॥ ॐ ॥
श्रीश्रीकुलार्णवतन्त्रम्
ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रम् — पञ्चमखण्डःअथाष्टमोल्लासः
Īśvara describes the seven stages of ullāsa, with whom vessels may and may not be shared, the dismissal-bali and the hymn of peace, the ecstatic behaviour of the Bhairavī-cakra, the Śāmbhavī mudrā, and the abolition of caste within the circle. ईश्वर उल्लास की सात अवस्थाएँ, किनके साथ पात्र-मेलन हो और किनके साथ नहीं, बलि-विसर्जन और शान्ति-स्तव, भैरवी-चक्र की उन्मत्त चेष्टाएँ, शाम्भवी मुद्रा, और चक्र के भीतर जाति-भेद के निषेध का वर्णन करते हैं।
१ कुलेश श्रोतुमिच्छामि करुणामृतवारिधे । उल्लासभेदं देवेश द्रव्यपात्रादिसङ्गमम् ॥ १॥
kuleśa śrotumicchāmi karuṇāmṛtavāridhe | ullāsabhedaṃ deveśa dravyapātrādisaṅgamam ||
हे कुलेश! हे करुणामृत के सागर! मैं उल्लास के भेद, हे देवेश! और द्रव्य, पात्र आदि के सङ्गम (मेलन) को सुनना चाहती हूँ,
O Lord of the Kula, ocean of the nectar of compassion, I wish to hear the kinds of ullāsa, O lord of the gods, and the sharing of substances, vessels and the rest,
कुलेश श्रोतुमिच्छामि (kuleśa śrotumicchāmi) — O Lord of the Kula, I wish to hearहे कुलेश! मैं सुनना चाहती हूँकरुणामृतवारिधे (karuṇāmṛtavāridhe) — O ocean of the nectar of compassionहे करुणामृत के सागरउल्लासभेदं देवेश (ullāsabhedaṃ deveśa) — the kinds of ullāsa, O lord of godsउल्लास के भेद, हे देवेशद्रव्यपात्रादिसङ्गमम् (dravyapātrādisaṅgamam) — the sharing of substances, vessels and the restद्रव्य, पात्र आदि का संगम (साझा)
२ रत्युद्वासनकालञ्च श्रीचक्रस्थितिमेव च । चेष्टां कौलिकशक्तीनां वद मे परमेश्वर ॥ २॥
ratyudvāsanakālañca śrīcakrasthitimeva ca | ceṣṭāṃ kaulikaśaktīnāṃ vada me parameśvara ||
रति के उद्वासन का काल, श्रीचक्र की स्थिति, और कौलिक शक्तियों की चेष्टा — मुझे बताइए, हे परमेश्वर!
the time for the dismissal of the rite, the ordering of the Śrīcakra, and the behaviour of the Kaulika Śaktis — tell me, O supreme Lord.
रत्युद्वासनकालञ्च (ratyudvāsanakālañca) — the time for the dismissal of the riteऔर रति (अनुष्ठान) के उद्वासन का कालश्रीचक्रस्थितिमेव च (śrīcakrasthitimeva ca) — and the ordering of the Śrīcakraऔर श्रीचक्र की स्थितिचेष्टां कौलिकशक्तीनां (ceṣṭāṃ kaulikaśaktīnāṃ) — the behaviour of the Kaulika Śaktisकौलिक शक्तियों की चेष्टावद मे परमेश्वर (vada me parameśvara) — tell me, O supreme Lordमुझे बताइए, हे परमेश्वर
३ शृणु देवि प्रवक्ष्यामि यन्मां त्वं परिपृच्छसि । तस्य श्रवणमात्रेण जायते दिव्यभावना ॥ ३॥
śṛṇu devi pravakṣyāmi yanmāṃ tvaṃ paripṛcchasi | tasya śravaṇamātreṇa jāyate divyabhāvanā ||
सुनो देवि! जो तुम मुझसे पूछती हो वह मैं कहता हूँ; उसके श्रवण मात्र से दिव्यभाव उत्पन्न होता है।
Listen, O Devī, I shall declare what you ask of me; by merely hearing it the divine disposition arises.
शृणु देवि प्रवक्ष्यामि (śṛṇu devi pravakṣyāmi) — listen, O Devī, I shall declareसुनो देवि, मैं कहता हूँयन्मां त्वं परिपृच्छसि (yanmāṃ tvaṃ paripṛcchasi) — what you ask of meजो तुम मुझसे पूछती होतस्य श्रवणमात्रेण (tasya śravaṇamātreṇa) — by merely hearing itउसके श्रवण मात्र सेजायते दिव्यभावना (jāyate divyabhāvanā) — the divine disposition arisesदिव्य भावना उत्पन्न होती है
४ आरम्भस्तरुणश्चैव यौवनं प्रौढमेव च । तदन्तश्चोन्मनाश्चैव ततोल्लासश्च सप्तमः ॥ ४॥
ārambhastaruṇaścaiva yauvanaṃ prauḍhameva ca | tadantaśconmanāścaiva tatollāsaśca saptamaḥ ||
आरम्भ, तरुण, यौवन, प्रौढ़, तदन्त, उन्मना, और सातवाँ उससे परे का उल्लास (अनवस्था)।
Ārambha (beginning), taruṇa (youthful), yauvana (prime), prauḍha (mature), tadanta (its end), unmanā (beyond mind), and the seventh, the ullāsa beyond that.
आरम्भस्तरुणश्चैव (ārambhastaruṇaścaiva) — ārambha, and taruṇaआरम्भ और तरुणयौवनं प्रौढमेव च (yauvanaṃ prauḍhameva ca) — yauvana and prauḍhaयौवन और प्रौढ़तदन्तश्चोन्मनाश्चैव (tadantaśconmanāścaiva) — tadanta and unmanāतदन्त और उन्मनाततोल्लासश्च सप्तमः (tatollāsaśca saptamaḥ) — and the seventh, the ullāsa beyondऔर सातवाँ, उससे परे का उल्लास
५ तत्त्वत्रयं स्यादारम्भः कथितः कुलनायिके । कथितस्तरुणोल्लासस्तरुणं सुखमम्बिके ॥ ५॥
tattvatrayaṃ syādārambhaḥ kathitaḥ kulanāyike | kathitastaruṇollāsastaruṇaṃ sukhamambike ||
तत्त्वत्रय (का पान) आरम्भ है — ऐसा कहा गया है, हे कुलनायिके! तरुण सुख को तरुण उल्लास कहा गया है, हे अम्बिके!
The three tattvas (given by the guru) are the ārambha — so it is declared, O mistress of the Kula; the taruṇa ullāsa is declared as the fresh pleasure, O Ambikā.
