॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥ ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥
श्रीशिवमहापुराण
माहात्म्यअथ प्रथमोऽध्यायः
Śaunaka asks what one thing can purify a person in the Kali age; Sūta answers by unfolding the greatness of the Śiva Purāṇa. शौनक पूछते हैं कि कलियुग में मनुष्य किस साधन से शुद्ध हो; सूत जी उत्तर में शिवपुराण की महिमा कहते हैं।
१ हे हे सूत महाप्राज्ञ सर्वसिद्धान्तवित् प्रभो । आख्याहि मे कथासारं पुराणानां विशेषतः ॥
he he sūta mahāprājña sarvasiddhāntavit prabho | ākhyāhi me kathāsāraṃ purāṇānāṃ viśeṣataḥ ||
हे परम बुद्धिमान सूत जी, हे प्रभु, आप तो सब सिद्धांतों को जानते हैं। मुझे पुराणों की कथाओं का सार विशेष रूप से सुनाइए।
Sūta — O far-seeing Sūta, master, knower of every settled teaching — tell me the heart of the stories, above all the heart of the Purāṇas.
हे हे (he he) — O, O — a doubled callसूत (sūta) — O Sūtaमहा-प्राज्ञ (mahā-prājña) — O greatly wise oneसर्व-सिद्धान्त-वित् (sarva-siddhānta-vit) — knower of every settled teachingप्रभो (prabho) — O masterआख्याहि (ākhyāhi) — tell, declareमे (me) — to meकथा-सारम् (kathā-sāram) — the heart of the storiesपुराणानाम् (purāṇānām) — of the Purāṇasविशेषतः (viśeṣataḥ) — above all
२ सदाचारश्च सद्भक्तिर्विवेको वर्धते कथम् । स्वविकारनिरासश्च सज्जनैः क्रियते कथम् ॥
sadācāraśca sadbhaktirviveko vardhate katham | svavikāranirāsaśca sajjanaiḥ kriyate katham ||
सदाचार, सच्ची भक्ति और विवेक किस तरह बढ़ते हैं? और सज्जन लोग अपने भीतर के विकारों को कैसे दूर करते हैं?
How does right conduct grow, and true devotion, and the power to tell things apart? And how do good people put away the disorders of their own minds?
सत्-आचारः (sat-ācāraḥ) — right conductच (ca) — andसत्-भक्तिः (sat-bhaktiḥ) — true devotionविवेकः (vivekaḥ) — discernment, the power to tell things apartवर्धते (vardhate) — growsकथम् (katham) — howस्व-विकार-निरासः (sva-vikāra-nirāsaḥ) — the casting out of one’s own disordersच (ca) — andसज्जनैः (sajjanaiḥ) — by good peopleक्रियते (kriyate) — is doneकथम् (katham) — how
३ जीवाश्चासुरतां प्राप्ताः प्रायो घोरे कलाविह । तस्य संशोधने किं हि विद्यते परमायनम् ॥
jīvāścāsuratāṃ prāptāḥ prāyo ghore kalāviha | tasya saṃśodhane kiṃ hi vidyate paramāyanam ||
इस घोर कलियुग में प्रायः सभी जीव आसुरी स्वभाव के हो गए हैं। उन्हें सुधारने का सबसे बड़ा उपाय क्या है?
In this harsh Kali age most living beings have taken on a demonic nature. What is the surest way to set that right?
जीवाः (jīvāḥ) — living beingsच (ca) — andआसुरताम् (āsuratām) — a demonic natureप्राप्ताः (prāptāḥ) — have taken onप्रायः (prāyaḥ) — for the most partघोरे (ghore) — harshकलौ (kalau) — in the Kali ageइह (iha) — hereतस्य (tasya) — of thatसंशोधने (saṃśodhane) — in the setting right, the cleansingकिम् (kim) — whatहि (hi) — indeedविद्यते (vidyate) — existsपरम-अयनम् (parama-ayanam) — the surest way, the highest resort
४ यदस्ति वस्तु परमं श्रेयसां श्रेय उत्तमम् । पावनं पावनानां च साधनं तद्वदाधुना ॥
yadasti vastu paramaṃ śreyasāṃ śreya uttamam | pāvanaṃ pāvanānāṃ ca sādhanaṃ tadvadādhunā ||
जो सबसे ऊँची वस्तु है, कल्याणकारी चीज़ों में भी सबसे श्रेष्ठ, पवित्र करने वालों में भी सबसे पवित्र — वह साधन अभी मुझे बताइए।
Whatever is the highest thing there is — the best of all that is good, the purest of all that purifies — name that means to me now.
यत् (yat) — whateverअस्ति (asti) — there isवस्तु (vastu) — thing, realityपरमम् (paramam) — highestश्रेयसाम् (śreyasām) — of all good thingsश्रेयः (śreyaḥ) — the goodउत्तमम् (uttamam) — bestपावनम् (pāvanam) — purifyingपावनानाम् (pāvanānām) — of all that purifiesच (ca) — andसाधनम् (sādhanam) — the means, the practiceतत् (tat) — thatवद (vada) — tellअधुना (adhunā) — now
५ येन तत्साधनेनाशु शुध्यत्यात्मा विशेषतः । शिवप्राप्तिर्भवेत्तात सदा निर्मलचेतसः ॥
yena tatsādhanenāśu śudhyatyātmā viśeṣataḥ | śivaprāptirbhavettāta sadā nirmalacetasaḥ ||
— वह साधन, जिससे मन शीघ्र और गहराई से शुद्ध हो जाए, और निर्मल चित्त वाला मनुष्य सदा के लिए शिव को पा ले।
— the practice by which the self is quickly and thoroughly made clean, so that a person of clear mind reaches Śiva, and stays there for good.
येन (yena) — by whichतत्-साधनेन (tat-sādhanena) — by that practiceआशु (āśu) — quicklyशुध्यति (śudhyati) — is made cleanआत्मा (ātmā) — the selfविशेषतः (viśeṣataḥ) — thoroughlyशिव-प्राप्तिः (śiva-prāptiḥ) — the reaching of Śivaभवेत् (bhavet) — comes aboutतात (tāta) — my dear oneसदा (sadā) — for good, alwaysनिर्मल-चेतसः (nirmala-cetasaḥ) — for one of spotless mind
६ धन्यस्त्वं मुनिशार्दूल श्रवणप्रीतिलालसः । अतो विचार्य सुधिया वच्मि शास्त्रं महोत्तमम् ॥
dhanyastvaṃ muniśārdūla śravaṇaprītilālasaḥ | ato vicārya sudhiyā vacmi śāstraṃ mahottamam ||
हे मुनिश्रेष्ठ, आप धन्य हैं, जिनके मन में सुनने की इतनी प्रीति और चाह है। इसलिए मैं शुद्ध बुद्धि से विचार कर सबसे उत्तम शास्त्र कहता हूँ।
You are blessed, tiger among sages, hungry with love to listen. So, having weighed it with a clear mind, I will speak of the greatest of scriptures.
धन्यः (dhanyaḥ) — blessedत्वम् (tvam) — youमुनि-शार्दूल (muni-śārdūla) — O tiger among sagesश्रवण-प्रीति-लालसः (śravaṇa-prīti-lālasaḥ) — hungry with love for listeningअतः (ataḥ) — thereforeविचार्य (vicārya) — having weighed itसुधिया (sudhiyā) — with a clear mindवच्मि (vacmi) — I speak ofशास्त्रम् (śāstram) — the scriptureमहा-उत्तमम् (mahā-uttamam) — greatest of all
७ सर्वसिद्धान्तनिष्पन्नं भक्त्यादिकविवर्धनम् । शिवतोषकरं दिव्यं शृणु वत्स रसायनम् ॥
sarvasiddhāntaniṣpannaṃ bhaktyādikavivardhanam | śivatoṣakaraṃ divyaṃ śṛṇu vatsa rasāyanam ||
हे वत्स, इस दिव्य रसायन को सुनो — यह सब सिद्धांतों से निकला हुआ है, भक्ति आदि को बढ़ाने वाला है, और शिव को प्रसन्न करने वाला है।
Listen, my child, to this shining elixir: it is distilled from every settled truth, it makes devotion and the rest grow, and it brings Śiva contentment.
