Śrī Śiva Mahāpurāṇa माहात्म्य Chapter 2

॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥    ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥

श्रीशिवमहापुराण

माहात्म्य
Chapter Two · Devarāja Reaches Śiva's World by Hearing the Śiva Purāṇa · Verses 1–40

अथ द्वितीयोऽध्यायः

Śaunaka thanks Sūta for the wonderful story and asks which sinners of the Kali age it can make pure. Sūta says this Purāṇa is a sacrifice of knowledge that cleans even the greedy, the cruel, the cheats and those who live on stolen wealth. He then tells an old story. In a town of the Kirātas lived a poor, ignorant brahmin named Devarāja, who sold liquor, gave up his daily rites and cheated those who trusted him. He killed people of every class for their money. He fell for a courtesan named Śobhāvatī and lived with her as if they were married. One night he killed his mother, his father and his wife as they slept, and gave all their wealth to her. By chance he came to Pratiṣṭhāna, fell ill with fever in a Śiva temple, and for a month kept hearing the Śiva Purāṇa told there. When he died, Yama's servants dragged him to Yama's city. But Śiva's attendants came from Śiva's world, beat Yama's servants, freed him and set him in a wonderful sky-chariot. Yama came out, honoured them and asked nothing, out of fear. They took Devarāja to Kailāsa and gave him to Śiva. So even the worst sinner, the killer of his own family, was freed in a moment in Śiva's highest abode, just by hearing this story. शौनकजी सूतजीको इस अद्भुत कथाके लिये धन्यवाद देते हैं और पूछते हैं कि कलियुगके कौन-कौन पापी इससे शुद्ध होते हैं। सूतजी कहते हैं कि यह पुराण ज्ञानयज्ञ है; यह लोभी, क्रूर, छली और दूसरोंका धन खानेवालोंको भी शुद्ध कर देता है। फिर वे एक पुरानी कथा सुनाते हैं। किरातोंके नगरमें देवराज नामका एक गरीब, अज्ञानी ब्राह्मण रहता था। वह शराब बेचता था, सन्ध्या-स्नान छोड़ चुका था और भरोसा करनेवालोंको ठगता था। उसने धनके लिये सब वर्णोंके लोगोंको मारा। वह शोभावती नामकी वेश्यापर मोहित हुआ और उसके साथ पति-पत्नीकी तरह रहने लगा। एक रात उसने सोते हुए माता, पिता और पत्नीको मार डाला और उनका सारा धन उसे दे दिया। संयोगसे वह प्रतिष्ठान पहुँचा, वहाँ एक शिवालयमें ज्वरसे पीड़ित पड़ा रहा और महीनेभर शिवपुराणकी कथा सुनता रहा। मरनेपर यमके दूत उसे बाँधकर यमपुरी ले गये। पर शिवलोकसे शिवके गण आये, यमदूतोंको पीटा, उसे छुड़ाया और एक अद्भुत विमानमें बिठाया। यमराजने बाहर आकर उनकी पूजा की और डरके मारे कुछ नहीं पूछा। गण देवराजको कैलास ले जाकर शिवको सौंप आये। इस तरह माता-पिता और पत्नीका हत्यारा वह पापी भी इस कथाको सुननेभरसे शिवके परम धाममें क्षणभरमें मुक्त हो गया।

Begin verses ↓

शौनक उवाच — Śaunaka said: शौनकजी बोले:

Verse 1

१1 सूत सूत महाभाग धन्यस्त्वं परमार्थवित्। अद्भुतेयं कथा दिव्या श्राविता कृपया हि नः॥ १

sūta sūta mahābhāga dhanyastvaṃ paramārthavit | adbhuteyaṃ kathā divyā śrāvitā kṛpayā hi naḥ 1 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.1. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v1. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हे सूतजी! हे महाभाग सूतजी! आप धन्य हैं, आप परमार्थको जानते हैं। आपने कृपा करके हमें यह अद्भुत, दिव्य कथा सुनायी।

Sūta, Sūta, most fortunate one! You are blessed, and you know the highest truth. In your kindness you have told us this wonderful, divine story.

Word by wordपदार्थ

सूत (sūta) — Sūtaसूतजीसूत (sūta) — Sūtaसूतजीमहा-भाग (mahā-bhāga) — most fortunate oneमहाभागधन्यः (dhanyaḥ) — blessedधन्यत्वम् (tvam) — you areआपपरम-अर्थ-वित् (parama-artha-vit) — you know the highest truthपरमार्थको जाननेवालेअद्भुता (adbhutā) — wonderfulअद्भुतइयम् (iyam) — thisयहकथा (kathā) — storyकथादिव्या (divyā) — divineदिव्यश्राविता (śrāvitā) — you have toldसुनायीकृपया (kṛpayā) — in your kindnessकृपा करकेहि (hi) — trulyसचमुचनः (naḥ) — usहमें

Verse 2

२2 अघौघविध्वंसकरी मनःशुद्धिविधायिनी। शिवसन्तोषजननी कथेयं नः श्रुताद्भुता॥ २

aghaughavidhvaṃsakarī manaḥśuddhividhāyinī | śivasantoṣajananī katheyaṃ naḥ śrutādbhutā 2 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.2. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v2. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

हमने यह अद्भुत कथा सुनी। यह पापोंके समूहका नाश करती है, मनको शुद्ध करती है और शिवको प्रसन्न करती है।

We have heard this wonderful story. It destroys floods of sin. It makes the mind pure. It pleases Śiva.

Word by wordपदार्थ

अघ-ओघ-विध्वंस-करी (agha-ogha-vidhvaṃsa-karī) — it destroys floods of sinपापोंके समूहका नाश करनेवालीमनः-शुद्धि-विधायिनी (manaḥ-śuddhi-vidhāyinī) — it makes the mind pureमनको शुद्ध करनेवालीशिव-सन्तोष-जननी (śiva-santoṣa-jananī) — it pleases Śivaशिवको प्रसन्न करनेवालीकथा (kathā) — storyकथाइयम् (iyam) — thisयहनः (naḥ) — by usहमनेश्रुता (śrutā) — has been heardसुनीअद्भुता (adbhutā) — wonderfulअद्भुत

Verse 3

३3 एतत्कथासमानं न भुवि किञ्चित् परात्परम्। निश्चयेनेति विज्ञातमस्माभिः कृपया तव॥ ३

etatkathāsamānaṃ na bhuvi kiñcit parātparam | niścayeneti vijñātamasmābhiḥ kṛpayā tava 3 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.3. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v3. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

पृथ्वीपर इस कथाके समान श्रेष्ठसे भी श्रेष्ठ कुछ भी नहीं है। आपकी कृपासे हमने यह निश्चयपूर्वक जान लिया है।

On earth there is nothing equal to this story, nothing higher than the highest. By your kindness we have come to know this for certain.

Word by wordपदार्थ

एतत्-कथा-समानम् (etat-kathā-samānam) — equal to this storyइस कथाके समानन (na) — nothingनहींभुवि (bhuvi) — on earthपृथ्वीपरकिञ्चित् (kiñcit) — anythingकुछ भीपरात्-परम् (parāt-param) — higher than the highestश्रेष्ठसे भी श्रेष्ठनिश्चयेन (niścayena) — for certainनिश्चयपूर्वकइति (iti) — thisयहविज्ञातम् (vijñātam) — have come to knowजान लिया हैअस्माभिः (asmābhiḥ) — weहमनेकृपया (kṛpayā) — by the kindnessकृपासेतव (tava) — yourआपकी

Verse 4

४4 के के विशुध्यन्त्यनया कथया पापिनः कलौ। वद तान् कृपया सूत कृतार्थं भुवनं कुरु॥ ४

ke ke viśudhyantyanayā kathayā pāpinaḥ kalau | vada tān kṛpayā sūta kṛtārthaṃ bhuvanaṃ kuru 4 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.4. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v4. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कलियुगमें कौन-कौनसे पापी इस कथासे शुद्ध होते हैं? हे सूतजी! कृपा करके उन्हें बताइये और जगत्‌को कृतार्थ कीजिये।

Which sinners in the Kali age become pure by this story? Sūta, kindly tell us who they are, and so make the world fulfilled.

