Śrī Śiva Mahāpurāṇa माहात्म्य Chapter 4

॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥    ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥

श्रीशिवमहापुराण

माहात्म्य
Chapter Four · At Cañculā's Request the Brahmin Recites the Whole Śiva Purāṇa; in Time She Leaves Her Body, Goes to Śiva's World and Becomes Pārvatī's Friend · Verses 1–50

अथ चतुर्थोऽध्यायः

The brahmin tells Cañculā that repentance, and her hearing of this story, have already begun to make her pure. Repentance is the best atonement, and hearing the Śiva Purāṇa cleans the mind as polishing cleans a mirror. At her request he tells her the whole Purāṇa. She lives a life of discipline and meditation on Śiva, gives up her body without pain, and is carried to Śiva's city. There she sees Śiva with Gaurī, and Pārvatī makes her a friend. ब्राह्मण चंचुलासे कहते हैं कि पश्चात्ताप और इस कथाके श्रवणसे वह शुद्ध होने लगी है। पश्चात्ताप ही सबसे बड़ा प्रायश्चित्त है, और जैसे साफ करनेसे दर्पण निर्मल होता है, वैसे ही शिवपुराण सुननेसे मन शुद्ध होता है। चंचुलाकी प्रार्थनापर वे उसे पूरा पुराण सुनाते हैं। वह संयम और शिवके ध्यानमें जीवन बिताती है, बिना कष्टके शरीर छोड़ती है और विमानसे शिवपुरी ले जायी जाती है। वहाँ वह गौरीसहित शिवके दर्शन करती है और पार्वती उसे अपनी सखी बना लेती हैं।

Begin verses ↓

ब्राह्मण उवाच — The brahmin said: ब्राह्मण बोले:

Verse 1

१1 दिष्ट्या काले प्रबुद्धासि शिवानुग्रहतो वराम्। इमां शिवपुराणस्य श्रुत्वा वैराग्यवत्कथाम्॥ १

diṣṭyā kāle prabuddhāsi śivānugrahato varām | imāṃ śivapurāṇasya śrutvā vairāgyavatkathām 1 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.1. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v1. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सौभाग्यकी बात है कि शिवकी कृपासे तुम समयपर जाग गयी हो। तुमने शिवपुराणकी यह उत्तम कथा सुनी है, जो वैराग्यसे भरी है।

It is good fortune that you have woken up in time, by Śiva's grace. You heard this fine story of the Śiva Purāṇa, a story full of dispassion.

Word by wordपदार्थ

दिष्ट्या (diṣṭyā) — it is good fortuneसौभाग्यकी बात हैकाले (kāle) — in timeसमयपरप्रबुद्धा (prabuddhā) — woken upजाग गयीअसि (asi) — you haveहोशिव-अनुग्रहतः (śiva-anugrahataḥ) — by Śiva's graceशिवकी कृपासेवराम् (varām) — fineउत्तमइमाम् (imām) — thisयहशिव-पुराणस्य (śiva-purāṇasya) — of the Śiva Purāṇaशिवपुराणकीश्रुत्वा (śrutvā) — you heardसुनकरवैराग्यवत्-कथाम् (vairāgyavat-kathām) — story full of dispassionवैराग्यसे भरी कथा

Verse 2

२2 मा भैषीर्द्विजपत्नि त्वं शिवस्य शरणं व्रज। शिवानुग्रहतः सर्वं पापं सद्यो विनश्यति॥ २

mā bhaiṣīrdvijapatni tvaṃ śivasya śaraṇaṃ vraja | śivānugrahataḥ sarvaṃ pāpaṃ sadyo vinaśyati 2 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.2. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v2. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे ब्राह्मणपत्नी! तुम मत डरो। शिवकी शरणमें जाओ। शिवकी कृपासे सारा पाप तुरंत नष्ट हो जाता है।

Wife of a brahmin, do not be afraid. Go to Śiva's shelter. By Śiva's grace all sin is destroyed at once.

Word by wordपदार्थ

मा (mā) — do notमतभैषीः (bhaiṣīḥ) — be afraidडरोद्विज-पत्नि (dvija-patni) — wife of a brahminहे ब्राह्मणपत्नीत्वम् (tvam) — youतुमशिवस्य (śivasya) — Śiva'sशिवकीशरणम् (śaraṇam) — shelterशरणमेंव्रज (vraja) — goजाओशिव-अनुग्रहतः (śiva-anugrahataḥ) — by Śiva's graceशिवकी कृपासेसर्वम् (sarvam) — allसारापापम् (pāpam) — sinपापसद्यः (sadyaḥ) — at onceतुरंतविनश्यति (vinaśyati) — is destroyedनष्ट हो जाता है

Verse 3

३3 वक्ष्यामि ते परं वस्तु शिवकीर्तिसमन्वितम्। भविष्यति गतिर्येन सर्वदा ते सुखावहा॥ ३

vakṣyāmi te paraṃ vastu śivakīrtisamanvitam | bhaviṣyati gatiryena sarvadā te sukhāvahā 3 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.3. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v3. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मैं तुम्हें वह परम वस्तु बताऊँगा, जो शिवकी कीर्तिसे भरी है। उससे तुम्हें ऐसी गति मिलेगी, जो सदा सुख देनेवाली होगी।

I will tell you the highest thing, full of Śiva's glory. Through it a path will come to you that always brings you happiness.

Word by wordपदार्थ

वक्ष्यामि (vakṣyāmi) — I will tellमैं बताऊँगाते (te) — youतुम्हेंपरम् (param) — the highestपरमवस्तु (vastu) — thingवस्तुशिव-कीर्ति-समन्वितम् (śiva-kīrti-samanvitam) — full of Śiva's gloryशिवकी कीर्तिसे भरीभविष्यति (bhaviṣyati) — will comeमिलेगीगतिः (gatiḥ) — a pathगतियेन (yena) — through whichजिससेसर्वदा (sarvadā) — alwaysसदाते (te) — to youतुम्हेंसुख-आवहा (sukha-āvahā) — that brings happinessसुख देनेवाली

Verse 4

४4 सत्कथाश्रवणादेव जाता ते मतिरीदृशी। पश्चात्तापान्विता शुद्धा वैराग्यं विषयेषु च॥ ४

satkathāśravaṇādeva jātā te matirīdṛśī | paścāttāpānvitā śuddhā vairāgyaṃ viṣayeṣu ca 4 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.4. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v4. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उत्तम कथा सुननेसे ही तुम्हारी बुद्धि ऐसी हो गयी है: पश्चात्तापसे भरी और शुद्ध। और विषयोंसे तुम्हें वैराग्य हो गया है।

Just from hearing the holy story, your mind has become like this: full of repentance, and pure. And you are turning away from the pleasures of the senses.

Word by wordपदार्थ

सत्-कथा-श्रवणात् (sat-kathā-śravaṇāt) — from hearing the holy storyउत्तम कथा सुननेसेएव (eva) — justहीजाता (jātā) — has becomeहो गयी हैते (te) — yourतुम्हारीमतिः (matiḥ) — mindबुद्धिईदृशी (īdṛśī) — like thisऐसीपश्चात्ताप-अन्विता (paścāttāpa-anvitā) — full of repentanceपश्चात्तापसे भरीशुद्धा (śuddhā) — pureशुद्धवैराग्यम् (vairāgyam) — turning awayवैराग्यविषयेषु (viṣayeṣu) — from the pleasures of the sensesविषयोंसेच (ca) — andऔर

Verse 5

५5 पश्चात्तापः पापकृतां पापानां निष्कृतिः परा। सर्वेषां वर्णितं सद्भिः सर्वपापविशोधनम्॥ ५

paścāttāpaḥ pāpakṛtāṃ pāpānāṃ niṣkṛtiḥ parā | sarveṣāṃ varṇitaṃ sadbhiḥ sarvapāpaviśodhanam 5 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.5. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v5. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पाप करनेवालोंके लिये पश्चात्ताप ही उनके पापोंका सबसे बड़ा प्रायश्चित्त है। सत्पुरुषोंने बताया है कि सबके लिये यही सब पापोंको धो देनेवाला है।

For those who have sinned, repentance is the best atonement for their sins. Good people have declared it, for everyone, to be what cleans away all sins.

Word by wordपदार्थ

पश्चात्तापः (paścāttāpaḥ) — repentanceपश्चात्तापपाप-कृताम् (pāpa-kṛtām) — for those who have sinnedपाप करनेवालोंके लियेपापानाम् (pāpānām) — for their sinsपापोंकानिष्कृतिः (niṣkṛtiḥ) — atonementप्रायश्चित्तपरा (parā) — the bestसबसे बड़ासर्वेषाम् (sarveṣām) — for everyoneसबके लियेवर्णितम् (varṇitam) — have declaredबताया हैसद्भिः (sadbhiḥ) — good peopleसत्पुरुषोंनेसर्व-पाप-विशोधनम् (sarva-pāpa-viśodhanam) — what cleans away all sinsसब पापोंको धो देनेवाला

Verse 6

६6 पश्चात्तापेनैव शुद्धिः प्रायश्चित्तं करोति सः। यथोपदिष्टं सद्भिर्हि सर्वपापविशोधनम्॥ ६

paścāttāpenaiva śuddhiḥ prāyaścittaṃ karoti saḥ | yathopadiṣṭaṃ sadbhirhi sarvapāpaviśodhanam 6 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.6. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v6. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पश्चात्तापसे ही शुद्धि होती है। जो पश्चात्ताप करता है, वह वास्तवमें वही प्रायश्चित्त करता है, जिसे सत्पुरुषोंने सब पापोंको धो देनेवाला बताया है।

Purity comes only through repentance. The one who repents truly does the atonement that good people have taught as what cleans away all sins.

