Śrī Śiva Mahāpurāṇa माहात्म्य Chapter 3

॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥    ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥

श्रीशिवमहापुराण

माहात्म्य
Chapter Three · Cañculā's Fear of Sin and Her Turning from the World · Verses 1–57

अथ तृतीयोऽध्यायः

Śaunaka thanks Sūta and asks for another story of Śambhu, since hearing it plainly gives freedom. Sūta tells of Bāṣkala, a village near the sea whose people have left the way of the Veda. There the low brahmin Binduga leaves his faithful wife Cañculā for a harlot. In time she too turns from her duty and takes a lover. Binduga catches her and beats her, but when she answers him he tells her to go with lovers and hand him their money, and the two live on in wrong ways. Binduga dies, suffers in hell, and becomes a fearsome ghoul on the Vindhya mountain. Years later Cañculā goes with her kin to Gokarṇa for a holy festival. In a temple she hears a learned brahmin tell of the torments that wait in hell for unfaithful women. Shaken with fear, she speaks to him alone. She confesses her sin, grieves over the fate before her, and begs him, as her teacher, mother and father, to lift her up. Filled with remorse, she falls at his feet, and the brahmin kindly raises her. शौनकजी सूतजीको धन्यवाद देते हैं और शम्भुकी दूसरी कथा माँगते हैं, क्योंकि उसे सुनना प्रत्यक्ष ही मुक्ति देता है। सूतजी समुद्रके पास बाष्कल गाँवकी कथा कहते हैं, जहाँके लोग वेदके धर्मको छोड़ चुके हैं। वहाँ अधम ब्राह्मण बिन्दुग अपनी धर्मपरायणा पत्नी चंचुलाको छोड़कर वेश्याके पास जाता है। समय बीतनेपर वह भी अपना धर्म छोड़कर यारसे मिलने लगती है। बिन्दुग उसे पकड़कर पीटता है, पर जब वह उत्तर देती है तो वह उसे यारोंके साथ रहकर उनका धन अपनेको देनेको कहता है, और दोनों बुरे मार्गपर चलते रहते हैं। बिन्दुग मरकर नरक भोगता है और विन्ध्य पर्वतपर भयंकर पिशाच बनता है। वर्षों बाद चंचुला एक पवित्र पर्वपर बन्धुओंके साथ गोकर्ण जाती है। एक मन्दिरमें वह एक विद्वान् ब्राह्मणसे सुनती है कि व्यभिचारिणी स्त्रियोंको नरकमें कैसी यातना मिलती है। डरसे व्याकुल होकर वह एकान्तमें उनसे बात करती है। वह अपना पाप मानती है, आगेकी दुर्गतिपर शोक करती है, और उन्हें गुरु, माता और पिता मानकर उबारनेकी विनती करती है। पछतावेसे भरी वह उनके चरणोंमें गिरती है, और ब्राह्मण कृपापूर्वक उसे उठाते हैं।

Begin verses ↓

शौनक उवाच — Śaunaka said: शौनकजी बोले:

Verse 1

१1 सूत सूत महाभाग सर्वज्ञोऽसि महामते। त्वत्प्रसादात् कृतार्थोऽहं कृतार्थोऽहं पुनः पुनः॥ १

sūta sūta mahābhāga sarvajño'si mahāmate | tvatprasādāt kṛtārtho'haṃ kṛtārtho'haṃ punaḥ punaḥ 1 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.1. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v1. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे सूतजी! हे महाभाग सूतजी! हे महाबुद्धिमान्! आप सर्वज्ञ हैं। आपकी कृपासे मैं कृतार्थ हूँ, बार-बार कृतार्थ हूँ।

O Sūta, Sūta, most fortunate one! Wise one, you know everything. By your grace I am fulfilled. I am fulfilled again and again.

Word by wordपदार्थ

सूत (sūta) — O Sūtaहे सूतजीसूत (sūta) — O Sūtaहे सूतजीमहा-भाग (mahā-bhāga) — most fortunate oneमहाभागसर्व-ज्ञः (sarva-jñaḥ) — who knows everythingसर्वज्ञअसि (asi) — you areआप हैंमहा-मते (mahā-mate) — wise oneहे महाबुद्धिमान्त्वत्-प्रसादात् (tvat-prasādāt) — by your graceआपकी कृपासेकृत-अर्थः (kṛta-arthaḥ) — fulfilledकृतार्थअहम् (aham) — I amमैंकृत-अर्थः (kṛta-arthaḥ) — fulfilledकृतार्थअहम् (aham) — I amमैंपुनः (punaḥ) — againबारपुनः (punaḥ) — and againबार

Verse 2

२2 इतिहासमिमं श्रुत्वा मनो मेऽतीव मोदते। अन्यामपि कथां शम्भोर्वद प्रेमविवर्धिनीम्॥ २

itihāsamimaṃ śrutvā mano me'tīva modate | anyāmapi kathāṃ śambhorvada premavivardhinīm 2 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.2. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v2. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यह कथा सुनकर मेरा मन बहुत आनन्दित है। अब शम्भुकी कोई दूसरी कथा भी कहिये, जो उनके प्रति प्रेम बढ़ानेवाली हो।

Hearing this story, my mind greatly rejoices. Now tell me another story of Śambhu, one that makes love for him grow.

Word by wordपदार्थ

इतिहासम् (itihāsam) — storyकथाइमम् (imam) — thisइसश्रुत्वा (śrutvā) — having heardसुनकरमनः (manaḥ) — mindमनमे (me) — myमेराअतीव (atīva) — greatlyबहुतमोदते (modate) — rejoicesआनन्दित हैअन्याम् (anyām) — anotherदूसरीअपि (api) — alsoभीकथाम् (kathām) — storyकथाशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuशम्भुकीवद (vada) — tellकहियेप्रेम-विवर्धिनीम् (prema-vivardhinīm) — that makes love growप्रेम बढ़ानेवाली

Verse 3

३3 नामृतं पिबतां लोके मुक्तिः क्वापि सभाज्यते। शम्भोः कथासुधापानं प्रत्यक्षं मुक्तिदायकम्॥ ३

nāmṛtaṃ pibatāṃ loke muktiḥ kvāpi sabhājyate | śambhoḥ kathāsudhāpānaṃ pratyakṣaṃ muktidāyakam 3 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.3. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v3. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

लोकमें अमृत पीनेवालोंको कहीं भी मुक्ति दिखायी नहीं देती। पर शम्भुकी कथारूपी अमृतका पान प्रत्यक्ष ही मुक्ति देनेवाला है।

Nowhere in the world is freedom seen for those who drink nectar. But drinking the nectar of Śambhu's story plainly gives freedom.

Word by wordपदार्थ

न (na) — notनहींअमृतम् (amṛtam) — nectarअमृतपिबताम् (pibatām) — for those who drinkपीनेवालोंकोलोके (loke) — in the worldलोकमेंमुक्तिः (muktiḥ) — freedomमुक्तिक्व-अपि (kva-api) — anywhereकहीं भीसभाज्यते (sabhājyate) — is seenदिखायी देती हैशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuशम्भुकीकथा-सुधा-पानम् (kathā-sudhā-pānam) — drinking the nectar of the storyकथारूपी अमृतका पानप्रत्यक्षम् (pratyakṣam) — plainlyप्रत्यक्ष हीमुक्ति-दायकम् (mukti-dāyakam) — gives freedomमुक्ति देनेवाला

Verse 4

४4 धन्या धन्या कथा शम्भोस्त्वं धन्यो धन्य एव च। यदाकर्णनमात्रेण शिवलोकं व्रजेन्नरः॥ ४

dhanyā dhanyā kathā śambhostvaṃ dhanyo dhanya eva ca | yadākarṇanamātreṇa śivalokaṃ vrajennaraḥ 4 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.4. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v4. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

शम्भुकी कथा धन्य है, धन्य है, और आप भी धन्य ही हैं, धन्य हैं। उसे सुनने मात्रसे मनुष्य शिवलोकको जाता है।

Blessed, blessed is Śambhu's story, and you too are truly blessed, blessed. Just by hearing it a person goes to Śiva's world.

Word by wordपदार्थ

धन्या (dhanyā) — blessedधन्यधन्या (dhanyā) — blessedधन्यकथा (kathā) — storyकथाशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuशम्भुकीत्वम् (tvam) — youआपधन्यः (dhanyaḥ) — blessedधन्यधन्यः (dhanyaḥ) — blessedधन्यएव (eva) — trulyहीच (ca) — andऔरयत्-आकर्णन-मात्रेण (yat-ākarṇana-mātreṇa) — just by hearing itजिसे सुनने मात्रसेशिव-लोकम् (śiva-lokam) — to Śiva's worldशिवलोककोव्रजेत् (vrajet) — goesजाता हैनरः (naraḥ) — a personमनुष्य

सूत उवाच — Sūta said: सूतजी बोले:

Verse 5

५5 शृणु शौनक वक्ष्यामि त्वदग्रे गुह्यमप्युत। यतस्त्वं शिवभक्तानामग्रणीर्वेदवित्तमः॥ ५

śṛṇu śaunaka vakṣyāmi tvadagre guhyamapyuta | yatastvaṃ śivabhaktānāmagraṇīrvedavittamaḥ 5 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.5. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v5. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे शौनक! सुनिये। मैं आपके सामने गुप्त बात भी कहूँगा, क्योंकि आप शिवभक्तोंमें सबसे आगे हैं और वेदको सबसे अच्छा जाननेवाले हैं।

Listen, Śaunaka. I will tell you even a secret. For you are the foremost of Śiva's devotees and the best knower of the Veda.

Word by wordपदार्थ

शृणु (śṛṇu) — listenसुनियेशौनक (śaunaka) — Śaunakaहे शौनकवक्ष्यामि (vakṣyāmi) — I will tellकहूँगात्वत्-अग्रे (tvat-agre) — before youआपके सामनेगुह्यम् (guhyam) — a secretगुप्त बातअपि (api) — evenभीउत (uta) — indeedनिश्चय हीयतः (yataḥ) — becauseक्योंकित्वम् (tvam) — youआपशिव-भक्तानाम् (śiva-bhaktānām) — among Śiva's devoteesशिवभक्तोंमेंअग्रणीः (agraṇīḥ) — the foremostसबसे आगेवेद-वित्तमः (veda-vittamaḥ) — the best knower of the Vedaवेदको सबसे अच्छा जाननेवाले

Verse 6

६6 समुद्रनिकटे देशे ग्रामो बाष्कलसंज्ञकः। वसन्ति यत्र पापिष्ठा वेदधर्मोज्झिता जनाः॥ ६

samudranikaṭe deśe grāmo bāṣkalasaṃjñakaḥ | vasanti yatra pāpiṣṭhā vedadharmojjhitā janāḥ 6 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.6. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v6. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

समुद्रके पास एक प्रदेशमें बाष्कल नामका गाँव है। वहाँ महापापी लोग रहते हैं, जो वेदके धर्मको छोड़ चुके हैं।

In a land near the sea there is a village called Bāṣkala. Very sinful people live there, people who have left the way of the Veda.