Word by wordपदार्थ

के (ke) — whichकौनके (ke) — whichकौनविशुध्यन्ति (viśudhyanti) — become pureशुद्ध होते हैंअनया (anayā) — by thisइसकथया (kathayā) — storyकथासेपापिनः (pāpinaḥ) — sinnersपापीकलौ (kalau) — in the Kali ageकलियुगमेंवद (vada) — tellबताइयेतान् (tān) — themउन्हेंकृपया (kṛpayā) — kindlyकृपा करकेसूत (sūta) — Sūtaसूतजीकृत-अर्थम् (kṛta-artham) — fulfilledकृतार्थभुवनम् (bhuvanam) — the worldजगत्‌कोकुरु (kuru) — makeकीजिये

सूत उवाच — Sūta said: सूतजी बोले:

Verse 5

५5 ये मानवाः पापकृतो दुराचाररताः खलाः। कामादिनिरता नित्यं तेऽपि शुध्यन्त्यनेन वै॥ ५

ye mānavāḥ pāpakṛto durācāraratāḥ khalāḥ | kāmādiniratā nityaṃ te'pi śudhyantyanena vai 5 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.5. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v5. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो मनुष्य पाप करते हैं, दुष्ट हैं, दुराचारमें लगे हैं और सदा काम आदिमें डूबे रहते हैं, वे भी इससे निश्चय ही शुद्ध हो जाते हैं।

Some people do sin. They are wicked and given to bad conduct. They are always lost in lust and the rest. Even they surely become pure by this.

Word by wordपदार्थ

ये (ye) — thoseजोमानवाः (mānavāḥ) — peopleमनुष्यपाप-कृतः (pāpa-kṛtaḥ) — who do sinपाप करनेवालेदुराचार-रताः (durācāra-ratāḥ) — given to bad conductदुराचारमें लगेखलाः (khalāḥ) — wickedदुष्टकाम-आदि-निरताः (kāma-ādi-niratāḥ) — lost in lust and the restकाम आदिमें डूबेनित्यम् (nityam) — alwaysसदाते (te) — theyवेअपि (api) — evenभीशुध्यन्ति (śudhyanti) — become pureशुद्ध हो जाते हैंअनेन (anena) — by thisइससेवै (vai) — surelyनिश्चय ही

Verse 6

६6 ज्ञानयज्ञः परोऽयं वै भुक्तिमुक्तिप्रदः सदा। शोधनः सर्वपापानां शिवसन्तोषकारकः॥ ६

jñānayajñaḥ paro'yaṃ vai bhuktimuktipradaḥ sadā | śodhanaḥ sarvapāpānāṃ śivasantoṣakārakaḥ 6 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.6. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v6. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यह सचमुच श्रेष्ठ ज्ञानयज्ञ है। यह सदा भोग और मोक्ष देता है। यह सब पापोंको शुद्ध करता है और शिवको प्रसन्न करता है।

This is truly the highest sacrifice of knowledge. It always gives enjoyment in this world and freedom at the end. It cleans away all sins, and it pleases Śiva.

Word by wordपदार्थ

ज्ञान-यज्ञः (jñāna-yajñaḥ) — a sacrifice of knowledgeज्ञानयज्ञपरः (paraḥ) — highestश्रेष्ठअयम् (ayam) — thisयहवै (vai) — trulyसचमुचभुक्ति-मुक्ति-प्रदः (bhukti-mukti-pradaḥ) — it gives enjoyment and freedomभोग और मोक्ष देनेवालासदा (sadā) — alwaysसदाशोधनः (śodhanaḥ) — it cleans awayशुद्ध करनेवालासर्व-पापानाम् (sarva-pāpānām) — all sinsसब पापोंकोशिव-सन्तोष-कारकः (śiva-santoṣa-kārakaḥ) — it pleases Śivaशिवको प्रसन्न करनेवाला

Verse 7

७7 तृष्णाकुलाः सत्यहीनाः पितृमातृविदूषकाः। दाम्भिका हिंसका ये च तेऽपि शुध्यन्त्यनेन वै॥ ७

tṛṣṇākulāḥ satyahīnāḥ pitṛmātṛvidūṣakāḥ | dāmbhikā hiṃsakā ye ca te'pi śudhyantyanena vai 7 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.7. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v7. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो तृष्णासे व्याकुल हैं, सत्यसे रहित हैं, माता-पिताकी निन्दा करते हैं, दम्भी और हिंसक हैं, वे भी इससे निश्चय ही शुद्ध हो जाते हैं।

Some are restless with greed and without truth. They insult their father and mother. They are hypocrites and violent. Even they surely become pure by this.

Word by wordपदार्थ

तृष्णा-आकुलाः (tṛṣṇā-ākulāḥ) — restless with greedतृष्णासे व्याकुलसत्य-हीनाः (satya-hīnāḥ) — without truthसत्यसे रहितपितृ-मातृ-विदूषकाः (pitṛ-mātṛ-vidūṣakāḥ) — who insult their father and motherमाता-पिताकी निन्दा करनेवालेदाम्भिकाः (dāmbhikāḥ) — hypocritesदम्भीहिंसकाः (hiṃsakāḥ) — violentहिंसकये (ye) — whoजोच (ca) — andऔरते (te) — theyवेअपि (api) — evenभीशुध्यन्ति (śudhyanti) — become pureशुद्ध हो जाते हैंअनेन (anena) — by thisइससेवै (vai) — surelyनिश्चय ही

Verse 8

८8 स्ववर्णाश्रमधर्मेभ्यो वर्जिता मत्सरान्विताः। ज्ञानयज्ञेन तेऽनेन सम्पुनन्ति कलावपि॥ ८

svavarṇāśramadharmebhyo varjitā matsarānvitāḥ | jñānayajñena te'nena sampunanti kalāvapi 8 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.8. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v8. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो अपने वर्ण और आश्रमके धर्मोंसे रहित हैं और ईर्ष्यासे भरे हैं, वे भी कलियुगमें इस ज्ञानयज्ञसे पवित्र हो जाते हैं।

Some are cut off from the duties of their own class and stage of life, and are full of envy. Even in the Kali age they become pure by this sacrifice of knowledge.

Word by wordपदार्थ

स्व-वर्ण-आश्रम-धर्मेभ्यः (sva-varṇa-āśrama-dharmebhyaḥ) — from the duties of their own class and stage of lifeअपने वर्ण और आश्रमके धर्मोंसेवर्जिताः (varjitāḥ) — cut offरहितमत्सर-अन्विताः (matsara-anvitāḥ) — full of envyईर्ष्यासे भरेज्ञान-यज्ञेन (jñāna-yajñena) — by sacrifice of knowledgeज्ञानयज्ञसेते (te) — theyवेअनेन (anena) — thisइससम्पुनन्ति (sampunanti) — become pureपवित्र हो जाते हैंकलौ (kalau) — in the Kali ageकलियुगमेंअपि (api) — evenभी

Verse 9

९9 छलच्छद्मकरा ये च ये च क्रूराः सुनिर्दयाः। ज्ञानयज्ञेन तेऽनेन सम्पुनन्ति कलावपि॥ ९

chalacchadmakarā ye ca ye ca krūrāḥ sunirdayāḥ | jñānayajñena te'nena sampunanti kalāvapi 9 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.9. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v9. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो छल-कपट करते हैं और जो क्रूर तथा अत्यन्त निर्दयी हैं, वे भी कलियुगमें इस ज्ञानयज्ञसे पवित्र हो जाते हैं।

Some cheat and deceive. Some are cruel and utterly without pity. Even in the Kali age they become pure by this sacrifice of knowledge.

