Kulārṇava Tantra ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रम् — पञ्चमखण्डः Chapter 17
Lang
IAST
Words

॥ ॐ ॥

श्रीश्रीकुलार्णवतन्त्रम्

ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रम् — पञ्चमखण्डः
Chapter Seventeen · Ullāsa Seventeen — The Meaning of the Kula Terms · Verses 1–108

अथ सप्तदशोल्लासः

The closing ullāsa. After a salutation to the guru, Īśvara gives the etymological sense (nirukti) of the Kula terms one by one — guru, ācārya, deśika, svāmī, yogī, avadhūta, vīra, kaulika, sādhaka, śiṣya, yoginī, śakti, pādukā, japa, stotra, dhyāna, Veda, Purāṇa, śāstra, Āgama, dīkṣā, abhiṣeka, mantra, nyāsa, mudrā, maṇḍala, madya, māṃsa, pūjā, the upacāras and the rest — then the technical terms of ritual (āvāhana, sthāpana, sakalīkṛti, arghya, madhuparka), and ends with the injunctions for guarding the Kulārṇava and the fruit of hearing the Ūrdhvāmnāya before the Śrīcakra. अन्तिम उल्लास। गुरु को नमस्कार के बाद ईश्वर कुल के पदार्थों का एक-एक करके निर्वचन (नाम की वासना) बताते हैं — गुरु, आचार्य, देशिक, स्वामी, योगी, अवधूत, वीर, कौलिक, साधक, शिष्य, योगिनी, शक्ति, पादुका, जप, स्तोत्र, ध्यान, वेद, पुराण, शास्त्र, आगम, दीक्षा, अभिषेक, मन्त्र, न्यास, मुद्रा, मण्डल, मद्य, मांस, पूजा, उपचार आदि — फिर पूजा-विधि के पारिभाषिक शब्द (आवाहन, स्थापन, सकलीकृति, अर्घ्य, मधुपर्क), और अन्त में कुलार्णव को गुप्त रखने के नियम तथा श्रीचक्र के समीप ऊर्ध्वाम्नाय के श्रवण का फल।

Begin verses ↓

श्रीदेव्युवाच — Śrī Devī spoke: श्रीदेवी बोलीं:

कुलेश श्रोतुमिच्छामि गुरुनामादिवासनाम् । तत्त्वं कुलपदार्थानां वद मे परमेश्वर ॥ १॥

kuleśa śrotumicchāmi gurunāmādivāsanām | tattvaṃ kulapadārthānāṃ vada me parameśvara ||

· हिन्दी

हे कुलेश! मैं गुरु आदि नामों की वासना (अन्तर्निहित अर्थ) — कुल के पदार्थों का तत्त्व — सुनना चाहती हूँ; हे परमेश्वर! मुझे बताइए।

O Lord of the Kula, I wish to hear the inner sense of the name "guru" and the other terms — the true meaning of the words of the Kula; tell me, O supreme Lord.

Word by wordपदार्थ

कुलेश श्रोतुमिच्छामि (kuleśa śrotumicchāmi)O Lord of the Kula, I wish to hearहे कुलेश! मैं सुनना चाहती हूँगुरुनामादिवासनाम् (gurunāmādivāsanām)the inner sense (vāsanā) of the name "guru" and the rest"गुरु" आदि नामों की वासना (गूढ़ अर्थ)तत्त्वं कुलपदार्थानां (tattvaṃ kulapadārthānāṃ)the true meaning of the Kula termsकुल-पदार्थों का तत्त्ववद मे परमेश्वर (vada me parameśvara)tell me, O supreme Lordमुझे बताइए, हे परमेश्वर

ईश्वर उवाच — Īśvara spoke: ईश्वर बोले:

शृणु देवि प्रवक्ष्यामि यन्मां त्वं परिपृच्छसि । तस्य श्रवणमात्रेण कुलज्ञानं प्रकाशते ॥ २॥

śṛṇu devi pravakṣyāmi yanmāṃ tvaṃ paripṛcchasi | tasya śravaṇamātreṇa kulajñānaṃ prakāśate ||

· हिन्दी

सुनो देवि! जो तुम मुझसे पूछती हो वह मैं कहता हूँ; उसके श्रवण मात्र से कुलज्ञान प्रकाशित हो जाता है।

Listen, O Devī, I shall declare what you ask of me; by merely hearing it the knowledge of the Kula shines forth.

Word by wordपदार्थ

शृणु देवि प्रवक्ष्यामि (śṛṇu devi pravakṣyāmi)listen, O Devī, I shall declareसुनो देवि, मैं कहता हूँयन्मां त्वं परिपृच्छसि (yanmāṃ tvaṃ paripṛcchasi)what you ask of meजो तुम मुझसे पूछती होतस्य श्रवणमात्रेण (tasya śravaṇamātreṇa)by merely hearing itउसके श्रवण मात्र सेकुलज्ञानं प्रकाशते (kulajñānaṃ prakāśate)the knowledge of the Kula shines forthकुलज्ञान प्रकाशित होता है

नमस्ते नाथ भगवन् शिवाय गुरुरूपिणे । विद्यावतारसंसिद्ध्यै स्वीकृतानेकविग्रह ॥ ३॥

namaste nātha bhagavan śivāya gururūpiṇe | vidyāvatārasaṃsiddhyai svīkṛtānekavigraha ||

· हिन्दी

हे नाथ! हे भगवन्! गुरुरूपधारी शिव को नमस्कार — जिन्होंने विद्या के अवतार की सिद्धि के लिए अनेक विग्रह स्वीकार किये हैं;

Obeisance to you, O Lord, O Blessed One — to Śiva in the form of the guru, who, for the accomplishment of the descent of vidyā, have assumed many bodies;

Word by wordपदार्थ

नमस्ते नाथ भगवन् (namaste nātha bhagavan)obeisance to you, O Lord, O Blessed Oneआपको नमस्कार, हे नाथ, हे भगवन्शिवाय गुरुरूपिणे (śivāya gururūpiṇe)to Śiva in the form of the guruगुरुरूपी शिव कोविद्यावतारसंसिद्ध्यै (vidyāvatārasaṃsiddhyai)for the accomplishment of the descent of vidyāविद्या के अवतार की संसिद्धि के लिएस्वीकृतानेकविग्रह (svīkṛtānekavigraha)O you who have assumed many bodiesहे अनेक विग्रह धारण करने वाले

नारायणस्वरूपाय परमात्मस्वरूपिणे । सर्वाज्ञानतमोभेदभानवे चिद्घनाय च ॥ ४॥

nārāyaṇasvarūpāya paramātmasvarūpiṇe | sarvājñānatamobhedabhānave cidghanāya ca ||

· हिन्दी

नारायणस्वरूप, परमात्मस्वरूप, समस्त अज्ञान-अन्धकार को भेदने वाले सूर्य, और चिद्घन (उन गुरु) को;

to him whose own form is Nārāyaṇa, whose form is the supreme Self, the sun that pierces the darkness of all ignorance, the mass of pure consciousness;

Word by wordपदार्थ

नारायणस्वरूपाय (nārāyaṇasvarūpāya)to him whose own form is Nārāyaṇaनारायण-स्वरूप कोपरमात्मस्वरूपिणे (paramātmasvarūpiṇe)to him whose form is the supreme Selfपरमात्म-स्वरूप कोसर्वाज्ञानतमोभेदभानवे (sarvājñānatamobhedabhānave)to the sun that pierces the darkness of all ignoranceसब अज्ञान-अन्धकार को भेदने वाले सूर्य कोचिद्घनाय च (cidghanāya ca)and to the mass of consciousnessऔर चिद्घन को

सर्वज्ञाय दयाकॢप्तविग्रहाय शिवात्मने । परत्रेह च भक्तानां भव्यानां भावदायिने ॥ ५॥

sarvajñāya dayākḷptavigrahāya śivātmane | paratreha ca bhaktānāṃ bhavyānāṃ bhāvadāyine ||

· हिन्दी

सर्वज्ञ, दयामय विग्रह वाले, शिवस्वरूप, और इस लोक तथा परलोक में भव्य भक्तों को भाव देने वाले (उन गुरु) को।

to the omniscient one, whose body is fashioned of compassion, whose self is Śiva, the giver of the true disposition, here and hereafter, to worthy devotees.

Word by wordपदार्थ

सर्वज्ञाय (sarvajñāya)to the omniscientसर्वज्ञ कोदयाकॢप्तविग्रहाय (dayākḷptavigrahāya)to him whose body is fashioned of compassionदया से बने विग्रह वाले कोशिवात्मने (śivātmane)to him whose self is Śivaशिवात्मा कोपरत्रेह च (paratreha ca)in the next world and hereपरलोक और इस लोक मेंभक्तानां भव्यानां (bhaktānāṃ bhavyānāṃ)to the devotees who are worthyभव्य (योग्य) भक्तों कोभावदायिने (bhāvadāyine)to the giver of the true disposition (bhāva)भाव देने वाले को

पुरस्तात् पार्श्वयोः पृष्ठे नमः कुर्यामुपर्यधः । सदा सच्चित्तरूपेण विधेहि तव दासताम् ॥ ६॥

purastāt pārśvayoḥ pṛṣṭhe namaḥ kuryāmuparyadhaḥ | sadā saccittarūpeṇa vidhehi tava dāsatām ||

· हिन्दी

आगे, दोनों पार्श्वों में, पीछे, ऊपर और नीचे मैं नमस्कार करता हूँ; सदा सच्चित्तरूप से मुझे अपनी दासता प्रदान कीजिए।

In front, at both sides, behind, above and below I make obeisance; grant that I be always your servant, with a pure mind.

Word by wordपदार्थ

पुरस्तात् पार्श्वयोः पृष्ठे (purastāt pārśvayoḥ pṛṣṭhe)in front, at both sides, behindआगे, दोनों पार्श्व में, पीछेनमः कुर्याम् (namaḥ kuryām)I make obeisanceमैं नमस्कार करूँउपर्यधः (uparyadhaḥ)above and belowऊपर और नीचेसदा सच्चित्तरूपेण (sadā saccittarūpeṇa)always, in the form of pure mindसदा सच्चित्त रूप सेविधेहि तव दासताम् (vidhehi tava dāsatām)grant me servitude to youमुझे अपनी दासता प्रदान करो

गुशब्दस्त्वन्धकारः स्यात् रुशब्दस्तन्निरोधकः । अन्धकारनिरोधत्वात् गुरुरित्यभिधीयते ॥ ७॥

guśabdastvandhakāraḥ syāt ruśabdastannirodhakaḥ | andhakāranirodhatvāt gururityabhidhīyate ||

· हिन्दी

"गु" शब्द अन्धकार है और "रु" शब्द उसका निरोधक है; अन्धकार का निरोध करने से वह गुरु कहलाता है।

The syllable "gu" is darkness and the syllable "ru" is what dispels it; because he dispels the darkness he is called guru.

Word by wordपदार्थ

गुशब्दस्तु (guśabdastu)the syllable "gu""गु" शब्दअन्धकारः स्यात् (andhakāraḥ syāt)means darknessअन्धकार हैरुशब्दस्तन्निरोधकः (ruśabdastannirodhakaḥ)the syllable "ru" is its dispeller"रु" शब्द उसका निरोधकअन्धकारनिरोधत्वात् (andhakāranirodhatvāt)because he dispels the darknessअन्धकार का निरोध करने सेगुरुरित्यभिधीयते (gururityabhidhīyate)he is called guruगुरु कहलाता है

गकारः सिद्धदः प्रोक्तो रेफः पापस्य दाहकः । उकारो विष्णुरित्युक्तस्त्रितयात्मा गुरुः परः ॥ ८॥

gakāraḥ siddhadaḥ prokto rephaḥ pāpasya dāhakaḥ | ukāro viṣṇurityuktastritayātmā guruḥ paraḥ ||

· हिन्दी

"ग" अक्षर सिद्धि देने वाला कहा गया है, रेफ पाप को जलाने वाला, "उ" अक्षर विष्णु कहा गया है; परम गुरु इन तीनों का आत्मा है।

The letter "ga" is declared to be the giver of siddhi, the "r" the burner of sin, the letter "u" is said to be Viṣṇu; the supreme guru is the self of these three.

Word by wordपदार्थ

गकारः सिद्धदः प्रोक्तः (gakāraḥ siddhadaḥ proktaḥ)the letter "ga" is declared the giver of siddhiगकार सिद्धि देने वाला कहा गयारेफः पापस्य दाहकः (rephaḥ pāpasya dāhakaḥ)the "r" is the burner of sinरेफ पाप का दाहकउकारो विष्णुरित्युक्तः (ukāro viṣṇurityuktaḥ)the letter "u" is said to be Viṣṇuउकार विष्णु कहा गयात्रितयात्मा गुरुः परः (tritayātmā guruḥ paraḥ)the supreme guru is the self of these threeतीनों का आत्मा परम गुरु है

गकारो ज्ञानसम्पत्ती रेफस्तत्र प्रकाशकः । उकारः शिवतादात्म्यं गुरुरित्यभिधीयते ॥ ९॥

gakāro jñānasampattī rephastatra prakāśakaḥ | ukāraḥ śivatādātmyaṃ gururityabhidhīyate ||

· हिन्दी

"ग" अक्षर ज्ञान-सम्पत्ति है, रेफ उसका प्रकाशक है, "उ" अक्षर शिव के साथ तादात्म्य है — इसलिए वह गुरु कहलाता है।

The letter "ga" is the wealth of knowledge, the "r" is what illumines it, the letter "u" is identity with Śiva — therefore he is called guru.

Word by wordपदार्थ

गकारो ज्ञानसम्पत्ती (gakāro jñānasampattī)the letter "ga" is the wealth of knowledgeगकार ज्ञान-सम्पत्तिरेफस्तत्र प्रकाशकः (rephastatra prakāśakaḥ)the "r" is what illumines itरेफ वहाँ प्रकाशकउकारः शिवतादात्म्यं (ukāraḥ śivatādātmyaṃ)the letter "u" is identity with Śivaउकार शिव-तादात्म्यगुरुरित्यभिधीयते (gururityabhidhīyate)(hence) he is called guru(इसलिए) गुरु कहलाता है

१० गुह्यागमात्मतत्त्वान्धनद्धानां बोधनादपि । रुद्रादिदेवरूपत्वाद् गुरुरित्यभिधीयते ॥ १०॥

guhyāgamātmatattvāndhanaddhānāṃ bodhanādapi | rudrādidevarūpatvād gururityabhidhīyate ||

· हिन्दी

गुह्य आगम और आत्मतत्त्व के विषय में अन्धे और बँधे हुए जनों को बोध कराने से, तथा रुद्र आदि देवों का रूप होने से वह गुरु कहलाता है।

Because he awakens those who are blind and bound with regard to the secret Āgama and the truth of the Self, and because he has the form of Rudra and the other gods, he is called guru.

Word by wordपदार्थ

गुह्यागमात्मतत्त्वान्ध- (guhyāgamātmatattvāndha-)to those blinded regarding the secret Āgama and the truth of the Selfगुह्य आगम और आत्मतत्त्व में अन्धेनद्धानां बोधनादपि (naddhānāṃ bodhanādapi)and to those bound — because of awakening themऔर बद्धों को बोध देने से भीरुद्रादिदेवरूपत्वात् (rudrādidevarūpatvāt)because he has the form of the gods Rudra and the restरुद्र आदि देव-रूप होने सेगुरुरित्यभिधीयते (gururityabhidhīyate)he is called guruगुरु कहलाता है

११ स्वयमाचरते शिष्यानाचारे स्थापयत्यपि । आचिनोतीह शास्त्रार्थानाचार्यस्तेन कथ्यते ॥ ११॥

svayamācarate śiṣyānācāre sthāpayatyapi | ācinotīha śāstrārthānācāryastena kathyate ||

· हिन्दी

वह स्वयं आचरण करता है, शिष्यों को भी आचार में स्थापित करता है, और शास्त्रों के अर्थों का संचय करता है — इसलिए वह आचार्य कहलाता है।

He himself practises (ācarate) and also establishes disciples in right conduct (ācāra); he gathers (ācinoti) the meanings of the scriptures — therefore he is called ācārya.

Word by wordपदार्थ

स्वयमाचरते (svayamācarate)he himself practisesस्वयं आचरण करता हैशिष्यानाचारे स्थापयत्यपि (śiṣyānācāre sthāpayatyapi)and also establishes disciples in right conductशिष्यों को भी आचार में स्थापित करता हैआचिनोतीह शास्त्रार्थान् (ācinotīha śāstrārthān)he gathers here the meanings of the scripturesयहाँ शास्त्रार्थों का संचय करता हैआचार्यस्तेन कथ्यते (ācāryastena kathyate)therefore he is called ācāryaइसलिए आचार्य कहलाता है

१२ चराचरसमासन्नमध्यापयति यः स्वयम् । यमादियोगसिद्धत्वादाचार्य इति कथ्यते ॥ १२॥

carācarasamāsannamadhyāpayati yaḥ svayam | yamādiyogasiddhatvādācārya iti kathyate ||

· हिन्दी

जो स्वयं चराचर समीपस्थ जनों को पढ़ाता है, और यम आदि योग में सिद्ध है, वह आचार्य कहलाता है।

He who himself teaches all that is near him, moving and unmoving, and who is accomplished in the yoga of yama and the other limbs, is called ācārya.

Word by wordपदार्थ

चराचरसमासन्नम् (carācarasamāsannam)(all that is) close at hand, moving and unmovingसमीप स्थित चराचर कोअध्यापयति यः स्वयम् (adhyāpayati yaḥ svayam)he who himself teachesजो स्वयं पढ़ाता हैयमादियोगसिद्धत्वात् (yamādiyogasiddhatvāt)because he is accomplished in yoga beginning with yamaयम आदि योग में सिद्ध होने सेआचार्य इति कथ्यते (ācārya iti kathyate)he is called ācāryaआचार्य कहलाता है

१३ आत्मभावप्रदानात्तु रागद्वेषादिवर्जनात् । ध्यानैकनिष्ठचित्तत्वादाराध्य इति कथ्यते ॥ १३॥

ātmabhāvapradānāttu rāgadveṣādivarjanāt | dhyānaikaniṣṭhacittatvādārādhya iti kathyate ||

· हिन्दी

आत्मभाव प्रदान करने से, राग-द्वेष आदि के त्याग से, और चित्त के ध्यान में ही एकनिष्ठ होने से वह आराध्य कहलाता है।

Because he bestows the disposition of the Self, because he has abandoned passion, hatred and the rest, and because his mind is fixed solely on meditation, he is called ārādhya, the one to be worshipped.