तत्त्वत्रयं स्यादारम्भः (tattvatrayaṃ syādārambhaḥ) — the three tattvas are the ārambhaतत्त्वत्रय आरम्भ हैकथितः कुलनायिके (kathitaḥ kulanāyike) — so it is declared, O mistress of the Kulaऐसा कहा गया, हे कुलनायिकेकथितस्तरुणोल्लासः (kathitastaruṇollāsaḥ) — the taruṇa ullāsa is declaredतरुण उल्लास कहा गयातरुणं सुखमम्बिके (taruṇaṃ sukhamambike) — as the fresh pleasure, O Ambikāतरुण (ताज़ा) सुख, हे अम्बिके
६ यौवनं मनसः सम्यगुल्लासः सुस्थितिः प्रिये । स्खलनं दृङ्मनोवाचां प्रौढमित्यभिधीयते ॥ ६॥
yauvanaṃ manasaḥ samyagullāsaḥ susthitiḥ priye | skhalanaṃ dṛṅmanovācāṃ prauḍhamityabhidhīyate ||
मन का पूर्ण उल्लास और सुस्थिति यौवन है, हे प्रिये! दृष्टि, मन और वाणी का स्खलन प्रौढ़ कहलाता है।
Yauvana is the full exhilaration of the mind, a state of well-being, O beloved; the faltering of sight, mind and speech is called prauḍha.
यौवनं मनसः सम्यगुल्लासः (yauvanaṃ manasaḥ samyagullāsaḥ) — yauvana is the full exhilaration of the mindयौवन मन का सम्यक् उल्लास हैसुस्थितिः प्रिये (susthitiḥ priye) — a state of well-being, O belovedसुस्थिति, हे प्रियेस्खलनं दृङ्मनोवाचां (skhalanaṃ dṛṅmanovācāṃ) — faltering of sight, mind and speechदृष्टि, मन, वाणी का स्खलनप्रौढमित्यभिधीयते (prauḍhamityabhidhīyate) — is called prauḍhaप्रौढ़ कहा जाता है
७ समुल्लासपरे चक्रे य इच्छेत् पात्रमेलनम् । अर्वाक् प्रौढसमुल्लासं नैव कुर्यात् कदाचन । यथाधिकारं तत्रापि कर्तव्यं पात्रमेलनम् ॥ ७॥
samullāsapare cakre ya icchet pātramelanam | arvāk prauḍhasamullāsaṃ naiva kuryāt kadācana | yathādhikāraṃ tatrāpi kartavyaṃ pātramelanam ||
समुल्लास में रत चक्र में जो पात्र-मेलन चाहे, वह प्रौढ़ समुल्लास से पहले कभी न करे; वहाँ भी यथाधिकार पात्र-मेलन करना चाहिए।
One who in a cakra given to full exhilaration wishes the mingling of vessels should never do it before the full exhilaration of prauḍha; and even there the mingling of vessels is to be done according to one's standing.
समुल्लासपरे चक्रे (samullāsapare cakre) — in a cakra given to full exhilarationसमुल्लास-परायण चक्र मेंय इच्छेत् पात्रमेलनम् (ya icchet pātramelanam) — one who wishes the mingling of vesselsजो पात्र-मेलन चाहेअर्वाक् प्रौढसमुल्लासं (arvāk prauḍhasamullāsaṃ) — before the full exhilaration of prauḍhaप्रौढ़ समुल्लास से पहलेनैव कुर्यात् कदाचन (naiva kuryāt kadācana) — should never do itकभी न करेयथाधिकारं तत्रापि (yathādhikāraṃ tatrāpi) — even there, according to one's standingवहाँ भी अधिकार के अनुसारकर्त्तव्यं पात्रमेलनम् (karttavyaṃ pātramelanam) — the mingling of vessels is to be doneपात्र-मेलन करना चाहिए
८ अदीक्षितैरनाचारैरतन्त्रज्ञदैवतैः । दूषकैः समयभ्रष्टैर्न कुर्याद् द्रव्यसङ्गतिम् ॥ ८॥
adīkṣitairanācārairatantrajñadaivataiḥ | dūṣakaiḥ samayabhraṣṭairna kuryād dravyasaṅgatim ||
अदीक्षितों, अनाचारियों, तन्त्र और देवता को न जानने वालों, दूषकों और समय-भ्रष्टों के साथ द्रव्य-सङ्गति न करे।
With the uninitiated, those without conduct, those who know neither tantra nor deity, with defilers and those fallen from the rules, one should not share the substance.
अदीक्षितैरनाचारैः (adīkṣitairanācāraiḥ) — with the uninitiated, those without conductअदीक्षितों, अनाचारियों सेअतन्त्रज्ञदैवतैः (atantrajñadaivataiḥ) — those who know neither tantra nor deityतन्त्र और देवता न जानने वालों सेदूषकैः समयभ्रष्टैः (dūṣakaiḥ samayabhraṣṭaiḥ) — with defilers, those fallen from the rulesदूषकों, समय-भ्रष्टों सेन कुर्याद् द्रव्यसङ्गतिम् (na kuryād dravyasaṅgatim) — one should not share the substanceद्रव्य-संगति न करे
९ अभिज्ञं मन्यमानैश्च प्रपञ्चव्रतधारिभिः । पशुभिः क्षुद्रकर्मस्थैर्न कुर्याद् द्रव्यसङ्गतिम् ॥ ९॥
abhijñaṃ manyamānaiśca prapañcavratadhāribhiḥ | paśubhiḥ kṣudrakarmasthairna kuryād dravyasaṅgatim ||
अपने को ज्ञानी मानने वालों, दिखावे के व्रत धारण करने वालों, क्षुद्र कर्मों में लगे पशुओं के साथ द्रव्य-सङ्गति न करे।
With those who think themselves knowing, those who keep vows for show, and paśus engaged in petty rites, one should not share the substance.
अभिज्ञं मन्यमानैश्च (abhijñaṃ manyamānaiśca) — with those who think themselves knowingअपने को अभिज्ञ मानने वालों सेप्रपञ्चव्रतधारिभिः (prapañcavratadhāribhiḥ) — those who keep vows for showदिखावे के व्रत धारण करने वालों सेपशुभिः क्षुद्रकर्मस्थैः (paśubhiḥ kṣudrakarmasthaiḥ) — with paśus engaged in petty ritesक्षुद्र कर्मों में लगे पशुओं सेन कुर्याद् द्रव्यसङ्गतिम् (na kuryād dravyasaṅgatim) — one should not share the substanceद्रव्य-संगति न करे
१० स्त्रीद्विष्टैर्गुरुभिः शप्तैर्भक्तिहीनैर्दुरात्मभिः । कुलोपदेशहीनैश्च न कुर्याद् द्रव्यसङ्गतिम् ॥ १०॥
strīdviṣṭairgurubhiḥ śaptairbhaktihīnairdurātmabhiḥ | kulopadeśahīnaiśca na kuryād dravyasaṅgatim ||
स्त्रियों से द्वेष पाने वालों, गुरुओं से शापित, भक्तिहीन, दुरात्मा और कुल-उपदेश से रहित लोगों के साथ द्रव्य-सङ्गति न करे।
With those hated by women, cursed by gurus, devoid of devotion, wicked-souled, and those without the Kula teaching, one should not share the substance.
