिरप्रिये (priye)O belovedहे प्रियेविद्या (vidyā)the vidyāविद्याश्रुति-धरी (śruti-dharī)Śrutidharīश्रुतिधरीप्रोक्ता (proktā)is declaredकही गईएषा (eṣā)thisयहवर्ण-त्रय-आत्मिका (varṇa-traya-ātmikā)made of three lettersतीन अक्षरों वाली

Verse 14

१४ हकारो वह्निमारूढो वामनेत्रेन्दुभूषितः । प्रोक्ता सर्वज्ञविद्येयमेकवर्णात्मिका प्रिये ॥१४॥

hakāro vahnimārūḍho vāmanetrendubhūṣitaḥ | proktā sarvajñavidyeyamekavarṇātmikā priye ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.14. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v14. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"अग्नि पर चढ़ा ह अक्षर, वाम नेत्र और चन्द्र से भूषित — यह एक अक्षर वाली विद्या सर्वज्ञ विद्या कही गई है, हे प्रिये।"

"The letter ha mounted on fire, adorned with the left eye and the moon — this one-letter vidyā is declared the all-knowing vidyā, O beloved."

Word by wordपदार्थ

ह-कारः (ha-kāraḥ)the letter haह अक्षरवह्निम् (vahnim)fireअग्नि परआरूढः (ārūḍhaḥ)mounted onचढ़ा हुआवाम-नेत्र-इन्दु-भूषितः (vāma-netra-indu-bhūṣitaḥ)adorned with the left eye and the moonवाम नेत्र और चन्द्र से भूषितप्रोक्ता (proktā)is declaredकही गईसर्वज्ञ-विद्या (sarvajña-vidyā)the all-knowing vidyāसर्वज्ञ विद्याइयम् (iyam)thisयहएक-वर्ण-आत्मिका (eka-varṇa-ātmikā)made of one letterएक अक्षर वालीप्रिये (priye)O belovedहे प्रिये

Verse 15

१५ सिद्धः साध्यः सुसिद्धो वा साधकस्य रिपुश्च वा । तदा मन्त्रो भवेद्भक्त्या शुभदो बुद्धिदो भवेत् ॥१५॥

siddhaḥ sādhyaḥ susiddho vā sādhakasya ripuśca vā | tadā mantro bhavedbhaktyā śubhado buddhido bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.15. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v15. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"मन्त्र साधक का सिद्ध हो, साध्य हो, सुसिद्ध हो या शत्रु भी हो, तब भी भक्ति से मन्त्र शुभ देने वाला और बुद्धि देने वाला होता है।"

"Whether the mantra is siddha, sādhya, susiddha or even the sādhaka's enemy, still through devotion the mantra becomes a giver of good and a giver of intelligence."

Word by wordपदार्थ

सिद्धः (siddhaḥ)siddhaसिद्धसाध्यः (sādhyaḥ)sādhyaसाध्यसु-सिद्धः (su-siddhaḥ)susiddhaसुसिद्धवा (vā)orयासाधकस्य (sādhakasya)of the sādhakaसाधक कारिपुः (ripuḥ)enemyशत्रु (ca)andऔरवा (vā)orयातदा (tadā)thenतबमन्त्रः (mantraḥ)the mantraमन्त्रभवेत् (bhavet)becomesहोता हैभक्त्या (bhaktyā)through devotionभक्ति सेशुभ-दः (śubha-daḥ)giver of goodशुभ देने वालाबुद्धि-दः (buddhi-daḥ)giver of intelligenceबुद्धि देने वालाभवेत् (bhavet)becomesहोता है

Verse 16

१६ मध्याह्ने सलिले चैव भोजने-भाजने तथा । गोमये तु वहिर्देशे मैथुने रमणीकुचे । गोष्ठे च निशि गोमुण्डे यन्त्रं डमरुसन्निभम् । विलिख्य मन्त्रवर्णांश्च त्रिश ऊर्ध्वे अधस्तथा । लिखेच्चन्दनलेखन्या प्रयत्नात् साधकोत्तमः ॥१६॥

madhyāhne salile caiva bhojane-bhājane tathā | gomaye tu vahirdeśe maithune ramaṇīkuce | goṣṭhe ca niśi gomuṇḍe yantraṃ ḍamarusannibham | vilikhya mantravarṇāṃśca triśa ūrdhve adhastathā | likheccandanalekhanyā prayatnāt sādhakottamaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.16. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v16. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"दोपहर में, जल में, वैसे ही भोजन और पात्र पर, बाहर के स्थान में गोबर पर, मैथुन में स्त्री के स्तन पर, रात में गोशाला में और गाय के कपाल पर — डमरू जैसा यन्त्र लिखकर श्रेष्ठ साधक यत्न से चन्दन की लेखनी से मन्त्र के अक्षर तीन ऊपर और तीन नीचे लिखे।"

"At noon, in water, on food and dish likewise, on cow-dung in a place outside, in union on a woman's breast, in the cow-pen at night and on a cow's skull — having drawn the yantra shaped like a ḍamaru, the best sādhaka should with care write the letters of the mantra with a sandal pen, three above and three below."

Word by wordपदार्थ

मध्याह्ने (madhyāhne)at noonदोपहर मेंसलिले (salile)in waterजल में (ca)andऔरएव (eva)indeedहीभोजने-भाजने (bhojane-bhājane)on food and dishभोजन और पात्र परतथा (tathā)likewiseवैसे हीगोमये (gomaye)on cow-dungगोबर परतु (tu)andऔरवहिः-देशे (vahiḥ-deśe)in a place outsideबाहर के स्थान मेंमैथुने (maithune)in unionमैथुन मेंरमणी-कुचे (ramaṇī-kuce)on a woman's breastस्त्री के स्तन परगोष्ठे (goṣṭhe)in the cow-penगोशाला में (ca)andऔरनिशि (niśi)at nightरात मेंगो-मुण्डे (go-muṇḍe)on a cow's skullगाय के कपाल परयन्त्रम् (yantram)the yantraयन्त्रडमरु-सन्निभम् (ḍamaru-sannibham)shaped like a ḍamaruडमरू जैसाविलिख्य (vilikhya)having drawnलिखकरमन्त्र-वर्णान् (mantra-varṇān)the letters of the mantraमन्त्र के अक्षर (ca)andऔरत्रिशः (triśaḥ)three by threeतीन-तीनऊर्ध्वे (ūrdhve)aboveऊपरअधः (adhaḥ)belowनीचेतथा (tathā)likewiseवैसे हीलिखेत् (likhet)one should writeलिखेचन्दन-लेखन्या (candana-lekhanyā)with a sandal penचन्दन की लेखनी सेप्रयत्नात् (prayatnāt)with careयत्न सेसाधक-उत्तमः (sādhaka-uttamaḥ)the best sādhakaश्रेष्ठ साधक

The ḍamaru yantra of Mañjughoṣa: two triangles tip to tip, the six letters of the mantra three above and three below.मञ्जुघोष का डमरु यन्त्र: सिरे से सिरा मिले दो त्रिकोण, मन्त्र के छह अक्षर तीन ऊपर और तीन नीचे।

Download as PDFPDF डाउनलोड करें Open the SVGSVG खोलें

Verse 17

१७ उच्चाटने लिखेद्यन्त्रं गोचर्मणि विशेषतः । सलिले विजयी नित्यं भोजने च महेश्वरः । गोमये वावदूकः स्याद्गोष्ठे सर्वज्ञतां व्रजेत् । कुचे श्रुतिधरो नित्यं गोमुण्डे च महाकविः ॥१७॥

uccāṭane likhedyantraṃ gocarmaṇi viśeṣataḥ | salile vijayī nityaṃ bhojane ca maheśvaraḥ | gomaye vāvadūkaḥ syādgoṣṭhe sarvajñatāṃ vrajet | kuce śrutidharo nityaṃ gomuṇḍe ca mahākaviḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.17. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v17. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"उच्चाटन के लिए यन्त्र विशेष रूप से गोचर्म पर लिखे। जल में वह सदा विजयी होता है, भोजन पर महान् ऐश्वर्यवान्; गोबर पर वाक्पटु होता है, गोशाला में सर्वज्ञता पाता है; स्तन पर सदा सुना हुआ याद रखने वाला, और गाय के कपाल पर महाकवि।"

"For driving out one should draw the yantra especially on cow-hide. In water he is always victorious, on food a great lord; on cow-dung he becomes eloquent, in the cow-pen he attains omniscience; on the breast he always retains what he hears, and on a cow's skull he is a great poet."

Word by wordपदार्थ

उच्चाटने (uccāṭane)for driving outउच्चाटन मेंलिखेत् (likhet)one should drawलिखेयन्त्रम् (yantram)the yantraयन्त्रगो-चर्मणि (go-carmaṇi)on cow-hideगोचर्म परविशेषतः (viśeṣataḥ)especiallyविशेष रूप सेसलिले (salile)in waterजल मेंविजयी (vijayī)victoriousविजयीनित्यम् (nityam)alwaysसदाभोजने (bhojane)on foodभोजन पर (ca)andऔरमहा-ईश्वरः (mahā-īśvaraḥ)a great lordमहान् ऐश्वर्यवान्गोमये (gomaye)on cow-dungगोबर परवावदूकः (vāvadūkaḥ)eloquentवाक्पटुस्यात् (syāt)he becomesहोता हैगोष्ठे (goṣṭhe)in the cow-penगोशाला मेंसर्वज्ञताम् (sarvajñatām)omniscienceसर्वज्ञता कोव्रजेत् (vrajet)he attainsपाता हैकुचे (kuce)on the breastस्तन परश्रुति-धरः (śruti-dharaḥ)one who retains what he hearsसुना हुआ याद रखने वालानित्यम् (nityam)alwaysसदागो-मुण्डे (go-muṇḍe)on a cow's skullगाय के कपाल पर (ca)andऔरमहा-कविः (mahā-kaviḥ)a great poetमहाकवि

Verse 18

१८ गोमूत्रं बदरीमूलं चन्दनं पांशुमेव च । एकीकृत्याष्टधा जप्त्वा तिलकं धारयेत्सदा । नमस्कृत्य वरं श्रेष्ठं प्रार्थयेद्भक्तितत्परः । वरं प्राप्य च तस्माद्वै विहरेत्तु यथासुखम् ॥१८॥

gomūtraṃ badarīmūlaṃ candanaṃ pāṃśumeva ca | ekīkṛtyāṣṭadhā japtvā tilakaṃ dhārayetsadā | namaskṛtya varaṃ śreṣṭhaṃ prārthayedbhaktitatparaḥ | varaṃ prāpya ca tasmādvai viharettu yathāsukham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.18. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v18. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"गोमूत्र, बेर की जड़, चन्दन और धूल को एक करके, उस पर आठ बार जप करके सदा तिलक धारण करे। प्रणाम करके भक्ति में तत्पर होकर श्रेष्ठ वर माँगे; और उससे वर पाकर सुखपूर्वक विहार करे।"

"Having made cow's urine, jujube root, sandal and dust into one and repeated the mantra eight times over it, he should always wear it as a tilaka. Having bowed, intent on devotion, he should ask for the best boon; and having obtained the boon from him, he should roam as he pleases."

Word by wordपदार्थ

गो-मूत्रम् (go-mūtram)cow's urineगोमूत्रबदरी-मूलम् (badarī-mūlam)jujube rootबेर की जड़चन्दनम् (candanam)sandalचन्दनपांशुम् (pāṃśum)dustधूलएव (eva)indeedही (ca)andऔरएकीकृत्य (ekīkṛtya)having made into oneएक करकेअष्टधा (aṣṭadhā)eight timesआठ बारजप्त्वा (japtvā)having repeatedजप करकेतिलकम् (tilakam)the tilakaतिलकधारयेत् (dhārayet)one should wearधारण करेसदा (sadā)alwaysसदानमस्कृत्य (namaskṛtya)having bowedप्रणाम करकेवरम् (varam)a boonवरश्रेष्ठम् (śreṣṭham)the bestश्रेष्ठप्रार्थयेत् (prārthayet)one should askमाँगेभक्ति-तत्परः (bhakti-tatparaḥ)intent on devotionभक्ति में तत्परवरम् (varam)the boonवरप्राप्य (prāpya)having obtainedपाकर (ca)andऔरतस्मात् (tasmāt)from himउससेवै (vai)indeedहीविहरेत् (viharet)one should roamविहार करेतु (tu)thenतोयथा-सुखम् (yathā-sukham)as he pleasesसुखपूर्वक

Verse 19

१९ नान्यदेवार्चनं स्नानं प्रणवोच्चारणं न तु । वस्त्राञ्चलेन दन्तानां शोधनं लवणेन वा । रात्रिवासो न मुञ्चेत न शुचिः स्यात्कदाचन । एवं कृत्वा प्रयत्नेन ज्ञात्वा गुरुमुखात् सुधीः । मासैकेन कवीन्द्रः स्याद्द्विमासेनैव ईश्वरः । त्रिभिर्मासैर्भवेन्मर्त्यः सर्वशास्त्रविशारदः ॥१९॥

nānyadevārcanaṃ snānaṃ praṇavoccāraṇaṃ na tu | vastrāñcalena dantānāṃ śodhanaṃ lavaṇena vā | rātrivāso na muñceta na śuciḥ syātkadācana | evaṃ kṛtvā prayatnena jñātvā gurumukhāt sudhīḥ | māsaikena kavīndraḥ syāddvimāsenaiva īśvaraḥ | tribhirmāsairbhavenmartyaḥ sarvaśāstraviśāradaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.19. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v19. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"अन्य देवों की पूजा नहीं, स्नान नहीं, और प्रणव का उच्चारण नहीं; वस्त्र के छोर या नमक से दाँतों की सफाई नहीं; रात का वस्त्र न छोड़े और कभी शुद्ध न हो। यत्न से ऐसा करके, गुरु के मुख से जानकर बुद्धिमान् एक महीने में कवीन्द्र, दो महीने में ईश्वर, और तीन महीनों में मनुष्य सब शास्त्रों में निपुण हो जाता है।"

"No worship of other gods, no bathing, and no uttering the praṇava; no cleaning the teeth with the hem of the garment or with salt; one should not give up the night garment and should never be pure. Having done so with effort, having learnt it from the guru's mouth, the wise one becomes a king of poets in one month, a lord in two months, and in three months the mortal becomes a master of every śāstra."

Word by wordपदार्थ

(na)noनहींअन्य-देव-अर्चनम् (anya-deva-arcanam)worship of other godsअन्य देवों की पूजास्नानम् (snānam)bathingस्नानप्रणव-उच्चारणम् (praṇava-uccāraṇam)uttering the praṇavaप्रणव का उच्चारण (na)notनहींतु (tu)andतोवस्त्र-अञ्चलेन (vastra-añcalena)with the hem of the garmentवस्त्र के छोर सेदन्तानाम् (dantānām)of the teethदाँतों कीशोधनम् (śodhanam)cleaningसफाईलवणेन (lavaṇena)with saltनमक सेवा (vā)orयारात्रि-वासः (rātri-vāsaḥ)the night garmentरात का वस्त्र (na)notनहींमुञ्चेत (muñceta)one should give upछोड़े (na)notनहींशुचिः (śuciḥ)pureशुद्धस्यात् (syāt)one should beहोकदाचन (kadācana)everकभीएवम् (evam)thusऐसेकृत्वा (kṛtvā)having doneकरकेप्रयत्नेन (prayatnena)with effortयत्न सेज्ञात्वा (jñātvā)having learntजानकरगुरु-मुखात् (guru-mukhāt)from the guru's mouthगुरु के मुख सेसु-धीः (su-dhīḥ)the wise oneबुद्धिमान्मास-एकेन (māsa-ekena)in one monthएक महीने मेंकवि-इन्द्रः (kavi-indraḥ)a king of poetsकवीन्द्रस्यात् (syāt)he becomesहोता हैद्वि-मासेन (dvi-māsena)in two monthsदो महीने मेंएव (eva)indeedहीईश्वरः (īśvaraḥ)a lordईश्वरत्रिभिः (tribhiḥ)in threeतीनमासैः (māsaiḥ)monthsमहीनों मेंभवेत् (bhavet)becomesहोता हैमर्त्यः (martyaḥ)the mortalमनुष्यसर्व-शास्त्र-विशारदः (sarva-śāstra-viśāradaḥ)master of every śāstraसब शास्त्रों में निपुण

Verse 20

२० पुत्रार्थी लभते पुत्रं धनार्थी विपुलं धनम् । आयुरारोग्यकामस्तु सर्वान् कामानवाप्नुयात् ॥२०॥

putrārthī labhate putraṃ dhanārthī vipulaṃ dhanam | āyurārogyakāmastu sarvān kāmānavāpnuyāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.20. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v20. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"पुत्र चाहने वाला पुत्र पाता है, धन चाहने वाला विपुल धन; आयु और आरोग्य चाहने वाला सब कामनाएँ पाता है।"

"One who wants a son gains a son, one who wants wealth abundant wealth; one who desires long life and health obtains all his desires."