Word by wordपदार्थ

पश्चात्तापेन (paścāttāpena) — through repentanceपश्चात्तापसेएव (eva) — onlyहीशुद्धिः (śuddhiḥ) — purityशुद्धिप्रायश्चित्तम् (prāyaścittam) — atonementप्रायश्चित्तकरोति (karoti) — doesकरता हैसः (saḥ) — the one who repentsजो पश्चात्ताप करता है, वहयथा (yathā) — asजैसाउपदिष्टम् (upadiṣṭam) — taughtबताया हैसद्भिः (sadbhiḥ) — good peopleसत्पुरुषोंनेहि (hi) — trulyवास्तवमेंसर्व-पाप-विशोधनम् (sarva-pāpa-viśodhanam) — what cleans away all sinsसब पापोंको धो देनेवाला

Verse 7

७7 प्रायश्चित्तमधीकृत्य विधिवन्निर्भयः पुमान्। न याति सुगतिं प्रायः पश्चात्तापी न संशयः॥ ७

prāyaścittamadhīkṛtya vidhivannirbhayaḥ pumān | na yāti sugatiṃ prāyaḥ paścāttāpī na saṃśayaḥ 7 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.7. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v7. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कोई पुरुष विधिपूर्वक प्रायश्चित्त करके निर्भय हो जाता है। ऐसा पुरुष प्रायः उत्तम गति नहीं पाता। पर पश्चात्ताप करनेवाला उसे पाता है, इसमें संशय नहीं।

A man may do atonement by the rules and then feel no fear. Such a man usually does not reach a good end. The one who repents does, no doubt.

Word by wordपदार्थ

प्रायश्चित्तम् (prāyaścittam) — atonementप्रायश्चित्तअधीकृत्य (adhīkṛtya) — having doneकरकेविधिवत् (vidhivat) — by the rulesविधिपूर्वकनिर्भयः (nirbhayaḥ) — feels no fearनिर्भयपुमान् (pumān) — a manपुरुषन (na) — does notनहींयाति (yāti) — reachपातासुगतिम् (sugatim) — a good endउत्तम गतिप्रायः (prāyaḥ) — usuallyप्रायःपश्चात्तापी (paścāttāpī) — the one who repentsपश्चात्ताप करनेवालान (na) — noनहींसंशयः (saṃśayaḥ) — doubtसंशय

Verse 8

८8 एतच्छिवपुराणस्य कथाश्रवणतो यथा। जायते चित्तशुद्धिर्हि न तथान्यैरुपायतः॥ ८

etacchivapurāṇasya kathāśravaṇato yathā | jāyate cittaśuddhirhi na tathānyairupāyataḥ 8 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.8. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v8. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस शिवपुराणकी कथा सुननेसे सचमुच जैसी मनकी शुद्धि होती है, वैसी दूसरे उपायोंसे नहीं होती।

By hearing the story of this Śiva Purāṇa, the mind is truly made clean. By no other means is it made clean in the same way.

Word by wordपदार्थ

एतत् (etat) — thisइसशिव-पुराणस्य (śiva-purāṇasya) — of the Śiva Purāṇaशिवपुराणकीकथा-श्रवणतः (kathā-śravaṇataḥ) — by hearing the storyकथा सुननेसेयथा (yathā) — asजैसेजायते (jāyate) — comesहोती हैचित्त-शुद्धिः (citta-śuddhiḥ) — the mind is made cleanमनकी शुद्धिहि (hi) — trulyसचमुचन (na) — notनहींतथा (tathā) — in the same wayवैसीअन्यैः (anyaiḥ) — by otherदूसरेउपायतः (upāyataḥ) — meansउपायोंसे

Verse 9

९9 शोध्यमानं दर्पणं हि यथा भवति निर्मलम्। तथैतत्कथया चेतो विशुद्धिं यात्यसंशयम्॥ ९

śodhyamānaṃ darpaṇaṃ hi yathā bhavati nirmalam | tathaitatkathayā ceto viśuddhiṃ yātyasaṃśayam 9 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.9. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v9. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जैसे दर्पण साफ करनेपर निर्मल हो जाता है, वैसे ही इस कथासे मन निःसंदेह शुद्ध हो जाता है।

Just as a mirror becomes spotless when it is polished, so the mind becomes clean by this story, without doubt.

Word by wordपदार्थ

शोध्यमानम् (śodhyamānam) — when it is polishedसाफ करनेपरदर्पणम् (darpaṇam) — a mirrorदर्पणहि (hi) — indeedहीयथा (yathā) — just asजैसेभवति (bhavati) — becomesहो जाता हैनिर्मलम् (nirmalam) — spotlessनिर्मलतथा (tathā) — soवैसे हीएतत्-कथया (etat-kathayā) — by this storyइस कथासेचेतः (cetaḥ) — the mindमनविशुद्धिम् (viśuddhim) — cleanशुद्धयाति (yāti) — becomesहो जाता हैअसंशयम् (asaṃśayam) — without doubtनिःसंदेह

Verse 10

१०10 विशुद्धे चेतसि शिवो नृणां तिष्ठति साम्बिकः। ततो याति विशुद्धात्मा साम्बशम्भोः परं पदम्॥ १०

viśuddhe cetasi śivo nṛṇāṃ tiṣṭhati sāmbikaḥ | tato yāti viśuddhātmā sāmbaśambhoḥ paraṃ padam 10 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.10. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v10. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मनुष्योंके शुद्ध मनमें शिव अम्बिकाके साथ रहते हैं। तब शुद्ध आत्मावाला मनुष्य अम्बासहित शम्भुके परम धाममें जाता है।

Śiva lives with Ambikā in the clean mind of people. Then the one whose self is clean goes to the highest home of Śambhu with Ambā.

Word by wordपदार्थ

विशुद्धे (viśuddhe) — cleanशुद्धचेतसि (cetasi) — in the mindमनमेंशिवः (śivaḥ) — Śivaशिवनृणाम् (nṛṇām) — of peopleमनुष्योंकेतिष्ठति (tiṣṭhati) — livesरहते हैंस-अम्बिकः (sa-ambikaḥ) — with Ambikāअम्बिकाके साथततः (tataḥ) — thenतबयाति (yāti) — goesजाता हैविशुद्ध-आत्मा (viśuddha-ātmā) — the one whose self is cleanशुद्ध आत्मावालासाम्ब-शम्भोः (sāmba-śambhoḥ) — of Śambhu with Ambāअम्बासहित शम्भुकेपरम् (param) — highestपरमपदम् (padam) — homeधाममें

Verse 11

११11 अतः सर्वस्य वर्गस्यैतत्कथासाधनं मतम्। एतदर्थं महादेवो निर्ममे त्वाग्रहादिमाम्॥ ११

ataḥ sarvasya vargasyaitatkathāsādhanaṃ matam | etadarthaṃ mahādevo nirmame tvāgrahādimām 11 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.11. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v11. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इसलिये यह कथारूपी साधन सब लोगोंके लिये माना गया है। इसी कारण महादेवने बड़े आग्रहसे इसे रचा।

So this story is held to be a means for all people. For this very reason Mahādeva made it, with great care.

Word by wordपदार्थ

अतः (ataḥ) — soइसलियेसर्वस्य (sarvasya) — allसबवर्गस्य (vargasya) — for peopleलोगोंके लियेएतत्-कथा-साधनम् (etat-kathā-sādhanam) — this story as a meansयह कथारूपी साधनमतम् (matam) — is held to beमाना गया हैएतत्-अर्थम् (etat-artham) — for this reasonइस कारणमहादेवः (mahādevaḥ) — Mahādevaमहादेवनेनिर्ममे (nirmame) — madeरचातु (tu) — veryहीआग्रहात् (āgrahāt) — with great careबड़े आग्रहसेइमाम् (imām) — itइसे

Verse 12

१२12 कथया सिध्यति ध्यानमनया गिरिजापतेः। ध्यानाज्ज्ञानं परं तस्मात् कैवल्यं भवति ध्रुवम्॥ १२

kathayā sidhyati dhyānamanayā girijāpateḥ | dhyānājjñānaṃ paraṃ tasmāt kaivalyaṃ bhavati dhruvam 12 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.12. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v12. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस कथासे गिरिजापतिका ध्यान सिद्ध होता है। ध्यानसे परम ज्ञान होता है, और उससे निश्चय ही मोक्ष मिलता है।

Through this story, meditation on the husband of Girijā is made complete. From meditation comes the highest knowledge, and from that, surely, final freedom.

Word by wordपदार्थ

कथया (kathayā) — through storyकथासेसिध्यति (sidhyati) — is made completeसिद्ध होता हैध्यानम् (dhyānam) — meditationध्यानअनया (anayā) — thisइसगिरिजा-पतेः (girijā-pateḥ) — on the husband of Girijāगिरिजापतिकाध्यानात् (dhyānāt) — from meditationध्यानसेज्ञानम् (jñānam) — knowledgeज्ञानपरम् (param) — highestपरमतस्मात् (tasmāt) — from thatउससेकैवल्यम् (kaivalyam) — final freedomमोक्षभवति (bhavati) — comesमिलता हैध्रुवम् (dhruvam) — surelyनिश्चय ही

Verse 13

१३13 असिद्धशङ्करध्यानः कथामेव शृणोति यः। स प्राप्यान्यभवे ध्यानं शम्भोर्याति परां गतिम्॥ १३

asiddhaśaṅkaradhyānaḥ kathāmeva śṛṇoti yaḥ | sa prāpyānyabhave dhyānaṃ śambhoryāti parāṃ gatim 13 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.13. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v13. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जिसका शंकरका ध्यान अभी सिद्ध नहीं हुआ, वह यदि केवल कथा ही सुनता है, तो दूसरे जन्ममें शम्भुका ध्यान पाकर परम गति पाता है।

Someone whose meditation on Śaṅkara is not yet complete may only hear the story. He gains meditation on Śambhu in another birth and reaches the highest end.