सर्व-सिद्धान्त-निष्पन्नम् (sarva-siddhānta-niṣpannam) — distilled from every settled truthभक्ति-आदिक-विवर्धनम् (bhakti-ādika-vivardhanam) — making devotion and the rest growशिव-तोष-करम् (śiva-toṣa-karam) — bringing Śiva contentmentदिव्यम् (divyam) — shining, divineशृणु (śṛṇu) — listenवत्स (vatsa) — my childरसायनम् (rasāyanam) — to the elixir
८ कालव्यालमहात्रासविध्वंसकरमुत्तमम् । शैवं पुराणं परमं शिवेनोक्तं पुरा मुने ॥
kālavyālamahātrāsavidhvaṃsakaramuttamam | śaivaṃ purāṇaṃ paramaṃ śivenoktaṃ purā mune ||
यह परम शिवपुराण काल रूपी सर्प के महाभय को नष्ट करने वाला है। हे मुने, प्राचीन काल में इसे स्वयं शिव ने कहा था।
This supreme Śaiva Purāṇa breaks apart the great terror of time, that serpent. Long ago, sage, Śiva himself spoke it.
काल-व्याल-महा-त्रास-विध्वंस-करम् (kāla-vyāla-mahā-trāsa-vidhvaṃsa-karam) — breaking apart the great terror of time, that serpentउत्तमम् (uttamam) — supremeशैवम् पुराणम् (śaivam purāṇam) — the Śaiva Purāṇaपरमम् (paramam) — highestशिवेन (śivena) — by Śivaउक्तम् (uktam) — was spokenपुरा (purā) — long agoमुने (mune) — O sage
९ सनत्कुमारस्य मुनेरुपदेशात् परादरात् । व्यासेनोक्तं तु संक्षेपात् कलिजानां हिताय च ॥
sanatkumārasya munerupadeśāt parādarāt | vyāsenoktaṃ tu saṃkṣepāt kalijānāṃ hitāya ca ||
फिर व्यास जी ने मुनि सनत्कुमार से बड़े आदर के साथ यह उपदेश पाया, और कलियुग के प्राणियों के हित के लिए इसे संक्षेप में कहा।
Then Vyāsa, having received it with deep respect from the sage Sanatkumāra, told it again in brief, for the good of those born in the Kali age.
सनत्कुमारस्य मुनेः (sanatkumārasya muneḥ) — from the sage Sanatkumāraउपदेशात् (upadeśāt) — by instructionपर-आदरात् (para-ādarāt) — with the deepest respectव्यासेन (vyāsena) — by Vyāsaउक्तम् (uktam) — was toldतु (tu) — andसंक्षेपात् (saṃkṣepāt) — in briefकलि-जानाम् (kali-jānām) — of those born in the Kali ageहिताय (hitāya) — for the goodच (ca) — and
१० एतस्मादपरं किञ्चित्पुराणाच्छैवतो मुने । न विद्यते मनःशुद्ध्यै कलिजानां विशेषतः ॥
etasmādaparaṃ kiñcitpurāṇācchaivato mune | na vidyate manaḥśuddhyai kalijānāṃ viśeṣataḥ ||
हे मुने, मन की शुद्धि के लिए इस शिवपुराण से बढ़कर कोई साधन नहीं है — विशेषकर कलियुग के प्राणियों के लिए।
For the cleansing of the mind, sage, there is nothing beyond this Śaiva Purāṇa — nothing at all, and least of all for those born in the Kali age.
एतस्मात् (etasmāt) — than thisअपरम् (aparam) — otherकिञ्चित् (kiñcit) — anythingपुराणात् शैवतः (purāṇāt śaivataḥ) — than the Śaiva Purāṇaमुने (mune) — O sageन विद्यते (na vidyate) — does not existमनः-शुद्ध्यै (manaḥ-śuddhyai) — for the cleansing of the mindकलि-जानाम् (kali-jānām) — for those born in the Kali ageविशेषतः (viśeṣataḥ) — least of all
११ जन्मान्तरे भवेत्पुण्यं महद्यस्य सुधीमतः । तस्य प्रीतिर्भवेत्तत्र महाभाग्यवतो मुने ॥
janmāntare bhavetpuṇyaṃ mahadyasya sudhīmataḥ | tasya prītirbhavettatra mahābhāgyavato mune ||
हे मुने, जिस बुद्धिमान मनुष्य ने पिछले जन्मों में बड़ा पुण्य किया हो, ऐसे भाग्यशाली व्यक्ति की ही इस पुराण में प्रीति होती है।
Only a clear-minded person who carries great merit from another birth — only such a very fortunate one, sage — comes to love this text.
जन्म-अन्तरे (janma-antare) — in another birthभवेत् (bhavet) — was earnedपुण्यम् (puṇyam) — meritमहत् (mahat) — greatयस्य (yasya) — whoseसुधीमतः (sudhīmataḥ) — of the clear-minded oneतस्य (tasya) — hisप्रीतिः (prītiḥ) — love for itभवेत् (bhavet) — arisesतत्र (tatra) — there, in itमहा-भाग्यवतः (mahā-bhāgyavataḥ) — of the very fortunate oneमुने (mune) — O sage
१२ एतच्छिवपुराणं हि परमं शास्त्रमुत्तमम् । शिवरूपं क्षितौ ज्ञेयं सेवनीयं च सर्वथा ॥
etacchivapurāṇaṃ hi paramaṃ śāstramuttamam | śivarūpaṃ kṣitau jñeyaṃ sevanīyaṃ ca sarvathā ||
यह शिवपुराण परम उत्तम शास्त्र है। इसे इस पृथ्वी पर शिव का ही वाणी-रूप समझना चाहिए और हर प्रकार से इसका सेवन करना चाहिए।
This Śiva Purāṇa is the highest, the best of scriptures. On this earth it should be known as Śiva in the form of speech, and served in every way.
एतत् शिव-पुराणम् (etat śiva-purāṇam) — this Śiva Purāṇaहि (hi) — indeedपरमम् (paramam) — the highestशास्त्रम् उत्तमम् (śāstram uttamam) — the best of scripturesशिव-रूपम् (śiva-rūpam) — as Śiva’s own formक्षितौ (kṣitau) — on earthज्ञेयम् (jñeyam) — is to be knownसेवनीयम् (sevanīyam) — to be servedच (ca) — andसर्वथा (sarvathā) — in every way
१३ पठनाच्छ्रवणादस्य भक्तिमान्नरसत्तमः । सद्यः शिवपदप्राप्तिं लभते सर्वसाधनात् ॥
paṭhanācchravaṇādasya bhaktimānnarasattamaḥ | sadyaḥ śivapadaprāptiṃ labhate sarvasādhanāt ||
इसके पढ़ने और सुनने से मनुष्य भक्ति से भर जाता है और शीघ्र ही शिव का पद पा लेता है — किसी भी अन्य साधन से अधिक निश्चय के साथ।
By reading it and hearing it, the finest of men, now full of devotion, at once attains Śiva's state — more surely than by any other means.