स्त्रीद्विष्टैर्गुरुभिः शप्तैः (strīdviṣṭairgurubhiḥ śaptaiḥ) — with those hated by women, cursed by gurusस्त्री-द्वेषियों, गुरु-शापितों सेभक्तिहीनैर्दुरात्मभिः (bhaktihīnairdurātmabhiḥ) — devoid of devotion, wicked-souledभक्तिहीन, दुरात्माओं सेकुलोपदेशहीनैश्च (kulopadeśahīnaiśca) — and those without the Kula teachingऔर कुल-उपदेश से हीनों सेन कुर्याद् द्रव्यसङ्गतिम् (na kuryād dravyasaṅgatim) — one should not share the substanceद्रव्य-संगति न करे
११ पदवाक्यप्रमाणज्ञाः श्रुतिस्मृत्यर्थवेदिनः । कुलधर्मानभिज्ञाश्चेत्तत्सङ्गं परिवर्जयेत् ॥ ११॥
padavākyapramāṇajñāḥ śrutismṛtyarthavedinaḥ | kuladharmānabhijñāścettatsaṅgaṃ parivarjayet ||
पद (व्याकरण), वाक्य (मीमांसा) और प्रमाण (न्याय) के ज्ञाता, श्रुति-स्मृति के अर्थ के वेत्ता भी — यदि कुलधर्म से अनभिज्ञ हों तो उनका सङ्ग छोड़ दे।
Even knowers of grammar, logic and epistemology, knowers of the meaning of śruti and smṛti — if they are ignorant of the Kula dharma, one should shun their company.
पदवाक्यप्रमाणज्ञाः (padavākyapramāṇajñāḥ) — knowers of grammar, logic and epistemologyपद, वाक्य, प्रमाण के ज्ञाताश्रुतिस्मृत्यर्थवेदिनः (śrutismṛtyarthavedinaḥ) — knowers of the meaning of śruti and smṛtiश्रुति-स्मृति के अर्थ के ज्ञाताकुलधर्मानभिज्ञाश्चेत् (kuladharmānabhijñāścet) — if they are ignorant of the Kula dharmaयदि कुलधर्म से अनभिज्ञ होंतत्सङ्गं परिवर्जयेत् (tatsaṅgaṃ parivarjayet) — one should shun their companyतो उनका संग त्याग दे
१२ सत्कुले च प्रसूता वा वृद्धाश्चाचारवर्तिनः । त्वत्पूजाविमुखाः स्युश्चेत्तत्संसर्गं परित्यजेत् ॥ १२॥
satkule ca prasūtā vā vṛddhāścācāravartinaḥ | tvatpūjāvimukhāḥ syuścettatsaṃsargaṃ parityajet ||
सत्कुल में उत्पन्न, आचारवान् वृद्ध भी — यदि तुम्हारी पूजा से विमुख हों तो उनका संसर्ग त्याग दे।
Even those born in a good family, elders following right conduct — if they are averse to your worship, one should give up their company.
सत्कुले च प्रसूता वा (satkule ca prasūtā vā) — born in a good familyया सत्कुल में जन्मेवृद्धाश्चाचारवर्तिनः (vṛddhāścācāravartinaḥ) — elders, following right conductवृद्ध और आचार में चलने वालेत्वत्पूजाविमुखाः स्युश्चेत् (tvatpūjāvimukhāḥ syuścet) — if they are averse to your worshipयदि तुम्हारी पूजा से विमुख होंतत्संसर्गं परित्यजेत् (tatsaṃsargaṃ parityajet) — one should give up their companyतो उनका संसर्ग त्याग दे
१३ स्त्रीपुत्रमित्रबन्धूनां स्निग्धानामपि पार्वति । कुलाचारानभिज्ञानां सङ्गतिं वर्जयेत्प्रिये ॥ १३॥
strīputramitrabandhūnāṃ snigdhānāmapi pārvati | kulācārānabhijñānāṃ saṅgatiṃ varjayetpriye ||
स्त्री, पुत्र, मित्र और बन्धुओं का भी, स्नेही होने पर भी, हे पार्वति! यदि वे कुलाचार से अनभिज्ञ हों तो उनकी सङ्गति छोड़ दे, हे प्रिये!
Even of wife, sons, friends and kin, however affectionate, O Pārvatī — if they are ignorant of the Kula conduct, one should avoid their company, O beloved.
स्त्रीपुत्रमित्रबन्धूनां (strīputramitrabandhūnāṃ) — of wife, sons, friends and kinस्त्री, पुत्र, मित्र, बन्धुओं कास्निग्धानामपि पार्वति (snigdhānāmapi pārvati) — even though affectionate, O Pārvatīस्नेही होने पर भी, हे पार्वतिकुलाचारानभिज्ञानां (kulācārānabhijñānāṃ) — ignorant of the Kula conductकुलाचार से अनभिज्ञों कीसङ्गतिं वर्जयेत्प्रिये (saṅgatiṃ varjayetpriye) — one should avoid the company, O belovedसंगति त्याग दे, हे प्रिये
१४ अदृष्टपौरुषाणाञ्च देशान्तरनिवासिनाम् । विना सङ्केतयोगेन न कुर्याद् द्रव्यसङ्गतिम् ॥ १४॥
adṛṣṭapauruṣāṇāñca deśāntaranivāsinām | vinā saṅketayogena na kuryād dravyasaṅgatim ||
जिनका पौरुष देखा नहीं गया, और दूसरे देश के निवासियों के साथ, सङ्केत (गुप्त चिह्न) के मिलान के बिना द्रव्य-सङ्गति न करे।
With those whose worth has not been seen and with dwellers in another land, one should not share the substance without the exchange of the secret sign.