Word by wordपदार्थ

आत्मभावप्रदानात्तु (ātmabhāvapradānāttu)because he bestows the disposition of the Selfआत्मभाव प्रदान करने सेरागद्वेषादिवर्जनात् (rāgadveṣādivarjanāt)because he has abandoned passion, hatred and the restराग-द्वेष आदि त्यागने सेध्यानैकनिष्ठचित्तत्वात् (dhyānaikaniṣṭhacittatvāt)because his mind is fixed solely on meditationध्यान में एकनिष्ठ चित्त होने सेआराध्य इति कथ्यते (ārādhya iti kathyate)he is called ārādhya (to be worshipped)आराध्य कहलाता है

१४ देवतारूपधारित्वाच्छिष्यानुग्रहकारणात् । करुणामयमूर्तित्वाद्देशिकः कथितः प्रिये ॥ १४॥

devatārūpadhāritvācchiṣyānugrahakāraṇāt | karuṇāmayamūrtitvāddeśikaḥ kathitaḥ priye ||

· हिन्दी

देवता का रूप धारण करने से, शिष्यों पर अनुग्रह का कारण होने से, और करुणामय मूर्ति होने से, हे प्रिये! वह देशिक कहलाता है।

Because he bears the form of the deity, because he is the cause of grace to disciples, and because his form is made of compassion, he is called deśika, O beloved.

Word by wordपदार्थ

देवतारूपधारित्वात् (devatārūpadhāritvāt)because he bears the form of the deityदेवता-रूप धारण करने सेशिष्यानुग्रहकारणात् (śiṣyānugrahakāraṇāt)because he is the cause of grace to disciplesशिष्यों पर अनुग्रह के कारण सेकरुणामयमूर्तित्वात् (karuṇāmayamūrtitvāt)because his form is made of compassionकरुणामय मूर्ति होने सेदेशिकः कथितः प्रिये (deśikaḥ kathitaḥ priye)he is called deśika, O belovedदेशिक कहा गया, हे प्रिये

१५ स्वान्तःशान्तिसमुन्मीलत्परतत्त्वार्थचिन्तनात् । मिथ्याज्ञानविहीनत्वात् स्वामीति कथितः प्रिये ॥ १५॥

svāntaḥśāntisamunmīlatparatattvārthacintanāt | mithyājñānavihīnatvāt svāmīti kathitaḥ priye ||

· हिन्दी

अपने अन्तःकरण की शान्ति से उन्मीलित होने वाले परतत्त्व के अर्थ का चिन्तन करने से, और मिथ्याज्ञान से रहित होने से, हे प्रिये! वह स्वामी कहलाता है।

Because he contemplates the meaning of the supreme reality that unfolds through the peace within his own heart, and because he is free of false knowledge, he is called svāmī, O beloved.

Word by wordपदार्थ

स्वान्तःशान्तिसमुन्मीलत्- (svāntaḥśāntisamunmīlat-)unfolding through the peace within his own heartअपने अन्तःकरण की शान्ति से उन्मीलितपरतत्त्वार्थचिन्तनात् (paratattvārthacintanāt)because he contemplates the meaning of the supreme realityपरतत्त्व के अर्थ का चिन्तन करने सेमिथ्याज्ञानविहीनत्वात् (mithyājñānavihīnatvāt)because he is free of false knowledgeमिथ्या ज्ञान से रहित होने सेस्वामीति कथितः प्रिये (svāmīti kathitaḥ priye)he is called svāmī, O belovedस्वामी कहा गया, हे प्रिये

१६ मनोदोषादिदूरत्वाद्धेतुवादादिवर्जनात् । श्वादिप्राणिषु सादृश्याद् रम्यत्वाच्च महेश्वरः ॥ १६॥

manodoṣādidūratvāddhetuvādādivarjanāt | śvādiprāṇiṣu sādṛśyād ramyatvācca maheśvaraḥ ||

· हिन्दी

मन के दोष आदि से दूर होने से, हेतुवाद आदि के त्याग से, कुत्ते आदि प्राणियों में समदृष्टि होने से, और रम्य होने से वह महेश्वर है।

Because he is far from the faults of the mind and the rest, because he has abandoned sophistry and the like, because he sees sameness in all creatures down to dogs, and because he is delightful, he is Maheśvara.

Word by wordपदार्थ

मनोदोषादिदूरत्वात् (manodoṣādidūratvāt)because he is far from the faults of the mind and the restमनोदोष आदि से दूर होने सेहेतुवादादिवर्जनात् (hetuvādādivarjanāt)because he has abandoned sophistry (hetuvāda) and the likeहेतुवाद आदि त्यागने सेश्वादिप्राणिषु सादृश्यात् (śvādiprāṇiṣu sādṛśyāt)because he sees sameness in creatures, dogs and the restकुत्ते आदि प्राणियों में समदृष्टि सेरम्यत्वाच्च महेश्वरः (ramyatvācca maheśvaraḥ)and because he is delightful, he is Maheśvaraऔर रम्य होने से महेश्वर

१७ श्रीमोक्षज्ञानदातृत्वान्नादब्रह्मात्मबोधनात् । स्थगिताज्ञानचिह्नत्वात् श्रीनाथः कथितः प्रिये ॥ १७॥

śrīmokṣajñānadātṛtvānnādabrahmātmabodhanāt | sthagitājñānacihnatvāt śrīnāthaḥ kathitaḥ priye ||

· हिन्दी

श्री और मोक्ष का ज्ञान देने से, नादब्रह्म-आत्मा का बोध कराने से, और अज्ञान के चिह्नों को ढक देने से, हे प्रिये! वह श्रीनाथ कहलाता है।

Because he bestows the knowledge of prosperity (śrī) and of liberation, because he awakens one to the Self that is the nāda-brahman, and because he has covered over every mark of ignorance, he is called Śrīnātha, O beloved.

Word by wordपदार्थ

श्रीमोक्षज्ञानदातृत्वात् (śrīmokṣajñānadātṛtvāt)because he bestows the knowledge of śrī and of liberationश्री और मोक्ष का ज्ञान देने सेनादब्रह्मात्मबोधनात् (nādabrahmātmabodhanāt)because he awakens one to the Self that is nāda-brahmanनादब्रह्म-आत्मा का बोध कराने सेस्थगिताज्ञानचिह्नत्वात् (sthagitājñānacihnatvāt)because he has covered over the marks of ignoranceअज्ञान के चिह्नों को ढँक देने सेश्रीनाथः कथितः प्रिये (śrīnāthaḥ kathitaḥ priye)he is called Śrīnātha, O belovedश्रीनाथ कहा गया, हे प्रिये

१८ देशकालाविरोधेन वर्तमानात् कुलागमे । वशीकृतजगज्जीवाद्देव इत्यभिधीयते ॥ १८॥

deśakālāvirodhena vartamānāt kulāgame | vaśīkṛtajagajjīvāddeva ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

देश और काल के अविरोध से कुलागम में वर्तमान रहने से, और जगत् के जीवों को वश में कर लेने से वह देव कहलाता है।

Because he abides in the Kula Āgama without conflict with place and time, and because he has brought the beings of the world under his control, he is called deva.

Word by wordपदार्थ

देशकालाविरोधेन (deśakālāvirodhena)without conflict with place and timeदेश-काल के अविरोध सेवर्तमानात् कुलागमे (vartamānāt kulāgame)because he abides in the Kula Āgamaकुलागम में वर्तमान होने सेवशीकृतजगज्जीवात् (vaśīkṛtajagajjīvāt)because he has brought under control the beings of the worldजगत् के जीवों को वश में करने सेदेव इत्यभिधीयते (deva ityabhidhīyate)he is called devaदेव कहलाता है

१९ भवपाशप्रशमनात् टङ्कारेन्दुकशेखरात् । रक्षणात् कमनीयत्वात् भट्टारक इतीरितः ॥ १९॥

bhavapāśapraśamanāt ṭaṅkārendukaśekharāt | rakṣaṇāt kamanīyatvāt bhaṭṭāraka itīritaḥ ||

· हिन्दी

भव के पाशों को शान्त करने से, टङ्कार (धनुष) और चन्द्रमा को शिखर पर धारण करने से, रक्षा करने से और कमनीय होने से वह भट्टारक कहा गया है।

Because he quells the bonds of worldly existence, because his crest bears the twanging bow and the moon, because he protects and because he is lovely, he is called Bhaṭṭāraka.

Word by wordपदार्थ

भवपाशप्रशमनात् (bhavapāśapraśamanāt)because he quells the bonds of worldly existenceभव-पाश के शमन सेटङ्कारेन्दुकशेखरात् (ṭaṅkārendukaśekharāt)because his crest bears the twanging bow and the moonटंकार (धनुष) और इन्दु के शेखर सेरक्षणात् कमनीयत्वात् (rakṣaṇāt kamanīyatvāt)because he protects and is lovelyरक्षण से, कमनीय होने सेभट्टारक इतीरितः (bhaṭṭāraka itīritaḥ)he is called Bhaṭṭārakaभट्टारक कहा गया

२० प्रगुप्तागमवेदान्तरहस्यार्थविभावनात् । भुक्तिमुक्तिप्रदानाच्च प्रभुरित्यभिधीयते ॥ २०॥

praguptāgamavedāntarahasyārthavibhāvanāt | bhuktimuktipradānācca prabhurityabhidhīyate ||

· हिन्दी

अत्यन्त गुप्त आगम और वेदान्त के रहस्यार्थ को प्रकट करने से, और भुक्ति तथा मुक्ति प्रदान करने से वह प्रभु कहलाता है।

Because he makes manifest the secret meaning of the well-hidden Āgama and Vedānta, and because he grants both enjoyment and liberation, he is called prabhu.

Word by wordपदार्थ

प्रगुप्तागमवेदान्त- (praguptāgamavedānta-)of the well-hidden Āgama and Vedāntaसुगुप्त आगम और वेदान्त केरहस्यार्थविभावनात् (rahasyārthavibhāvanāt)because he makes manifest the secret meaningरहस्यार्थ को प्रकट करने सेभुक्तिमुक्तिप्रदानाच्च (bhuktimuktipradānācca)and because he grants enjoyment and liberationऔर भुक्ति-मुक्ति देने सेप्रभुरित्यभिधीयते (prabhurityabhidhīyate)he is called prabhuप्रभु कहलाता है

२१ योनिमुद्रानुसन्धानात् प्रस्फुरन्मन्त्रवैभवात् । गीर्वाणगणपूज्यत्वाद् योगीति कथितः प्रिये ॥ २१॥

yonimudrānusandhānāt prasphuranmantravaibhavāt | gīrvāṇagaṇapūjyatvād yogīti kathitaḥ priye ||

· हिन्दी

योनिमुद्रा के अनुसन्धान से, मन्त्र के वैभव के स्फुरण से, और देवगणों द्वारा पूज्य होने से, हे प्रिये! वह योगी कहलाता है।

Because he practises the yoni-mudrā, because the glory of the mantra flashes forth in him, and because he is worthy of worship by the hosts of gods, he is called yogī, O beloved.

Word by wordपदार्थ

योनिमुद्रानुसन्धानात् (yonimudrānusandhānāt)because he practises the yoni-mudrāयोनिमुद्रा के अनुसन्धान सेप्रस्फुरन्मन्त्रवैभवात् (prasphuranmantravaibhavāt)because the glory of the mantra flashes forth in himस्फुरित मन्त्र-वैभव सेगीर्वाणगणपूज्यत्वात् (gīrvāṇagaṇapūjyatvāt)because he is to be worshipped by the hosts of godsदेवगणों से पूज्य होने सेयोगीति कथितः प्रिये (yogīti kathitaḥ priye)he is called yogī, O belovedयोगी कहा गया, हे प्रिये

२२ सङ्गदुःखपरित्यागात् यत्र कुत्राश्रमाश्रयात् । मिथ आत्मनिबन्धत्वात् संयमीत्यभिधीयते ॥ २२॥

saṅgaduḥkhaparityāgāt yatra kutrāśramāśrayāt | mitha ātmanibandhatvāt saṃyamītyabhidhīyate ||

· हिन्दी

सङ्ग और दुःख के परित्याग से, जहाँ-कहीं भी आश्रम में आश्रय लेने से, और अन्तर में आत्मा से बँधे रहने से वह संयमी कहलाता है।

Because he has abandoned attachment and sorrow, because he takes shelter in any hermitage whatever, and because he binds himself inwardly to the Self, he is called saṃyamī.

Word by wordपदार्थ

सङ्गदुःखपरित्यागात् (saṅgaduḥkhaparityāgāt)because he has abandoned attachment and sorrowसंग और दुःख के त्याग सेयत्र कुत्राश्रमाश्रयात् (yatra kutrāśramāśrayāt)because he takes shelter in any hermitage whateverजहाँ-कहीं आश्रम के आश्रय सेमिथ आत्मनिबन्धत्वात् (mitha ātmanibandhatvāt)because he binds himself inwardly to the Selfभीतर आत्मा में बद्ध होने सेसंयमीत्यभिधीयते (saṃyamītyabhidhīyate)he is called saṃyamīसंयमी कहलाता है

२३ तत्त्वस्वरूपमननात् परिवादादिवर्जितात् । स्वीकारात् शुभकार्याणां तपस्वीत्यभिधीयते ॥ २३॥

tattvasvarūpamananāt parivādādivarjitāt | svīkārāt śubhakāryāṇāṃ tapasvītyabhidhīyate ||

· हिन्दी

तत्त्व के स्वरूप का मनन करने से, परिवाद आदि से रहित होने से, और शुभ कार्यों को स्वीकार करने से वह तपस्वी कहलाता है।

Because he reflects on the essential nature of reality, because he is free of slander and the like, and because he undertakes auspicious works, he is called tapasvī.

Word by wordपदार्थ

तत्त्वस्वरूपमननात् (tattvasvarūpamananāt)because he reflects on the essential nature of realityतत्त्व-स्वरूप के मनन सेपरिवादादिवर्जितात् (parivādādivarjitāt)because he is free of slander and the likeपरिवाद (निन्दा) आदि से रहितस्वीकारात् शुभकार्याणां (svīkārāt śubhakāryāṇāṃ)because he undertakes auspicious worksशुभ कार्यों के स्वीकार सेतपस्वीत्यभिधीयते (tapasvītyabhidhīyate)he is called tapasvīतपस्वी कहलाता है

२४ अक्षरत्वाद्वरेण्यत्वाद्धूतसंसारबन्धनात् । तत्त्वमस्यर्थसिद्धत्वात् अवधूतोऽभिधीयते ॥ २४॥

akṣaratvādvareṇyatvāddhūtasaṃsārabandhanāt | tattvamasyarthasiddhatvāt avadhūto'bhidhīyate ||

· हिन्दी

अक्षर होने से, वरेण्य होने से, संसार-बन्धन को झाड़ देने से, और "तत्त्वमसि" के अर्थ को सिद्ध कर लेने से वह अवधूत कहलाता है।

Because he is imperishable (a-kṣara), worthy of choice (va-reṇya), has shaken off (dhū-ta) the bonds of saṃsāra, and has realised the meaning of "tat tvam asi", he is called avadhūta.

Word by wordपदार्थ

अक्षरत्वात् (akṣaratvāt)because he is imperishableअक्षर (अविनाशी) होने सेवरेण्यत्वात् (vareṇyatvāt)because he is worthy of choiceवरेण्य होने सेधूतसंसारबन्धनात् (dhūtasaṃsārabandhanāt)because he has shaken off the bonds of saṃsāraसंसार-बन्धन को झटक देने सेतत्त्वमस्यर्थसिद्धत्वात् (tattvamasyarthasiddhatvāt)because he has realised the meaning of "tat tvam asi""तत्त्वमसि" का अर्थ सिद्ध होने सेअवधूतोऽभिधीयते (avadhūto'bhidhīyate)he is called avadhūtaअवधूत कहलाता है

२५ वीतरागमदक्लेशकोपमात्सर्यमोहतः । रजस्तमोविदूरत्वाद्वीर इत्यभिधीयते ॥ २५॥

vītarāgamadakleśakopamātsaryamohataḥ | rajastamovidūratvādvīra ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

राग, मद, क्लेश, कोप, मात्सर्य और मोह से रहित होने से, और रजस् तथा तमस् से अत्यन्त दूर होने से वह वीर कहलाता है।

Because passion, pride, affliction, anger, envy and delusion have departed from him, and because he is far from rajas and tamas, he is called vīra.

Word by wordपदार्थ

वीतरागमदक्लेशकोपमात्सर्यमोहतः (vītarāgamadakleśakopamātsaryamohataḥ)because passion, pride, affliction, anger, envy and delusion have departedराग, मद, क्लेश, कोप, मात्सर्य, मोह के दूर होने सेरजस्तमोविदूरत्वात् (rajastamovidūratvāt)because he is far from rajas and tamasरजस्-तमस् से दूर होने सेवीर इत्यभिधीयते (vīra ityabhidhīyate)he is called vīraवीर कहलाता है

२६ कुलं गोत्रं समाख्यातं तच्च शक्तिशिवोद्भवम् । येन मोक्ष इति ज्ञानं कौलिकः सोऽभिधीयते ॥ २६॥

kulaṃ gotraṃ samākhyātaṃ tacca śaktiśivodbhavam | yena mokṣa iti jñānaṃ kaulikaḥ so'bhidhīyate ||

· हिन्दी

कुल गोत्र कहा गया है, और वह शक्ति और शिव से उत्पन्न है; जिसे यह ज्ञान है कि उसके द्वारा मोक्ष होता है, वह कौलिक कहलाता है।

Kula is declared to be the lineage, and that arises from Śakti and Śiva; he who has the knowledge that liberation comes through it is called kaulika.