Word by wordपदार्थ

असिद्ध-शङ्कर-ध्यानः (asiddha-śaṅkara-dhyānaḥ) — whose meditation on Śaṅkara is not yet completeजिसका शंकरका ध्यान अभी सिद्ध नहीं हुआकथाम् (kathām) — the storyकथाएव (eva) — onlyहीशृणोति (śṛṇoti) — hearsसुनता हैयः (yaḥ) — someone whoजोसः (saḥ) — heवहप्राप्य (prāpya) — gainsपाकरअन्य-भवे (anya-bhave) — in another birthदूसरे जन्ममेंध्यानम् (dhyānam) — meditationध्यानशम्भोः (śambhoḥ) — on Śambhuशम्भुकायाति (yāti) — reachesपाता हैपराम् (parām) — highestपरमगतिम् (gatim) — endगति

Verse 14

१४14 एतत्कथाश्रवणतः कृत्वा ध्यानमुमापतेः। ते पश्चात्तापिनः पापा बहवः सिद्धिमागताः॥ १४

etatkathāśravaṇataḥ kṛtvā dhyānamumāpateḥ | te paścāttāpinaḥ pāpā bahavaḥ siddhimāgatāḥ 14 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.14. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v14. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस कथाको सुननेसे बहुत-से पश्चात्ताप करनेवाले पापी उमापतिका ध्यान करके सिद्धि पा चुके हैं।

By hearing this story, many sinners who repented have meditated on the husband of Umā and reached perfection.

Word by wordपदार्थ

एतत्-कथा-श्रवणतः (etat-kathā-śravaṇataḥ) — by hearing this storyइस कथाको सुननेसेकृत्वा (kṛtvā) — have meditatedकरकेध्यानम् (dhyānam) — meditationध्यानउमा-पतेः (umā-pateḥ) — on the husband of Umāउमापतिकाते (te) — thoseवेपश्चात्तापिनः (paścāttāpinaḥ) — who repentedपश्चात्ताप करनेवालेपापाः (pāpāḥ) — sinnersपापीबहवः (bahavaḥ) — manyबहुत-सेसिद्धिम् (siddhim) — perfectionसिद्धिआगताः (āgatāḥ) — have reachedपा चुके हैं

Verse 15

१५15 सर्वेषां श्रेयसां बीजं सत्कथाश्रवणं नृणाम्। यथावर्त्म समाराध्यं भवबन्धगदापहम्॥ १५

sarveṣāṃ śreyasāṃ bījaṃ satkathāśravaṇaṃ nṛṇām | yathāvartma samārādhyaṃ bhavabandhagadāpaham 15 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.15. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v15. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मनुष्योंके लिये उत्तम कथा सुनना सब कल्याणोंका बीज है। इसे ठीक रीतिसे श्रद्धासे अपनाना चाहिये। यह संसारके बन्धनरूपी रोगको दूर करता है।

For people, hearing the holy story is the seed of all good things. It should be followed with devotion, in the right way. It cures the disease of bondage to the world.

Word by wordपदार्थ

सर्वेषाम् (sarveṣām) — of allसबश्रेयसाम् (śreyasām) — good thingsकल्याणोंकाबीजम् (bījam) — seedबीजसत्-कथा-श्रवणम् (sat-kathā-śravaṇam) — hearing the holy storyउत्तम कथा सुननानृणाम् (nṛṇām) — for peopleमनुष्योंके लियेयथा-वर्त्म (yathā-vartma) — in the right wayठीक रीतिसेसमाराध्यम् (samārādhyam) — should be followed with devotionश्रद्धासे अपनाना चाहियेभव-बन्ध-गद-अपहम् (bhava-bandha-gada-apaham) — it cures the disease of bondage to the worldसंसारके बन्धनरूपी रोगको दूर करता है

Verse 16

१६16 कथाश्रवणतः शम्भोर्मननाच्च ततो हृदा। निदिध्यासनतश्चैव चित्तशुद्धिर्भवत्यलम्॥ १६

kathāśravaṇataḥ śambhormananācca tato hṛdā | nididhyāsanataścaiva cittaśuddhirbhavatyalam 16 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.16. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v16. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

शम्भुकी कथा सुननेसे, फिर हृदयसे उसका मनन करनेसे और गहरे ध्यानसे भी मनकी पूरी तरह शुद्धि हो जाती है।

By hearing Śambhu's story, then by thinking it over in the heart, and also by dwelling on it deeply, the mind is fully made clean.

Word by wordपदार्थ

कथा-श्रवणतः (kathā-śravaṇataḥ) — by hearing the storyकथा सुननेसेशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuशम्भुकीमननात् (mananāt) — by thinking it overमनन करनेसेच (ca) — andऔरततः (tataḥ) — thenफिरहृदा (hṛdā) — in the heartहृदयसेनिदिध्यासनतः (nididhyāsanataḥ) — by dwelling on it deeplyगहरे ध्यानसेच (ca) — andऔरएव (eva) — alsoभीचित्त-शुद्धिः (citta-śuddhiḥ) — the mind made cleanमनकी शुद्धिभवति (bhavati) — isहो जाती हैअलम् (alam) — fullyपूरी तरह

Verse 17

१७17 अतो भक्तिर्महेशस्य पुत्राभ्यां भवति ध्रुवम्। तदनुग्रहतो दिव्या ततो मुक्तिर्न संशयः॥ १७

ato bhaktirmaheśasya putrābhyāṃ bhavati dhruvam | tadanugrahato divyā tato muktirna saṃśayaḥ 17 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.17. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v17. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इससे महेशकी भक्ति अपने दोनों पुत्रोंके साथ निश्चय ही उत्पन्न होती है। उनकी कृपासे वह दिव्य होती है। तब मुक्ति मिलती है, इसमें संशय नहीं।

From this, devotion to Maheśa surely arises, together with its two sons. By his grace it becomes divine. Then comes freedom, no doubt.

Word by wordपदार्थ

अतः (ataḥ) — from thisइससेभक्तिः (bhaktiḥ) — devotionभक्तिमहेशस्य (maheśasya) — to Maheśaमहेशकीपुत्राभ्याम् (putrābhyām) — together with its two sonsअपने दोनों पुत्रोंके साथभवति (bhavati) — arisesउत्पन्न होती हैध्रुवम् (dhruvam) — surelyनिश्चय हीतत्-अनुग्रहतः (tat-anugrahataḥ) — by his graceउनकी कृपासेदिव्या (divyā) — divineदिव्यततः (tataḥ) — thenतबमुक्तिः (muktiḥ) — freedomमुक्तिन (na) — noनहींसंशयः (saṃśayaḥ) — doubtसंशय

Verse 18

१८18 तद्विहीनः पशुर्ज्ञेयो मायाबन्धनसक्तधीः। संसारबन्धनान्नैव मुक्तो भवति स ध्रुवम्॥ १८

tadvihīnaḥ paśurjñeyo māyābandhanasaktadhīḥ | saṃsārabandhanānnaiva mukto bhavati sa dhruvam 18 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.18. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v18. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो उससे रहित है, उसे पशु समझना चाहिये। उसकी बुद्धि मायाके बन्धनमें फँसी है। वह निश्चय ही संसारके बन्धनसे कभी मुक्त नहीं होता।

One without it should be known as a beast. His mind is caught in the bonds of māyā. He surely never becomes free from the bonds of the world.

Word by wordपदार्थ

तत्-विहीनः (tat-vihīnaḥ) — one without itउससे रहितपशुः (paśuḥ) — a beastपशुज्ञेयः (jñeyaḥ) — should be known asसमझना चाहियेमाया-बन्धन-सक्त-धीः (māyā-bandhana-sakta-dhīḥ) — whose mind is caught in the bonds of māyāजिसकी बुद्धि मायाके बन्धनमें फँसी हैसंसार-बन्धनात् (saṃsāra-bandhanāt) — from the bonds of the worldसंसारके बन्धनसेन (na) — notनहींएव (eva) — everकभीमुक्तः (muktaḥ) — freeमुक्तभवति (bhavati) — becomesहोतासः (saḥ) — heवहध्रुवम् (dhruvam) — surelyनिश्चय ही

Verse 19

१९19 अतो हि द्विजपत्नि त्वं विषयेभ्यो निवृत्तधीः। शृणु शम्भोः कथां चैतां भक्त्या परमपावनीम्॥ १९

ato hi dvijapatni tvaṃ viṣayebhyo nivṛttadhīḥ | śṛṇu śambhoḥ kathāṃ caitāṃ bhaktyā paramapāvanīm 19 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.19. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v19. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इसलिये हे ब्राह्मणपत्नी! तुम विषयोंसे मन हटाकर भक्तिसे शम्भुकी इस कथाको सुनो। यह परम पवित्र करनेवाली है।

So, wife of a brahmin, turn your mind away from the pleasures of the senses. Listen with devotion to this story of Śambhu. It is most purifying.