Word by wordपदार्थ

समुद्र-निकटे (samudra-nikaṭe) — near the seaसमुद्रके पासदेशे (deśe) — in a landएक प्रदेशमेंग्रामः (grāmaḥ) — a villageगाँवबाष्कल-संज्ञकः (bāṣkala-saṃjñakaḥ) — called Bāṣkalaबाष्कल नामकावसन्ति (vasanti) — liveरहते हैंयत्र (yatra) — whereजहाँपापिष्ठाः (pāpiṣṭhāḥ) — very sinfulमहापापीवेद-धर्म-उज्झिताः (veda-dharma-ujjhitāḥ) — who have left the way of the Vedaवेदके धर्मको छोड़ चुकेजनाः (janāḥ) — peopleलोग

Verse 7

७7 दुष्टा दुर्विषयात्मानो निर्दैवा जिह्मवृत्तयः। कृषीवलाः शस्त्रधराः परस्त्रीभोगिनः खलाः॥ ७

duṣṭā durviṣayātmāno nirdaivā jihmavṛttayaḥ | kṛṣīvalāḥ śastradharāḥ parastrībhoginaḥ khalāḥ 7 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.7. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v7. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वे दुष्ट हैं; उनका मन बुरे भोगोंमें लगा है। वे देवता और भाग्यको न माननेवाले और टेढ़े आचरणवाले हैं। वे खेती करनेवाले और हथियार रखनेवाले हैं। वे परायी स्त्रियोंसे सम्बन्ध रखनेवाले और नीच हैं।

They are wicked, their minds set on low pleasures. They trust neither gods nor fate, and are crooked in their ways. They farm and carry weapons. They go with other men's wives, and they are base.

Word by wordपदार्थ

दुष्टाः (duṣṭāḥ) — wickedदुष्टदुर्विषय-आत्मानः (durviṣaya-ātmānaḥ) — their minds set on low pleasuresजिनका मन बुरे भोगोंमें लगा हैनिर्दैवाः (nirdaivāḥ) — they trust neither gods nor fateदेवता और भाग्यको न माननेवालेजिह्म-वृत्तयः (jihma-vṛttayaḥ) — crooked in their waysटेढ़े आचरणवालेकृषीवलाः (kṛṣīvalāḥ) — they farmखेती करनेवालेशस्त्र-धराः (śastra-dharāḥ) — they carry weaponsहथियार रखनेवालेपर-स्त्री-भोगिनः (para-strī-bhoginaḥ) — they go with other men's wivesपरायी स्त्रियोंसे सम्बन्ध रखनेवालेखलाः (khalāḥ) — baseनीच

Verse 8

८8 ज्ञानवैराग्यसद्धर्मं न जानन्ति परं हि ते। कुकथाश्रवणाढ्येषु निरताः पशुबुद्धयः॥ ८

jñānavairāgyasaddharmaṃ na jānanti paraṃ hi te | kukathāśravaṇāḍhyeṣu niratāḥ paśubuddhayaḥ 8 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.8. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v8. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वे ज्ञान, वैराग्य और सच्चे धर्मको बिलकुल नहीं जानते। पशु जैसी बुद्धिवाले वे सदा बुरी बातें सुननेमें लगे रहते हैं।

They do not know knowledge, detachment and true dharma at all. With the minds of beasts, they are always busy hearing low talk.

Word by wordपदार्थ

ज्ञान-वैराग्य-सत्-धर्मम् (jñāna-vairāgya-sat-dharmam) — knowledge, detachment and true dharmaज्ञान, वैराग्य और सच्चा धर्मन (na) — notनहींजानन्ति (jānanti) — knowजानतेपरम् (param) — at allबिलकुलहि (hi) — indeedहीते (te) — theyवेकुकथा-श्रवण-आढ्येषु (kukathā-śravaṇa-āḍhyeṣu) — in hearing low talkबुरी बातें सुननेमेंनिरताः (niratāḥ) — always busyसदा लगे रहते हैंपशु-बुद्धयः (paśu-buddhayaḥ) — with the minds of beastsपशु जैसी बुद्धिवाले

Verse 9

९9 अन्ये वर्णाश्च कुधियः स्वधर्मविमुखाः खलाः। कुकर्मनिरता नित्यं सदा विषयिणश्च ते॥ ९

anye varṇāśca kudhiyaḥ svadharmavimukhāḥ khalāḥ | kukarmaniratā nityaṃ sadā viṣayiṇaśca te 9 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.9. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v9. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

दूसरे वर्णोंके लोग भी बुरी बुद्धिवाले, अपने धर्मसे मुँह मोड़े हुए और नीच हैं। वे नित्य बुरे कर्मोंमें लगे और सदा भोगोंमें डूबे रहते हैं।

The people of the other classes too are evil-minded, turned away from their own duty, and base. They are ever busy with evil deeds and always given to pleasures.

Word by wordपदार्थ

अन्ये (anye) — the otherदूसरेवर्णाः (varṇāḥ) — classesवर्णोंके लोगच (ca) — tooभीकुधियः (kudhiyaḥ) — evil-mindedबुरी बुद्धिवालेस्वधर्म-विमुखाः (svadharma-vimukhāḥ) — turned away from their own dutyअपने धर्मसे मुँह मोड़े हुएखलाः (khalāḥ) — baseनीचकुकर्म-निरताः (kukarma-niratāḥ) — busy with evil deedsबुरे कर्मोंमें लगेनित्यम् (nityam) — everनित्यसदा (sadā) — alwaysसदाविषयिणः (viṣayiṇaḥ) — given to pleasuresभोगोंमें डूबेच (ca) — andऔरते (te) — theyवे

Verse 10

१०10 स्त्रियः सर्वाश्च कुटिलाः स्वैरिण्यः पापलालसाः। कुधियो व्यभिचारिण्यः सद्वृत्ताचारवर्जिताः॥ १०

striyaḥ sarvāśca kuṭilāḥ svairiṇyaḥ pāpalālasāḥ | kudhiyo vyabhicāriṇyaḥ sadvṛttācāravarjitāḥ 10 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.10. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v10. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

और सब स्त्रियाँ कुटिल, मनमानी करनेवाली और पापकी लालसावाली हैं। वे बुरी बुद्धिवाली और व्यभिचारिणी हैं, सदाचार और अच्छे व्यवहारसे रहित हैं।

And all the women are crooked, wilful and eager for sin. They are evil-minded and unfaithful, without good conduct or right ways.

Word by wordपदार्थ

स्त्रियः (striyaḥ) — the womenस्त्रियाँसर्वाः (sarvāḥ) — allसबच (ca) — andऔरकुटिलाः (kuṭilāḥ) — crookedकुटिलस्वैरिण्यः (svairiṇyaḥ) — wilfulमनमानी करनेवालीपाप-लालसाः (pāpa-lālasāḥ) — eager for sinपापकी लालसावालीकुधियः (kudhiyaḥ) — evil-mindedबुरी बुद्धिवालीव्यभिचारिण्यः (vyabhicāriṇyaḥ) — unfaithfulव्यभिचारिणीसत्-वृत्त-आचार-वर्जिताः (sat-vṛtta-ācāra-varjitāḥ) — without good conduct or right waysसदाचार और अच्छे व्यवहारसे रहित

Verse 11

११11 एवं कुजनसंवासे ग्रामे बाष्कलसंज्ञिते। तत्रैको बिन्दुगो नाम विप्र आसीन्महाधमः॥ ११

evaṃ kujanasaṃvāse grāme bāṣkalasaṃjñite | tatraiko bindugo nāma vipra āsīnmahādhamaḥ 11 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.11. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v11. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बुरे लोगोंके निवासवाले उस बाष्कल नामके गाँवमें बिन्दुग नामका एक ब्राह्मण रहता था। वह बहुत अधम था।

In that village called Bāṣkala, such a home of bad people, there lived a brahmin named Binduga. He was very low.

Word by wordपदार्थ

एवम् (evam) — suchऐसेकुजन-संवासे (kujana-saṃvāse) — home of bad peopleबुरे लोगोंके निवासवालेग्रामे (grāme) — in the villageगाँवमेंबाष्कल-संज्ञिते (bāṣkala-saṃjñite) — called Bāṣkalaबाष्कल नामकेतत्र (tatra) — thereवहाँएकः (ekaḥ) — oneएकबिन्दुगः (bindugaḥ) — Bindugaबिन्दुगनाम (nāma) — namedनामकाविप्रः (vipraḥ) — brahminब्राह्मणआसीत् (āsīt) — livedरहता थामहा-अधमः (mahā-adhamaḥ) — very lowबहुत अधम

Verse 12

१२12 स दुरात्मा महापापी सुदारोऽपि कुमार्गगः। वेश्यापतिर्बभूवाथ कामाकुलितमानसः॥ १२

sa durātmā mahāpāpī sudāro'pi kumārgagaḥ | veśyāpatirbabhūvātha kāmākulitamānasaḥ 12 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.12. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v12. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह दुष्ट और महापापी था। यद्यपि उसकी पत्नी अच्छी थी, फिर भी वह कुमार्गपर चलता था। कामसे व्याकुल मनवाला वह फिर एक वेश्याका प्रेमी बन गया।

He was wicked and a great sinner. Though he had a good wife, he went the wrong way. His mind stirred by lust, he then became a harlot's lover.

Word by wordपदार्थ

सः (saḥ) — heवहदुरात्मा (durātmā) — wickedदुष्टमहा-पापी (mahā-pāpī) — a great sinnerमहापापीसु-दारः (su-dāraḥ) — he had a good wifeउसकी पत्नी अच्छी थीअपि (api) — thoughयद्यपिकुमार्ग-गः (kumārga-gaḥ) — he went the wrong wayकुमार्गपर चलता थावेश्या-पतिः (veśyā-patiḥ) — a harlot's loverवेश्याका प्रेमीबभूव (babhūva) — becameबन गयाअथ (atha) — thenफिरकाम-आकुलित-मानसः (kāma-ākulita-mānasaḥ) — his mind stirred by lustकामसे व्याकुल मनवाला

Verse 13

१३13 स्वपत्नीं चञ्चुलां नाम हित्वा नित्यं सुधर्मिणीम्। रेमे स वेश्यया दुष्टः स्मरबाणप्रपीडितः॥ १३

svapatnīṃ cañculāṃ nāma hitvā nityaṃ sudharmiṇīm | reme sa veśyayā duṣṭaḥ smarabāṇaprapīḍitaḥ 13 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.13. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v13. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उसकी अपनी पत्नी चंचुला नामकी थी, जो सदा धर्मका पालन करनेवाली थी। उसे छोड़कर वह दुष्ट कामके बाणोंसे पीड़ित होकर वेश्याके साथ रमण करता था।

His own wife was named Cañculā, and she was always faithful to dharma. Leaving her, that wicked man took his pleasure with the harlot, pierced by the arrows of desire.

