Bṛhat Tantrasāra तृतीयः परिच्छेदः Chapter 3
Lang
IAST
Words

॥ श्रीगणेशाय नमः ॥

बृहत्तन्त्रसारः

तृतीयः परिच्छेदः
Chapter Three · The Tāriṇī Kalpa · Verses 62–79क

तारिणीकल्पः

The chapter gives the kalpa of Tāriṇī from the Tāriṇītantra, spoken by Īśvara to the daughter of the mountain. The nine-syllable mantra is drawn out letter by letter: the first of the ka-group with fire, the left eye, nāda and bindu; the four-faced letter with la, the fourth vowel and the crescent; the words kṛṣṇa and devi; hrīṃ; kha with ī, ra and ma; and the vāgbhava. This great vidyā, rare in heaven and on earth, gives the eight siddhis and the four aims; nothing is unattainable for one who has it — before long comes speech delighting in prose and verse, and he becomes a swift poet without metre, without teaching, without practice, without knowledge, effort or talk with poets. The worship follows in order: foot-washing, twice sipping, binding the crest, purifying the ground, driving off obstacles, purifying the flowers, cleansing the hands with the weapon mantra, bowing to the gurus and Gaṇapati, and bhūtaśuddhi — the vāgbhava bīja in the svādhiṣṭhāna, the body burnt by its fire, the ash swept away by the wind of hrīṃ, the body flooded by the nectar of the kāma bīja on the forehead, and prāṇāyāma with the root bīja. Śaṅkara is the sage, bṛhatī the metre, Tāriṇī the deity, hrīṃ the bīja and the vāgbhava the śakti, placed on head, mouth, heart, secret part and feet; the hand and limb nyāsa with krīṃ, klīṃ, kṛṣṇadevi, hrīṃ, krīṃ and aiṃ. Then the nyāsa of dharma and adharma, the wish-tree, the jewelled seat, the corpse, the skull and the pyre fire, the eight śaktis Durgā, Jayā, Medhā, Vijayā, Suprabhā, Kālī, Gaurī and Śivā on the heart lotus, and the five yonis — Yonivīrā, Yoniviśvā, Yonirūpā, Yonikāmā, Yonihārā and the rest — placed on hair-line, nose, eyes, lips, mouth-corners, chin, arms, heart, breasts and navel. The dhyāna: dark, pot-bellied, terrible, adorned with snake earrings, red-faced, lolling-tongued, red-clad, wrapped in a great snake, seated on a skull on a corpse, gazing at the tip of her nose, four-armed and long-haired, holding a lotus and a drinking cup above, boon and fearlessness below, drinking a stream of blood, three-eyed as moon, sun and fire, tiger-skin on her head, the destroyer of enemies. Then her yantra — the mantra in the centre, eight petals of red sandal, eight more outside, two fire circles, the bījas on the east, south and west petals and phaṭ and vāṇī on the north, four doors and eight vajras — with the pīṭha worship, Pārvatī with the six limbs, Kṣetrapāla, Bhairava, Gaṇanātha and Mahāntaka at the doors, Aṇimā and the śaktis on the eight petals, the sixteen attendants from Sukhadā to Sarvasiddhidā, the eight siddhis, the ten kalās of fire, the kalās of the moon and the sun at the four doors, the limbs and weapons, all in the dative ending in namaḥ; the flowers of many kinds smeared with red sandal, bilva leaves, hibiscus, palāśa, oleander, jasmine, clove, aparājitā, campaka, mālatī, dūrvā, kadamba, saffron and kāñcana; and the lakh of japa eating haviṣya with senses controlled. अध्याय में तारिणीतन्त्र से तारिणी का कल्प है, जो ईश्वर ने शैलतनया को कहा। नौ अक्षर का मन्त्र अक्षर-अक्षर उद्धृत होता है: कवर्ग का पहला अक्षर अग्नि, वाम नेत्र, नाद और बिन्दु सहित; चतुर्मुख अक्षर ल, चौथे स्वर और चन्द्रखण्ड सहित; कृष्ण और देवि पद; ह्रीं; ख के साथ ई, र और म; और वाग्भव। स्वर्ग और मर्त्य में दुर्लभ यह महाविद्या आठ सिद्धियाँ और चारों पुरुषार्थ देती है; जिसे यह मिले उसके लिए कुछ अप्राप्य नहीं — शीघ्र ही गद्य और पद्य में रमने वाली वाणी आती है, और वह छन्द, शिक्षा, अभ्यास, ज्ञान, यत्न और कवियों से बातचीत के बिना ही द्रुत कवि हो जाता है। फिर क्रम से पूजा: पाद प्रक्षालन, दो बार आचमन, शिखा बाँधना, भूमि शोधन, विघ्न हटाना, पुष्प शोधन, अस्त्र मन्त्र से हाथ शुद्ध करना, गुरुओं और गणपति को प्रणाम, और भूतशुद्धि — स्वाधिष्ठान में वाग्भव बीज, उसकी अग्नि से जला शरीर, ह्रीं की वायु से उड़ाई भस्म, ललाट के कामबीज के अमृत से सींचा शरीर, और मूल बीज से प्राणायाम। ऋषि शंकर, छन्द बृहती, देवता तारिणी, बीज ह्रीं और शक्ति वाग्भव, जो सिर, मुख, हृदय, गुह्य और पैरों पर रखे जाते हैं; क्रीं, क्लीं, कृष्णदेवि, ह्रीं, क्रीं और ऐं से कर और अंग न्यास। फिर धर्म और अधर्म का न्यास, कल्पवृक्ष, मणिपीठ, शव, कपाल और चिता की आग, हृदय कमल पर दुर्गा, जया, मेधा, विजया, सुप्रभा, काली, गौरी और शिवा आठ शक्तियाँ, और पाँच योनियाँ — योनिवीरा, योनिविश्वा, योनिरूपा, योनिकामा, योनिहारा आदि — केशान्त, नासिका, नेत्र, ओठ, मुखकोण, ठोड़ी, बाहु, हृदय, स्तन और नाभि पर। ध्यान: काली, लम्बे पेट वाली, भयंकर, नाग के कुण्डलों से सजी, लाल मुख, लपलपाती जीभ, लाल वस्त्र, महानाग से लिपटी, शव पर कपाल पर बैठी, नासिका के अग्र पर ध्यान लगाए, चार भुजाओं और लम्बे बालों वाली, ऊपर के हाथों में कमल और पानपात्र, नीचे वर और अभय, रक्त की धारा पीती, चन्द्र, सूर्य और अग्नि रूप तीन नेत्रों वाली, सिर पर बाघ की खाल, शत्रुओं का नाश करने वाली। फिर उसका यन्त्र — बीच में मन्त्र, लाल चन्दन के आठ दल, बाहर आठ और, दो अग्नि मण्डल, पूर्व, दक्षिण और पश्चिम दलों पर बीज और उत्तर पर फट् और वाणी, चार द्वार और आठ वज्र — पीठ पूजा, षडङ्ग सहित पार्वती, द्वारों पर क्षेत्रपाल, भैरव, गणनाथ और महान्तक, आठ दलों पर अणिमा और शक्तियाँ, सुखदा से सर्वसिद्धिदा तक सोलह परिचारिकाएँ, आठ सिद्धियाँ, अग्नि की दस कलाएँ, चारों द्वारों पर चन्द्र और सूर्य की कलाएँ, अंग और अस्त्र, सब चतुर्थी विभक्ति और नमः के साथ; लाल चन्दन लगे अनेक प्रकार के फूल, बिल्व पत्र, जवा, पलाश, कनेर, कुन्द, लौंग, अपराजिता, चम्पक, मालती, दूर्वा, कदम्ब, केसर और कांचन; और जितेन्द्रिय होकर हविष्य खाते हुए एक लाख जप।

Begin verses ↓

तारिणीतन्त्रे ईश्वर उवाच — In the Tāriṇītantra, Īśvara said: तारिणीतन्त्र में ईश्वर ने कहा:

Verse 62

६२ अथ तारिणीकल्पः श्रूयतां शैलतनये जाड्यनाशकरी परा । चतुर्वर्गफला विद्या सर्वसिद्धिप्रदायिका ॥६२॥

atha tāriṇīkalpaḥ | śrūyatāṃ śailatanaye jāḍyanāśakarī parā | caturvargaphalā vidyā sarvasiddhipradāyikā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.62. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v62. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तारिणीकल्प। "हे शैलतनये, सुना जाए — जड़ता का नाश करने वाली परा विद्या, चारों पुरुषार्थ फल वाली, सब सिद्धियाँ देने वाली।"

The Tāriṇī kalpa. "Let it be heard, O daughter of the mountain — the supreme vidyā that destroys dullness, whose fruit is the four aims, giving every siddhi."

Word by wordपदार्थ

श्रूयताम् (śrūyatām)let it be heardसुना जाएशैल-तनये (śaila-tanaye)O daughter of the mountainहे शैलतनयेजाड्य-नाश-करी (jāḍya-nāśa-karī)destroying dullnessजड़ता का नाश करने वालीपरा (parā)supremeपराचतुर्-वर्ग-फला (catur-varga-phalā)whose fruit is the four aimsचारों पुरुषार्थ फल वालीविद्या (vidyā)the vidyāविद्यासर्व-सिद्धि-प्रदायिका (sarva-siddhi-pradāyikā)giving every siddhiसब सिद्धियाँ देने वाली

Verse 63

६३ वर्गाद्यं वह्निसंयुक्तं वामाक्षिपरिभूषितम् । नादविन्दुसमायुक्तं वसुसिद्धिप्रदायकम् । पुनश्चतुर्मुखं देवि लकारेण विभूषितम् । स्वरेणैव चतुर्थेन चन्द्रखण्डेन च प्रिये । लाञ्छितं वै महाबीजं चतुर्वर्गफलप्रदम् । ततः कृष्णपदं चोक्त्वा ततो देविपदं स्मृतम् । ह्रींकारञ्च ततो दद्यात् खपूर्वमुद्धरेत्ततः । ईकारेण च रेफेण मकारेण विभूषितम् । ततो वाग्भवमुच्चार्य मन्त्रमेनं समुद्धरेत् । नवाक्षरो मनुर्देवि तारिण्याः समुदीरितः ॥६३॥

vargādyaṃ vahnisaṃyuktaṃ vāmākṣiparibhūṣitam | nādavindusamāyuktaṃ vasusiddhipradāyakam | punaścaturmukhaṃ devi lakāreṇa vibhūṣitam | svareṇaiva caturthena candrakhaṇḍena ca priye | lāñchitaṃ vai mahābījaṃ caturvargaphalapradam | tataḥ kṛṣṇapadaṃ coktvā tato devipadaṃ smṛtam | hrīṃkārañca tato dadyāt khapūrvamuddharettataḥ | īkāreṇa ca repheṇa makāreṇa vibhūṣitam | tato vāgbhavamuccārya mantramenaṃ samuddharet | navākṣaro manurdevi tāriṇyāḥ samudīritaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.63. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v63. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"वर्ग का पहला अक्षर अग्नि से युक्त, वाम नेत्र से भूषित, नाद और बिन्दु से युक्त, आठ सिद्धियाँ देने वाला। फिर, हे देवी, चतुर्मुख अक्षर ल से, चौथे स्वर और चन्द्रखण्ड से भूषित, हे प्रिये — वह चिह्नित महाबीज चारों पुरुषार्थ का फल देने वाला है। फिर कृष्ण पद कहकर, फिर देवि पद कहा गया; फिर ह्रींकार दे; फिर ख से आरम्भ होने वाला, ई, रेफ और म से भूषित अक्षर उद्धृत करे। फिर वाग्भव का उच्चारण करके इस मन्त्र को उद्धृत करे। हे देवी, तारिणी का यह नौ अक्षर वाला मन्त्र कहा गया है।"

"The first of the ka-group joined with fire, adorned with the left eye, joined with nāda and bindu, giving the eight siddhis. Again, O goddess, the four-faced letter adorned with la, with the fourth vowel and the crescent, O beloved — that is the marked great bīja giving the fruit of the four aims. Then having said the word kṛṣṇa, then the word devi is remembered; then one should give hrīṃ; then one should draw out what begins with kha, adorned with ī, ra and ma. Then having uttered the vāgbhava one should draw out this mantra. This nine-syllable mantra of Tāriṇī is declared, O goddess."