Word by wordपदार्थ

छल-छद्म-कराः (chala-chadma-karāḥ) — who cheat and deceiveछल-कपट करनेवालेये (ye) — whoजोच (ca) — andऔरये (ye) — whoजोच (ca) — andऔरक्रूराः (krūrāḥ) — cruelक्रूरसु-निर्दयाः (su-nirdayāḥ) — utterly without pityअत्यन्त निर्दयीज्ञान-यज्ञेन (jñāna-yajñena) — by sacrifice of knowledgeज्ञानयज्ञसेते (te) — theyवेअनेन (anena) — thisइससम्पुनन्ति (sampunanti) — become pureपवित्र हो जाते हैंकलौ (kalau) — in the Kali ageकलियुगमेंअपि (api) — evenभी

Verse 10

१०10 ब्रह्मस्वपुष्टाः सततं व्यभिचाररताश्च ये। ज्ञानयज्ञेन तेऽनेन सम्पुनन्ति कलावपि॥ १०

brahmasvapuṣṭāḥ satataṃ vyabhicāraratāśca ye | jñānayajñena te'nena sampunanti kalāvapi 10 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.10. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v10. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो ब्राह्मणोंके धनसे पलते हैं और जो सदा व्यभिचारमें लगे रहते हैं, वे भी कलियुगमें इस ज्ञानयज्ञसे पवित्र हो जाते हैं।

Some live on the wealth of brahmins, and some are always given to adultery. Even in the Kali age they become pure by this sacrifice of knowledge.

Word by wordपदार्थ

ब्रह्म-स्व-पुष्टाः (brahma-sva-puṣṭāḥ) — who live on the wealth of brahminsब्राह्मणोंके धनसे पलनेवालेसततम् (satatam) — alwaysसदाव्यभिचार-रताः (vyabhicāra-ratāḥ) — given to adulteryव्यभिचारमें लगेच (ca) — andऔरये (ye) — whoजोज्ञान-यज्ञेन (jñāna-yajñena) — by sacrifice of knowledgeज्ञानयज्ञसेते (te) — theyवेअनेन (anena) — thisइससम्पुनन्ति (sampunanti) — become pureपवित्र हो जाते हैंकलौ (kalau) — in the Kali ageकलियुगमेंअपि (api) — evenभी

Verse 11

११11 सदा पापरता ये च ये शठाश्च दुराशयाः। ज्ञानयज्ञेन तेऽनेन सम्पुनन्ति कलावपि॥ ११

sadā pāparatā ye ca ye śaṭhāśca durāśayāḥ | jñānayajñena te'nena sampunanti kalāvapi 11 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.11. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v11. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो सदा पापमें लगे रहते हैं और जो शठ तथा बुरी नीयतवाले हैं, वे भी कलियुगमें इस ज्ञानयज्ञसे पवित्र हो जाते हैं।

Some are always given to sin. Some are crooked and full of evil intent. Even in the Kali age they become pure by this sacrifice of knowledge.

Word by wordपदार्थ

सदा (sadā) — alwaysसदापाप-रताः (pāpa-ratāḥ) — given to sinपापमें लगेये (ye) — whoजोच (ca) — andऔरये (ye) — whoजोशठाः (śaṭhāḥ) — crookedशठच (ca) — andऔरदुराशयाः (durāśayāḥ) — with evil intentबुरी नीयतवालेज्ञान-यज्ञेन (jñāna-yajñena) — by sacrifice of knowledgeज्ञानयज्ञसेते (te) — theyवेअनेन (anena) — thisइससम्पुनन्ति (sampunanti) — become pureपवित्र हो जाते हैंकलौ (kalau) — in the Kali ageकलियुगमेंअपि (api) — evenभी

Verse 12

१२12 मलिना दुर्धियोऽशान्ता देवताद्रव्यभोजिनः। ज्ञानयज्ञेन तेऽनेन सम्पुनन्ति कलावपि॥ १२

malinā durdhiyo'śāntā devatādravyabhojinaḥ | jñānayajñena te'nena sampunanti kalāvapi 12 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.12. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v12. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

जो मलिन, दुर्बुद्धि और अशान्त हैं, और देवताओंका धन खा जाते हैं, वे भी कलियुगमें इस ज्ञानयज्ञसे पवित्र हो जाते हैं।

Some are unclean, evil-minded and restless. They eat up what belongs to the gods. Even in the Kali age they become pure by this sacrifice of knowledge.

Word by wordपदार्थ

मलिनाः (malināḥ) — uncleanमलिनदुर्धियः (durdhiyaḥ) — evil-mindedदुर्बुद्धिअशान्ताः (aśāntāḥ) — restlessअशान्तदेवता-द्रव्य-भोजिनः (devatā-dravya-bhojinaḥ) — who eat up what belongs to the godsदेवताओंका धन खानेवालेज्ञान-यज्ञेन (jñāna-yajñena) — by sacrifice of knowledgeज्ञानयज्ञसेते (te) — theyवेअनेन (anena) — thisइससम्पुनन्ति (sampunanti) — become pureपवित्र हो जाते हैंकलौ (kalau) — in the Kali ageकलियुगमेंअपि (api) — evenभी

Verse 13

१३13 पुराणस्यास्य पुण्यं सन्महापातकनाशनम्। भुक्तिमुक्तिप्रदं चैव शिवसन्तोषहेतुकम्॥ १३

purāṇasyāsya puṇyaṃ sanmahāpātakanāśanam | bhuktimuktipradaṃ caiva śivasantoṣahetukam 13 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.13. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v13. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस पुराणका पुण्य बड़े-बड़े पापोंका नाश करता है। यह भोग और मोक्ष भी देता है और शिवको प्रसन्न करता है।

The merit of this Purāṇa destroys the great sins. It also gives enjoyment and freedom, and it pleases Śiva.

Word by wordपदार्थ

पुराणस्य (purāṇasya) — of Purāṇaपुराणकाअस्य (asya) — thisइसपुण्यम् (puṇyam) — the meritपुण्यसत् (sat) — beingहोकरमहा-पातक-नाशनम् (mahā-pātaka-nāśanam) — destroys the great sinsबड़े-बड़े पापोंका नाश करनेवालाभुक्ति-मुक्ति-प्रदम् (bhukti-mukti-pradam) — gives enjoyment and freedomभोग और मोक्ष देनेवालाच (ca) — andऔरएव (eva) — alsoभीशिव-सन्तोष-हेतुकम् (śiva-santoṣa-hetukam) — pleases Śivaशिवको प्रसन्न करनेवाला

Verse 14

१४14 अत्रैवोदाहरन्तीममितिहासं पुरातनम्। यस्य श्रवणमात्रेण पापहानिर्भवत्यलम्॥ १४

atraivodāharantīmamitihāsaṃ purātanam | yasya śravaṇamātreṇa pāpahānirbhavatyalam 14 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.14. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v14. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

इसी विषयमें लोग यह पुराना इतिहास सुनाते हैं। इसे सुननेभरसे पापोंका पूरी तरह नाश हो जाता है।

On this very point people tell an old story. Just by hearing it, sins are fully wiped out.