Word by wordपदार्थ

पुत्र-अर्थी (putra-arthī)one who wants a sonपुत्र चाहने वालालभते (labhate)gainsपाता हैपुत्रम् (putram)a sonपुत्रधन-अर्थी (dhana-arthī)one who wants wealthधन चाहने वालाविपुलम् (vipulam)abundantविपुलधनम् (dhanam)wealthधनआयुः-आरोग्य-कामः (āyuḥ-ārogya-kāmaḥ)one who desires long life and healthआयु और आरोग्य चाहने वालातु (tu)andऔरसर्वान् (sarvān)allसबकामान् (kāmān)desiresकामनाएँअवाप्नुयात् (avāpnuyāt)he obtainsपाता है

Verse 1

ततः कराङ्गन्यासौ : क्षां शां अंगुष्ठाभ्यां नमः । एवं हृदयादिषु । तथा च तन्त्रे : संवर्तको वकेशश्च द्वौ वर्णौ कथितौ प्रिये । षड्दीर्घभाग्भ्यामेताभ्यां षडङ्गानि समाचरेत् । संवर्तकः क्षकारः । वकेशः शकारः ॥१॥

tataḥ karāṅganyāsau : kṣāṃ śāṃ aṃguṣṭhābhyāṃ namaḥ | evaṃ hṛdayādiṣu | tathā ca tantre : | saṃvartako vakeśaśca dvau varṇau kathitau priye | ṣaḍdīrghabhāgbhyāmetābhyāṃ ṣaḍaṅgāni samācaret | saṃvartakaḥ kṣakāraḥ | vakeśaḥ śakāraḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.1. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v1. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर कर और अंग न्यास: "क्षां शां, दोनों अंगूठों को नमः," इसी प्रकार हृदय आदि में। और वैसे ही तन्त्र में: "संवर्तक और वकेश ये दो अक्षर कहे गए हैं, हे प्रिये; छह दीर्घ स्वरों वाले इन दोनों से षडङ्ग करे।" संवर्तक क्ष अक्षर है; वकेश श अक्षर है।

Then the hand and limb nyāsa: "kṣāṃ śāṃ, homage to the two thumbs," and so on the heart and the rest. And so in the tantra: "Saṃvartaka and Vakeśa are declared the two letters, O beloved; with these two bearing the six long vowels one should perform the six limbs." Saṃvartaka is the letter kṣa; Vakeśa is the letter śa.

Word by wordपदार्थ

संवर्तकः (saṃvartakaḥ)Saṃvartakaसंवर्तकवकेशः (vakeśaḥ)Vakeśaवकेश (ca)andऔरद्वौ (dvau)twoदोवर्णौ (varṇau)lettersअक्षरकथितौ (kathitau)are declaredकहे गएप्रिये (priye)O belovedहे प्रियेषट्-दीर्घ-भाग्भ्याम् (ṣaṭ-dīrgha-bhāgbhyām)bearing the six long vowelsछह दीर्घ स्वरों वालेएताभ्याम् (etābhyām)with these twoइन दोनों सेषट्-अङ्गानि (ṣaṭ-aṅgāni)the six limbsषडङ्गसमाचरेत् (samācaret)one should performकरे

Verse 2

ध्यानम् : शशधरमिव शुभ्रं खड्गपुस्तांगपाणिं, सुरुचिरमतिशान्तं पञ्चचूडं कुमारम् । पृथुतरवरमुख्यं पद्मपत्रायताक्षं, कुमतिदहनदक्षं मञ्जुघोषं नमामि ॥२॥

dhyānam : | śaśadharamiva śubhraṃ khaḍgapustāṃgapāṇiṃ, suruciramatiśāntaṃ pañcacūḍaṃ kumāram | pṛthutaravaramukhyaṃ padmapatrāyatākṣaṃ, kumatidahanadakṣaṃ mañjughoṣaṃ namāmi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.2. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v2. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

ध्यान: "चन्द्रमा जैसा श्वेत, हाथों में खड्ग और पुस्तक लिए, अति सुन्दर, अति शान्त, पाँच चोटियों वाला कुमार; चौड़े सुन्दर मुख और कमल के पत्ते जैसी लम्बी आँखों वाला, कुबुद्धि को जलाने में कुशल — मञ्जुघोष को मैं प्रणाम करता हूँ।"

The dhyāna: "White like the moon, with sword and book in his hands, very lovely, very calm, a youth with five crests; with a broad, fine face and eyes long as lotus petals, skilled at burning up bad understanding — to Mañjughoṣa I bow."

Word by wordपदार्थ

शशधरम् (śaśadharam)the moonचन्द्रमाइव (iva)likeजैसाशुभ्रम् (śubhram)whiteश्वेतखड्ग-पुस्त-अंग-पाणिम् (khaḍga-pusta-aṃga-pāṇim)with sword and book in his handsहाथों में खड्ग और पुस्तक लिएसु-रुचिरम् (su-ruciram)very lovelyअति सुन्दरअति-शान्तम् (ati-śāntam)very calmअति शान्तपञ्च-चूडम् (pañca-cūḍam)with five crestsपाँच चोटियों वालाकुमारम् (kumāram)a youthकुमारपृथुतर-वर-मुख्यम् (pṛthutara-vara-mukhyam)with a broad, fine faceचौड़े सुन्दर मुख वालापद्म-पत्र-आयत-अक्षम् (padma-patra-āyata-akṣam)with eyes long as lotus petalsकमल के पत्ते जैसी लम्बी आँखों वालाकु-मति-दहन-दक्षम् (ku-mati-dahana-dakṣam)skilled at burning up bad understandingकुबुद्धि को जलाने में कुशलमञ्जुघोषम् (mañjughoṣam)Mañjughoṣaमञ्जुघोष कोनमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँ

Verse 3

पीठपूजां ततः कुर्यादाधाराद्यादिशक्तितः । भूतप्रेतादिभिः कुर्यात् पीठासनमनन्तरम् । ज्ञानदात्रे नमः पाद्यं बुद्धिकर्त्रे तथाचमम् । जाड्यनाशाय गन्धः स्यादर्घ्यं यक्षाधिपाय वै । सर्वसिद्धिप्रदायेति पुष्पं दद्याद्विचक्षणः ॥३॥

pīṭhapūjāṃ tataḥ kuryādādhārādyādiśaktitaḥ | bhūtapretādibhiḥ kuryāt pīṭhāsanamanantaram | jñānadātre namaḥ pādyaṃ buddhikartre tathācamam | jāḍyanāśāya gandhaḥ syādarghyaṃ yakṣādhipāya vai | sarvasiddhipradāyeti puṣpaṃ dadyādvicakṣaṇaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.3. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v3. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"फिर आधारा, आद्या आदि शक्तियों से पीठ पूजा करे; उसके बाद भूत, प्रेत आदि से पीठासन बनाए। 'ज्ञान देने वाले को नमः' से पाद्य, वैसे ही 'बुद्धि करने वाले को' से आचमन; 'जड़ता के नाशक को' से गन्ध, 'यक्षाधिप को' से अर्घ्य; और विचक्षण 'सब सिद्धियाँ देने वाले को' कहकर पुष्प दे।"

"Then one should do the worship of the seat from the śaktis beginning with Ādhārā and Ādyā; next one should make the seat of the pīṭha with bhūtas, pretas and the rest. The foot-water with 'homage to the giver of knowledge', likewise the sipping-water 'to the maker of intelligence'; the scent is 'to the destroyer of dullness', the arghya 'to the lord of yakṣas'; and the discerning one should give the flower with 'to the giver of all siddhis'."

Word by wordपदार्थ

पीठ-पूजाम् (pīṭha-pūjām)the worship of the seatपीठ पूजाततः (tataḥ)thenफिरकुर्यात् (kuryāt)one should doकरेआधारा-आद्या-आदि-शक्तितः (ādhārā-ādyā-ādi-śaktitaḥ)from the śaktis beginning with Ādhārā and Ādyāआधारा, आद्या आदि शक्तियों सेभूत-प्रेत-आदिभिः (bhūta-preta-ādibhiḥ)with bhūtas, pretas and the restभूत, प्रेत आदि सेकुर्यात् (kuryāt)one should makeकरेपीठ-आसनम् (pīṭha-āsanam)the seat of the pīṭhaपीठासनअनन्तरम् (anantaram)nextउसके बादज्ञान-दात्रे (jñāna-dātre)to the giver of knowledgeज्ञान देने वाले कोनमः (namaḥ)homageनमःपाद्यम् (pādyam)the foot-waterपाद्यबुद्धि-कर्त्रे (buddhi-kartre)to the maker of intelligenceबुद्धि करने वाले कोतथा (tathā)likewiseवैसे हीआचमम् (ācamam)the sipping-waterआचमनजाड्य-नाशाय (jāḍya-nāśāya)to the destroyer of dullnessजड़ता के नाशक कोगन्धः (gandhaḥ)the scentगन्धस्यात् (syāt)isहोअर्घ्यम् (arghyam)the arghyaअर्घ्ययक्ष-अधिपाय (yakṣa-adhipāya)to the lord of yakṣasयक्षाधिप कोवै (vai)indeedहीसर्व-सिद्धि-प्रदाय (sarva-siddhi-pradāya)to the giver of all siddhisसब सिद्धियाँ देने वाले कोइति (iti)thusऐसेपुष्पम् (puṣpam)the flowerपुष्पदद्यात् (dadyāt)one should giveदेविचक्षणः (vicakṣaṇaḥ)the discerning oneविचक्षण

Verse 4

कुन्दपुष्पं समादाय भैरवान् पूजयेत्ततः । असिताङ्गो रुरुश्चण्डः क्रोध-उन्मत्तसंज्ञकः । कपाली भीषणश्चैव संहारश्चाष्टमः स्मृतः ॥४॥

kundapuṣpaṃ samādāya bhairavān pūjayettataḥ | asitāṅgo ruruścaṇḍaḥ krodha-unmattasaṃjñakaḥ | kapālī bhīṣaṇaścaiva saṃhāraścāṣṭamaḥ smṛtaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.4. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v4. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"कुन्द पुष्प लेकर फिर भैरवों की पूजा करे: असिताङ्ग, रुरु, चण्ड, क्रोध और उन्मत्त नामक, कपाली, भीषण, और आठवाँ संहार कहा गया है।"

"Having taken jasmine flowers, one should then worship the Bhairavas: Asitāṅga, Ruru, Caṇḍa, those named Krodha and Unmatta, Kapālī, Bhīṣaṇa, and Saṃhāra is remembered as the eighth."

Word by wordपदार्थ

कुन्द-पुष्पम् (kunda-puṣpam)jasmine flowersकुन्द पुष्पसमादाय (samādāya)having takenलेकरभैरवान् (bhairavān)the Bhairavasभैरवों कोपूजयेत् (pūjayet)one should worshipपूजेततः (tataḥ)thenफिरअसिताङ्गः (asitāṅgaḥ)Asitāṅgaअसिताङ्गरुरुः (ruruḥ)Ruruरुरुचण्डः (caṇḍaḥ)Caṇḍaचण्डक्रोध-उन्मत्त-संज्ञकः (krodha-unmatta-saṃjñakaḥ)those named Krodha and Unmattaक्रोध और उन्मत्त नामककपाली (kapālī)Kapālīकपालीभीषणः (bhīṣaṇaḥ)Bhīṣaṇaभीषण (ca)andऔरएव (eva)indeedहीसंहारः (saṃhāraḥ)Saṃhāraसंहार (ca)andऔरअष्टमः (aṣṭamaḥ)the eighthआठवाँस्मृतः (smṛtaḥ)is rememberedकहा गया

Verse 5

ततो धूपादिकं दत्त्वा प्रसूनानि विसर्जयेत् । तैः पुष्पैः पूजयेदष्टौ यक्षिणीश्च विशेषतः । सुरादिसुन्दरी चैव मनोहारिण्यनन्तरम् । कनकावती तथा कामेश्वरी च रतिवर्यथ । पद्मिनी च नटी चैव अनुरागिण्यनन्तरम् । पूज्या एतास्तु योगिन्यो हृल्लेखाबीजपूर्विकाः ॥५॥

tato dhūpādikaṃ dattvā prasūnāni visarjayet | taiḥ puṣpaiḥ pūjayedaṣṭau yakṣiṇīśca viśeṣataḥ | surādisundarī caiva manohāriṇyanantaram | kanakāvatī tathā kāmeśvarī ca rativaryatha | padminī ca naṭī caiva anurāgiṇyanantaram | pūjyā etāstu yoginyo hṛllekhābījapūrvikāḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.5. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v5. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"फिर धूप आदि देकर पुष्पों को विसर्जित करे। उन पुष्पों से विशेष रूप से आठ यक्षिणियों की पूजा करे: सुरादिसुन्दरी, उसके बाद मनोहारिणी, कनकावती, वैसे ही कामेश्वरी और रतिवरी, फिर पद्मिनी और नटी, और उसके बाद अनुरागिणी। ये योगिनियाँ हृल्लेखा बीज से आरम्भ करके पूजनीय हैं।"

"Then, having given incense and the rest, one should dismiss the flowers. With those flowers one should especially worship the eight yakṣiṇīs: Surādisundarī, next Manohāriṇī, Kanakāvatī, likewise Kāmeśvarī and Rativarī, then Padminī and Naṭī, and next Anurāgiṇī. These yoginīs are to be worshipped, preceded by the hṛllekhā bīja."

Word by wordपदार्थ

ततः (tataḥ)thenफिरधूप-आदिकम् (dhūpa-ādikam)incense and the restधूप आदिदत्त्वा (dattvā)having givenदेकरप्रसूनानि (prasūnāni)the flowersपुष्पों कोविसर्जयेत् (visarjayet)one should dismissविसर्जित करेतैः (taiḥ)with thoseउनपुष्पैः (puṣpaiḥ)flowersपुष्पों सेपूजयेत् (pūjayet)one should worshipपूजेअष्टौ (aṣṭau)eightआठयक्षिणीः (yakṣiṇīḥ)yakṣiṇīsयक्षिणियों को (ca)andऔरविशेषतः (viśeṣataḥ)especiallyविशेष रूप सेसुरादिसुन्दरी (surādisundarī)Surādisundarīसुरादिसुन्दरी (ca)andऔरएव (eva)indeedहीमनोहारिणी (manohāriṇī)Manohāriṇīमनोहारिणीअनन्तरम् (anantaram)nextउसके बादकनकावती (kanakāvatī)Kanakāvatīकनकावतीतथा (tathā)likewiseवैसे हीकामेश्वरी (kāmeśvarī)Kāmeśvarīकामेश्वरी (ca)andऔररतिवरी (rativarī)Rativarīरतिवरीअथ (atha)thenफिरपद्मिनी (padminī)Padminīपद्मिनी (ca)andऔरनटी (naṭī)Naṭīनटी (ca)andऔरएव (eva)indeedहीअनुरागिणी (anurāgiṇī)Anurāgiṇīअनुरागिणीअनन्तरम् (anantaram)nextउसके बादपूज्याः (pūjyāḥ)are to be worshippedपूजनीय हैंएताः (etāḥ)theseयेतु (tu)andतोयोगिन्यः (yoginyaḥ)yoginīsयोगिनियाँहृल्लेखा-बीज-पूर्विकाः (hṛllekhā-bīja-pūrvikāḥ)preceded by the hṛllekhā bījaहृल्लेखा बीज से आरम्भ

Verse 6

एवं सम्पूज्य देवेशं लक्षषट्कं जपेन्मनुम् । घृताक्तकुन्दपुष्पैश्च एकादशशतानि च । जुहुयादेधिते वह्नौ कान्तारे पितृवेश्मनि । एवं सिद्धमनुर्मन्त्री महायोगीश्वरो भवेत् ॥६॥

evaṃ sampūjya deveśaṃ lakṣaṣaṭkaṃ japenmanum | ghṛtāktakundapuṣpaiśca ekādaśaśatāni ca | juhuyādedhite vahnau kāntāre pitṛveśmani | evaṃ siddhamanurmantrī mahāyogīśvaro bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.6. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v6. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"इस प्रकार देवेश की पूजा करके छह लाख मन्त्र जपे; और वन में या पितरों के घर में प्रज्वलित अग्नि में घी लगे कुन्द पुष्पों के ग्यारह सौ होम करे। ऐसे सिद्ध मन्त्र वाला मन्त्री महायोगीश्वर हो जाता है।"

"Having thus worshipped the lord of gods, one should repeat the mantra six lakhs; and one should offer eleven hundred jasmine flowers smeared with ghee in a kindled fire, in a forest or in the house of the fathers. Thus with his mantra perfected the mantra-holder becomes a great lord of yogis."