अदृष्टपौरुषाणाञ्च (adṛṣṭapauruṣāṇāñca) — of those whose worth has not been seenऔर जिनका पौरुष देखा न गयादेशान्तरनिवासिनाम् (deśāntaranivāsinām) — dwellers in another landदेशान्तर में रहने वालों सेविना सङ्केतयोगेन (vinā saṅketayogena) — without the exchange of the signसंकेत-योग के बिनान कुर्याद् द्रव्यसङ्गतिम् (na kuryād dravyasaṅgatim) — one should not share the substanceद्रव्य-संगति न करे
१५ एकपात्रं न कुर्वीत यदि साक्षात् कुलेश्वरः । मन्त्राः पराङ्मुखा यान्ति विघ्नश्चैव पदे पदे ॥ १५॥
ekapātraṃ na kurvīta yadi sākṣāt kuleśvaraḥ | mantrāḥ parāṅmukhā yānti vighnaścaiva pade pade ||
एक पात्र (साझा) न करे, चाहे वह साक्षात् कुलेश्वर ही क्यों न हो; मन्त्र विमुख हो जाते हैं और पद-पद पर विघ्न होता है।
One should not use a single vessel, even if the other be the Lord of the Kula himself; the mantras turn their faces away, and there is obstruction at every step.
एकपात्रं न कुर्वीत (ekapātraṃ na kurvīta) — one should not use a single vesselएक पात्र न करेयदि साक्षात् कुलेश्वरः (yadi sākṣāt kuleśvaraḥ) — even if he be the Lord of the Kula himselfयदि साक्षात् कुलेश्वर भी होमन्त्राः पराङ्मुखा यान्ति (mantrāḥ parāṅmukhā yānti) — the mantras turn their faces awayमन्त्र विमुख हो जाते हैंविघ्नश्चैव पदे पदे (vighnaścaiva pade pade) — and there is obstruction at every stepऔर पद-पद पर विघ्न
१६ स्वपात्रस्थितहेतुञ्च न दद्याद्भैरवाय च । यदि दद्यात्कुलेशानि देवताशापमाप्नुयात् ॥ १६॥
svapātrasthitahetuñca na dadyādbhairavāya ca | yadi dadyātkuleśāni devatāśāpamāpnuyāt ||
अपने पात्र में रखा हेतु (मद्य) भैरव को भी न दे; यदि दे, हे कुलेशानि! तो देवताओं का शाप पाता है।
The wine standing in one's own vessel one should not give even to Bhairava; if one gives it, O queen of the Kula, one incurs the curse of the deities.
स्वपात्रस्थितहेतुञ्च (svapātrasthitahetuñca) — the wine standing in one's own vesselऔर अपने पात्र में स्थित हेतु (मद्य)न दद्याद्भैरवाय च (na dadyādbhairavāya ca) — one should not give even to Bhairavaभैरव को भी न देयदि दद्यात्कुलेशानि (yadi dadyātkuleśāni) — if one gives, O queen of the Kulaयदि दे, हे कुलेशानिदेवताशापमाप्नुयात् (devatāśāpamāpnuyāt) — one incurs the curse of the deitiesतो देवताओं का शाप पाता है
१७ आसनं भोजनं पात्रमम्बरं शयनादिकम् । अनभिज्ञैरनर्हैश्च सङ्गमं नैव कारयेत् ॥ १७॥
āsanaṃ bhojanaṃ pātramambaraṃ śayanādikam | anabhijñairanarhaiśca saṅgamaṃ naiva kārayet ||
आसन, भोजन, पात्र, वस्त्र, शय्या आदि — अनभिज्ञों और अयोग्यों के साथ इनका सङ्गम कभी न करे।
Seat, food, vessel, garment, bed and the like — one should never share them with the ignorant and the unworthy.
आसनं भोजनं पात्रम् (āsanaṃ bhojanaṃ pātram) — seat, food, vesselआसन, भोजन, पात्रअम्बरं शयनादिकम् (ambaraṃ śayanādikam) — garment, bed and the likeवस्त्र, शयन आदिअनभिज्ञैरनर्हैश्च (anabhijñairanarhaiśca) — with the ignorant and the unworthyअनभिज्ञों और अनधिकारियों सेसङ्गमं नैव कारयेत् (saṅgamaṃ naiva kārayet) — one should never shareकभी साझा न करे
१८ स्रोतोभेदेन वा कुर्यात्कौलिकः पात्रमेलनम् । पूर्वदक्षिणयोरैक्यमुदक्पश्चिमयोस्तथा ॥ १८॥
srotobhedena vā kuryātkaulikaḥ pātramelanam | pūrvadakṣiṇayoraikyamudakpaścimayostathā ||
अथवा कौलिक स्रोत-भेद के अनुसार पात्र-मेलन करे: पूर्व और दक्षिण (आम्नाय) एक हैं, वैसे ही उत्तर और पश्चिम।
Or the Kaulika should do the mingling of vessels according to the division of streams: the eastern and southern are one, likewise the northern and western.
स्रोतोभेदेन वा कुर्यात् (srotobhedena vā kuryāt) — or according to the division of streamsया स्रोत-भेद से करेकौलिकः पात्रमेलनम् (kaulikaḥ pātramelanam) — the Kaulika should do the mingling of vesselsकौलिक पात्र-मेलनपूर्वदक्षिणयोरैक्यम् (pūrvadakṣiṇayoraikyam) — the eastern and southern are oneपूर्व और दक्षिण की एकताउदक्पश्चिमयोस्तथा (udakpaścimayostathā) — likewise the northern and westernउत्तर और पश्चिम की वैसे ही
१९ तस्मिन् क्रमार्चनपरैर्वीरैः स्वसदृशैरपि । कामिनीभिश्च तत्कुर्यात् स्रोतसाञ्च चतुष्टये ॥ १९॥
tasmin kramārcanaparairvīraiḥ svasadṛśairapi | kāminībhiśca tatkuryāt srotasāñca catuṣṭaye ||
वहाँ क्रमार्चन में रत, अपने समान वीरों और कामिनियों के साथ वह करे — चारों स्रोतों में भी।
There one should do it with heroes devoted to the ordered worship who are one's equals, and with the women — even across all four streams.
तस्मिन् क्रमार्चनपरैः (tasmin kramārcanaparaiḥ) — there, with those devoted to the ordered worshipउसमें क्रमार्चन-परायणों सेवीरैः स्वसदृशैरपि (vīraiḥ svasadṛśairapi) — with heroes who are one's equalsअपने समान वीरों से भीकामिनीभिश्च तत्कुर्यात् (kāminībhiśca tatkuryāt) — and with the women, one should do itऔर कामिनियों से वह करेस्रोतसाञ्च चतुष्टये (srotasāñca catuṣṭaye) — even across the four streamsचारों स्रोतों में भी
२० योगिभिर्योगिनीभिश्च प्रदत्तं पूर्णपात्रकम् । स्वमातृपादुकामूलमन्त्रजप्तं पिबेत्प्रिये ॥ २०॥
yogibhiryoginībhiśca pradattaṃ pūrṇapātrakam | svamātṛpādukāmūlamantrajaptaṃ pibetpriye ||
योगियों और योगिनियों द्वारा दिये पूर्ण पात्र को, अपनी मातृ-पादुका और मूलमन्त्र से जप कर, पिये, हे प्रिये!