पठनात् (paṭhanāt) — by readingश्रवणात् (śravaṇāt) — by hearingअस्य (asya) — of itभक्तिमान् (bhaktimān) — full of devotionनर-सत्तमः (nara-sattamaḥ) — the finest of menसद्यः (sadyaḥ) — at onceशिव-पद-प्राप्तिम् (śiva-pada-prāptim) — the attainment of Śiva’s stateलभते (labhate) — obtainsसर्व-साधनात् (sarva-sādhanāt) — more than by any other means
१४ तस्मात्सर्वप्रयत्नेन काङ्क्षितं पठनं नृभिः । तथास्य श्रवणं प्रेम्णा सर्वकामफलप्रदम् ॥
tasmātsarvaprayatnena kāṅkṣitaṃ paṭhanaṃ nṛbhiḥ | tathāsya śravaṇaṃ premṇā sarvakāmaphalapradam ||
इसलिए मनुष्यों को पूरे प्रयत्न से इसके पाठ की चाह रखनी चाहिए; और प्रेम से इसका श्रवण सब कामनाओं का फल देने वाला है।
So people should long, with every effort, to read it; and to hear it with love, for that gives the fruit of every wish.
तस्मात् (tasmāt) — thereforeसर्व-प्रयत्नेन (sarva-prayatnena) — with every effortकाङ्क्षितम् (kāṅkṣitam) — to be longed forपठनम् (paṭhanam) — the readingनृभिः (nṛbhiḥ) — by peopleतथा (tathā) — likewiseअस्य (asya) — of itश्रवणम् (śravaṇam) — the hearingप्रेम्णा (premṇā) — with loveसर्व-काम-फल-प्रदम् (sarva-kāma-phala-pradam) — which gives the fruit of every wish
१५ पुराणश्रवणाच्छम्भोर्निष्पापो जायते नरः । भुक्त्वा भोगान् सुविपुलान् शिवलोकमवाप्नुयात् ॥
purāṇaśravaṇācchambhorniṣpāpo jāyate naraḥ | bhuktvā bhogān suvipulān śivalokamavāpnuyāt ||
शिव के इस पुराण को सुनने से मनुष्य निष्पाप हो जाता है; वह भरपूर भोग भोगकर अंत में शिवलोक को प्राप्त करता है।
By hearing this Purāṇa of Śambhu a person becomes free of sin; he enjoys wide and generous pleasures, and in the end reaches Śiva's world.
पुराण-श्रवणात् (purāṇa-śravaṇāt) — by hearing the Purāṇaशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuनिष्पापः (niṣpāpaḥ) — free of sinजायते (jāyate) — becomesनरः (naraḥ) — a personभुक्त्वा (bhuktvā) — having enjoyedभोगान् (bhogān) — pleasuresसुविपुलान् (suvipulān) — wide and generousशिव-लोकम् (śiva-lokam) — Śiva’s worldअवाप्नुयात् (avāpnuyāt) — he would reach
१६ राजसूयेन यत्पुण्यमग्निष्टोमशतेन च । तत्पुण्यं लभते शम्भोः कथाश्रवणमात्रतः ॥
rājasūyena yatpuṇyamagniṣṭomaśatena ca | tatpuṇyaṃ labhate śambhoḥ kathāśravaṇamātrataḥ ||
राजसूय यज्ञ और सौ अग्निष्टोम यज्ञों से जो पुण्य मिलता है, वही पुण्य शिव की कथा को केवल सुनने से मिल जाता है।
Whatever merit comes from a Rājasūya sacrifice and from a hundred Agniṣṭoma rites — that same merit is gained just by hearing Śambhu's story.
राजसूयेन (rājasūyena) — by the Rājasūya sacrificeयत् पुण्यम् (yat puṇyam) — what meritअग्निष्टोम-शतेन (agniṣṭoma-śatena) — by a hundred Agniṣṭoma ritesच (ca) — andतत् पुण्यम् (tat puṇyam) — that same meritलभते (labhate) — one gainsशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuकथा-श्रवण-मात्रतः (kathā-śravaṇa-mātrataḥ) — merely by hearing the story
१७ ये शृण्वन्ति मुने शैवं पुराणं शास्त्रमुत्तमम् । ते मनुष्या न मन्तव्या रुद्रा एव न संशयः ॥
ye śṛṇvanti mune śaivaṃ purāṇaṃ śāstramuttamam | te manuṣyā na mantavyā rudrā eva na saṃśayaḥ ||
हे मुने, जो लोग इस श्रेष्ठ शास्त्र शिवपुराण को सुनते हैं, उन्हें साधारण मनुष्य नहीं मानना चाहिए। वे रुद्र स्वरूप ही हैं, इसमें संदेह नहीं।
Those who hear this Śaiva Purāṇa, the best of scriptures, sage — do not think of them as mere humans. They are Rudras themselves; of that there is no doubt.
ये (ye) — those whoशृण्वन्ति (śṛṇvanti) — hearमुने (mune) — O sageशैवम् पुराणम् (śaivam purāṇam) — the Śaiva Purāṇaशास्त्रम् उत्तमम् (śāstram uttamam) — the best of scripturesते (te) — theyमनुष्याः (manuṣyāḥ) — as mere humansन मन्तव्याः (na mantavyāḥ) — are not to be thought ofरुद्राः एव (rudrāḥ eva) — Rudras themselvesन संशयः (na saṃśayaḥ) — there is no doubt
१८ शृण्वतां तत्पुराणं हि तथा कीर्तयतां च तत् । चरणपादाम्बुजरजांस्येव तीर्थानि मुनयो विदुः ॥
śṛṇvatāṃ tatpurāṇaṃ hi tathā kīrtayatāṃ ca tat | caraṇapādāmbujarajāṃsyeva tīrthāni munayo viduḥ ||
जो इस पुराण को सुनते और कीर्तन करते हैं, उनके चरण-कमलों की धूल को ही मुनि लोग तीर्थ मानते हैं।
The dust from the lotus-feet of those who hear this Purāṇa and those who recite it — the sages know that dust itself as places of pilgrimage.
शृण्वताम् (śṛṇvatām) — of those who hearतत् पुराणम् (tat purāṇam) — that Purāṇaहि (hi) — indeedतथा (tathā) — likewiseकीर्तयताम् (kīrtayatām) — of those who recite itच (ca) — andचरण-पाद-अम्बुज-रजांसि (caraṇa-pāda-ambuja-rajāṃsi) — the dust of their lotus feetएव (eva) — itselfतीर्थानि (tīrthāni) — as places of pilgrimageमुनयः (munayaḥ) — the sagesविदुः (viduḥ) — know
१९ गन्तुं निःश्रेयसं स्थानं येऽभिवाञ्छन्ति देहिनः । शैवं पुराणममलं भक्त्या शृण्वन्तु ते सदा ॥
gantuṃ niḥśreyasaṃ sthānaṃ ye'bhivāñchanti dehinaḥ | śaivaṃ purāṇamamalaṃ bhaktyā śṛṇvantu te sadā ||
जो प्राणी परम कल्याण के स्थान तक पहुँचना चाहते हैं, वे इस निर्मल शिवपुराण को सदा भक्ति के साथ सुनें।
Embodied beings who wish to reach the place of final good should hear this spotless Śaiva Purāṇa always, and with devotion.
गन्तुम् (gantum) — to goनिःश्रेयसम् स्थानम् (niḥśreyasam sthānam) — to the place of final goodये (ye) — those whoअभिवाञ्छन्ति (abhivāñchanti) — desireदेहिनः (dehinaḥ) — embodied beingsशैवम् पुराणम् (śaivam purāṇam) — the Śaiva Purāṇaअमलम् (amalam) — spotlessभक्त्या (bhaktyā) — with devotionशृण्वन्तु (śṛṇvantu) — let them hearते (te) — theyसदा (sadā) — always
२० सदा श्रोतुं यद्यशक्तो भवेत्स मुनिसत्तम । नियतात्मा प्रतिदिनं शृणुयाद्वा मुहूर्तकम् ॥
sadā śrotuṃ yadyaśakto bhavetsa munisattama | niyatātmā pratidinaṃ śṛṇuyādvā muhūrtakam ||
हे मुनिश्रेष्ठ, यदि कोई सदा सुनने में असमर्थ हो, तो संयमपूर्वक प्रतिदिन थोड़ी देर के लिए ही इसे सुने।
If a person cannot listen all the time, best of sages, then, holding himself steady, let him hear it each day for at least a short while.