Word by wordपदार्थ

एवम् (evam)thusऐसेसम्पूज्य (sampūjya)having worshippedपूजा करकेदेव-ईशम् (deva-īśam)the lord of godsदेवेश कोलक्ष-षट्कम् (lakṣa-ṣaṭkam)six lakhsछह लाखजपेत् (japet)one should repeatजपेमनुम् (manum)the mantraमन्त्रघृत-अक्त-कुन्द-पुष्पैः (ghṛta-akta-kunda-puṣpaiḥ)with jasmine flowers smeared with gheeघी लगे कुन्द पुष्पों से (ca)andऔरएकादश-शतानि (ekādaśa-śatāni)eleven hundredग्यारह सौ (ca)andऔरजुहुयात् (juhuyāt)one should offerहोम करेएधिते (edhite)kindledप्रज्वलितवह्नौ (vahnau)in the fireअग्नि मेंकान्तारे (kāntāre)in a forestवन मेंपितृ-वेश्मनि (pitṛ-veśmani)in the house of the fathersपितरों के घर मेंएवम् (evam)thusऐसेसिद्ध-मनुः (siddha-manuḥ)whose mantra is perfectedसिद्ध मन्त्र वालामन्त्री (mantrī)the mantra-holderमन्त्रीमहा-योगि-ईश्वरः (mahā-yogi-īśvaraḥ)a great lord of yogisमहायोगीश्वरभवेत् (bhavet)becomesहोता है

कुक्कुटेश्वरतन्त्रे — In the Kukkuṭeśvaratantra: कुक्कुटेश्वरतन्त्र में:

Verse 7

मेरुपृष्ठे सुखासीनं देवदेवं जगद्गुरुम् । शंकरं परिपप्रच्छ पार्वती परमेश्वरम् ॥७॥

merupṛṣṭhe sukhāsīnaṃ devadevaṃ jagadgurum | śaṃkaraṃ paripapraccha pārvatī parameśvaram ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.7. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v7. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"मेरु के शिखर पर सुख से बैठे देवों के देव, जगद्गुरु, परमेश्वर शंकर से पार्वती ने पूछा।"

"Pārvatī asked Śaṅkara, the supreme lord, the god of gods, the guru of the world, seated at ease on the top of Meru."

Word by wordपदार्थ

मेरु-पृष्ठे (meru-pṛṣṭhe)on the top of Meruमेरु के शिखर परसुख-आसीनम् (sukha-āsīnam)seated at easeसुख से बैठेदेव-देवम् (deva-devam)the god of godsदेवों के देवजगत्-गुरुम् (jagat-gurum)the guru of the worldजगद्गुरुशंकरम् (śaṃkaram)Śaṅkaraशंकर सेपरिपप्रच्छ (paripapraccha)askedपूछापार्वती (pārvatī)Pārvatīपार्वती नेपरम-ईश्वरम् (parama-īśvaram)the supreme lordपरमेश्वर से

श्रीपार्वत्युवाच — The blessed Pārvatī said: श्रीपार्वती ने कहा:

Verse 8

भगवान् सर्वधर्मज्ञ सर्वशास्त्रागमादिषु । वाञ्छितार्थप्रदं लोके मञ्जुघोषं ब्रवीहि मे ॥८॥

bhagavān sarvadharmajña sarvaśāstrāgamādiṣu | vāñchitārthapradaṃ loke mañjughoṣaṃ bravīhi me ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.8. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v8. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे भगवन्, सब शास्त्रों, आगमों आदि में सब धर्मों के ज्ञाता, मुझे मञ्जुघोष को कहो, जो लोक में इच्छित फल देने वाला है।"

"O lord, knower of every dharma in all the śāstras, āgamas and the rest, tell me Mañjughoṣa, who gives the desired aim in the world."

Word by wordपदार्थ

भगवान् (bhagavān)O lordहे भगवन्सर्व-धर्म-ज्ञ (sarva-dharma-jña)knower of every dharmaसब धर्मों के ज्ञातासर्व-शास्त्र-आगम-आदिषु (sarva-śāstra-āgama-ādiṣu)in all the śāstras, āgamas and the restसब शास्त्रों, आगमों आदि मेंवाञ्छित-अर्थ-प्रदम् (vāñchita-artha-pradam)that gives the desired aimइच्छित फल देने वालालोके (loke)in the worldलोक मेंमञ्जुघोषम् (mañjughoṣam)Mañjughoṣaमञ्जुघोष कोब्रवीहि (bravīhi)tellकहोमे (me)to meमुझे

Verse 9

विशेषतोऽपि जप्त्वा किं कवित्वपदं नृणाम् । सर्वकामप्रदं चैव मनःसिद्धिप्रदन्तथा । भक्तानां कामदं मन्त्रं कल्पवृक्षमिवापरम् ॥९॥

viśeṣato'pi japtvā kiṃ kavitvapadaṃ nṛṇām | sarvakāmapradaṃ caiva manaḥsiddhipradantathā | bhaktānāṃ kāmadaṃ mantraṃ kalpavṛkṣamivāparam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.9. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v9. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"और विशेष रूप से वह क्या है जिसे जपने से मनुष्य कवित्व का पद पाते हैं — वह मन्त्र जो सब कामनाएँ देता है, मन की सिद्धि देता है, और दूसरे कल्पवृक्ष जैसा भक्तों की कामना पूरी करता है?"

"And especially, what is that by whose japa men reach the state of poetry — the mantra that gives all desires, gives the mind's success, fulfils the desires of devotees like a second wish-giving tree?"

Word by wordपदार्थ

विशेषतः (viśeṣataḥ)especiallyविशेष रूप सेअपि (api)alsoभीजप्त्वा (japtvā)having repeatedजप करकेकिम् (kim)whatक्याकवित्व-पदम् (kavitva-padam)the state of poetryकवित्व का पदनृणाम् (nṛṇām)for menमनुष्यों कोसर्व-काम-प्रदम् (sarva-kāma-pradam)giving all desiresसब कामनाएँ देने वाला (ca)andऔरएव (eva)indeedहीमनः-सिद्धि-प्रदम् (manaḥ-siddhi-pradam)giving the mind's successमन की सिद्धि देने वालातथा (tathā)likewiseवैसे हीभक्तानाम् (bhaktānām)of devoteesभक्तों कीकाम-दम् (kāma-dam)giving desiresकामना देने वालामन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रकल्प-वृक्षम् (kalpa-vṛkṣam)a wish-giving treeकल्पवृक्षइव (iva)likeजैसाअपरम् (aparam)anotherदूसरा

श्रीशंकर उवाच — The blessed Śaṅkara said: श्रीशंकर ने कहा:

Verse 10

१० शृणु देवि महामन्त्रं साधकानां सुखावहम् । यज्ज्ञात्वा जडधीः प्रायो वाचस्पतिसमो भवेत् ॥१०॥

śṛṇu devi mahāmantraṃ sādhakānāṃ sukhāvaham | yajjñātvā jaḍadhīḥ prāyo vācaspatisamo bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.10. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v10. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे देवी, साधकों को सुख देने वाला महामन्त्र सुनो, जिसे जानकर जड़ बुद्धि वाला भी प्रायः वाचस्पति के समान हो जाता है।"

"Hear, O goddess, the great mantra that brings happiness to sādhakas, knowing which one of dull mind becomes almost the equal of Vācaspati."

Word by wordपदार्थ

शृणु (śṛṇu)hearसुनोदेवि (devi)O goddessहे देवीमहा-मन्त्रम् (mahā-mantram)the great mantraमहामन्त्रसाधकानाम् (sādhakānām)to sādhakasसाधकों कोसुख-आवहम् (sukha-āvaham)bringing happinessसुख देने वालायत् (yat)whichजिसेज्ञात्वा (jñātvā)having knownजानकरजड-धीः (jaḍa-dhīḥ)one of dull mindजड़ बुद्धि वालाप्रायः (prāyaḥ)almostप्रायःवाचस्पति-समः (vācaspati-samaḥ)equal to Vācaspatiवाचस्पति के समानभवेत् (bhavet)becomesहो जाता है

Verse 11

११ अङ्गन्यासकरन्यासवहिर्न्याससमन्वितम् । जपात्सिद्धिप्रदं मन्त्रं विना होमार्चनादिभिः ॥११॥

aṅganyāsakaranyāsavahirnyāsasamanvitam | japātsiddhipradaṃ mantraṃ vinā homārcanādibhiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.11. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v11. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"अंग न्यास, कर न्यास और बहिर्न्यास सहित यह मन्त्र होम, पूजा आदि के बिना केवल जप से सिद्धि देता है।"

"Accompanied by limb nyāsa, hand nyāsa and outer nyāsa, the mantra gives siddhi through japa alone, without homa, worship and the rest."

Word by wordपदार्थ

अङ्ग-न्यास-कर-न्यास-वहिः-न्यास-समन्वितम् (aṅga-nyāsa-kara-nyāsa-vahiḥ-nyāsa-samanvitam)accompanied by limb nyāsa, hand nyāsa and outer nyāsaअंग न्यास, कर न्यास और बहिर्न्यास सहितजपात् (japāt)through japaजप सेसिद्धि-प्रदम् (siddhi-pradam)giving siddhiसिद्धि देने वालामन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रविना (vinā)withoutबिनाहोम-अर्चन-आदिभिः (homa-arcana-ādibhiḥ)homa, worship and the restहोम, पूजा आदि के

Verse 12

१२ जपेद्वा जापयेद्वापि साधको विधिपूर्वकम् । सर्वज्ञत्वमवाप्नोति सत्यं सत्यं हि पार्वती ॥१२॥

japedvā jāpayedvāpi sādhako vidhipūrvakam | sarvajñatvamavāpnoti satyaṃ satyaṃ hi pārvatī ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.12. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v12. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"साधक विधिपूर्वक स्वयं जपे या जपवाए, वह सर्वज्ञता पाता है — यह सत्य है, सत्य है, हे पार्वती।"

"Whether the sādhaka repeats it himself or has it repeated according to the rule, he obtains omniscience — truly, truly, O Pārvatī."

Word by wordपदार्थ

जपेत् (japet)one should repeatजपेवा (vā)orयाजापयेत् (jāpayet)have it repeatedजपवाएवा (vā)orयाअपि (api)evenभीसाधकः (sādhakaḥ)the sādhakaसाधकविधि-पूर्वकम् (vidhi-pūrvakam)according to the ruleविधिपूर्वकसर्वज्ञत्वम् (sarvajñatvam)omniscienceसर्वज्ञताअवाप्नोति (avāpnoti)he obtainsपाता हैसत्यम् (satyam)trulyसत्यसत्यम् (satyam)trulyसत्यहि (hi)indeedहीपार्वती (pārvatī)O Pārvatīहे पार्वती

Verse 13

१३ कार्तिकेयमुखं यावत्तावल्लक्षं जपेन्मनुम् । सर्वशास्त्रेषु सोऽप्युच्चैर्बृहस्पतिसमो भवेत् ॥१३॥

kārtikeyamukhaṃ yāvattāvallakṣaṃ japenmanum | sarvaśāstreṣu so'pyuccairbṛhaspatisamo bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.13. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v13. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"कार्तिकेय का मुख देखने तक एक लाख मन्त्र जपे; तब वह भी सब शास्त्रों में अत्यन्त बृहस्पति के समान हो जाता है।"

"One should repeat the mantra a lakh, as long as it takes to see the face of Kārtikeya; then he too becomes in all the śāstras greatly the equal of Bṛhaspati."

Word by wordपदार्थ

कार्तिकेय-मुखम् (kārtikeya-mukham)the face of Kārtikeyaकार्तिकेय का मुखयावत् (yāvat)untilजब तकतावत् (tāvat)so longतब तकलक्षम् (lakṣam)a lakhएक लाखजपेत् (japet)one should repeatजपेमनुम् (manum)the mantraमन्त्रसर्व-शास्त्रेषु (sarva-śāstreṣu)in all the śāstrasसब शास्त्रों मेंसः (saḥ)heवहअपि (api)tooभीउच्चैः (uccaiḥ)greatlyअत्यन्तबृहस्पति-समः (bṛhaspati-samaḥ)equal to Bṛhaspatiबृहस्पति के समानभवेत् (bhavet)becomesहो जाता है

श्रीपार्वत्युवाच — The blessed Pārvatī said: श्रीपार्वती ने कहा:

Verse 14

१४ कोऽप्यत्रापि ऋषिश्छन्दः पूज्यते कात्र देवता । ध्येयः को वात्र तत्सर्वं ब्रूहि मे भक्तवत्सल ॥१४॥

ko'pyatrāpi ṛṣiśchandaḥ pūjyate kātra devatā | dhyeyaḥ ko vātra tatsarvaṃ brūhi me bhaktavatsala ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.14. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v14. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"यहाँ ऋषि कौन है, छन्द क्या है, यहाँ कौन देवता पूजा जाता है, और यहाँ किसका ध्यान करना है? वह सब मुझे कहो, हे भक्तवत्सल।"

"Who indeed is the sage here, what the metre, which deity is worshipped here, and who is to be meditated on here? Tell me all that, O lover of devotees."

Word by wordपदार्थ

कः (kaḥ)whoकौनअपि (api)indeedभीअत्र (atra)hereयहाँअपि (api)alsoभीऋषिः (ṛṣiḥ)the sageऋषिछन्दः (chandaḥ)the metreछन्दपूज्यते (pūjyate)is worshippedपूजा जाता हैका (kā)whichकौनअत्र (atra)hereयहाँदेवता (devatā)deityदेवताध्येयः (dhyeyaḥ)to be meditated onध्यान करने योग्यकः (kaḥ)whoकौनवा (vā)orयाअत्र (atra)hereयहाँतत् (tat)thatवहसर्वम् (sarvam)allसबब्रूहि (brūhi)tellकहोमे (me)to meमुझेभक्त-वत्सल (bhakta-vatsala)O lover of devoteesहे भक्तवत्सल

ईश्वर उवाच — Īśvara said: ईश्वर ने कहा:

Verse 15

१५ बृहदारण्यको नामर्षिर्विराट्छन्द एव च । स एव मंजुघोषाख्यो भक्तिदानेन मुक्तिदः ॥१५॥

bṛhadāraṇyako nāmarṣirvirāṭchanda eva ca | sa eva maṃjughoṣākhyo bhaktidānena muktidaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.15. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v15. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"ऋषि बृहदारण्यक नामक है, और छन्द विराट्; देवता वही मञ्जुघोष नामक है, जो भक्ति के दान से मुक्ति देता है।"

"The sage is Bṛhadāraṇyaka by name, and the metre is virāṭ; the deity is he himself named Mañjughoṣa, who through the gift of devotion gives liberation."