A full vessel given by yogins and yoginīs one should drink, O beloved, having consecrated it with one's own Mātṛ-pādukā and root mantra.
योगिभिर्योगिनीभिश्च (yogibhiryoginībhiśca) — by yogins and yoginīsयोगियों और योगिनियों द्वाराप्रदत्तं पूर्णपात्रकम् (pradattaṃ pūrṇapātrakam) — a full vessel givenदिया गया पूर्णपात्रस्वमातृपादुकामूलमन्त्रजप्तं (svamātṛpādukāmūlamantrajaptaṃ) — consecrated with one's own Mātṛ-pādukā and root mantraअपनी मातृ-पादुका और मूलमन्त्र से जपा हुआपिबेत्प्रिये (pibetpriye) — one should drink, O belovedपिए, हे प्रिये
२१ क्वचित् यदृच्छया प्राप्तमलिपात्रन्तु भक्तितः । आदाय पूर्ववज्जप्त्वा पिबेद्देवि गुरुं स्मरन् ॥ २१॥
kvacit yadṛcchayā prāptamalipātrantu bhaktitaḥ | ādāya pūrvavajjaptvā pibeddevi guruṃ smaran ||
कहीं यदृच्छा से प्राप्त मद्य-पात्र को भक्ति से लेकर, पूर्ववत् जप करके, गुरु का स्मरण करते हुए पिये, हे देवि!
A vessel of wine obtained somewhere by chance, one should take with devotion, consecrate as before, and drink, O Devī, remembering the guru.
क्वचित् यदृच्छया प्राप्तम् (kvacit yadṛcchayā prāptam) — somewhere obtained by chanceकहीं यदृच्छा से प्राप्तअलिपात्रन्तु भक्तितः (alipātrantu bhaktitaḥ) — a vessel of wine, with devotionमद्यपात्र, भक्ति सेआदाय पूर्ववज्जप्त्वा (ādāya pūrvavajjaptvā) — having taken it and consecrated as beforeलेकर पूर्ववत् जपकरपिबेद्देवि गुरुं स्मरन् (pibeddevi guruṃ smaran) — one should drink, O Devī, remembering the guruपिए, हे देवि, गुरु का स्मरण करते
२२ गुरुशक्तिसुतानाञ्च गुरुज्येष्ठकनिष्ठयोः । स्वज्येष्ठस्यापि चोच्छिष्टं खादेन्नान्यस्य पार्वति ॥ २२॥
guruśaktisutānāñca gurujyeṣṭhakaniṣṭhayoḥ | svajyeṣṭhasyāpi cocchiṣṭaṃ khādennānyasya pārvati ||
गुरु, गुरु-शक्ति और गुरु-पुत्रों का, गुरु के ज्येष्ठ और कनिष्ठ का, और अपने ज्येष्ठ का भी उच्छिष्ट खा सकता है — दूसरे का नहीं, हे पार्वति!
One may eat the leavings of the guru, his Śakti and his sons, of the guru's seniors and juniors, and of one's own senior — but not of any other, O Pārvatī.
गुरुशक्तिसुतानाञ्च (guruśaktisutānāñca) — of the guru, his Śakti and his sonsगुरु, उनकी शक्ति और पुत्रों कागुरुज्येष्ठकनिष्ठयोः (gurujyeṣṭhakaniṣṭhayoḥ) — of the guru's seniors and juniorsगुरु के ज्येष्ठ और कनिष्ठ कास्वज्येष्ठस्यापि चोच्छिष्टं (svajyeṣṭhasyāpi cocchiṣṭaṃ) — and the leavings of one's own seniorऔर अपने ज्येष्ठ का भी उच्छिष्टखादेन्नान्यस्य पार्वति (khādennānyasya pārvati) — one may eat — not another's, O Pārvatīखाए — अन्य का नहीं, हे पार्वति
२३ शक्त्युच्छिष्टं पिबेद् द्रव्यं वीरोच्छिष्टञ्च चर्वणम् । आत्मोच्छिष्टं न दातव्यं परकीयं न भक्षयेत् ॥ २३॥
śaktyucchiṣṭaṃ pibed dravyaṃ vīrocchiṣṭañca carvaṇam | ātmocchiṣṭaṃ na dātavyaṃ parakīyaṃ na bhakṣayet ||
शक्ति का उच्छिष्ट द्रव्य पी सकता है, और वीर का उच्छिष्ट चर्वण खा सकता है; अपना उच्छिष्ट न दे, और पराया न खाये।
One may drink the substance left by the Śakti and eat what is left by a hero; one's own leavings must not be given, nor another's eaten.
शक्त्युच्छिष्टं पिबेद् द्रव्यं (śaktyucchiṣṭaṃ pibed dravyaṃ) — one may drink the substance left by the Śaktiशक्ति का उच्छिष्ट द्रव्य पिएवीरोच्छिष्टञ्च चर्वणम् (vīrocchiṣṭañca carvaṇam) — and eat what is left by a heroऔर वीर का उच्छिष्ट चर्वण (खाए)आत्मोच्छिष्टं न दातव्यं (ātmocchiṣṭaṃ na dātavyaṃ) — one's own leavings must not be givenअपना उच्छिष्ट न देपरकीयं न भक्षयेत् (parakīyaṃ na bhakṣayet) — nor another's eatenऔर दूसरे का न खाए
२४ उच्छिष्टं भक्षयेत् स्त्रीणां ताभ्यो नोच्छिष्टमर्पयेत् । चक्रमध्येऽपि देवेशि अन्यथा पतनं भवेत् ॥ २४॥
ucchiṣṭaṃ bhakṣayet strīṇāṃ tābhyo nocchiṣṭamarpayet | cakramadhye'pi deveśi anyathā patanaṃ bhavet ||
स्त्रियों का उच्छिष्ट खा सकता है, पर उन्हें अपना उच्छिष्ट न दे, चक्र के भीतर भी, हे देवेशि! अन्यथा पतन होता है।
One may eat the leavings of women but should not offer them one's own leavings, even within the cakra, O queen of the gods; otherwise there is a fall.