Word by wordपदार्थ

वर्ग-आद्यम् (varga-ādyam)the first of the ka-groupवर्ग का पहला अक्षरवह्नि-संयुक्तम् (vahni-saṃyuktam)joined with fireअग्नि से युक्तवाम-अक्षि-परिभूषितम् (vāma-akṣi-paribhūṣitam)adorned with the left eyeवाम नेत्र से भूषितनाद-विन्दु-समायुक्तम् (nāda-vindu-samāyuktam)joined with nāda and binduनाद और बिन्दु से युक्तवसु-सिद्धि-प्रदायकम् (vasu-siddhi-pradāyakam)giving the eight siddhisआठ सिद्धियाँ देने वालापुनः (punaḥ)againफिरचतुर्-मुखम् (catur-mukham)the four-faced letterचतुर्मुख अक्षरदेवि (devi)O goddessहे देवील-कारेण (la-kāreṇa)with the letter laल अक्षर सेविभूषितम् (vibhūṣitam)adornedभूषितस्वरेण (svareṇa)with the vowelस्वर सेएव (eva)indeedहीचतुर्थेन (caturthena)the fourthचौथेचन्द्र-खण्डेन (candra-khaṇḍena)with the crescentचन्द्रखण्ड से (ca)andऔरप्रिये (priye)O belovedहे प्रियेलाञ्छितम् (lāñchitam)markedचिह्नितवै (vai)indeedहीमहा-बीजम् (mahā-bījam)the great bījaमहाबीजचतुर्-वर्ग-फल-प्रदम् (catur-varga-phala-pradam)giving the fruit of the four aimsचारों पुरुषार्थ का फल देने वालाततः (tataḥ)thenफिरकृष्ण-पदम् (kṛṣṇa-padam)the word kṛṣṇaकृष्ण पद (ca)andऔरउक्त्वा (uktvā)having saidकहकरततः (tataḥ)thenफिरदेवि-पदम् (devi-padam)the word deviदेवि पदस्मृतम् (smṛtam)is rememberedकहा गयाह्रीं-कारम् (hrīṃ-kāram)the syllable hrīṃह्रींकार (ca)andऔरततः (tataḥ)thenफिरदद्यात् (dadyāt)one should giveदेख-पूर्वम् (kha-pūrvam)beginning with khaख से आरम्भउद्धरेत् (uddharet)one should draw outउद्धृत करेततः (tataḥ)thenफिरई-कारेण (ī-kāreṇa)with the letter īई अक्षर से (ca)andऔररेफेण (repheṇa)with raरेफ सेम-कारेण (ma-kāreṇa)with the letter maम अक्षर सेविभूषितम् (vibhūṣitam)adornedभूषितततः (tataḥ)thenफिरवाग्भवम् (vāgbhavam)the vāgbhavaवाग्भवउच्चार्य (uccārya)having utteredउच्चारण करकेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रएनम् (enam)thisइससमुद्धरेत् (samuddharet)one should draw outउद्धृत करेनव-अक्षरः (nava-akṣaraḥ)of nine syllablesनौ अक्षर वालामनुः (manuḥ)the mantraमन्त्रदेवि (devi)O goddessहे देवीतारिण्याः (tāriṇyāḥ)of Tāriṇīतारिणी कासमुदीरितः (samudīritaḥ)is declaredकहा गया

Verse 64

६४ ईयमेव महाविद्या स्वर्गे मर्त्ये च दुर्लभा ॥ अष्टसिद्धिप्रदा देवी चतुर्वर्गफलप्रदा ॥६४॥

īyameva mahāvidyā svarge martye ca durlabhā | aṣṭasiddhipradā devī caturvargaphalapradā ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.64. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v64. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"यह महाविद्या स्वर्ग और मर्त्यलोक में दुर्लभ है; देवी आठ सिद्धियाँ और चारों पुरुषार्थ का फल देने वाली है।"

"This great vidyā is hard to get in heaven and on earth; the goddess gives the eight siddhis and the fruit of the four aims."

Word by wordपदार्थ

ईयम् (īyam)thisयहएव (eva)indeedहीमहा-विद्या (mahā-vidyā)the great vidyāमहाविद्यास्वर्गे (svarge)in heavenस्वर्ग मेंमर्त्ये (martye)on earthमर्त्यलोक में (ca)andऔरदुर्लभा (durlabhā)hard to getदुर्लभअष्ट-सिद्धि-प्रदा (aṣṭa-siddhi-pradā)giving the eight siddhisआठ सिद्धियाँ देने वालीदेवी (devī)the goddessदेवीचतुर्-वर्ग-फल-प्रदा (catur-varga-phala-pradā)giving the fruit of the four aimsचारों पुरुषार्थ का फल देने वाली

Verse 65

६५ अनया सदृशी विद्या अनेन सदृशो मनुः । अनया सदृशी सिद्धिर्न भूता न भविष्यति ॥६५॥

anayā sadṛśī vidyā anena sadṛśo manuḥ | anayā sadṛśī siddhirna bhūtā na bhaviṣyati ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.65. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v65. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"इसके समान विद्या, इसके समान मन्त्र, इसके समान सिद्धि — न हुई है और न होगी।"

"A vidyā equal to this, a mantra equal to this, a siddhi equal to this — there has not been and will not be."

Word by wordपदार्थ

अनया (anayā)to thisइसकेसदृशी (sadṛśī)equalसमानविद्या (vidyā)a vidyāविद्याअनेन (anena)to thisइसकेसदृशः (sadṛśaḥ)equalसमानमनुः (manuḥ)a mantraमन्त्रअनया (anayā)to thisइसकेसदृशी (sadṛśī)equalसमानसिद्धिः (siddhiḥ)a siddhiसिद्धि (na)notनहींभूता (bhūtā)has beenहुई (na)notनहींभविष्यति (bhaviṣyati)will beहोगी

Verse 66

६६ यो विद्यां लभते देवि किं नु तस्य न जायते । अचिराल्लभते वाणीं गद्यपद्यप्रमोदिनीम् । ज्ञानमात्रेण विद्यायाः क्षिप्रं द्रुतकविर्भवेत् । बिना छन्दो बिना शिक्षां बिनाभ्यासेन पार्वति ॥६६॥

yo vidyāṃ labhate devi kiṃ nu tasya na jāyate | acirāllabhate vāṇīṃ gadyapadyapramodinīm | jñānamātreṇa vidyāyāḥ kṣipraṃ drutakavirbhavet | binā chando binā śikṣāṃ binābhyāsena pārvati ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.66. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v66. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे देवी, जो यह विद्या पाता है — उसके लिए भला क्या नहीं होता? शीघ्र ही वह गद्य और पद्य में रमने वाली वाणी पाता है। विद्या के केवल ज्ञान से वह शीघ्र द्रुत कवि हो जाता है, बिना छन्द, बिना शिक्षा, बिना अभ्यास, हे पार्वती।"

"He who obtains the vidyā, O goddess — what indeed does not arise for him? Before long he obtains speech delighting in prose and verse. By mere knowledge of the vidyā he quickly becomes a swift poet, without metre, without teaching, without practice, O Pārvatī."

Word by wordपदार्थ

यः (yaḥ)whoजोविद्याम् (vidyām)the vidyāविद्यालभते (labhate)obtainsपाता हैदेवि (devi)O goddessहे देवीकिम् (kim)whatक्यानु (nu)indeedभलातस्य (tasya)for himउसके लिए (na)notनहींजायते (jāyate)arisesहोताअचिरात् (acirāt)before longशीघ्रलभते (labhate)he obtainsपाता हैवाणीम् (vāṇīm)speechवाणीगद्य-पद्य-प्रमोदिनीम् (gadya-padya-pramodinīm)delighting in prose and verseगद्य और पद्य में रमने वालीज्ञान-मात्रेण (jñāna-mātreṇa)by mere knowledgeकेवल ज्ञान सेविद्यायाः (vidyāyāḥ)of the vidyāविद्या केक्षिप्रम् (kṣipram)quicklyशीघ्रद्रुत-कविः (druta-kaviḥ)a swift poetद्रुत कविभवेत् (bhavet)he becomesहो जाता हैबिना (binā)withoutबिनाछन्दः (chandaḥ)metreछन्दबिना (binā)withoutबिनाशिक्षाम् (śikṣām)teachingशिक्षाबिना (binā)withoutबिनाअभ्यासेन (abhyāsena)practiceअभ्यासपार्वति (pārvati)O Pārvatīहे पार्वती

Verse 67

६७ बिना ज्ञानं बिना यत्नं बिनालापं कवेरपि । जिह्वायां जायते तस्य कवित्वं रसनिर्मितम् ॥६७॥

binā jñānaṃ binā yatnaṃ binālāpaṃ kaverapi | jihvāyāṃ jāyate tasya kavitvaṃ rasanirmitam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.67. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v67. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"बिना ज्ञान, बिना यत्न, कवि से बातचीत के बिना भी उसकी जीभ पर रस से बना कवित्व उत्पन्न होता है।"

"Without knowledge, without effort, without even conversation with a poet, poetry made of rasa arises on his tongue."

Word by wordपदार्थ

बिना (binā)withoutबिनाज्ञानम् (jñānam)knowledgeज्ञानबिना (binā)withoutबिनायत्नम् (yatnam)effortयत्नबिना (binā)withoutबिनाआलापम् (ālāpam)conversationबातचीतकवेः (kaveḥ)with a poetकवि सेअपि (api)evenभीजिह्वायाम् (jihvāyām)on the tongueजीभ परजायते (jāyate)arisesउत्पन्न होता हैतस्य (tasya)hisउसकीकवित्वम् (kavitvam)poetryकवित्वरस-निर्मितम् (rasa-nirmitam)made of rasaरस से बना

Verse 68

६८ तत्र पूजाप्रयोगः : प्रथमं जलमादाय पादप्रक्षालनं स्मृतम् । द्विराचम्य शिखां बद्ध्वा ततो भूमिविशोधनम् ॥६८॥

tatra pūjāprayogaḥ : | prathamaṃ jalamādāya pādaprakṣālanaṃ smṛtam | dvirācamya śikhāṃ baddhvā tato bhūmiviśodhanam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.68. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v68. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वहाँ पूजा का प्रयोग: "पहले जल लेकर पाद प्रक्षालन कहा गया है। दो बार आचमन करके और शिखा बाँधकर फिर भूमि शोधन।"

There the worship-procedure: "First, having taken water, the washing of the feet is prescribed. Having sipped twice and bound the crest-lock, then the purification of the ground."