Word by wordपदार्थ

बृहदारण्यकः (bṛhadāraṇyakaḥ)Bṛhadāraṇyakaबृहदारण्यकनाम (nāma)by nameनामकऋषिः (ṛṣiḥ)the sageऋषिविराट् (virāṭ)virāṭविराट्छन्दः (chandaḥ)the metreछन्दएव (eva)indeedही (ca)andऔरसः (saḥ)heवहएव (eva)himselfहीमंजुघोष-आख्यः (maṃjughoṣa-ākhyaḥ)named Mañjughoṣaमञ्जुघोष नामकभक्ति-दानेन (bhakti-dānena)through the gift of devotionभक्ति के दान सेमुक्ति-दः (mukti-daḥ)giver of liberationमुक्ति देने वाला

Verse 16

१६ ध्यात्वा भैरवरूपेण जपेन्मन्त्रमनन्यधीः । तदा मुक्तिप्रदो मन्त्रो नात्र कार्या विचारणा ॥१६॥

dhyātvā bhairavarūpeṇa japenmantramananyadhīḥ | tadā muktiprado mantro nātra kāryā vicāraṇā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.16. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v16. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"भैरव रूप में ध्यान करके अनन्य मन से मन्त्र जपे; तब मन्त्र मुक्ति देता है — इसमें कोई विचार नहीं करना चाहिए।"

"Having meditated on him in the form of Bhairava, one should repeat the mantra with undivided mind; then the mantra gives liberation — there is no doubt to be made here."

Word by wordपदार्थ

ध्यात्वा (dhyātvā)having meditatedध्यान करकेभैरव-रूपेण (bhairava-rūpeṇa)in the form of Bhairavaभैरव रूप मेंजपेत् (japet)one should repeatजपेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रअनन्य-धीः (ananya-dhīḥ)with undivided mindअनन्य मन सेतदा (tadā)thenतबमुक्ति-प्रदः (mukti-pradaḥ)giving liberationमुक्ति देने वालामन्त्रः (mantraḥ)the mantraमन्त्र (na)notनहींअत्र (atra)hereइसमेंकार्या (kāryā)to be madeकरना चाहिएविचारणा (vicāraṇā)doubtविचार

Verse 17

१७ ध्यानं तत्र प्रवक्ष्यामि भैरवस्य महात्मनः । यथा ध्यात्वा जपेन्मन्त्रं तन्मे निगदतः शृणु ॥१७॥

dhyānaṃ tatra pravakṣyāmi bhairavasya mahātmanaḥ | yathā dhyātvā japenmantraṃ tanme nigadataḥ śṛṇu ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.17. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v17. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"वहाँ मैं महात्मा भैरव का ध्यान कहूँगा; जैसे ध्यान करके मन्त्र जपना चाहिए, वह मुझ कहते हुए से सुनो।"

"There I shall tell the dhyāna of the great-souled Bhairava; hear from me as I speak how one should meditate and repeat the mantra."

Word by wordपदार्थ

ध्यानम् (dhyānam)the dhyānaध्यानतत्र (tatra)thereवहाँप्रवक्ष्यामि (pravakṣyāmi)I shall tellकहूँगाभैरवस्य (bhairavasya)of Bhairavaभैरव कामहात्मनः (mahātmanaḥ)the great-souledमहात्मायथा (yathā)howजैसेध्यात्वा (dhyātvā)having meditatedध्यान करकेजपेत् (japet)one should repeatजपेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रतत् (tat)thatवहमे (me)from meमुझनिगदतः (nigadataḥ)as I speakकहते हुए सेशृणु (śṛṇu)hearसुनो

Verse 18

१८ सात्विकं राजसञ्चैव तामसं तदनन्तरम् । ध्यानं वक्ष्ये महेशानि क्रमेण हितकाम्यया ॥१८॥

sātvikaṃ rājasañcaiva tāmasaṃ tadanantaram | dhyānaṃ vakṣye maheśāni krameṇa hitakāmyayā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.18. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v18. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"सात्त्विक, राजस और उसके बाद तामस ध्यान, हे महेशानी, हित की कामना से क्रम से कहूँगा।"

"The sāttvika, the rājasa and after that the tāmasa dhyāna I shall tell in order, O great queen, out of desire for your good."

Word by wordपदार्थ

सात्विकम् (sātvikam)the sāttvikaसात्त्विकराजसम् (rājasam)the rājasaराजस (ca)andऔरएव (eva)indeedहीतामसम् (tāmasam)the tāmasaतामसतत्-अनन्तरम् (tat-anantaram)after thatउसके बादध्यानम् (dhyānam)the dhyānaध्यानवक्ष्ये (vakṣye)I shall tellकहूँगामहा-ईशानि (mahā-īśāni)O great queenहे महेशानीक्रमेण (krameṇa)in orderक्रम सेहित-काम्यया (hita-kāmyayā)out of desire for goodहित की कामना से

Verse 19

१९ सद्यः सिद्धिकरं रूपं ध्यात्वा जपेच्च सात्विकम् । सिद्धिप्रदं साधकानां भक्तानां चिन्तितप्रदम् ॥१९॥

sadyaḥ siddhikaraṃ rūpaṃ dhyātvā japecca sātvikam | siddhipradaṃ sādhakānāṃ bhaktānāṃ cintitapradam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.19. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v19. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"तुरन्त सिद्धि करने वाले सात्त्विक रूप का ध्यान करके जपे; वह साधकों को सिद्धि देता है और भक्तों को सोचा हुआ देता है।"

"Having meditated on the sāttvika form that brings siddhi at once, one should repeat; it gives siddhi to sādhakas and gives devotees what they think of."

Word by wordपदार्थ

सद्यः (sadyaḥ)at onceतुरन्तसिद्धि-करम् (siddhi-karam)bringing siddhiसिद्धि करने वालारूपम् (rūpam)the formरूपध्यात्वा (dhyātvā)having meditatedध्यान करकेजपेत् (japet)one should repeatजपे (ca)andऔरसात्विकम् (sātvikam)the sāttvikaसात्त्विकसिद्धि-प्रदम् (siddhi-pradam)giving siddhiसिद्धि देने वालासाधकानाम् (sādhakānām)to sādhakasसाधकों कोभक्तानाम् (bhaktānām)to devoteesभक्तों कोचिन्तित-प्रदम् (cintita-pradam)giving what they think ofसोचा हुआ देने वाला

Verse 20

२० मन्त्रोद्धारमिमं देवि त्रैलोक्यस्यापि दुर्लभम् । अप्रकाश्यं परं गुह्यं न देयं यस्य कस्यचित् ॥२०॥

mantroddhāramimaṃ devi trailokyasyāpi durlabham | aprakāśyaṃ paraṃ guhyaṃ na deyaṃ yasya kasyacit ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.20. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v20. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"यह मन्त्रोद्धार, हे देवी, तीनों लोकों के लिए भी दुर्लभ है; यह प्रकट न करने योग्य, परम गुप्त है, जिस किसी को नहीं देना चाहिए।"

"This extraction of the mantra, O goddess, is hard to get even for the three worlds; it is not to be revealed, supremely secret, not to be given to just anyone."

Word by wordपदार्थ

मन्त्र-उद्धारम् (mantra-uddhāram)the extraction of the mantraमन्त्रोद्धारइमम् (imam)thisयहदेवि (devi)O goddessहे देवीत्रैलोक्यस्य (trailokyasya)for the three worldsतीनों लोकों के लिएअपि (api)evenभीदुर्लभम् (durlabham)hard to getदुर्लभअप्रकाश्यम् (aprakāśyam)not to be revealedप्रकट न करने योग्यपरम् (param)supremelyपरमगुह्यम् (guhyam)secretगुप्त (na)notनहींदेयम् (deyam)to be givenदेना चाहिएयस्य (yasya)to anyoneजिसकस्यचित् (kasyacit)whateverकिसी को

Verse 21

२१ मन्त्रोद्धारं प्रवक्ष्यामि गुह्याद्गुह्यतरं प्रिये । विष्ण्वग्निपाशिशशियुक्-चलधीस्वरूपषड्वर्णमन्त्र उदितो जगतां सुखाय । सर्वज्ञतां सदसि वाक्पटुतां प्रसूते वेदान्तवेदनिरतस्य वसुप्रदः स्यात् ॥२१॥

mantroddhāraṃ pravakṣyāmi guhyādguhyataraṃ priye | viṣṇvagnipāśiśaśiyuk-caladhīsvarūpaṣaḍvarṇamantra udito jagatāṃ sukhāya | sarvajñatāṃ sadasi vākpaṭutāṃ prasūte vedāntavedaniratasya vasupradaḥ syāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.21. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v21. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"गुप्त से भी अधिक गुप्त मन्त्रोद्धार कहूँगा, हे प्रिये। विष्णु, अग्नि, चन्द्र से युक्त पाशी, च, ल और धी रूप वाला छह अक्षर का मन्त्र जगत् के सुख के लिए कहा गया है। वह सर्वज्ञता और सभा में वाक्पटुता उत्पन्न करता है, और वेदान्त और वेद में लगे हुए को धन देने वाला होता है।"

"I shall tell the extraction of the mantra, more secret than the secret, O beloved. The six-letter mantra whose form is Viṣṇu, fire, the noose-bearer joined with the moon, ca, la and dhī is declared for the happiness of the worlds. It produces omniscience and skill in speech in the assembly, and is a giver of wealth to one devoted to Vedānta and Veda."

Word by wordपदार्थ

मन्त्र-उद्धारम् (mantra-uddhāram)the extraction of the mantraमन्त्रोद्धारप्रवक्ष्यामि (pravakṣyāmi)I shall tellकहूँगागुह्यात् (guhyāt)than the secretगुप्त सेगुह्यतरम् (guhyataram)more secretअधिक गुप्तप्रिये (priye)O belovedहे प्रियेविष्णु-अग्नि-पाशि-शशि-युक्-च-ल-धी-स्वरूप-षट्-वर्ण-मन्त्रः (viṣṇu-agni-pāśi-śaśi-yuk-ca-la-dhī-svarūpa-ṣaṭ-varṇa-mantraḥ)the six-letter mantra whose form is Viṣṇu, fire, the noose-bearer joined with the moon, ca, la and dhīविष्णु, अग्नि, चन्द्र से युक्त पाशी, च, ल और धी रूप वाला छह अक्षर का मन्त्रउदितः (uditaḥ)is declaredकहा गयाजगताम् (jagatām)of the worldsजगत् केसुखाय (sukhāya)for the happinessसुख के लिएसर्वज्ञताम् (sarvajñatām)omniscienceसर्वज्ञतासदसि (sadasi)in the assemblyसभा मेंवाक्-पटुताम् (vāk-paṭutām)skill in speechवाक्पटुताप्रसूते (prasūte)it producesउत्पन्न करता हैवेदान्त-वेद-निरतस्य (vedānta-veda-niratasya)for one devoted to Vedānta and Vedaवेदान्त और वेद में लगे हुए के लिएवसु-प्रदः (vasu-pradaḥ)giver of wealthधन देने वालास्यात् (syāt)it isहोता है

Verse 22

२२ आद्यमन्त्रं जपेन्मन्त्री अयुतं यदि साधकः । बलिनैवेद्यभुक् साक्षाद्बृहस्पतिरिवापरः ॥२२॥

ādyamantraṃ japenmantrī ayutaṃ yadi sādhakaḥ | balinaivedyabhuk sākṣādbṛhaspatirivāparaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.22. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v22. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"यदि साधक मन्त्री पहला मन्त्र दस हजार जपे, बलि और नैवेद्य खाते हुए, तो वह साक्षात् दूसरे बृहस्पति जैसा होता है।"

"If the sādhaka, the mantra-holder, repeats the first mantra ten thousand times, eating the bali and naivedya, he is visibly like a second Bṛhaspati."

Word by wordपदार्थ

आद्य-मन्त्रम् (ādya-mantram)the first mantraपहला मन्त्रजपेत् (japet)repeatsजपेमन्त्री (mantrī)the mantra-holderमन्त्रीअयुतम् (ayutam)ten thousandदस हजारयदि (yadi)ifयदिसाधकः (sādhakaḥ)the sādhakaसाधकबलि-नैवेद्य-भुक् (bali-naivedya-bhuk)eating the bali and naivedyaबलि और नैवेद्य खाने वालासाक्षात् (sākṣāt)visiblyसाक्षात्बृहस्पतिः (bṛhaspatiḥ)Bṛhaspatiबृहस्पतिइव (iva)likeजैसाअपरः (aparaḥ)anotherदूसरा

Verse 23

२३ मासमात्रेण यः कुर्यात्पुरश्चरणवान्नरः । तस्यापि वदनाद्वाणी निःसरेद्रसवर्तिनी । मासत्रयेण सततं कविरेव न संशयः ॥२३॥

māsamātreṇa yaḥ kuryātpuraścaraṇavānnaraḥ | tasyāpi vadanādvāṇī niḥsaredrasavartinī | māsatrayeṇa satataṃ kavireva na saṃśayaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.23. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v23. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"जो मनुष्य एक महीने में ही पुरश्चरण करता है, उसके मुख से भी रस से भरी वाणी निकलती है; तीन महीने निरन्तर करने से वह कवि ही हो जाता है, इसमें संशय नहीं।"

"The man who does the puraścaraṇa in just a month — from his mouth too speech flows out full of rasa; in three months of constant practice he is indeed a poet, there is no doubt."

Word by wordपदार्थ

मास-मात्रेण (māsa-mātreṇa)in just a monthएक महीने में हीयः (yaḥ)whoजोकुर्यात् (kuryāt)doesकरेपुरश्चरणवान् (puraścaraṇavān)the puraścaraṇaपुरश्चरण वालानरः (naraḥ)the manमनुष्यतस्य (tasya)hisउसकेअपि (api)tooभीवदनात् (vadanāt)from the mouthमुख सेवाणी (vāṇī)speechवाणीनिःसरेत् (niḥsaret)flows outनिकलती हैरस-वर्तिनी (rasa-vartinī)moving with rasaरस से भरीमास-त्रयेण (māsa-trayeṇa)in three monthsतीन महीने मेंसततम् (satatam)constantlyनिरन्तरकविः (kaviḥ)a poetकविएव (eva)indeedही (na)noनहींसंशयः (saṃśayaḥ)doubtसंशय

Verse 24

२४ गोमुण्डे गवि पृष्ठे च चक्रे वापि च गोमये । यन्त्रे मन्त्रं लिखेदादौ पश्चान्मन्त्रं जपेत्पुनः ॥२४॥

gomuṇḍe gavi pṛṣṭhe ca cakre vāpi ca gomaye | yantre mantraṃ likhedādau paścānmantraṃ japetpunaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.24. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v24. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"गाय के कपाल पर, गाय की पीठ पर, चक्र पर या गोबर पर भी, पहले यन्त्र पर मन्त्र लिखे और बाद में फिर मन्त्र जपे।"

"On a cow's skull, on a cow's back, on a wheel or also on cow-dung, one should first write the mantra on the yantra and afterwards repeat the mantra again."

Word by wordपदार्थ

गो-मुण्डे (go-muṇḍe)on a cow's skullगाय के कपाल परगवि (gavi)on a cowगाय परपृष्ठे (pṛṣṭhe)on the backपीठ पर (ca)andऔरचक्रे (cakre)on a wheelचक्र परवा (vā)orयाअपि (api)alsoभी (ca)andऔरगोमये (gomaye)on cow-dungगोबर परयन्त्रे (yantre)on the yantraयन्त्र परमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रलिखेत् (likhet)one should writeलिखेआदौ (ādau)firstपहलेपश्चात् (paścāt)afterwardsबाद मेंमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रजपेत् (japet)one should repeatजपेपुनः (punaḥ)againफिर

Verse 25

२५ ध्यानमात्रं विधायादौ भावयित्वा चिरं सुधीः । निर्जनं स्थानमागत्य जपेन्मन्त्रमधोमुखः ॥२५॥

dhyānamātraṃ vidhāyādau bhāvayitvā ciraṃ sudhīḥ | nirjanaṃ sthānamāgatya japenmantramadhomukhaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.25. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v25. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"पहले केवल ध्यान करके और देर तक भावना करके बुद्धिमान् निर्जन स्थान में आकर नीचे मुख किए मन्त्र जपे।"

"Having first done only the dhyāna and contemplated for long, the wise one, having come to a lonely place, should repeat the mantra with face turned down."