सदा (sadā) — all the timeश्रोतुम् (śrotum) — to listenयदि (yadi) — ifअशक्तः (aśaktaḥ) — unableभवेत् (bhavet) — should beसः (saḥ) — heमुनि-सत्तम (muni-sattama) — O best of sagesनियत-आत्मा (niyata-ātmā) — holding himself steadyप्रतिदिनम् (pratidinam) — each dayशृणुयात् (śṛṇuyāt) — let him hearवा (vā) — at leastमुहूर्तकम् (muhūrtakam) — for a muhūrta, a short while
२१ यदि प्रतिदिनं श्रोतुमशक्तो मानवो भवेत् । पुण्यमासादिषु मुने शृणुयाच्छिवपुराणकम् ॥
yadi pratidinaṃ śrotumaśakto mānavo bhavet | puṇyamāsādiṣu mune śṛṇuyācchivapurāṇakam ||
और यदि कोई प्रतिदिन भी न सुन सके, तो हे मुने, वह पवित्र महीनों आदि में इस शिवपुराण को सुने।
And if a person cannot even hear it every day, then, sage, let him hear the Śiva Purāṇa during the sacred months and such times.
यदि (yadi) — ifप्रतिदिनम् (pratidinam) — every dayश्रोतुम् (śrotum) — to hearअशक्तः (aśaktaḥ) — unableमानवः (mānavaḥ) — a personभवेत् (bhavet) — should beपुण्य-मास-आदिषु (puṇya-māsa-ādiṣu) — in the sacred months and such timesमुने (mune) — O sageशृणुयात् (śṛṇuyāt) — let him hearशिव-पुराणकम् (śiva-purāṇakam) — the Śiva Purāṇa
२२ मुहूर्तं वा तदर्धं वा तदर्धं वा क्षणं च वा । ये शृण्वन्ति पुराणं तन्न तेषां दुर्गतिर्भवेत् ॥
muhūrtaṃ vā tadardhaṃ vā tadardhaṃ vā kṣaṇaṃ ca vā | ye śṛṇvanti purāṇaṃ tanna teṣāṃ durgatirbhavet ||
एक मुहूर्त, उसका आधा, उसका भी आधा, या एक क्षण भी — जो लोग इतनी देर भी इस पुराण को सुनते हैं, उनकी दुर्गति नहीं होती।
A short while, or half of that, or half again, or even one moment — those who hear this Purāṇa for so long come to no bad end.
मुहूर्तम् (muhūrtam) — a muhūrta, a short whileवा (vā) — orतत्-अर्धम् (tat-ardham) — half of thatवा (vā) — orतत्-अर्धम् (tat-ardham) — half againक्षणम् (kṣaṇam) — a single momentच वा (ca vā) — or evenये (ye) — those whoशृण्वन्ति (śṛṇvanti) — hearपुराणम् तत् (purāṇam tat) — that Purāṇaन (na) — notतेषाम् (teṣām) — for themदुर्गतिः (durgatiḥ) — a bad endभवेत् (bhavet) — will come
२३ तत्पुराणं च शृण्वानः पुरुषो यो मुनीश्वर । स निस्तरति संसारं दग्ध्वा कर्ममहाटवीम् ॥
tatpurāṇaṃ ca śṛṇvānaḥ puruṣo yo munīśvara | sa nistarati saṃsāraṃ dagdhvā karmamahāṭavīm ||
हे मुनीश्वर, जो पुरुष उस पुराण को सुनता है, वह कर्मों के महावन को जलाकर संसार-सागर से पार हो जाता है।
The man who listens to that Purāṇa, lord of sages, burns down the vast forest of his karma and crosses over the round of birth and death.
तत् पुराणम् (tat purāṇam) — that Purāṇaच (ca) — andशृण्वानः (śṛṇvānaḥ) — listening toपुरुषः (puruṣaḥ) — the manयः (yaḥ) — whoमुनि-ईश्वर (muni-īśvara) — O lord of sagesसः (saḥ) — heनिस्तरति (nistarati) — crosses overसंसारम् (saṃsāram) — the round of birth and deathदग्ध्वा (dagdhvā) — having burnt downकर्म-महा-अटवीम् (karma-mahā-aṭavīm) — the vast forest of karma
२४ यत्पुण्यं सर्वदानेषु सर्वयज्ञेषु वा मुने । शम्भोः पुराणश्रवणात्तत्फलं निश्चलं भवेत् ॥
yatpuṇyaṃ sarvadāneṣu sarvayajñeṣu vā mune | śambhoḥ purāṇaśravaṇāttatphalaṃ niścalaṃ bhavet ||
हे मुने, सब दानों और सब यज्ञों में जो पुण्य है, शिव के पुराण को सुनने से वही फल अटल हो जाता है।
Whatever merit lies in all gifts and all sacrifices, sage — by hearing Śambhu's Purāṇa that same fruit becomes unshakeable.
यत् पुण्यम् (yat puṇyam) — what meritसर्व-दानेषु (sarva-dāneṣu) — in all giftsसर्व-यज्ञेषु (sarva-yajñeṣu) — in all sacrificesवा (vā) — orमुने (mune) — O sageशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuपुराण-श्रवणात् (purāṇa-śravaṇāt) — by hearing the Purāṇaतत् फलम् (tat phalam) — that same fruitनिश्चलम् (niścalam) — unshakeableभवेत् (bhavet) — becomes
२५ विशेषतः कलौ शैवपुराणश्रवणादृते । परो धर्मो न पुंसां हि मुक्तिसाधनकृन्मुने ॥
viśeṣataḥ kalau śaivapurāṇaśravaṇādṛte | paro dharmo na puṃsāṃ hi muktisādhanakṛnmune ||
हे मुने, विशेषकर कलियुग में शिवपुराण के श्रवण के सिवा मनुष्यों के लिए मुक्ति का साधन बनने वाला कोई श्रेष्ठ धर्म नहीं है।
In the Kali age above all, sage, apart from hearing the Śaiva Purāṇa there is no higher practice for people that works as a means to release.
विशेषतः (viśeṣataḥ) — above allकलौ (kalau) — in the Kali ageशैव-पुराण-श्रवणात् (śaiva-purāṇa-śravaṇāt) — than hearing the Śaiva Purāṇaऋते (ṛte) — apart fromपरः (paraḥ) — higherधर्मः (dharmaḥ) — practice, dutyन (na) — there is notपुंसाम् (puṃsām) — for peopleहि (hi) — indeedमुक्ति-साधन-कृत् (mukti-sādhana-kṛt) — one that works as a means to releaseमुने (mune) — O sage
२६ पुराणश्रवणं शम्भोर्नामसङ्कीर्तनं तथा । कल्पद्रुमफलं सम्यङ् मनुष्याणां न संशयः ॥
purāṇaśravaṇaṃ śambhornāmasaṅkīrtanaṃ tathā | kalpadrumaphalaṃ samyaṅ manuṣyāṇāṃ na saṃśayaḥ ||
शिव के पुराण का श्रवण और उनके नाम का संकीर्तन — ये दोनों मनुष्यों के लिए कल्पवृक्ष के समान फल देने वाले हैं, इसमें संदेह नहीं।
Hearing the Purāṇa and singing the names of Śambhu — both, for human beings, bear fruit like the wish-granting tree; there is no doubt of it.