उच्छिष्टं भक्षयेत् स्त्रीणां (ucchiṣṭaṃ bhakṣayet strīṇāṃ) — one may eat the leavings of womenस्त्रियों का उच्छिष्ट खाएताभ्यो नोच्छिष्टमर्पयेत् (tābhyo nocchiṣṭamarpayet) — but should not offer them one's leavingsपर उन्हें अपना उच्छिष्ट न देचक्रमध्येऽपि देवेशि (cakramadhye'pi deveśi) — even within the cakra, O queen of godsचक्र के मध्य में भी, हे देवेशिअन्यथा पतनं भवेत् (anyathā patanaṃ bhavet) — otherwise there is a fallअन्यथा पतन होता है
२५ कनिष्ठानां स्वशिष्याणां दद्यादुच्छिष्टमम्बिके । दद्यात् स्नेहेन योऽन्येभ्यः स भवेदापदाम्पदम् ॥ २५॥
kaniṣṭhānāṃ svaśiṣyāṇāṃ dadyāducchiṣṭamambike | dadyāt snehena yo'nyebhyaḥ sa bhavedāpadāmpadam ||
कनिष्ठों और अपने शिष्यों को उच्छिष्ट दे सकता है, हे अम्बिके! जो स्नेह से दूसरों को देता है वह आपदाओं का घर बन जाता है।
To juniors and one's own disciples one may give one's leavings, O Ambikā; one who gives them to others out of affection becomes a seat of calamities.
कनिष्ठानां स्वशिष्याणां (kaniṣṭhānāṃ svaśiṣyāṇāṃ) — to juniors and one's own disciplesकनिष्ठों और अपने शिष्यों कोदद्यादुच्छिष्टमम्बिके (dadyāducchiṣṭamambike) — one may give one's leavings, O Ambikāउच्छिष्ट दे सकता है, हे अम्बिकेदद्यात् स्नेहेन योऽन्येभ्यः (dadyāt snehena yo'nyebhyaḥ) — one who gives them to others out of affectionजो स्नेह से दूसरों को देस भवेदापदाम्पदम् (sa bhavedāpadāmpadam) — he becomes a seat of calamitiesवह आपदाओं का घर बनता है
२६ आसवोच्छिष्टपात्रन्तु यो वा गृह्णाति मोहतः । स्नेहाल्लोभात् भयाद्वापि देवताशापमाप्नुयात् ॥ २६॥
āsavocchiṣṭapātrantu yo vā gṛhṇāti mohataḥ | snehāllobhāt bhayādvāpi devatāśāpamāpnuyāt ||
जो मोह से, स्नेह से, लोभ से या भय से उच्छिष्ट आसव का पात्र लेता है, वह देवताओं का शाप पाता है।
One who through delusion, affection, greed or fear takes a vessel of leftover liquor incurs the curse of the deities.
आसवोच्छिष्टपात्रन्तु (āsavocchiṣṭapātrantu) — a vessel of leftover liquorआसव का उच्छिष्ट पात्रयो वा गृह्णाति मोहतः (yo vā gṛhṇāti mohataḥ) — one who takes through delusionजो मोह से ग्रहण करता हैस्नेहाल्लोभात् भयाद्वापि (snehāllobhāt bhayādvāpi) — out of affection, greed or fearस्नेह, लोभ या भय से भीदेवताशापमाप्नुयात् (devatāśāpamāpnuyāt) — incurs the curse of the deitiesदेवताओं का शाप पाता है
२७ प्रौढोल्लासे कुलेशानि कुर्याद्बलिविसर्जनम् । पूजागृहाद्बहिः कुर्यात्त्रिकोणे तु गृहान्तरे ॥ २७॥
prauḍhollāse kuleśāni kuryādbalivisarjanam | pūjāgṛhādbahiḥ kuryāttrikoṇe tu gṛhāntare ||
प्रौढ़ उल्लास में, हे कुलेशानि! बलि-विसर्जन करे — पूजागृह के बाहर, दूसरे कमरे में त्रिकोण में।
In the prauḍha ullāsa, O queen of the Kula, one should perform the dismissal-bali — outside the worship-room, in a triangle within another room.
प्रौढोल्लासे कुलेशानि (prauḍhollāse kuleśāni) — in the prauḍha ullāsa, O queen of the Kulaप्रौढ़ोल्लास में, हे कुलेशानिकुर्याद्बलिविसर्जनम् (kuryādbalivisarjanam) — one should perform the dismissal-baliबलि-विसर्जन करेपूजागृहाद्बहिः कुर्यात् (pūjāgṛhādbahiḥ kuryāt) — one should do it outside the worship-roomपूजागृह से बाहर करेत्रिकोणे तु गृहान्तरे (trikoṇe tu gṛhāntare) — in a triangle within another roomदूसरे घर में त्रिकोण में
२८ गन्धपुष्पाक्षतैः पूज्य ध्यायेदुच्छिष्टभैरवम् । गदात्रिशूलडमरुपात्रहस्तं त्रिलोचनम् । कृष्णाभं भैरवं ध्यायेत् सर्वविघ्ननिवारणम् ॥ २८॥
gandhapuṣpākṣataiḥ pūjya dhyāyeducchiṣṭabhairavam | gadātriśūlaḍamarupātrahastaṃ trilocanam | kṛṣṇābhaṃ bhairavaṃ dhyāyet sarvavighnanivāraṇam ||
गन्ध, पुष्प और अक्षत से पूजा करके उच्छिष्ट-भैरव का ध्यान करे — गदा, त्रिशूल, डमरू और पात्र हाथों में लिये, त्रिनेत्र, कृष्ण वर्ण, सब विघ्नों को दूर करने वाले भैरव का ध्यान करे।
Having worshipped with scents, flowers and unbroken grains, one should meditate on Ucchiṣṭa-Bhairava — three-eyed, dark in hue, with mace, trident, ḍamaru and bowl in his hands, the remover of all obstacles.