Word by wordपदार्थ

ध्यान-मात्रम् (dhyāna-mātram)only the dhyānaकेवल ध्यानविधाय (vidhāya)having doneकरकेआदौ (ādau)firstपहलेभावयित्वा (bhāvayitvā)having contemplatedभावना करकेचिरम् (ciram)for longदेर तकसु-धीः (su-dhīḥ)the wise oneबुद्धिमान्निर्जनम् (nirjanam)lonelyनिर्जनस्थानम् (sthānam)a placeस्थान मेंआगत्य (āgatya)having comeआकरजपेत् (japet)one should repeatजपेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रअधः-मुखः (adhaḥ-mukhaḥ)with face turned downनीचे मुख किए

Verse 26

२६ पौर्णमासीं समारभ्य कुन्दस्य कुसुमैः शतैः । अष्टाधिकैश्च संपूज्य जपेन्मन्त्रं चतुष्पथे ॥२६॥

paurṇamāsīṃ samārabhya kundasya kusumaiḥ śataiḥ | aṣṭādhikaiśca saṃpūjya japenmantraṃ catuṣpathe ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.26. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v26. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"पूर्णिमा से आरम्भ करके एक सौ आठ कुन्द के फूलों से पूजा करके चौराहे पर मन्त्र जपे।"

"Beginning from the full-moon day, having worshipped with a hundred and eight jasmine flowers, one should repeat the mantra at a crossroads."

Word by wordपदार्थ

पौर्णमासीम् (paurṇamāsīm)the full-moon dayपूर्णिमा सेसमारभ्य (samārabhya)beginning fromआरम्भ करकेकुन्दस्य (kundasya)of jasmineकुन्द केकुसुमैः (kusumaiḥ)with flowersफूलों सेशतैः (śataiḥ)a hundredसौअष्ट-अधिकैः (aṣṭa-adhikaiḥ)and eight moreऔर आठ (ca)andऔरसंपूज्य (saṃpūjya)having worshippedपूजा करकेजपेत् (japet)one should repeatजपेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रचतुष्पथे (catuṣpathe)at a crossroadsचौराहे पर

Verse 27

२७ त्रिमुण्डारोहणं कृत्वा निशीथे मुक्तकुन्तलः । षण्मासमात्रं हि जपेद्यदि कृत्वा विधानवित् । बृहस्पतिसमो वक्ता नात्र कार्या विचारणा ॥२७॥

trimuṇḍārohaṇaṃ kṛtvā niśīthe muktakuntalaḥ | ṣaṇmāsamātraṃ hi japedyadi kṛtvā vidhānavit | bṛhaspatisamo vaktā nātra kāryā vicāraṇā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.27. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v27. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"यदि विधि जानने वाला आधी रात में खुले बालों से तीन मुण्डों पर आरोहण करके छह महीने ही जपे, तो वह बृहस्पति के समान वक्ता हो जाता है — इसमें कोई विचार नहीं करना चाहिए।"

"If the knower of the rule, having mounted the three skulls at midnight with loosened hair, repeats for just six months, he becomes a speaker equal to Bṛhaspati — no doubt is to be made here."

Word by wordपदार्थ

त्रि-मुण्ड-आरोहणम् (tri-muṇḍa-ārohaṇam)mounting the three skullsतीन मुण्डों पर आरोहणकृत्वा (kṛtvā)having doneकरकेनिशीथे (niśīthe)at midnightआधी रात मेंमुक्त-कुन्तलः (mukta-kuntalaḥ)with loosened hairखुले बालों वालाषट्-मास-मात्रम् (ṣaṭ-māsa-mātram)for just six monthsछह महीने हीहि (hi)indeedहीजपेत् (japet)repeatsजपेयदि (yadi)ifयदिकृत्वा (kṛtvā)having doneकरकेविधान-वित् (vidhāna-vit)the knower of the ruleविधि जानने वालाबृहस्पति-समः (bṛhaspati-samaḥ)equal to Bṛhaspatiबृहस्पति के समानवक्ता (vaktā)a speakerवक्ता (na)notनहींअत्र (atra)hereइसमेंकार्या (kāryā)to be madeकरना चाहिएविचारणा (vicāraṇā)doubtविचार

Verse 28

२८ कुक्कुरस्य च मुण्डैकं मुण्डं क्रोष्टुर्वृषस्य च । त्रिमुण्डमेतद्विख्यातं साधकानां सुखावहम् ॥२८॥

kukkurasya ca muṇḍaikaṃ muṇḍaṃ kroṣṭurvṛṣasya ca | trimuṇḍametadvikhyātaṃ sādhakānāṃ sukhāvaham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.28. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v28. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"कुत्ते का एक मुण्ड, और सियार और बैल का मुण्ड — यह त्रिमुण्ड प्रसिद्ध है, साधकों को सुख देने वाला।"

"One skull of a dog, and the skull of a jackal and of a bull — this is well known as the three skulls, bringing happiness to sādhakas."

Word by wordपदार्थ

कुक्कुरस्य (kukkurasya)of a dogकुत्ते का (ca)andऔरमुण्ड-एकम् (muṇḍa-ekam)one skullएक मुण्डमुण्डम् (muṇḍam)the skullमुण्डक्रोष्टुः (kroṣṭuḥ)of a jackalसियार कावृषस्य (vṛṣasya)of a bullबैल का (ca)andऔरत्रि-मुण्डम् (tri-muṇḍam)the three skullsत्रिमुण्डएतत् (etat)thisयहविख्यातम् (vikhyātam)is well knownप्रसिद्धसाधकानाम् (sādhakānām)to sādhakasसाधकों कोसुख-आवहम् (sukha-āvaham)bringing happinessसुख देने वाला

Verse 29

२९ आसनञ्चैव गोमुण्डे वामे कुक्कुरमुण्डकम् । दक्षिणे च शिवामुण्डं कृत्वा पूजां समाचरेत् ॥२९॥

āsanañcaiva gomuṇḍe vāme kukkuramuṇḍakam | dakṣiṇe ca śivāmuṇḍaṃ kṛtvā pūjāṃ samācaret ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.29. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v29. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"गाय के मुण्ड पर आसन, बाएँ कुत्ते का मुण्ड और दाहिने सियार का मुण्ड रखकर पूजा करे।"

"Having placed the seat on the cow's skull, the dog's skull on the left and the jackal's skull on the right, one should perform the worship."

Word by wordपदार्थ

आसनम् (āsanam)the seatआसन (ca)andऔरएव (eva)indeedहीगो-मुण्डे (go-muṇḍe)on the cow's skullगाय के मुण्ड परवामे (vāme)on the leftबाएँकुक्कुर-मुण्डकम् (kukkura-muṇḍakam)the dog's skullकुत्ते का मुण्डदक्षिणे (dakṣiṇe)on the rightदाहिने (ca)andऔरशिवा-मुण्डम् (śivā-muṇḍam)the jackal's skullसियार का मुण्डकृत्वा (kṛtvā)having placedरखकरपूजाम् (pūjām)the worshipपूजासमाचरेत् (samācaret)one should performकरे

Verse 30

३० अर्धचन्द्राकृतिं साक्षाद्बालचन्द्रोपमं स्फुटम् । यन्त्रं लिखेत्तत्र पूजा कुन्दस्य कुसुमेन च ॥३०॥

ardhacandrākṛtiṃ sākṣādbālacandropamaṃ sphuṭam | yantraṃ likhettatra pūjā kundasya kusumena ca ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.30. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v30. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"अर्धचन्द्र के आकार का, स्पष्ट, साक्षात् नए चाँद जैसा यन्त्र लिखे; वहाँ पूजा कुन्द के फूल से होती है।"

"One should draw the yantra of half-moon shape, clear, plainly like the young moon; there the worship is with the jasmine flower."

Word by wordपदार्थ

अर्ध-चन्द्र-आकृतिम् (ardha-candra-ākṛtim)of half-moon shapeअर्धचन्द्र के आकार कासाक्षात् (sākṣāt)plainlyसाक्षात्बाल-चन्द्र-उपमम् (bāla-candra-upamam)like the young moonनए चाँद जैसास्फुटम् (sphuṭam)clearस्पष्टयन्त्रम् (yantram)the yantraयन्त्रलिखेत् (likhet)one should drawलिखेतत्र (tatra)thereवहाँपूजा (pūjā)the worshipपूजाकुन्दस्य (kundasya)of jasmineकुन्द केकुसुमेन (kusumena)with the flowerफूल से (ca)andऔर

The half-moon yantra of Mañjughoṣa, plainly like the young moon.मञ्जुघोष का अर्धचन्द्र यन्त्र, बालचन्द्र जैसा।

Download as PDFPDF डाउनलोड करें Open the SVGSVG खोलें

Verse 31

३१ सव्येन पाणिकमलेन जपादिपूजां शृङ्गारशीलनविधौ खलु दक्षिणेन । राकासुधाकरतुषारमरीचिगौरं, ध्यात्वा चतुष्पथतटे वृषमस्तकस्य ॥३१॥

savyena pāṇikamalena japādipūjāṃ śṛṅgāraśīlanavidhau khalu dakṣiṇena | rākāsudhākaratuṣāramarīcigauraṃ, dhyātvā catuṣpathataṭe vṛṣamastakasya ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.31. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v31. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"जप आदि पूजा बाएँ कर-कमल से, और शृंगार के अभ्यास की विधि में निश्चय दाहिने से — चौराहे के किनारे, बैल के सिर पर, पूर्णिमा के चन्द्र की हिम जैसी किरणों सा गौर उसका ध्यान करके।"

"The worship of japa and the rest is done with the left lotus hand, and in the rite of practising love indeed with the right — having meditated at the edge of a crossroads, on the bull's head, on him who is white as the frosty rays of the full moon."

Word by wordपदार्थ

सव्येन (savyena)with the leftबाएँपाणि-कमलेन (pāṇi-kamalena)lotus handकर-कमल सेजप-आदि-पूजाम् (japa-ādi-pūjām)the worship of japa and the restजप आदि पूजाशृङ्गार-शीलन-विधौ (śṛṅgāra-śīlana-vidhau)in the rite of practising loveशृंगार के अभ्यास की विधि मेंखलु (khalu)indeedनिश्चयदक्षिणेन (dakṣiṇena)with the rightदाहिने सेराका-सुधाकर-तुषार-मरीचि-गौरम् (rākā-sudhākara-tuṣāra-marīci-gauram)white as the frosty rays of the full moonपूर्णिमा के चन्द्र की हिम जैसी किरणों सा गौरध्यात्वा (dhyātvā)having meditatedध्यान करकेचतुष्पथ-तटे (catuṣpatha-taṭe)at the edge of a crossroadsचौराहे के किनारेवृष-मस्तकस्य (vṛṣa-mastakasya)of the bull's headबैल के सिर के

Verse 32

३२ सञ्चिन्त्य कुक्कुरशिवाशिरसाधिरूढः, कुन्देन साधकतमो जपति प्रकामम् । गोचर्मणा विरचितं रसकोणमात्रं, चक्रं ततोऽपि नवकुंकुमरोचनाभिः ॥३२॥

sañcintya kukkuraśivāśirasādhirūḍhaḥ, kundena sādhakatamo japati prakāmam | gocarmaṇā viracitaṃ rasakoṇamātraṃ, cakraṃ tato'pi navakuṃkumarocanābhiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.32. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v32. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"चिन्तन करके, कुत्ते और सियार के सिर पर चढ़ा हुआ श्रेष्ठ साधक कुन्द से भरपूर जपता है; फिर गोचर्म पर नए केसर और गोरोचना से बनाया केवल छह कोणों वाला चक्र भी।"

"Having contemplated, mounted on the heads of dog and jackal, the best sādhaka repeats at will with jasmine; then also the cakra of just six corners made on cow-hide with fresh saffron and gorocanā."

Word by wordपदार्थ

सञ्चिन्त्य (sañcintya)having contemplatedचिन्तन करकेकुक्कुर-शिवा-शिरसा (kukkura-śivā-śirasā)on the heads of dog and jackalकुत्ते और सियार के सिर परअधिरूढः (adhirūḍhaḥ)mountedचढ़ा हुआकुन्देन (kundena)with jasmineकुन्द सेसाधक-तमः (sādhaka-tamaḥ)the best sādhakaश्रेष्ठ साधकजपति (japati)repeatsजपता हैप्रकामम् (prakāmam)at willभरपूरगो-चर्मणा (go-carmaṇā)with cow-hideगोचर्म सेविरचितम् (viracitam)madeबनायारस-कोण-मात्रम् (rasa-koṇa-mātram)of just six cornersकेवल छह कोणों वालाचक्रम् (cakram)the cakraचक्रततः (tataḥ)thenफिरअपि (api)alsoभीनव-कुंकुम-रोचनाभिः (nava-kuṃkuma-rocanābhiḥ)with fresh saffron and gorocanāनए केसर और गोरोचना से

Verse 33

३३ निर्माय सव्यविधिना विजने श्मशाने, सम्पूजयेद्वनभवैश्च नवैः पलाशैः । सम्पूर्णमण्डलतुषारमरीचिमध्ये, वालं विचिन्त्य धवलं वरखड्गहस्तम् ॥३३॥

nirmāya savyavidhinā vijane śmaśāne, sampūjayedvanabhavaiśca navaiḥ palāśaiḥ | sampūrṇamaṇḍalatuṣāramarīcimadhye, vālaṃ vicintya dhavalaṃ varakhaḍgahastam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.33. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v33. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"निर्जन श्मशान में वाम विधि से उसे बनाकर वन में उगे नए पलाश के फूलों से पूजा करे, पूर्ण मण्डल वाले हिम-किरण चन्द्र के बीच हाथ में श्रेष्ठ खड्ग लिए श्वेत बालक का चिन्तन करके।"

"Having made it by the left-hand rule in a lonely cremation ground, one should worship with fresh palāśa flowers grown in the forest, having contemplated in the midst of the full-orbed frosty-rayed moon the white boy with a fine sword in hand."

Word by wordपदार्थ

निर्माय (nirmāya)having madeबनाकरसव्य-विधिना (savya-vidhinā)by the left-hand ruleवाम विधि सेविजने (vijane)in a lonelyनिर्जनश्मशाने (śmaśāne)cremation groundश्मशान मेंसम्पूजयेत् (sampūjayet)one should worshipपूजा करेवन-भवैः (vana-bhavaiḥ)grown in the forestवन में उगे (ca)andऔरनवैः (navaiḥ)freshनएपलाशैः (palāśaiḥ)with palāśa flowersपलाश के फूलों सेसम्पूर्ण-मण्डल-तुषार-मरीचि-मध्ये (sampūrṇa-maṇḍala-tuṣāra-marīci-madhye)in the midst of the full-orbed frosty-rayed moonपूर्ण मण्डल वाले हिम-किरण चन्द्र के बीचवालम् (vālam)the boyबालक काविचिन्त्य (vicintya)having contemplatedचिन्तन करकेधवलम् (dhavalam)whiteश्वेतवर-खड्ग-हस्तम् (vara-khaḍga-hastam)with a fine sword in handहाथ में श्रेष्ठ खड्ग लिए

Verse 34

३४ उद्दामकेशनिवहं वरपुस्तकाढ्यं नग्नं जपेत् क्षतजपद्मदलायताक्षम् । अरिष्टगेहे निशि तैलमेवमादाय यत्नात्करपल्लवेन ॥३४॥

uddāmakeśanivahaṃ varapustakāḍhyaṃ nagnaṃ japet kṣatajapadmadalāyatākṣam | ariṣṭagehe niśi tailamevamādāya yatnātkarapallavena ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.34. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v34. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"नग्न होकर जपे, बिखरे बालों के समूह वाले, श्रेष्ठ पुस्तक से युक्त, लाल कमल के दल जैसी लम्बी आँखों वाले उसका ध्यान करते हुए — अरिष्ट गृह में रात में यत्न से कोमल हाथ में ऐसे तेल लेकर।"

"Naked, one should repeat, meditating on him with a mass of wild hair, rich with a fine book, with eyes long as red lotus petals — having thus with care taken oil in the tender hand at night in a house of misfortune."