Word by wordपदार्थ

अतः (ataḥ) — soइसलियेहि (hi) — indeedहीद्विज-पत्नि (dvija-patni) — wife of a brahminहे ब्राह्मणपत्नीत्वम् (tvam) — youतुमविषयेभ्यः (viṣayebhyaḥ) — from the pleasures of the sensesविषयोंसेनिवृत्त-धीः (nivṛtta-dhīḥ) — with your mind turned awayमन हटाकरशृणु (śṛṇu) — listen toसुनोशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuशम्भुकीकथाम् (kathām) — storyकथाच (ca) — andऔरएताम् (etām) — thisइसभक्त्या (bhaktyā) — with devotionभक्तिसेपरम-पावनीम् (parama-pāvanīm) — most purifyingपरम पवित्र करनेवाली

Verse 20

२०20 शृण्वन्त्याः सत्कथामेतां शङ्करस्य परात्मनः। शुद्धिमेष्यति चेतस्ते ततो मुक्तिमवाप्स्यसि॥ २०

śṛṇvantyāḥ satkathāmetāṃ śaṅkarasya parātmanaḥ | śuddhimeṣyati cetaste tato muktimavāpsyasi 20 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.20. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v20. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

परमात्मा शंकरकी इस उत्तम कथाको सुनते हुए तुम्हारा मन शुद्ध हो जायगा। तब तुम मुक्ति पाओगी।

As you listen to this holy story of Śaṅkara, the supreme Self, your mind will become clean. Then you will gain freedom.

Word by wordपदार्थ

शृण्वन्त्याः (śṛṇvantyāḥ) — as you listenसुनते हुएसत्-कथाम् (sat-kathām) — holy storyउत्तम कथाएताम् (etām) — thisइसशङ्करस्य (śaṅkarasya) — of Śaṅkaraशंकरकीपर-आत्मनः (para-ātmanaḥ) — the supreme Selfपरमात्माशुद्धिम् (śuddhim) — cleanशुद्धएष्यति (eṣyati) — will becomeहो जायगाचेतः (cetaḥ) — mindमनते (te) — yourतुम्हाराततः (tataḥ) — thenतबमुक्तिम् (muktim) — freedomमुक्तिअवाप्स्यसि (avāpsyasi) — you will gainपाओगी

Verse 21

२१21 ध्यायतः शिवपादाब्जं चेतसा निर्मलेन वै। एकेन जन्मना मुक्तिः सत्यं सत्यं वदाम्यहम्॥ २१

dhyāyataḥ śivapādābjaṃ cetasā nirmalena vai | ekena janmanā muktiḥ satyaṃ satyaṃ vadāmyaham 21 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.21. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v21. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो निर्मल मनसे शिवके चरणकमलोंका ध्यान करता है, उसकी सचमुच एक ही जन्ममें मुक्ति हो जाती है। मैं सत्य, सत्य कहता हूँ।

One who meditates on Śiva's lotus feet with a spotless mind truly gains freedom in one birth. I tell you the truth, the truth.

Word by wordपदार्थ

ध्यायतः (dhyāyataḥ) — one who meditates onध्यान करनेवालेकीशिव-पाद-अब्जम् (śiva-pāda-abjam) — Śiva's lotus feetशिवके चरणकमलचेतसा (cetasā) — with a mindमनसेनिर्मलेन (nirmalena) — spotlessनिर्मलवै (vai) — trulyसचमुचएकेन (ekena) — in oneएक हीजन्मना (janmanā) — birthजन्ममेंमुक्तिः (muktiḥ) — freedomमुक्तिसत्यम् (satyam) — the truthसत्यसत्यम् (satyam) — the truthसत्यवदामि (vadāmi) — tellकहता हूँअहम् (aham) — Iमैं

सूत उवाच — Sūta said: सूतजी बोले:

Verse 22

२२22 इत्युक्त्वा स द्विजवरो वरः शैवः कृपार्द्रधीः। तूष्णीं बभूव शुद्धात्मा शिवध्यानपरायणः॥ २२

ityuktvā sa dvijavaro varaḥ śaivaḥ kṛpārdradhīḥ | tūṣṇīṃ babhūva śuddhātmā śivadhyānaparāyaṇaḥ 22 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.22. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v22. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इतना कहकर वह श्रेष्ठ ब्राह्मण चुप हो गया। वह उत्तम शिवभक्त था। उसका मन करुणासे भीगा था। वह शुद्ध हृदयवाला था और शिवके ध्यानमें लीन रहता था।

Having said this, that best of brahmins fell silent. He was an excellent devotee of Śiva, his mind soft with kindness. He was pure-hearted and given to meditation on Śiva.

Word by wordपदार्थ

इति (iti) — thisइतनाउक्त्वा (uktvā) — having saidकहकरसः (saḥ) — thatवहद्विज-वरः (dvija-varaḥ) — best of brahminsश्रेष्ठ ब्राह्मणवरः (varaḥ) — excellentउत्तमशैवः (śaivaḥ) — devotee of Śivaशिवभक्तकृपा-आर्द्र-धीः (kṛpā-ārdra-dhīḥ) — his mind soft with kindnessजिसका मन करुणासे भीगा थातूष्णीम् (tūṣṇīm) — silentचुपबभूव (babhūva) — fellहो गयाशुद्ध-आत्मा (śuddha-ātmā) — pure-heartedशुद्ध हृदयवालाशिव-ध्यान-परायणः (śiva-dhyāna-parāyaṇaḥ) — given to meditation on Śivaशिवके ध्यानमें लीन

Verse 23

२३23 अथ बिन्दुगपत्नी सा चञ्चुलाह्वा प्रसन्नधीः। इत्युक्ता तेन विप्रेण समासीद्बाष्पलोचना॥ २३

atha bindugapatnī sā cañculāhvā prasannadhīḥ | ityuktā tena vipreṇa samāsīdbāṣpalocanā 23 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.23. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v23. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उस ब्राह्मणके इस प्रकार कहनेपर बिन्दुगकी पत्नी चंचुला नामकी स्त्रीका मन प्रसन्न हो गया और उसकी आँखोंमें आँसू भर आये।

Then that brahmin had spoken to Binduga's wife, named Cañculā, in this way. Her mind was glad, and her eyes filled with tears.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenतबबिन्दुग-पत्नी (binduga-patnī) — Binduga's wifeबिन्दुगकी पत्नीसा (sā) — sheवहचञ्चुला-आह्वा (cañculā-āhvā) — named Cañculāचंचुला नामकीप्रसन्न-धीः (prasanna-dhīḥ) — her mind gladप्रसन्न मनवालीइति (iti) — in this wayइस प्रकारउक्ता (uktā) — spoken toकहे जानेपरतेन (tena) — by thatउसविप्रेण (vipreṇa) — brahminब्राह्मणकेसमासीत् (samāsīt) — filledभर आयेबाष्प-लोचना (bāṣpa-locanā) — her eyes with tearsआँखोंमें आँसू

Verse 24

२४24 पपातारं द्विजेन्द्रस्य पादयोस्तस्य हृष्टधीः। चञ्चुला साञ्जलिः सा च कृतार्थास्मीत्यभाषत॥ २४

papātāraṃ dvijendrasya pādayostasya hṛṣṭadhīḥ | cañculā sāñjaliḥ sā ca kṛtārthāsmītyabhāṣata 24 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.24. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v24. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

आनन्दित मनसे चंचुला तुरंत उस श्रेष्ठ ब्राह्मणके चरणोंमें गिर पड़ी। हाथ जोड़कर वह बोली, "मैं कृतार्थ हूँ।"

Joyful, Cañculā at once fell at the feet of that best of brahmins. With joined palms she said, "I am fulfilled."

Word by wordपदार्थ

पपात (papāta) — fellगिर पड़ीआरम् (āram) — at onceतुरंतद्विज-इन्द्रस्य (dvija-indrasya) — of the best of brahminsश्रेष्ठ ब्राह्मणकेपादयोः (pādayoḥ) — at the feetचरणोंमेंतस्य (tasya) — thatउसहृष्ट-धीः (hṛṣṭa-dhīḥ) — joyfulआनन्दित मनसेचञ्चुला (cañculā) — Cañculāचंचुलास-अञ्जलिः (sa-añjaliḥ) — with joined palmsहाथ जोड़करसा (sā) — sheवहच (ca) — andऔरकृत-अर्था (kṛta-arthā) — fulfilledकृतार्थअस्मि (asmi) — I amहूँइति (iti) — soऐसाअभाषत (abhāṣata) — saidबोली

Verse 25

२५25 अथ सोत्थाय सातङ्का साञ्जलिर्गद्गदाक्षरम्। तमुवाच महाशैवं द्विजं वैराग्ययुक् सुधीः॥ २५

atha sotthāya sātaṅkā sāñjalirgadgadākṣaram | tamuvāca mahāśaivaṃ dvijaṃ vairāgyayuk sudhīḥ 25 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.25. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v25. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर वह उठी। वह अभी भी भयभीत थी। हाथ जोड़कर, वैराग्यसे भरी वह बुद्धिमती स्त्री उस महान् शिवभक्त ब्राह्मणसे गद्गद वाणीमें बोली।