पुराण-श्रवणम् (purāṇa-śravaṇam) — hearing the Purāṇaशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuनाम-सङ्कीर्तनम् (nāma-saṅkīrtanam) — singing the namesतथा (tathā) — and likewiseकल्प-द्रुम-फलम् (kalpa-druma-phalam) — fruit of the wish-granting treeसम्यक् (samyak) — trulyमनुष्याणाम् (manuṣyāṇām) — for human beingsन संशयः (na saṃśayaḥ) — there is no doubt
२७ कलौ दुर्मेधसां पुंसां धर्माचारोज्झितात्मनाम् । हिताय विदधे शम्भुः पुराणाख्यं सुधारसम् ॥
kalau durmedhasāṃ puṃsāṃ dharmācārojjhitātmanām | hitāya vidadhe śambhuḥ purāṇākhyaṃ sudhārasam ||
कलियुग के मंदबुद्धि और धर्माचरण से रहित मनुष्यों के हित के लिए शिव ने अमृत-रस समान इस पुराण की रचना की।
For the good of dull-witted people in the Kali age, who have let go of right conduct, Śambhu set forth this nectar called the Purāṇa.
कलौ (kalau) — in the Kali ageदुर्मेधसाम् (durmedhasām) — of the dull-wittedपुंसाम् (puṃsām) — of peopleधर्म-आचार-उज्झित-आत्मनाम् (dharma-ācāra-ujjhita-ātmanām) — who have let go of right conductहिताय (hitāya) — for the goodविदधे (vidadhe) — set forth, ordainedशम्भुः (śambhuḥ) — Śambhuपुराण-आख्यम् (purāṇa-ākhyam) — called the Purāṇaसुधा-रसम् (sudhā-rasam) — this nectar
२८ एकोऽजरामरः स्याद्वै पिबन्नेवामृतं पुमान् । शम्भोः कथामृतं कुर्यात्कुलमेवाजरामरम् ॥
eko'jarāmaraḥ syādvai pibannevāmṛtaṃ pumān | śambhoḥ kathāmṛtaṃ kuryātkulamevājarāmaram ||
साधारण अमृत पीने से केवल पीने वाला ही अजर-अमर होता है। परंतु शिव की कथा रूपी अमृत तो पूरे कुल को अजर-अमर कर देता है।
By drinking ordinary nectar only the one man who drinks it becomes free of age and death. But the nectar of Śambhu's story frees a whole family from age and death.
एकः (ekaḥ) — one man aloneअजर-अमरः (ajara-amaraḥ) — free of age and deathस्यात् (syāt) — becomesवै (vai) — indeedपिबन् एव (piban eva) — merely by drinkingअमृतम् (amṛtam) — nectarपुमान् (pumān) — the manशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuकथा-अमृतम् (kathā-amṛtam) — the nectar of the storyकुर्यात् (kuryāt) — makesकुलम् एव (kulam eva) — a whole familyअजर-अमरम् (ajara-amaram) — free of age and death
२९ सदा सेव्या सदा सेव्या सदा सेव्या विशेषतः । एतच्छिवपुराणस्य कथा परमपावनी ॥
sadā sevyā sadā sevyā sadā sevyā viśeṣataḥ | etacchivapurāṇasya kathā paramapāvanī ||
इसका सदा सेवन करना चाहिए, सदा, और विशेष रूप से सदा — शिवपुराण की यह कथा परम पवित्र है।
It must be kept to always — always, and always, and above all: this utterly purifying story of the Śiva Purāṇa.
सदा सेव्या (sadā sevyā) — always to be kept toसदा सेव्या (sadā sevyā) — always to be kept to — said againसदा सेव्या (sadā sevyā) — always to be kept to — said a third timeविशेषतः (viśeṣataḥ) — above allएतत् शिव-पुराणस्य (etat śiva-purāṇasya) — of this Śiva Purāṇaकथा (kathā) — the storyपरम-पावनी (parama-pāvanī) — utterly purifying
३० एतच्छिवपुराणस्य कथाश्रवणमात्रतः । किं ब्रवीमि फलं तस्य शिवश्चित्तं समाश्रयेत् ॥
etacchivapurāṇasya kathāśravaṇamātrataḥ | kiṃ bravīmi phalaṃ tasya śivaścittaṃ samāśrayet ||
इस शिवपुराण की कथा को केवल सुनने के फल के बारे में मैं क्या कहूँ — शिव उसके हृदय में आकर बस जाते हैं।
What can I say of the fruit that comes from merely hearing the story of this Śiva Purāṇa? Śiva takes up his seat in that person's heart.
एतत् शिव-पुराणस्य (etat śiva-purāṇasya) — of this Śiva Purāṇaकथा-श्रवण-मात्रतः (kathā-śravaṇa-mātrataḥ) — merely from hearing the storyकिम् ब्रवीमि (kim bravīmi) — what can I sayफलम् (phalam) — of the fruitतस्य (tasya) — of itशिवः (śivaḥ) — Śivaचित्तम् (cittam) — the heartसमाश्रयेत् (samāśrayet) — takes up his seat in
३१ चतुर्विंशतिसाहस्रो ग्रन्थोऽयं सप्तसंहितः । भक्तित्रिकसुसम्पूर्णः शृणुयात्तं परादरात् ॥
caturviṃśatisāhasro grantho'yaṃ saptasaṃhitaḥ | bhaktitrikasusampūrṇaḥ śṛṇuyāttaṃ parādarāt ||
यह ग्रंथ चौबीस हज़ार श्लोकों का है और इसमें सात संहिताएँ हैं। भक्ति, ज्ञान और वैराग्य — तीनों से पूर्ण इस ग्रंथ को बड़े आदर से सुनना चाहिए।
This work runs to twenty-four thousand verses and holds seven collections. Whole in the three — devotion, knowledge, dispassion — it should be heard with the deepest respect.
चतुर्विंशति-साहस्रः (caturviṃśati-sāhasraḥ) — of twenty-four thousand versesग्रन्थः अयम् (granthaḥ ayam) — this workसप्त-संहितः (sapta-saṃhitaḥ) — holding seven collectionsभक्ति-त्रिक-सुसम्पूर्णः (bhakti-trika-susampūrṇaḥ) — whole in the three — devotion, knowledge, dispassionशृणुयात् (śṛṇuyāt) — let one hearतम् (tam) — itपर-आदरात् (para-ādarāt) — with the deepest respect
३२ विद्येश्वरसंहिताद्या द्वितीया रुद्रसंहिता । तृतीया शतरुद्राख्या कोटिरुद्रा चतुर्थिका ॥
vidyeśvarasaṃhitādyā dvitīyā rudrasaṃhitā | tṛtīyā śatarudrākhyā koṭirudrā caturthikā ||
पहली विद्येश्वर संहिता, दूसरी रुद्र संहिता, तीसरी शतरुद्र नाम की, और चौथी कोटिरुद्र संहिता —
First comes the Vidyeśvara collection, second the Rudra collection, third the one called Śatarudra, and fourth the Koṭirudra —
विद्येश्वर-संहिता (vidyeśvara-saṃhitā) — the Vidyeśvara collectionआद्या (ādyā) — the firstद्वितीया (dvitīyā) — the secondरुद्र-संहिता (rudra-saṃhitā) — the Rudra collectionतृतीया (tṛtīyā) — the thirdशतरुद्र-आख्या (śatarudra-ākhyā) — the one called Śatarudraकोटिरुद्रा (koṭirudrā) — the Koṭirudraचतुर्थिका (caturthikā) — the fourth
३३ पञ्चम्युमासंहितोक्ता षष्ठी कैलाससंहिता । सप्तमी वायवीयाख्या सप्तैवं संहिता इह ॥
pañcamyumāsaṃhitoktā ṣaṣṭhī kailāsasaṃhitā | saptamī vāyavīyākhyā saptaivaṃ saṃhitā iha ||
— पाँचवीं उमा संहिता कही गई है, छठी कैलास संहिता, और सातवीं वायवीय नाम की। इस प्रकार यहाँ सात ही संहिताएँ हैं।
— the fifth is called the Umā collection, the sixth the Kailāsa collection, and the seventh the one named Vāyavīya. So there are seven collections here.