Word by wordपदार्थ

उद्दाम-केश-निवहम् (uddāma-keśa-nivaham)with a mass of wild hairबिखरे बालों के समूह वालावर-पुस्तक-आढ्यम् (vara-pustaka-āḍhyam)rich with a fine bookश्रेष्ठ पुस्तक से युक्तनग्नम् (nagnam)nakedनग्नजपेत् (japet)one should repeatजपेक्षतज-पद्म-दल-आयत-अक्षम् (kṣataja-padma-dala-āyata-akṣam)with eyes long as red lotus petalsलाल कमल के दल जैसी लम्बी आँखों वालाअरिष्ट-गेहे (ariṣṭa-gehe)in a house of misfortuneअरिष्ट गृह मेंनिशि (niśi)at nightरात मेंतैलम् (tailam)oilतेलएवम् (evam)thusऐसेआदाय (ādāya)having takenलेकरयत्नात् (yatnāt)with careयत्न सेकर-पल्लवेन (kara-pallavena)with the tender handकोमल हाथ से

Verse 35

३५ तेनाञ्चितं काञ्चनपुष्पमेव, निवेद्य तस्यै जपति प्रकामम् । आकिंशुकाक्षोडतरोश्च मूले, विलिप्य पादौ वदनामृतेन ॥३५॥

tenāñcitaṃ kāñcanapuṣpameva, nivedya tasyai japati prakāmam | ākiṃśukākṣoḍatarośca mūle, vilipya pādau vadanāmṛtena ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.35. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v35. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"उससे लिप्त कांचन पुष्प उसे अर्पित करके वह भरपूर जपता है; और किंशुक और अखरोट के वृक्ष के मूल में, मुख के अमृत से पैरों पर लेप करके।"

"Having offered to her a kāñcana flower anointed with that, he repeats at will; and at the root of the kiṃśuka and walnut tree, having smeared the feet with the nectar of the mouth."

Word by wordपदार्थ

तेन (tena)with thatउससेअञ्चितम् (añcitam)anointedलिप्तकाञ्चन-पुष्पम् (kāñcana-puṣpam)a kāñcana flowerकांचन पुष्पएव (eva)indeedहीनिवेद्य (nivedya)having offeredअर्पित करकेतस्यै (tasyai)to herउसेजपति (japati)he repeatsजपता हैप्रकामम् (prakāmam)at willभरपूर (ā)up toतककिंशुक-अक्षोड-तरोः (kiṃśuka-akṣoḍa-taroḥ)of the kiṃśuka and walnut treeकिंशुक और अखरोट के वृक्ष के (ca)andऔरमूले (mūle)at the rootमूल मेंविलिप्य (vilipya)having smearedलेप करकेपादौ (pādau)the feetपैरों परवदन-अमृतेन (vadana-amṛtena)with the nectar of the mouthमुख के अमृत से

Verse 36

३६ त्रिमुण्डमात्राश्रित एव रात्रौ, जपेद्यथाशक्ति तु पौर्णमास्याम् । लकुचतरुतलस्थो मुण्डमात्रैकरूढो, हिमकरकरगौरं चिन्तयित्वा निशीथे । यदि जपति जडो वा मन्त्रमेनं त्रिलक्षं, भवति जगति साक्षाद्गीष्पतिर्नात्र चित्रम् ॥३६॥

trimuṇḍamātrāśrita eva rātrau, japedyathāśakti tu paurṇamāsyām | lakucatarutalastho muṇḍamātraikarūḍho, himakarakaragauraṃ cintayitvā niśīthe | yadi japati jaḍo vā mantramenaṃ trilakṣaṃ, bhavati jagati sākṣādgīṣpatirnātra citram ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.36. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v36. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"रात में केवल तीन मुण्डों पर आश्रित होकर पूर्णिमा को यथाशक्ति जपे। लकुच वृक्ष के नीचे केवल एक मुण्ड पर चढ़कर आधी रात में चन्द्र किरणों सा गौर उसका चिन्तन करके — यदि जड़ भी यह मन्त्र तीन लाख जपता है, तो वह जगत् में साक्षात् गीष्पति हो जाता है; इसमें आश्चर्य नहीं।"

"Resting only on the three skulls at night, one should repeat as far as one can on the full-moon day. Standing under a lakuca tree, mounted on a single skull only, having contemplated at midnight him who is white as the moon's rays — if even a dullard repeats this mantra three lakhs, he becomes visibly the lord of speech in the world; there is no wonder in this."

Word by wordपदार्थ

त्रि-मुण्ड-मात्र-आश्रितः (tri-muṇḍa-mātra-āśritaḥ)resting only on the three skullsकेवल तीन मुण्डों पर आश्रितएव (eva)indeedहीरात्रौ (rātrau)at nightरात मेंजपेत् (japet)one should repeatजपेयथा-शक्ति (yathā-śakti)as far as one canयथाशक्तितु (tu)andतोपौर्णमास्याम् (paurṇamāsyām)on the full-moon dayपूर्णिमा कोलकुच-तरु-तल-स्थः (lakuca-taru-tala-sthaḥ)standing under a lakuca treeलकुच वृक्ष के नीचे स्थितमुण्ड-मात्र-एक-रूढः (muṇḍa-mātra-eka-rūḍhaḥ)mounted on a single skull onlyकेवल एक मुण्ड पर चढ़ाहिमकर-कर-गौरम् (himakara-kara-gauram)white as the moon's raysचन्द्र किरणों सा गौरचिन्तयित्वा (cintayitvā)having contemplatedचिन्तन करकेनिशीथे (niśīthe)at midnightआधी रात मेंयदि (yadi)ifयदिजपति (japati)repeatsजपता हैजडः (jaḍaḥ)a dullardजड़वा (vā)evenभीमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रएनम् (enam)thisयहत्रि-लक्षम् (tri-lakṣam)three lakhsतीन लाखभवति (bhavati)he becomesहो जाता हैजगति (jagati)in the worldजगत् मेंसाक्षात् (sākṣāt)visiblyसाक्षात्गीष्पतिः (gīṣpatiḥ)the lord of speechगीष्पति (na)noनहींअत्र (atra)hereइसमेंचित्रम् (citram)wonderआश्चर्य

Verse 37

३७ भुक्तान्नशेषकदलीतरुमूलसंस्थ आस्तीर्णपुष्परचितासनसन्निविष्टः । राकाविधूद्गममुपेत्य करोति पूजां, यः सोऽप्यजेय इह वाक्पतिरीश्वरः स्यात् ॥३७॥

bhuktānnaśeṣakadalītarumūlasaṃstha āstīrṇapuṣparacitāsanasanniviṣṭaḥ | rākāvidhūdgamamupetya karoti pūjāṃ, yaḥ so'pyajeya iha vākpatirīśvaraḥ syāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.37. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v37. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"जो खाए हुए अन्न के शेष के साथ केले के वृक्ष के मूल में बिछे फूलों के आसन पर बैठकर पूर्णिमा के चन्द्रोदय पर पूजा करता है — वह भी यहाँ अजेय, वाक्पति और ईश्वर हो जाता है।"

"He who, seated at the root of a banana tree with the remains of the food he has eaten, settled on a seat made of spread flowers, does the worship at the rising of the full moon — he too becomes here unconquerable, a lord of speech, a lord."

Word by wordपदार्थ

भुक्त-अन्न-शेष-कदली-तरु-मूल-संस्थः (bhukta-anna-śeṣa-kadalī-taru-mūla-saṃsthaḥ)seated at the root of a banana tree with the remains of the food he has eatenखाए हुए अन्न के शेष के साथ केले के वृक्ष के मूल में बैठाआस्तीर्ण-पुष्प-रचित-आसन-सन्निविष्टः (āstīrṇa-puṣpa-racita-āsana-sanniviṣṭaḥ)settled on a seat made of spread flowersबिछे फूलों के आसन पर बैठाराका-विधु-उद्गमम् (rākā-vidhu-udgamam)the rising of the full moonपूर्णिमा के चन्द्रोदय कोउपेत्य (upetya)having reachedपाकरकरोति (karoti)doesकरता हैपूजाम् (pūjām)the worshipपूजायः (yaḥ)whoजोसः (saḥ)heवहअपि (api)tooभीअजेयः (ajeyaḥ)unconquerableअजेयइह (iha)hereयहाँवाक्-पतिः (vāk-patiḥ)lord of speechवाक्पतिईश्वरः (īśvaraḥ)a lordईश्वरस्यात् (syāt)becomesहो जाता है

Verse 38

३८ जिह्वां विमृज्य निजपाणिसरोरुहाभ्यां रास्नाप्रसूनशतकैः परिपूज्य गोष्ठे । यो वै जपेदनुदिनं रसलक्षमात्रम् ईशं जयेत् किमुत वाक्पतिमेव चित्रम् ॥३८॥

jihvāṃ vimṛjya nijapāṇisaroruhābhyāṃ rāsnāprasūnaśatakaiḥ paripūjya goṣṭhe | yo vai japedanudinaṃ rasalakṣamātram īśaṃ jayet kimuta vākpatimeva citram ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.38. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v38. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"जो अपने दोनों कर-कमलों से जीभ पोंछकर, गोशाला में सैकड़ों रास्ना पुष्पों से पूजा करके प्रतिदिन छह लाख ही जपता है — वह ईश्वर को जीत ले; फिर वाक्पति को ही जीतने में क्या आश्चर्य?"

"He who, having wiped his tongue with his own two lotus hands and worshipped in the cow-pen with hundreds of rāsnā flowers, repeats just six lakhs daily — he would conquer a lord; how much more, then, is it a wonder that he conquers even the lord of speech?"

Word by wordपदार्थ

जिह्वाम् (jihvām)the tongueजीभविमृज्य (vimṛjya)having wipedपोंछकरनिज-पाणि-सरोरुहाभ्याम् (nija-pāṇi-saroruhābhyām)with his own two lotus handsअपने दोनों कर-कमलों सेरास्ना-प्रसून-शतकैः (rāsnā-prasūna-śatakaiḥ)with hundreds of rāsnā flowersसैकड़ों रास्ना पुष्पों सेपरिपूज्य (paripūjya)having worshippedपूजा करकेगोष्ठे (goṣṭhe)in the cow-penगोशाला मेंयः (yaḥ)whoजोवै (vai)indeedहीजपेत् (japet)repeatsजपेअनुदिनम् (anudinam)dailyप्रतिदिनरस-लक्ष-मात्रम् (rasa-lakṣa-mātram)just six lakhsछह लाख हीईशम् (īśam)a lordईश्वर कोजयेत् (jayet)he would conquerजीत लेकिमुत (kimuta)how much moreफिर क्या कहनावाक्-पतिम् (vāk-patim)the lord of speechवाक्पति कोएव (eva)evenहीचित्रम् (citram)a wonderआश्चर्य

Verse 39

३९ स्थित्वा निशीथसमये रजकस्य काष्ठे, खड्गान्वितो जपति यद्यपि पौर्णमास्याम् । सम्पूर्णमासमथवा तरसापि तस्य, वक्त्राद्विनिःसरति गीरमृतायमाना ॥३९॥

sthitvā niśīthasamaye rajakasya kāṣṭhe, khaḍgānvito japati yadyapi paurṇamāsyām | sampūrṇamāsamathavā tarasāpi tasya, vaktrādviniḥsarati gīramṛtāyamānā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.39. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v39. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"यदि वह आधी रात के समय धोबी के पाट पर खड़े होकर खड्ग लिए जपता है, चाहे केवल पूर्णिमा को, अथवा पूरे महीने — तो शीघ्र ही उसके मुख से अमृत जैसी वाणी निकलती है।"

"If he repeats with a sword in hand, standing at the hour of midnight on a washerman's board, even only on the full-moon day, or for a whole month — then quickly indeed speech like nectar flows forth from his mouth."

Word by wordपदार्थ

स्थित्वा (sthitvā)having stoodखड़े होकरनिशीथ-समये (niśītha-samaye)at the hour of midnightआधी रात के समयरजकस्य (rajakasya)of a washermanधोबी केकाष्ठे (kāṣṭhe)on the boardपाट परखड्ग-अन्वितः (khaḍga-anvitaḥ)with a swordखड्ग लिएजपति (japati)repeatsजपता हैयदि (yadi)ifयदिअपि (api)evenभीपौर्णमास्याम् (paurṇamāsyām)on the full-moon dayपूर्णिमा कोसम्पूर्ण-मासम् (sampūrṇa-māsam)for a whole monthपूरे महीनेअथवा (athavā)orअथवातरसा (tarasā)quicklyशीघ्रअपि (api)evenभीतस्य (tasya)hisउसकेवक्त्रात् (vaktrāt)from the mouthमुख सेविनिःसरति (viniḥsarati)flows forthनिकलती हैगीः (gīḥ)speechवाणीअमृतायमाना (amṛtāyamānā)like nectarअमृत जैसी

Verse 40

४० यो दन्तधावनकरश्च करञ्जकाष्ठैस्तस्यापि गीष्पतिवचो नियतं सुलभ्यम् ॥४०॥

yo dantadhāvanakaraśca karañjakāṣṭhaistasyāpi gīṣpativaco niyataṃ sulabhyam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.40. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v40. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"और जो करंज की दातुन से दाँत साफ करता है — उसके लिए भी गीष्पति की वाणी निश्चित सुलभ है।"

"And he who cleans his teeth with karañja sticks — for him too the speech of the lord of speech is surely easy to obtain."

Word by wordपदार्थ

यः (yaḥ)whoजोदन्त-धावन-करः (danta-dhāvana-karaḥ)cleans his teethदाँत साफ करने वाला (ca)andऔरकरञ्ज-काष्ठैः (karañja-kāṣṭhaiḥ)with karañja sticksकरंज की दातुन सेतस्य (tasya)for himउसके लिएअपि (api)tooभीगीष्पति-वचः (gīṣpati-vacaḥ)the speech of the lord of speechगीष्पति की वाणीनियतम् (niyatam)surelyनिश्चितसुलभ्यम् (sulabhyam)easy to obtainसुलभ

Verse 41

४१ तिलतैलेन मतिमान् कुन्दकैरवपुष्पकैः । जुहुयाद्यत्नतो मन्त्री सर्वसिद्धिमवाप्नुयात् ॥४१॥

tilatailena matimān kundakairavapuṣpakaiḥ | juhuyādyatnato mantrī sarvasiddhimavāpnuyāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.41. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v41. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"बुद्धिमान् मन्त्री यत्न से तिल के तेल और कुन्द और कुमुद के फूलों से होम करे; वह सब सिद्धि पाता है।"

"The wise mantra-holder should with care offer homa with sesame oil and jasmine and white-lotus flowers; he obtains every siddhi."

Word by wordपदार्थ

तिल-तैलेन (tila-tailena)with sesame oilतिल के तेल सेमतिमान् (matimān)the wise oneबुद्धिमान्कुन्द-कैरव-पुष्पकैः (kunda-kairava-puṣpakaiḥ)with jasmine and white-lotus flowersकुन्द और कुमुद के फूलों सेजुहुयात् (juhuyāt)should offerहोम करेयत्नतः (yatnataḥ)with careयत्न सेमन्त्री (mantrī)the mantra-holderमन्त्रीसर्व-सिद्धिम् (sarva-siddhim)every siddhiसब सिद्धिअवाप्नुयात् (avāpnuyāt)he obtainsपाता है

Verse 42

४२ मञ्जिष्ठतोयदवचासितभानुमूलैः स्वीयाङ्गशोणितयुतैः समकुष्ठकैश्च । कृत्वा ललाटफलके तिलकं जपस्थो, विद्याप्रबोधविषये नवगीष्पतिः स्यात् ॥४२॥

mañjiṣṭhatoyadavacāsitabhānumūlaiḥ svīyāṅgaśoṇitayutaiḥ samakuṣṭhakaiśca | kṛtvā lalāṭaphalake tilakaṃ japastho, vidyāprabodhaviṣaye navagīṣpatiḥ syāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.42. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v42. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"मजीठ, मेघ, वच, नील और अर्क की जड़ों से, अपने अंग के रक्त से मिले और बराबर कुष्ठ के साथ, ललाट पट पर तिलक करके जप में स्थित वह विद्या के प्रबोध के विषय में नया गीष्पति हो जाता है।"

"Having made a tilaka on the plate of the forehead with madder, cloud, vacā, indigo and sun-plant roots, mixed with blood from his own body and an equal part of kuṣṭha, engaged in japa he becomes a new lord of speech in the matter of awakening knowledge."