Then she rose, still anxious, with joined palms. Wise now, and full of dispassion, she spoke in a choked voice to that brahmin, the great devotee of Śiva.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenफिरसा (sā) — sheवहउत्थाय (utthāya) — roseउठीस-आतङ्का (sa-ātaṅkā) — still anxiousभयभीतस-अञ्जलिः (sa-añjaliḥ) — with joined palmsहाथ जोड़करगद्गद-अक्षरम् (gadgada-akṣaram) — in a choked voiceगद्गद वाणीमेंतम् (tam) — to thatउसउवाच (uvāca) — spokeबोलीमहा-शैवम् (mahā-śaivam) — great devotee of Śivaमहान् शिवभक्तद्विजम् (dvijam) — brahminब्राह्मणसेवैराग्य-युक् (vairāgya-yuk) — full of dispassionवैराग्यसे भरीसुधीः (sudhīḥ) — wiseबुद्धिमती

चञ्चुलोवाच — Cañculā said: चंचुला बोली:

Verse 26

२६26 ब्रह्मन् शैववर स्वामिन् धन्यस्त्वं परमार्थदृक्। परोपकारनिरतो वर्णनीयः सुसाधुषु॥ २६

brahman śaivavara svāmin dhanyastvaṃ paramārthadṛk | paropakāranirato varṇanīyaḥ susādhuṣu 26 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.26. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v26. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे ब्रह्मन्! हे श्रेष्ठ शिवभक्त! हे स्वामी! आप धन्य हैं। आप परम तत्त्वको देखनेवाले हैं। आप दूसरोंके उपकारमें लगे रहते हैं। सच्चे साधुओंमें आप प्रशंसाके योग्य हैं।

O brahmin, best of Śiva's devotees, master, you are blessed. You see the highest truth. You are devoted to helping others. Among the truly good, you are worthy of praise.

Word by wordपदार्थ

ब्रह्मन् (brahman) — O brahminहे ब्रह्मन्शैव-वर (śaiva-vara) — best of Śiva's devoteesहे श्रेष्ठ शिवभक्तस्वामिन् (svāmin) — masterहे स्वामीधन्यः (dhanyaḥ) — blessedधन्यत्वम् (tvam) — you areआप हैंपरम-अर्थ-दृक् (parama-artha-dṛk) — you see the highest truthपरम तत्त्वको देखनेवालेपर-उपकार-निरतः (para-upakāra-nirataḥ) — devoted to helping othersदूसरोंके उपकारमें लगेवर्णनीयः (varṇanīyaḥ) — worthy of praiseप्रशंसाके योग्यसु-साधुषु (su-sādhuṣu) — among the truly goodसच्चे साधुओंमें

Verse 27

२७27 उद्धरोद्धर मां साधो पतन्तीं नरकार्णवे। श्रुत्वा यां सुकथां शैवीं पुराणार्थविजृम्भिताम्॥ २७

uddharoddhara māṃ sādho patantīṃ narakārṇave | śrutvā yāṃ sukathāṃ śaivīṃ purāṇārthavijṛmbhitām 27 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.27. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v27. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे साधु! मुझे उबारिये, उबारिये। मैं नरकके समुद्रमें गिर रही हूँ। मैंने शिवकी वह सुन्दर कथा सुनी है, जो पुराणके अर्थको खोलती है।

Good man, lift me up, lift me up! I am falling into the ocean of hell. I have heard the fine story of Śiva that unfolds the meaning of the Purāṇa.

Word by wordपदार्थ

उद्धर (uddhara) — lift upउबारियेउद्धर (uddhara) — lift upउबारियेमाम् (mām) — meमुझेसाधो (sādho) — good manहे साधुपतन्तीम् (patantīm) — I am fallingगिर रही हूँनरक-अर्णवे (naraka-arṇave) — into the ocean of hellनरकके समुद्रमेंश्रुत्वा (śrutvā) — I have heardसुनी हैयाम् (yām) — thatजोसु-कथाम् (su-kathām) — fine storyसुन्दर कथाशैवीम् (śaivīm) — of Śivaशिवकीपुराण-अर्थ-विजृम्भिताम् (purāṇa-artha-vijṛmbhitām) — unfolds the meaning of the Purāṇaपुराणके अर्थको खोलती है

Verse 28

२८28 विरक्तधीरहं जाता विषयेभ्यश्च सर्वतः। सुश्रद्धा महती ह्येतत्पुराणश्रवणेऽधुना॥ २८

viraktadhīrahaṃ jātā viṣayebhyaśca sarvataḥ | suśraddhā mahatī hyetatpurāṇaśravaṇe'dhunā 28 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.28. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v28. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उसे सुनकर मेरा मन विषयोंसे पूरी तरह विरक्त हो गया है। अब इस पुराणको सुननेमें मेरी सचमुच बड़ी गहरी श्रद्धा है।

Because of it my mind has turned completely away from the pleasures of the senses. Now I truly have a great, deep faith in hearing this Purāṇa.

Word by wordपदार्थ

विरक्त-धीः (virakta-dhīḥ) — my mind turned awayविरक्त मनवालीअहम् (aham) — Iमैंजाता (jātā) — has becomeहो गयी हूँविषयेभ्यः (viṣayebhyaḥ) — from the pleasures of the sensesविषयोंसेच (ca) — andऔरसर्वतः (sarvataḥ) — completelyपूरी तरहसु-श्रद्धा (su-śraddhā) — deep faithगहरी श्रद्धामहती (mahatī) — greatबड़ीहि (hi) — trulyसचमुचएतत्-पुराण-श्रवणे (etat-purāṇa-śravaṇe) — in hearing this Purāṇaइस पुराणको सुननेमेंअधुना (adhunā) — nowअब

सूत उवाच — Sūta said: सूतजी बोले:

Verse 29

२९29 इत्युक्त्वा साञ्जलिः सा वै सम्प्राप्य तदनुग्रहम्। तत्पुराणं श्रोतुकामातिष्ठत्तत्सेवने रता॥ २९

ityuktvā sāñjaliḥ sā vai samprāpya tadanugraham | tatpurāṇaṃ śrotukāmātiṣṭhattatsevane ratā 29 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.29. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v29. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हाथ जोड़कर इतना कहनेके बाद उसने उसकी कृपा पायी। उस पुराणको सुननेकी इच्छासे वह वहीं उसकी सेवामें लगी रहने लगी।

Having said this with joined palms, she received his kindness. Wishing to hear that Purāṇa, she stayed there, devoted to serving him.

Word by wordपदार्थ

इति (iti) — thisइतनाउक्त्वा (uktvā) — having saidकहकरस-अञ्जलिः (sa-añjaliḥ) — with joined palmsहाथ जोड़करसा (sā) — sheउसनेवै (vai) — indeedहीसम्प्राप्य (samprāpya) — receivedपायीतत्-अनुग्रहम् (tat-anugraham) — his kindnessउसकी कृपातत्-पुराणम् (tat-purāṇam) — that Purāṇaउस पुराणकोश्रोतु-कामा (śrotu-kāmā) — wishing to hearसुननेकी इच्छासेअतिष्ठत् (atiṣṭhat) — stayedरहने लगीतत्-सेवने (tat-sevane) — serving himउसकी सेवामेंरता (ratā) — devoted toलगी

Verse 30

३०30 अथ शैववरो विप्रस्तस्मिन्नेव स्थले सुधीः। सत्कथां श्रावयामास तत्पुराणस्य तां स्त्रियम्॥ ३०

atha śaivavaro viprastasminneva sthale sudhīḥ | satkathāṃ śrāvayāmāsa tatpurāṇasya tāṃ striyam 30 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.30. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v30. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तब उसी स्थानपर उस बुद्धिमान् श्रेष्ठ शिवभक्त ब्राह्मणने उस स्त्रीको उस पुराणकी उत्तम कथा सुनायी।

Then, at that very place, the wise brahmin, best of Śiva's devotees, recited the holy story of that Purāṇa to that woman.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenतबशैव-वरः (śaiva-varaḥ) — best of Śiva's devoteesश्रेष्ठ शिवभक्तविप्रः (vipraḥ) — brahminब्राह्मणनेतस्मिन् (tasmin) — thatउसीएव (eva) — veryहीस्थले (sthale) — placeस्थानपरसुधीः (sudhīḥ) — wiseबुद्धिमान्सत्-कथाम् (sat-kathām) — holy storyउत्तम कथाश्रावयामास (śrāvayāmāsa) — recitedसुनायीतत्-पुराणस्य (tat-purāṇasya) — of that Purāṇaउस पुराणकीताम् (tām) — thatउसस्त्रियम् (striyam) — womanस्त्रीको

Verse 31

३१31 इत्थं तस्मिन् महाक्षेत्रे तस्मादेव द्विजोत्तमात्। कथां शिवपुराणस्य सा शुश्राव महोत्तमाम्॥ ३१

itthaṃ tasmin mahākṣetre tasmādeva dvijottamāt | kathāṃ śivapurāṇasya sā śuśrāva mahottamām 31 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.31. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v31. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार उस महान् तीर्थमें उसने उसी श्रेष्ठ ब्राह्मणसे शिवपुराणकी अत्यन्त उत्तम कथा सुनी।

In this way, in that great holy place, she heard the most excellent story of the Śiva Purāṇa from that very best of brahmins.