Word by wordपदार्थ

कुलं गोत्रं समाख्यातं (kulaṃ gotraṃ samākhyātaṃ)kula is declared to be the lineage (gotra)कुल गोत्र कहा गयातच्च शक्तिशिवोद्भवम् (tacca śaktiśivodbhavam)and that arises from Śakti and Śivaऔर वह शक्ति-शिव से उत्पन्नयेन मोक्ष इति ज्ञानं (yena mokṣa iti jñānaṃ)he who knows that liberation comes through itजिसे ज्ञान है कि उससे मोक्ष हैकौलिकः सोऽभिधीयते (kaulikaḥ so'bhidhīyate)is called kaulikaवह कौलिक कहलाता है

२७ अकुलं शिव इत्युक्तं कुलं शक्तिः प्रकीर्तिता । कुलाकुलानुसन्धानान्निपुणाः कौलिकाः प्रिये ॥ २७॥

akulaṃ śiva ityuktaṃ kulaṃ śaktiḥ prakīrtitā | kulākulānusandhānānnipuṇāḥ kaulikāḥ priye ||

· हिन्दी

अकुल शिव कहा गया है और कुल शक्ति कही गई है; कुल और अकुल के अनुसन्धान में निपुण जन, हे प्रिये! कौलिक हैं।

Akula is said to be Śiva and kula is declared to be Śakti; those adept in the union of kula and akula are kaulikas, O beloved.

Word by wordपदार्थ

अकुलं शिव इत्युक्तं (akulaṃ śiva ityuktaṃ)akula is said to be Śivaअकुल शिव कहा गयाकुलं शक्तिः प्रकीर्तिता (kulaṃ śaktiḥ prakīrtitā)kula is declared to be Śaktiकुल शक्ति कही गईकुलाकुलानुसन्धानात् (kulākulānusandhānāt)through the union of kula and akulaकुल-अकुल के अनुसन्धान सेनिपुणाः कौलिकाः प्रिये (nipuṇāḥ kaulikāḥ priye)the adept are kaulikas, O belovedनिपुण कौलिक हैं, हे प्रिये

२८ सारसंग्रहणाच्चैव धर्ममार्गप्रवर्तनात् । करणग्रामनियमात् साधकः सोऽभिधीयते ॥ २८॥

sārasaṃgrahaṇāccaiva dharmamārgapravartanāt | karaṇagrāmaniyamāt sādhakaḥ so'bhidhīyate ||

· हिन्दी

सार का संग्रह करने से, धर्ममार्ग का प्रवर्तन करने से, और इन्द्रिय-समूह के नियमन से वह साधक कहलाता है।

Because he gathers the essence, because he sets the path of dharma in motion, and because he restrains the host of the senses, he is called sādhaka.

Word by wordपदार्थ

सारसंग्रहणाच्चैव (sārasaṃgrahaṇāccaiva)because he gathers the essenceसार के संग्रहण सेधर्ममार्गप्रवर्तनात् (dharmamārgapravartanāt)because he sets the path of dharma in motionधर्म-मार्ग की प्रवृत्ति सेकरणग्रामनियमात् (karaṇagrāmaniyamāt)because he restrains the host of the sensesइन्द्रिय-समूह के नियम सेसाधकः सोऽभिधीयते (sādhakaḥ so'bhidhīyate)he is called sādhakaवह साधक कहलाता है

२९ भजनात् परया भक्त्या मनोवाक्कायकर्मभिः । तरत्यखिलदुःखानि तस्माद्भक्त इतीरितः ॥ २९॥

bhajanāt parayā bhaktyā manovākkāyakarmabhiḥ | taratyakhiladuḥkhāni tasmādbhakta itīritaḥ ||

· हिन्दी

मन, वाणी और शरीर के कर्मों से परम भक्ति के साथ भजन करने से वह समस्त दुःखों को तर जाता है; इसलिए वह भक्त कहा गया है।

By worship with supreme devotion, through acts of mind, speech and body, he crosses over all sorrows; therefore he is called bhakta.

Word by wordपदार्थ

भजनात् परया भक्त्या (bhajanāt parayā bhaktyā)by worship with supreme devotionपरा भक्ति से भजन सेमनोवाक्कायकर्मभिः (manovākkāyakarmabhiḥ)with acts of mind, speech and bodyमन, वाणी, काया के कर्मों सेतरत्यखिलदुःखानि (taratyakhiladuḥkhāni)he crosses over all sorrowsसमस्त दुःखों को तरता हैतस्माद्भक्त इतीरितः (tasmādbhakta itīritaḥ)therefore he is called bhaktaइसलिए भक्त कहा गया

३० शरीरमर्थं प्राणांश्च सद्गुरुभ्यो निवेद्य यः । गुरुभ्यः शिक्षते योगं शिष्य इत्यभिधीयते ॥ ३०॥

śarīramarthaṃ prāṇāṃśca sadgurubhyo nivedya yaḥ | gurubhyaḥ śikṣate yogaṃ śiṣya ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

जो शरीर, धन और प्राणों को सद्गुरुओं को निवेदित करके गुरुओं से योग सीखता है, वह शिष्य कहलाता है।

He who, having offered body, wealth and life-breaths to the true gurus, learns yoga from the gurus, is called śiṣya.

Word by wordपदार्थ

शरीरमर्थं प्राणांश्च (śarīramarthaṃ prāṇāṃśca)body, wealth and life-breathsशरीर, धन और प्राणसद्गुरुभ्यो निवेद्य यः (sadgurubhyo nivedya yaḥ)he who, having offered them to the true gurusजो सद्गुरुओं को निवेदन करगुरुभ्यः शिक्षते योगं (gurubhyaḥ śikṣate yogaṃ)learns yoga from the gurusगुरुओं से योग सीखता हैशिष्य इत्यभिधीयते (śiṣya ityabhidhīyate)is called śiṣyaशिष्य कहलाता है

३१ योनिमुद्रानुसन्धानात् गिरिजापादसेवनात् । निर्लीनोपाधिविभवाद् योगिनीत्यभिधीयते ॥ ३१॥

yonimudrānusandhānāt girijāpādasevanāt | nirlīnopādhivibhavād yoginītyabhidhīyate ||

· हिन्दी

योनिमुद्रा के अनुसन्धान से, गिरिजा के चरणों की सेवा से, और उपाधियों के वैभव के विलीन हो जाने से वह योगिनी कहलाती है।

Because of the practice of the yoni-mudrā, because of service at the feet of Girijā, and because the whole array of limiting adjuncts has dissolved, she is called yoginī.

Word by wordपदार्थ

योनिमुद्रानुसन्धानात् (yonimudrānusandhānāt)because of the practice of the yoni-mudrāयोनिमुद्रा के अनुसन्धान सेगिरिजापादसेवनात् (girijāpādasevanāt)because of service at the feet of Girijāगिरिजा के चरणों की सेवा सेनिर्लीनोपाधिविभवात् (nirlīnopādhivibhavāt)because the array of limiting adjuncts has dissolvedउपाधि-वैभव के विलीन होने सेयोगिनीत्यभिधीयते (yoginītyabhidhīyate)she is called yoginīयोगिनी कहलाती है

३२ शतकोटिमहादिव्ययोगिनीप्रीतिकारणात् । तीव्रमुक्तिप्रदानाच्च शक्तिरित्यभिधीयते ॥ ३२॥

śatakoṭimahādivyayoginīprītikāraṇāt | tīvramuktipradānācca śaktirityabhidhīyate ||

· हिन्दी

सौ करोड़ महादिव्य योगिनियों की प्रीति का कारण होने से, और तीव्र मुक्ति प्रदान करने से वह शक्ति कहलाती है।

Because she is the cause of delight to a hundred crores of great divine yoginīs, and because she grants swift liberation, she is called śakti.

Word by wordपदार्थ

शतकोटिमहादिव्य- (śatakoṭimahādivya-)of a hundred crores of great divineसौ करोड़ महादिव्ययोगिनीप्रीतिकारणात् (yoginīprītikāraṇāt)because she is the cause of the delight of the yoginīsयोगिनियों की प्रीति का कारण होने सेतीव्रमुक्तिप्रदानाच्च (tīvramuktipradānācca)and because she grants swift liberationऔर तीव्र मुक्ति देने सेशक्तिरित्यभिधीयते (śaktirityabhidhīyate)she is called śaktiशक्ति कहलाती है

३३ पालनाद्दुरितच्छेदात् कामितार्थस्य वर्द्धनात् । पादुकेति समाख्याता मम तत्त्वं तव प्रिये ॥ ३३॥

pālanādduritacchedāt kāmitārthasya varddhanāt | pāduketi samākhyātā mama tattvaṃ tava priye ||

· हिन्दी

पालन करने से, दुरित (पाप) का छेदन करने से, और कामित अर्थ की वृद्धि करने से वे पादुका कही गई हैं; हे प्रिये! यह तुम्हारे लिए मेरा तत्त्व है।

Because they protect, cut off sin and increase what is desired, they are called pādukā (the sandals); this is my truth (told) to you, O beloved.

Word by wordपदार्थ

पालनात् (pālanāt)because they protect (pā-)पालन से (पा-)दुरितच्छेदात् (duritacchedāt)because they cut off sin (du-)दुरित के छेदन से (दु-)कामितार्थस्य वर्द्धनात् (kāmitārthasya varddhanāt)because they increase the desired object (ka-)कामित अर्थ के वर्धन से (क-)पादुकेति समाख्याता (pāduketi samākhyātā)they are called pādukāपादुका कही गईमम तत्त्वं तव प्रिये (mama tattvaṃ tava priye)this is my truth for you, O belovedयह मेरा तत्त्व तुम्हारे लिए, हे प्रिये

३४ जन्मान्तरसहस्रेषु कृतपापप्रणाशनात् । परदेवप्रकाशाच्च जप इत्यभिधीयते ॥ ३४॥

janmāntarasahasreṣu kṛtapāpapraṇāśanāt | paradevaprakāśācca japa ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

सहस्रों अन्य जन्मों में किये गये पापों का नाश करने से, और परम देव को प्रकाशित करने से वह जप कहलाता है।

Because it destroys the sins committed in thousands of other births, and because it reveals the supreme deity, it is called japa.

Word by wordपदार्थ

जन्मान्तरसहस्रेषु (janmāntarasahasreṣu)in thousands of other birthsहज़ारों अन्य जन्मों मेंकृतपापप्रणाशनात् (kṛtapāpapraṇāśanāt)because it destroys the sins committed (ja-)किए पापों के नाश से (ज-)परदेवप्रकाशाच्च (paradevaprakāśācca)and because it reveals the supreme deity (pa-)और परदेव के प्रकाश से (प-)जप इत्यभिधीयते (japa ityabhidhīyate)it is called japaजप कहलाता है

३५ स्तोकस्तोकेन मनसः परमप्रीतिकारणात् । स्तोतृसन्तारणाद्देवि स्तोत्रमित्यभिधीयते ॥ ३५॥

stokastokena manasaḥ paramaprītikāraṇāt | stotṛsantāraṇāddevi stotramityabhidhīyate ||

· हिन्दी

थोड़ा-थोड़ा करके मन की परम प्रीति का कारण होने से, और स्तोता को संसार से तार देने से, हे देवि! वह स्तोत्र कहलाता है।

Because little by little it causes supreme delight to the mind, and because it carries the one who praises across, O Devī, it is called stotra.

Word by wordपदार्थ

स्तोकस्तोकेन (stokastokena)little by littleथोड़ा-थोड़ामनसः परमप्रीतिकारणात् (manasaḥ paramaprītikāraṇāt)because it causes supreme delight to the mind (sto-)मन को परम प्रीति देने से (स्तो-)स्तोतृसन्तारणाद्देवि (stotṛsantāraṇāddevi)because it carries the praiser across, O Devī (-tra)स्तोता को तारने से, हे देवि (-त्र)स्तोत्रमित्यभिधीयते (stotramityabhidhīyate)it is called stotraस्तोत्र कहलाता है

३६ यावदिन्द्रियसन्तापं मनसा संनियम्य च । स्वान्तेनाभीष्टदेवस्य चिन्तनं ध्यानमुच्यते ॥ ३६॥

yāvadindriyasantāpaṃ manasā saṃniyamya ca | svāntenābhīṣṭadevasya cintanaṃ dhyānamucyate ||

· हिन्दी

इन्द्रियों के समस्त सन्ताप को मन से संयमित करके, अपने अन्तःकरण से अभीष्ट देव का चिन्तन ध्यान कहलाता है।

Having restrained by the mind all the fever of the senses, the contemplation of the desired deity within one's own heart is called dhyāna.

Word by wordपदार्थ

यावदिन्द्रियसन्तापं (yāvadindriyasantāpaṃ)all the fever of the sensesइन्द्रियों के सन्ताप कोमनसा संनियम्य च (manasā saṃniyamya ca)having restrained by the mindमन से संयमित करस्वान्तेनाभीष्टदेवस्य (svāntenābhīṣṭadevasya)with one's own heart, of the desired deityअपने अन्तःकरण से इष्टदेव काचिन्तनं ध्यानमुच्यते (cintanaṃ dhyānamucyate)contemplation is called dhyānaचिन्तन ध्यान कहलाता है

३७ चरितार्थविकाशाच्च रक्षणादपि पार्वति । नरनारीस्वरूपाच्च चरणं कथितं प्रिये ॥ ३७॥

caritārthavikāśācca rakṣaṇādapi pārvati | naranārīsvarūpācca caraṇaṃ kathitaṃ priye ||

· हिन्दी

चरितार्थ को विकसित करने से, रक्षा करने से, हे पार्वति! और नर-नारी स्वरूप होने से, हे प्रिये! वह चरण कहा गया है।

Because it unfolds the fulfilled aim, because it protects, O Pārvatī, and because it has the form of man and woman, it is called caraṇa (the foot), O beloved.

Word by wordपदार्थ

चरितार्थविकाशाच्च (caritārthavikāśācca)because it unfolds the fulfilled aim (cari-)चरितार्थ के विकास से (चरि-)रक्षणादपि पार्वति (rakṣaṇādapi pārvati)and because it protects, O Pārvatīऔर रक्षण से, हे पार्वतिनरनारीस्वरूपाच्च (naranārīsvarūpācca)and because it has the form of man and woman (nara-nārī)और नर-नारी स्वरूप सेचरणं कथितं प्रिये (caraṇaṃ kathitaṃ priye)it is called caraṇa, O belovedचरण कहा गया, हे प्रिये

३८ वेदिताऽखिलशास्त्रार्थसद्धर्मार्थनिरूपणात् । दर्शनानां प्रमाणत्वाद्वेद इत्यभिधीयते ॥ ३८॥

veditā'khilaśāstrārthasaddharmārthanirūpaṇāt | darśanānāṃ pramāṇatvādveda ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

समस्त शास्त्रों के अर्थों से ज्ञात होकर सद्धर्म के अर्थ का निरूपण करने से, और दर्शनों का प्रमाण होने से वह वेद कहलाता है।

Because, known through all the meanings of the scriptures, it determines the meaning of true dharma, and because it is the authority for the philosophical systems, it is called Veda.

Word by wordपदार्थ

वेदिताऽखिलशास्त्रार्थ- (veditā'khilaśāstrārtha-)known through all the meanings of the scripturesसमस्त शास्त्रार्थों से विदितसद्धर्मार्थनिरूपणात् (saddharmārthanirūpaṇāt)because it determines the meaning of true dharmaसद्धर्म के अर्थ के निरूपण सेदर्शनानां प्रमाणत्वात् (darśanānāṃ pramāṇatvāt)because it is the authority for the philosophical systemsदर्शनों का प्रमाण होने सेवेद इत्यभिधीयते (veda ityabhidhīyate)it is called Vedaवेद कहलाता है

३९ पुण्यपापादिकथनाद्राक्षसादिनिवारणात् । नवभक्त्यादिजननात् पुराण इति कथ्यते ॥ ३९॥

puṇyapāpādikathanādrākṣasādinivāraṇāt | navabhaktyādijananāt purāṇa iti kathyate ||

· हिन्दी

पुण्य-पाप आदि का कथन करने से, राक्षस आदि का निवारण करने से, और नवधा भक्ति आदि को उत्पन्न करने से वह पुराण कहलाता है।

Because it tells of merit, sin and the rest, because it wards off rākṣasas and the like, and because it generates the ninefold devotion, it is called Purāṇa.

Word by wordपदार्थ

पुण्यपापादिकथनात् (puṇyapāpādikathanāt)because it tells of merit, sin and the rest (pu-)पुण्य-पाप आदि के कथन से (पु-)राक्षसादिनिवारणात् (rākṣasādinivāraṇāt)because it wards off rākṣasas and the like (rā-)राक्षस आदि के निवारण से (रा-)नवभक्त्यादिजननात् (navabhaktyādijananāt)because it generates the nine kinds of devotion (na-)नव भक्ति आदि के जनन से (न-)पुराण इति कथ्यते (purāṇa iti kathyate)it is called Purāṇaपुराण कहलाता है

४० शासनादनिशं देवि वर्णाश्रमनिवासिनाम् । तारणात् सर्वपापेभ्यः शास्त्रमित्यभिधीयते ॥ ४०॥

śāsanādaniśaṃ devi varṇāśramanivāsinām | tāraṇāt sarvapāpebhyaḥ śāstramityabhidhīyate ||

· हिन्दी

हे देवि! वर्ण और आश्रम में रहने वालों पर निरन्तर शासन करने से, और समस्त पापों से तारने से वह शास्त्र कहलाता है।

Because it constantly governs those who dwell in the varṇas and āśramas, O Devī, and because it delivers them from all sins, it is called śāstra.

Word by wordपदार्थ

शासनादनिशं देवि (śāsanādaniśaṃ devi)because it constantly governs, O Devī (śās-)निरन्तर शासन से, हे देवि (शास्-)वर्णाश्रमनिवासिनाम् (varṇāśramanivāsinām)those who dwell in the varṇas and āśramasवर्ण-आश्रम में रहने वालों कोतारणात् सर्वपापेभ्यः (tāraṇāt sarvapāpebhyaḥ)because it delivers from all sins (-tra)सब पापों से तारने से (-त्र)शास्त्रमित्यभिधीयते (śāstramityabhidhīyate)it is called śāstraशास्त्र कहलाता है

४१ स्मरणोत्सुकनिष्ठानां धर्माधर्मनिरूपणात् । तिमिरोत्पाटनाद्देवि स्मृतिरित्यभिधीयते ॥ ४१॥

smaraṇotsukaniṣṭhānāṃ dharmādharmanirūpaṇāt | timirotpāṭanāddevi smṛtirityabhidhīyate ||

· हिन्दी

स्मरण में उत्सुक और निष्ठावान् जनों के लिए धर्म-अधर्म का निरूपण करने से, और अन्धकार को उखाड़ देने से, हे देवि! वह स्मृति कहलाती है।

Because it determines dharma and adharma for those devoted and eager to remember, and because it uproots darkness, O Devī, it is called Smṛti.