Word by wordपदार्थ

मञ्जिष्ठ-तोयद-वचा-असित-भानु-मूलैः (mañjiṣṭha-toyada-vacā-asita-bhānu-mūlaiḥ)with madder, cloud, vacā, indigo and sun-plant rootsमजीठ, मेघ, वच, नील और अर्क की जड़ों सेस्वीय-अङ्ग-शोणित-युतैः (svīya-aṅga-śoṇita-yutaiḥ)mixed with blood from his own bodyअपने अंग के रक्त से मिलेसम-कुष्ठकैः (sama-kuṣṭhakaiḥ)with an equal part of kuṣṭhaबराबर कुष्ठ के साथ (ca)andऔरकृत्वा (kṛtvā)having madeकरकेललाट-फलके (lalāṭa-phalake)on the plate of the foreheadललाट पट परतिलकम् (tilakam)the tilakaतिलकजप-स्थः (japa-sthaḥ)engaged in japaजप में स्थितविद्या-प्रबोध-विषये (vidyā-prabodha-viṣaye)in the matter of awakening knowledgeविद्या के प्रबोध के विषय मेंनव-गीष्पतिः (nava-gīṣpatiḥ)a new lord of speechनया गीष्पतिस्यात् (syāt)he becomesहो जाता है

भैरवतन्त्रेऽपि — In the Bhairavatantra too: भैरवतन्त्र में भी:

Verse 43

४३ मंजुघोषाख्यममलं मन्त्रमाकर्णय प्रिये । धनवंशप्रदं रम्यं सार्वज्ञवाग्मिताप्रदम् ॥४३॥

maṃjughoṣākhyamamalaṃ mantramākarṇaya priye | dhanavaṃśapradaṃ ramyaṃ sārvajñavāgmitāpradam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.43. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v43. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे प्रिये, मञ्जुघोष नामक निर्मल मन्त्र सुनो, रम्य, धन और वंश देने वाला, सर्वज्ञता और वाग्मिता देने वाला।"

"Hear, O beloved, the spotless mantra named Mañjughoṣa, lovely, giving wealth and lineage, giving omniscience and eloquence."

Word by wordपदार्थ

मंजुघोष-आख्यम् (maṃjughoṣa-ākhyam)named Mañjughoṣaमञ्जुघोष नामकअमलम् (amalam)spotlessनिर्मलमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रआकर्णय (ākarṇaya)hearसुनोप्रिये (priye)O belovedहे प्रियेधन-वंश-प्रदम् (dhana-vaṃśa-pradam)giving wealth and lineageधन और वंश देने वालारम्यम् (ramyam)lovelyरम्यसार्वज्ञ-वाग्मिता-प्रदम् (sārvajña-vāgmitā-pradam)giving omniscience and eloquenceसर्वज्ञता और वाग्मिता देने वाला

Verse 44

४४ अदोषकवितामूलं सर्वत्र प्रतिभाप्रदम् ॥४४॥

adoṣakavitāmūlaṃ sarvatra pratibhāpradam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.44. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v44. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"निर्दोष कविता का मूल, सर्वत्र प्रतिभा देने वाला।"

"The root of faultless poetry, giving brilliance everywhere."

Word by wordपदार्थ

अदोष-कविता-मूलम् (adoṣa-kavitā-mūlam)the root of faultless poetryनिर्दोष कविता का मूलसर्वत्र (sarvatra)everywhereसर्वत्रप्रतिभा-प्रदम् (pratibhā-pradam)giving brillianceप्रतिभा देने वाला

देव्युवाच — The goddess said: देवी ने कहा:

Verse 45

४५ भगवान् गिरिजानाथ कथयस्व यथोचितम् । मंजुघोषः स कः कीदृक्तस्यानुष्ठानमेव हि ॥४५॥

bhagavān girijānātha kathayasva yathocitam | maṃjughoṣaḥ sa kaḥ kīdṛktasyānuṣṭhānameva hi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.45. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v45. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे भगवन्, हे गिरिजानाथ, यथोचित कहो: वह मञ्जुघोष कौन है, कैसा है, और उसका अनुष्ठान क्या है?"

"O lord, lord of Girijā, tell me as is fitting: who is that Mañjughoṣa, of what kind is he, and what indeed is his practice?"

Word by wordपदार्थ

भगवान् (bhagavān)O lordहे भगवन्गिरिजा-नाथ (girijā-nātha)O lord of Girijāहे गिरिजानाथकथयस्व (kathayasva)tellकहोयथा-उचितम् (yathā-ucitam)as is fittingयथोचितमंजुघोषः (maṃjughoṣaḥ)Mañjughoṣaमञ्जुघोषसः (saḥ)heवहकः (kaḥ)whoकौनकीदृक् (kīdṛk)of what kindकैसातस्य (tasya)hisउसकाअनुष्ठानम् (anuṣṭhānam)practiceअनुष्ठानएव (eva)indeedहीहि (hi)indeedही

ईश्वर उवाच — Īśvara said: ईश्वर ने कहा:

Verse 46

४६ श्रूयतां देवि मे वाक्यं नात्र कार्या विचारणा । मंजुघोषस्तु यो देवः सोऽहं देवि न संशयः ॥४६॥

śrūyatāṃ devi me vākyaṃ nātra kāryā vicāraṇā | maṃjughoṣastu yo devaḥ so'haṃ devi na saṃśayaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.46. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v46. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे देवी, मेरा वचन सुना जाए; इसमें कोई विचार नहीं करना चाहिए। जो देव मञ्जुघोष है — वह मैं ही हूँ, हे देवी, इसमें संशय नहीं।"

"Let my word be heard, O goddess; no doubt is to be made here. The god who is Mañjughoṣa — he is I, O goddess, there is no doubt."

Word by wordपदार्थ

श्रूयताम् (śrūyatām)let it be heardसुना जाएदेवि (devi)O goddessहे देवीमे (me)myमेरावाक्यम् (vākyam)wordवचन (na)notनहींअत्र (atra)hereइसमेंकार्या (kāryā)to be madeकरना चाहिएविचारणा (vicāraṇā)doubtविचारमंजुघोषः (maṃjughoṣaḥ)Mañjughoṣaमञ्जुघोषतु (tu)butतोयः (yaḥ)whoजोदेवः (devaḥ)the godदेवसः (saḥ)heवहअहम् (aham)Iमैंदेवि (devi)O goddessहे देवी (na)noनहींसंशयः (saṃśayaḥ)doubtसंशय

Verse 47

४७ एकोऽहं शङ्करो देवि नानामूर्तिधरः स्वयम् । तस्यानुष्ठानमधुना श्रूयतां मम तत्त्वतः ॥४७॥

eko'haṃ śaṅkaro devi nānāmūrtidharaḥ svayam | tasyānuṣṭhānamadhunā śrūyatāṃ mama tattvataḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.47. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v47. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे देवी, मैं शंकर एक हूँ, स्वयं अनेक मूर्तियाँ धारण करने वाला। अब उसका अनुष्ठान मुझसे तत्त्व से सुना जाए।"

"I, Śaṅkara, am one, O goddess, myself bearing many forms. Now let his practice be heard from me in truth."

Word by wordपदार्थ

एकः (ekaḥ)oneएकअहम् (aham)Iमैंशङ्करः (śaṅkaraḥ)Śaṅkaraशंकरदेवि (devi)O goddessहे देवीनाना-मूर्ति-धरः (nānā-mūrti-dharaḥ)bearing many formsअनेक मूर्तियाँ धारण करने वालास्वयम् (svayam)myselfस्वयंतस्य (tasya)hisउसकाअनुष्ठानम् (anuṣṭhānam)the practiceअनुष्ठानअधुना (adhunā)nowअबश्रूयताम् (śrūyatām)let it be heardसुना जाएमम (mama)from meमुझसेतत्त्वतः (tattvataḥ)in truthतत्त्व से

Verse 48

४८ मन्त्रः षडक्षरः सारः सद्यः कुमतिनाशनः । रसलक्षावधिस्तस्य जाप्य एव सुरेप्सितः ॥४८॥

mantraḥ ṣaḍakṣaraḥ sāraḥ sadyaḥ kumatināśanaḥ | rasalakṣāvadhistasya jāpya eva surepsitaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.48. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v48. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"छह अक्षर वाला मन्त्र सार है, तुरन्त कुबुद्धि का नाशक; देवों को अभीष्ट उसका जप छह लाख तक करना चाहिए।"

"The six-syllable mantra is the essence, destroying bad understanding at once; desired by the gods, its japa is to be done up to six lakhs."

Word by wordपदार्थ

मन्त्रः (mantraḥ)the mantraमन्त्रषट्-अक्षरः (ṣaṭ-akṣaraḥ)of six syllablesछह अक्षर वालासारः (sāraḥ)the essenceसारसद्यः (sadyaḥ)at onceतुरन्तकु-मति-नाशनः (ku-mati-nāśanaḥ)destroying bad understandingकुबुद्धि का नाशकरस-लक्ष-अवधिः (rasa-lakṣa-avadhiḥ)up to six lakhsछह लाख तकतस्य (tasya)itsउसकाजाप्यः (jāpyaḥ)is to be repeatedजप करना चाहिएएव (eva)indeedहीसुर-ईप्सितः (sura-īpsitaḥ)desired by the godsदेवों को अभीष्ट

Verse 49

४९ त्रिपक्षजपनाद्देवि वाग्मी भवति मानवः । सुकवित्वं भवेत्तस्य प्रतिभा विश्वजित्वरी ॥४९॥

tripakṣajapanāddevi vāgmī bhavati mānavaḥ | sukavitvaṃ bhavettasya pratibhā viśvajitvarī ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.49. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v49. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे देवी, तीन पक्ष के जप से मनुष्य वाग्मी हो जाता है; उसे सुकवित्व और विश्व को जीतने वाली प्रतिभा मिलती है।"

"From japa for three fortnights, O goddess, a man becomes eloquent; fine poetry comes to him, and a brilliance that conquers the world."

Word by wordपदार्थ

त्रि-पक्ष-जपनात् (tri-pakṣa-japanāt)from japa for three fortnightsतीन पक्ष के जप सेदेवि (devi)O goddessहे देवीवाग्मी (vāgmī)eloquentवाग्मीभवति (bhavati)becomesहो जाता हैमानवः (mānavaḥ)a manमनुष्यसु-कवित्वम् (su-kavitvam)fine poetryसुकवित्वभवेत् (bhavet)comesहोता हैतस्य (tasya)to himउसेप्रतिभा (pratibhā)brillianceप्रतिभाविश्व-जित्वरी (viśva-jitvarī)conquering the worldविश्व को जीतने वाली

Verse 50

५० मासत्रयं जपेद्यस्तु पण्डितोऽपण्डितो यदि । षण्मासं यस्तु जपति स सर्वज्ञः कुशाग्रधीः ॥५०॥

māsatrayaṃ japedyastu paṇḍito'paṇḍito yadi | ṣaṇmāsaṃ yastu japati sa sarvajñaḥ kuśāgradhīḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.50. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v50. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"जो तीन महीने जपे, चाहे पण्डित हो या अपण्डित — और जो छह महीने जपता है, वह कुश की नोक जैसी तीक्ष्ण बुद्धि वाला सर्वज्ञ हो जाता है।"

"Whoever repeats for three months, whether learned or unlearned — and whoever repeats for six months, he becomes all-knowing, with mind sharp as a kuśa tip."

Word by wordपदार्थ

मास-त्रयम् (māsa-trayam)for three monthsतीन महीनेजपेत् (japet)repeatsजपेयः (yaḥ)whoजोतु (tu)butतोपण्डितः (paṇḍitaḥ)learnedपण्डितअपण्डितः (apaṇḍitaḥ)unlearnedअपण्डितयदि (yadi)ifयदिषट्-मासम् (ṣaṭ-māsam)for six monthsछह महीनेयः (yaḥ)whoजोतु (tu)butतोजपति (japati)repeatsजपता हैसः (saḥ)heवहसर्वज्ञः (sarvajñaḥ)all-knowingसर्वज्ञकुश-अग्र-धीः (kuśa-agra-dhīḥ)with mind sharp as a kuśa tipकुश की नोक जैसी तीक्ष्ण बुद्धि वाला

Verse 51

५१ अब्देन सिद्धयः सर्वा भवन्ति सत्यमीश्वरि । आहारोऽस्य नृणां वर्चो नैवेद्यं चक्षुषोर्मलम् । मूत्रैः पाद्यं ददेत्तस्य गन्धो विट्खदिरोद्भवः । आरण्यकस्य पत्राणि पुष्पाण्येव सुनिश्चितम् । एरण्डमूलैः कार्पासबीजमर्घ्यं प्रचक्षते । तुण्डकीनालदानेन भवेदाचमनीयकम् ॥५१॥

abdena siddhayaḥ sarvā bhavanti satyamīśvari | āhāro'sya nṛṇāṃ varco naivedyaṃ cakṣuṣormalam | mūtraiḥ pādyaṃ dadettasya gandho viṭkhadirodbhavaḥ | āraṇyakasya patrāṇi puṣpāṇyeva suniścitam | eraṇḍamūlaiḥ kārpāsabījamarghyaṃ pracakṣate | tuṇḍakīnāladānena bhavedācamanīyakam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.51. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v51. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"एक वर्ष में सब सिद्धियाँ होती हैं — यह सत्य है, हे ईश्वरी। इसका आहार मनुष्यों का मल है; नैवेद्य आँखों का मैल; उसे मूत्र से पाद्य दे; उसका गन्ध विट्खदिर से उत्पन्न है; जंगली वृक्ष के पत्ते ही पुष्प हैं, यह सुनिश्चित है; एरण्ड की जड़ों के साथ कपास का बीज अर्घ्य कहते हैं; और तुण्डकी के डंठल के दान से आचमनीय होता है।"

"In a year all the siddhis come — truly, O queen. His food is the faeces of men; the food-offering is the secretion of the eyes; one should give him foot-water with urine; his scent is produced from the viṭ-khadira; the leaves of the forest tree are indeed the flowers, quite settled; they declare the arghya to be cotton seed with castor roots; and the sipping-water is by giving the stalk of the tuṇḍakī."

Word by wordपदार्थ

अब्देन (abdena)in a yearएक वर्ष मेंसिद्धयः (siddhayaḥ)the siddhisसिद्धियाँसर्वाः (sarvāḥ)allसबभवन्ति (bhavanti)comeहोती हैंसत्यम् (satyam)trulyसत्यईश्वरि (īśvari)O queenहे ईश्वरीआहारः (āhāraḥ)the foodआहारअस्य (asya)hisइसकानृणाम् (nṛṇām)of menमनुष्यों कावर्चः (varcaḥ)faecesमलनैवेद्यम् (naivedyam)the food-offeringनैवेद्यचक्षुषोः (cakṣuṣoḥ)of the eyesआँखों कामलम् (malam)the secretionमैलमूत्रैः (mūtraiḥ)with urineमूत्र सेपाद्यम् (pādyam)the foot-waterपाद्यददेत् (dadet)one should giveदेतस्य (tasya)hisउसकागन्धः (gandhaḥ)the scentगन्धविट्-खदिर-उद्भवः (viṭ-khadira-udbhavaḥ)produced from the viṭ-khadiraविट्खदिर से उत्पन्नआरण्यकस्य (āraṇyakasya)of the forest treeजंगली वृक्ष केपत्राणि (patrāṇi)the leavesपत्तेपुष्पाणि (puṣpāṇi)the flowersपुष्पएव (eva)indeedहीसु-निश्चितम् (su-niścitam)quite settledसुनिश्चितएरण्ड-मूलैः (eraṇḍa-mūlaiḥ)with castor rootsएरण्ड की जड़ों सेकार्पास-बीजम् (kārpāsa-bījam)cotton seedकपास का बीजअर्घ्यम् (arghyam)the arghyaअर्घ्यप्रचक्षते (pracakṣate)they declareकहते हैंतुण्डकी-नाल-दानेन (tuṇḍakī-nāla-dānena)by giving the stalk of the tuṇḍakīतुण्डकी के डंठल के दान सेभवेत् (bhavet)isहोता हैआचमनीयकम् (ācamanīyakam)the sipping-waterआचमनीय

Verse 52

५२ ध्यानं वक्ष्ये महादेवि सर्वसिद्धिप्रदायकम् । शशधरमिव शुभ्रं खड्गपुस्ताङ्गपाणिं सुरुचिरमतिशान्तं पञ्चचूडं कुमारम् । पृथुतरवरमुख्यं पद्मपत्रायताक्षं, कुमतिदहनदक्षं मंजुघोषं नमामि ॥५२॥

dhyānaṃ vakṣye mahādevi sarvasiddhipradāyakam | śaśadharamiva śubhraṃ khaḍgapustāṅgapāṇiṃ suruciramatiśāntaṃ pañcacūḍaṃ kumāram | pṛthutaravaramukhyaṃ padmapatrāyatākṣaṃ, kumatidahanadakṣaṃ maṃjughoṣaṃ namāmi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.52. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v52. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे महादेवी, सब सिद्धियाँ देने वाला ध्यान कहूँगा। चन्द्रमा जैसा श्वेत, हाथों में खड्ग और पुस्तक लिए, अति सुन्दर, अति शान्त, पाँच चोटियों वाला कुमार; चौड़े सुन्दर मुख और कमल के पत्ते जैसी लम्बी आँखों वाला, कुबुद्धि को जलाने में कुशल — मञ्जुघोष को मैं प्रणाम करता हूँ।"

"I shall tell the dhyāna, O great goddess, that gives every siddhi. White like the moon, with sword and book in his hands, very lovely, very calm, a youth with five crests; with a broad, fine face and eyes long as lotus petals, skilled at burning up bad understanding — to Mañjughoṣa I bow."