Word by wordपदार्थ

प्रथमम् (prathamam)firstपहलेजलम् (jalam)waterजलआदाय (ādāya)having takenलेकरपाद-प्रक्षालनम् (pāda-prakṣālanam)the washing of the feetपाद प्रक्षालनस्मृतम् (smṛtam)is prescribedकहा गयाद्विः (dviḥ)twiceदो बारआचम्य (ācamya)having sippedआचमन करकेशिखाम् (śikhām)the crest-lockशिखाबद्ध्वा (baddhvā)having boundबाँधकरततः (tataḥ)thenफिरभूमि-विशोधनम् (bhūmi-viśodhanam)the purification of the groundभूमि शोधन

Verse 69

६९ विघ्नानुत्सारणं कृत्वा ततः पुष्पविशोधनम् । करौ संशोध्य देवेशि चास्त्रमन्त्रेण तत्परम् ॥६९॥

vighnānutsāraṇaṃ kṛtvā tataḥ puṣpaviśodhanam | karau saṃśodhya deveśi cāstramantreṇa tatparam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.69. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v69. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"विघ्नों को हटाकर फिर पुष्प शोधन; और उसके बाद, हे देवेशि, अस्त्र मन्त्र से दोनों हाथ शुद्ध करके।"

"Having driven off the obstacles, then the purification of the flowers; and after that, O queen of gods, having cleansed the two hands with the weapon mantra."

Word by wordपदार्थ

विघ्नान् (vighnān)the obstaclesविघ्नों कोउत्सारणम् (utsāraṇam)the driving offहटानाकृत्वा (kṛtvā)having doneकरकेततः (tataḥ)thenफिरपुष्प-विशोधनम् (puṣpa-viśodhanam)the purification of the flowersपुष्प शोधनकरौ (karau)the two handsदोनों हाथसंशोध्य (saṃśodhya)having cleansedशुद्ध करकेदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशि (ca)andऔरअस्त्र-मन्त्रेण (astra-mantreṇa)with the weapon mantraअस्त्र मन्त्र सेतत्-परम् (tat-param)after thatउसके बाद

Verse 70

७० गुरून् गणपतिं नत्वा भूतशुद्धिं समाचरेत् । स्वाधिष्ठाने स्थितं बीजं वाग्भवं सर्वसिद्धिदम् । तदुद्भूताग्निबलिभिः शरीरं दह्यते बुधैः ॥७०॥

gurūn gaṇapatiṃ natvā bhūtaśuddhiṃ samācaret | svādhiṣṭhāne sthitaṃ bījaṃ vāgbhavaṃ sarvasiddhidam | tadudbhūtāgnibalibhiḥ śarīraṃ dahyate budhaiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.70. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v70. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"गुरुओं और गणपति को प्रणाम करके भूतशुद्धि करे। स्वाधिष्ठान में स्थित वाग्भव बीज सब सिद्धियाँ देने वाला है; उससे उत्पन्न अग्नि के बल से बुद्धिमान् शरीर को जलाते हैं।"

"Having bowed to the gurus and Gaṇapati, one should perform the purification of the elements. The vāgbhava bīja seated in the svādhiṣṭhāna gives every siddhi; by the powers of the fire arisen from it the wise burn the body."

Word by wordपदार्थ

गुरून् (gurūn)the gurusगुरुओं कोगणपतिम् (gaṇapatim)Gaṇapatiगणपति कोनत्वा (natvā)having bowed toप्रणाम करकेभूत-शुद्धिम् (bhūta-śuddhim)the purification of the elementsभूतशुद्धिसमाचरेत् (samācaret)one should performकरेस्वाधिष्ठाने (svādhiṣṭhāne)in the svādhiṣṭhānaस्वाधिष्ठान मेंस्थितम् (sthitam)seatedस्थितबीजम् (bījam)the bījaबीजवाग्भवम् (vāgbhavam)the vāgbhavaवाग्भवसर्व-सिद्धि-दम् (sarva-siddhi-dam)giving every siddhiसब सिद्धियाँ देने वालातत्-उद्भूत-अग्नि-बलिभिः (tat-udbhūta-agni-balibhiḥ)by the powers of the fire arisen from itउससे उत्पन्न अग्नि के बल सेशरीरम् (śarīram)the bodyशरीरदह्यते (dahyate)is burntजलाया जाता हैबुधैः (budhaiḥ)by the wiseबुद्धिमानों द्वारा

Verse 71

७१ तद्भस्मपुञ्जमुत्सार्य ह्रीं समुद्भूतवायुना । ललाटे कामबीजन्तु तदुद्भूतामृतेन च । तदस्थि प्लावितं कृत्वा दृढीभूतं चरेत्ततः । निर्लेपं निर्गुणं शुद्धमात्मानं देवतामयम् । सर्वपापविनिर्मुक्तं देहं सञ्चिन्त्य साधकः । शरीरस्य विशोधेन प्राणायामं चरेत्ततः ॥७१॥

tadbhasmapuñjamutsārya hrīṃ samudbhūtavāyunā | lalāṭe kāmabījantu tadudbhūtāmṛtena ca | tadasthi plāvitaṃ kṛtvā dṛḍhībhūtaṃ carettataḥ | nirlepaṃ nirguṇaṃ śuddhamātmānaṃ devatāmayam | sarvapāpavinirmuktaṃ dehaṃ sañcintya sādhakaḥ | śarīrasya viśodhena prāṇāyāmaṃ carettataḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.71. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v71. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"ह्रीं से उत्पन्न वायु से उस भस्म के ढेर को हटाकर, और ललाट पर कामबीज, उससे उत्पन्न अमृत से उन हड्डियों को सींचकर दृढ़ करके फिर आगे बढ़े। आत्मा को निर्लेप, निर्गुण, शुद्ध, देवतामय और देह को सब पापों से मुक्त चिन्तन करके साधक शरीर के शोधन से फिर प्राणायाम करे।"

"Having swept away that heap of ash by the wind arisen from hrīṃ, and with the kāma bīja on the forehead, with the nectar arisen from it having flooded those bones and made them firm, one should then proceed. Having contemplated the self as untainted, without qualities, pure, made of the deity, and the body as freed from every sin, the sādhaka should then, with the body purified, do prāṇāyāma."

Word by wordपदार्थ

तत्-भस्म-पुञ्जम् (tat-bhasma-puñjam)that heap of ashउस भस्म के ढेर कोउत्सार्य (utsārya)having swept awayहटाकरह्रीं (hrīṃ)hrīṃह्रींसमुद्भूत-वायुना (samudbhūta-vāyunā)by the wind arisen from itउससे उत्पन्न वायु सेललाटे (lalāṭe)on the foreheadललाट परकाम-बीजम् (kāma-bījam)the kāma bījaकामबीजतु (tu)andतोतत्-उद्भूत-अमृतेन (tat-udbhūta-amṛtena)with the nectar arisen from itउससे उत्पन्न अमृत से (ca)andऔरतत्-अस्थि (tat-asthi)those bonesउन हड्डियों कोप्लावितम् (plāvitam)floodedसींचा हुआकृत्वा (kṛtvā)having madeकरकेदृढीभूतम् (dṛḍhībhūtam)made firmदृढ़ हुआचरेत् (caret)one should proceedकरेततः (tataḥ)thenफिरनिर्लेपम् (nirlepam)untaintedनिर्लेपनिर्गुणम् (nirguṇam)without qualitiesनिर्गुणशुद्धम् (śuddham)pureशुद्धआत्मानम् (ātmānam)the selfआत्मा कोदेवता-मयम् (devatā-mayam)made of the deityदेवतामयसर्व-पाप-विनिर्मुक्तम् (sarva-pāpa-vinirmuktam)freed from every sinसब पापों से मुक्तदेहम् (deham)the bodyदेह कोसञ्चिन्त्य (sañcintya)having contemplatedचिन्तन करकेसाधकः (sādhakaḥ)the sādhakaसाधकशरीरस्य (śarīrasya)of the bodyशरीर केविशोधेन (viśodhena)by the purificationशोधन सेप्राणायामम् (prāṇāyāmam)prāṇāyāmaप्राणायामचरेत् (caret)one should doकरेततः (tataḥ)thenफिर

Verse 72

७२ आद्येन मूलबीजेन प्राणायामत्रयञ्चरेत् । मन्त्रन्यासस्ततो देवि श्रूयतां मन्त्रसिद्धिदः ॥७२॥

ādyena mūlabījena prāṇāyāmatrayañcaret | mantranyāsastato devi śrūyatāṃ mantrasiddhidaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.72. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v72. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"पहले मूल बीज से तीन प्राणायाम करे। फिर, हे देवी, मन्त्र सिद्धि देने वाला मन्त्र न्यास सुना जाए।"

"One should do three prāṇāyāmas with the first, the root bīja. Then, O goddess, let the nyāsa of the mantra be heard, which gives the mantra's siddhi."

Word by wordपदार्थ

आद्येन (ādyena)with the firstपहलेमूल-बीजेन (mūla-bījena)root bījaमूल बीज सेप्राणायाम-त्रयम् (prāṇāyāma-trayam)three prāṇāyāmasतीन प्राणायामचरेत् (caret)one should doकरेमन्त्र-न्यासः (mantra-nyāsaḥ)the nyāsa of the mantraमन्त्र न्यासततः (tataḥ)thenफिरदेवि (devi)O goddessहे देवीश्रूयताम् (śrūyatām)let it be heardसुना जाएमन्त्र-सिद्धि-दः (mantra-siddhi-daḥ)giving the mantra's siddhiमन्त्र सिद्धि देने वाला

Verse 73

७३ शंकरोऽस्य ऋषिः प्रोक्तो बृहतीच्छन्द ईरितम् । तारिणी देवता प्रोक्ता ह्रींकारं बीजमुच्यते । वाग्भवं शक्तिरित्युक्तमिति ऋष्यादिकं न्यसेत् । प्रयोगः : शिरसि शंकरऋषये नमः । मुखे बृहतीच्छन्दसे नमः । हृदि तारिण्यै देवतायै नमः । गुह्ये ह्रीं बीजाय नमः । पादयोः वाग्भवशक्तये नमः ॥७३॥

śaṃkaro'sya ṛṣiḥ prokto bṛhatīcchanda īritam | tāriṇī devatā proktā hrīṃkāraṃ bījamucyate | vāgbhavaṃ śaktirityuktamiti ṛṣyādikaṃ nyaset | prayogaḥ : śirasi śaṃkaraṛṣaye namaḥ | mukhe bṛhatīcchandase namaḥ | hṛdi tāriṇyai devatāyai namaḥ | guhye hrīṃ bījāya namaḥ | pādayoḥ vāgbhavaśaktaye namaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.73. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v73. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"इसका ऋषि शंकर कहा गया है, छन्द बृहती कहा गया है, देवता तारिणी कही गई है, बीज ह्रींकार कहा जाता है, और शक्ति वाग्भव कही गई है — इस प्रकार ऋषि आदि का न्यास करे।" प्रयोग: सिर पर "शंकर ऋषि को नमः"; मुख पर "बृहती छन्द को नमः"; हृदय पर "तारिणी देवता को नमः"; गुह्य पर "ह्रीं बीज को नमः"; पैरों पर "वाग्भव शक्ति को नमः"।

"Śaṅkara is declared the sage of this, bṛhatī is stated as the metre, Tāriṇī is declared the deity, hrīṃ is called the bīja, and the vāgbhava is said to be the śakti — thus one should place the sage and the rest." The procedure: on the head "homage to the sage Śaṅkara"; on the mouth "homage to the metre bṛhatī"; on the heart "homage to the deity Tāriṇī"; on the secret part "homage to the bīja hrīṃ"; on the feet "homage to the śakti vāgbhava".