Word by wordपदार्थ

स्मरणोत्सुकनिष्ठानां (smaraṇotsukaniṣṭhānāṃ)for those devoted and eager to rememberस्मरण में उत्सुक निष्ठा वालों के लिएधर्माधर्मनिरूपणात् (dharmādharmanirūpaṇāt)because it determines dharma and adharmaधर्म-अधर्म के निरूपण सेतिमिरोत्पाटनाद्देवि (timirotpāṭanāddevi)because it uproots darkness, O Devīतिमिर के उत्पाटन से, हे देविस्मृतिरित्यभिधीयते (smṛtirityabhidhīyate)it is called Smṛtiस्मृति कहलाती है

४२ इष्टधर्मादिकथनात्तिमिराज्ञानभञ्जनात् । हरणात् सर्वदुःखानां इतिहास इति स्मृतः ॥ ४२॥

iṣṭadharmādikathanāttimirājñānabhañjanāt | haraṇāt sarvaduḥkhānāṃ itihāsa iti smṛtaḥ ||

· हिन्दी

इष्ट धर्म आदि का कथन करने से, अज्ञान-अन्धकार का भञ्जन करने से, और समस्त दुःखों का हरण करने से वह इतिहास कहलाता है।

Because it tells of desired dharma and the rest, because it shatters the darkness of ignorance, and because it removes all sorrows, it is known as itihāsa.

Word by wordपदार्थ

इष्टधर्मादिकथनात् (iṣṭadharmādikathanāt)because it tells of desired dharma and the rest (i-)इष्ट धर्म आदि के कथन से (इ-)तिमिराज्ञानभञ्जनात् (timirājñānabhañjanāt)because it shatters the darkness of ignorance (ti-)तिमिर-अज्ञान के भंजन से (ति-)हरणात् सर्वदुःखानां (haraṇāt sarvaduḥkhānāṃ)because it removes all sorrows (hā-)सब दुःखों के हरण से (हा-)इतिहास इति स्मृतः (itihāsa iti smṛtaḥ)it is known as itihāsaइतिहास माना गया

४३ आचारकथनाद्दिव्यगतिप्राप्तिनिदानतः । महात्मतत्त्वकथनादागमः कथितः प्रिये ॥ ४३॥

ācārakathanāddivyagatiprāptinidānataḥ | mahātmatattvakathanādāgamaḥ kathitaḥ priye ||

· हिन्दी

आचार का कथन करने से, दिव्य गति की प्राप्ति का कारण होने से, और महात्म-तत्त्व का कथन करने से, हे प्रिये! वह आगम कहा गया है।

Because it tells of right conduct, because it is the cause of attaining the divine state, and because it tells of the truth of the great Self, it is called Āgama, O beloved.

Word by wordपदार्थ

आचारकथनात् (ācārakathanāt)because it tells of right conduct (ā-)आचार के कथन से (आ-)दिव्यगतिप्राप्तिनिदानतः (divyagatiprāptinidānataḥ)because it is the cause of attaining the divine state (ga-)दिव्य गति की प्राप्ति का कारण होने से (ग-)महात्मतत्त्वकथनात् (mahātmatattvakathanāt)because it tells of the truth of the great Self (ma-)महात्म-तत्त्व के कथन से (म-)आगमः कथितः प्रिये (āgamaḥ kathitaḥ priye)it is called Āgama, O belovedआगम कहा गया, हे प्रिये

४४ शाकिनीगणपूज्यत्वात्तारणाद्भववारिधे । परादिशक्तिसान्निध्याच्छाक्त इत्यभिधीयते ॥ ४४॥

śākinīgaṇapūjyatvāttāraṇādbhavavāridhe | parādiśaktisānnidhyācchākta ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

शाकिनी-गणों द्वारा पूज्य होने से, भव-सागर से तारने से, और परा आदि शक्तियों के सान्निध्य से वह शाक्त कहलाता है।

Because he is worshipped by the hosts of śākinīs, because he delivers from the ocean of existence, and because Parā and the other śaktis are near him, he is called śākta.

Word by wordपदार्थ

शाकिनीगणपूज्यत्वात् (śākinīgaṇapūjyatvāt)because he is worshipped by the hosts of śākinīs (śā-)शाकिनी-गणों से पूज्य होने से (शा-)तारणाद्भववारिधेः (tāraṇādbhavavāridheḥ)because he delivers from the ocean of existenceभव-सागर से तारने सेपरादिशक्तिसान्निध्यात् (parādiśaktisānnidhyāt)because of the nearness of Parā and the other śaktisपरा आदि शक्तियों के सान्निध्य सेशाक्त इत्यभिधीयते (śākta ityabhidhīyate)he is called śāktaशाक्त कहलाता है

४५ कौमारादिनिरोधत्वात् लयजन्मादिभञ्जनात् । अशेषकुलसम्बन्धात् कौल इत्यभिधीयते ॥ ४५॥

kaumārādinirodhatvāt layajanmādibhañjanāt | aśeṣakulasambandhāt kaula ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

कौमार आदि अवस्थाओं का निरोध करने से, लय-जन्म आदि का भञ्जन करने से, और अशेष कुल से सम्बन्ध रखने से वह कौल कहलाता है।

Because he restrains youth and the other states, because he shatters dissolution, birth and the rest, and because he is connected with the entire kula, he is called kaula.

Word by wordपदार्थ

कौमारादिनिरोधत्वात् (kaumārādinirodhatvāt)because he restrains the (states of) youth and the rest (kau-)कौमार आदि (अवस्थाओं) के निरोध से (कौ-)लयजन्मादिभञ्जनात् (layajanmādibhañjanāt)because he shatters dissolution, birth and the rest (la-)लय, जन्म आदि के भंजन से (ल-)अशेषकुलसम्बन्धात् (aśeṣakulasambandhāt)because he is connected with the whole kulaसमस्त कुल के सम्बन्ध सेकौल इत्यभिधीयते (kaula ityabhidhīyate)he is called kaulaकौल कहलाता है

४६ पाशच्छेदकराद्देवि रञ्जनात् परतेजसः । यतिभिश्चिन्त्यमानत्वात् पारम्पर्यमितीरितम् ॥ ४६॥

pāśacchedakarāddevi rañjanāt paratejasaḥ | yatibhiścintyamānatvāt pāramparyamitīritam ||

· हिन्दी

पाशों का छेदन करने से, हे देवि! परम तेज से रञ्जित करने से, और यतियों द्वारा चिन्तन किये जाने से वह पारम्पर्य कहा गया है।

Because it cuts the bonds, O Devī, because it colours one with the supreme radiance, and because it is contemplated by ascetics, it is called pāramparya, the lineage-tradition.

Word by wordपदार्थ

पाशच्छेदकराद्देवि (pāśacchedakarāddevi)because it cuts the bonds, O Devī (pā-)पाश का छेदन करने से, हे देवि (पा-)रञ्जनात् परतेजसः (rañjanāt paratejasaḥ)because it colours (one) with the supreme radiance (ra-)पर-तेज से रंजित करने से (र-)यतिभिश्चिन्त्यमानत्वात् (yatibhiścintyamānatvāt)because it is contemplated by asceticsयतियों द्वारा चिन्तित होने सेपारम्पर्यमितीरितम् (pāramparyamitīritam)it is called pāramparya (lineage-tradition)पारम्पर्य कहा गया

४७ संसारसारभूतत्वात् प्रकाशानन्ददानतः । यशः सौभाग्यकरणात् सम्प्रदाय इतीरितः ॥ ४७॥

saṃsārasārabhūtatvāt prakāśānandadānataḥ | yaśaḥ saubhāgyakaraṇāt sampradāya itīritaḥ ||

· हिन्दी

संसार का सार होने से, प्रकाश का आनन्द देने से, और यश तथा सौभाग्य उत्पन्न करने से वह सम्प्रदाय कहा गया है।

Because it is the essence of saṃsāra, because it gives the bliss of illumination, and because it produces fame and good fortune, it is called sampradāya.

Word by wordपदार्थ

संसारसारभूतत्वात् (saṃsārasārabhūtatvāt)because it is the essence of saṃsāra (saṃ-)संसार का सार होने से (सं-)प्रकाशानन्ददानतः (prakāśānandadānataḥ)because it gives the bliss of illumination (pra-)प्रकाश-आनन्द देने से (प्र-)यशः सौभाग्यकरणात् (yaśaḥ saubhāgyakaraṇāt)because it produces fame and good fortuneयश और सौभाग्य करने सेसम्प्रदाय इतीरितः (sampradāya itīritaḥ)it is called sampradāyaसम्प्रदाय कहा गया

४८ आदित्वात् सर्वमार्गाणां मनोल्लासप्रवर्द्धनात् । यज्ञादिधर्महेतुत्वादाम्नाय इति कीर्तितः ॥ ४८॥

āditvāt sarvamārgāṇāṃ manollāsapravarddhanāt | yajñādidharmahetutvādāmnāya iti kīrtitaḥ ||

· हिन्दी

समस्त मार्गों का आदि होने से, मन के उल्लास को बढ़ाने से, और यज्ञ आदि धर्म का हेतु होने से वह आम्नाय कहा गया है।

Because it is the beginning of all paths, because it increases the delight of the mind, and because it is the cause of the dharma of sacrifice and the rest, it is called āmnāya.

Word by wordपदार्थ

आदित्वात् सर्वमार्गाणां (āditvāt sarvamārgāṇāṃ)because it is the beginning of all paths (ā-)सब मार्गों का आदि होने से (आ-)मनोल्लासप्रवर्द्धनात् (manollāsapravarddhanāt)because it increases the delight of the mind (mna-)मन के उल्लास को बढ़ाने से (म्ना-)यज्ञादिधर्महेतुत्वात् (yajñādidharmahetutvāt)because it is the cause of dharma such as sacrifice (ya-)यज्ञ आदि धर्म का हेतु होने से (य-)आम्नाय इति कीर्तितः (āmnāya iti kīrtitaḥ)it is called āmnāyaआम्नाय कहा गया

४९ श्रुतानेकमहामन्त्रयन्त्रतन्त्रादिदैवतात् । श्रुतौ यदनविच्छिन्नाच्छ्रौत इत्यभिधीयते ॥ ४९॥

śrutānekamahāmantrayantratantrādidaivatāt | śrutau yadanavicchinnācchrauta ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

सुने गये अनेक महामन्त्र, यन्त्र, तन्त्र आदि के देवता होने से, और श्रुति में अविच्छिन्न होने से वह श्रौत कहलाता है।

Because of the deities of the many great mantras, yantras, tantras and the rest that have been heard, and because it is unbroken in the Śruti, it is called śrauta.

Word by wordपदार्थ

श्रुतानेकमहामन्त्र- (śrutānekamahāmantra-)of the many great mantras that have been heardसुने गए अनेक महामन्त्रों केयन्त्रतन्त्रादिदैवतात् (yantratantrādidaivatāt)because of the deities of yantra, tantra and the restयन्त्र, तन्त्र आदि के देवता सेश्रुतौ यदनविच्छिन्नात् (śrutau yadanavicchinnāt)because it is unbroken in the Śrutiश्रुति में अविच्छिन्न होने सेश्रौत इत्यभिधीयते (śrauta ityabhidhīyate)it is called śrautaश्रौत कहलाता है

५० आम्नायतत्त्वरूपत्वाच्चातुर्यार्थनिरूपणात् । रागद्वेषादिशमनादाचार इति कीर्त्यते ॥ ५०॥

āmnāyatattvarūpatvāccāturyārthanirūpaṇāt | rāgadveṣādiśamanādācāra iti kīrtyate ||

· हिन्दी

आम्नाय के तत्त्व का रूप होने से, चातुर्य के अर्थ का निरूपण करने से, और राग-द्वेष आदि को शान्त करने से वह आचार कहलाता है।

Because it embodies the truth of the āmnāya, because it determines the meaning of skilfulness, and because it quiets passion, hatred and the rest, it is called ācāra.

Word by wordपदार्थ

आम्नायतत्त्वरूपत्वात् (āmnāyatattvarūpatvāt)because it embodies the truth of the āmnāya (ā-)आम्नाय-तत्त्व रूप होने से (आ-)चातुर्यार्थनिरूपणात् (cāturyārthanirūpaṇāt)because it determines the meaning of skilfulness (cā-)चातुर्य के अर्थ के निरूपण से (चा-)रागद्वेषादिशमनात् (rāgadveṣādiśamanāt)because it quiets passion, hatred and the rest (ra-)राग-द्वेष आदि के शमन से (र-)आचार इति कीर्त्यते (ācāra iti kīrtyate)it is called ācāraआचार कहलाता है

५१ दिव्यभावप्रदानाच्च क्षालनात् कल्मषस्य च । दीक्षेति कथिता सद्भिर्भवबन्धविमोचनात् ॥ ५१॥

divyabhāvapradānācca kṣālanāt kalmaṣasya ca | dīkṣeti kathitā sadbhirbhavabandhavimocanāt ||

· हिन्दी

दिव्य भाव प्रदान करने से, कल्मष का क्षालन करने से, और भव-बन्धन से छुड़ाने से सज्जनों ने उसे दीक्षा कहा है।

Because it bestows the divine disposition and washes away impurity, and because it releases from the bonds of existence, it is called dīkṣā by the good.

Word by wordपदार्थ

दिव्यभावप्रदानाच्च (divyabhāvapradānācca)because it bestows the divine disposition (dī-)दिव्य भाव देने से (दी-)क्षालनात् कल्मषस्य च (kṣālanāt kalmaṣasya ca)and because it washes away impurity (kṣā-)और कल्मष के क्षालन से (क्षा-)दीक्षेति कथिता सद्भिः (dīkṣeti kathitā sadbhiḥ)it is called dīkṣā by the goodसज्जनों द्वारा दीक्षा कही गईभवबन्धविमोचनात् (bhavabandhavimocanāt)because it releases from the bonds of existenceभव-बन्धन से मुक्त करने से

५२ अहम्भावहराद्भीतिमथनात् सेचनादपि । कम्पानन्दादिजननादभिषेक इति स्मृतः ॥ ५२॥

ahambhāvaharādbhītimathanāt secanādapi | kampānandādijananādabhiṣeka iti smṛtaḥ ||

· हिन्दी

अहम्भाव का हरण करने से, भय का मथन करने से, सेचन करने से, और कम्प, आनन्द आदि को उत्पन्न करने से वह अभिषेक कहलाता है।

Because it removes the sense of "I", churns away fear, sprinkles, and produces trembling, bliss and the rest, it is known as abhiṣeka.

Word by wordपदार्थ

अहम्भावहरात् (ahambhāvaharāt)because it removes the sense of "I" (a-)अहंभाव हरने से (अ-)भीतिमथनात् (bhītimathanāt)because it churns away fear (bhī-)भीति के मथन से (भी-)सेचनादपि (secanādapi)and because it sprinkles (ṣe-)सेचन से भी (षे-)कम्पानन्दादिजननात् (kampānandādijananāt)because it produces trembling, bliss and the rest (ka-)कम्प, आनन्द आदि के जनन से (क-)अभिषेक इति स्मृतः (abhiṣeka iti smṛtaḥ)it is known as abhiṣekaअभिषेक माना गया

५३ उल्बणत्वात् परत्वाच्च देवताप्रीतिदानतः । शक्तिपातनिमित्तादप्युपदेश इति स्मृतः ॥ ५३॥

ulbaṇatvāt paratvācca devatāprītidānataḥ | śaktipātanimittādapyupadeśa iti smṛtaḥ ||

· हिन्दी

उल्बण (प्रबल) होने से, पर होने से, देवता को प्रीति देने से, और शक्तिपात का निमित्त होने से वह उपदेश कहलाता है।

Because it is intense and supreme, because it gives delight to the deity, and because it is the occasion of the descent of śakti, it is known as upadeśa.

Word by wordपदार्थ

उल्बणत्वात् परत्वाच्च (ulbaṇatvāt paratvācca)because it is intense (u-) and supreme (pa-)उल्बण (तीव्र) होने से (उ-) और पर होने से (प-)देवताप्रीतिदानतः (devatāprītidānataḥ)because it gives delight to the deity (de-)देवता को प्रीति देने से (दे-)शक्तिपातनिमित्तादपि (śaktipātanimittādapi)and because it is the occasion of the descent of śakti (śa-)शक्तिपात का निमित्त होने से भी (श-)उपदेश इति स्मृतः (upadeśa iti smṛtaḥ)it is known as upadeśaउपदेश माना गया

५४ मननात्तत्त्वरूपस्य देवस्यामिततेजसः । त्रायते सर्वभयतस्तस्मान्मन्त्र इतीरितः ॥ ५४॥

mananāttattvarūpasya devasyāmitatejasaḥ | trāyate sarvabhayatastasmānmantra itīritaḥ ||

· हिन्दी

तत्त्वरूप, अमित तेज वाले देव के मनन से वह सब भयों से त्राण करता है; इसलिए वह मन्त्र कहा गया है।

Through reflection on the deity of boundless radiance whose form is reality, it protects from every fear; therefore it is called mantra.

Word by wordपदार्थ

मननात्तत्त्वरूपस्य (mananāttattvarūpasya)through reflection (manana) on him whose form is realityतत्त्वरूप के मनन सेदेवस्यामिततेजसः (devasyāmitatejasaḥ)the deity of boundless radianceअमित तेज वाले देव केत्रायते सर्वभयतः (trāyate sarvabhayataḥ)it protects (trā-) from every fearसब भय से त्राण करता है (त्रा-)तस्मान्मन्त्र इतीरितः (tasmānmantra itīritaḥ)therefore it is called mantraइसलिए मन्त्र कहा गया

५५ देहमास्थाय भक्तानां वरदानाच्च पार्वति । तापत्रयादिशमनाद्देवता परिकीर्तिता ॥ ५५॥

dehamāsthāya bhaktānāṃ varadānācca pārvati | tāpatrayādiśamanāddevatā parikīrtitā ||

· हिन्दी

देह धारण करके भक्तों को वर देने से, हे पार्वति! और तापत्रय आदि को शान्त करने से वह देवता कही गई है।

Because, having taken on a body, she grants boons to devotees, O Pārvatī, and because she quiets the three afflictions and the rest, she is called devatā.