गन्धपुष्पाक्षतैः पूज्य (gandhapuṣpākṣataiḥ pūjya) — having worshipped with scents, flowers and grainsगन्ध, पुष्प, अक्षत से पूजकरध्यायेदुच्छिष्टभैरवम् (dhyāyeducchiṣṭabhairavam) — one should meditate on Ucchiṣṭa-Bhairavaउच्छिष्ट-भैरव का ध्यान करेगदात्रिशूलडमरुपात्रहस्तं (gadātriśūlaḍamarupātrahastaṃ) — with mace, trident, ḍamaru and bowl in his handsगदा, त्रिशूल, डमरू, पात्र हाथों मेंत्रिलोचनम् (trilocanam) — three-eyedत्रिलोचनकृष्णाभं भैरवं ध्यायेत् (kṛṣṇābhaṃ bhairavaṃ dhyāyet) — one should meditate on Bhairava, dark in hueकृष्ण आभा वाले भैरव का ध्यान करेसर्वविघ्ननिवारणम् (sarvavighnanivāraṇam) — the remover of all obstaclesसब विघ्नों का निवारण करने वाले
२९ तारत्रयं समुच्चार्यं पश्चादुच्छिष्टभैरवम् । एहियुग्मं बलिं गृह्णयुग्मं फट् च द्विठान्तकः ॥ २९॥
tāratrayaṃ samuccāryaṃ paścāducchiṣṭabhairavam | ehiyugmaṃ baliṃ gṛhṇayugmaṃ phaṭ ca dviṭhāntakaḥ ||
तीन तार उच्चारण करके, फिर "उच्छिष्टभैरव एहि एहि बलिं गृह्ण गृह्ण फट्", अन्त में स्वाहा —
Having uttered the three tāras, then "ucchiṣṭabhairava ehi ehi baliṃ gṛhṇa gṛhṇa phaṭ", ending with svāhā —
तारत्रयं समुच्चार्य (tāratrayaṃ samuccārya) — having uttered the three tārasतारत्रय उच्चारण करपश्चादुच्छिष्टभैरवम् (paścāducchiṣṭabhairavam) — then "ucchiṣṭabhairava"फिर "उच्छिष्टभैरव"एहियुग्मं बलिं गृह्णयुग्मं (ehiyugmaṃ baliṃ gṛhṇayugmaṃ) — "ehi ehi baliṃ gṛhṇa gṛhṇa""एहि एहि बलिं गृह्ण गृह्ण"फट् च द्विठान्तकः (phaṭ ca dviṭhāntakaḥ) — "phaṭ", and ending with the double ṭha"फट्", और दो ठ (स्वाहा) पर समाप्त
३० बल्युद्वासनमन्त्रोऽयं द्वाविंशतिभिरक्षरैः । शान्तिस्तवं पठेत्पश्चात्तर्पयेदलिबिन्दुभिः ॥ ३०॥
balyudvāsanamantro'yaṃ dvāviṃśatibhirakṣaraiḥ | śāntistavaṃ paṭhetpaścāttarpayedalibindubhiḥ ||
यह बाईस अक्षरों का बलि-उद्वासन मन्त्र है। फिर शान्ति-स्तव पढ़े और मद्य की बूँदों से तर्पण करे।
this is the mantra for dismissing the bali, of twenty-two syllables. Afterwards one should recite the hymn of peace and offer drops of wine.
बल्युद्वासनमन्त्रोऽयं (balyudvāsanamantro'yaṃ) — this is the mantra for dismissing the baliयह बलि-उद्वासन मन्त्र हैद्वाविंशतिभिरक्षरैः (dvāviṃśatibhirakṣaraiḥ) — of twenty-two syllablesबाईस अक्षरों काशान्तिस्तवं पठेत्पश्चात् (śāntistavaṃ paṭhetpaścāt) — afterwards one should recite the hymn of peaceफिर शान्तिस्तव पढ़ेतर्पयेदलिबिन्दुभिः (tarpayedalibindubhiḥ) — and offer drops of wineऔर मद्य-बिन्दुओं से तर्पण करे
३१ यजन्ति देव्यो हरपादपङ्कजम् प्रसन्नधामामृतमोक्षदायकम् । अनन्तसिद्धान्तमयप्रबोधकं नमामि चाष्टाष्टकयोगिनीगणम् ॥ ३१॥
yajanti devyo harapādapaṅkajam | prasannadhāmāmṛtamokṣadāyakam | anantasiddhāntamayaprabodhakaṃ | namāmi cāṣṭāṣṭakayoginīgaṇam ||
"देवियाँ हर के चरण-कमल की पूजा करती हैं, जो प्रसन्नता का धाम, अमृत और मोक्ष देने वाला, अनन्त सिद्धान्त का प्रबोधक है; मैं आठ-आठ (चौंसठ) योगिनियों के गण को प्रणाम करता हूँ।"
"The goddesses worship the lotus-feet of Hara, the abode of grace, bestower of nectar and liberation, awakener of the endless siddhānta; I bow to the host of the sixty-four Yoginīs."
यजन्ति देव्यो हरपादपङ्कजम् (yajanti devyo harapādapaṅkajam) — the goddesses worship the lotus-feet of Haraदेवियाँ हर के पादपंकज की पूजा करती हैंप्रसन्नधामामृतमोक्षदायकम् (prasannadhāmāmṛtamokṣadāyakam) — the abode of grace, bestower of nectar and liberationप्रसन्नता का धाम, अमृत और मोक्ष देने वालाअनन्तसिद्धान्तमयप्रबोधकं (anantasiddhāntamayaprabodhakaṃ) — awakener of the endless siddhāntaअनन्त सिद्धान्तमय बोध जगाने वालानमामि चाष्टाष्टकयोगिनीगणम् (namāmi cāṣṭāṣṭakayoginīgaṇam) — I bow to the host of the sixty-four Yoginīsमैं चौंसठ योगिनियों के गण को नमन करता हूँ
३२ योगिनीचक्रमध्यस्थं मातृमण्डलवेष्टितम् । नमामि शिरसा नाथं भैरवं भैरवीप्रियम् ॥ ३२॥
yoginīcakramadhyasthaṃ mātṛmaṇḍalaveṣṭitam | namāmi śirasā nāthaṃ bhairavaṃ bhairavīpriyam ||
"योगिनी-चक्र के मध्य में स्थित, मातृ-मण्डल से घिरे, भैरवी के प्रिय नाथ भैरव को मैं सिर से प्रणाम करता हूँ।"
"I bow my head to the Lord Bhairava, beloved of Bhairavī, standing in the midst of the Yoginī-cakra, surrounded by the circle of the Mothers."
योगिनीचक्रमध्यस्थं (yoginīcakramadhyasthaṃ) — standing in the midst of the Yoginī-cakraयोगिनी-चक्र के मध्य में स्थितमातृमण्डलवेष्टितम् (mātṛmaṇḍalaveṣṭitam) — surrounded by the circle of Mothersमातृ-मण्डल से घिरेनमामि शिरसा नाथं (namāmi śirasā nāthaṃ) — I bow my head to the Lordमैं सिर से नाथ को नमन करता हूँभैरवं भैरवीप्रियम् (bhairavaṃ bhairavīpriyam) — Bhairava, beloved of Bhairavīभैरव, भैरवी के प्रिय
३३ अनादिघोरसंसारध्वान्तैकध्वंसकारिणे । नमः श्रीनाथवैद्याय कुलौषधिविधायिने ॥ ३३॥
anādighorasaṃsāradhvāntaikadhvaṃsakāriṇe | namaḥ śrīnāthavaidyāya kulauṣadhividhāyine ||
"अनादि घोर संसार के अन्धकार के एकमात्र नाशक, कुल-औषधि का विधान करने वाले श्रीनाथ-वैद्य को नमस्कार।"
"Homage to the blessed Lord-physician who prescribes the Kula medicine, the sole destroyer of the darkness of the beginningless, dreadful saṃsāra."