Word by wordपदार्थ

स्व-पत्नीम् (sva-patnīm) — his own wifeअपनी पत्नीचञ्चुलाम् (cañculām) — Cañculāचंचुलानाम (nāma) — namedनामकीहित्वा (hitvā) — leavingछोड़करनित्यम् (nityam) — alwaysसदासु-धर्मिणीम् (su-dharmiṇīm) — faithful to dharmaधर्मका पालन करनेवालीरेमे (reme) — took his pleasureरमण करता थासः (saḥ) — heवहवेश्यया (veśyayā) — with the harlotवेश्याके साथदुष्टः (duṣṭaḥ) — wickedदुष्टस्मर-बाण-प्रपीडितः (smara-bāṇa-prapīḍitaḥ) — pierced by the arrows of desireकामके बाणोंसे पीड़ित

Verse 14

१४14 एवं कालो व्यतीयाय महांस्तस्य कुकर्मिणः। सा स्वधर्मभयात् क्लेशात् स्मरार्तापि च चञ्चुला॥ १४

evaṃ kālo vyatīyāya mahāṃstasya kukarmiṇaḥ | sā svadharmabhayāt kleśāt smarārtāpi ca cañculā 14 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.14. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v14. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार उस कुकर्मीका बहुत समय बीत गया। और चंचुला कामसे पीड़ित होकर भी अपना धर्म खोनेके डरसे कष्ट सहकर टिकी रही।

Thus a long time passed for that evil-doer. And Cañculā, though tormented by desire, held on with pain for fear of losing her duty.

Word by wordपदार्थ

एवम् (evam) — thusइस प्रकारकालः (kālaḥ) — timeसमयव्यतीयाय (vyatīyāya) — passedबीत गयामहान् (mahān) — a longबहुततस्य (tasya) — of himउसकुकर्मिणः (kukarmiṇaḥ) — the evil-doerकुकर्मीकासा (sā) — sheवहस्व-धर्म-भयात् (sva-dharma-bhayāt) — for fear of losing her dutyअपना धर्म खोनेके डरसेक्लेशात् (kleśāt) — with painकष्ट सहकरस्मर-आर्ता (smara-ārtā) — tormented by desireकामसे पीड़ितअपि (api) — thoughभीच (ca) — andऔरचञ्चुला (cañculā) — Cañculāचंचुला

Verse 15

१५15 अथ तस्याङ्गना सापि प्ररूढनवयौवना। अविषह्यस्मरावेशा स्वधर्माद्विरराम ह॥ १५

atha tasyāṅganā sāpi prarūḍhanavayauvanā | aviṣahyasmarāveśā svadharmādvirarāma ha 15 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.15. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v15. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर उसकी वह पत्नी भी, भरी नयी जवानीवाली और कामका वेग न सह सकनेवाली होकर, अपने धर्मसे हट गयी।

Then his wife too, in the full bloom of youth and unable to bear the rush of desire, turned away from her duty.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenफिरतस्य (tasya) — hisउसकीअङ्गना (aṅganā) — wifeपत्नीसा (sā) — sheवहअपि (api) — tooभीप्ररूढ-नव-यौवना (prarūḍha-nava-yauvanā) — in the full bloom of youthभरी नयी जवानीवालीअविषह्य-स्मर-आवेशा (aviṣahya-smara-āveśā) — unable to bear the rush of desireकामका वेग न सह सकनेवालीस्व-धर्मात् (sva-dharmāt) — from her dutyअपने धर्मसेविरराम (virarāma) — turned awayहट गयीह (ha) — indeedसचमुच

Verse 16

१६16 जारेण सङ्गता रात्रौ रेमे पापेन गुप्ततः। पतिदृष्टिं वञ्चयित्वा भ्रष्टसत्त्वा कुमार्गगा॥ १६

jāreṇa saṅgatā rātrau reme pāpena guptataḥ | patidṛṣṭiṃ vañcayitvā bhraṣṭasattvā kumārgagā 16 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.16. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v16. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

चरित्रसे गिरी और कुमार्गपर चलनेवाली वह पतिकी नज़र बचाकर रातमें एक पापी यारसे मिलकर छिपकर रमण करती थी।

Fallen in character and going the wrong way, she escaped her husband's eyes. At night she met a sinful lover and took her pleasure with him in secret.

Word by wordपदार्थ

जारेण (jāreṇa) — with a loverएक यारके साथसङ्गता (saṅgatā) — meetingमिलकररात्रौ (rātrau) — at nightरातमेंरेमे (reme) — she took her pleasureरमण करती थीपापेन (pāpena) — sinfulपापीगुप्ततः (guptataḥ) — in secretछिपकरपति-दृष्टिम् (pati-dṛṣṭim) — her husband's eyesपतिकी नज़रवञ्चयित्वा (vañcayitvā) — escapingबचाकरभ्रष्ट-सत्त्वा (bhraṣṭa-sattvā) — fallen in characterचरित्रसे गिरीकुमार्ग-गा (kumārga-gā) — going the wrong wayकुमार्गपर चलनेवाली

Verse 17

१७17 कदाचित्तां दुराचारां स्वपत्नीं चञ्चुलां मुने। जारेण सङ्गतां रात्रौ ददर्श स्मरविह्वलाम्॥ १७

kadācittāṃ durācārāṃ svapatnīṃ cañculāṃ mune | jāreṇa saṅgatāṃ rātrau dadarśa smaravihvalām 17 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.17. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v17. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे मुने! एक बार रातमें उसने अपनी उस दुराचारिणी पत्नी चंचुलाको कामसे विह्वल होकर यारके साथ मिली हुई देखा।

O sage, one day at night he saw his own wife Cañculā, that wayward woman, together with her lover, overcome by desire.

Word by wordपदार्थ

कदाचित् (kadācit) — one dayएक बारताम् (tām) — thatउसदुराचाराम् (durācārām) — waywardदुराचारिणीस्व-पत्नीम् (sva-patnīm) — his own wifeअपनी पत्नीचञ्चुलाम् (cañculām) — Cañculāचंचुलाकोमुने (mune) — O sageहे मुनेजारेण (jāreṇa) — with her loverयारके साथसङ्गताम् (saṅgatām) — togetherमिली हुईरात्रौ (rātrau) — at nightरातमेंददर्श (dadarśa) — he sawउसने देखास्मर-विह्वलाम् (smara-vihvalām) — overcome by desireकामसे विह्वल

Verse 18

१८18 दृष्ट्वा तां दूषितां पत्नीं कुकर्मासक्तमानसाम्। जारेण सङ्गतां रात्रौ क्रोधाद् दुद्राव वेगतः॥ १८

dṛṣṭvā tāṃ dūṣitāṃ patnīṃ kukarmāsaktamānasām | jāreṇa saṅgatāṃ rātrau krodhād dudrāva vegataḥ 18 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.18. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v18. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उसने अपनी उस दूषित पत्नीको, जिसका मन बुरे कर्ममें लगा था, रातमें यारके साथ मिली हुई देखा। यह देखकर वह क्रोधसे तेजीसे दौड़ा।

He saw his defiled wife, her mind bent on evil, together with her lover at night. Seeing this, he ran at them fast in anger.

Word by wordपदार्थ

दृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — seeingदेखकरताम् (tām) — thatउसदूषिताम् (dūṣitām) — defiledदूषितपत्नीम् (patnīm) — wifeपत्नीकोकुकर्म-आसक्त-मानसाम् (kukarma-āsakta-mānasām) — her mind bent on evilबुरे कर्ममें लगे मनवालीजारेण (jāreṇa) — with her loverयारके साथसङ्गताम् (saṅgatām) — togetherमिली हुईरात्रौ (rātrau) — at nightरातमेंक्रोधात् (krodhāt) — in angerक्रोधसेदुद्राव (dudrāva) — he ranदौड़ावेगतः (vegataḥ) — fastतेजीसे

Verse 19

१९19 तमागतं गृहे दुष्टमाज्ञाय बिन्दुगं खलः। पलायितो द्रुतं जारो वेगतश्छद्मवान् स वै॥ १९

tamāgataṃ gṛhe duṣṭamājñāya bindugaṃ khalaḥ | palāyito drutaṃ jāro vegataśchadmavān sa vai 19 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.19. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v19. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

दुष्ट बिन्दुगको घरमें आया हुआ जानकर वह नीच, कपटी यार झटपट तेजीसे भाग गया।

Knowing that the wicked Binduga had come into the house, the base and sly lover fled quickly at speed.

Word by wordपदार्थ

तम् (tam) — thatउसआगतम् (āgatam) — comeआया हुआगृहे (gṛhe) — into the houseघरमेंदुष्टम् (duṣṭam) — wickedदुष्टआज्ञाय (ājñāya) — knowingजानकरबिन्दुगम् (bindugam) — Bindugaबिन्दुगकोखलः (khalaḥ) — baseनीचपलायितः (palāyitaḥ) — fledभाग गयाद्रुतम् (drutam) — quicklyझटपटजारः (jāraḥ) — loverयारवेगतः (vegataḥ) — at speedतेजीसेछद्मवान् (chadmavān) — slyकपटीसः (saḥ) — thatवहवै (vai) — indeedसचमुच

Verse 20

२०20 अथ स बिन्दुगः पत्नीं गृहीत्वा सुदुराशयः। मुष्टिबन्धेन सन्तर्ज्य पुनः पुनरताडयत्॥ २०

atha sa bindugaḥ patnīṃ gṛhītvā sudurāśayaḥ | muṣṭibandhena santarjya punaḥ punaratāḍayat 20 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.20. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v20. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तब अत्यन्त दुष्ट मनवाले बिन्दुगने पत्नीको पकड़कर डाँटा और मुक्कोंसे बार-बार पीटा।

Then Binduga, very evil-hearted, seized his wife. Scolding her, he beat her with his fists again and again.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenतबसः (saḥ) — thatवहबिन्दुगः (bindugaḥ) — Bindugaबिन्दुगपत्नीम् (patnīm) — his wifeपत्नीकोगृहीत्वा (gṛhītvā) — seizedपकड़करसु-दुराशयः (su-durāśayaḥ) — very evil-heartedअत्यन्त दुष्ट मनवालामुष्टि-बन्धेन (muṣṭi-bandhena) — with his fistsमुक्कोंसेसन्तर्ज्य (santarjya) — scolding herडाँटकरपुनः (punaḥ) — againबारपुनः (punaḥ) — and againबारअताडयत् (atāḍayat) — beat herपीटा

Verse 21

२१21 सा नारी ताडिता भर्त्रा चञ्चुला स्वैरिणी खला। कुपिता निर्भया प्राह स्वपतिं बिन्दुगं खलम्॥ २१

sā nārī tāḍitā bhartrā cañculā svairiṇī khalā | kupitā nirbhayā prāha svapatiṃ bindugaṃ khalam 21 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.21. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v21. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पतिसे पीटी गयी वह मनमानी करनेवाली नीच स्त्री चंचुला क्रोधित होकर निडर होकर अपने नीच पति बिन्दुगसे बोली।

Beaten by her husband, that wilful and base woman Cañculā grew angry. Without fear she spoke to her husband, the base Binduga.