Word by wordपदार्थ

अत्र (atra) — on thisइस विषयमेंएव (eva) — veryहीउदाहरन्ति (udāharanti) — people tellसुनाते हैंइमम् (imam) — thisयहइतिहासम् (itihāsam) — storyइतिहासपुरातनम् (purātanam) — oldपुरानायस्य (yasya) — whoseजिसकेश्रवण-मात्रेण (śravaṇa-mātreṇa) — just by hearingसुननेभरसेपाप-हानिः (pāpa-hāniḥ) — sins are wiped outपापोंका नाशभवति (bhavati) — happensहोता हैअलम् (alam) — fullyपूरी तरह

Verse 15

१५15 आसीत् किरातनगरे ब्राह्मणो ज्ञानदुर्बलः। दरिद्रो रसविक्रेता वेदधर्मपराङ्मुखः॥ १५

āsīt kirātanagare brāhmaṇo jñānadurbalaḥ | daridro rasavikretā vedadharmaparāṅmukhaḥ 15 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.15. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v15. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

किरातोंके नगरमें एक ब्राह्मण रहता था। वह ज्ञानमें कमजोर और गरीब था। वह रस बेचता था और वैदिक धर्मसे विमुख था।

In a town of the Kirātas there lived a brahmin. He was poor in knowledge and poor in money. He sold liquor, and he had turned his back on the dharma of the Vedas.

Word by wordपदार्थ

आसीत् (āsīt) — there livedरहता थाकिरात-नगरे (kirāta-nagare) — in a town of the Kirātasकिरातोंके नगरमेंब्राह्मणः (brāhmaṇaḥ) — a brahminएक ब्राह्मणज्ञान-दुर्बलः (jñāna-durbalaḥ) — poor in knowledgeज्ञानमें कमजोरदरिद्रः (daridraḥ) — poorगरीबरस-विक्रेता (rasa-vikretā) — he sold liquorरस बेचनेवालावेद-धर्म-पराङ्मुखः (veda-dharma-parāṅmukhaḥ) — he had turned his back on the dharma of the Vedasवैदिक धर्मसे विमुख

Verse 16

१६16 सन्ध्यास्नानपरिभ्रष्टो वैश्यवृत्तिपरायणः। देवराज इति ख्यातो विश्वस्तजनवञ्चकः॥ १६

sandhyāsnānaparibhraṣṭo vaiśyavṛttiparāyaṇaḥ | devarāja iti khyāto viśvastajanavañcakaḥ 16 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.16. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v16. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

वह सन्ध्या और स्नानसे भ्रष्ट हो गया था और वैश्यका काम करता था। वह देवराज नामसे प्रसिद्ध था। वह भरोसा करनेवालोंको ठगता था।

He had dropped his twilight prayers and bathing, and he lived by trade. He was known as Devarāja. He cheated people who trusted him.

Word by wordपदार्थ

सन्ध्या-स्नान-परिभ्रष्टः (sandhyā-snāna-paribhraṣṭaḥ) — he had dropped his twilight prayers and bathingसन्ध्या और स्नानसे भ्रष्टवैश्य-वृत्ति-परायणः (vaiśya-vṛtti-parāyaṇaḥ) — he lived by tradeवैश्यका काम करनेवालादेवराजः (devarājaḥ) — Devarājaदेवराजइति (iti) — asइस नामसेख्यातः (khyātaḥ) — he was knownप्रसिद्धविश्वस्त-जन-वञ्चकः (viśvasta-jana-vañcakaḥ) — he cheated people who trusted himभरोसा करनेवालोंको ठगनेवाला

Verse 17

१७17 स विप्रान् क्षत्रियान् वैश्यान् शूद्रांश्चापि तथापरान्। हत्वा नानामिषेणैव तत्तद्धनमपाहरत्॥ १७

sa viprān kṣatriyān vaiśyān śūdrāṃścāpi tathāparān | hatvā nānāmiṣeṇaiva tattaddhanamapāharat 17 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.17. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v17. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

उसने तरह-तरहके बहानेसे ब्राह्मणों, क्षत्रियों, वैश्यों, शूद्रों और दूसरोंको भी मारा और उन-उनका धन छीन लिया।

He killed brahmins, kṣatriyas, vaiśyas, śūdras and others too, on one excuse or another. Then he took away each one's wealth.

Word by wordपदार्थ

सः (saḥ) — heउसनेविप्रान् (viprān) — brahminsब्राह्मणोंकोक्षत्रियान् (kṣatriyān) — kṣatriyasक्षत्रियोंकोवैश्यान् (vaiśyān) — vaiśyasवैश्योंकोशूद्रान् (śūdrān) — śūdrasशूद्रोंकोच (ca) — andऔरअपि (api) — alsoभीतथा (tathā) — so tooवैसे हीअपरान् (aparān) — othersदूसरोंकोहत्वा (hatvā) — killedमारकरनाना-मिषेण (nānā-miṣeṇa) — on one excuse or anotherतरह-तरहके बहानेसेएव (eva) — justहीतत्-तत्-धनम् (tat-tat-dhanam) — each one's wealthउन-उनका धनअपाहरत् (apāharat) — took awayछीन लिया

Verse 18

१८18 अधर्माद् बहुवित्तानि पश्चात्तेनार्जितानि वै। न धर्माय धनं तस्य स्वल्पञ्चापीह पापिनः॥ १८

adharmād bahuvittāni paścāttenārjitāni vai | na dharmāya dhanaṃ tasya svalpañcāpīha pāpinaḥ 18 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.18. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v18. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

बादमें उसने अधर्मसे बहुत धन कमाया। पर उस पापीका थोड़ा-सा धन भी धर्मके लिये नहीं लगा।

In time he gathered much wealth by wrongdoing. But that sinner gave not even a little of his money to good deeds.

Word by wordपदार्थ

अधर्मात् (adharmāt) — by wrongdoingअधर्मसेबहु-वित्तानि (bahu-vittāni) — much wealthबहुत धनपश्चात् (paścāt) — in timeबादमेंतेन (tena) — heउसनेअर्जितानि (arjitāni) — gatheredकमायावै (vai) — indeedसचमुचन (na) — notनहींधर्माय (dharmāya) — to good deedsधर्मके लियेधनम् (dhanam) — moneyधनतस्य (tasya) — hisउसकासु-अल्पम् (su-alpam) — a littleथोड़ा-साच (ca) — andऔरअपि (api) — evenभीइह (iha) — hereयहाँपापिनः (pāpinaḥ) — of that sinnerउस पापीका

Verse 19

१९19 एकदैकतडागे स स्नातुं यातो महीसुरः। वेश्यां शोभावतीं नाम दृष्ट्वा तत्रातिविह्वलः॥ १९

ekadaikataḍāge sa snātuṃ yāto mahīsuraḥ | veśyāṃ śobhāvatīṃ nāma dṛṣṭvā tatrātivihvalaḥ 19 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.19. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v19. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

एक दिन वह ब्राह्मण एक तालाबपर नहाने गया। वहाँ शोभावती नामकी एक वेश्याको देखकर वह बहुत व्याकुल हो गया।

Once that brahmin went to a pond to bathe. There he saw a courtesan named Śobhāvatī, and he was overcome.

Word by wordपदार्थ

एकदा (ekadā) — onceएक दिनएक-तडागे (eka-taḍāge) — to a pondएक तालाबपरसः (saḥ) — thatवहस्नातुम् (snātum) — to batheनहानेके लियेयातः (yātaḥ) — wentगयामही-सुरः (mahī-suraḥ) — brahminब्राह्मणवेश्याम् (veśyām) — a courtesanएक वेश्याकोशोभावतीम् (śobhāvatīm) — Śobhāvatīशोभावतीनाम (nāma) — namedनामकीदृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — seeingदेखकरतत्र (tatra) — thereवहाँअति-विह्वलः (ati-vihvalaḥ) — he was overcomeबहुत व्याकुल हो गया

Verse 20

२०20 स्ववशं धनिनं विप्रं ज्ञात्वा हृष्टाथ सुन्दरी। वार्तालापेन तच्चित्तं प्रीतिमत्समजायत॥ २०

svavaśaṃ dhaninaṃ vipraṃ jñātvā hṛṣṭātha sundarī | vārtālāpena taccittaṃ prītimatsamajāyata 20 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.20. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v20. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

धनी ब्राह्मणको अपने वशमें जानकर वह सुन्दरी प्रसन्न हुई। बातचीतसे उसका मन उसके प्रति प्रेमसे भर गया।

The beautiful woman saw that the rich brahmin was in her power, and she was glad. Through their talk, his heart became full of love for her.