Word by wordपदार्थ

शंकरः (śaṃkaraḥ)Śaṅkaraशंकरअस्य (asya)of thisइसकाऋषिः (ṛṣiḥ)the sageऋषिप्रोक्तः (proktaḥ)is declaredकहा गयाबृहती (bṛhatī)bṛhatīबृहतीछन्दः (chandaḥ)the metreछन्दईरितम् (īritam)is statedकहा गयातारिणी (tāriṇī)Tāriṇīतारिणीदेवता (devatā)the deityदेवताप्रोक्ता (proktā)is declaredकही गईह्रीं-कारम् (hrīṃ-kāram)the syllable hrīṃह्रींकारबीजम् (bījam)the bījaबीजउच्यते (ucyate)is calledकहा जाता हैवाग्भवम् (vāgbhavam)the vāgbhavaवाग्भवशक्तिः (śaktiḥ)the śaktiशक्तिइति (iti)thusऐसेउक्तम् (uktam)is saidकहा गयाइति (iti)thusइस प्रकारऋषि-आदिकम् (ṛṣi-ādikam)the sage and the restऋषि आदिन्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करे

Verse 74

७४ ततः कराङ्गन्यासौ : क्रीं अंगुष्ठाभ्यां नमः, क्लीं तर्जनीभ्यां स्वाहा, कृष्णदेवि मध्यमाभ्यां वषट्, ह्रीं अनामिकाभ्यां हुं, क्रीं कनिष्ठाभ्यां वौषट्, ऐं करतलपृष्ठाभ्यां फट्, एवं हृदयादिषु । तथा बीजेन तु षडङ्गानि प्रकल्पयेत् ॥७४॥

tataḥ karāṅganyāsau : krīṃ aṃguṣṭhābhyāṃ namaḥ, klīṃ tarjanībhyāṃ svāhā, kṛṣṇadevi madhyamābhyāṃ vaṣaṭ, hrīṃ anāmikābhyāṃ huṃ, krīṃ kaniṣṭhābhyāṃ vauṣaṭ, aiṃ karatalapṛṣṭhābhyāṃ phaṭ, evaṃ hṛdayādiṣu | tathā bījena tu ṣaḍaṅgāni prakalpayet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.74. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v74. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर कर और अंग न्यास: "क्रीं दोनों अंगूठों को नमः, क्लीं दोनों तर्जनियों को स्वाहा, कृष्णदेवि दोनों मध्यमाओं को वषट्, ह्रीं दोनों अनामिकाओं को हुं, क्रीं दोनों कनिष्ठाओं को वौषट्, ऐं करतल और करपृष्ठ को फट्" — इसी प्रकार हृदय आदि में। "वैसे ही बीज से षडङ्ग बनाए।"

Then the hand and limb nyāsa: "krīṃ, homage to the two thumbs; klīṃ, svāhā to the two forefingers; kṛṣṇadevi, vaṣaṭ to the two middle fingers; hrīṃ, huṃ to the two ring fingers; krīṃ, vauṣaṭ to the two little fingers; aiṃ, phaṭ to the palms and backs of the hands" — and so on the heart and the rest. "Likewise one should form the six limbs with the bīja."

Word by wordपदार्थ

तथा (tathā)likewiseवैसे हीबीजेन (bījena)with the bījaबीज सेतु (tu)andतोषट्-अङ्गानि (ṣaṭ-aṅgāni)the six limbsषडङ्गप्रकल्पयेत् (prakalpayet)one should formबनाए

Verse 75

७५ धर्मादि विन्यसेद्देवि ततोऽधर्मादि विन्यसेत् । उपर्युपरि मध्ये च क्रमेणैतान्न्यसेत्ततः । कल्पवृक्षं समुच्चार्य मणिपीठं ततः स्मरेत् । शवमुच्चारयित्वा तु तत्रोपरि कपालकम् । चतुर्दिक्षु न्यसेद्देवि चितामग्निसमन्विताम् । हृत्पद्माष्टदले तत्र चाष्टशक्तीर्न्यसेत्ततः । दुर्गा जया ततो मेधा विजया सुप्रभा मता । काली गौरी शिवा चैव इत्यष्टौ शक्तयः स्मृताः ॥७५॥

dharmādi vinyaseddevi tato'dharmādi vinyaset | uparyupari madhye ca krameṇaitānnyasettataḥ | kalpavṛkṣaṃ samuccārya maṇipīṭhaṃ tataḥ smaret | śavamuccārayitvā tu tatropari kapālakam | caturdikṣu nyaseddevi citāmagnisamanvitām | hṛtpadmāṣṭadale tatra cāṣṭaśaktīrnyasettataḥ | durgā jayā tato medhā vijayā suprabhā matā | kālī gaurī śivā caiva ityaṣṭau śaktayaḥ smṛtāḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.75. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v75. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"हे देवी, धर्म आदि का न्यास करे, फिर अधर्म आदि का; फिर इनका क्रम से ऊपर-ऊपर और बीच में न्यास करे। कल्पवृक्ष का उच्चारण करके फिर मणिपीठ का स्मरण करे; शव का उच्चारण करके वहाँ उसके ऊपर कपाल; हे देवी, चारों दिशाओं में अग्नि सहित चिता का न्यास करे। फिर वहाँ हृदय कमल के आठ दलों पर आठ शक्तियों का न्यास करे: दुर्गा, जया, फिर मेधा, विजया, सुप्रभा मानी गई, काली, गौरी और शिवा — इस प्रकार आठ शक्तियाँ कही गई हैं।"

"One should place dharma and the rest, O goddess, then adharma and the rest; then one should place these in order, one above the other and in the middle. Having uttered the wish-tree, one should then remember the jewelled seat; having uttered the corpse, the skull above it there; in the four directions, O goddess, one should place the pyre with its fire. Then on the eight petals of the heart lotus one should place the eight śaktis there: Durgā, Jayā, then Medhā, Vijayā, Suprabhā is held, Kālī, Gaurī and Śivā — thus the eight śaktis are remembered."

Word by wordपदार्थ

धर्म-आदि (dharma-ādi)dharma and the restधर्म आदिविन्यसेत् (vinyaset)one should placeन्यास करेदेवि (devi)O goddessहे देवीततः (tataḥ)thenफिरअधर्म-आदि (adharma-ādi)adharma and the restअधर्म आदिविन्यसेत् (vinyaset)one should placeन्यास करेउपरि-उपरि (upari-upari)one above the otherऊपर-ऊपरमध्ये (madhye)in the middleबीच में (ca)andऔरक्रमेण (krameṇa)in orderक्रम सेएतान् (etān)theseइनकान्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेततः (tataḥ)thenफिरकल्प-वृक्षम् (kalpa-vṛkṣam)the wish-treeकल्पवृक्षसमुच्चार्य (samuccārya)having utteredउच्चारण करकेमणि-पीठम् (maṇi-pīṭham)the jewelled seatमणिपीठततः (tataḥ)thenफिरस्मरेत् (smaret)one should rememberस्मरण करेशवम् (śavam)the corpseशवउच्चारयित्वा (uccārayitvā)having utteredउच्चारण करकेतु (tu)andतोतत्र (tatra)thereवहाँउपरि (upari)aboveऊपरकपालकम् (kapālakam)the skullकपालचतुर्-दिक्षु (catur-dikṣu)in the four directionsचारों दिशाओं मेंन्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेदेवि (devi)O goddessहे देवीचिताम् (citām)the pyreचिताअग्नि-समन्विताम् (agni-samanvitām)with fireअग्नि सहितहृत्-पद्म-अष्ट-दले (hṛt-padma-aṣṭa-dale)on the eight petals of the heart lotusहृदय कमल के आठ दलों परतत्र (tatra)thereवहाँ (ca)andऔरअष्ट-शक्तीः (aṣṭa-śaktīḥ)the eight śaktisआठ शक्तियों कान्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेततः (tataḥ)thenफिरदुर्गा (durgā)Durgāदुर्गाजया (jayā)Jayāजयाततः (tataḥ)thenफिरमेधा (medhā)Medhāमेधाविजया (vijayā)Vijayāविजयासुप्रभा (suprabhā)Suprabhāसुप्रभामता (matā)is heldमानी गईकाली (kālī)Kālīकालीगौरी (gaurī)Gaurīगौरीशिवा (śivā)Śivāशिवा (ca)andऔरएव (eva)indeedहीइति (iti)thusइस प्रकारअष्टौ (aṣṭau)eightआठशक्तयः (śaktayaḥ)śaktisशक्तियाँस्मृताः (smṛtāḥ)are rememberedकही गई हैं

Verse 76

७६ तत एव स्वदेहेषु पञ्चयोनिं न्यसेद्बुधः । केशान्ते दक्षिणे भागे योनिवीरां न्यसेत्ततः । केशान्ते वामभागे च योनिविश्वां ततो न्यसेत् । नासामूले च देवेशि योनिरूपां विभागतः । योनिकामां योनिहारां नेत्रयोः सव्यवामयोः । योनिरूपां न्यसेदोष्ठे सर्वकामार्थसिद्धये । मुखकोणे च देवेशि दक्षवामादिभेदतः । चिबुके च महादेवि विन्यसेत् साधकोत्तमः । योनिच्छायां योनिकामां योनिरूपां ततः परम् । बाहुमूले तथा वामे हृदि चैव वरानने । योनिचिन्तां योनिनित्यां योनिरूपां स्मरेद्बुधः । स्तनयोर्नाभिदेशे च योनिस्थानं सदा स्मरेत् । योनिसिद्धां योनिविद्धां योनिरूपां न्यसेद्बुधः । एताः स्मृताश्चतुर्थ्यन्ता नमोऽन्ताश्च विचक्षणैः । देहपीठे ततो देवीं ध्यायेत्सुस्थिरमानसः ॥७६॥

tata eva svadeheṣu pañcayoniṃ nyasedbudhaḥ | keśānte dakṣiṇe bhāge yonivīrāṃ nyasettataḥ | keśānte vāmabhāge ca yoniviśvāṃ tato nyaset | nāsāmūle ca deveśi yonirūpāṃ vibhāgataḥ | yonikāmāṃ yonihārāṃ netrayoḥ savyavāmayoḥ | yonirūpāṃ nyasedoṣṭhe sarvakāmārthasiddhaye | mukhakoṇe ca deveśi dakṣavāmādibhedataḥ | cibuke ca mahādevi vinyaset sādhakottamaḥ | yonicchāyāṃ yonikāmāṃ yonirūpāṃ tataḥ param | bāhumūle tathā vāme hṛdi caiva varānane | yonicintāṃ yoninityāṃ yonirūpāṃ smaredbudhaḥ | stanayornābhideśe ca yonisthānaṃ sadā smaret | yonisiddhāṃ yonividdhāṃ yonirūpāṃ nyasedbudhaḥ | etāḥ smṛtāścaturthyantā namo'ntāśca vicakṣaṇaiḥ | dehapīṭhe tato devīṃ dhyāyetsusthiramānasaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.76. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v76. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"फिर बुद्धिमान् अपने शरीर पर पाँच योनियों का न्यास करे। केशान्त पर दाहिने भाग में योनिवीरा का न्यास करे; केशान्त पर बाएँ भाग में फिर योनिविश्वा का न्यास करे; नासिका के मूल में, हे देवेशि, विभाग से योनिरूपा का; दाहिने और बाएँ नेत्रों पर योनिकामा और योनिहारा का; सब कामनाओं और प्रयोजनों की सिद्धि के लिए ओठ पर योनिरूपा का न्यास करे; मुख के कोनों पर, हे देवेशि, दाहिने और बाएँ के भेद से, और ठोड़ी पर, हे महादेवी, श्रेष्ठ साधक योनिच्छाया, योनिकामा और योनिरूपा का एक के बाद एक न्यास करे। बाहु के मूल में, वैसे ही बाएँ और हृदय पर, हे वरानने, बुद्धिमान् योनिचिन्ता, योनिनित्या और योनिरूपा का स्मरण करे। दोनों स्तनों और नाभि के स्थान पर सदा योनि स्थान का स्मरण करे: बुद्धिमान् योनिसिद्धा, योनिविद्धा और योनिरूपा का न्यास करे। विचक्षणों ने इन्हें चतुर्थी विभक्ति और नमः पर अन्त वाली कहा है। फिर देह रूपी पीठ पर अति स्थिर मन से देवी का ध्यान करे।"