Word by wordपदार्थ

सा (sā) — thatवहनारी (nārī) — womanस्त्रीताडिता (tāḍitā) — beatenपीटी गयीभर्त्रा (bhartrā) — by her husbandपतिसेचञ्चुला (cañculā) — Cañculāचंचुलास्वैरिणी (svairiṇī) — wilfulमनमानी करनेवालीखला (khalā) — baseनीचकुपिता (kupitā) — angryक्रोधित होकरनिर्भया (nirbhayā) — without fearनिडर होकरप्राह (prāha) — spokeबोलीस्व-पतिम् (sva-patim) — to her husbandअपने पतिसेबिन्दुगम् (bindugam) — Bindugaबिन्दुगसेखलम् (khalam) — baseनीच

चञ्चुलोवाच — Cañculā said: चंचुला बोली:

Verse 22

२२22 भवान् प्रतिदिनं कामं रमते वेश्यया कुधीः। मां विहाय स्वपत्नीं च युवतीं पतिसेविनीम्॥ २२

bhavān pratidinaṃ kāmaṃ ramate veśyayā kudhīḥ | māṃ vihāya svapatnīṃ ca yuvatīṃ patisevinīm 22 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.22. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v22. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बुरी बुद्धिवाले आप प्रतिदिन वेश्याके साथ मनमाना रमण करते हैं। आप मुझे छोड़ देते हैं, जो आपकी अपनी पत्नी हूँ, जवान हूँ और पतिकी सेवा करनेवाली हूँ।

You, evil-minded man, take your pleasure every day with a harlot as you please. You leave me, your own wife, young and serving my husband.

Word by wordपदार्थ

भवान् (bhavān) — youआपप्रतिदिनम् (pratidinam) — every dayप्रतिदिनकामम् (kāmam) — as you pleaseमनमानारमते (ramate) — take your pleasureरमण करते हैंवेश्यया (veśyayā) — with a harlotवेश्याके साथकुधीः (kudhīḥ) — evil-mindedबुरी बुद्धिवालेमाम् (mām) — meमुझेविहाय (vihāya) — leavingछोड़करस्व-पत्नीम् (sva-patnīm) — your own wifeअपनी पत्नीच (ca) — andऔरयुवतीम् (yuvatīm) — youngजवानपति-सेविनीम् (pati-sevinīm) — who serves her husbandपतिकी सेवा करनेवाली

Verse 23

२३23 रूपवत्या युवत्याश्च कामाकुलितचेतसः। विना पतिविहारं स्यात् का गतिर्मे भवान् वदेत्॥ २३

rūpavatyā yuvatyāśca kāmākulitacetasaḥ | vinā pativihāraṃ syāt kā gatirme bhavān vadet 23 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.23. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v23. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मैं सुन्दर और जवान हूँ, और मेरा मन कामसे व्याकुल है। पतिके संगके बिना मेरी क्या दशा होगी? आप ही बताइये।

I am beautiful and young, and my heart is stirred by desire. Without a husband's love, what would my state be? You tell me.

Word by wordपदार्थ

रूपवत्याः (rūpavatyāḥ) — beautifulसुन्दरयुवत्याः (yuvatyāḥ) — youngजवानच (ca) — andऔरकाम-आकुलित-चेतसः (kāma-ākulita-cetasaḥ) — my heart stirred by desireकामसे व्याकुल मनवालीविना (vinā) — withoutबिनापति-विहारम् (pati-vihāram) — a husband's loveपतिके संगकेस्यात् (syāt) — would beहोगीका (kā) — whatक्यागतिः (gatiḥ) — stateदशामे (me) — myमेरीभवान् (bhavān) — youआपवदेत् (vadet) — tell meबताइये

Verse 24

२४24 अहं महारूपवती नवयौवनविह्वला। कथं सहे कामदुःखं तव सङ्गं विनार्तधीः॥ २४

ahaṃ mahārūpavatī navayauvanavihvalā | kathaṃ sahe kāmaduḥkhaṃ tava saṅgaṃ vinārtadhīḥ 24 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.24. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v24. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मैं बहुत सुन्दर हूँ और नयी जवानीसे बेचैन हूँ। आपके संगके बिना, दुःखी मनवाली मैं कामका दुःख कैसे सहूँ?

I am very beautiful and restless with fresh youth. Without your company, my mind in distress, how can I bear the pain of desire?

Word by wordपदार्थ

अहम् (aham) — Iमैंमहा-रूपवती (mahā-rūpavatī) — very beautifulबहुत सुन्दरनव-यौवन-विह्वला (nava-yauvana-vihvalā) — restless with fresh youthनयी जवानीसे बेचैनकथम् (katham) — howकैसेसहे (sahe) — can I bearसहूँकाम-दुःखम् (kāma-duḥkham) — the pain of desireकामका दुःखतव (tava) — yourआपकेसङ्गम् (saṅgam) — companyसंगकेविना (vinā) — withoutबिनाआर्त-धीः (ārta-dhīḥ) — my mind in distressदुःखी मनवाली

सूत उवाच — Sūta said: सूतजी बोले:

Verse 25

२५25 इत्युक्तः स तया मूर्खो मूढधीर्ब्राह्मणोऽधमः। प्रोवाच बिन्दुगः पापी स्वधर्मविमुखः खलः॥ २५

ityuktaḥ sa tayā mūrkho mūḍhadhīrbrāhmaṇo'dhamaḥ | provāca bindugaḥ pāpī svadharmavimukhaḥ khalaḥ 25 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.25. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v25. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उसके इस प्रकार कहे जानेपर बिन्दुग बोला। वह मूर्ख, मूढ़ बुद्धिवाला, अधम ब्राह्मण था; पापी, नीच और अपने धर्मसे मुँह मोड़े हुए था।

When she spoke to him thus, Binduga answered. He was a foolish, dull-minded, low brahmin, sinful and base, turned away from his duty.

Word by wordपदार्थ

इति (iti) — thusइस प्रकारउक्तः (uktaḥ) — spoken toकहे जानेपरसः (saḥ) — thatवहतया (tayā) — by herउसके द्वारामूर्खः (mūrkhaḥ) — foolishमूर्खमूढ-धीः (mūḍha-dhīḥ) — dull-mindedमूढ़ बुद्धिवालाब्राह्मणः (brāhmaṇaḥ) — brahminब्राह्मणअधमः (adhamaḥ) — lowअधमप्रोवाच (provāca) — saidबोलाबिन्दुगः (bindugaḥ) — Bindugaबिन्दुगपापी (pāpī) — sinfulपापीस्वधर्म-विमुखः (svadharma-vimukhaḥ) — turned away from his dutyअपने धर्मसे मुँह मोड़े हुएखलः (khalaḥ) — baseनीच

बिन्दुग उवाच — Binduga said: बिन्दुग बोला:

Verse 26

२६26 सत्यमेतत्त्वयोक्तं हि कामव्याकुलचेतसा। हितं वक्ष्यामि तस्मात्ते शृणु कान्ते भयं त्यज॥ २६

satyametattvayoktaṃ hi kāmavyākulacetasā | hitaṃ vakṣyāmi tasmātte śṛṇu kānte bhayaṃ tyaja 26 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.26. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v26. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कामसे व्याकुल मनवाली तुमने यह सच ही कहा है। इसलिये मैं तुमसे तुम्हारे भलेकी बात कहूँगा। प्रिये! सुनो और डर छोड़ो।

Your heart restless with desire, you have said what is true. So I will tell you what is good for you. Listen, dear, and give up fear.

Word by wordपदार्थ

सत्यम् (satyam) — trueसचएतत् (etat) — thisयहत्वया (tvayā) — by youतुमनेउक्तम् (uktam) — saidकहाहि (hi) — indeedसचमुचकाम-व्याकुल-चेतसा (kāma-vyākula-cetasā) — your heart restless with desireकामसे व्याकुल मनवालीहितम् (hitam) — what is good for youतुम्हारे भलेकी बातवक्ष्यामि (vakṣyāmi) — I will tellकहूँगातस्मात् (tasmāt) — soइसलियेते (te) — to youतुमसेशृणु (śṛṇu) — listenसुनोकान्ते (kānte) — dearप्रियेभयम् (bhayam) — fearडरत्यज (tyaja) — give upछोड़ो

Verse 27

२७27 जारैर्विहर नित्यं त्वं चेतसा निर्भयेन वै। धनमाकर्ष तेभ्यो हि दत्त्वा तेभ्यः परां रतिम्॥ २७

jārairvihara nityaṃ tvaṃ cetasā nirbhayena vai | dhanamākarṣa tebhyo hi dattvā tebhyaḥ parāṃ ratim 27 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.27. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v27. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तुम निडर मनसे नित्य यारोंके साथ रमण करो। उन्हें पूरा सुख देकर उनसे धन खींचो।

Take your pleasure with lovers every day, with a fearless mind. Give them the fullest pleasure, and draw money from them.

Word by wordपदार्थ

जारैः (jāraiḥ) — with loversयारोंके साथविहर (vihara) — take your pleasureरमण करोनित्यम् (nityam) — every dayनित्यत्वम् (tvam) — youतुमचेतसा (cetasā) — with a mindमनसेनिर्भयेन (nirbhayena) — fearlessनिडरवै (vai) — indeedअवश्यधनम् (dhanam) — moneyधनआकर्ष (ākarṣa) — drawखींचोतेभ्यः (tebhyaḥ) — from themउनसेहि (hi) — indeedअवश्यदत्त्वा (dattvā) — givingदेकरतेभ्यः (tebhyaḥ) — to themउन्हेंपराम् (parām) — the fullestपूरारतिम् (ratim) — pleasureसुख

Verse 28

२८28 तद्धनं देहि सर्वं मे वेश्यासंसक्तचेतसः। महत्स्वार्थं भवेन्नूनं तवापि च ममापि च॥ २८

taddhanaṃ dehi sarvaṃ me veśyāsaṃsaktacetasaḥ | mahatsvārthaṃ bhavennūnaṃ tavāpi ca mamāpi ca 28 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.28. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v28. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह सारा धन मुझे दो, जिसका मन वेश्यामें आसक्त है। इससे निश्चय ही तुम्हारा और मेरा भी बड़ा लाभ होगा।

Give all that money to me, whose heart is tied to the harlot. Surely there will be great gain, for you and for me too.