Word by wordपदार्थ

इत्थम् (ittham) — in this wayइस प्रकारतस्मिन् (tasmin) — in thatउसमहा-क्षेत्रे (mahā-kṣetre) — great holy placeमहान् तीर्थमेंतस्मात् (tasmāt) — from thatउसीएव (eva) — veryहीद्विज-उत्तमात् (dvija-uttamāt) — best of brahminsश्रेष्ठ ब्राह्मणसेकथाम् (kathām) — storyकथाशिव-पुराणस्य (śiva-purāṇasya) — of the Śiva Purāṇaशिवपुराणकीसा (sā) — sheउसनेशुश्राव (śuśrāva) — heardसुनीमहा-उत्तमाम् (mahā-uttamām) — most excellentअत्यन्त उत्तम

Verse 32

३२32 भक्तिज्ञानविरागाणां वर्धिनीं मुक्तिदायिनीम्। बभूव सुकृतार्था सा श्रुत्वा तां सत्कथां पराम्॥ ३२

bhaktijñānavirāgāṇāṃ vardhinīṃ muktidāyinīm | babhūva sukṛtārthā sā śrutvā tāṃ satkathāṃ parām 32 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.32. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v32. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह कथा भक्ति, ज्ञान और वैराग्यको बढ़ानेवाली और मुक्ति देनेवाली है। उस परम उत्तम कथाको सुनकर वह पूरी तरह कृतार्थ हो गयी।

That story makes devotion, knowledge and dispassion grow, and it gives freedom. Having heard that supreme holy story, she became wholly fulfilled.

Word by wordपदार्थ

भक्ति-ज्ञान-विरागाणाम् (bhakti-jñāna-virāgāṇām) — devotion, knowledge and dispassionभक्ति, ज्ञान और वैराग्यकोवर्धिनीम् (vardhinīm) — makes growबढ़ानेवालीमुक्ति-दायिनीम् (mukti-dāyinīm) — gives freedomमुक्ति देनेवालीबभूव (babhūva) — becameहो गयीसु-कृत-अर्था (su-kṛta-arthā) — wholly fulfilledपूरी तरह कृतार्थसा (sā) — sheवहश्रुत्वा (śrutvā) — having heardसुनकरताम् (tām) — thatउससत्-कथाम् (sat-kathām) — holy storyउत्तम कथाकोपराम् (parām) — supremeपरम

Verse 33

३३33 सद्गुरोस्तस्य कृपया शुद्धचित्ता च सा द्रुतम्। शिवानुग्रहतः शम्भोः रूपध्यानमवाप ह॥ ३३

sadgurostasya kṛpayā śuddhacittā ca sā drutam | śivānugrahataḥ śambhoḥ rūpadhyānamavāpa ha 33 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.33. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v33. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उस सच्चे गुरुकी कृपासे उसका मन शीघ्र शुद्ध हो गया। शिवकी कृपासे उसने सचमुच शम्भुके रूपका ध्यान पा लिया।

By the kindness of that true teacher she quickly became pure in mind. By Śiva's grace she truly gained meditation on Śambhu's form.

Word by wordपदार्थ

सत्-गुरोः (sat-guroḥ) — of the true teacherसच्चे गुरुकीतस्य (tasya) — thatउसकृपया (kṛpayā) — by the kindnessकृपासेशुद्ध-चित्ता (śuddha-cittā) — pure in mindशुद्ध मनवालीच (ca) — andऔरसा (sā) — sheवहद्रुतम् (drutam) — quicklyशीघ्रशिव-अनुग्रहतः (śiva-anugrahataḥ) — by Śiva's graceशिवकी कृपासेशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuशम्भुकेरूप-ध्यानम् (rūpa-dhyānam) — meditation on the formरूपका ध्यानअवाप (avāpa) — gainedपा लियाह (ha) — trulyसचमुच

Verse 34

३४34 इत्थं सद्गुरुमाश्रित्य सा प्राप्तशिवसन्मतिः। दध्यौ मुहुर्मुहुः शम्भोश्चिदानन्दमयं वपुः॥ ३४

itthaṃ sadgurumāśritya sā prāptaśivasanmatiḥ | dadhyau muhurmuhuḥ śambhościdānandamayaṃ vapuḥ 34 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.34. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v34. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार सच्चे गुरुका आश्रय लेकर उसने शिवमें लगी उत्तम बुद्धि पायी। वह बार-बार शम्भुके चेतना और आनन्दसे बने रूपका ध्यान करती रही।

In this way she took refuge in the true teacher and gained a good mind turned to Śiva. Again and again she meditated on Śambhu's form, made of consciousness and bliss.

Word by wordपदार्थ

इत्थम् (ittham) — in this wayइस प्रकारसत्-गुरुम् (sat-gurum) — the true teacherसच्चे गुरुकाआश्रित्य (āśritya) — took refuge inआश्रय लेकरसा (sā) — sheवहप्राप्त-शिव-सत्-मतिः (prāpta-śiva-sat-matiḥ) — gained a good mind turned to Śivaशिवमें लगी उत्तम बुद्धि पायीदध्यौ (dadhyau) — meditatedध्यान करती रहीमुहुः (muhuḥ) — againबारमुहुः (muhuḥ) — and againबारशम्भोः (śambhoḥ) — Śambhu'sशम्भुकेचित्-आनन्द-मयम् (cit-ānanda-mayam) — made of consciousness and blissचेतना और आनन्दसे बनेवपुः (vapuḥ) — formरूपका

Verse 35

३५35 स्नात्वा तीर्थजले नित्यं जटावल्कलधारिणी। भस्मोद्धूलितसर्वाङ्गी रुद्राक्षकृतभूषणा॥ ३५

snātvā tīrthajale nityaṃ jaṭāvalkaladhāriṇī | bhasmoddhūlitasarvāṅgī rudrākṣakṛtabhūṣaṇā 35 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.35. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v35. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह प्रतिदिन तीर्थके जलमें स्नान करती थी। वह जटा और वल्कल धारण करती थी। उसके पूरे शरीरपर भस्म मली रहती थी और रुद्राक्ष ही उसके गहने थे।

Every day she bathed in the holy water. She wore matted hair and bark cloth. Her whole body was smeared with ash, and rudrākṣa beads were her ornaments.

Word by wordपदार्थ

स्नात्वा (snātvā) — bathedस्नान करती थीतीर्थ-जले (tīrtha-jale) — in the holy waterतीर्थके जलमेंनित्यम् (nityam) — every dayप्रतिदिनजटा-वल्कल-धारिणी (jaṭā-valkala-dhāriṇī) — wore matted hair and bark clothजटा और वल्कल धारण करती थीभस्म-उद्धूलित-सर्व-अङ्गी (bhasma-uddhūlita-sarva-aṅgī) — her whole body smeared with ashपूरे शरीरपर भस्म मलीरुद्राक्ष-कृत-भूषणा (rudrākṣa-kṛta-bhūṣaṇā) — rudrākṣa beads her ornamentsरुद्राक्ष ही उसके गहने

Verse 36

३६36 शिवनामजपासक्ता वाग्यता मितभोजना। गुरूपदिष्टमार्गेण सा शिवं समतोषयत्॥ ३६

śivanāmajapāsaktā vāgyatā mitabhojanā | gurūpadiṣṭamārgeṇa sā śivaṃ samatoṣayat 36 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.36. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v36. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह शिवनामके जपमें लगी रहती थी। वह वाणीको संयममें रखती और थोड़ा भोजन करती थी। गुरुके बताये मार्गसे उसने शिवको प्रसन्न किया।

She was devoted to repeating Śiva's name. She held back her speech and ate little. By the way her teacher taught, she pleased Śiva.

Word by wordपदार्थ

शिव-नाम-जप-आसक्ता (śiva-nāma-japa-āsaktā) — devoted to repeating Śiva's nameशिवनामके जपमें लगीवाक्-यता (vāk-yatā) — held back her speechवाणीको संयममें रखतीमित-भोजना (mita-bhojanā) — ate littleथोड़ा भोजन करतीगुरु-उपदिष्ट-मार्गेण (guru-upadiṣṭa-mārgeṇa) — by the way her teacher taughtगुरुके बताये मार्गसेसा (sā) — sheउसनेशिवम् (śivam) — Śivaशिवकोसमतोषयत् (samatoṣayat) — pleasedप्रसन्न किया

Verse 37

३७37 एवं तस्याश्चञ्चुलायाः कुर्वन्त्या ध्यानमुत्तमम्। बहुकालो व्यतीयाय शम्भोस्तत्रैव शौनक॥ ३७

evaṃ tasyāścañculāyāḥ kurvantyā dhyānamuttamam | bahukālo vyatīyāya śambhostatraiva śaunaka 37 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.37. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v37. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे शौनक! इस प्रकार वहीं शम्भुका उत्तम ध्यान करते हुए उस चंचुलाका बहुत समय बीत गया।

Śaunaka, thus a long time passed for that Cañculā right there, while she did excellent meditation on Śambhu.