"Then indeed the wise one should place the five yonis on his own body. At the hair-line on the right side he should place Yonivīrā; at the hair-line on the left side he should then place Yoniviśvā; at the root of the nose, O queen of gods, Yonirūpā by division; Yonikāmā and Yonihārā on the right and left eyes; he should place Yonirūpā on the lip for the success of every desire and aim; at the corners of the mouth, O queen of gods, by the division of right and left, and on the chin, O great goddess, the best sādhaka should place Yonicchāyā, Yonikāmā and Yonirūpā, one after the other. At the root of the arm, likewise on the left and on the heart, O fair-faced one, the wise one should remember Yonicintā, Yoninityā and Yonirūpā. On the two breasts and at the navel he should always remember the place of the yoni: the wise one should place Yonisiddhā, Yonividdhā and Yonirūpā. These are remembered by the discerning as ending in the dative and ending in namaḥ. Then, on the seat of the body, with a very steady mind he should meditate on the goddess."

Word by wordपदार्थ

ततः (tataḥ)thenफिरएव (eva)indeedहीस्व-देहेषु (sva-deheṣu)on one's own bodyअपने शरीर परपञ्च-योनिम् (pañca-yonim)the five yonisपाँच योनियों कान्यसेत् (nyaset)should placeन्यास करेबुधः (budhaḥ)the wise oneबुद्धिमान्केश-अन्ते (keśa-ante)at the hair-lineकेशान्त परदक्षिणे (dakṣiṇe)on the rightदाहिनेभागे (bhāge)sideभाग मेंयोनिवीराम् (yonivīrām)Yonivīrāयोनिवीरा कान्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेततः (tataḥ)thenफिरकेश-अन्ते (keśa-ante)at the hair-lineकेशान्त परवाम-भागे (vāma-bhāge)on the left sideबाएँ भाग में (ca)andऔरयोनिविश्वाम् (yoniviśvām)Yoniviśvāयोनिविश्वा काततः (tataḥ)thenफिरन्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेनासा-मूले (nāsā-mūle)at the root of the noseनासिका के मूल में (ca)andऔरदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशियोनिरूपाम् (yonirūpām)Yonirūpāयोनिरूपा काविभागतः (vibhāgataḥ)by divisionविभाग सेयोनिकामाम् (yonikāmām)Yonikāmāयोनिकामा कायोनिहाराम् (yonihārām)Yonihārāयोनिहारा कानेत्रयोः (netrayoḥ)on the two eyesदोनों नेत्रों परसव्य-वामयोः (savya-vāmayoḥ)right and leftदाहिने और बाएँयोनिरूपाम् (yonirūpām)Yonirūpāयोनिरूपा कान्यसेत् (nyaset)one should placeन्यास करेओष्ठे (oṣṭhe)on the lipओठ परसर्व-काम-अर्थ-सिद्धये (sarva-kāma-artha-siddhaye)for the success of every desire and aimसब कामनाओं और प्रयोजनों की सिद्धि के लिएमुख-कोणे (mukha-koṇe)at the corner of the mouthमुख के कोने पर (ca)andऔरदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशिदक्ष-वाम-आदि-भेदतः (dakṣa-vāma-ādi-bhedataḥ)by the division of right, left and so onदाहिने, बाएँ आदि के भेद सेचिबुके (cibuke)on the chinठोड़ी पर (ca)andऔरमहा-देवि (mahā-devi)O great goddessहे महादेवीविन्यसेत् (vinyaset)should placeन्यास करेसाधक-उत्तमः (sādhaka-uttamaḥ)the best sādhakaश्रेष्ठ साधकयोनिच्छायाम् (yonicchāyām)Yonicchāyāयोनिच्छाया कायोनिकामाम् (yonikāmām)Yonikāmāयोनिकामा कायोनिरूपाम् (yonirūpām)Yonirūpāयोनिरूपा काततः (tataḥ)thenउसकेपरम् (param)afterबादबाहु-मूले (bāhu-mūle)at the root of the armबाहु के मूल मेंतथा (tathā)likewiseवैसे हीवामे (vāme)on the leftबाएँहृदि (hṛdi)on the heartहृदय पर (ca)andऔरएव (eva)indeedहीवर-आनने (vara-ānane)O fair-faced oneहे वराननेयोनिचिन्ताम् (yonicintām)Yonicintāयोनिचिन्ता कायोनिनित्याम् (yoninityām)Yoninityāयोनिनित्या कायोनिरूपाम् (yonirūpām)Yonirūpāयोनिरूपा कास्मरेत् (smaret)should rememberस्मरण करेबुधः (budhaḥ)the wise oneबुद्धिमान्स्तनयोः (stanayoḥ)on the two breastsदोनों स्तनों परनाभि-देशे (nābhi-deśe)at the navelनाभि के स्थान पर (ca)andऔरयोनि-स्थानम् (yoni-sthānam)the place of the yoniयोनि स्थानसदा (sadā)alwaysसदास्मरेत् (smaret)one should rememberस्मरण करेयोनिसिद्धाम् (yonisiddhām)Yonisiddhāयोनिसिद्धा कायोनिविद्धाम् (yonividdhām)Yonividdhāयोनिविद्धा कायोनिरूपाम् (yonirūpām)Yonirūpāयोनिरूपा कान्यसेत् (nyaset)should placeन्यास करेबुधः (budhaḥ)the wise oneबुद्धिमान्एताः (etāḥ)theseयेस्मृताः (smṛtāḥ)are rememberedकही गई हैंचतुर्थी-अन्ताः (caturthī-antāḥ)ending in the dativeचतुर्थी विभक्ति मेंनमः-अन्ताः (namaḥ-antāḥ)ending in namaḥनमः पर अन्त वाली (ca)andऔरविचक्षणैः (vicakṣaṇaiḥ)by the discerningविचक्षणों द्वारादेह-पीठे (deha-pīṭhe)on the seat of the bodyदेह रूपी पीठ परततः (tataḥ)thenफिरदेवीम् (devīm)the goddessदेवी काध्यायेत् (dhyāyet)one should meditate onध्यान करेसु-स्थिर-मानसः (su-sthira-mānasaḥ)with a very steady mindअति स्थिर मन से

Verse 77

७७ ध्यानमाह : कृष्णां लम्बोदरीं भीमां नागकुण्डलशोभिताम् । रक्तमुखीं ललज्जिह्वां रक्ताम्बरधरां कटौ । पीनोन्नतस्तनीमुग्रां महानागेन वेष्टिताम् । शवस्योपरि देवेशि तस्योपरि कपालके । नासाग्रध्याननिरतां महाघोरां वरप्रदाम् । चतुर्भुजां दीर्घकेशीं दक्षिणस्योर्ध्वबाहुना । विभ्रतीं नलिनीमेकां वामोर्ध्वे पानपात्रकम् । वराभयधरां देवीमधस्ताद्दक्षवामयोः । पिबन्तीं रौधिरीं धारां पानपात्रे सदाशिवे । सर्वसिद्धिप्रदां देवीं नित्यां गिरिनिवासिनीम् । लोचनत्रयसंयुक्तां नागयज्ञोपवीतिनीम् । दीर्घनासां दीर्घजङ्घां दीर्घाङ्गीं दीर्घजिह्विकाम् । चन्द्रसूर्याग्निभेदेन त्रिलोचन-समन्विताम् ॥७७॥

dhyānamāha : | kṛṣṇāṃ lambodarīṃ bhīmāṃ nāgakuṇḍalaśobhitām | raktamukhīṃ lalajjihvāṃ raktāmbaradharāṃ kaṭau | pīnonnatastanīmugrāṃ mahānāgena veṣṭitām | śavasyopari deveśi tasyopari kapālake | nāsāgradhyānaniratāṃ mahāghorāṃ varapradām | caturbhujāṃ dīrghakeśīṃ dakṣiṇasyordhvabāhunā | vibhratīṃ nalinīmekāṃ vāmordhve pānapātrakam | varābhayadharāṃ devīmadhastāddakṣavāmayoḥ | pibantīṃ raudhirīṃ dhārāṃ pānapātre sadāśive | sarvasiddhipradāṃ devīṃ nityāṃ girinivāsinīm | locanatrayasaṃyuktāṃ nāgayajñopavītinīm | dīrghanāsāṃ dīrghajaṅghāṃ dīrghāṅgīṃ dīrghajihvikām | candrasūryāgnibhedena trilocana-samanvitām ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.77. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v77. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

ध्यान कहते हैं: "काली, लम्बे पेट वाली, भयंकर, नाग के कुण्डलों से सजी; लाल मुख, लपलपाती जीभ, कमर पर लाल वस्त्र पहने; पुष्ट ऊँचे स्तनों वाली, उग्र, महानाग से लिपटी; हे देवेशि, शव के ऊपर और उसके ऊपर कपाल पर; नासिका के अग्र पर ध्यान में लीन, महाघोर, वर देने वाली; चार भुजाओं और लम्बे बालों वाली, दाहिनी ऊपर की भुजा से एक कमल और बाएँ ऊपर में पानपात्र धारण करती; नीचे दाहिने और बाएँ में वर और अभय धारण किए देवी; हे सदाशिवे, पानपात्र में रक्त की धारा पीती हुई; सब सिद्धियाँ देने वाली, नित्य, पर्वत पर रहने वाली देवी; तीन नेत्रों वाली, नाग के यज्ञोपवीत वाली; लम्बी नाक, लम्बी जाँघों, लम्बे अंगों और लम्बी जीभ वाली; चन्द्र, सूर्य और अग्नि के भेद से तीन नेत्रों से युक्त।"

He states the dhyāna: "Dark, pot-bellied, terrible, adorned with snake earrings; red-faced, with lolling tongue, wearing a red garment on the hips; with full, high breasts, fierce, wrapped by a great snake; upon a corpse, O queen of gods, and upon that on a skull; absorbed in meditation on the tip of the nose, most dreadful, giver of boons; four-armed, long-haired, holding one lotus with the upper right arm and a drinking cup in the upper left; the goddess holding boon and fearlessness below in the right and left; drinking a stream of blood in the drinking cup, O Sadāśivā; the goddess giving every siddhi, eternal, dwelling on the mountain; with three eyes, with a snake as sacred thread; long-nosed, long-shanked, long-limbed, long-tongued; endowed with three eyes as moon, sun and fire."