Word by wordपदार्थ

तत् (tat) — thatवहधनम् (dhanam) — moneyधनदेहि (dehi) — giveदोसर्वम् (sarvam) — allसारामे (me) — to meमुझेवेश्या-संसक्त-चेतसः (veśyā-saṃsakta-cetasaḥ) — whose heart is tied to the harlotवेश्यामें आसक्त मनवालेमहत् (mahat) — greatबड़ास्व-अर्थम् (sva-artham) — gainलाभभवेत् (bhavet) — there will beहोगानूनम् (nūnam) — surelyनिश्चय हीतव (tava) — yoursतुम्हाराअपि (api) — tooभीच (ca) — andऔरमम (mama) — mineमेराअपि (api) — tooभीच (ca) — andऔर

सूत उवाच — Sūta said: सूतजी बोले:

Verse 29

२९29 इति भर्तृवचः श्रुत्वा चञ्चुला तद्वधूश्च सा। तथेति भर्तृवचनं प्रतिजग्राह हृष्टधीः॥ २९

iti bhartṛvacaḥ śrutvā cañculā tadvadhūśca sā | tatheti bhartṛvacanaṃ pratijagrāha hṛṣṭadhīḥ 29 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.29. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v29. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पतिके ये वचन सुनकर उसकी पत्नी चंचुलाने 'ऐसा ही हो' कहकर प्रसन्न मनसे पतिकी बात मान ली।

Hearing these words of her husband, Cañculā, his wife, gladly accepted his word, saying, "So be it."

Word by wordपदार्थ

इति (iti) — theseयेभर्तृ-वचः (bhartṛ-vacaḥ) — husband's wordsपतिके वचनश्रुत्वा (śrutvā) — hearingसुनकरचञ्चुला (cañculā) — Cañculāचंचुलातत्-वधूः (tat-vadhūḥ) — his wifeउसकी पत्नीच (ca) — andऔरसा (sā) — sheवहतथा (tathā) — so be itऐसा ही होइति (iti) — sayingकहकरभर्तृ-वचनम् (bhartṛ-vacanam) — her husband's wordपतिकी बातप्रतिजग्राह (pratijagrāha) — acceptedमान लीहृष्ट-धीः (hṛṣṭa-dhīḥ) — gladlyप्रसन्न मनसे

Verse 30

३०30 कृत्वैवं समयं तौ वै दम्पती दुष्टमानसौ। कुकर्मनिरतौ जातौ निर्भयेन कुचेतसा॥ ३०

kṛtvaivaṃ samayaṃ tau vai dampatī duṣṭamānasau | kukarmaniratau jātau nirbhayena kucetasā 30 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.30. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v30. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार समझौता करके वे दोनों दुष्ट मनवाले पति-पत्नी निडर और बुरे मनसे बुरे कर्मोंमें डूब गये।

Having made this pact, the wicked-minded husband and wife became sunk in evil deeds, with fearless and evil hearts.

Word by wordपदार्थ

कृत्वा (kṛtvā) — having madeकरकेएवम् (evam) — thusइस प्रकारसमयम् (samayam) — a pactसमझौतातौ (tau) — the twoवे दोनोंवै (vai) — indeedसचमुचदम्पती (dampatī) — husband and wifeपति-पत्नीदुष्ट-मानसौ (duṣṭa-mānasau) — wicked-mindedदुष्ट मनवालेकुकर्म-निरतौ (kukarma-niratau) — sunk in evil deedsबुरे कर्मोंमें डूबेजातौ (jātau) — becameहो गयेनिर्भयेन (nirbhayena) — fearlessनिडरकुचेतसा (kucetasā) — with an evil heartबुरे मनसे

Verse 31

३१31 एवं तयोस्तु दम्पत्योर्दुराचारप्रवृत्तयोः। महान् कालो व्यतीयाय निष्फलो मूढचेतसोः॥ ३१

evaṃ tayostu dampatyordurācārapravṛttayoḥ | mahān kālo vyatīyāya niṣphalo mūḍhacetasoḥ 31 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.31. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v31. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार दुराचारमें लगे उन मूढ़ मनवाले पति-पत्नीका बहुत समय व्यर्थ बीत गया।

Thus a long time passed in vain for that foolish-hearted husband and wife, given to wrong living.

Word by wordपदार्थ

एवम् (evam) — thusइस प्रकारतयोः (tayoḥ) — of thoseउनतु (tu) — butतोदम्पत्योः (dampatyoḥ) — husband and wifeपति-पत्नीकादुराचार-प्रवृत्तयोः (durācāra-pravṛttayoḥ) — given to wrong livingदुराचारमें लगेमहान् (mahān) — a longबहुतकालः (kālaḥ) — timeसमयव्यतीयाय (vyatīyāya) — passedबीत गयानिष्फलः (niṣphalaḥ) — in vainव्यर्थमूढ-चेतसोः (mūḍha-cetasoḥ) — foolish-heartedमूढ़ मनवाले

Verse 32

३२32 अथ विप्रः स कुमतिर्बिन्दुगो वृषलीपतिः। कालेन निधनं प्राप्तो जगाम नरकं खलः॥ ३२

atha vipraḥ sa kumatirbindugo vṛṣalīpatiḥ | kālena nidhanaṃ prāpto jagāma narakaṃ khalaḥ 32 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.32. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v32. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर बुरी बुद्धिवाला वह ब्राह्मण बिन्दुग, जो नीच जातिकी स्त्रीका प्रेमी था, समय आनेपर मृत्युको प्राप्त हुआ। वह नीच नरकमें गया।

Then that evil-minded brahmin Binduga, the lover of a low-born woman, met death in time. The base man went to hell.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenफिरविप्रः (vipraḥ) — brahminब्राह्मणसः (saḥ) — thatवहकुमतिः (kumatiḥ) — evil-mindedबुरी बुद्धिवालाबिन्दुगः (bindugaḥ) — Bindugaबिन्दुगवृषली-पतिः (vṛṣalī-patiḥ) — lover of a low-born womanनीच जातिकी स्त्रीका प्रेमीकालेन (kālena) — in timeसमय आनेपरनिधनम् (nidhanam) — deathमृत्युकोप्राप्तः (prāptaḥ) — metप्राप्त हुआजगाम (jagāma) — wentगयानरकम् (narakam) — to hellनरकमेंखलः (khalaḥ) — baseनीच

Verse 33

३३33 भुक्त्वा नरकदुःखानि बह्वहानि स मूढधीः। विन्ध्येऽभवत् पिशाचो हि गिरौ पापी भयङ्करः॥ ३३

bhuktvā narakaduḥkhāni bahvahāni sa mūḍhadhīḥ | vindhye'bhavat piśāco hi girau pāpī bhayaṅkaraḥ 33 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.33. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v33. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बहुत दिनोंतक नरकके दुःख भोगकर वह मूढ़ बुद्धिवाला पापी विन्ध्य पर्वतपर भयंकर पिशाच बना।

Having suffered the pains of hell for many days, that dull-minded sinner became a fearsome ghoul on the Vindhya mountain.

Word by wordपदार्थ

भुक्त्वा (bhuktvā) — having sufferedभोगकरनरक-दुःखानि (naraka-duḥkhāni) — the pains of hellनरकके दुःखबहु-अहानि (bahu-ahāni) — for many daysबहुत दिनोंतकसः (saḥ) — heवहमूढ-धीः (mūḍha-dhīḥ) — dull-mindedमूढ़ बुद्धिवालाविन्ध्ये (vindhye) — on the Vindhyaविन्ध्यअभवत् (abhavat) — becameबनापिशाचः (piśācaḥ) — a ghoulपिशाचहि (hi) — indeedसचमुचगिरौ (girau) — mountainपर्वतपरपापी (pāpī) — the sinnerपापीभयङ्करः (bhayaṅkaraḥ) — fearsomeभयंकर

Verse 34

३४34 मृते भर्तरि तस्मिन्वै दुराचारेऽथ बिन्दुगे। उवास स्वगृहे पुत्रैश्चिरकालं विमूढधीः॥ ३४

mṛte bhartari tasminvai durācāre'tha binduge | uvāsa svagṛhe putraiścirakālaṃ vimūḍhadhīḥ 34 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.34. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v34. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उस दुराचारी पति बिन्दुगके मर जानेपर वह मूढ़ बुद्धिवाली स्त्री बहुत समयतक पुत्रोंके साथ अपने घरमें रहती रही।

When her wicked husband Binduga was dead, the foolish woman lived on in her own house with her sons for a long time.

Word by wordपदार्थ

मृते (mṛte) — when deadमर जानेपरभर्तरि (bhartari) — husbandपतिकेतस्मिन् (tasmin) — thatउसवै (vai) — indeedसचमुचदुराचारे (durācāre) — wickedदुराचारीअथ (atha) — thenतबबिन्दुगे (binduge) — Bindugaबिन्दुगकेउवास (uvāsa) — livedरहती रहीस्व-गृहे (sva-gṛhe) — in her own houseअपने घरमेंपुत्रैः (putraiḥ) — with her sonsपुत्रोंके साथचिर-कालम् (cira-kālam) — for a long timeबहुत समयतकविमूढ-धीः (vimūḍha-dhīḥ) — the foolish womanमूढ़ बुद्धिवाली

Verse 35

३५35 एवं विहरती जारैः सा नारी चञ्चुलाह्वया। आसीत् कामरता प्रीता किञ्चिदुत्क्रान्तयौवना॥ ३५

evaṃ viharatī jāraiḥ sā nārī cañculāhvayā | āsīt kāmaratā prītā kiñcidutkrāntayauvanā 35 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.35. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v35. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार चंचुला नामकी वह स्त्री यारोंके साथ रमण करती रही। वह काममें लगी और प्रसन्न थी, यद्यपि उसकी जवानी कुछ ढल चुकी थी।

Thus that woman named Cañculā went on taking her pleasure with lovers. She was given to desire and content, though her youth was now a little past.

Word by wordपदार्थ

एवम् (evam) — thusइस प्रकारविहरती (viharatī) — taking her pleasureरमण करती हुईजारैः (jāraiḥ) — with loversयारोंके साथसा (sā) — thatवहनारी (nārī) — womanस्त्रीचञ्चुला-आह्वया (cañculā-āhvayā) — named Cañculāचंचुला नामकीआसीत् (āsīt) — wasथीकाम-रता (kāma-ratā) — given to desireकाममें लगीप्रीता (prītā) — contentप्रसन्नकिञ्चित्-उत्क्रान्त-यौवना (kiñcit-utkrānta-yauvanā) — her youth now a little pastजिसकी जवानी कुछ ढल चुकी

Verse 36

३६36 एकदा दैवयोगेन सम्प्राप्ते पुण्यपर्वणि। सा नारी बन्धुभिः सार्धं गोकर्णं क्षेत्रमाययौ॥ ३६

ekadā daivayogena samprāpte puṇyaparvaṇi | sā nārī bandhubhiḥ sārdhaṃ gokarṇaṃ kṣetramāyayau 36 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.36. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v36. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

एक बार संयोगसे पवित्र पर्व आनेपर वह स्त्री अपने बन्धुओंके साथ गोकर्ण क्षेत्रमें आयी।

Once, by chance, when a holy festival came, that woman came with her kin to the holy place of Gokarṇa.