Word by wordपदार्थ

देहमास्थाय (dehamāsthāya)having taken on a body (de-)देह धारण कर (दे-)भक्तानां वरदानाच्च पार्वति (bhaktānāṃ varadānācca pārvati)because she grants boons to devotees, O Pārvatī (va-)भक्तों को वर देने से, हे पार्वति (व-)तापत्रयादिशमनात् (tāpatrayādiśamanāt)because she quiets the three afflictions and the rest (tā-)त्रिताप आदि के शमन से (ता-)देवता परिकीर्तिता (devatā parikīrtitā)she is called devatāदेवता कही गई

५६ न्यायोपार्जितवित्तानामङ्गेषु विनिवेशनात् । सर्वरक्षाकराद्देवि न्यास इत्यभिधीयते ॥ ५६॥

nyāyopārjitavittānāmaṅgeṣu viniveśanāt | sarvarakṣākarāddevi nyāsa ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

न्यायपूर्वक अर्जित वित्त (मन्त्र-सम्पत्ति) को अङ्गों में स्थापित करने से, और सब प्रकार की रक्षा करने से, हे देवि! वह न्यास कहलाता है।

Because of the placing upon the limbs of the wealth rightly acquired, and because it gives all protection, O Devī, it is called nyāsa.

Word by wordपदार्थ

न्यायोपार्जितवित्तानाम् (nyāyopārjitavittānām)of wealth (i.e. mantras) rightly acquired (nyā-)न्याय से अर्जित वित्त (मन्त्र) का (न्या-)अङ्गेषु विनिवेशनात् (aṅgeṣu viniveśanāt)because of placing it on the limbsअंगों में विनिवेश सेसर्वरक्षाकराद्देवि (sarvarakṣākarāddevi)because it gives all protection, O Devīसब रक्षा करने से, हे देविन्यास इत्यभिधीयते (nyāsa ityabhidhīyate)it is called nyāsaन्यास कहलाता है

५७ मुदं कुर्वन्ति देवानां मनांसि द्रावयन्ति च । तस्मान्मुद्रा इति ख्याता दर्शितव्याः कुलेश्वरि ॥ ५७॥

mudaṃ kurvanti devānāṃ manāṃsi drāvayanti ca | tasmānmudrā iti khyātā darśitavyāḥ kuleśvari ||

· हिन्दी

वे देवों को मुद (हर्ष) देती हैं और उनके मनों को द्रवित करती हैं; इसलिए वे मुद्रा कहलाती हैं, हे कुलेश्वरि! उन्हें दिखाना चाहिए।

They give joy to the gods and melt their minds; therefore they are known as mudrā, and they are to be displayed, O Mistress of the Kula.

Word by wordपदार्थ

मुदं कुर्वन्ति देवानां (mudaṃ kurvanti devānāṃ)they give joy (mud) to the godsदेवों को मुद (हर्ष) देती हैंमनांसि द्रावयन्ति च (manāṃsi drāvayanti ca)and melt (drā-) their mindsऔर मनों को द्रवित (द्रा-) करती हैंतस्मान्मुद्रा इति ख्याता (tasmānmudrā iti khyātā)therefore they are known as mudrāइसलिए मुद्रा नाम से ख्यातदर्शितव्याः कुलेश्वरि (darśitavyāḥ kuleśvari)they are to be displayed, O Mistress of the Kulaदिखानी चाहिए, हे कुलेश्वरि

५८ अनन्तफलदानाच्च क्षपिताशेषकल्मषात् । मातृकात्मतया लाभकरणादक्षमालिका ॥ ५८॥

anantaphaladānācca kṣapitāśeṣakalmaṣāt | mātṛkātmatayā lābhakaraṇādakṣamālikā ||

· हिन्दी

अनन्त फल देने से, अशेष कल्मष का क्षय करने से, मातृका-स्वरूप होने से, और लाभ कराने से वह अक्षमालिका (कहलाती है)।

Because it gives endless fruit, destroys all impurity, is by nature the mātṛkā and produces gain, it is called akṣamālikā (the rosary).

Word by wordपदार्थ

अनन्तफलदानाच्च (anantaphaladānācca)because it gives endless fruit (a-)अनन्त फल देने से (अ-)क्षपिताशेषकल्मषात् (kṣapitāśeṣakalmaṣāt)because it destroys all impurity (kṣa-)समस्त कल्मष के क्षय से (क्ष-)मातृकात्मतया (mātṛkātmatayā)because it is by nature the mātṛkā (mā-)मातृका-स्वरूप होने से (मा-)लाभकरणात् (lābhakaraṇāt)because it produces gain (lā-)लाभ करने से (ला-)अक्षमालिका (akṣamālikā)(it is called) akṣamālikāअक्षमालिका (कहलाती है)

५९ मङ्गलत्वाच्च डाकिन्या योगिनीगणसंश्रयात् । ललितत्वाच्च देवेशि मण्डलं परिकीर्तितम् ॥ ५९॥

maṅgalatvācca ḍākinyā yoginīgaṇasaṃśrayāt | lalitatvācca deveśi maṇḍalaṃ parikīrtitam ||

· हिन्दी

मङ्गलमय होने से, डाकिनी और योगिनी-गण का आश्रय होने से, और ललित होने से, हे देवेशि! वह मण्डल कहा गया है।

Because it is auspicious, because it is the resort of the ḍākinī and the host of yoginīs, and because it is lovely, O Mistress of the gods, it is called maṇḍala.

Word by wordपदार्थ

मङ्गलत्वाच्च (maṅgalatvācca)because it is auspicious (maṅ-)मंगलत्व से (मं-)डाकिन्या योगिनीगणसंश्रयात् (ḍākinyā yoginīgaṇasaṃśrayāt)because it is the resort of the ḍākinī and the host of yoginīs (ḍa-)डाकिनी और योगिनी-गण के संश्रय से (ड-)ललितत्वाच्च देवेशि (lalitatvācca deveśi)and because it is lovely, O Mistress of gods (la-)और ललित होने से, हे देवेशि (ल-)मण्डलं परिकीर्तितम् (maṇḍalaṃ parikīrtitam)it is called maṇḍalaमण्डल कहा गया

६० कमलासनरूपत्वाल्लघुतत्त्वादिनाशनात् । शमितापारपापाच्च कलशः परिकीर्तितः ॥ ६०॥

kamalāsanarūpatvāllaghutattvādināśanāt | śamitāpārapāpācca kalaśaḥ parikīrtitaḥ ||

· हिन्दी

कमलासन का रूप होने से, लघु तत्त्व आदि का नाश करने से, और अपार पाप को शान्त करने से वह कलश कहा गया है।

Because it has the form of the lotus seat, because it destroys the lower tattvas and the rest, and because it quiets boundless sin, it is called kalaśa.

Word by wordपदार्थ

कमलासनरूपत्वात् (kamalāsanarūpatvāt)because it has the form of the lotus seat (ka-)कमलासन रूप होने से (क-)लघुतत्त्वादिनाशनात् (laghutattvādināśanāt)because it destroys the lower tattvas and the rest (la-)लघु तत्त्व आदि के नाश से (ल-)शमितापारपापाच्च (śamitāpārapāpācca)and because it quiets boundless sin (śa-)और अपार पाप के शमन से (श-)कलशः परिकीर्तितः (kalaśaḥ parikīrtitaḥ)it is called kalaśaकलश कहा गया

६१ यमभूतादिसर्वेभ्यो भयेभ्योऽपि कुलेश्वरि । त्रायते सततञ्चैव तस्माद् यन्त्रमितीरितम् ॥ ६१॥

yamabhūtādisarvebhyo bhayebhyo'pi kuleśvari | trāyate satatañcaiva tasmād yantramitīritam ||

· हिन्दी

यम, भूत आदि सबसे और सब भयों से भी, हे कुलेश्वरि! वह सतत रक्षा करता है; इसलिए वह यन्त्र कहा गया है।

It always protects from Yama, the bhūtas and all the rest, and from all fears, O Mistress of the Kula; therefore it is called yantra.

Word by wordपदार्थ

यमभूतादिसर्वेभ्यो (yamabhūtādisarvebhyo)from Yama, bhūtas and all the restयम, भूत आदि सबसेभयेभ्योऽपि कुलेश्वरि (bhayebhyo'pi kuleśvari)and from all fears, O Mistress of the Kulaभयों से भी, हे कुलेश्वरित्रायते सततञ्चैव (trāyate satatañcaiva)it always protects (trā-)सतत त्राण करता है (त्रा-)तस्माद् यन्त्रमितीरितम् (tasmād yantramitīritam)therefore it is called yantraइसलिए यन्त्र कहा गया

६२ आत्मसिद्धिप्रदानाच्च सर्वरोगनिवारणात् । नवसिद्धिप्रदानाच्च आसनं कथितं प्रिये ॥ ६२॥

ātmasiddhipradānācca sarvaroganivāraṇāt | navasiddhipradānācca āsanaṃ kathitaṃ priye ||

· हिन्दी

आत्मसिद्धि प्रदान करने से, समस्त रोगों का निवारण करने से, और नव सिद्धियाँ देने से, हे प्रिये! वह आसन कहा गया है।

Because it grants the accomplishment of the Self, because it wards off all disease, and because it grants the nine siddhis, it is called āsana, O beloved.

Word by wordपदार्थ

आत्मसिद्धिप्रदानाच्च (ātmasiddhipradānācca)because it grants the accomplishment of the Self (ā-)आत्मसिद्धि देने से (आ-)सर्वरोगनिवारणात् (sarvaroganivāraṇāt)because it wards off all diseaseसब रोगों के निवारण सेनवसिद्धिप्रदानाच्च (navasiddhipradānācca)and because it grants the nine siddhisऔर नौ सिद्धियाँ देने सेआसनं कथितं प्रिये (āsanaṃ kathitaṃ priye)it is called āsana, O belovedआसन कहा गया, हे प्रिये

६३ मायाजालादिशमनान्मोक्षमार्गनिरूपणात् । अष्टदुःखादिविरहान् मद्यमित्यभिधीयते ॥ ६३॥

māyājālādiśamanānmokṣamārganirūpaṇāt | aṣṭaduḥkhādivirahān madyamityabhidhīyate ||

· हिन्दी

माया-जाल आदि को शान्त करने से, मोक्ष-मार्ग का निरूपण करने से, और आठ दुःखों आदि से रहित करने से वह मद्य कहलाता है।

Because it quiets the net of māyā and the rest, because it shows the path of liberation, and because it frees from the eight sorrows and the rest, it is called madya.

Word by wordपदार्थ

मायाजालादिशमनात् (māyājālādiśamanāt)because it quiets the net of māyā and the rest (mā-)माया-जाल आदि के शमन से (मा-)मोक्षमार्गनिरूपणात् (mokṣamārganirūpaṇāt)because it shows the path of liberationमोक्ष-मार्ग के निरूपण सेअष्टदुःखादिविरहात् (aṣṭaduḥkhādivirahāt)because it frees from the eight sorrows and the restआठ दुःख आदि के विरह सेमद्यमित्यभिधीयते (madyamityabhidhīyate)it is called madya (wine)मद्य कहलाता है

६४ महादानार्थरूपत्वाद् यागभूम्येककारणात् । मद्भावजननाद्देवि मद्यमित्यभिधीयते ॥ ६४॥

mahādānārtharūpatvād yāgabhūmyekakāraṇāt | madbhāvajananāddevi madyamityabhidhīyate ||

· हिन्दी

महादान के अर्थ का रूप होने से, याग-भूमि का एकमात्र कारण होने से, और मेरे भाव को उत्पन्न करने से, हे देवि! वह मद्य कहलाता है।

Because it embodies the aim of the great gift, because it is the sole cause of the ground of sacrifice, and because it produces my own disposition, O Devī, it is called madya.

Word by wordपदार्थ

महादानार्थरूपत्वात् (mahādānārtharūpatvāt)because it embodies the aim of the great gift (ma-)महादान के अर्थ का रूप होने से (म-)यागभूम्येककारणात् (yāgabhūmyekakāraṇāt)because it is the sole cause of the ground of sacrifice (ya-)याग-भूमि का एक कारण होने से (य-)मद्भावजननाद्देवि (madbhāvajananāddevi)because it produces my disposition, O Devīमेरा भाव उत्पन्न करने से, हे देविमद्यमित्यभिधीयते (madyamityabhidhīyate)it is called madyaमद्य कहलाता है

६५ सुमनसः सेवितत्वाद् राज्यदत्वात् सदा प्रिये । सुराकारप्रदानत्वात् सुरेति परिकीर्तिता ॥ ६५॥

sumanasaḥ sevitatvād rājyadatvāt sadā priye | surākārapradānatvāt sureti parikīrtitā ||

· हिन्दी

सुमन (देवों/सज्जनों) द्वारा सेवित होने से, सदा राज्य देने से, हे प्रिये! और सुर (देव) का आकार प्रदान करने से वह सुरा कही गई है।

Because it is partaken of by the good-minded, because it always gives kingship, O beloved, and because it bestows the form of a god, it is called surā.

Word by wordपदार्थ

सुमनसः सेवितत्वात् (sumanasaḥ sevitatvāt)because it is partaken of by the good-minded (su-)सुमनस् (सज्जनों) से सेवित होने से (सु-)राज्यदत्वात् सदा प्रिये (rājyadatvāt sadā priye)because it always gives kingship, O beloved (rā-)सदा राज्य देने से, हे प्रिये (रा-)सुराकारप्रदानत्वात् (surākārapradānatvāt)because it bestows the form of a god (sura)सुर (देव) का आकार देने सेसुरेति परिकीर्तिता (sureti parikīrtitā)it is called surāसुरा कही गई

६६ अमृतांशुस्वरूपत्वान्मृत्युभीतिनिवारणात् । तत्त्वप्रकाशहेतुत्वादमृतं कथितं प्रिये ॥ ६६॥

amṛtāṃśusvarūpatvānmṛtyubhītinivāraṇāt | tattvaprakāśahetutvādamṛtaṃ kathitaṃ priye ||

· हिन्दी

अमृतांशु (चन्द्रमा) का स्वरूप होने से, मृत्यु-भय का निवारण करने से, और तत्त्व-प्रकाश का हेतु होने से, हे प्रिये! वह अमृत कहा गया है।

Because it has the nature of the nectar-rayed moon, because it wards off the fear of death, and because it is the cause of the illumination of reality, it is called amṛta, O beloved.

Word by wordपदार्थ

अमृतांशुस्वरूपत्वात् (amṛtāṃśusvarūpatvāt)because it has the nature of the moon (a-mṛta-)अमृतांशु (चन्द्र) स्वरूप होने से (अ-)मृत्युभीतिनिवारणात् (mṛtyubhītinivāraṇāt)because it wards off the fear of death (mṛ-)मृत्यु-भीति के निवारण से (मृ-)तत्त्वप्रकाशहेतुत्वात् (tattvaprakāśahetutvāt)because it is the cause of the illumination of reality (ta-)तत्त्व-प्रकाश का हेतु होने से (त-)अमृतं कथितं प्रिये (amṛtaṃ kathitaṃ priye)it is called amṛta, O belovedअमृत कहा गया, हे प्रिये

६७ पानाङ्गविश्वरूपत्वात्त्रिचतुष्ककलाश्रयात् । पतितत्राणनाद्देवि पात्रमित्यभिधीयते ॥ ६७॥

pānāṅgaviśvarūpatvāttricatuṣkakalāśrayāt | patitatrāṇanāddevi pātramityabhidhīyate ||

· हिन्दी

पान के अङ्गों का विश्वरूप होने से, तीन और चार कलाओं का आश्रय होने से, और पतितों का त्राण करने से, हे देवि! वह पात्र कहलाता है।

Because it embodies the whole of the limbs of drinking, because it is the seat of the three and the four kalās, and because it saves the fallen, O Devī, it is called pātra.

Word by wordपदार्थ

पानाङ्गविश्वरूपत्वात् (pānāṅgaviśvarūpatvāt)because it embodies the whole of the limbs of drinking (pā-)पान के अंगों का विश्वरूप होने से (पा-)त्रिचतुष्ककलाश्रयात् (tricatuṣkakalāśrayāt)because it is the seat of the three and the four kalās (tra-)तीन और चार कलाओं का आश्रय होने से (त्र-)पतितत्राणनाद्देवि (patitatrāṇanāddevi)because it saves the fallen, O Devīपतितों के त्राण से, हे देविपात्रमित्यभिधीयते (pātramityabhidhīyate)it is called pātra (the vessel)पात्र कहलाता है

६८ आशुशुक्षणिरूपत्वाद्धातृदेवप्रियादपि । रक्षणादपि चाधेयस्याधारं तु विदुर्बुधाः ॥ ६८॥

āśuśukṣaṇirūpatvāddhātṛdevapriyādapi | rakṣaṇādapi cādheyasyādhāraṃ tu vidurbudhāḥ ||

· हिन्दी

आशुशुक्षणि (अग्नि) का रूप होने से, धातृ देव को प्रिय होने से, और आधेय की रक्षा करने से बुधजन उसे आधार जानते हैं।

Because it has the nature of fire, because it is dear to the god Dhātṛ, and because it protects what is placed in it, the wise know it as ādhāra, the support.

Word by wordपदार्थ

आशुशुक्षणिरूपत्वात् (āśuśukṣaṇirūpatvāt)because it has the nature of fire (ā-)आशुशुक्षणि (अग्नि) रूप होने से (आ-)धातृदेवप्रियादपि (dhātṛdevapriyādapi)because it is dear to the god Dhātṛ (dhā-)धाता देव को प्रिय होने से भी (धा-)रक्षणादपि चाधेयस्य (rakṣaṇādapi cādheyasya)and because it protects what is placed in it (ra-)और आधेय की रक्षा से (र-)आधारं तु विदुर्बुधाः (ādhāraṃ tu vidurbudhāḥ)the wise know it as ādhāra (the support)बुधजन उसे आधार जानते हैं

६९ माङ्गल्यजननाद्देवि संविदानन्ददानतः । सर्वदेवप्रियत्वाच्च मांस इत्यभिधीयते ॥ ६९॥

māṅgalyajananāddevi saṃvidānandadānataḥ | sarvadevapriyatvācca māṃsa ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

माङ्गल्य उत्पन्न करने से, हे देवि! संविद् का आनन्द देने से, और सब देवों को प्रिय होने से वह मांस कहलाता है।

Because it produces auspiciousness, O Devī, because it gives the bliss of consciousness, and because it is dear to all the gods, it is called māṃsa.