Word by wordपदार्थ

कृष्णाम् (kṛṣṇām)darkकालीलम्ब-उदरीम् (lamba-udarīm)pot-belliedलम्बे पेट वालीभीमाम् (bhīmām)terribleभयंकरनाग-कुण्डल-शोभिताम् (nāga-kuṇḍala-śobhitām)adorned with snake earringsनाग के कुण्डलों से सजीरक्त-मुखीम् (rakta-mukhīm)red-facedलाल मुख वालीललत्-जिह्वाम् (lalat-jihvām)with lolling tongueलपलपाती जीभ वालीरक्त-अम्बर-धराम् (rakta-ambara-dharām)wearing a red garmentलाल वस्त्र पहनेकटौ (kaṭau)on the hipsकमर परपीन-उन्नत-स्तनीम् (pīna-unnata-stanīm)with full, high breastsपुष्ट ऊँचे स्तनों वालीउग्राम् (ugrām)fierceउग्रमहा-नागेन (mahā-nāgena)by a great snakeमहानाग सेवेष्टिताम् (veṣṭitām)wrappedलिपटीशवस्य (śavasya)of a corpseशव केउपरि (upari)uponऊपरदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशितस्य (tasya)of thatउसकेउपरि (upari)uponऊपरकपालके (kapālake)on a skullकपाल परनासा-अग्र-ध्यान-निरताम् (nāsā-agra-dhyāna-niratām)absorbed in meditation on the tip of the noseनासिका के अग्र पर ध्यान में लीनमहा-घोराम् (mahā-ghorām)most dreadfulमहाघोरवर-प्रदाम् (vara-pradām)giver of boonsवर देने वालीचतुर्-भुजाम् (catur-bhujām)four-armedचार भुजाओं वालीदीर्घ-केशीम् (dīrgha-keśīm)long-hairedलम्बे बालों वालीदक्षिणस्य (dakṣiṇasya)of the rightदाहिनीऊर्ध्व-बाहुना (ūrdhva-bāhunā)with the upper armऊपर की भुजा सेविभ्रतीम् (vibhratīm)holdingधारण करतीनलिनीम् (nalinīm)a lotusकमलएकाम् (ekām)oneएकवाम-ऊर्ध्वे (vāma-ūrdhve)in the upper leftबाएँ ऊपर मेंपान-पात्रकम् (pāna-pātrakam)a drinking cupपानपात्रवर-अभय-धराम् (vara-abhaya-dharām)holding boon and fearlessnessवर और अभय धारण किएदेवीम् (devīm)the goddessदेवी कोअधस्तात् (adhastāt)belowनीचेदक्ष-वामयोः (dakṣa-vāmayoḥ)in the right and leftदाहिने और बाएँ मेंपिबन्तीम् (pibantīm)drinkingपीती हुईरौधिरीम् (raudhirīm)of bloodरक्त कीधाराम् (dhārām)a streamधारापान-पात्रे (pāna-pātre)in the drinking cupपानपात्र मेंसदाशिवे (sadāśive)O Sadāśivāहे सदाशिवेसर्व-सिद्धि-प्रदाम् (sarva-siddhi-pradām)giving every siddhiसब सिद्धियाँ देने वालीदेवीम् (devīm)the goddessदेवी कोनित्याम् (nityām)eternalनित्यगिरि-निवासिनीम् (giri-nivāsinīm)dwelling on the mountainपर्वत पर रहने वालीलोचन-त्रय-संयुक्ताम् (locana-traya-saṃyuktām)with three eyesतीन नेत्रों वालीनाग-यज्ञोपवीतिनीम् (nāga-yajñopavītinīm)with a snake as sacred threadनाग के यज्ञोपवीत वालीदीर्घ-नासाम् (dīrgha-nāsām)long-nosedलम्बी नाक वालीदीर्घ-जङ्घाम् (dīrgha-jaṅghām)long-shankedलम्बी जाँघों वालीदीर्घ-अङ्गीम् (dīrgha-aṅgīm)long-limbedलम्बे अंगों वालीदीर्घ-जिह्विकाम् (dīrgha-jihvikām)long-tonguedलम्बी जीभ वालीचन्द्र-सूर्य-अग्नि-भेदेन (candra-sūrya-agni-bhedena)as moon, sun and fireचन्द्र, सूर्य और अग्नि के भेद सेत्रि-लोचन-समन्विताम् (tri-locana-samanvitām)endowed with three eyesतीन नेत्रों से युक्त

Verse 77क

७७क शत्रुनाशकरीं देवीं महाभीमां वरप्रदाम् । व्याघ्रचर्मशिरोबद्धां जगत्त्रयविभाविनीम् । साधकानां सुखं कर्त्रीं सर्वलोकभयङ्करीम् । एवं भूतां महादेवीं तारिणीं प्रणमाम्यहम् । एवं ध्यात्वा मानसैः सम्पूज्य शङ्खस्थापनं तारावत्कुर्यात् ॥७७ क॥

śatrunāśakarīṃ devīṃ mahābhīmāṃ varapradām | vyāghracarmaśirobaddhāṃ jagattrayavibhāvinīm | sādhakānāṃ sukhaṃ kartrīṃ sarvalokabhayaṅkarīm | evaṃ bhūtāṃ mahādevīṃ tāriṇīṃ praṇamāmyaham | evaṃ dhyātvā mānasaiḥ sampūjya śaṅkhasthāpanaṃ tārāvatkuryāt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.77क. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v77क. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"शत्रुओं का नाश करने वाली, महाभीमा, वर देने वाली देवी, सिर पर बाघ की खाल बाँधे, तीनों लोकों को प्रकट करने वाली, साधकों का सुख करने वाली, सब लोकों को भयभीत करने वाली — ऐसे रूप वाली महादेवी तारिणी को मैं प्रणाम करता हूँ।" इस प्रकार ध्यान करके और मानसिक उपचारों से पूजा करके तारा की तरह शंख स्थापन करे।

"The goddess who destroys enemies, most terrible, giver of boons, with a tiger skin bound on her head, who makes the three worlds manifest, maker of the happiness of sādhakas, terrifying all the worlds — to the great goddess Tāriṇī of such a form I bow." Having thus meditated and worshipped with mental offerings, he should do the establishing of the conch as for Tārā.

Word by wordपदार्थ

शत्रु-नाश-करीम् (śatru-nāśa-karīm)destroyer of enemiesशत्रुओं का नाश करने वालीदेवीम् (devīm)the goddessदेवी कोमहा-भीमाम् (mahā-bhīmām)most terribleमहाभीमावर-प्रदाम् (vara-pradām)giver of boonsवर देने वालीव्याघ्र-चर्म-शिरः-बद्धाम् (vyāghra-carma-śiraḥ-baddhām)with a tiger skin bound on her headसिर पर बाघ की खाल बाँधेजगत्-त्रय-विभाविनीम् (jagat-traya-vibhāvinīm)who makes the three worlds manifestतीनों लोकों को प्रकट करने वालीसाधकानाम् (sādhakānām)of sādhakasसाधकों कासुखम् (sukham)happinessसुखकर्त्रीम् (kartrīm)makerकरने वालीसर्व-लोक-भयङ्करीम् (sarva-loka-bhayaṅkarīm)terrifying all the worldsसब लोकों को भयभीत करने वालीएवम् (evam)thusऐसीभूताम् (bhūtām)beingरूप वालीमहा-देवीम् (mahā-devīm)the great goddessमहादेवी कोतारिणीम् (tāriṇīm)Tāriṇīतारिणी कोप्रणमामि (praṇamāmi)I bowप्रणाम करता हूँअहम् (aham)Iमैं

Verse 78

७८ अस्याः पूजायन्त्रम् : यन्त्रं निर्माय देवेशि स्थापयेन्मन्त्रमध्यतः । रक्तमलयजेनापि वसुपत्रं लिखेत्ततः । तद्बाह्ये वसुपत्राणि लिखेत्साधकसत्तमः । वह्निमण्डलयुग्मञ्च यन्त्रमध्ये लिखेत्ततः । पूर्वदले च देवेशि आद्यं बीजं लिखेत्ततः । द्वितीयं दक्षिणे तृतीयं पश्चिमे दले । उत्तरे च दले देवि फट् वाणीञ्च ततो लिखेत् । चतुर्द्वारसमायुक्तं अष्टवज्रसमन्वितम् ॥७८॥

asyāḥ pūjāyantram : | yantraṃ nirmāya deveśi sthāpayenmantramadhyataḥ | raktamalayajenāpi vasupatraṃ likhettataḥ | tadbāhye vasupatrāṇi likhetsādhakasattamaḥ | vahnimaṇḍalayugmañca yantramadhye likhettataḥ | pūrvadale ca deveśi ādyaṃ bījaṃ likhettataḥ | dvitīyaṃ dakṣiṇe tṛtīyaṃ paścime dale | uttare ca dale devi phaṭ vāṇīñca tato likhet | caturdvārasamāyuktaṃ aṣṭavajrasamanvitam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.78. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v78. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उसका पूजा यन्त्र: "हे देवेशि, यन्त्र बनाकर बीच में मन्त्र स्थापित करे। फिर लाल चन्दन से भी आठ दल लिखे; उसके बाहर श्रेष्ठ साधक आठ दल लिखे। और फिर यन्त्र के बीच में दो अग्नि मण्डल लिखे। हे देवेशि, पूर्व दल पर फिर पहला बीज लिखे, दूसरा दक्षिण और तीसरा पश्चिम दल पर; और उत्तर दल पर, हे देवी, फिर फट् और वाणी लिखे — चार द्वारों से युक्त और आठ वज्रों से युक्त।"

Her worship-yantra: "Having made the yantra, O queen of gods, one should set the mantra in the centre. Then one should draw eight petals, also with red sandal; outside that the best of sādhakas should draw eight petals. And then one should draw a pair of fire circles in the middle of the yantra. On the eastern petal, O queen of gods, one should then write the first bīja, the second on the southern and the third on the western petal; and on the northern petal, O goddess, one should then write phaṭ and vāṇī — furnished with four doors and endowed with eight vajras."