Word by wordपदार्थ

एकदा (ekadā) — onceएक बारदैव-योगेन (daiva-yogena) — by chanceसंयोगसेसम्प्राप्ते (samprāpte) — when cameआनेपरपुण्य-पर्वणि (puṇya-parvaṇi) — a holy festivalपवित्र पर्वसा (sā) — thatवहनारी (nārī) — womanस्त्रीबन्धुभिः (bandhubhiḥ) — her kinअपने बन्धुओंकेसार्धम् (sārdham) — withसाथगोकर्णम् (gokarṇam) — Gokarṇaगोकर्णक्षेत्रम् (kṣetram) — the holy placeक्षेत्रमेंआययौ (āyayau) — cameआयी

Verse 37

३७37 प्रसङ्गात् सा तदा गत्वा कस्मिंश्चित् तीर्थपाथसि। सस्नौ सामान्यतो यत्र तत्र बभ्राम बन्धुभिः॥ ३७

prasaṅgāt sā tadā gatvā kasmiṃścit tīrthapāthasi | sasnau sāmānyato yatra tatra babhrāma bandhubhiḥ 37 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.37. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v37. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तब दूसरोंके संग जाकर वह किसी तीर्थके जलमें नहायी। फिर बन्धुओंके साथ यों ही इधर-उधर घूमती रही।

Then, along with the others, she went and bathed in the water of some holy spot. After that she wandered idly here and there with her kin.

Word by wordपदार्थ

प्रसङ्गात् (prasaṅgāt) — along with the othersदूसरोंके संगसा (sā) — sheवहतदा (tadā) — thenतबगत्वा (gatvā) — goingजाकरकस्मिंश्चित् (kasmiṃścit) — someकिसीतीर्थ-पाथसि (tīrtha-pāthasi) — in the water of a holy spotतीर्थके जलमेंसस्नौ (sasnau) — bathedनहायीसामान्यतः (sāmānyataḥ) — idlyयों हीयत्र (yatra) — hereइधरतत्र (tatra) — thereउधरबभ्राम (babhrāma) — wanderedघूमती रहीबन्धुभिः (bandhubhiḥ) — with her kinबन्धुओंके साथ

Verse 38

३८38 देवालयेऽथ कस्मिंश्चिद्दैवज्ञमुखतः शुभाम्। शुश्राव सत्कथां शम्भोः पुण्यां पौराणिकीं च सा॥ ३८

devālaye'tha kasmiṃściddaivajñamukhataḥ śubhām | śuśrāva satkathāṃ śambhoḥ puṇyāṃ paurāṇikīṃ ca sā 38 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.38. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v38. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर किसी मन्दिरमें उसने एक विद्वान् ब्राह्मणके मुखसे शम्भुकी उत्तम कथा सुनी। वह कथा मंगलमयी, पवित्र और पुराणकी थी।

Then in some temple she heard, from the lips of a learned brahmin, a good story of Śambhu. It was auspicious, holy, and from the Purāṇa.

Word by wordपदार्थ

देव-आलये (deva-ālaye) — in a templeमन्दिरमेंअथ (atha) — thenफिरकस्मिंश्चित् (kasmiṃścit) — someकिसीदैवज्ञ-मुखतः (daivajña-mukhataḥ) — from the lips of a learned brahminएक विद्वान् ब्राह्मणके मुखसेशुभाम् (śubhām) — auspiciousमंगलमयीशुश्राव (śuśrāva) — heardसुनीसत्-कथाम् (sat-kathām) — a good storyउत्तम कथाशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuशम्भुकीपुण्याम् (puṇyām) — holyपवित्रपौराणिकीम् (paurāṇikīm) — from the Purāṇaपुराणकीच (ca) — andऔरसा (sā) — sheउसने

Verse 39

३९39 योषितां जारसक्तानां नरके यमकिङ्कराः। सन्तप्तलोहपरिघं क्षिपन्ति स्मरमन्दिरे॥ ३९

yoṣitāṃ jārasaktānāṃ narake yamakiṅkarāḥ | santaptalohaparighaṃ kṣipanti smaramandire 39 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.39. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v39. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यारोंमें आसक्त स्त्रियोंके कामके स्थानमें नरकमें यमके दूत तपा हुआ लोहेका डंडा डालते हैं।

For women who cling to lovers, Yama's servants in hell thrust a red-hot iron bar into the seat of desire.

Word by wordपदार्थ

योषिताम् (yoṣitām) — of womenस्त्रियोंकेजार-सक्तानाम् (jāra-saktānām) — who cling to loversयारोंमें आसक्तनरके (narake) — in hellनरकमेंयम-किङ्कराः (yama-kiṅkarāḥ) — Yama's servantsयमके दूतसन्तप्त-लोह-परिघम् (santapta-loha-parigham) — a red-hot iron barतपा हुआ लोहेका डंडाक्षिपन्ति (kṣipanti) — thrustडालते हैंस्मर-मन्दिरे (smara-mandire) — into the seat of desireकामके स्थानमें

Verse 40

४०40 इति पौराणिकेनोक्तां श्रुत्वा वैराग्यवर्धिनीम्। कथामासीद्भयोद्विग्ना चकम्पे तत्र सा च वै॥ ४०

iti paurāṇikenoktāṃ śrutvā vairāgyavardhinīm | kathāmāsīdbhayodvignā cakampe tatra sā ca vai 40 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.40. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v40. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पुराण सुनानेवालेके द्वारा इस प्रकार कही गयी, वैराग्य बढ़ानेवाली यह कथा सुनकर वह डरसे व्याकुल हो गयी और वहीं काँपने लगी।

She heard this story told by the Purāṇa reciter, a story that makes detachment grow. She was shaken with fear and trembled right there.

Word by wordपदार्थ

इति (iti) — thusइस प्रकारपौराणिकेन (paurāṇikena) — by the Purāṇa reciterपुराण सुनानेवालेके द्वाराउक्ताम् (uktām) — toldकही गयीश्रुत्वा (śrutvā) — hearingसुनकरवैराग्य-वर्धिनीम् (vairāgya-vardhinīm) — that makes detachment growवैराग्य बढ़ानेवालीकथाम् (kathām) — storyकथाआसीत् (āsīt) — she wasवह हो गयीभय-उद्विग्ना (bhaya-udvignā) — shaken with fearडरसे व्याकुलचकम्पे (cakampe) — trembledकाँपने लगीतत्र (tatra) — thereवहींसा (sā) — sheवहच (ca) — andऔरवै (vai) — indeedसचमुच

Verse 41

४१41 कथा समाप्तौ सा नारी निर्गतेषु जनेषु च। भीता रहसि तं प्राह शैवं संवाचकं द्विजम्॥ ४१

kathā samāptau sā nārī nirgateṣu janeṣu ca | bhītā rahasi taṃ prāha śaivaṃ saṃvācakaṃ dvijam 41 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.41. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v41. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कथा समाप्त होनेपर और लोगोंके चले जानेपर वह डरी हुई स्त्री एकान्तमें उस शिवभक्त, कथा सुनानेवाले ब्राह्मणसे बोली।

When the story was over and the people had left, the frightened woman spoke alone to the brahmin, the Śiva-devoted reciter.

Word by wordपदार्थ

कथा (kathā) — the storyकथासमाप्तौ (samāptau) — at its endसमाप्त होनेपरसा (sā) — thatवहनारी (nārī) — womanस्त्रीनिर्गतेषु (nirgateṣu) — when had leftचले जानेपरजनेषु (janeṣu) — the peopleलोगोंकेच (ca) — andऔरभीता (bhītā) — frightenedडरी हुईरहसि (rahasi) — aloneएकान्तमेंतम् (tam) — to thatउसप्राह (prāha) — spokeबोलीशैवम् (śaivam) — Śiva-devotedशिवभक्तसंवाचकम् (saṃvācakam) — reciterकथा सुनानेवालेद्विजम् (dvijam) — brahminब्राह्मणसे

चञ्चुलोवाच — Cañculā said: चंचुला बोली:

Verse 42

४२42 ब्रह्मन् त्वं शृण्वसद्वृत्तमजानन्त्या स्वधर्मकम्। श्रुत्वा मामुद्धर स्वामिन् कृपां कृत्वातुलामपि॥ ४२

brahman tvaṃ śṛṇvasadvṛttamajānantyā svadharmakam | śrutvā māmuddhara svāmin kṛpāṃ kṛtvātulāmapi 42 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.42. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v42. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे ब्रह्मन्! मेरा बुरा आचरण सुनिये। मैं अपना धर्म नहीं जानती थी। हे स्वामी! इसे सुनकर अपार कृपा करके मुझे उबारिये।

O brahmin, hear the wrong I have done. I did not know my own duty. Master, having heard it, show me kindness beyond measure and lift me up.

Word by wordपदार्थ

ब्रह्मन् (brahman) — O brahminहे ब्रह्मन्त्वम् (tvam) — youआपशृणु (śṛṇu) — hearसुनियेअसत्-वृत्तम् (asat-vṛttam) — the wrong I have doneमेरा बुरा आचरणअजानन्त्या (ajānantyā) — by me, who did not knowन जाननेवाली मेरे द्वारास्व-धर्मकम् (sva-dharmakam) — my own dutyअपना धर्मश्रुत्वा (śrutvā) — having heard itसुनकरमाम् (mām) — meमुझेउद्धर (uddhara) — lift upउबारियेस्वामिन् (svāmin) — masterहे स्वामीकृपाम् (kṛpām) — kindnessकृपाकृत्वा (kṛtvā) — showingकरकेअतुलाम् (atulām) — beyond measureअपारअपि (api) — evenभी

Verse 43

४३43 चरितं सूल्बणं पापं मया मूढधिया प्रभो। नीतं पौंश्चल्यतः सर्वं यौवनं मदनान्धया॥ ४३

caritaṃ sūlbaṇaṃ pāpaṃ mayā mūḍhadhiyā prabho | nītaṃ pauṃścalyataḥ sarvaṃ yauvanaṃ madanāndhayā 43 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.43. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v43. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे प्रभो! मूढ़ बुद्धिवाली मैंने भयंकर पाप किया है। कामसे अन्धी होकर मैंने अपना सारा यौवन व्यभिचारमें बिताया है।

Lord, I was foolish and have done a terrible sin. Blind with lust, I spent all my youth in faithlessness.

Word by wordपदार्थ

चरितम् (caritam) — has been doneकिया गया हैसु-उल्बणम् (su-ulbaṇam) — terribleभयंकरपापम् (pāpam) — sinपापमया (mayā) — by meमेरे द्वारामूढ-धिया (mūḍha-dhiyā) — foolishमूढ़ बुद्धिवालीप्रभो (prabho) — lordहे प्रभोनीतम् (nītam) — spentबितायापौंश्चल्यतः (pauṃścalyataḥ) — in faithlessnessव्यभिचारमेंसर्वम् (sarvam) — allसारायौवनम् (yauvanam) — youthयौवनमदन-अन्धया (madana-andhayā) — blind with lustकामसे अन्धी

Verse 44

४४44 श्रुत्वेदं वचनं तेऽद्य वैराग्यरसजृम्भितम्। जाता महाभया साहं सकम्पात्तवियोगिका॥ ४४

śrutvedaṃ vacanaṃ te'dya vairāgyarasajṛmbhitam | jātā mahābhayā sāhaṃ sakampāttaviyogikā 44 ||

Doubtful readingसकम्पात्तवियोगिका uncertain

✗
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.44. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v44. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

आज आपके वैराग्यके रससे भरे ये वचन सुनकर मैं बहुत भयभीत हो गयी हूँ। मैं काँप रही हूँ और संसारसे विरक्त हो गयी हूँ।

Today I heard your words, full of the taste of detachment. I have become very afraid. I tremble, and I have turned away from the world.