पञ्चमी (pañcamī) — the fifthउमा-संहिता (umā-saṃhitā) — the Umā collectionउक्ता (uktā) — is calledषष्ठी (ṣaṣṭhī) — the sixthकैलास-संहिता (kailāsa-saṃhitā) — the Kailāsa collectionसप्तमी (saptamī) — the seventhवायवीय-आख्या (vāyavīya-ākhyā) — the one named Vāyavīyaसप्त एवम् (sapta evam) — seven in this wayसंहिताः (saṃhitāḥ) — collectionsइह (iha) — here
३४ ससप्तसंहितं दिव्यं पुराणं शिवसंज्ञकम् । वरीवर्ति ब्रह्मतुल्यं सर्वोपरि गतिप्रदम् ॥
sasaptasaṃhitaṃ divyaṃ purāṇaṃ śivasaṃjñakam | varīvarti brahmatulyaṃ sarvopari gatipradam ||
सात संहिताओं वाला यह दिव्य शिव-नामक पुराण ब्रह्म के समान विराजमान है और सबसे ऊँची गति देने वाला है।
This shining Purāṇa named for Śiva, with its seven collections, stands present like Brahman itself, granting the state that is above all others.
स-सप्त-संहितम् (sa-sapta-saṃhitam) — together with its seven collectionsदिव्यम् (divyam) — shiningपुराणम् (purāṇam) — the Purāṇaशिव-संज्ञकम् (śiva-saṃjñakam) — named for Śivaवरीवर्ति (varīvarti) — stands present, abides constantlyब्रह्म-तुल्यम् (brahma-tulyam) — like Brahman itselfसर्व-उपरि (sarva-upari) — above all othersगति-प्रदम् (gati-pradam) — granting the goal
३५ एतच्छिवपुराणं हि सप्तसंहितमादरात् । परिपूर्णं पठेद्यस्तु स जीवन्मुक्त उच्यते ॥
etacchivapurāṇaṃ hi saptasaṃhitamādarāt | paripūrṇaṃ paṭhedyastu sa jīvanmukta ucyate ||
जो कोई सात संहिताओं वाले इस पूरे शिवपुराण को आदर से पढ़ता है, वह जीवित रहते हुए ही मुक्त कहलाता है।
Whoever reads this whole Śiva Purāṇa, with its seven collections, carefully and in full — that person is called free while still alive.
एतत् शिव-पुराणम् (etat śiva-purāṇam) — this Śiva Purāṇaहि (hi) — indeedसप्त-संहितम् (sapta-saṃhitam) — with its seven collectionsआदरात् (ādarāt) — carefully, with respectपरिपूर्णम् (paripūrṇam) — in fullपठेत् (paṭhet) — readsयः तु (yaḥ tu) — whoeverसः (saḥ) — heजीवन्-मुक्तः (jīvan-muktaḥ) — freed while still aliveउच्यते (ucyate) — is called
३६ पुमानज्ञानतस्तावद् भ्रमतेऽस्मिन्भवे मुने । यावत्कर्णगतं नास्ति पुराणं शैवमुत्तमम् ॥
pumānajñānatastāvad bhramate'sminbhave mune | yāvatkarṇagataṃ nāsti purāṇaṃ śaivamuttamam ||
हे मुने, मनुष्य तब तक अज्ञानवश इस संसार में भटकता रहता है, जब तक श्रेष्ठ शिवपुराण उसके कानों तक नहीं पहुँचता।
A person keeps wandering through this world in ignorance, sage, for just so long as the excellent Śaiva Purāṇa has not reached his ears.
पुमान् (pumān) — a personअज्ञानतः (ajñānataḥ) — out of ignoranceतावत् (tāvat) — for just so longभ्रमते (bhramate) — wandersअस्मिन् भवे (asmin bhave) — in this world of becomingमुने (mune) — O sageयावत् (yāvat) — as long asकर्ण-गतम् (karṇa-gatam) — reached his earन अस्ति (na asti) — has notपुराणम् शैवम् (purāṇam śaivam) — the Śaiva Purāṇaउत्तमम् (uttamam) — excellent
३७ किं श्रुतैर्बहुभिः शास्त्रैः पुराणैश्च भ्रमावहैः । शैवं पुराणमेकं हि मुक्तिदानेन गर्जति ॥
kiṃ śrutairbahubhiḥ śāstraiḥ purāṇaiśca bhramāvahaiḥ | śaivaṃ purāṇamekaṃ hi muktidānena garjati ||
भ्रम में डालने वाले बहुत से शास्त्रों और पुराणों को सुनने से क्या लाभ? एक शिवपुराण ही मुक्ति देने की गर्जना करता है।
What use is hearing many scriptures and Purāṇas that only lead one astray? The Śaiva Purāṇa alone roars aloud with the gift of release.
किम् (kim) — what useश्रुतैः (śrutaiḥ) — of hearingबहुभिः (bahubhiḥ) — manyशास्त्रैः (śāstraiḥ) — scripturesपुराणैः (purāṇaiḥ) — and Purāṇasच (ca) — andभ्रम-आवहैः (bhrama-āvahaiḥ) — that only lead one astrayशैवम् पुराणम् (śaivam purāṇam) — the Śaiva Purāṇaएकम् (ekam) — aloneहि (hi) — indeedमुक्ति-दानेन (mukti-dānena) — with the gift of releaseगर्जति (garjati) — roars aloud
३८ एतच्छिवपुराणस्य कथा भवति यद्गृहे । तीर्थभूतं हि तद्गेहं वसतां पापनाशनम् ॥
etacchivapurāṇasya kathā bhavati yadgṛhe | tīrthabhūtaṃ hi tadgehaṃ vasatāṃ pāpanāśanam ||
जिस घर में इस शिवपुराण की कथा होती है, वह घर तीर्थ बन जाता है और वहाँ रहने वालों के पाप नष्ट कर देता है।
The house where the story of this Śiva Purāṇa is told becomes a place of pilgrimage, and it destroys the sins of those who live there.
एतत् शिव-पुराणस्य (etat śiva-purāṇasya) — of this Śiva Purāṇaकथा (kathā) — the storyभवति (bhavati) — is toldयत्-गृहे (yat-gṛhe) — in whatever houseतीर्थ-भूतम् (tīrtha-bhūtam) — becomes a place of pilgrimageहि (hi) — indeedतत् गेहम् (tat geham) — that houseवसताम् (vasatām) — of those who live thereपाप-नाशनम् (pāpa-nāśanam) — destroying the sins
३९ अश्वमेधसहस्राणि वाजपेयशतानि च । कलां शिवपुराणस्य नार्हन्ति खलु षोडशीम् ॥
aśvamedhasahasrāṇi vājapeyaśatāni ca | kalāṃ śivapurāṇasya nārhanti khalu ṣoḍaśīm ||
हज़ार अश्वमेध यज्ञ और सौ वाजपेय यज्ञ भी शिवपुराण की सोलहवीं कला की बराबरी नहीं कर सकते।
A thousand horse-sacrifices and a hundred Vājapeya rites are not worth even a sixteenth part of the Śiva Purāṇa.
अश्वमेध-सहस्राणि (aśvamedha-sahasrāṇi) — a thousand horse-sacrificesवाजपेय-शतानि (vājapeya-śatāni) — a hundred Vājapeya ritesच (ca) — andकलाम् (kalām) — a partशिव-पुराणस्य (śiva-purāṇasya) — of the Śiva Purāṇaन अर्हन्ति (na arhanti) — are not worthखलु (khalu) — indeedषोडशीम् (ṣoḍaśīm) — the sixteenth
४० तावत्स प्रोच्यते पापी पापकृन्मुनिसत्तम । यावच्छिवपुराणं हि न शृणोति सुभक्तितः ॥
tāvatsa procyate pāpī pāpakṛnmunisattama | yāvacchivapurāṇaṃ hi na śṛṇoti subhaktitaḥ ||
हे मुनिश्रेष्ठ, कोई पापी तभी तक पापी कहलाता है, जब तक वह सच्ची भक्ति से शिवपुराण को नहीं सुन लेता।
A wrongdoer is called a sinner, best of sages, only for so long as he has not heard the Śiva Purāṇa with real devotion.