Word by wordपदार्थ

यन्त्रम् (yantram)the yantraयन्त्रनिर्माय (nirmāya)having madeबनाकरदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशिस्थापयेत् (sthāpayet)one should setस्थापित करेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रमध्यतः (madhyataḥ)in the centreबीच मेंरक्त-मलयजेन (rakta-malayajena)with red sandalलाल चन्दन सेअपि (api)alsoभीवसु-पत्रम् (vasu-patram)eight petalsआठ दललिखेत् (likhet)one should drawलिखेततः (tataḥ)thenफिरतत्-बाह्ये (tat-bāhye)outside thatउसके बाहरवसु-पत्राणि (vasu-patrāṇi)eight petalsआठ दललिखेत् (likhet)one should drawलिखेसाधक-सत्तमः (sādhaka-sattamaḥ)the best of sādhakasश्रेष्ठ साधकवह्नि-मण्डल-युग्मम् (vahni-maṇḍala-yugmam)a pair of fire circlesदो अग्नि मण्डल (ca)andऔरयन्त्र-मध्ये (yantra-madhye)in the middle of the yantraयन्त्र के बीच मेंलिखेत् (likhet)one should drawलिखेततः (tataḥ)thenफिरपूर्व-दले (pūrva-dale)on the eastern petalपूर्व दल पर (ca)andऔरदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशिआद्यम् (ādyam)the firstपहलाबीजम् (bījam)bījaबीजलिखेत् (likhet)one should writeलिखेततः (tataḥ)thenफिरद्वितीयम् (dvitīyam)the secondदूसरादक्षिणे (dakṣiṇe)on the southernदक्षिण परतृतीयम् (tṛtīyam)the thirdतीसरापश्चिमे (paścime)on the westernपश्चिमदले (dale)petalदल परउत्तरे (uttare)on the northernउत्तर (ca)andऔरदले (dale)petalदल परदेवि (devi)O goddessहे देवीफट् (phaṭ)phaṭफट्वाणीम् (vāṇīm)vāṇīवाणी (ca)andऔरततः (tataḥ)thenफिरलिखेत् (likhet)one should writeलिखेचतुर्-द्वार-समायुक्तम् (catur-dvāra-samāyuktam)furnished with four doorsचार द्वारों से युक्तअष्ट-वज्र-समन्वितम् (aṣṭa-vajra-samanvitam)endowed with eight vajrasआठ वज्रों से युक्त

The yantra of Tāriṇī: the mantra in the centre, a pair of fire-triangles, two rings of eight petals with the bījas on the inner four, four doors and eight thunderbolts.तारिणी यन्त्र: बीच में मन्त्र, दो अग्नि-त्रिकोण, आठ-आठ दलों के दो घेरे जिनके भीतरी चार दलों पर बीज, चार द्वार और आठ वज्र।

Download as PDFPDF डाउनलोड करें Open the SVGSVG खोलें

Verse 79

७९ तत्र पूर्वोक्तमन्त्रेण पीठं सम्पूज्य, पूर्ववद्ध्यात्वा तत्रावाह्य महेशानीं यजेद्वै मन्त्रमुच्चरन् । षडङ्गेनैव देवेशि पूजयित्वा तु पार्वतीम् । क्षेत्रपालं भैरवञ्च गणनाथं महान्तकम् । एतच्चतुष्टयं देवि यजेद्द्वारचतुष्टये । पूर्वाद्यष्टदले देवि एताः सम्पूज्य साधकः । अणिमानङ्गमदना लघिमा मदनातुरा । अनङ्गकुसुमा देवि ततोऽष्टकर्णिका तथा । कपालिका च देवेशि ततोऽष्टयोगिनीस्तथा । तथा षोडशपत्रेषु पूजयेत्परिचारिकाः । सुखदां मोक्षदां तत्र भुक्तिदां भोगदां तदा । मुक्तिदां सिद्धिदां चैव कामदां धनदां तथा । क्षेमदां शिवदां वापि वरदामात्मदां तथा । योगदां भोगदां देवि भक्तिदां सर्वसिद्धिदाम् । अणिमाद्यष्टसिद्धीश्च पूर्वद्वारे यजेत्ततः । वह्नेर्दशकला देवि द्वारे च दक्षिणे तथा । पाश्चात्यद्वारे देवेशि कलाश्चन्द्रस्य पूजयेत् । उत्तरे च तथा देवि रवेरपि कलास्ततः । षडङ्गेन यजेद्देवि ततश्चास्त्राणि पूजयेत् । एतास्तु देवदेवेशि चतुर्थ्यन्ताः समीरिताः । नमोऽन्ताश्च महादेवि प्रोक्ताः सकलसिद्धिदाः । पुष्पैर्बहुविधैश्चैव रक्तचन्दनचर्चितैः । रक्तपुष्पैर्महादेवि नानागन्धसमन्वितैः ॥७९॥

tatra pūrvoktamantreṇa pīṭhaṃ sampūjya, pūrvavaddhyātvā tatrāvāhya maheśānīṃ yajedvai mantramuccaran | ṣaḍaṅgenaiva deveśi pūjayitvā tu pārvatīm | kṣetrapālaṃ bhairavañca gaṇanāthaṃ mahāntakam | etaccatuṣṭayaṃ devi yajeddvāracatuṣṭaye | pūrvādyaṣṭadale devi etāḥ sampūjya sādhakaḥ | aṇimānaṅgamadanā laghimā madanāturā | anaṅgakusumā devi tato'ṣṭakarṇikā tathā | kapālikā ca deveśi tato'ṣṭayoginīstathā | tathā ṣoḍaśapatreṣu pūjayetparicārikāḥ | sukhadāṃ mokṣadāṃ tatra bhuktidāṃ bhogadāṃ tadā | muktidāṃ siddhidāṃ caiva kāmadāṃ dhanadāṃ tathā | kṣemadāṃ śivadāṃ vāpi varadāmātmadāṃ tathā | yogadāṃ bhogadāṃ devi bhaktidāṃ sarvasiddhidām | aṇimādyaṣṭasiddhīśca pūrvadvāre yajettataḥ | vahnerdaśakalā devi dvāre ca dakṣiṇe tathā | pāścātyadvāre deveśi kalāścandrasya pūjayet | uttare ca tathā devi raverapi kalāstataḥ | ṣaḍaṅgena yajeddevi tataścāstrāṇi pūjayet | etāstu devadeveśi caturthyantāḥ samīritāḥ | namo'ntāśca mahādevi proktāḥ sakalasiddhidāḥ | puṣpairbahuvidhaiścaiva raktacandanacarcitaiḥ | raktapuṣpairmahādevi nānāgandhasamanvitaiḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.79. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v79. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वहाँ पहले कहे मन्त्र से पीठ की पूजा करके, पहले की तरह ध्यान करके और वहाँ महेशानी का आवाहन करके मन्त्र का उच्चारण करते हुए उसकी पूजा करे। "हे देवेशि, षडङ्ग से पार्वती की पूजा करके, हे देवी, चारों द्वारों पर इस चतुष्टय को पूजे: क्षेत्रपाल, भैरव, गणनाथ और महान्तक। हे देवी, पूर्व से आरम्भ आठ दलों पर साधक इनकी पूजा करे: अणिमा, अनङ्गमदना, लघिमा, मदनातुरा, अनङ्गकुसुमा, हे देवी, फिर वैसे ही अष्टकर्णिका, और कपालिका, हे देवेशि, फिर वैसे ही आठ योगिनियाँ। वैसे ही सोलह दलों पर परिचारिकाओं की पूजा करे: सुखदा, मोक्षदा, वहाँ भुक्तिदा और भोगदा, मुक्तिदा और सिद्धिदा, वैसे ही कामदा और धनदा, क्षेमदा और शिवदा, वैसे ही वरदा और आत्मदा, योगदा, भोगदा, हे देवी, भक्तिदा और सर्वसिद्धिदा। फिर पूर्व द्वार पर अणिमा आदि आठ सिद्धियों को पूजे; हे देवी, वैसे ही दक्षिण द्वार पर अग्नि की दस कलाएँ; पश्चिम द्वार पर, हे देवेशि, चन्द्र की कलाओं को पूजे; और उत्तर में वैसे ही, हे देवी, फिर सूर्य की कलाएँ। हे देवी, षडङ्ग से पूजे और फिर अस्त्रों को पूजे। हे देवदेवेशि, ये चतुर्थी विभक्ति में और नमः पर अन्त वाली कही गई हैं, हे महादेवी, सब सिद्धियाँ देने वाली — लाल चन्दन लगे अनेक प्रकार के फूलों से, लाल फूलों से, हे महादेवी, अनेक गन्धों से युक्त।"

There, having worshipped the pīṭha with the mantra stated before, having meditated as before and invoked the great queen there, he should worship her uttering the mantra. "Having worshipped Pārvatī with the six limbs, O queen of gods, one should worship at the four doors, O goddess, this group of four: Kṣetrapāla, Bhairava, Gaṇanātha and Mahāntaka. On the eight petals beginning from the east, O goddess, the sādhaka worships these: Aṇimā, Anaṅgamadanā, Laghimā, Madanāturā, Anaṅgakusumā, O goddess, then Aṣṭakarṇikā likewise, and Kapālikā, O queen of gods, then likewise the eight yoginīs. Likewise on the sixteen petals one should worship the attendants: Sukhadā, Mokṣadā, Bhuktidā and Bhogadā there, Muktidā and Siddhidā, Kāmadā and Dhanadā likewise, Kṣemadā and Śivadā, Varadā and Ātmadā likewise, Yogadā, Bhogadā, O goddess, Bhaktidā and Sarvasiddhidā. Then one should worship the eight siddhis beginning with Aṇimā at the eastern door; the ten kalās of fire, O goddess, at the southern door likewise; at the western door, O queen of gods, one should worship the kalās of the moon; and at the northern likewise, O goddess, then the kalās of the sun. One should worship with the six limbs, O goddess, and then worship the weapons. These, O queen of the gods of gods, are declared as ending in the dative and ending in namaḥ, O great goddess, giving every siddhi — with flowers of many kinds smeared with red sandal, with red flowers, O great goddess, with many scents."