Word by wordपदार्थ

श्रुत्वा (śrutvā) — hearingसुनकरइदम् (idam) — theseयेवचनम् (vacanam) — wordsवचनते (te) — yourआपकेअद्य (adya) — todayआजवैराग्य-रस-जृम्भितम् (vairāgya-rasa-jṛmbhitam) — full of the taste of detachmentवैराग्यके रससे भरेजाता (jātā) — have becomeहो गयी हूँमहा-भया (mahā-bhayā) — very afraidबहुत भयभीतसा (sā) — thatवहीअहम् (aham) — Iमैंस-कम्पा-आत्त-वियोगिका (sa-kampā-ātta-viyogikā) — trembling, turned away from the worldकाँपती हुई, संसारसे विरक्त

Verse 45

४५45 धिङ् मां मूढधियं पापां काममोहितचेतसम्। निन्द्यां दुर्विषयासक्तां विमुखीं हि स्वधर्मतः॥ ४५

dhiṅ māṃ mūḍhadhiyaṃ pāpāṃ kāmamohitacetasam | nindyāṃ durviṣayāsaktāṃ vimukhīṃ hi svadharmataḥ 45 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.45. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v45. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मुझे धिक्कार है! मैं मूढ़ बुद्धिवाली, पापिनी और कामसे मोहित मनवाली हूँ। मैं निन्दाके योग्य हूँ, बुरे भोगोंमें फँसी हूँ और अपने धर्मसे मुँह मोड़े हुए हूँ।

Shame on me! I am foolish and sinful, my heart deluded by lust. I am to be blamed. I cling to low pleasures and have turned away from my own duty.

Word by wordपदार्थ

धिक् (dhik) — shame onधिक्कार हैमाम् (mām) — meमुझेमूढ-धियम् (mūḍha-dhiyam) — foolishमूढ़ बुद्धिवालीपापाम् (pāpām) — sinfulपापिनीकाम-मोहित-चेतसम् (kāma-mohita-cetasam) — my heart deluded by lustकामसे मोहित मनवालीनिन्द्याम् (nindyām) — to be blamedनिन्दाके योग्यदुर्विषय-आसक्ताम् (durviṣaya-āsaktām) — clinging to low pleasuresबुरे भोगोंमें फँसीविमुखीम् (vimukhīm) — turned awayमुँह मोड़े हुएहि (hi) — indeedसचमुचस्वधर्मतः (svadharmataḥ) — from my own dutyअपने धर्मसे

Verse 46

४६46 यदल्पस्य सुखस्यार्थे स्वकार्यस्य विनाशिनम्। महापापं कृतं घोरमजानन्त्यातिकष्टदम्॥ ४६

yadalpasya sukhasyārthe svakāryasya vināśinam | mahāpāpaṃ kṛtaṃ ghoramajānantyātikaṣṭadam 46 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.46. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v46. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

थोड़े-से सुखके लिये मैंने अनजानेमें घोर महापाप किया है। वह अपने हितका नाश करनेवाला और बहुत कष्ट देनेवाला है।

For the sake of a little pleasure I have, unknowing, done a great and dreadful sin. It ruins my own good and brings great suffering.

Word by wordपदार्थ

यत् (yat) — thatजोअल्पस्य (alpasya) — a littleथोड़े-सेसुखस्य (sukhasya) — pleasureसुखकेअर्थे (arthe) — for the sake ofलियेस्व-कार्यस्य (sva-kāryasya) — my own goodअपने हितकाविनाशिनम् (vināśinam) — which ruinsनाश करनेवालामहा-पापम् (mahā-pāpam) — great sinमहापापकृतम् (kṛtam) — doneकियाघोरम् (ghoram) — dreadfulघोरअजानन्त्या (ajānantyā) — unknowingअनजानेमेंअति-कष्ट-दम् (ati-kaṣṭa-dam) — that brings great sufferingबहुत कष्ट देनेवाला

Verse 47

४७47 यास्यामि दुर्गतिं कां कां घोरां हा कष्टदायिनीम्। को ज्ञो यास्यति मां तत्र कुमार्गरतमानसाम्॥ ४७

yāsyāmi durgatiṃ kāṃ kāṃ ghorāṃ hā kaṣṭadāyinīm | ko jño yāsyati māṃ tatra kumārgaratamānasām 47 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.47. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v47. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हाय! मैं किस-किस घोर और कष्ट देनेवाली दुर्गतिमें जाऊँगी? मेरा मन कुमार्गमें लगा रहा। वहाँ कौन समझदार मेरे साथ जायगा?

Alas, to what dreadful and painful fate shall I go? My mind was set on the wrong way. What wise one will go with me there?

Word by wordपदार्थ

यास्यामि (yāsyāmi) — shall I goजाऊँगीदुर्गतिम् (durgatim) — fateदुर्गतिमेंकाम् (kām) — whatकिसकाम् (kām) — whatकिसघोराम् (ghorām) — dreadfulघोरहा (hā) — alasहायकष्ट-दायिनीम् (kaṣṭa-dāyinīm) — painfulकष्ट देनेवालीकः (kaḥ) — whoकौनज्ञः (jñaḥ) — wise oneसमझदारयास्यति (yāsyati) — will goसाथ जायगामाम् (mām) — with meमेरेतत्र (tatra) — thereवहाँकुमार्ग-रत-मानसाम् (kumārga-rata-mānasām) — my mind set on the wrong wayकुमार्गमें लगे मनवाली

Verse 48

४८48 मरणे यमदूताँस्तान् कथं द्रक्ष्ये भयङ्करान्। कथं पाशैर्बलात् कण्ठे बध्यमाना धृतिं लभे॥ ४८

maraṇe yamadūtām̐stān kathaṃ drakṣye bhayaṅkarān | kathaṃ pāśairbalāt kaṇṭhe badhyamānā dhṛtiṃ labhe 48 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.48. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v48. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मृत्युके समय मैं उन भयंकर यमके दूतोंको कैसे देखूँगी? जब वे बलपूर्वक मेरे गलेमें फंदे बाँधेंगे, तब मैं धीरज कैसे रखूँगी?

At death, how shall I face those fearsome messengers of Yama? When they bind me by force with nooses at the neck, how shall I keep calm?

Word by wordपदार्थ

मरणे (maraṇe) — at deathमृत्युके समययम-दूतान् (yama-dūtān) — Yama's messengersयमके दूतोंकोतान् (tān) — thoseउनकथम् (katham) — howकैसेद्रक्ष्ये (drakṣye) — shall I faceदेखूँगीभयङ्करान् (bhayaṅkarān) — fearsomeभयंकरकथम् (katham) — howकैसेपाशैः (pāśaiḥ) — with noosesफंदोंसेबलात् (balāt) — by forceबलपूर्वककण्ठे (kaṇṭhe) — at the neckगलेमेंबध्यमाना (badhyamānā) — being boundबाँधी जाती हुईधृतिम् (dhṛtim) — calmधीरजलभे (labhe) — shall I keepरखूँगी

Verse 49

४९49 कथं सहिष्ये नरके खण्डशो देहकृन्तनम्। यातनां तत्र महतीं दुःखदां च विशेषतः॥ ४९

kathaṃ sahiṣye narake khaṇḍaśo dehakṛntanam | yātanāṃ tatra mahatīṃ duḥkhadāṃ ca viśeṣataḥ 49 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.49. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v49. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

नरकमें जब मेरा शरीर टुकड़े-टुकड़े करके काटा जायगा, तब मैं कैसे सहूँगी? वहाँकी विशेष रूपसे दुःख देनेवाली बड़ी यातना मैं कैसे सहूँगी?

How shall I bear it in hell when my body is cut piece by piece? How shall I bear the great torment there, painful above all?

Word by wordपदार्थ

कथम् (katham) — howकैसेसहिष्ये (sahiṣye) — shall I bearसहूँगीनरके (narake) — in hellनरकमेंखण्डशः (khaṇḍaśaḥ) — piece by pieceटुकड़े-टुकड़े करकेदेह-कृन्तनम् (deha-kṛntanam) — the cutting of my bodyशरीरका काटा जानायातनाम् (yātanām) — tormentयातनातत्र (tatra) — thereवहाँमहतीम् (mahatīm) — greatबड़ीदुःख-दाम् (duḥkha-dām) — painfulदुःख देनेवालीच (ca) — andऔरविशेषतः (viśeṣataḥ) — above allविशेष रूपसे

Verse 50

५०50 दिवा चेष्टामिन्द्रियाणां कथं प्राप्स्यामि शोचती। रात्रौ कथं लभिष्येऽहं निद्रां दुःखपरिप्लुता॥ ५०

divā ceṣṭāmindriyāṇāṃ kathaṃ prāpsyāmi śocatī | rātrau kathaṃ labhiṣye'haṃ nidrāṃ duḥkhapariplutā 50 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.50. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v50. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

शोक करती हुई मैं दिनमें इन्द्रियोंका काम कैसे कर पाऊँगी? दुःखमें डूबी मैं रातमें नींद कैसे पाऊँगी?

Grieving, how shall I keep my senses working by day? Drowned in sorrow, how shall I find sleep at night?

Word by wordपदार्थ

दिवा (divā) — by dayदिनमेंचेष्टाम् (ceṣṭām) — the workingकामइन्द्रियाणाम् (indriyāṇām) — of my sensesइन्द्रियोंकाकथम् (katham) — howकैसेप्राप्स्यामि (prāpsyāmi) — shall I keepकर पाऊँगीशोचती (śocatī) — grievingशोक करती हुईरात्रौ (rātrau) — at nightरातमेंकथम् (katham) — howकैसेलभिष्ये (labhiṣye) — shall I findपाऊँगीअहम् (aham) — Iमैंनिद्राम् (nidrām) — sleepनींददुःख-परिप्लुता (duḥkha-pariplutā) — drowned in sorrowदुःखमें डूबी

Verse 51

५१51 हा हतास्मि च दग्धास्मि विदीर्णहृदयास्मि च। सर्वथाहं विनष्टास्मि पापिनी सर्वथाप्यहम्॥ ५१

hā hatāsmi ca dagdhāsmi vidīrṇahṛdayāsmi ca | sarvathāhaṃ vinaṣṭāsmi pāpinī sarvathāpyaham 51 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.51. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v51. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हाय! मैं मारी गयी! मैं जल गयी, मेरा हृदय फट गया। मैं पूरी तरह नष्ट हूँ। मैं पूरी तरह पापिनी भी हूँ।

Alas, I am struck down! I am burnt, and my heart is torn. I am wholly ruined. I am wholly a sinner too.