Word by wordपदार्थ

माङ्गल्यजननाद्देवि (māṅgalyajananāddevi)because it produces auspiciousness, O Devī (māṃ-)मांगल्य के जनन से, हे देवि (मां-)संविदानन्ददानतः (saṃvidānandadānataḥ)because it gives the bliss of consciousness (saṃ-)संवित्-आनन्द देने से (सं-)सर्वदेवप्रियत्वाच्च (sarvadevapriyatvācca)and because it is dear to all the godsऔर सब देवों को प्रिय होने सेमांस इत्यभिधीयते (māṃsa ityabhidhīyate)it is called māṃsa (flesh)मांस कहलाता है

७० पूर्वजन्मानुशमनाज्जन्ममृत्युनिवारणात् । सम्पूर्णफलदानाच्च पूजेति कथिता प्रिये ॥ ७०॥

pūrvajanmānuśamanājjanmamṛtyunivāraṇāt | sampūrṇaphaladānācca pūjeti kathitā priye ||

· हिन्दी

पूर्व जन्मों को शान्त करने से, जन्म-मृत्यु का निवारण करने से, और सम्पूर्ण फल देने से, हे प्रिये! वह पूजा कही गई है।

Because it quiets the effects of previous births, because it wards off birth and death, and because it gives complete fruit, it is called pūjā, O beloved.

Word by wordपदार्थ

पूर्वजन्मानुशमनात् (pūrvajanmānuśamanāt)because it quiets previous births (pū-)पूर्वजन्मों के शमन से (पू-)जन्ममृत्युनिवारणात् (janmamṛtyunivāraṇāt)because it wards off birth and death (jā-)जन्म-मृत्यु के निवारण से (जा-)सम्पूर्णफलदानाच्च (sampūrṇaphaladānācca)and because it gives complete fruitऔर सम्पूर्ण फल देने सेपूजेति कथिता प्रिये (pūjeti kathitā priye)it is called pūjā, O belovedपूजा कही गई, हे प्रिये

७१ अभीष्टफलदानाच्च चतुर्वर्गफलाश्रयात् । नन्दनात् सर्वदेवानामर्चनं समुदाहृतम् ॥ ७१॥

abhīṣṭaphaladānācca caturvargaphalāśrayāt | nandanāt sarvadevānāmarcanaṃ samudāhṛtam ||

· हिन्दी

अभीष्ट फल देने से, चतुर्वर्ग के फलों का आश्रय होने से, और सब देवों को आनन्दित करने से वह अर्चन कहा गया है।

Because it gives the desired fruit, because it is the seat of the fruits of the four aims of life, and because it gladdens all the gods, it is called arcana.

Word by wordपदार्थ

अभीष्टफलदानाच्च (abhīṣṭaphaladānācca)because it gives the desired fruit (a-)अभीष्ट फल देने से (अ-)चतुर्वर्गफलाश्रयात् (caturvargaphalāśrayāt)because it is the seat of the fruits of the four aims (ca-)चतुर्वर्ग फल का आश्रय होने से (च-)नन्दनात् सर्वदेवानाम् (nandanāt sarvadevānām)because it gladdens all the gods (na-)सब देवों को आनन्दित करने से (न-)अर्चनं समुदाहृतम् (arcanaṃ samudāhṛtam)it is called arcanaअर्चन कहा गया

७२ तत्त्वात्मकस्य देवस्य परिवारवृतस्य च । नवानन्दप्रजननात्तर्पणं समुदाहृतम् ॥ ७२॥

tattvātmakasya devasya parivāravṛtasya ca | navānandaprajananāttarpaṇaṃ samudāhṛtam ||

· हिन्दी

तत्त्वात्मक और परिवार से घिरे हुए देव के लिए नव आनन्द उत्पन्न करने से वह तर्पण कहा गया है।

Because it generates new bliss for the deity whose nature is the tattvas and who is surrounded by his retinue, it is called tarpaṇa.

Word by wordपदार्थ

तत्त्वात्मकस्य देवस्य (tattvātmakasya devasya)of the deity whose nature is the tattvas (ta-)तत्त्वात्मक देव का (त-)परिवारवृतस्य च (parivāravṛtasya ca)and who is surrounded by his retinue (pa-)और परिवार से घिरे का (प-)नवानन्दप्रजननात् (navānandaprajananāt)because it generates new bliss (na-)नव आनन्द के जनन से (न-)तर्पणं समुदाहृतम् (tarpaṇaṃ samudāhṛtam)it is called tarpaṇaतर्पण कहा गया

७३ गम्भीरापारदौर्भाग्यक्लेशनाशनकारणात् । धर्मज्ञानप्रदानाच्च गन्ध इत्यभिधीयते ॥ ७३॥

gambhīrāpāradaurbhāgyakleśanāśanakāraṇāt | dharmajñānapradānācca gandha ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

गम्भीर और अपार दौर्भाग्य के क्लेश के नाश का कारण होने से, और धर्म तथा ज्ञान प्रदान करने से वह गन्ध कहलाता है।

Because it is the cause of the destruction of the affliction of deep and boundless misfortune, and because it bestows dharma and knowledge, it is called gandha.

Word by wordपदार्थ

गम्भीरापारदौर्भाग्य- (gambhīrāpāradaurbhāgya-)of deep and boundless misfortuneगम्भीर, अपार दुर्भाग्य केक्लेशनाशनकारणात् (kleśanāśanakāraṇāt)because it is the cause of the destruction of the affliction (ga-)क्लेश के नाश का कारण होने से (ग-)धर्मज्ञानप्रदानाच्च (dharmajñānapradānācca)and because it bestows dharma and knowledge (dha-)और धर्म-ज्ञान देने से (ध-)गन्ध इत्यभिधीयते (gandha ityabhidhīyate)it is called gandha (fragrance)गन्ध कहलाता है

७४ आघ्राणनप्रजननान् मोक्षमार्गप्रदर्शनात् । दग्धदुःखादिदमनादामोद इति कथ्यते ॥ ७४॥

āghrāṇanaprajananān mokṣamārgapradarśanāt | dagdhaduḥkhādidamanādāmoda iti kathyate ||

· हिन्दी

आघ्राण उत्पन्न करने से, मोक्ष-मार्ग दिखाने से, और दुःख आदि को जलाकर दमन करने से वह आमोद कहलाता है।

Because it produces smelling, because it shows the path of liberation, and because it subdues sorrow and the rest, burning them out, it is called āmoda.

Word by wordपदार्थ

आघ्राणनप्रजननात् (āghrāṇanaprajananāt)because it produces smelling (ā-)आघ्राण (सूँघने) के जनन से (आ-)मोक्षमार्गप्रदर्शनात् (mokṣamārgapradarśanāt)because it shows the path of liberation (mo-)मोक्ष-मार्ग के प्रदर्शन से (मो-)दग्धदुःखादिदमनात् (dagdhaduḥkhādidamanāt)because it subdues burnt-out sorrow and the rest (da-)दग्ध दुःख आदि के दमन से (द-)आमोद इति कथ्यते (āmoda iti kathyate)it is called āmoda (perfume)आमोद कहलाता है

७५ अन्नदानात् कुलेशानि क्षपिताशेषकल्मषात् । तादात्म्यकरणाद्देवि अक्षताः परिकीर्तिताः ॥ ७५॥

annadānāt kuleśāni kṣapitāśeṣakalmaṣāt | tādātmyakaraṇāddevi akṣatāḥ parikīrtitāḥ ||

· हिन्दी

अन्न देने से, हे कुलेशानि! अशेष कल्मष का क्षय करने से, और तादात्म्य कराने से, हे देवि! वे अक्षत कहे गये हैं।

Because they give food, O Mistress of the Kula, because they destroy all impurity, and because they produce identity, O Devī, they are called akṣata.

Word by wordपदार्थ

अन्नदानात् कुलेशानि (annadānāt kuleśāni)because they give food, O Mistress of the Kula (a-)अन्न देने से, हे कुलेशानि (अ-)क्षपिताशेषकल्मषात् (kṣapitāśeṣakalmaṣāt)because they destroy all impurity (kṣa-)समस्त कल्मष के क्षय से (क्ष-)तादात्म्यकरणाद्देवि (tādātmyakaraṇāddevi)because they produce identity, O Devī (tā-)तादात्म्य करने से, हे देवि (ता-)अक्षताः परिकीर्तिताः (akṣatāḥ parikīrtitāḥ)they are called akṣata (unbroken grains)अक्षत कहे गए

७६ पुण्यसंवर्द्धनाच्चापि पापौघपरिहारतः । पुष्कलार्थप्रदानाच्च पुष्पमित्यभिधीयते ॥ ७६॥

puṇyasaṃvarddhanāccāpi pāpaughaparihārataḥ | puṣkalārthapradānācca puṣpamityabhidhīyate ||

· हिन्दी

पुण्य की वृद्धि करने से, पाप-समूह का परिहार करने से, और पुष्कल अर्थ प्रदान करने से वह पुष्प कहलाता है।

Because it increases merit, because it removes the mass of sin, and because it bestows abundant wealth, it is called puṣpa.

Word by wordपदार्थ

पुण्यसंवर्द्धनाच्चापि (puṇyasaṃvarddhanāccāpi)because it increases merit (pu-)पुण्य के संवर्धन से भी (पु-)पापौघपरिहारतः (pāpaughaparihārataḥ)because it removes the mass of sin (pa-)पाप-समूह के परिहार से (प-)पुष्कलार्थप्रदानाच्च (puṣkalārthapradānācca)and because it bestows abundant wealth (puṣ-)और पुष्कल अर्थ देने से (पुष्-)पुष्पमित्यभिधीयते (puṣpamityabhidhīyate)it is called puṣpa (flower)पुष्प कहलाता है

७७ धूताशेषमहादोषपूतिगन्धप्रभावतः । परमानन्दजननाद्धूप इत्यभिधीयते ॥ ७७॥

dhūtāśeṣamahādoṣapūtigandhaprabhāvataḥ | paramānandajananāddhūpa ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

अपने प्रभाव से समस्त महादोषों और दुर्गन्ध को दूर करने से, और परमानन्द उत्पन्न करने से वह धूप कहलाता है।

Because through its power it shakes off every great fault and foul smell, and because it produces supreme bliss, it is called dhūpa.

Word by wordपदार्थ

धूताशेषमहादोष- (dhūtāśeṣamahādoṣa-)having shaken off all great faults (dhū-)समस्त महादोषों को झटक देने से (धू-)पूतिगन्धप्रभावतः (pūtigandhaprabhāvataḥ)through its power over foul smells (pū-)पूति (दुर्गन्ध) पर प्रभाव से (पू-)परमानन्दजननात् (paramānandajananāt)because it produces supreme bliss (pa-)परमानन्द के जनन से (प-)धूप इत्यभिधीयते (dhūpa ityabhidhīyate)it is called dhūpa (incense)धूप कहलाता है

७८ दीर्घाज्ञानमहाध्वान्ताहङ्कारपरिवर्जनात् । परतत्त्वप्रकाशाच्च दीप इत्यभिधीयते ॥ ७८॥

dīrghājñānamahādhvāntāhaṅkāraparivarjanāt | paratattvaprakāśācca dīpa ityabhidhīyate ||

· हिन्दी

दीर्घ अज्ञान के महान्धकार और अहङ्कार को दूर करने से, और परतत्त्व को प्रकाशित करने से वह दीप कहलाता है।

Because it removes the ego born of the great darkness of long-standing ignorance, and because it illumines the supreme reality, it is called dīpa.

Word by wordपदार्थ

दीर्घाज्ञानमहाध्वान्ता- (dīrghājñānamahādhvāntā-)of the great darkness of long-standing ignorance (dī-)दीर्घ अज्ञान के महाअन्धकार के (दी-)हङ्कारपरिवर्जनात् (haṅkāraparivarjanāt)because it removes the ego (-pa)अहंकार के परित्याग से (-प)परतत्त्वप्रकाशाच्च (paratattvaprakāśācca)and because it illumines the supreme realityऔर परतत्त्व के प्रकाश सेदीप इत्यभिधीयते (dīpa ityabhidhīyate)it is called dīpa (lamp)दीप कहलाता है

७९ मोहध्वान्तप्रशमनात् क्षयार्तिविनिवारणात् । दिव्यरूपप्रदानाच्च परतत्त्वप्रकाशनात् । ख्यातो मोक्षो दीप इति मोक्षमार्गैकसाधनः ॥ ७९॥

mohadhvāntapraśamanāt kṣayārtivinivāraṇāt | divyarūpapradānācca paratattvaprakāśanāt | khyāto mokṣo dīpa iti mokṣamārgaikasādhanaḥ ||

· हिन्दी

मोह के अन्धकार को शान्त करने से, क्षय और पीड़ा का निवारण करने से, दिव्य रूप प्रदान करने से, और परतत्त्व को प्रकाशित करने से वह "मोक्ष-दीप" कहलाता है — मोक्ष-मार्ग का एकमात्र साधन।

Because it dispels the darkness of delusion, wards off decay and pain, bestows a divine form and illumines the supreme reality, it is known as the lamp that is liberation, the sole means to the path of liberation.

Word by wordपदार्थ

मोहध्वान्तप्रशमनात् (mohadhvāntapraśamanāt)because it dispels the darkness of delusionमोह-अन्धकार के प्रशमन सेक्षयार्तिविनिवारणात् (kṣayārtivinivāraṇāt)because it wards off decay and painक्षय और पीड़ा के निवारण सेदिव्यरूपप्रदानाच्च (divyarūpapradānācca)because it bestows a divine formदिव्य रूप देने सेपरतत्त्वप्रकाशनात् (paratattvaprakāśanāt)because it illumines the supreme realityपरतत्त्व के प्रकाशन सेख्यातो मोक्षो दीप इति (khyāto mokṣo dīpa iti)it is known as "the lamp that is liberation""मोक्षदीप" नाम से ख्यातमोक्षमार्गैकसाधनः (mokṣamārgaikasādhanaḥ)the sole means to the path of liberationमोक्ष-मार्ग का एकमात्र साधन

८० चतुर्विधं कुलेशानि द्रव्यञ्च षड्रसान्वितम् । निवेदनाद्भवेत्तृप्तिर्नैवेद्यं समुदाहृतम् ॥ ८०॥

caturvidhaṃ kuleśāni dravyañca ṣaḍrasānvitam | nivedanādbhavettṛptirnaivedyaṃ samudāhṛtam ||

· हिन्दी

हे कुलेशानि! चार प्रकार का और षड्रस से युक्त द्रव्य — उसके निवेदन से तृप्ति होती है, इसलिए वह नैवेद्य कहा गया है।

The fourfold substance endowed with the six flavours, O Mistress of the Kula — because through its offering there is satisfaction, it is called naivedya.

Word by wordपदार्थ

चतुर्विधं कुलेशानि (caturvidhaṃ kuleśāni)fourfold, O Mistress of the Kulaचार प्रकार का, हे कुलेशानिद्रव्यञ्च षड्रसान्वितम् (dravyañca ṣaḍrasānvitam)the substance endowed with the six flavoursऔर षड्रस से युक्त द्रव्यनिवेदनाद्भवेत्तृप्तिः (nivedanādbhavettṛptiḥ)because through its offering there is satisfactionनिवेदन से तृप्ति होती हैनैवेद्यं समुदाहृतम् (naivedyaṃ samudāhṛtam)it is called naivedyaनैवेद्य कहा गया

८१ बहुप्रकारविचरद् भूतौघप्रीतिकारणात् । लिप्तपापप्रशमनाद् बलिरित्यभिधीयते ॥ ८१॥

bahuprakāravicarad bhūtaughaprītikāraṇāt | liptapāpapraśamanād balirityabhidhīyate ||

· हिन्दी

अनेक प्रकार से विचरने वाले भूत-समूह की प्रीति का कारण होने से, और लिप्त पाप को शान्त करने से वह बलि कहलाता है।

Because it is the cause of delight to the host of bhūtas that wander in many ways, and because it quiets the sin that clings, it is called bali.

Word by wordपदार्थ

बहुप्रकारविचरद्- (bahuprakāravicarad-)wandering in many waysबहुत प्रकार से विचरने वालेभूतौघप्रीतिकारणात् (bhūtaughaprītikāraṇāt)because it is the cause of delight to the host of bhūtasभूत-समूह की प्रीति का कारण होने सेलिप्तपापप्रशमनात् (liptapāpapraśamanāt)because it quiets the sin that clings (li-)लिप्त पाप के प्रशमन से (लि-)बलिरित्यभिधीयते (balirityabhidhīyate)it is called baliबलि कहलाता है

८२ तत्त्वत्रयविशुद्धिः स्यात्त्वत्सेवामात्रतः प्रिये । तत्त्वप्रकाशहेतुत्वात्तत्त्वत्रयमितीरितम् ॥ ८२॥

tattvatrayaviśuddhiḥ syāttvatsevāmātrataḥ priye | tattvaprakāśahetutvāttattvatrayamitīritam ||

· हिन्दी

हे प्रिये! तुम्हारी सेवा मात्र से तत्त्वत्रय की विशुद्धि हो जाती है; तत्त्व-प्रकाश का हेतु होने से वह तत्त्वत्रय कहा गया है।

Purification of the three tattvas comes about merely through serving you, O beloved; because it is the cause of the illumination of reality, it is called the tattva-traya.