Word by wordपदार्थ

स्व-वशम् (sva-vaśam) — in her powerअपने वशमेंधनिनम् (dhaninam) — richधनीविप्रम् (vipram) — brahminब्राह्मणकोज्ञात्वा (jñātvā) — seeingजानकरहृष्टा (hṛṣṭā) — was gladप्रसन्न हुईअथ (atha) — thenतबसुन्दरी (sundarī) — the beautiful womanवह सुन्दरीवार्ता-आलापेन (vārtā-ālāpena) — through their talkबातचीतसेतत्-चित्तम् (tat-cittam) — his heartउसका मनप्रीतिमत् (prītimat) — full of loveप्रेमसे भरासमजायत (samajāyata) — becameहो गया

Verse 21

२१21 स्त्रियं कर्तुं स तां मेने पतिं कर्तुं च सा तथा। एवं कामवशौ भूत्वा बहुकालं विजह्रतुः॥ २१

striyaṃ kartuṃ sa tāṃ mene patiṃ kartuṃ ca sā tathā | evaṃ kāmavaśau bhūtvā bahukālaṃ vijahratuḥ 21 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.21. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v21. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

उसने उसे अपनी पत्नी बनानेका सोचा, और उसने भी वैसे ही उसे अपना पति बनानेका सोचा। इस प्रकार कामके वशमें होकर दोनों बहुत समय तक विहार करते रहे।

He thought of making her his wife. She likewise thought of making him her husband. So, in the grip of desire, the two took their pleasure for a long time.

Word by wordपदार्थ

स्त्रियम् (striyam) — his wifeअपनी पत्नीकर्तुम् (kartum) — to makeबनानेकासः (saḥ) — heउसनेताम् (tām) — herउसेमेने (mene) — thoughtसोचापतिम् (patim) — her husbandअपना पतिकर्तुम् (kartum) — to makeबनानेकाच (ca) — andऔरसा (sā) — sheउसनेतथा (tathā) — likewiseवैसे हीएवम् (evam) — soइस प्रकारकाम-वशौ (kāma-vaśau) — in the grip of desireकामके वशमेंभूत्वा (bhūtvā) — beingहोकरबहु-कालम् (bahu-kālam) — for a long timeबहुत समय तकविजह्रतुः (vijahratuḥ) — the two took their pleasureदोनों विहार करते रहे

Verse 22

२२22 आसने शयने पाने भोजने क्रीडने तथा। दम्पतीव सदा द्वौ तु ववृताते परस्परम्॥ २२

āsane śayane pāne bhojane krīḍane tathā | dampatīva sadā dvau tu vavṛtāte parasparam 22 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.22. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v22. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

बैठने, सोने, पीने, खाने और खेलमें वे दोनों सदा आपसमें पति-पत्नीकी तरह रहते थे।

In sitting and sleeping, in drinking, eating and play, the two always lived with each other like a married couple.

Word by wordपदार्थ

आसने (āsane) — in sittingबैठनेमेंशयने (śayane) — in sleepingसोनेमेंपाने (pāne) — in drinkingपीनेमेंभोजने (bhojane) — in eatingखानेमेंक्रीडने (krīḍane) — in playखेलमेंतथा (tathā) — andतथादम्पती (dampatī) — a married coupleपति-पत्नीइव (iva) — likeकी तरहसदा (sadā) — alwaysसदाद्वौ (dvau) — the twoदोनोंतु (tu) — indeedहीववृताते (vavṛtāte) — livedरहते थेपरस्परम् (parasparam) — with each otherआपसमें

Verse 23

२३23 मात्रा पित्रा तथा पत्न्या वारितोऽपि पुनः पुनः। नामन्यत वचस्तेषां पापवृत्तिपरायणः॥ २३

mātrā pitrā tathā patnyā vārito'pi punaḥ punaḥ | nāmanyata vacasteṣāṃ pāpavṛttiparāyaṇaḥ 23 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.23. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v23. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

माता, पिता और पत्नीने उसे बार-बार रोका भी। पर पापके कामोंमें लगे उसने उनकी बात नहीं मानी।

His mother, his father and his wife warned him again and again. But he was bent on sinful ways and did not heed their words.

Word by wordपदार्थ

मात्रा (mātrā) — by his motherमातानेपित्रा (pitrā) — by his fatherपितानेतथा (tathā) — andतथापत्न्या (patnyā) — by his wifeपत्नीनेवारितः (vāritaḥ) — he was warnedरोकाअपि (api) — thoughभीपुनः (punaḥ) — againबारपुनः (punaḥ) — and againबारन (na) — notनहींअमन्यत (amanyata) — he did heedमानावचः (vacaḥ) — the wordsबाततेषाम् (teṣām) — theirउनकीपाप-वृत्ति-परायणः (pāpa-vṛtti-parāyaṇaḥ) — he was bent on sinful waysपापके कामोंमें लगा

Verse 24

२४24 एकदेर्ष्यावशाद् रात्रौ मातरं पितरं वधूम्। प्रसुप्तान् न्यवधीद् दुष्टो धनं तेषां तथाहरत्॥ २४

ekaderṣyāvaśād rātrau mātaraṃ pitaraṃ vadhūm | prasuptān nyavadhīd duṣṭo dhanaṃ teṣāṃ tathāharat 24 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.24. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v24. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

एक दिन रातमें ईर्ष्याके वश उस दुष्टने सोते हुए माता, पिता और पत्नीको मार डाला और उनका धन ले लिया।

One night, out of spite, the wicked man killed his mother, his father and his wife as they slept. And he took their wealth.

Word by wordपदार्थ

एकदा (ekadā) — one dayएक दिनईर्ष्या-वशात् (īrṣyā-vaśāt) — out of spiteईर्ष्याके वशरात्रौ (rātrau) — at nightरातमेंमातरम् (mātaram) — his motherमाताकोपितरम् (pitaram) — his fatherपिताकोवधूम् (vadhūm) — his wifeपत्नीकोप्रसुप्तान् (prasuptān) — as they sleptसोते हुएन्यवधीत् (nyavadhīt) — killedमार डालादुष्टः (duṣṭaḥ) — the wicked manउस दुष्टनेधनम् (dhanam) — wealthधनतेषाम् (teṣām) — theirउनकातथा (tathā) — andऔरअहरत् (aharat) — tookले लिया

Verse 25

२५25 आत्मनीनं धनं यच्च पित्रादीनां तथा धनम्। वेश्यायै दत्तवान् सर्वं कामी तद्गतमानसः॥ २५

ātmanīnaṃ dhanaṃ yacca pitrādīnāṃ tathā dhanam | veśyāyai dattavān sarvaṃ kāmī tadgatamānasaḥ 25 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.25. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v25. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

अपना धन और पिता आदिका धन भी, वह सारा उसने वेश्याको दे दिया। वह कामी था और उसका मन उसीमें लगा था।

His own wealth, and the wealth of his father and the others too, he gave all of it to the courtesan. He was full of lust, and his mind was fixed on her.