Word by wordपदार्थ

हा (hā) — alasहायहता (hatā) — struck downमारी गयीअस्मि (asmi) — I amमैंच (ca) — andऔरदग्धा (dagdhā) — burntजल गयीअस्मि (asmi) — I amमैंविदीर्ण-हृदया (vidīrṇa-hṛdayā) — my heart is tornमेरा हृदय फट गयाअस्मि (asmi) — I amमैंच (ca) — andऔरसर्वथा (sarvathā) — whollyपूरी तरहअहम् (aham) — Iमैंविनष्टा (vinaṣṭā) — ruinedनष्टअस्मि (asmi) — amहूँपापिनी (pāpinī) — a sinnerपापिनीसर्वथा (sarvathā) — whollyपूरी तरहअपि (api) — alsoभीअहम् (aham) — I amमैं

Verse 52

५२52 हा विधे मां महापापे दत्त्वा दुश्शेमुषीं हठात्। अपैति यत् स्वधर्माद्वै सर्वसौख्यकरादहो॥ ५२

hā vidhe māṃ mahāpāpe dattvā duśśemuṣīṃ haṭhāt | apaiti yat svadharmādvai sarvasaukhyakarādaho 52 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.52. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v52. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हाय विधाता! आपने जबरदस्ती मुझे बुरी बुद्धि देकर महापापमें डाल दिया। अहो! ऐसी बुद्धि सब सुख देनेवाले अपने धर्मसे दूर ले जाती है।

Alas, O Fate! By force you gave me an evil mind and threw me into great sin. Ah, such a mind moves one away from one's own duty, which brings every joy.

Word by wordपदार्थ

हा (hā) — alasहायविधे (vidhe) — O Fateहे विधातामाम् (mām) — meमुझेमहा-पापे (mahā-pāpe) — into great sinमहापापमेंदत्त्वा (dattvā) — givingदेकरदुश्शेमुषीम् (duśśemuṣīm) — an evil mindबुरी बुद्धिहठात् (haṭhāt) — by forceजबरदस्तीअपैति (apaiti) — moves awayदूर ले जाती हैयत् (yat) — whichजोस्वधर्मात् (svadharmāt) — from one's own dutyअपने धर्मसेवै (vai) — indeedसचमुचसर्व-सौख्य-करात् (sarva-saukhya-karāt) — that brings every joyसब सुख देनेवालेअहो (aho) — ahअहो

Verse 53

५३53 शूलप्रोतस्य शैलाग्रात्पततस्तुङ्गतो द्विज। यद्दुःखं देहिनो घोरं तस्मात् कोटिगुणं मम॥ ५३

śūlaprotasya śailāgrātpatatastuṅgato dvija | yadduḥkhaṃ dehino ghoraṃ tasmāt koṭiguṇaṃ mama 53 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.53. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v53. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे द्विज! शूलसे बिंधा मनुष्य ऊँची पर्वतकी चोटीसे गिरते हुए जो घोर दुःख पाता है, मेरा दुःख उससे करोड़ गुना है।

O brahmin, think of a person pierced by a stake who falls from a high mountain peak. My pain is ten million times more dreadful than his.

Word by wordपदार्थ

शूल-प्रोतस्य (śūla-protasya) — pierced by a stakeशूलसे बिंधेशैल-अग्रात् (śaila-agrāt) — from a mountain peakपर्वतकी चोटीसेपततः (patataḥ) — fallingगिरते हुएतुङ्गतः (tuṅgataḥ) — from on highऊँचेसेद्विज (dvija) — O brahminहे द्विजयत् (yat) — whatजोदुःखम् (duḥkham) — painदुःखदेहिनः (dehinaḥ) — a personमनुष्यकोघोरम् (ghoram) — dreadfulघोरतस्मात् (tasmāt) — than thatउससेकोटि-गुणम् (koṭi-guṇam) — ten million timesकरोड़ गुनामम (mama) — mineमेरा

Verse 54

५४54 अश्वमेधशतं कृत्वा गङ्गां स्नात्वा शतं समाः। न शुद्धिर्जायते प्रायो मत्पापस्य गरीयसः॥ ५४

aśvamedhaśataṃ kṛtvā gaṅgāṃ snātvā śataṃ samāḥ | na śuddhirjāyate prāyo matpāpasya garīyasaḥ 54 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.54. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v54. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सौ अश्वमेध यज्ञ करके या सौ वर्षोंतक गंगामें नहाकर भी शायद मेरे इतने भारी पापकी शुद्धि नहीं होती।

Even by performing a hundred horse sacrifices, or bathing in the Gaṅgā for a hundred years, it seems there is no cleansing of my sin, so heavy it is.

Word by wordपदार्थ

अश्वमेध-शतम् (aśvamedha-śatam) — a hundred horse sacrificesसौ अश्वमेध यज्ञकृत्वा (kṛtvā) — performingकरकेगङ्गाम् (gaṅgām) — in the Gaṅgāगंगामेंस्नात्वा (snātvā) — bathingनहाकरशतम् (śatam) — a hundredसौसमाः (samāḥ) — yearsवर्षोंतकन (na) — notनहींशुद्धिः (śuddhiḥ) — cleansingशुद्धिजायते (jāyate) — comesहोतीप्रायः (prāyaḥ) — it seemsशायदमत्-पापस्य (mat-pāpasya) — of my sinमेरे पापकीगरीयसः (garīyasaḥ) — so heavyइतने भारी

Verse 55

५५55 किं करोमि क्व गच्छामि कं वा शरणमाश्रये। कस्त्रायते मां लोकेऽस्मिन् पतन्तीं नरकार्णवे॥ ५५

kiṃ karomi kva gacchāmi kaṃ vā śaraṇamāśraye | kastrāyate māṃ loke'smin patantīṃ narakārṇave 55 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.55. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v55. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मैं क्या करूँ? कहाँ जाऊँ? किसकी शरण लूँ? इस संसारमें नरकके समुद्रमें गिरती हुई मुझे कौन बचायेगा?

What shall I do? Where shall I go? Whom shall I seek as refuge? In this world, who will save me as I fall into the sea of hell?

Word by wordपदार्थ

किम् (kim) — whatक्याकरोमि (karomi) — shall I doकरूँक्व (kva) — whereकहाँगच्छामि (gacchāmi) — shall I goजाऊँकम् (kam) — whomकिसकीवा (vā) — orयाशरणम् (śaraṇam) — refugeशरणआश्रये (āśraye) — shall I seekलूँकः (kaḥ) — whoकौनत्रायते (trāyate) — will saveबचायेगामाम् (mām) — meमुझेलोके (loke) — worldसंसारमेंअस्मिन् (asmin) — in thisइसपतन्तीम् (patantīm) — fallingगिरती हुईनरक-अर्णवे (naraka-arṇave) — into the sea of hellनरकके समुद्रमें

Verse 56

५६56 त्वमेव मे गुरुर्ब्रह्मंस्त्वं माता त्वं पितासि च। उद्धरोद्धर मां दीनां त्वामेव शरणं गताम्॥ ५६

tvameva me gururbrahmaṃstvaṃ mātā tvaṃ pitāsi ca | uddharoddhara māṃ dīnāṃ tvāmeva śaraṇaṃ gatām 56 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.56. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v56. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे ब्रह्मन्! आप ही मेरे गुरु हैं। आप ही माता और पिता हैं। मुझ दीनको उबारिये, उबारिये! मैं आपकी ही शरणमें आयी हूँ।

O brahmin, you alone are my teacher. You are my mother and my father. Lift me up, lift me up! I am wretched, and I have come to you alone for refuge.

Word by wordपदार्थ

त्वम् (tvam) — youआपएव (eva) — aloneहीमे (me) — myमेरेगुरुः (guruḥ) — teacherगुरुब्रह्मन् (brahman) — O brahminहे ब्रह्मन्त्वम् (tvam) — youआपमाता (mātā) — motherमातात्वम् (tvam) — youआपपिता (pitā) — fatherपिताअसि (asi) — areहैंच (ca) — andऔरउद्धर (uddhara) — lift upउबारियेउद्धर (uddhara) — lift upउबारियेमाम् (mām) — meमुझदीनाम् (dīnām) — wretchedदीनकोत्वाम् (tvām) — to youआपकीएव (eva) — aloneहीशरणम् (śaraṇam) — for refugeशरणमेंगताम् (gatām) — who have comeआयी हुई

सूत उवाच — Sūta said: सूतजी बोले:

Verse 57

५७57 इति सञ्जातनिर्वेदां पतितां चरणद्वये। उत्थाप्य कृपया धीमान् बभाषे ब्राह्मणः स हि॥ ५७

iti sañjātanirvedāṃ patitāṃ caraṇadvaye | utthāpya kṛpayā dhīmān babhāṣe brāhmaṇaḥ sa hi 57 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 3.57. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-three-chanchula-vairagya#v57. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पछतावेसे भरी वह उनके चरणोंमें गिर पड़ी। तब वे बुद्धिमान् ब्राह्मण उसे कृपापूर्वक उठाकर बोले।

Filled with remorse, she fell at his feet. The wise brahmin kindly raised her up and spoke.

Word by wordपदार्थ

इति (iti) — thusइस प्रकारसञ्जात-निर्वेदाम् (sañjāta-nirvedām) — filled with remorseपछतावेसे भरीपतिताम् (patitām) — fallenगिरी हुईचरण-द्वये (caraṇa-dvaye) — at his feetउनके चरणोंमेंउत्थाप्य (utthāpya) — raising her upउठाकरकृपया (kṛpayā) — kindlyकृपापूर्वकधीमान् (dhīmān) — wiseबुद्धिमान्बभाषे (babhāṣe) — spokeबोलेब्राह्मणः (brāhmaṇaḥ) — brahminब्राह्मणसः (saḥ) — thatवेहि (hi) — indeedसचमुच

❁ ❁ ❁

इति श्रीस्कान्दे महापुराणे शिवपुराणमाहात्म्ये चञ्चुलावैराग्यवर्णनं नाम तृतीयोऽध्यायः ॥ ३ ॥

Thus ends the third chapter, called "The Description of Cañculā's Turning from the World," in the Glory of the Śiva Purāṇa, in the glorious Skanda Mahāpurāṇa.

॥ इस प्रकार श्रीस्कन्दमहापुराणके अन्तर्गत शिवपुराणमाहात्म्यमें चंचुलावैराग्यवर्णन नामक तीसरा अध्याय पूर्ण हुआ॥ ३॥

Translated and edited by Gaurav Verma under the site's published method. The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. अनुवाद और सम्पादन: Gaurav Verma — प्रकाशन-पद्धति देखें। संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.