तावत् (tāvat) — for just so longसः (saḥ) — heप्रोच्यते (procyate) — is calledपापी (pāpī) — a sinnerपाप-कृत् (pāpa-kṛt) — a wrongdoerमुनि-सत्तम (muni-sattama) — O best of sagesयावत् (yāvat) — as long asशिव-पुराणम् (śiva-purāṇam) — the Śiva Purāṇaहि (hi) — indeedन शृणोति (na śṛṇoti) — he does not hearसुभक्तितः (subhaktitaḥ) — with real devotion
४१ गङ्गाद्याः पुण्यनद्यश्च सप्तपुर्यो गया तथा । एतच्छिवपुराणस्य समतां यान्ति न क्वचित् ॥
gaṅgādyāḥ puṇyanadyaśca saptapuryo gayā tathā | etacchivapurāṇasya samatāṃ yānti na kvacit ||
गंगा आदि पवित्र नदियाँ, सात पुरियाँ, और गया — ये कभी भी इस शिवपुराण की समानता नहीं कर सकतीं।
The Ganges and the other sacred rivers, the seven holy cities, and Gayā as well — none of them ever come level with this Śiva Purāṇa.
गङ्गा-आद्याः (gaṅgā-ādyāḥ) — the Ganges and the restपुण्य-नद्यः (puṇya-nadyaḥ) — the sacred riversच (ca) — andसप्त-पुर्यः (sapta-puryaḥ) — the seven holy citiesगया (gayā) — Gayāतथा (tathā) — as wellएतत् शिव-पुराणस्य (etat śiva-purāṇasya) — with this Śiva Purāṇaसमताम् (samatām) — equalityयान्ति न (yānti na) — do not come toक्वचित् (kvacit) — ever
४२ नित्यं शिवपुराणस्य श्लोकं श्लोकार्धमेव च । स्वमुखेन पठेद्भक्त्या यदीच्छेत्परमां गतिम् ॥
nityaṃ śivapurāṇasya ślokaṃ ślokārdhameva ca | svamukhena paṭhedbhaktyā yadīcchetparamāṃ gatim ||
यदि कोई परम गति चाहता है, तो वह प्रतिदिन भक्ति के साथ अपने मुख से शिवपुराण का एक श्लोक, या आधा श्लोक ही, पाठ करे।
If a person wants the highest goal, let him every day recite with his own mouth, in devotion, at least one verse of the Śiva Purāṇa — or half a verse.
नित्यम् (nityam) — every dayशिव-पुराणस्य (śiva-purāṇasya) — of the Śiva Purāṇaश्लोकम् (ślokam) — a verseश्लोक-अर्धम् (śloka-ardham) — half a verseएव च (eva ca) — or evenस्व-मुखेन (sva-mukhena) — with his own mouthपठेत् (paṭhet) — let him reciteभक्त्या (bhaktyā) — in devotionयदि (yadi) — ifइच्छेत् (icchet) — he wantsपरमाम् गतिम् (paramām gatim) — the highest goal
४३ एतच्छिवपुराणं यो वाचयेदर्थतोऽनिशम् । पठेद्वा प्रीतितो नित्यं स पुण्यात्मा न संशयः ॥
etacchivapurāṇaṃ yo vācayedarthato'niśam | paṭhedvā prītito nityaṃ sa puṇyātmā na saṃśayaḥ ||
जो इस शिवपुराण का अर्थ सहित निरंतर वाचन करता है, या प्रतिदिन प्रेम से इसका पाठ करता है, वह पुण्यात्मा है, इसमें संदेह नहीं।
Whoever constantly expounds this Śiva Purāṇa with its meaning, or reads it every day out of love — that person is holy; there is no doubt.
एतत् शिव-पुराणम् (etat śiva-purāṇam) — this Śiva Purāṇaयः (yaḥ) — whoeverवाचयेत् (vācayet) — expounds, has it recitedअर्थतः (arthataḥ) — with its meaningअनिशम् (aniśam) — constantlyपठेत् (paṭhet) — readsवा (vā) — orप्रीतितः (prītitaḥ) — out of loveनित्यम् (nityam) — every dayसः (saḥ) — heपुण्य-आत्मा (puṇya-ātmā) — a holy soulन संशयः (na saṃśayaḥ) — there is no doubt
४४ अन्तकाले हि यश्चैनं शृणुयाद्भक्तितः सुधीः । सुप्रसन्नो महेशानस्तस्मै यच्छति स्वं पदम् ॥
antakāle hi yaścainaṃ śṛṇuyādbhaktitaḥ sudhīḥ | suprasanno maheśānastasmai yacchati svaṃ padam ||
जो बुद्धिमान मनुष्य अंत समय में भक्ति से इसे सुनता है, महेश्वर उस पर प्रसन्न होकर उसे अपना पद दे देते हैं।
The clear-minded person who hears it with devotion at the hour of death — to him the great Lord, well pleased, gives his own state.
अन्त-काले (anta-kāle) — at the hour of deathहि (hi) — indeedयः च (yaḥ ca) — and whoeverएनम् (enam) — thisशृणुयात् (śṛṇuyāt) — hearsभक्तितः (bhaktitaḥ) — with devotionसुधीः (sudhīḥ) — the clear-minded oneसुप्रसन्नः (suprasannaḥ) — well pleasedमहा-ईशानः (mahā-īśānaḥ) — the great Lordतस्मै (tasmai) — to himयच्छति (yacchati) — givesस्वम् पदम् (svam padam) — his own state
४५ एतच्छिवपुराणं यः पूजयेन्नित्यमादरात् । स भुक्त्वेहाखिलान् कामानन्ते शिवपदं लभेत् ॥
etacchivapurāṇaṃ yaḥ pūjayennityamādarāt | sa bhuktvehākhilān kāmānante śivapadaṃ labhet ||
जो प्रतिदिन आदर से इस शिवपुराण का पूजन करता है, वह इस लोक में सब कामनाएँ भोगकर अंत में शिव का पद पा लेता है।
Whoever worships this Śiva Purāṇa every day with respect enjoys here every desire, and in the end reaches Śiva's state.
एतत् शिव-पुराणम् (etat śiva-purāṇam) — this Śiva Purāṇaयः (yaḥ) — whoeverपूजयेत् (pūjayet) — worshipsनित्यम् (nityam) — every dayआदरात् (ādarāt) — with respectसः (saḥ) — heभुक्त्वा (bhuktvā) — having enjoyedइह (iha) — hereअखिलान् कामान् (akhilān kāmān) — every desireअन्ते (ante) — in the endशिव-पदम् (śiva-padam) — Śiva’s stateलभेत् (labhet) — attains
४६ एतच्छिवपुराणस्य कुर्वन्नित्यमतन्द्रितः । पट्टवस्त्रादिना सम्यक् सत्कारं स सुखी सदा ॥
etacchivapurāṇasya kurvannityamatandritaḥ | paṭṭavastrādinā samyak satkāraṃ sa sukhī sadā ||
जो आलस्य छोड़कर प्रतिदिन रेशमी वस्त्र आदि से इस शिवपुराण का भली-भाँति सत्कार करता है, वह सदा सुखी रहता है।
Whoever, tireless, honours this Śiva Purāṇa well day after day — wrapping it in fine silk and the like — knows contentment all his life.