Word by wordपदार्थ

आत्मनीनम् (ātmanīnam) — his ownअपनाधनम् (dhanam) — wealthधनयत् (yat) — whichजोच (ca) — andऔरपितृ-आदीनाम् (pitṛ-ādīnām) — of his father and the othersपिता आदिकातथा (tathā) — alsoभीधनम् (dhanam) — wealthधनवेश्यायै (veśyāyai) — to the courtesanवेश्याकोदत्तवान् (dattavān) — gaveदे दियासर्वम् (sarvam) — allसाराकामी (kāmī) — full of lustकामीतत्-गत-मानसः (tat-gata-mānasaḥ) — his mind fixed on herउसीमें मन लगाये

Verse 26

२६26 सोऽभक्ष्यभक्षकः पापी मदिरापानलालसः। एकपात्रे सदाभौक्षीत् सवेश्यो ब्राह्मणाधमः॥ २६

so'bhakṣyabhakṣakaḥ pāpī madirāpānalālasaḥ | ekapātre sadābhaukṣīt saveśyo brāhmaṇādhamaḥ 26 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.26. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v26. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

वह पापी न खानेयोग्य चीजें खाता था और मदिरा पीनेका लोभी था। वह अधम ब्राह्मण सदा वेश्याके साथ एक ही बर्तनमें खाता था।

That sinner ate what should not be eaten, and he craved wine. The lowest of brahmins always ate from one plate with the courtesan.

Word by wordपदार्थ

सः (saḥ) — heवहअभक्ष्य-भक्षकः (abhakṣya-bhakṣakaḥ) — ate what should not be eatenन खानेयोग्य चीजें खानेवालापापी (pāpī) — sinnerपापीमदिरा-पान-लालसः (madirā-pāna-lālasaḥ) — craved wineमदिरा पीनेका लोभीएक-पात्रे (eka-pātre) — from one plateएक ही बर्तनमेंसदा (sadā) — alwaysसदाअभौक्षीत् (abhaukṣīt) — ateखाता थास-वेश्यः (sa-veśyaḥ) — with the courtesanवेश्याके साथब्राह्मण-अधमः (brāhmaṇa-adhamaḥ) — lowest of brahminsअधम ब्राह्मण

Verse 27

२७27 कदाचिद्दैवयोगेन प्रतिष्ठानमुपागतः। शिवालयं ददर्शासौ तत्र साधुजनावृतम्॥ २७

kadāciddaivayogena pratiṣṭhānamupāgataḥ | śivālayaṃ dadarśāsau tatra sādhujanāvṛtam 27 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.27. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v27. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

एक बार संयोगसे वह प्रतिष्ठानमें पहुँचा। वहाँ उसने साधुजनोंसे घिरा एक शिवालय देखा।

Once, by chance, he came to Pratiṣṭhāna. There he saw a temple of Śiva full of holy people.

Word by wordपदार्थ

कदाचित् (kadācit) — onceएक बारदैव-योगेन (daiva-yogena) — by chanceसंयोगसेप्रतिष्ठानम् (pratiṣṭhānam) — Pratiṣṭhānaप्रतिष्ठानमेंउपागतः (upāgataḥ) — came toपहुँचाशिवालयम् (śivālayam) — a temple of Śivaएक शिवालयददर्श (dadarśa) — sawदेखाअसौ (asau) — heउसनेतत्र (tatra) — thereवहाँसाधु-जन-आवृतम् (sādhu-jana-āvṛtam) — full of holy peopleसाधुजनोंसे घिरा

Verse 28

२८28 स्थित्वा तत्र च विप्रोऽसौ ज्वरेणातिप्रपीडितः। शुश्राव सततं शैवीं कथां विप्रमुखोद्गताम्॥ २८

sthitvā tatra ca vipro'sau jvareṇātiprapīḍitaḥ | śuśrāva satataṃ śaivīṃ kathāṃ vipramukhodgatām 28 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.28. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v28. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

वह ब्राह्मण ज्वरसे बहुत पीड़ित होकर वहाँ ठहर गया। वहाँ वह ब्राह्मणके मुखसे निकली शिवकी कथा लगातार सुनता रहा।

That brahmin stayed there, badly stricken with fever. All the time he heard the story of Śiva told by a brahmin.

Word by wordपदार्थ

स्थित्वा (sthitvā) — stayingठहरकरतत्र (tatra) — thereवहाँच (ca) — andऔरविप्रः (vipraḥ) — brahminब्राह्मणअसौ (asau) — thatवहज्वरेण (jvareṇa) — with feverज्वरसेअति-प्रपीडितः (ati-prapīḍitaḥ) — badly strickenबहुत पीड़ितशुश्राव (śuśrāva) — heardसुनता रहासततम् (satatam) — all the timeलगातारशैवीम् (śaivīm) — of Śivaशिवकीकथाम् (kathām) — storyकथाविप्र-मुख-उद्गताम् (vipra-mukha-udgatām) — told by a brahminब्राह्मणके मुखसे निकली

Verse 29

२९29 देवराजश्च मासान्ते ज्वरेणापीडितो मृतः। बद्धो यमभटैः पाशैर्नीतो यमपुरं बलात्॥ २९

devarājaśca māsānte jvareṇāpīḍito mṛtaḥ | baddho yamabhaṭaiḥ pāśairnīto yamapuraṃ balāt 29 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.29. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v29. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

महीनेके अन्तमें ज्वरसे पीड़ित देवराज मर गया। यमके दूतोंने उसे फंदोंसे बाँधा और जबरदस्ती यमपुरी ले गये।

At the end of a month, worn down by the fever, Devarāja died. Yama's servants bound him with nooses and took him by force to Yama's city.

Word by wordपदार्थ

देवराजः (devarājaḥ) — Devarājaदेवराजच (ca) — andऔरमास-अन्ते (māsa-ante) — at the end of a monthमहीनेके अन्तमेंज्वरेण (jvareṇa) — by the feverज्वरसेआपीडितः (āpīḍitaḥ) — worn downपीड़ितमृतः (mṛtaḥ) — diedमर गयाबद्धः (baddhaḥ) — boundबाँधा गयायम-भटैः (yama-bhaṭaiḥ) — by Yama's servantsयमके दूतोंनेपाशैः (pāśaiḥ) — with noosesफंदोंसेनीतः (nītaḥ) — was takenले जाया गयायम-पुरम् (yama-puram) — to Yama's cityयमपुरीबलात् (balāt) — by forceजबरदस्ती

Verse 30

३०30 तावच्छिवगणाः शुभ्रास्त्रिशूलाञ्चितपाणयः। भस्मभासितसर्वाङ्गा रुद्राक्षाञ्चितविग्रहाः॥ ३०

tāvacchivagaṇāḥ śubhrāstriśūlāñcitapāṇayaḥ | bhasmabhāsitasarvāṅgā rudrākṣāñcitavigrahāḥ 30 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.30. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v30. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

तभी शिवके गण आये। वे उज्ज्वल थे और उनके हाथोंमें त्रिशूल थे। उनके सारे अंग भस्मसे चमक रहे थे और शरीर रुद्राक्षसे सजे थे।

Just then Śiva's attendants appeared. They were shining white, with tridents in their hands. Their whole bodies glowed with ash, and they were adorned with rudrākṣa beads.