Word by wordपदार्थ

एवम् (evam) — thusइस प्रकारतस्याः (tasyāḥ) — for thatउसचञ्चुलायाः (cañculāyāḥ) — Cañculāचंचुलाकाकुर्वन्त्याः (kurvantyāḥ) — while she didकरते हुएध्यानम् (dhyānam) — meditationध्यानउत्तमम् (uttamam) — excellentउत्तमबहु-कालः (bahu-kālaḥ) — a long timeबहुत समयव्यतीयाय (vyatīyāya) — passedबीत गयाशम्भोः (śambhoḥ) — on Śambhuशम्भुकातत्र (tatra) — thereवहाँएव (eva) — rightहीशौनक (śaunaka) — Śaunakaहे शौनक

Verse 38

३८38 अथ कालेन पूर्णेन भक्तित्रिकसमन्विता। समुत्ससर्ज देहं स्वमनायासेन चञ्चुला॥ ३८

atha kālena pūrṇena bhaktitrikasamanvitā | samutsasarja dehaṃ svamanāyāsena cañculā 38 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.38. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v38. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर समय पूरा होनेपर भक्ति, ज्ञान और वैराग्य तीनोंसे युक्त चंचुलाने बिना कष्टके अपना शरीर त्याग दिया।

Then, when her time was full, Cañculā, who had the three, devotion, knowledge and dispassion, gave up her own body without pain.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenफिरकालेन (kālena) — when her timeसमयपूर्णेन (pūrṇena) — was fullपूरा होनेपरभक्ति-त्रिक-समन्विता (bhakti-trika-samanvitā) — who had the three, devotion, knowledge and dispassionभक्ति, ज्ञान और वैराग्य तीनोंसे युक्तसमुत्ससर्ज (samutsasarja) — gave upत्याग दियादेहम् (deham) — bodyशरीरस्वम् (svam) — her ownअपनाअनायासेन (anāyāsena) — without painबिना कष्टकेचञ्चुला (cañculā) — Cañculāचंचुलाने

Verse 39

३९39 विमानं द्रुतमायान्तं प्रेषितं त्रिपुरारिणा। दिव्यं स्वगणसंयुक्तं नानाशोभासमन्वितम्॥ ३९

vimānaṃ drutamāyāntaṃ preṣitaṃ tripurāriṇā | divyaṃ svagaṇasaṃyuktaṃ nānāśobhāsamanvitam 39 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.39. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v39. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

त्रिपुरारिका भेजा हुआ एक दिव्य विमान शीघ्र आया। वह उनके अपने गणोंके साथ था और अनेक प्रकारकी शोभासे युक्त था।

A divine sky-chariot came quickly, sent by the enemy of Tripura. It came with his own attendants and was full of many kinds of beauty.

Word by wordपदार्थ

विमानम् (vimānam) — a sky-chariotविमानद्रुतम् (drutam) — quicklyशीघ्रआयान्तम् (āyāntam) — cameआयाप्रेषितम् (preṣitam) — sentभेजा हुआत्रिपुर-अरिणा (tripura-ariṇā) — by the enemy of Tripuraत्रिपुरारिकादिव्यम् (divyam) — divineदिव्यस्व-गण-संयुक्तम् (sva-gaṇa-saṃyuktam) — with his own attendantsउनके अपने गणोंके साथनाना-शोभा-समन्वितम् (nānā-śobhā-samanvitam) — full of many kinds of beautyअनेक प्रकारकी शोभासे युक्त

Verse 40

४०40 अथ तत्र समारूढा महेशानुचरैर्वरैः। नीता शिवपुरीं सद्यो ध्वस्तसर्वमला च सा॥ ४०

atha tatra samārūḍhā maheśānucarairvaraiḥ | nītā śivapurīṃ sadyo dhvastasarvamalā ca sā 40 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.40. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v40. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तब वह उसपर बैठी। उसके सारे मल नष्ट हो गये थे। महेशके श्रेष्ठ सेवक उसे तुरंत शिवपुरीमें ले गये।

Then she sat on it, all her impurities destroyed. Maheśa's excellent attendants took her at once to Śiva's city.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenतबतत्र (tatra) — on itउसपरसमारूढा (samārūḍhā) — satबैठीमहेश-अनुचरैः (maheśa-anucaraiḥ) — Maheśa's attendantsमहेशके सेवकवरैः (varaiḥ) — excellentश्रेष्ठनीता (nītā) — tookले गयेशिव-पुरीम् (śiva-purīm) — to Śiva's cityशिवपुरीमेंसद्यः (sadyaḥ) — at onceतुरंतध्वस्त-सर्व-मला (dhvasta-sarva-malā) — all her impurities destroyedजिसके सारे मल नष्ट हो गये थेच (ca) — andऔरसा (sā) — sheवह

Verse 41

४१41 दिव्यरूपधरा दिव्या दिव्यावयवशालिनी। चन्द्रार्धशेखरा गौरी विलसद्दिव्यभूषणा॥ ४१

divyarūpadharā divyā divyāvayavaśālinī | candrārdhaśekharā gaurī vilasaddivyabhūṣaṇā 41 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.41. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v41. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अब उसका रूप दिव्य था। वह दिव्य थी, उसके अंग दिव्य थे। उसके मस्तकपर अर्धचन्द्र था। वह गोरी थी और उसके दिव्य गहने चमक रहे थे।

She now had a divine form. She was divine, with divine limbs. A half-moon was on her head. She was fair, and her divine ornaments shone.

Word by wordपदार्थ

दिव्य-रूप-धरा (divya-rūpa-dharā) — had a divine formदिव्य रूपवालीदिव्या (divyā) — divineदिव्यदिव्य-अवयव-शालिनी (divya-avayava-śālinī) — with divine limbsदिव्य अंगोंवालीचन्द्र-अर्ध-शेखरा (candra-ardha-śekharā) — a half-moon on her headमस्तकपर अर्धचन्द्रगौरी (gaurī) — fairगोरीविलसत्-दिव्य-भूषणा (vilasat-divya-bhūṣaṇā) — her divine ornaments shoneचमकते दिव्य गहनोंवाली

Verse 42

४२42 गत्वा तत्र महादेवं सा ददर्श त्रिलोचनम्। विष्णुब्रह्मादिभिर्देवैः सेव्यमानं सनातनम्॥ ४२

gatvā tatra mahādevaṃ sā dadarśa trilocanam | viṣṇubrahmādibhirdevaiḥ sevyamānaṃ sanātanam 42 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.42. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v42. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वहाँ जाकर उसने तीन नेत्रोंवाले सनातन महादेवको देखा। विष्णु, ब्रह्मा आदि देवता उनकी सेवा कर रहे थे।

Going there, she saw Mahādeva, the three-eyed, the eternal one, served by Viṣṇu, Brahmā and the other gods.

Word by wordपदार्थ

गत्वा (gatvā) — goingजाकरतत्र (tatra) — thereवहाँमहादेवम् (mahādevam) — Mahādevaमहादेवकोसा (sā) — sheउसनेददर्श (dadarśa) — sawदेखात्रि-लोचनम् (tri-locanam) — the three-eyedतीन नेत्रोंवालेविष्णु-ब्रह्म-आदिभिः (viṣṇu-brahma-ādibhiḥ) — by Viṣṇu, Brahmā and the otherविष्णु, ब्रह्मा आदिदेवैः (devaiḥ) — godsदेवतासेव्यमानम् (sevyamānam) — servedसेवा कर रहे थेसनातनम् (sanātanam) — the eternal oneसनातन

Verse 43

४३43 गणेशभृङ्गिनन्दीशवीरभद्रेश्वरादिभिः। उपास्यमानं सद्भक्त्या कोटिसूर्यसमप्रभम्॥ ४३

gaṇeśabhṛṅginandīśavīrabhadreśvarādibhiḥ | upāsyamānaṃ sadbhaktyā koṭisūryasamaprabham 43 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.43. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v43. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

गणेश, भृंगी, नन्दीश, वीरभद्रेश्वर आदि सच्ची भक्तिसे उनकी उपासना कर रहे थे। वे करोड़ों सूर्योंके समान तेजस्वी थे।

Gaṇeśa, Bhṛṅgī, Nandīśa, the lord Vīrabhadra and others worshipped him with true devotion. He shone like ten million suns.

Word by wordपदार्थ

गणेश-भृङ्गि-नन्दीश-वीरभद्र-ईश्वर-आदिभिः (gaṇeśa-bhṛṅgi-nandīśa-vīrabhadra-īśvara-ādibhiḥ) — by Gaṇeśa, Bhṛṅgī, Nandīśa, the lord Vīrabhadra and othersगणेश, भृंगी, नन्दीश, वीरभद्रेश्वर आदिउपास्यमानम् (upāsyamānam) — worshippedउपासना कर रहे थेसत्-भक्त्या (sat-bhaktyā) — with true devotionसच्ची भक्तिसेकोटि-सूर्य-सम-प्रभम् (koṭi-sūrya-sama-prabham) — shone like ten million sunsकरोड़ों सूर्योंके समान तेजस्वी

Verse 44

४४44 नीलग्रीवं पञ्चवक्त्रं त्र्यम्बकं चन्द्रशेखरम्। वामाङ्गे बिभ्रतं गौरीं विद्युत्पुञ्जसमप्रभाम्॥ ४४

nīlagrīvaṃ pañcavaktraṃ tryambakaṃ candraśekharam | vāmāṅge bibhrataṃ gaurīṃ vidyutpuñjasamaprabhām 44 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.44. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v44. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उनका कण्ठ नीला था। उनके पाँच मुख और तीन नेत्र थे, और मस्तकपर चन्द्रमा था। अपने बायें अंगमें उन्होंने गौरीको धारण कर रखा था, जो बिजलीके समूहके समान चमक रही थीं।

His throat was blue. He had five faces and three eyes, and the moon on his head. On his left side he held Gaurī, who shone like a mass of lightning.