Word by wordपदार्थ

ध्यानम् (dhyānam)the dhyānaध्यानवक्ष्ये (vakṣye)I shall tellकहूँगामहा-देवि (mahā-devi)O great goddessहे महादेवीसर्व-सिद्धि-प्रदायकम् (sarva-siddhi-pradāyakam)giving every siddhiसब सिद्धियाँ देने वालाशशधरम् (śaśadharam)the moonचन्द्रमाइव (iva)likeजैसाशुभ्रम् (śubhram)whiteश्वेतखड्ग-पुस्त-अङ्ग-पाणिम् (khaḍga-pusta-aṅga-pāṇim)with sword and book in his handsहाथों में खड्ग और पुस्तक लिएसु-रुचिरम् (su-ruciram)very lovelyअति सुन्दरअति-शान्तम् (ati-śāntam)very calmअति शान्तपञ्च-चूडम् (pañca-cūḍam)with five crestsपाँच चोटियों वालाकुमारम् (kumāram)a youthकुमारपृथुतर-वर-मुख्यम् (pṛthutara-vara-mukhyam)with a broad, fine faceचौड़े सुन्दर मुख वालापद्म-पत्र-आयत-अक्षम् (padma-patra-āyata-akṣam)with eyes long as lotus petalsकमल के पत्ते जैसी लम्बी आँखों वालाकु-मति-दहन-दक्षम् (ku-mati-dahana-dakṣam)skilled at burning up bad understandingकुबुद्धि को जलाने में कुशलमंजुघोषम् (maṃjughoṣam)Mañjughoṣaमञ्जुघोष कोनमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँ

Verse 53

५३ मन्त्रोद्धारं प्रवक्ष्यामि नमस्कारोपदेशतः । शृणु देवि महाभागे कलौ सद्यः फलप्रदम् ॥५३॥

mantroddhāraṃ pravakṣyāmi namaskāropadeśataḥ | śṛṇu devi mahābhāge kalau sadyaḥ phalapradam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.53. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v53. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"नमस्कार के उपदेश के रूप में मन्त्रोद्धार कहूँगा; हे देवी, हे महाभागे, सुनो, जो कलियुग में तुरन्त फल देने वाला है।"

"I shall tell the extraction of the mantra by way of teaching the homage; hear, O goddess, O most fortunate, what gives fruit at once in the Kali age."

Word by wordपदार्थ

मन्त्र-उद्धारम् (mantra-uddhāram)the extraction of the mantraमन्त्रोद्धारप्रवक्ष्यामि (pravakṣyāmi)I shall tellकहूँगानमस्कार-उपदेशतः (namaskāra-upadeśataḥ)by way of teaching the homageनमस्कार के उपदेश के रूप मेंशृणु (śṛṇu)hearसुनोदेवि (devi)O goddessहे देवीमहा-भागे (mahā-bhāge)O most fortunateहे महाभागेकलौ (kalau)in the Kali ageकलियुग मेंसद्यः (sadyaḥ)at onceतुरन्तफल-प्रदम् (phala-pradam)giving fruitफल देने वाला

Verse 54

५४ मन्त्रं सर्वार्थदं सारं वशीकरणरूपकम् । अमलं निर्गुणं सारं गुणिनं सर्वकामदम् । तं नमामि हितं नाथं मंजुघोषं नमाम्यहम् ॥५४॥

mantraṃ sarvārthadaṃ sāraṃ vaśīkaraṇarūpakam | amalaṃ nirguṇaṃ sāraṃ guṇinaṃ sarvakāmadam | taṃ namāmi hitaṃ nāthaṃ maṃjughoṣaṃ namāmyaham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.54. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v54. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"सब प्रयोजन देने वाला, सार, वशीकरण रूप मन्त्र; निर्मल, निर्गुण, सार, गुणी, सब कामनाएँ देने वाला — उस हितकारी नाथ को प्रणाम करता हूँ; मञ्जुघोष को मैं प्रणाम करता हूँ।"

"The mantra that gives every aim, the essence, of the form of subjugation; spotless, without qualities, the essence, possessed of qualities, giving all desires — him I bow to, the benevolent lord; to Mañjughoṣa I bow."

Word by wordपदार्थ

मन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्र कोसर्व-अर्थ-दम् (sarva-artha-dam)giving every aimसब प्रयोजन देने वालासारम् (sāram)the essenceसारवशीकरण-रूपकम् (vaśīkaraṇa-rūpakam)of the form of subjugationवशीकरण रूपअमलम् (amalam)spotlessनिर्मलनिर्गुणम् (nirguṇam)without qualitiesनिर्गुणसारम् (sāram)the essenceसारगुणिनम् (guṇinam)possessed of qualitiesगुणीसर्व-काम-दम् (sarva-kāma-dam)giving all desiresसब कामनाएँ देने वालातम् (tam)himउसकोनमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँहितम् (hitam)the benevolentहितकारीनाथम् (nātham)the lordनाथमंजुघोषम् (maṃjughoṣam)Mañjughoṣaमञ्जुघोष कोनमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँअहम् (aham)Iमैं

Verse 55

५५ रवीशं परमं सारं स्तुतं ब्रह्मादिभिः सुरैः । रक्तं रजोगुणैर्युक्तं मंजुघोषं नमाम्यहम् ॥५५॥

ravīśaṃ paramaṃ sāraṃ stutaṃ brahmādibhiḥ suraiḥ | raktaṃ rajoguṇairyuktaṃ maṃjughoṣaṃ namāmyaham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.55. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v55. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"सूर्य के स्वामी, परम सार, ब्रह्मा आदि देवों से स्तुत, लाल, रजोगुणों से युक्त — मञ्जुघोष को मैं प्रणाम करता हूँ।"

"Lord of the sun, the supreme essence, praised by Brahmā and the other gods, red, joined with the qualities of rajas — to Mañjughoṣa I bow."

Word by wordपदार्थ

रवि-ईशम् (ravi-īśam)lord of the sunसूर्य के स्वामीपरमम् (paramam)supremeपरमसारम् (sāram)the essenceसारस्तुतम् (stutam)praisedस्तुतब्रह्म-आदिभिः (brahma-ādibhiḥ)by Brahmā and the restब्रह्मा आदिसुरैः (suraiḥ)by the godsदेवों सेरक्तम् (raktam)redलालरजः-गुणैः (rajaḥ-guṇaiḥ)with the qualities of rajasरजोगुणों सेयुक्तम् (yuktam)joinedयुक्तमंजुघोषम् (maṃjughoṣam)Mañjughoṣaमञ्जुघोष कोनमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँअहम् (aham)Iमैं

Verse 56

५६ वचनेन न जानन्ति न कायेन च कोविदाः । तं शान्तं तमसायुक्तं पीतवस्त्रं नमाम्यहम् ॥५६॥

vacanena na jānanti na kāyena ca kovidāḥ | taṃ śāntaṃ tamasāyuktaṃ pītavastraṃ namāmyaham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.56. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v56. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"विद्वान् उसे न वचन से जानते हैं और न शरीर से; उस शान्त, तमस से युक्त, पीले वस्त्र वाले को मैं प्रणाम करता हूँ।"

"The learned know him neither by word nor by body; to him, calm, joined with tamas, yellow-clad, I bow."

Word by wordपदार्थ

वचनेन (vacanena)by wordवचन से (na)notनहींजानन्ति (jānanti)they knowजानते (na)notनहींकायेन (kāyena)by bodyशरीर से (ca)andऔरकोविदाः (kovidāḥ)the learnedविद्वान्तम् (tam)himउसकोशान्तम् (śāntam)calmशान्ततमसा (tamasā)with tamasतमस सेयुक्तम् (yuktam)joinedयुक्तपीत-वस्त्रम् (pīta-vastram)yellow-cladपीले वस्त्र वालानमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँअहम् (aham)Iमैं

Verse 57

५७ चरणे पतिता देवा दैत्यानां जयहेतवे । चरणे पतितो जीवो बुद्धये तं नमाम्यहम् ॥५७॥

caraṇe patitā devā daityānāṃ jayahetave | caraṇe patito jīvo buddhaye taṃ namāmyaham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.57. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v57. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"दैत्यों पर विजय के लिए देव उसके चरणों में गिरे हैं; बुद्धि के लिए जीव उसके चरणों में गिरा है — उसको मैं प्रणाम करता हूँ।"

"The gods have fallen at his feet for the sake of victory over the daityas; the soul has fallen at his feet for intelligence — to him I bow."

Word by wordपदार्थ

चरणे (caraṇe)at the feetचरणों मेंपतिताः (patitāḥ)fallenगिरे हुएदेवाः (devāḥ)the godsदेवदैत्यानाम् (daityānām)over the daityasदैत्यों परजय-हेतवे (jaya-hetave)for the sake of victoryविजय के लिएचरणे (caraṇe)at the feetचरणों मेंपतितः (patitaḥ)fallenगिरा हुआजीवः (jīvaḥ)the soulजीवबुद्धये (buddhaye)for intelligenceबुद्धि के लिएतम् (tam)himउसकोनमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँअहम् (aham)Iमैं

Verse 58

५८ न जानन्ति सुरा यस्य तत्त्वं सत्त्वगुणेन वै । हृष्टं समस्तसारञ्च मंजुघोषं नमाम्यहम् ॥५८॥

na jānanti surā yasya tattvaṃ sattvaguṇena vai | hṛṣṭaṃ samastasārañca maṃjughoṣaṃ namāmyaham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.58. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v58. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"जिसका तत्त्व देव सत्त्वगुण से भी नहीं जानते — उस प्रसन्न, सबके सार मञ्जुघोष को मैं प्रणाम करता हूँ।"

"Whose truth the gods do not know even by the quality of sattva — to Mañjughoṣa, joyful, the essence of all, I bow."

Word by wordपदार्थ

(na)notनहींजानन्ति (jānanti)they knowजानतेसुराः (surāḥ)the godsदेवयस्य (yasya)whoseजिसकातत्त्वम् (tattvam)the truthतत्त्वसत्त्व-गुणेन (sattva-guṇena)by the quality of sattvaसत्त्वगुण सेवै (vai)indeedहीहृष्टम् (hṛṣṭam)joyfulप्रसन्नसमस्त-सारम् (samasta-sāram)the essence of allसबका सार (ca)andऔरमंजुघोषम् (maṃjughoṣam)Mañjughoṣaमञ्जुघोष कोनमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँअहम् (aham)Iमैं

Verse 59

५९ धीशं विश्वेश्वरञ्चैव प्रतिपत्त्यादिहेतुकम् । सकलं निष्फलञ्चैव तं नमामि हितप्रदम् ॥५९॥

dhīśaṃ viśveśvarañcaiva pratipattyādihetukam | sakalaṃ niṣphalañcaiva taṃ namāmi hitapradam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.59. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v59. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"बुद्धि के स्वामी और विश्वेश्वर, प्रतिपत्ति आदि का कारण, सकल और निष्फल — उस हित देने वाले को मैं प्रणाम करता हूँ।"

"Lord of intellect and lord of the universe, the cause of understanding and the rest, with parts and without fruit — to him, the giver of good, I bow."

Word by wordपदार्थ

धी-ईशम् (dhī-īśam)lord of intellectबुद्धि के स्वामीविश्व-ईश्वरम् (viśva-īśvaram)lord of the universeविश्वेश्वर (ca)andऔरएव (eva)indeedहीप्रतिपत्ति-आदि-हेतुकम् (pratipatti-ādi-hetukam)the cause of understanding and the restप्रतिपत्ति आदि का कारणसकलम् (sakalam)with partsसकलनिष्फलम् (niṣphalam)without fruitनिष्फल (ca)andऔरएव (eva)indeedहीतम् (tam)himउसकोनमामि (namāmi)I bowप्रणाम करता हूँहित-प्रदम् (hita-pradam)giver of goodहित देने वाला

Verse 60

६० ऋषिः कण्वो भवेत् पंक्तिश्छन्दोऽङ्गानि षडक्षरैः । दक्षिणां शक्तितो दद्याद्गुरुतुष्टिर्यथा भवेत् ॥६०॥

ṛṣiḥ kaṇvo bhavet paṃktiśchando'ṅgāni ṣaḍakṣaraiḥ | dakṣiṇāṃ śaktito dadyādgurutuṣṭiryathā bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.60. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v60. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"ऋषि कण्व है, छन्द पंक्ति, अंग छह अक्षरों से होते हैं। शक्ति के अनुसार दक्षिणा दे, जिससे गुरु की तुष्टि हो।"

"The sage is Kaṇva, the metre paṅkti, the limbs are made with the six syllables. One should give the fee according to one's means, so that the guru is satisfied."

Word by wordपदार्थ

ऋषिः (ṛṣiḥ)the sageऋषिकण्वः (kaṇvaḥ)Kaṇvaकण्वभवेत् (bhavet)isहैपंक्तिः (paṃktiḥ)paṅktiपंक्तिछन्दः (chandaḥ)the metreछन्दअङ्गानि (aṅgāni)the limbsअंगषट्-अक्षरैः (ṣaṭ-akṣaraiḥ)with the six syllablesछह अक्षरों सेदक्षिणाम् (dakṣiṇām)the feeदक्षिणाशक्तितः (śaktitaḥ)according to meansशक्ति के अनुसारदद्यात् (dadyāt)one should giveदेगुरु-तुष्टिः (guru-tuṣṭiḥ)the guru's satisfactionगुरु की तुष्टियथा (yathā)so thatजिससेभवेत् (bhavet)may comeहो

Verse 61

६१ गुरुसन्तोषमात्रेण सिद्धिर्भवति निश्चितम् । पिता गुरुर्न कार्यो वै दीक्षाकर्मणि पार्वति । यावत् कालं सुतो दुःखी पिता तु नरकं व्रजेत् ॥६१॥

gurusantoṣamātreṇa siddhirbhavati niścitam | pitā gururna kāryo vai dīkṣākarmaṇi pārvati | yāvat kālaṃ suto duḥkhī pitā tu narakaṃ vrajet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 2.61. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-two-manjughosha#v61. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"केवल गुरु के सन्तोष से निश्चित सिद्धि होती है। हे पार्वती, दीक्षा कर्म में पिता को गुरु नहीं बनाना चाहिए; जब तक पुत्र दुखी रहता है, पिता नरक जाता है।"

"By the guru's satisfaction alone siddhi certainly comes. A father is not to be made guru in the rite of initiation, O Pārvatī; as long as the son is unhappy, the father goes to hell."

Word by wordपदार्थ

गुरु-सन्तोष-मात्रेण (guru-santoṣa-mātreṇa)by the guru's satisfaction aloneकेवल गुरु के सन्तोष सेसिद्धिः (siddhiḥ)siddhiसिद्धिभवति (bhavati)comesहोती हैनिश्चितम् (niścitam)certainlyनिश्चितपिता (pitā)a fatherपितागुरुः (guruḥ)guruगुरु (na)notनहींकार्यः (kāryaḥ)to be madeबनाना चाहिएवै (vai)indeedहीदीक्षा-कर्मणि (dīkṣā-karmaṇi)in the rite of initiationदीक्षा कर्म मेंपार्वति (pārvati)O Pārvatīहे पार्वतीयावत् (yāvat)as long asजब तककालम् (kālam)timeसमयसुतः (sutaḥ)the sonपुत्रदुःखी (duḥkhī)is unhappyदुखीपिता (pitā)the fatherपितातु (tu)butतोनरकम् (narakam)to hellनरक कोव्रजेत् (vrajet)goesजाता है

The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.