Word by wordपदार्थ

तत्त्वत्रयविशुद्धिः स्यात् (tattvatrayaviśuddhiḥ syāt)purification of the three tattvas comes aboutतत्त्वत्रय की विशुद्धि होती हैत्वत्सेवामात्रतः प्रिये (tvatsevāmātrataḥ priye)merely through serving you, O belovedतुम्हारी सेवा मात्र से, हे प्रियेतत्त्वप्रकाशहेतुत्वात् (tattvaprakāśahetutvāt)because it is the cause of the illumination of realityतत्त्व-प्रकाश का हेतु होने सेतत्त्वत्रयमितीरितम् (tattvatrayamitīritam)it is called the tattva-trayaतत्त्वत्रय कहा गया

८३ चतुर्वर्गफलावापात् लुण्ठिताज्ञानबन्धनात् । कल्याणधर्ममूलत्वाच्चलुकं कथितं प्रिये ॥ ८३॥

caturvargaphalāvāpāt luṇṭhitājñānabandhanāt | kalyāṇadharmamūlatvāccalukaṃ kathitaṃ priye ||

· हिन्दी

चतुर्वर्ग के फल देने से, अज्ञान के बन्धनों को लूट लेने से, और कल्याणकारी धर्म का मूल होने से, हे प्रिये! वह चलुक कहा गया है।

Because it yields the fruits of the four aims of life, because it plunders the bonds of ignorance, and because it is the root of auspicious dharma, it is called caluka, O beloved.

Word by wordपदार्थ

चतुर्वर्गफलावापात् (caturvargaphalāvāpāt)because it yields the fruits of the four aims (ca-)चतुर्वर्ग फल की प्राप्ति से (च-)लुण्ठिताज्ञानबन्धनात् (luṇṭhitājñānabandhanāt)because it plunders the bonds of ignorance (lu-)अज्ञान-बन्धन को लूट लेने से (लु-)कल्याणधर्ममूलत्वात् (kalyāṇadharmamūlatvāt)because it is the root of auspicious dharma (ka-)कल्याण-धर्म का मूल होने से (क-)चलुकं कथितं प्रिये (calukaṃ kathitaṃ priye)it is called caluka (the palmful), O belovedचलुक (चुल्लू) कहा गया, हे प्रिये

८४ प्रकाशानन्दजननात् सामरस्यप्रदानतः । दर्शनात् परतत्त्वस्य प्रसाद इति कथ्यते ॥ ८४॥

prakāśānandajananāt sāmarasyapradānataḥ | darśanāt paratattvasya prasāda iti kathyate ||

· हिन्दी

प्रकाश का आनन्द उत्पन्न करने से, सामरस्य प्रदान करने से, और परतत्त्व का दर्शन कराने से वह प्रसाद कहलाता है।

Because it produces the bliss of illumination, because it bestows sāmarasya (equal savour), and because of the vision of the supreme reality, it is called prasāda.

Word by wordपदार्थ

प्रकाशानन्दजननात् (prakāśānandajananāt)because it produces the bliss of illumination (pra-)प्रकाश-आनन्द के जनन से (प्र-)सामरस्यप्रदानतः (sāmarasyapradānataḥ)because it bestows sāmarasya (sā-)सामरस्य देने से (सा-)दर्शनात् परतत्त्वस्य (darśanāt paratattvasya)because of the vision of the supreme reality (da-)परतत्त्व के दर्शन से (द-)प्रसाद इति कथ्यते (prasāda iti kathyate)it is called prasādaप्रसाद कहलाता है

८५ पाशसञ्छेदनाद्देवि नरकस्य निवारणात् । पावनात् परमेशानि पानमित्यभिधीयते ॥ ८५॥

pāśasañchedanāddevi narakasya nivāraṇāt | pāvanāt parameśāni pānamityabhidhīyate ||

· हिन्दी

पाशों का छेदन करने से, हे देवि! नरक का निवारण करने से, और पावन करने से, हे परमेशानि! वह पान कहलाता है।

Because it cuts through the bonds, O Devī, because it wards off hell, and because it purifies, O supreme Mistress, it is called pāna.

Word by wordपदार्थ

पाशसञ्छेदनाद्देवि (pāśasañchedanāddevi)because it cuts through the bonds, O Devī (pā-)पाश के संछेदन से, हे देवि (पा-)नरकस्य निवारणात् (narakasya nivāraṇāt)because it wards off hell (na-)नरक के निवारण से (न-)पावनात् परमेशानि (pāvanāt parameśāni)because it purifies, O supreme Mistressपावन करने से, हे परमेशानिपानमित्यभिधीयते (pānamityabhidhīyate)it is called pāna (drinking)पान कहलाता है

८६ कर्मणा मनसा वाचा सर्वावस्थासु सर्वदा । समीपसेवा विधिवत् उपास्तिरिति कथ्यते ॥ ८६॥

karmaṇā manasā vācā sarvāvasthāsu sarvadā | samīpasevā vidhivat upāstiriti kathyate ||

· हिन्दी

कर्म, मन और वाणी से, सब अवस्थाओं में, सदा विधिपूर्वक समीप रहकर की गई सेवा उपास्ति कहलाती है।

Service close at hand, according to rule, by deed, mind and speech, in all states and at all times, is called upāsti.

Word by wordपदार्थ

कर्मणा मनसा वाचा (karmaṇā manasā vācā)by deed, mind and speechकर्म, मन, वाणी सेसर्वावस्थासु सर्वदा (sarvāvasthāsu sarvadā)in all states, at all timesसब अवस्थाओं में, सदासमीपसेवा विधिवत् (samīpasevā vidhivat)service close by, according to rule (upa-)समीप में विधिवत् सेवा (उप-)उपास्तिरिति कथ्यते (upāstiriti kathyate)is called upāsti (worship)उपास्ति कहलाती है

८७ पञ्चाङ्गोपासनेनेष्टदेवता प्रीतिदानतः । पुरश्चरति भक्तस्य तत् पुरश्चरणं प्रिये ॥ ८७॥

pañcāṅgopāsaneneṣṭadevatā prītidānataḥ | puraścarati bhaktasya tat puraścaraṇaṃ priye ||

· हिन्दी

पञ्चाङ्ग उपासना से इष्ट देवता को प्रीति देने से जो भक्त के आगे-आगे चलता है, हे प्रिये! वह पुरश्चरण है।

Because through the fivefold worship it gives delight to the chosen deity and goes before the devotee, it is puraścaraṇa, O beloved.

Word by wordपदार्थ

पञ्चाङ्गोपासनेन (pañcāṅgopāsanena)through the fivefold worshipपंचांग उपासना सेइष्टदेवता प्रीतिदानतः (iṣṭadevatā prītidānataḥ)because it gives delight to the chosen deityइष्टदेवता को प्रीति देने सेपुरश्चरति भक्तस्य (puraścarati bhaktasya)it goes before the devoteeभक्त के आगे चलता हैतत् पुरश्चरणं प्रिये (tat puraścaraṇaṃ priye)that is puraścaraṇa, O belovedवह पुरश्चरण है, हे प्रिये

८८ आवाहनादिकर्माणि षोडश द्वादशावधि । विधिनाचरणं प्रोक्तं उपहारमिति स्मृतम् ॥ ८८॥

āvāhanādikarmāṇi ṣoḍaśa dvādaśāvadhi | vidhinācaraṇaṃ proktaṃ upahāramiti smṛtam ||

· हिन्दी

आवाहन आदि सोलह, अथवा बारह तक के कर्मों का विधिपूर्वक आचरण उपहार कहा गया है।

The performance, according to rule, of the rites beginning with invocation — sixteen, or as few as twelve — is known as upahāra.

Word by wordपदार्थ

आवाहनादिकर्माणि (āvāhanādikarmāṇi)the rites beginning with invocationआवाहन आदि कर्मषोडश द्वादशावधि (ṣoḍaśa dvādaśāvadhi)sixteen, or as few as twelveसोलह, बारह तकविधिनाचरणं प्रोक्तं (vidhinācaraṇaṃ proktaṃ)their performance according to ruleविधि से उनका आचरणउपहारमिति स्मृतम् (upahāramiti smṛtam)is known as upahāraउपहार माना गया

८९ सम्पूज्य सावृतिं देवं षोडशैरुपचारकैः । स्वस्थानप्रेषणं प्रोक्तं मृद्वासनमिति प्रिये ॥ ८९॥

sampūjya sāvṛtiṃ devaṃ ṣoḍaśairupacārakaiḥ | svasthānapreṣaṇaṃ proktaṃ mṛdvāsanamiti priye ||

· हिन्दी

आवरण-सहित देव को सोलह उपचारों से पूजकर उन्हें अपने स्थान को भेजना, हे प्रिये! मृद्वासन (विसर्जन) कहा गया है।

Having worshipped the deity with his surrounding retinue with the sixteen services, the sending back to his own place is declared to be mṛdvāsana (the dismissal), O beloved.

Word by wordपदार्थ

सम्पूज्य सावृतिं देवं (sampūjya sāvṛtiṃ devaṃ)having worshipped the deity with his retinue (āvṛti)आवरण (आवृति) सहित देव की पूजा करषोडशैरुपचारकैः (ṣoḍaśairupacārakaiḥ)with the sixteen servicesसोलह उपचारों सेस्वस्थानप्रेषणं प्रोक्तं (svasthānapreṣaṇaṃ proktaṃ)the sending back to his own place is declaredअपने स्थान को भेजना कहा गयामृद्वासनमिति प्रिये (mṛdvāsanamiti priye)to be mṛdvāsana, O belovedमृद्वासन, हे प्रिये

९० देवं पूजार्थमाह्वानमावाहनमिति स्मृतम् । आसने सन्निवेशः स्यात् स्थापनं कुलनायिके ॥ ९०॥

devaṃ pūjārthamāhvānamāvāhanamiti smṛtam | āsane sanniveśaḥ syāt sthāpanaṃ kulanāyike ||

· हिन्दी

पूजा के लिए देव का आह्वान आवाहन कहलाता है; आसन पर उनका सन्निवेश, हे कुलनायिके! स्थापन है।

The summoning of the deity for worship is known as āvāhana; the settling of him upon the seat is sthāpana, O Leader of the Kula.

Word by wordपदार्थ

देवं पूजार्थमाह्वानम् (devaṃ pūjārthamāhvānam)the summoning of the deity for worshipपूजा के लिए देव का आह्वानआवाहनमिति स्मृतम् (āvāhanamiti smṛtam)is known as āvāhanaआवाहन माना गयाआसने सन्निवेशः स्यात् (āsane sanniveśaḥ syāt)the settling on the seatआसन पर सन्निवेशस्थापनं कुलनायिके (sthāpanaṃ kulanāyike)is sthāpana, O Leader of the Kulaस्थापन है, हे कुलनायिके

९१ अन्योन्यसम्मुखाकारः सन्निधापनमीरितम् । यत्र कुत्राप्यचलनं सन्निरोधनमीरितम् ॥ ९१॥

anyonyasammukhākāraḥ sannidhāpanamīritam | yatra kutrāpyacalanaṃ sannirodhanamīritam ||

· हिन्दी

परस्पर सम्मुख होना सन्निधापन कहा गया है; कहीं भी न चलना सन्निरोधन कहा गया है।

The state of facing one another is called sannidhāpana; his not moving anywhere at all is called sannirodhana.

Word by wordपदार्थ

अन्योन्यसम्मुखाकारः (anyonyasammukhākāraḥ)the state of facing one anotherपरस्पर सम्मुख आकारसन्निधापनमीरितम् (sannidhāpanamīritam)is called sannidhāpanaसन्निधापन कहा गयायत्र कुत्राप्यचलनं (yatra kutrāpyacalanaṃ)not moving anywhere at allजहाँ-कहीं भी न चलनासन्निरोधनमीरितम् (sannirodhanamīritam)is called sannirodhanaसन्निरोधन कहा गया

९२ देवताङ्गे षडङ्गानां न्यासः स्यात् सकलीकृतिः । आच्छादनं समुद्दिष्टमवगुण्ठनमीरितम् ॥ ९२॥

devatāṅge ṣaḍaṅgānāṃ nyāsaḥ syāt sakalīkṛtiḥ | ācchādanaṃ samuddiṣṭamavaguṇṭhanamīritam ||

· हिन्दी

देवता के अङ्ग में षडङ्गों का न्यास सकलीकृति है; आच्छादन अवगुण्ठन कहा गया है।

The nyāsa of the six limbs upon the body of the deity is sakalīkṛti; the covering is taught to be avaguṇṭhana.

Word by wordपदार्थ

देवताङ्गे षडङ्गानां (devatāṅge ṣaḍaṅgānāṃ)of the six limbs upon the body of the deityदेवता के अंग में छह अंगों कान्यासः स्यात् सकलीकृतिः (nyāsaḥ syāt sakalīkṛtiḥ)the nyāsa is sakalīkṛtiन्यास सकलीकृति हैआच्छादनं समुद्दिष्टम् (ācchādanaṃ samuddiṣṭam)the covering is taughtआच्छादन कहा गयाअवगुण्ठनमीरितम् (avaguṇṭhanamīritam)to be avaguṇṭhanaअवगुण्ठन कहलाता है

९३ दर्शनं धेनुमुद्राया अमृतीकरणं प्रिये । क्षमस्वेत्यञ्जलिर्देवि परमीकरणं प्रिये । स्वागतं कुशलप्रश्नं निगदेद्देवताग्रतः ॥ ९३॥

darśanaṃ dhenumudrāyā amṛtīkaraṇaṃ priye | kṣamasvetyañjalirdevi paramīkaraṇaṃ priye | svāgataṃ kuśalapraśnaṃ nigadeddevatāgrataḥ ||

· हिन्दी

धेनुमुद्रा का प्रदर्शन अमृतीकरण है, हे प्रिये! "क्षमा करो" कहकर अञ्जलि, हे देवि! परमीकरण है, हे प्रिये! स्वागत और कुशल-प्रश्न देवता के सामने कहना चाहिए।

The showing of the dhenu-mudrā is amṛtīkaraṇa, O beloved; the añjali with "forgive me", O Devī, is paramīkaraṇa, O beloved; the welcome and the inquiry after well-being one should utter before the deity.

Word by wordपदार्थ

दर्शनं धेनुमुद्रायाः (darśanaṃ dhenumudrāyāḥ)the showing of the dhenu-mudrāधेनुमुद्रा का दर्शनअमृतीकरणं प्रिये (amṛtīkaraṇaṃ priye)is amṛtīkaraṇa, O belovedअमृतीकरण है, हे प्रियेक्षमस्वेत्यञ्जलिर्देवि (kṣamasvetyañjalirdevi)the añjali with "forgive me", O Devī"क्षमस्व" कहते अंजलि, हे देविपरमीकरणं प्रिये (paramīkaraṇaṃ priye)is paramīkaraṇa, O belovedपरमीकरण है, हे प्रियेस्वागतं कुशलप्रश्नं (svāgataṃ kuśalapraśnaṃ)the welcome and the inquiry after well-beingस्वागत और कुशल-प्रश्ननिगदेद्देवताग्रतः (nigadeddevatāgrataḥ)one should utter before the deityदेवता के आगे कहे

९४ पाद्यं श्यामाकदूर्वाब्जविष्णुक्रान्ताभिरुच्यते । जातालवङ्गकक्कोलैरुक्तमाचमनीयकम् ॥ ९४॥

pādyaṃ śyāmākadūrvābjaviṣṇukrāntābhirucyate | jātālavaṅgakakkolairuktamācamanīyakam ||

· हिन्दी

श्यामाक, दूर्वा, कमल और विष्णुक्रान्ता से पाद्य कहा गया है; जायफल, लौंग और कक्कोल से आचमनीय कहा गया है।

Pādya is declared to be with śyāmāka grass, dūrvā, lotus and viṣṇukrāntā; the water for sipping (ācamanīya) is taught to be with nutmeg, clove and kakkola.

Word by wordपदार्थ

पाद्यं (pādyaṃ)pādya (water for the feet)पाद्यश्यामाकदूर्वाब्जविष्णुक्रान्ताभिः (śyāmākadūrvābjaviṣṇukrāntābhiḥ)with śyāmāka grass, dūrvā, lotus and viṣṇukrāntāश्यामाक, दूर्वा, कमल, विष्णुक्रान्ता सेउच्यते (ucyate)is declaredकहा जाता हैजातालवङ्गकक्कोलैः (jātālavaṅgakakkolaiḥ)with nutmeg, clove and kakkolaजायफल, लवंग, कक्कोल सेउक्तमाचमनीयकम् (uktamācamanīyakam)the water for sipping is taughtआचमनीय कहा गया

९५ अखिलाघप्रशमनार्द्धनपुत्रविवर्द्धनात् । अनर्घफलदानाच्च अर्घ्यमित्यभिधीयते ॥ ९५॥

akhilāghapraśamanārddhanaputravivarddhanāt | anarghaphaladānācca arghyamityabhidhīyate ||

· हिन्दी

समस्त पापों को शान्त करने से, धन और पुत्रों की वृद्धि करने से, और अनर्घ फल देने से वह अर्घ्य कहलाता है।

Because it quiets all sin, because it increases wealth and sons, and because it gives priceless fruit, it is called arghya.

Word by wordपदार्थ

अखिलाघप्रशमनात् (akhilāghapraśamanāt)because it quiets all sin (a-)समस्त पाप के प्रशमन से (अ-)अर्द्धनपुत्रविवर्द्धनात् (arddhanaputravivarddhanāt)because it increases wealth and sons (-rgha)धन और पुत्र के वर्धन से (-र्घ)अनर्घफलदानाच्च (anarghaphaladānācca)and because it gives priceless fruitऔर अनर्घ (अमूल्य) फल देने सेअर्घ्यमित्यभिधीयते (arghyamityabhidhīyate)it is called arghyaअर्घ्य कहलाता है

९६ सिद्धार्थमक्षतञ्चैव कुशाग्रं तिलमेव च । यवं गन्धः फलं पुष्पमष्टाङ्गार्घ्यं प्रकीर्तितम् ॥ ९६॥

siddhārthamakṣatañcaiva kuśāgraṃ tilameva ca | yavaṃ gandhaḥ phalaṃ puṣpamaṣṭāṅgārghyaṃ prakīrtitam ||

· हिन्दी

सफेद सरसों, अक्षत, कुशाग्र, तिल, जौ, गन्ध, फल और पुष्प — यह अष्टाङ्ग अर्घ्य कहा गया है।

White mustard, unbroken grain, kuśa-tips, sesame, barley, fragrance, fruit and flower are declared to be the eightfold arghya.