Word by wordपदार्थ

नील-ग्रीवम् (nīla-grīvam) — his throat was blueनीले कण्ठवालेपञ्च-वक्त्रम् (pañca-vaktram) — five facesपाँच मुखवालेत्र्यम्बकम् (tryambakam) — three eyesतीन नेत्रोंवालेचन्द्र-शेखरम् (candra-śekharam) — the moon on his headमस्तकपर चन्द्रमावाम-अङ्गे (vāma-aṅge) — on his left sideबायें अंगमेंबिभ्रतम् (bibhratam) — heldधारण कर रखा थागौरीम् (gaurīm) — Gaurīगौरीकोविद्युत्-पुञ्ज-सम-प्रभाम् (vidyut-puñja-sama-prabhām) — shone like a mass of lightningबिजलीके समूहके समान चमकती

Verse 45

४५45 कर्पूरगौरं गौरीशं सर्वालङ्कारधारिणम्। सितभस्मलसद्देहं सितवस्त्रं महोज्ज्वलम्॥ ४५

karpūragauraṃ gaurīśaṃ sarvālaṅkāradhāriṇam | sitabhasmalasaddehaṃ sitavastraṃ mahojjvalam 45 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.45. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v45. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

गौरीके स्वामी कपूरके समान गोरे थे और सब गहने धारण किये थे। उनका शरीर सफेद भस्मसे चमक रहा था। वे सफेद वस्त्र पहने थे और अत्यन्त उज्ज्वल थे।

The lord of Gaurī was white as camphor and wore every ornament. His body gleamed with white ash. He wore white clothes and was very bright.

Word by wordपदार्थ

कर्पूर-गौरम् (karpūra-gauram) — white as camphorकपूरके समान गोरेगौरी-ईशम् (gaurī-īśam) — the lord of Gaurīगौरीके स्वामीसर्व-अलङ्कार-धारिणम् (sarva-alaṅkāra-dhāriṇam) — wore every ornamentसब गहने धारण कियेसित-भस्म-लसत्-देहम् (sita-bhasma-lasat-deham) — his body gleamed with white ashसफेद भस्मसे चमकते शरीरवालेसित-वस्त्रम् (sita-vastram) — wore white clothesसफेद वस्त्र पहनेमहा-उज्ज्वलम् (mahā-ujjvalam) — very brightअत्यन्त उज्ज्वल

Verse 46

४६46 दृष्ट्वैवं शङ्करं नारी सा मुमोदाति चञ्चुला। सुसम्भ्रमान्महाप्रीता प्रणनाम पुनः पुनः॥ ४६

dṛṣṭvaivaṃ śaṅkaraṃ nārī sā mumodāti cañculā | susambhramānmahāprītā praṇanāma punaḥ punaḥ 46 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.46. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v46. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

शंकरको इस प्रकार देखकर वह स्त्री चंचुला बहुत आनन्दित हुई। अत्यन्त प्रेमसे भरकर उसने बड़ी उतावलीसे बार-बार प्रणाम किया।

Seeing Śaṅkara like this, that woman Cañculā rejoiced greatly. Full of love, in great haste, she bowed again and again.

Word by wordपदार्थ

दृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — seeingदेखकरएवम् (evam) — like thisइस प्रकारशङ्करम् (śaṅkaram) — Śaṅkaraशंकरकोनारी (nārī) — womanस्त्रीसा (sā) — thatवहमुमोद (mumoda) — rejoicedआनन्दित हुईअति (ati) — greatlyबहुतचञ्चुला (cañculā) — Cañculāचंचुलासु-सम्भ्रमात् (su-sambhramāt) — in great hasteबड़ी उतावलीसेमहा-प्रीता (mahā-prītā) — full of loveअत्यन्त प्रेमसे भरकरप्रणनाम (praṇanāma) — bowedप्रणाम कियापुनः (punaḥ) — againबारपुनः (punaḥ) — and againबार

Verse 47

४७47 साञ्जलिः सा मुदा प्रेम्णा सन्तुष्टा च विनीतका। आनन्दाश्रुजलैर्युक्ता रोमहर्षसमन्विता॥ ४७

sāñjaliḥ sā mudā premṇā santuṣṭā ca vinītakā | ānandāśrujalairyuktā romaharṣasamanvitā 47 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.47. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v47. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह हाथ जोड़े खड़ी थी। वह आनन्द और प्रेमसे सन्तुष्ट और विनम्र थी। उसकी आँखें आनन्दके आँसुओंसे भरी थीं और वह रोमांचित थी।

She stood with joined palms, content with joy and love, and humble. Tears of joy filled her eyes, and her hair stood on end.

Word by wordपदार्थ

स-अञ्जलिः (sa-añjaliḥ) — with joined palmsहाथ जोड़ेसा (sā) — sheवहमुदा (mudā) — with joyआनन्दप्रेम्णा (premṇā) — with loveप्रेमसेसन्तुष्टा (santuṣṭā) — contentसन्तुष्टच (ca) — andऔरविनीतका (vinītakā) — humbleविनम्रआनन्द-अश्रु-जलैः (ānanda-aśru-jalaiḥ) — with tears of joyआनन्दके आँसुओंसेयुक्ता (yuktā) — filledभरीरोम-हर्ष-समन्विता (roma-harṣa-samanvitā) — her hair stood on endरोमांचित

Verse 48

४८48 अथ सा वै करुणया पार्वत्या शङ्करेण च। समानीतोपकण्ठं हि सुदृष्ट्या च विलोकिता॥ ४८

atha sā vai karuṇayā pārvatyā śaṅkareṇa ca | samānītopakaṇṭhaṃ hi sudṛṣṭyā ca vilokitā 48 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.48. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v48. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तब पार्वती और शंकर करुणापूर्वक उसे अपने पास ले आये और कृपादृष्टिसे उसे देखा।

Then, with kindness, Pārvatī and Śaṅkara brought her close to them and looked upon her with a kind look.

Word by wordपदार्थ

अथ (atha) — thenतबसा (sā) — sheउसेवै (vai) — indeedहीकरुणया (karuṇayā) — with kindnessकरुणापूर्वकपार्वत्या (pārvatyā) — Pārvatīपार्वतीशङ्करेण (śaṅkareṇa) — Śaṅkaraशंकरच (ca) — andऔरसमानीता (samānītā) — broughtले आयेउपकण्ठम् (upakaṇṭham) — close to themअपने पासहि (hi) — indeedहीसु-दृष्ट्या (su-dṛṣṭyā) — with a kind lookकृपादृष्टिसेच (ca) — andऔरविलोकिता (vilokitā) — looked upon herदेखा

Verse 49

४९49 पार्वत्या सा कृता प्रीत्या स्वसखी दिव्यरूपिणी। दिव्यसौख्यान्विता तत्र चञ्चुला बिन्दुगप्रिया॥ ४९

pārvatyā sā kṛtā prītyā svasakhī divyarūpiṇī | divyasaukhyānvitā tatra cañculā bindugapriyā 49 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.49. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v49. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पार्वतीने प्रेमसे बिन्दुगकी पत्नी चंचुलाको अपनी सखी बना लिया। अब चंचुलाका रूप दिव्य था और वहाँ वह दिव्य सुखसे भरी रहती थी।

Pārvatī lovingly made Cañculā, Binduga's wife, her own friend. Cañculā now had a divine form, and there she was filled with divine happiness.

Word by wordपदार्थ

पार्वत्या (pārvatyā) — Pārvatīपार्वतीनेसा (sā) — herउसेकृता (kṛtā) — madeबना लियाप्रीत्या (prītyā) — lovinglyप्रेमसेस्व-सखी (sva-sakhī) — her own friendअपनी सखीदिव्य-रूपिणी (divya-rūpiṇī) — had a divine formदिव्य रूपवालीदिव्य-सौख्य-अन्विता (divya-saukhya-anvitā) — filled with divine happinessदिव्य सुखसे भरीतत्र (tatra) — thereवहाँचञ्चुला (cañculā) — Cañculāचंचुलाबिन्दुग-प्रिया (binduga-priyā) — Binduga's wifeबिन्दुगकी पत्नी

Verse 50

५०50 तस्मिँल्लोके परानन्दघनज्योतिषि शाश्वते। लब्ध्वा निवासमचलं लेभे सुखमनाहतम्॥ ५०

tasmim̐lloke parānandaghanajyotiṣi śāśvate | labdhvā nivāsamacalaṃ lebhe sukhamanāhatam 50 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 4.50. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-four-chanchula-sadgati#v50. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह लोक सनातन है और परम आनन्दसे भरी ज्योति है। वहाँ अटल निवास पाकर उसने अखण्ड सुख पाया।

That world is eternal, a light full of highest bliss. She found a lasting home there and gained unbroken happiness.

Word by wordपदार्थ

तस्मिन् (tasmin) — thatउसलोके (loke) — worldलोकमेंपर-आनन्द-घन-ज्योतिषि (para-ānanda-ghana-jyotiṣi) — a light full of highest blissपरम आनन्दसे भरी ज्योतिशाश्वते (śāśvate) — eternalसनातनलब्ध्वा (labdhvā) — foundपाकरनिवासम् (nivāsam) — a homeनिवासअचलम् (acalam) — lastingअटललेभे (lebhe) — gainedपायासुखम् (sukham) — happinessसुखअनाहतम् (anāhatam) — unbrokenअखण्ड

❁ ❁ ❁

इति श्रीस्कान्दे महापुराणे शिवपुराणमाहात्म्ये चञ्चुलासद्गतिवर्णनं नाम चतुर्थोऽध्यायः ॥ ४ ॥

Thus ends the fourth chapter, called "The Description of Cañculā's Good End," in the Glory of the Śiva Purāṇa, in the glorious Skanda Mahāpurāṇa.

॥ इस प्रकार श्रीस्कन्दमहापुराणके अन्तर्गत शिवपुराणमाहात्म्यमें चंचुलासद्गतिवर्णन नामक चौथा अध्याय पूर्ण हुआ॥ ४॥

Translated and edited by Gaurav Verma under the site's published method. The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. अनुवाद और सम्पादन: Gaurav Verma — प्रकाशन-पद्धति देखें। संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.