एतत् शिव-पुराणस्य (etat śiva-purāṇasya) — to this Śiva Purāṇaकुर्वन् (kurvan) — doingनित्यम् (nityam) — day after dayअतन्द्रितः (atandritaḥ) — tirelessपट्ट-वस्त्र-आदिना (paṭṭa-vastra-ādinā) — with fine silk and the likeसम्यक् (samyak) — wellसत्कारम् (satkāram) — honourसः (saḥ) — heसुखी (sukhī) — contentसदा (sadā) — all his life
४७ शैवं पुराणममलं शैवसर्वस्वमादरात् । सेवनीयं प्रयत्नेन परत्रेह सुखेप्सुना ॥
śaivaṃ purāṇamamalaṃ śaivasarvasvamādarāt | sevanīyaṃ prayatnena paratreha sukhepsunā ||
यह निर्मल शिवपुराण शिवभक्तों का सर्वस्व है। जो इस लोक और परलोक में सुख चाहता है, वह आदर और प्रयत्न से इसका सेवन करे।
This spotless Purāṇa is the whole wealth of those who love Śiva. Anyone who wants happiness here and hereafter should keep to it with care and reverence.
शैवम् पुराणम् (śaivam purāṇam) — the Śaiva Purāṇaअमलम् (amalam) — spotlessशैव-सर्वस्वम् (śaiva-sarvasvam) — the whole wealth of those who love Śivaआदरात् (ādarāt) — with reverenceसेवनीयम् (sevanīyam) — to be kept toप्रयत्नेन (prayatnena) — with careपरत्र (paratra) — hereafterइह (iha) — and hereसुख-ईप्सुना (sukha-īpsunā) — by one who wants happiness
४८ चतुर्वर्गप्रदं शैवं पुराणममलं परम् । श्रोतव्यं सर्वदा प्रीत्या पठितव्यं विशेषतः ॥
caturvargapradaṃ śaivaṃ purāṇamamalaṃ param | śrotavyaṃ sarvadā prītyā paṭhitavyaṃ viśeṣataḥ ||
यह निर्मल और परम शिवपुराण चारों पुरुषार्थों को देने वाला है। इसे सदा प्रेम से सुनना चाहिए और विशेष रूप से पढ़ना चाहिए।
Pure and supreme, this Śaiva Purāṇa yields all four aims of life. It should always be heard with love, and, above all, recited.
चतुर्-वर्ग-प्रदम् (catur-varga-pradam) — yielding all four aims of lifeशैवम् पुराणम् (śaivam purāṇam) — the Śaiva Purāṇaअमलम् (amalam) — pureपरम् (param) — supremeश्रोतव्यम् (śrotavyam) — to be heardसर्वदा (sarvadā) — alwaysप्रीत्या (prītyā) — with loveपठितव्यम् (paṭhitavyam) — to be recitedविशेषतः (viśeṣataḥ) — above all
४९ वेदेतिहासशास्त्रेषु परं श्रेयस्करं महत् । शैवं पुराणं विज्ञेयं सर्वथा हि मुमुक्षुभिः ॥
vedetihāsaśāstreṣu paraṃ śreyaskaraṃ mahat | śaivaṃ purāṇaṃ vijñeyaṃ sarvathā hi mumukṣubhiḥ ||
वेद, इतिहास और शास्त्रों में यह महान शिवपुराण सबसे अधिक कल्याणकारी है — मुक्ति चाहने वालों को इसे हर तरह से ऐसा ही समझना चाहिए।
Among the Vedas, the old histories, and the scriptures, seekers of freedom should know this great Śaiva Purāṇa as, in every way, the one that carries them furthest toward the good.
वेद-इतिहास-शास्त्रेषु (veda-itihāsa-śāstreṣu) — among the Vedas, the histories and the scripturesपरम् (param) — the highestश्रेयस्-करम् (śreyas-karam) — carrying one toward the goodमहत् (mahat) — greatशैवम् पुराणम् (śaivam purāṇam) — the Śaiva Purāṇaविज्ञेयम् (vijñeyam) — is to be knownसर्वथा (sarvathā) — in every wayहि (hi) — indeedमुमुक्षुभिः (mumukṣubhiḥ) — by seekers of freedom
५० शैवं पुराणमिदमात्मविदां वरिष्ठं सेव्यं सदा परमवस्तु सतां समर्च्यम् । तापत्रयाभिशमनं सुखदं सदैव प्राणप्रियं विधिहरीशमुखामराणाम् ॥
śaivaṃ purāṇamidamātmavidāṃ variṣṭhaṃ | sevyaṃ sadā paramavastu satāṃ samarcyam | tāpatrayābhiśamanaṃ sukhadaṃ sadaiva | prāṇapriyaṃ vidhiharīśamukhāmarāṇām ||
आत्मज्ञानियों के लिए यह शिवपुराण सर्वश्रेष्ठ है — सदा सेवन करने योग्य, परम वस्तु, सज्जनों के लिए पूजनीय। यह तीनों तापों को शांत करता है, सदा सुख देता है, और ब्रह्मा, विष्णु, शिव तथा अन्य देवताओं को प्राणों के समान प्रिय है।
For those who know the Self, this Śiva Purāṇa is the highest thing — forever to be served, the supreme Reality, worthy of the worship of the good. It stills the three sufferings, it never fails to give joy, and to Brahmā, Viṣṇu, Śiva, and the other gods it is dear as their own breath.
शैवम् पुराणम् इदम् (śaivam purāṇam idam) — this Śaiva Purāṇaआत्म-विदाम् (ātma-vidām) — for those who know the Selfवरिष्ठम् (variṣṭham) — the highest thingसेव्यम् (sevyam) — to be servedसदा (sadā) — foreverपरम-वस्तु (parama-vastu) — the supreme Realityसताम् (satām) — of the goodसमर्च्यम् (samarcyam) — worthy of the worshipताप-त्रय-अभिशमनम् (tāpa-traya-abhiśamanam) — stilling the three sufferingsसुख-दम् (sukha-dam) — giving joyसदा एव (sadā eva) — never failingप्राण-प्रियम् (prāṇa-priyam) — dear as their own breathविधि-हरि-ईश-मुख-अमराणाम् (vidhi-hari-īśa-mukha-amarāṇām) — to Brahmā, Viṣṇu, Śiva and the other gods
५१ वन्दे शिवपुराणं हि सर्वदाहं प्रसन्नधीः । शिवः प्रसन्नतां यायाद् दद्यात्स्वपदयो रतिम् ॥
vande śivapurāṇaṃ hi sarvadāhaṃ prasannadhīḥ | śivaḥ prasannatāṃ yāyād dadyātsvapadayo ratim ||
मैं प्रसन्न मन से सदा शिवपुराण को नमन करता हूँ। शिव मुझ पर प्रसन्न हों और अपने चरणों में मुझे प्रीति दें।
With a glad and quiet mind I bow, always, to the Śiva Purāṇa. May Śiva be pleased with me, and give me love for his feet.
वन्दे (vande) — I bow toशिव-पुराणम् (śiva-purāṇam) — the Śiva Purāṇaहि (hi) — indeedसर्वदा (sarvadā) — alwaysअहम् (aham) — Iप्रसन्न-धीः (prasanna-dhīḥ) — with a glad and quiet mindशिवः (śivaḥ) — Śivaप्रसन्नताम् (prasannatām) — to graciousnessयायात् (yāyāt) — may comeदद्यात् (dadyāt) — may he giveस्व-पदयोः (sva-padayoḥ) — for his own feetरतिम् (ratim) — love
इति श्रीस्कान्दे महापुराणे शिवपुराणमाहात्म्ये तन्महिमवर्णनं नाम प्रथमोऽध्यायः ॥ १ ॥
Here ends the first chapter — “The Telling of Its Greatness” — within the Glory of the Śiva Purāṇa, in the venerable Skanda Mahāpurāṇa.
इस प्रकार श्रीस्कन्द महापुराण के अंतर्गत शिवपुराण-माहात्म्य में “उसकी महिमा का वर्णन” नामक पहला अध्याय समाप्त हुआ।