Word by wordपदार्थ

सिद्धार्थमक्षतञ्चैव (siddhārthamakṣatañcaiva)white mustard and unbroken grainसिद्धार्थ (श्वेत सरसों) और अक्षतकुशाग्रं तिलमेव च (kuśāgraṃ tilameva ca)kuśa-tips and sesameकुशाग्र और तिलयवं गन्धः फलं पुष्पम् (yavaṃ gandhaḥ phalaṃ puṣpam)barley, fragrance, fruit and flowerजौ, गन्ध, फल, पुष्पअष्टाङ्गार्घ्यं प्रकीर्तितम् (aṣṭāṅgārghyaṃ prakīrtitam)are declared the eightfold arghyaअष्टांग अर्घ्य कहा गया

९७ मध्वाज्यदधिभिः प्रोक्तो मधुपर्कः कुलेश्वरि । देहप्रक्षालनं स्नानं सुगन्धिसलिलैः सह ॥ ९७॥

madhvājyadadhibhiḥ prokto madhuparkaḥ kuleśvari | dehaprakṣālanaṃ snānaṃ sugandhisalilaiḥ saha ||

· हिन्दी

हे कुलेश्वरि! मधु, घी और दही से मधुपर्क कहा गया है; सुगन्धित जल से देह का प्रक्षालन स्नान है।

Madhuparka, O Mistress of the Kula, is declared to be with honey, ghee and curd; the washing of the body with fragrant waters is snāna.

Word by wordपदार्थ

मध्वाज्यदधिभिः प्रोक्तः (madhvājyadadhibhiḥ proktaḥ)declared to be with honey, ghee and curdमधु, घी, दही से कहा गयामधुपर्कः कुलेश्वरि (madhuparkaḥ kuleśvari)madhuparka, O Mistress of the Kulaमधुपर्क, हे कुलेश्वरिदेहप्रक्षालनं स्नानं (dehaprakṣālanaṃ snānaṃ)the washing of the body is snānaदेह का प्रक्षालन स्नान हैसुगन्धिसलिलैः सह (sugandhisalilaiḥ saha)together with fragrant watersसुगन्धित जलों सहित

९८ चन्द्रचन्दनकस्तूरीकालागुरुभिरुच्यते । अष्टाङ्गप्रणिपातन्तु कथितं वन्दनं प्रिये ॥ ९८॥

candracandanakastūrīkālāgurubhirucyate | aṣṭāṅgapraṇipātantu kathitaṃ vandanaṃ priye ||

· हिन्दी

कपूर, चन्दन, कस्तूरी और कालागुरु से (अनुलेपन) कहा गया है; अष्टाङ्ग प्रणिपात, हे प्रिये! वन्दन कहा गया है।

(The anointing) is declared to be with camphor, sandal, musk and black aloe; the eight-limbed prostration is called vandana, O beloved.

Word by wordपदार्थ

चन्द्रचन्दनकस्तूरीकालागुरुभिः (candracandanakastūrīkālāgurubhiḥ)with camphor, sandal, musk and black aloeकपूर, चन्दन, कस्तूरी, कालागुरु सेउच्यते (ucyate)(the anointing) is declared(अनुलेपन) कहा जाता हैअष्टाङ्गप्रणिपातन्तु (aṣṭāṅgapraṇipātantu)the eight-limbed prostrationअष्टांग प्रणिपातकथितं वन्दनं प्रिये (kathitaṃ vandanaṃ priye)is called vandana, O belovedवन्दन कहा गया, हे प्रिये

९९ एतच्चराचरं सर्वं क्षेत्रमित्यभिधीयते । तत् क्षेत्रं पालितं येन क्षेत्रपालः स उच्यते ॥ ९९॥

etaccarācaraṃ sarvaṃ kṣetramityabhidhīyate | tat kṣetraṃ pālitaṃ yena kṣetrapālaḥ sa ucyate ||

· हिन्दी

यह समस्त चराचर क्षेत्र कहलाता है; जिसके द्वारा वह क्षेत्र पालित है, वह क्षेत्रपाल कहलाता है।

All this, moving and unmoving, is called kṣetra; he by whom that field is guarded is called Kṣetrapāla.

Word by wordपदार्थ

एतच्चराचरं सर्वं (etaccarācaraṃ sarvaṃ)all this, moving and unmovingयह सब चराचरक्षेत्रमित्यभिधीयते (kṣetramityabhidhīyate)is called kṣetra (the field)क्षेत्र कहलाता हैतत् क्षेत्रं पालितं येन (tat kṣetraṃ pālitaṃ yena)he by whom that field is guardedजिसने उस क्षेत्र का पालन कियाक्षेत्रपालः स उच्यते (kṣetrapālaḥ sa ucyate)is called Kṣetrapālaवह क्षेत्रपाल कहलाता है

१०० इति ते कथिता किञ्चिद् गुरुनामादिवासना । समासेन महेशानि यो जानाति स पूजकः ॥ १००॥

iti te kathitā kiñcid gurunāmādivāsanā | samāsena maheśāni yo jānāti sa pūjakaḥ ||

· हिन्दी

इस प्रकार गुरु आदि नामों की वासना (अर्थ) तुम्हें कुछ संक्षेप में कही गई, हे महेशानि! जो इसे जानता है वही पूजक है।

Thus the inner sense of the name "guru" and the rest has been told to you in part and in brief, O great Mistress; he who knows it is a true worshipper.

Word by wordपदार्थ

इति ते कथिता किञ्चिद् (iti te kathitā kiñcid)thus has been told to you in partइस प्रकार तुम्हें कुछ कहा गयागुरुनामादिवासना (gurunāmādivāsanā)the inner sense of the name "guru" and the rest"गुरु" आदि नामों की वासनासमासेन महेशानि (samāsena maheśāni)in brief, O great Mistressसंक्षेप में, हे महेशानियो जानाति स पूजकः (yo jānāti sa pūjakaḥ)he who knows it is a (true) worshipperजो जानता है वह पूजक है

१०१ रहस्यातिरहस्यानां रहस्योऽयं महेश्वरि । ऊर्ध्वाम्नायोऽयमाख्यातः समासेन न विस्तरात् ॥ १०१॥

rahasyātirahasyānāṃ rahasyo'yaṃ maheśvari | ūrdhvāmnāyo'yamākhyātaḥ samāsena na vistarāt ||

· हिन्दी

हे महेश्वरि! रहस्यों और अतिरहस्यों का यह रहस्य है; यह ऊर्ध्वाम्नाय संक्षेप में कहा गया, विस्तार से नहीं।

This is the secret of secrets and of the most secret, O great Mistress; this Ūrdhvāmnāya has been declared in brief, not at length.

Word by wordपदार्थ

रहस्यातिरहस्यानां (rahasyātirahasyānāṃ)of secrets and the most secretरहस्यों से भी अति रहस्यों कारहस्योऽयं महेश्वरि (rahasyo'yaṃ maheśvari)this is the secret, O great Mistressयह रहस्य है, हे महेश्वरिऊर्ध्वाम्नायोऽयमाख्यातः (ūrdhvāmnāyo'yamākhyātaḥ)this Ūrdhvāmnāya has been declaredयह ऊर्ध्वाम्नाय कहा गयासमासेन न विस्तरात् (samāsena na vistarāt)in brief, not at lengthसंक्षेप में, विस्तार से नहीं

१०२ कुलार्णवमिदं शास्त्रं योगिनीनां हृदि स्थितम् । प्रकाशितं मया चाद्य गोपनीयं प्रयत्नतः ॥ १०२॥

kulārṇavamidaṃ śāstraṃ yoginīnāṃ hṛdi sthitam | prakāśitaṃ mayā cādya gopanīyaṃ prayatnataḥ ||

· हिन्दी

योगिनियों के हृदय में स्थित यह कुलार्णव शास्त्र आज मैंने प्रकाशित किया है; इसे प्रयत्नपूर्वक गुप्त रखना चाहिए।

This scripture, the Kulārṇava, abiding in the hearts of the yoginīs, has today been revealed by me; it is to be guarded with care.

Word by wordपदार्थ

कुलार्णवमिदं शास्त्रं (kulārṇavamidaṃ śāstraṃ)this scripture, the Kulārṇavaयह कुलार्णव शास्त्रयोगिनीनां हृदि स्थितम् (yoginīnāṃ hṛdi sthitam)abiding in the hearts of the yoginīsयोगिनियों के हृदय में स्थितप्रकाशितं मया चाद्य (prakāśitaṃ mayā cādya)has today been revealed by meआज मैंने प्रकाशित कियागोपनीयं प्रयत्नतः (gopanīyaṃ prayatnataḥ)it is to be guarded with careयत्न से गोपनीय है

१०३ पुस्तकञ्च महेशानि पशुगेहे न निक्षिपेत् । न दद्यात् पशुहस्ते च न पठेत् पशुसन्निधौ । न पठेदासवोल्लासं ग्रन्थं भूमौ न निक्षिपेत् ॥ १०३॥

pustakañca maheśāni paśugehe na nikṣipet | na dadyāt paśuhaste ca na paṭhet paśusannidhau | na paṭhedāsavollāsaṃ granthaṃ bhūmau na nikṣipet ||

· हिन्दी

हे महेशानि! पुस्तक को पशु के घर में न रखे, पशु के हाथ में न दे, पशु के समीप न पढ़े; आसव के उल्लास (मद) में न पढ़े, और ग्रन्थ को भूमि पर न रखे।

And the book, O great Mistress, one should not leave in the house of a paśu, nor give into the hand of a paśu, nor read in the presence of a paśu; one should not read it in the exhilaration of wine, nor put the book down on the ground.

Word by wordपदार्थ

पुस्तकञ्च महेशानि (pustakañca maheśāni)and the book, O great Mistressऔर पुस्तक, हे महेशानिपशुगेहे न निक्षिपेत् (paśugehe na nikṣipet)one should not leave in the house of a paśuपशु के घर में न रखेन दद्यात् पशुहस्ते च (na dadyāt paśuhaste ca)nor give into the hand of a paśuऔर पशु के हाथ में न देन पठेत् पशुसन्निधौ (na paṭhet paśusannidhau)nor read in the presence of a paśuपशु के सन्निधान में न पढ़ेन पठेदासवोल्लासं (na paṭhedāsavollāsaṃ)one should not read it in the exhilaration of wineआसव के उल्लास में न पढ़ेग्रन्थं भूमौ न निक्षिपेत् (granthaṃ bhūmau na nikṣipet)nor put the book down on the groundग्रन्थ को भूमि पर न रखे

१०४ नित्यं सम्पूजयेद्भक्त्या जानीयाद् गुरुवक्त्रतः । नापुत्राय प्रवक्तव्यं नाशिष्याय कदाचन ॥ १०४॥

nityaṃ sampūjayedbhaktyā jānīyād guruvaktrataḥ | nāputrāya pravaktavyaṃ nāśiṣyāya kadācana ||

· हिन्दी

नित्य भक्ति से इसकी पूजा करे और गुरु के मुख से इसे जाने; जो पुत्र नहीं है उसे, और जो शिष्य नहीं है उसे कभी न कहे।

One should always worship it with devotion and learn it from the mouth of the guru; it is not to be declared to one who is not a son, nor ever to one who is not a disciple.

Word by wordपदार्थ

नित्यं सम्पूजयेद्भक्त्या (nityaṃ sampūjayedbhaktyā)one should always worship it with devotionनित्य भक्ति से पूजा करेजानीयाद् गुरुवक्त्रतः (jānīyād guruvaktrataḥ)one should learn it from the mouth of the guruगुरु के मुख से जानेनापुत्राय प्रवक्तव्यं (nāputrāya pravaktavyaṃ)it is not to be declared to one who is not a sonअपुत्र को नहीं कहना चाहिएनाशिष्याय कदाचन (nāśiṣyāya kadācana)nor ever to one who is not a discipleअशिष्य को कभी नहीं

१०५ स्नेहाल्लोभाद्भयादुक्त्वा सोऽचिरान्नश्यति ध्रुवम् । देवि यद्विद्यते प्राज्ञे तत्तत् किञ्चिन्मयोदितम् ॥ १०५॥

snehāllobhādbhayāduktvā so'cirānnaśyati dhruvam | devi yadvidyate prājñe tattat kiñcinmayoditam ||

· हिन्दी

स्नेह, लोभ या भय से इसे कह देने पर वह निश्चय ही शीघ्र नष्ट हो जाता है। हे देवि! प्राज्ञ में जो कुछ विद्यमान है, उसमें से कुछ मैंने कहा है।

Having told it out of affection, greed or fear, he surely perishes before long. O Devī, whatever exists in the wise, of all that something has been spoken by me.

Word by wordपदार्थ

स्नेहाल्लोभाद्भयादुक्त्वा (snehāllobhādbhayāduktvā)having told it out of affection, greed or fearस्नेह, लोभ, भय से कहकरसोऽचिरान्नश्यति ध्रुवम् (so'cirānnaśyati dhruvam)he surely perishes before longवह शीघ्र निश्चय नष्ट होता हैदेवि यद्विद्यते प्राज्ञे (devi yadvidyate prājñe)O Devī, whatever exists in the wiseहे देवि, जो प्राज्ञ में विद्यमान हैतत्तत् किञ्चिन्मयोदितम् (tattat kiñcinmayoditam)of that something has been spoken by meउसमें से कुछ मैंने कहा

१०६ साधकानां हितार्थाय भुक्तिमुक्तिफलेषिणाम् । यश्चोर्ध्वाम्नायमाहात्म्यं पठेत् श्रीचक्रसन्निधौ ॥ १०६॥

sādhakānāṃ hitārthāya bhuktimuktiphaleṣiṇām | yaścordhvāmnāyamāhātmyaṃ paṭhet śrīcakrasannidhau ||

· हिन्दी

भुक्ति और मुक्ति के फल चाहने वाले साधकों के हित के लिए — जो श्रीचक्र के समीप ऊर्ध्वाम्नाय के माहात्म्य का पाठ करता है,

For the good of sādhakas who desire the fruits of enjoyment and liberation — he who recites the greatness of the Ūrdhvāmnāya in the presence of the Śrīcakra,

Word by wordपदार्थ

साधकानां हितार्थाय (sādhakānāṃ hitārthāya)for the good of sādhakasसाधकों के हित के लिएभुक्तिमुक्तिफलेषिणाम् (bhuktimuktiphaleṣiṇām)who desire the fruits of enjoyment and liberationभुक्ति-मुक्ति फल चाहने वालों केयश्चोर्ध्वाम्नायमाहात्म्यं (yaścordhvāmnāyamāhātmyaṃ)and he who the greatness of the Ūrdhvāmnāyaऔर जो ऊर्ध्वाम्नाय का माहात्म्यपठेत् श्रीचक्रसन्निधौ (paṭhet śrīcakrasannidhau)recites in the presence of the Śrīcakraश्रीचक्र के सन्निधान में पढ़े

१०७ भक्त्या परमया देवि यः शृणोति स कौलिकः । व्रतं स्नानं तपस्तीर्थं यज्ञदेवार्चनादिषु ॥ १०७॥

bhaktyā paramayā devi yaḥ śṛṇoti sa kaulikaḥ | vrataṃ snānaṃ tapastīrthaṃ yajñadevārcanādiṣu ||

· हिन्दी

और जो परम भक्ति से इसे सुनता है, हे देवि! वह कौलिक है। व्रत, स्नान, तप, तीर्थ, यज्ञ, देवार्चन आदि में —

and he who hears it with supreme devotion, O Devī, is a kaulika. Whatever fruit there is in vows, bathing, austerity, pilgrimage, sacrifice, worship of the gods and the rest —

Word by wordपदार्थ

भक्त्या परमया देवि (bhaktyā paramayā devi)with supreme devotion, O Devīपरम भक्ति से, हे देवियः शृणोति स कौलिकः (yaḥ śṛṇoti sa kaulikaḥ)he who hears it is a kaulikaजो सुनता है वह कौलिक हैव्रतं स्नानं तपस्तीर्थं (vrataṃ snānaṃ tapastīrthaṃ)vows, bathing, austerity, pilgrimageव्रत, स्नान, तप, तीर्थयज्ञदेवार्चनादिषु (yajñadevārcanādiṣu)in sacrifice, worship of the gods and the restयज्ञ, देवार्चन आदि में

१०८ तत् फलं कोटिगुणितं लभते नात्र संशयः । त्वत्सन्निधौ सन्निवसेन्नात्र कार्या विचारणा ॥ १०८॥

tat phalaṃ koṭiguṇitaṃ labhate nātra saṃśayaḥ | tvatsannidhau sannivasennātra kāryā vicāraṇā ||

· हिन्दी

उसका फल वह करोड़ गुना पाता है; इसमें संशय नहीं। वह तुम्हारे सान्निध्य में निवास करता है; इसमें विचार नहीं करना चाहिए।

that fruit he obtains multiplied a crore times; of this there is no doubt. He dwells in your presence; no deliberation is to be made about this.

Word by wordपदार्थ

तत् फलं कोटिगुणितं (tat phalaṃ koṭiguṇitaṃ)that fruit multiplied a crore timesवह फल करोड़ गुनालभते नात्र संशयः (labhate nātra saṃśayaḥ)he obtains; of this there is no doubtपाता है, इसमें सन्देह नहींत्वत्सन्निधौ सन्निवसेत् (tvatsannidhau sannivaset)he dwells in your presenceतुम्हारे सन्निधान में रहता हैनात्र कार्या विचारणा (nātra kāryā vicāraṇā)no deliberation is to be made hereइसमें विचार की आवश्यकता नहीं

❁ ❁ ❁

इति श्रीकुलार्णवे निर्वाणमोक्षद्वारे महारहस्ये सर्वागमोत्तमोत्तमे सपादलक्षग्रन्थे पञ्चमखण्डे ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रे सप्तदश उल्लासः ॥

Thus ends the seventeenth Ullāsa in the Ūrdhvāmnāya Tantra, the fifth section of the glorious Kulārṇava, the gateway to nirvāṇa and liberation, the great secret, the best of all Āgamas, the work of a lakh and a quarter verses.

इस प्रकार निर्वाण-मोक्ष के द्वार, महारहस्य, सर्वागमों में उत्तमोत्तम, सवा लाख श्लोकों के ग्रन्थ श्रीकुलार्णव के पञ्चम खण्ड ऊर्ध्वाम्नायतन्त्र में सप्तदश उल्लास समाप्त।