Word by wordपदार्थ

तावत् (tāvat) — just thenतभीशिव-गणाः (śiva-gaṇāḥ) — Śiva's attendantsशिवके गणशुभ्राः (śubhrāḥ) — shining whiteउज्ज्वलत्रिशूल-अञ्चित-पाणयः (triśūla-añcita-pāṇayaḥ) — with tridents in their handsहाथोंमें त्रिशूल लियेभस्म-भासित-सर्व-अङ्गाः (bhasma-bhāsita-sarva-aṅgāḥ) — their whole bodies glowing with ashसारे अंग भस्मसे चमकतेरुद्राक्ष-अञ्चित-विग्रहाः (rudrākṣa-añcita-vigrahāḥ) — their bodies adorned with rudrākṣa beadsशरीर रुद्राक्षसे सजे

Verse 31

३१31 शिवलोकात् समागत्य क्रुद्धा यमपुरीं ययुः। ताडयित्वा तु तद्दूतांस्तर्जयित्वा पुनः पुनः॥ ३१

śivalokāt samāgatya kruddhā yamapurīṃ yayuḥ | tāḍayitvā tu taddūtāṃstarjayitvā punaḥ punaḥ 31 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.31. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v31. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

वे शिवलोकसे आये और क्रोधमें भरकर यमपुरीमें गये। उन्होंने यमके दूतोंको पीटा और बार-बार डाँटा।

They came from Śiva's world and went, angry, into Yama's city. They beat Yama's servants and scolded them again and again.

Word by wordपदार्थ

शिव-लोकात् (śiva-lokāt) — from Śiva's worldशिवलोकसेसमागत्य (samāgatya) — cameआकरक्रुद्धाः (kruddhāḥ) — angryक्रोधमें भरेयम-पुरीम् (yama-purīm) — to Yama's cityयमपुरीमेंययुः (yayuḥ) — wentगयेताडयित्वा (tāḍayitvā) — beatपीटकरतु (tu) — andऔरतत्-दूतान् (tat-dūtān) — Yama's servantsयमके दूतोंकोतर्जयित्वा (tarjayitvā) — scoldedडाँटकरपुनः (punaḥ) — againबारपुनः (punaḥ) — and againबार

Verse 32

३२32 देवराजं समामोच्य विमाने परमाद्भुते। उपवेश्य यदा दूताः कैलासं गन्तुमुत्सुकाः॥ ३२

devarājaṃ samāmocya vimāne paramādbhute | upaveśya yadā dūtāḥ kailāsaṃ gantumutsukāḥ 32 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.32. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v32. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

उन्होंने देवराजको छुड़ाकर एक अत्यन्त अद्भुत विमानमें बिठाया। फिर वे दूत कैलास जानेको उत्सुक हुए।

They freed Devarāja and seated him in a most wonderful sky-chariot. Then the messengers were eager to go to Kailāsa.

Word by wordपदार्थ

देवराजम् (devarājam) — Devarājaदेवराजकोसमामोच्य (samāmocya) — freedछुड़ाकरविमाने (vimāne) — in a sky-chariotविमानमेंपरम-अद्भुते (parama-adbhute) — most wonderfulअत्यन्त अद्भुतउपवेश्य (upaveśya) — seatedबिठाकरयदा (yadā) — whenजबदूताः (dūtāḥ) — the messengersदूतकैलासम् (kailāsam) — to Kailāsaकैलासगन्तुम् (gantum) — to goजानेकोउत्सुकाः (utsukāḥ) — were eagerउत्सुक हुए

Verse 33

३३33 तदा यमपुरीमध्ये महाकोलाहलोऽभवत्। धर्मराजस्तु तं श्रुत्वा स्वालयाद् बहिरागमत्॥ ३३

tadā yamapurīmadhye mahākolāhalo'bhavat | dharmarājastu taṃ śrutvā svālayād bahirāgamat 33 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.33. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v33. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

तब यमपुरीमें बड़ा कोलाहल मच गया। उसे सुनकर धर्मराज अपने भवनसे बाहर आये।

Then a great uproar arose in Yama's city. Dharmarāja heard it and came out of his palace.

Word by wordपदार्थ

तदा (tadā) — thenतबयम-पुरी-मध्ये (yama-purī-madhye) — in Yama's cityयमपुरीमेंमहा-कोलाहलः (mahā-kolāhalaḥ) — a great uproarबड़ा कोलाहलअभवत् (abhavat) — aroseमच गयाधर्मराजः (dharmarājaḥ) — Dharmarājaधर्मराजतु (tu) — andतोतम् (tam) — itउसेश्रुत्वा (śrutvā) — hearingसुनकरस्व-आलयात् (sva-ālayāt) — from his palaceअपने भवनसेबहिः (bahiḥ) — outबाहरआगमत् (āgamat) — cameआये

Verse 34

३४34 दृष्ट्वाथ चतुरो दूतान् साक्षाद् रुद्रानिवापरान्। पूजयामास धर्मज्ञो धर्मराजो यथाविधि॥ ३४

dṛṣṭvātha caturo dūtān sākṣād rudrānivāparān | pūjayāmāsa dharmajño dharmarājo yathāvidhi 34 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.34. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v34. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

धर्मको जाननेवाले धर्मराजने उन चारों दूतोंको देखा। वे साक्षात् दूसरे रुद्रोंके समान थे। धर्मराजने विधिपूर्वक उनकी पूजा की।

Dharmarāja, who knows dharma, saw the four messengers. They looked like other Rudras in person. He honoured them in due form.

Word by wordपदार्थ

दृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — seeingदेखकरअथ (atha) — thenतबचतुरः (caturaḥ) — the fourचारोंदूतान् (dūtān) — messengersदूतोंकोसाक्षात् (sākṣāt) — veryसाक्षात्रुद्रान् (rudrān) — Rudrasरुद्रइव (iva) — likeके समानअपरान् (aparān) — otherदूसरेपूजयामास (pūjayāmāsa) — honoured themपूजा कीधर्म-ज्ञः (dharma-jñaḥ) — who knows dharmaधर्मको जाननेवालेधर्मराजः (dharmarājaḥ) — Dharmarājaधर्मराजनेयथा-विधि (yathā-vidhi) — in due formविधिपूर्वक

Verse 35

३५35 ज्ञानेन चक्षुषा सर्वं वृत्तान्तं ज्ञातवान् यमः। न भयात् पृष्टवान् किञ्चिच्छम्भोर्दूतान् महात्मनः॥ ३५

jñānena cakṣuṣā sarvaṃ vṛttāntaṃ jñātavān yamaḥ | na bhayāt pṛṣṭavān kiñcicchambhordūtān mahātmanaḥ 35 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.35. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v35. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

यमने ज्ञानकी दृष्टिसे सारा वृत्तान्त जान लिया। भयके कारण उन्होंने शम्भुके महात्मा दूतोंसे कुछ भी नहीं पूछा।

With the eye of knowledge Yama knew the whole story. Out of fear he asked nothing of the great messengers of Śambhu.

Word by wordपदार्थ

ज्ञानेन (jñānena) — of knowledgeज्ञानकीचक्षुषा (cakṣuṣā) — with the eyeदृष्टिसेसर्वम् (sarvam) — the wholeसारावृत्तान्तम् (vṛttāntam) — storyवृत्तान्तज्ञातवान् (jñātavān) — knewजान लियायमः (yamaḥ) — Yamaयमनेन (na) — notनहींभयात् (bhayāt) — out of fearभयके कारणपृष्टवान् (pṛṣṭavān) — askedपूछाकिञ्चित् (kiñcit) — anythingकुछ भीशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuशम्भुकेदूतान् (dūtān) — messengersदूतोंसेमहात्मनः (mahātmanaḥ) — greatमहात्मा

Verse 36

३६36 पूजिताः प्रार्थितास्ते वै कैलासमगमंस्तदा। ददुः शिवाय साम्बाय तं दयावारिराशये॥ ३६

pūjitāḥ prārthitāste vai kailāsamagamaṃstadā | daduḥ śivāya sāmbāya taṃ dayāvārirāśaye 36 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.36. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v36. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

पूजित होकर और प्रार्थना सुनकर वे तब कैलास गये। वहाँ उन्होंने उसे दयाके सागर, अम्बासहित शिवको सौंप दिया।

Honoured and entreated, they then went to Kailāsa. There they handed him over to Śiva, the ocean of mercy, who is with Ambā.