Word by wordपदार्थ

षट्-अङ्गेन (ṣaṭ-aṅgena)with the six limbsषडङ्ग सेएव (eva)indeedहीदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशिपूजयित्वा (pūjayitvā)having worshippedपूजा करकेतु (tu)andतोपार्वतीम् (pārvatīm)Pārvatīपार्वती कीक्षेत्रपालम् (kṣetrapālam)Kṣetrapālaक्षेत्रपालभैरवम् (bhairavam)Bhairavaभैरव (ca)andऔरगणनाथम् (gaṇanātham)Gaṇanāthaगणनाथमहान्तकम् (mahāntakam)Mahāntakaमहान्तकएतत् (etat)thisइसचतुष्टयम् (catuṣṭayam)group of fourचतुष्टय कोदेवि (devi)O goddessहे देवीयजेत् (yajet)one should worshipपूजेद्वार-चतुष्टये (dvāra-catuṣṭaye)at the four doorsचारों द्वारों परपूर्व-आदि-अष्ट-दले (pūrva-ādi-aṣṭa-dale)on the eight petals beginning from the eastपूर्व से आरम्भ आठ दलों परदेवि (devi)O goddessहे देवीएताः (etāḥ)theseइनकीसम्पूज्य (sampūjya)having worshippedपूजा करकेसाधकः (sādhakaḥ)the sādhakaसाधकअणिमा (aṇimā)Aṇimāअणिमाअनङ्गमदना (anaṅgamadanā)Anaṅgamadanāअनङ्गमदनालघिमा (laghimā)Laghimāलघिमामदनातुरा (madanāturā)Madanāturāमदनातुराअनङ्गकुसुमा (anaṅgakusumā)Anaṅgakusumāअनङ्गकुसुमादेवि (devi)O goddessहे देवीततः (tataḥ)thenफिरअष्टकर्णिका (aṣṭakarṇikā)Aṣṭakarṇikāअष्टकर्णिकातथा (tathā)likewiseवैसे हीकपालिका (kapālikā)Kapālikāकपालिका (ca)andऔरदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशिततः (tataḥ)thenफिरअष्ट-योगिनीः (aṣṭa-yoginīḥ)the eight yoginīsआठ योगिनियों कोतथा (tathā)likewiseवैसे हीतथा (tathā)likewiseवैसे हीषोडश-पत्रेषु (ṣoḍaśa-patreṣu)on the sixteen petalsसोलह दलों परपूजयेत् (pūjayet)one should worshipपूजेपरिचारिकाः (paricārikāḥ)the attendantsपरिचारिकाओं कोसुखदाम् (sukhadām)Sukhadāसुखदामोक्षदाम् (mokṣadām)Mokṣadāमोक्षदातत्र (tatra)thereवहाँभुक्तिदाम् (bhuktidām)Bhuktidāभुक्तिदाभोगदाम् (bhogadām)Bhogadāभोगदातदा (tadā)thenतबमुक्तिदाम् (muktidām)Muktidāमुक्तिदासिद्धिदाम् (siddhidām)Siddhidāसिद्धिदा (ca)andऔरएव (eva)indeedहीकामदाम् (kāmadām)Kāmadāकामदाधनदाम् (dhanadām)Dhanadāधनदातथा (tathā)likewiseवैसे हीक्षेमदाम् (kṣemadām)Kṣemadāक्षेमदाशिवदाम् (śivadām)Śivadāशिवदावा (vā)orयाअपि (api)alsoभीवरदाम् (varadām)Varadāवरदाआत्मदाम् (ātmadām)Ātmadāआत्मदातथा (tathā)likewiseवैसे हीयोगदाम् (yogadām)Yogadāयोगदाभोगदाम् (bhogadām)Bhogadāभोगदादेवि (devi)O goddessहे देवीभक्तिदाम् (bhaktidām)Bhaktidāभक्तिदासर्वसिद्धिदाम् (sarvasiddhidām)Sarvasiddhidāसर्वसिद्धिदाअणिमा-आदि-अष्ट-सिद्धीः (aṇimā-ādi-aṣṭa-siddhīḥ)the eight siddhis beginning with Aṇimāअणिमा आदि आठ सिद्धियों को (ca)andऔरपूर्व-द्वारे (pūrva-dvāre)at the eastern doorपूर्व द्वार परयजेत् (yajet)one should worshipपूजेततः (tataḥ)thenफिरवह्नेः (vahneḥ)of fireअग्नि कीदश-कलाः (daśa-kalāḥ)the ten kalāsदस कलाएँदेवि (devi)O goddessहे देवीद्वारे (dvāre)at the doorद्वार पर (ca)andऔरदक्षिणे (dakṣiṇe)southernदक्षिणतथा (tathā)likewiseवैसे हीपाश्चात्य-द्वारे (pāścātya-dvāre)at the western doorपश्चिम द्वार परदेवेशि (deveśi)O queen of godsहे देवेशिकलाः (kalāḥ)the kalāsकलाओं कोचन्द्रस्य (candrasya)of the moonचन्द्र कीपूजयेत् (pūjayet)one should worshipपूजेउत्तरे (uttare)at the northernउत्तर में (ca)andऔरतथा (tathā)likewiseवैसे हीदेवि (devi)O goddessहे देवीरवेः (raveḥ)of the sunसूर्य कीअपि (api)alsoभीकलाः (kalāḥ)the kalāsकलाएँततः (tataḥ)thenफिरषट्-अङ्गेन (ṣaṭ-aṅgena)with the six limbsषडङ्ग सेयजेत् (yajet)one should worshipपूजेदेवि (devi)O goddessहे देवीततः (tataḥ)thenफिर (ca)andऔरअस्त्राणि (astrāṇi)the weaponsअस्त्रों कोपूजयेत् (pūjayet)one should worshipपूजेएताः (etāḥ)theseयेतु (tu)andतोदेव-देवेशि (deva-deveśi)O queen of the gods of godsहे देवदेवेशिचतुर्थी-अन्ताः (caturthī-antāḥ)ending in the dativeचतुर्थी विभक्ति मेंसमीरिताः (samīritāḥ)are declaredकही गई हैंनमः-अन्ताः (namaḥ-antāḥ)ending in namaḥनमः पर अन्त वाली (ca)andऔरमहा-देवि (mahā-devi)O great goddessहे महादेवीप्रोक्ताः (proktāḥ)are declaredकही गई हैंसकल-सिद्धि-दाः (sakala-siddhi-dāḥ)giving every siddhiसब सिद्धियाँ देने वालीपुष्पैः (puṣpaiḥ)with flowersफूलों सेबहु-विधैः (bahu-vidhaiḥ)of many kindsअनेक प्रकार के (ca)andऔरएव (eva)indeedहीरक्त-चन्दन-चर्चितैः (rakta-candana-carcitaiḥ)smeared with red sandalलाल चन्दन लगेरक्त-पुष्पैः (rakta-puṣpaiḥ)with red flowersलाल फूलों सेमहा-देवि (mahā-devi)O great goddessहे महादेवीनाना-गन्ध-समन्वितैः (nānā-gandha-samanvitaiḥ)with many scentsअनेक गन्धों से युक्त

Verse 79क

७९क बिल्वपत्रैस्तथा गन्धैर्जवापुष्पैर्विशेषतः । श्वेतरक्तपलाशैश्च करवीरैर्मरुवकैः । बिल्वपुष्पैः कुन्दपुष्पैर्लवङ्गकुसुमैः शुभैः । अपराजितापुष्पैश्च चम्पकैः केशरैस्तथा । एभिः पुष्पैर्महादेवि पूजयेन्नित्यतारिणीम् । मालतीवकपुष्पैश्च सदूर्वैर्नार्चयेत्तथा । कदम्बैः श्वेतकुसुमैः कुंकुमैः काञ्चनैस्तथा । एवं सम्पूजयित्वा तु एभिर्द्रव्यैर्महेश्वरि । लक्षमात्रं जपेन्मन्त्रं हविष्याशी जितेन्द्रियः ॥७९क॥

bilvapatraistathā gandhairjavāpuṣpairviśeṣataḥ | śvetaraktapalāśaiśca karavīrairmaruvakaiḥ | bilvapuṣpaiḥ kundapuṣpairlavaṅgakusumaiḥ śubhaiḥ | aparājitāpuṣpaiśca campakaiḥ keśaraistathā | ebhiḥ puṣpairmahādevi pūjayennityatāriṇīm | mālatīvakapuṣpaiśca sadūrvairnārcayettathā | kadambaiḥ śvetakusumaiḥ kuṃkumaiḥ kāñcanaistathā | evaṃ sampūjayitvā tu ebhirdravyairmaheśvari | lakṣamātraṃ japenmantraṃ haviṣyāśī jitendriyaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 3.79क. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/pariccheda-3-chapter-three-tarini-kalpa#v79क. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"वैसे ही बिल्व पत्रों से, गन्धों से, और विशेष रूप से जवा के फूलों से; श्वेत और लाल पलाश, कनेर और मरुआ से; बिल्व के फूलों, कुन्द के फूलों और सुन्दर लौंग के फूलों से; अपराजिता के फूलों, चम्पक और वैसे ही केसर से — इन फूलों से, हे महादेवी, नित्य तारिणी की पूजा करे। और मालती और वक के फूलों से दूर्वा सहित उसकी पूजा न करे; वैसे ही कदम्ब, श्वेत फूलों, केसर और कांचन से। हे महेश्वरी, इन द्रव्यों से इस प्रकार पूजा करके हविष्य खाते हुए जितेन्द्रिय होकर एक लाख ही मन्त्र जपे।"

"Likewise with bilva leaves, with scents, and especially with hibiscus flowers; with white and red palāśa, oleander and marjoram; with bilva flowers, jasmine flowers and fair clove flowers; with aparājitā flowers, campaka and keśara likewise — with these flowers, O great goddess, one should worship the eternal Tāriṇī. And with mālatī and vaka flowers together with dūrvā grass one should not worship her; likewise with kadamba, white flowers, saffron and kāñcana. Having thus worshipped with these materials, O great queen, one should repeat the mantra just a lakh, eating haviṣya food, with senses conquered."

Word by wordपदार्थ

बिल्व-पत्रैः (bilva-patraiḥ)with bilva leavesबिल्व पत्रों सेतथा (tathā)likewiseवैसे हीगन्धैः (gandhaiḥ)with scentsगन्धों सेजवा-पुष्पैः (javā-puṣpaiḥ)with hibiscus flowersजवा के फूलों सेविशेषतः (viśeṣataḥ)especiallyविशेष रूप सेश्वेत-रक्त-पलाशैः (śveta-rakta-palāśaiḥ)with white and red palāśaश्वेत और लाल पलाश से (ca)andऔरकरवीरैः (karavīraiḥ)with oleanderकनेर सेमरुवकैः (maruvakaiḥ)with marjoramमरुआ सेबिल्व-पुष्पैः (bilva-puṣpaiḥ)with bilva flowersबिल्व के फूलों सेकुन्द-पुष्पैः (kunda-puṣpaiḥ)with jasmine flowersकुन्द के फूलों सेलवङ्ग-कुसुमैः (lavaṅga-kusumaiḥ)with clove flowersलौंग के फूलों सेशुभैः (śubhaiḥ)fairसुन्दरअपराजिता-पुष्पैः (aparājitā-puṣpaiḥ)with aparājitā flowersअपराजिता के फूलों से (ca)andऔरचम्पकैः (campakaiḥ)with campakaचम्पक सेकेशरैः (keśaraiḥ)with keśaraकेसर सेतथा (tathā)likewiseवैसे हीएभिः (ebhiḥ)with theseइनपुष्पैः (puṣpaiḥ)flowersफूलों सेमहा-देवि (mahā-devi)O great goddessहे महादेवीपूजयेत् (pūjayet)one should worshipपूजेनित्य-तारिणीम् (nitya-tāriṇīm)the eternal Tāriṇīनित्य तारिणी कोमालती-वक-पुष्पैः (mālatī-vaka-puṣpaiḥ)with mālatī and vaka flowersमालती और वक के फूलों से (ca)andऔरस-दूर्वैः (sa-dūrvaiḥ)with dūrvā grassदूर्वा सहित (na)notनहींअर्चयेत् (arcayet)one should worshipपूजेतथा (tathā)likewiseवैसे हीकदम्बैः (kadambaiḥ)with kadambaकदम्ब सेश्वेत-कुसुमैः (śveta-kusumaiḥ)with white flowersश्वेत फूलों सेकुंकुमैः (kuṃkumaiḥ)with saffronकेसर सेकाञ्चनैः (kāñcanaiḥ)with kāñcanaकांचन सेतथा (tathā)likewiseवैसे हीएवम् (evam)thusऐसेसम्पूजयित्वा (sampūjayitvā)having worshippedपूजा करकेतु (tu)andतोएभिः (ebhiḥ)with theseइनद्रव्यैः (dravyaiḥ)materialsद्रव्यों सेमहा-ईश्वरि (mahā-īśvari)O great queenहे महेश्वरीलक्ष-मात्रम् (lakṣa-mātram)just a lakhएक लाख हीजपेत् (japet)one should repeatजपेमन्त्रम् (mantram)the mantraमन्त्रहविष्य-आशी (haviṣya-āśī)eating haviṣya foodहविष्य खाने वालाजित-इन्द्रियः (jita-indriyaḥ)with senses conqueredजितेन्द्रिय

The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.