Word by wordपदार्थ

पूजिताः (pūjitāḥ) — honouredपूजितप्रार्थिताः (prārthitāḥ) — entreatedप्रार्थना किये गयेते (te) — theyवेवै (vai) — thenतबकैलासम् (kailāsam) — to Kailāsaकैलासअगमन् (agaman) — wentगयेतदा (tadā) — thenतबददुः (daduḥ) — handed overसौंप दियाशिवाय (śivāya) — to Śivaशिवकोस-अम्बाय (sa-ambāya) — with Ambāअम्बासहिततम् (tam) — himउसेदया-वारि-राशये (dayā-vāri-rāśaye) — the ocean of mercyदयाके सागर

Verse 37

३७37 धन्या शिवपुराणस्य कथा परमपावनी। यस्याः श्रवणमात्रेण पापीयानपि मुक्तिभाक्॥ ३७

dhanyā śivapurāṇasya kathā paramapāvanī | yasyāḥ śravaṇamātreṇa pāpīyānapi muktibhāk 37 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.37. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v37. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
1
Cited on 1 reference
· हिन्दी

शिवपुराणकी कथा धन्य है। वह परम पवित्र करनेवाली है। उसे सुननेभरसे बड़ा पापी भी मुक्तिका भागी हो जाता है।

Blessed is the story of the Śiva Purāṇa. It is most purifying. Just by hearing it, even the worst sinner gains freedom.

Word by wordपदार्थ

धन्या (dhanyā) — blessedधन्य हैशिव-पुराणस्य (śiva-purāṇasya) — of the Śiva Purāṇaशिवपुराणकीकथा (kathā) — the storyकथापरम-पावनी (parama-pāvanī) — most purifyingपरम पवित्र करनेवालीयस्याः (yasyāḥ) — whoseजिसकेश्रवण-मात्रेण (śravaṇa-mātreṇa) — just by hearingसुननेभरसेपापीयान् (pāpīyān) — the worst sinnerबड़ा पापीअपि (api) — evenभीमुक्ति-भाक् (mukti-bhāk) — gains freedomमुक्तिका भागी

Verse 38

३८38 सदाशिवमहास्थानं परं धाम परं पदम्। यदाहुर्वेदविद्वांसः सर्वलोकोपरि स्थितम्॥ ३८

sadāśivamahāsthānaṃ paraṃ dhāma paraṃ padam | yadāhurvedavidvāṃsaḥ sarvalokopari sthitam 38 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.38. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v38. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सदाशिवका महान् स्थान परम धाम और परम पद है। वेदके ज्ञाता कहते हैं कि वह सब लोकोंके ऊपर स्थित है।

The great home of Sadāśiva is the highest abode and the highest state. Those who know the Veda say it stands above all worlds.

Word by wordपदार्थ

सदाशिव-महा-स्थानम् (sadāśiva-mahā-sthānam) — the great home of Sadāśivaसदाशिवका महान् स्थानपरम् (param) — highestपरमधाम (dhāma) — abodeधामपरम् (param) — highestपरमपदम् (padam) — stateपदयत् (yat) — whichजिसेआहुः (āhuḥ) — callकहते हैंवेद-विद्वांसः (veda-vidvāṃsaḥ) — those who know the Vedaवेदके ज्ञातासर्व-लोक-उपरि (sarva-loka-upari) — above all worldsसब लोकोंके ऊपरस्थितम् (sthitam) — standingस्थित

Verse 39

३९39 ब्राह्मणाः क्षत्रिया वैश्याः शूद्रा अन्येऽपि प्राणिनः। हिंसिता धनलोभेन बहवो येन पापिना॥ ३९

brāhmaṇāḥ kṣatriyā vaiśyāḥ śūdrā anye'pi prāṇinaḥ | hiṃsitā dhanalobhena bahavo yena pāpinā 39 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.39. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v39. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह ऐसा पापी था जिसने धनके लोभसे बहुत-से ब्राह्मणों, क्षत्रियों, वैश्यों, शूद्रों और दूसरे प्राणियोंको भी मारा।

He was the sinner who, out of greed for money, killed many brahmins, kṣatriyas, vaiśyas, śūdras and other living beings too.

Word by wordपदार्थ

ब्राह्मणाः (brāhmaṇāḥ) — brahminsब्राह्मणक्षत्रियाः (kṣatriyāḥ) — kṣatriyasक्षत्रियवैश्याः (vaiśyāḥ) — vaiśyasवैश्यशूद्राः (śūdrāḥ) — śūdrasशूद्रअन्ये (anye) — otherदूसरेअपि (api) — alsoभीप्राणिनः (prāṇinaḥ) — living beingsप्राणीहिंसिताः (hiṃsitāḥ) — were killedमारे गयेधन-लोभेन (dhana-lobhena) — out of greed for moneyधनके लोभसेबहवः (bahavaḥ) — manyबहुत-सेयेन (yena) — by whomजिसके द्वारापापिना (pāpinā) — the sinnerपापी

Verse 40

४०40 मातृपितृवधूहन्ता वेश्यागामी च मद्यपः। देवराजो द्विजस्तत्र गत्वा मुक्तोऽभवत् क्षणात्॥ ४०

mātṛpitṛvadhūhantā veśyāgāmī ca madyapaḥ | devarājo dvijastatra gatvā mukto'bhavat kṣaṇāt 40 ||

✓
Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Śrī Śiva Mahāpurāṇa, Glory of the Text 2.40. https://occultguide.com/scripture/shree-shiv-mahapuran/mahatmya-two-devaraja-katha#v40. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वह माता, पिता और पत्नीका हत्यारा, वेश्यागामी और शराबी था। फिर भी वह ब्राह्मण देवराज वहाँ जाकर क्षणभरमें मुक्त हो गया।

He killed his mother, his father and his wife. He went to a courtesan and drank wine. Yet the brahmin Devarāja went there and became free in a moment.

Word by wordपदार्थ

मातृ-पितृ-वधू-हन्ता (mātṛ-pitṛ-vadhū-hantā) — killer of his mother, father and wifeमाता, पिता और पत्नीका हत्यारावेश्या-गामी (veśyā-gāmī) — who went to a courtesanवेश्यागामीच (ca) — andऔरमद्यपः (madyapaḥ) — drinker of wineशराबीदेवराजः (devarājaḥ) — Devarājaदेवराजद्विजः (dvijaḥ) — the brahminब्राह्मणतत्र (tatra) — thereवहाँगत्वा (gatvā) — goingजाकरमुक्तः (muktaḥ) — freeमुक्तअभवत् (abhavat) — becameहो गयाक्षणात् (kṣaṇāt) — in a momentक्षणभरमें

❁ ❁ ❁

इति श्रीस्कान्दे महापुराणे शिवपुराणमाहात्म्ये देवराजमुक्तिवर्णनं नाम द्वितीयोऽध्यायः ॥ २ ॥

Thus ends the second chapter, called "The Account of Devarāja's Release," in the Glory of the Śiva Purāṇa, in the glorious Skanda Mahāpurāṇa.

॥ इस प्रकार श्रीस्कन्दमहापुराणके अन्तर्गत शिवपुराणमाहात्म्यमें देवराजमुक्तिवर्णन नामक दूसरा अध्याय पूर्ण हुआ॥ २॥

Translated and edited by Gaurav Verma under the site's published method. The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. अनुवाद और सम्पादन: Gaurav Verma — प्रकाशन-पद्धति देखें। संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.

This chapter is cited by 1 other page on this site.