अनादिघोरसंसार- (anādighorasaṃsāra-) — of the beginningless dreadful saṃsāraअनादि घोर संसार केध्वान्तैकध्वंसकारिणे (dhvāntaikadhvaṃsakāriṇe) — the sole destroyer of the darknessअन्धकार के एकमात्र ध्वंसकनमः श्रीनाथवैद्याय (namaḥ śrīnāthavaidyāya) — homage to the blessed Lord-physicianश्रीनाथ-वैद्य को नमःकुलौषधिविधायिने (kulauṣadhividhāyine) — who prescribes the Kula medicineकुल-औषधि का विधान करने वाले
३४ आपदो दुरितं रोगाः समयाचारलङ्घनात् । ये ते सर्वे व्यपोहन्तु दिव्यचक्रस्य मेलनात् ॥ ३४॥
āpado duritaṃ rogāḥ samayācāralaṅghanāt | ye te sarve vyapohantu divyacakrasya melanāt ||
"समयाचार के उल्लंघन से जो आपदाएँ, पाप और रोग हों — वे सब दिव्य चक्र के मेलन से दूर हो जायें।"
"Whatever calamities, sin and diseases arise from transgression of the rules of conduct — may all those be dispelled through the gathering of the divine cakra."
आपदो दुरितं रोगाः (āpado duritaṃ rogāḥ) — calamities, sin, diseasesआपदाएँ, पाप, रोगसमयाचारलङ्घनात् (samayācāralaṅghanāt) — arising from transgression of the rules of conductसमयाचार के उल्लंघन सेये ते सर्वे व्यपोहन्तु (ye te sarve vyapohantu) — may all those be dispelledवे सब दूर होंदिव्यचक्रस्य मेलनात् (divyacakrasya melanāt) — through the gathering of the divine cakraदिव्य चक्र के मेलन से
३५ आयुरारोग्यमैश्वर्यं कीर्तिर्लाभः सुखं जयः । कान्तिर्मनोहरा चास्तु पान्तु सर्वाश्च देवताः ॥ ३५॥
āyurārogyamaiśvaryaṃ kīrtirlābhaḥ sukhaṃ jayaḥ | kāntirmanoharā cāstu pāntu sarvāśca devatāḥ ||
"आयु, आरोग्य, ऐश्वर्य, कीर्ति, लाभ, सुख, जय और मनोहर कान्ति हो; और सब देवता रक्षा करें।"
"May there be life, health, lordship, fame, gain, happiness, victory and charming beauty; and may all the deities protect."
आयुरारोग्यमैश्वर्यं (āyurārogyamaiśvaryaṃ) — life, health, lordshipआयु, आरोग्य, ऐश्वर्यकीर्तिर्लाभः सुखं जयः (kīrtirlābhaḥ sukhaṃ jayaḥ) — fame, gain, happiness, victoryकीर्ति, लाभ, सुख, जयकान्तिर्मनोहरा चास्तु (kāntirmanoharā cāstu) — and charming beauty — may these beऔर मनोहर कान्ति होपान्तु सर्वाश्च देवताः (pāntu sarvāśca devatāḥ) — and may all the deities protectऔर सब देवता रक्षा करें
३६ सम्पूजकानां प्रतिपालकानां यतीन्द्रयोगीन्द्रतपोधनानाम् । देशस्य राष्ट्रस्य कुलस्य राज्ञः करोतु शान्तिं भगवान् कुलेशः ॥ ३६॥
sampūjakānāṃ pratipālakānāṃ | yatīndrayogīndratapodhanānām | deśasya rāṣṭrasya kulasya rājñaḥ | karotu śāntiṃ bhagavān kuleśaḥ ||
"पूजकों, प्रतिपालकों, यतीन्द्रों, योगीन्द्रों, तपोधनों, देश, राष्ट्र, कुल और राजा को भगवान् कुलेश शान्ति प्रदान करें।"
"May the blessed Lord of the Kula grant peace to the worshippers and the protectors, to the great ascetics, great yogins and men of austerity, to the land, the realm, the family and the king."
सम्पूजकानां प्रतिपालकानां (sampūjakānāṃ pratipālakānāṃ) — of the worshippers, of the protectorsपूजकों की, प्रतिपालकों कीयतीन्द्रयोगीन्द्रतपोधनानाम् (yatīndrayogīndratapodhanānām) — of the great ascetics, great yogins and men of austerityयतीन्द्रों, योगीन्द्रों, तपोधनों कीदेशस्य राष्ट्रस्य कुलस्य राज्ञः (deśasya rāṣṭrasya kulasya rājñaḥ) — of the land, the realm, the family and the kingदेश, राष्ट्र, कुल और राजा कीकरोतु शान्तिं भगवान् कुलेशः (karotu śāntiṃ bhagavān kuleśaḥ) — may the blessed Lord of the Kula grant peaceभगवान् कुलेश शान्ति करें
३७ नन्दन्तु साधककुलाद्वयदर्शका ये सिंहासनाद्युषितशाक्तमहान्वया ये । नन्दन्तु सर्वकुलकौलरताः परे ये चान्ये विशेषपदभेदकशाम्भवा ये ॥ ३७॥
nandantu sādhakakulādvayadarśakā ye | siṃhāsanādyuṣitaśāktamahānvayā ye | nandantu sarvakulakaularatāḥ pare ye | cānye viśeṣapadabhedakaśāmbhavā ye ||
"आनन्दित हों — कुल-अद्वैत के दर्शक साधक, सिंहासन आदि पर स्थित महान् शाक्त वंश वाले; आनन्दित हों — सर्व कुल-कौल में रत परम जन, और विशेष पदों के भेद को जानने वाले अन्य शाम्भव।"
"May they rejoice — the sādhakas who see the Kula non-duality, those of the great Śākta lineages seated on the lion-throne and the rest; may they rejoice — the supreme ones devoted to all the Kula and Kaula ways, and the other Śāmbhavas who discern the distinctions of the special states."
नन्दन्तु साधककुलाद्वयदर्शका ये (nandantu sādhakakulādvayadarśakā ye) — may they rejoice — the sādhakas who see the Kula non-dualityआनन्दित हों — कुल-अद्वय के दर्शक साधकसिंहासनाद्युषितशाक्तमहान्वया ये (siṃhāsanādyuṣitaśāktamahānvayā ye) — those of the great Śākta lineages seated on the lion-throne and the restसिंहासन आदि पर स्थित महान् शाक्त वंश वालेनन्दन्तु सर्वकुलकौलरताः परे ये (nandantu sarvakulakaularatāḥ pare ye) — may they rejoice — the supreme ones devoted to all the Kula and Kaula waysआनन्दित हों — सर्व कुल-कौल में रत परम (साधक)चान्ये विशेषपदभेदकशाम्भवा ये (cānye viśeṣapadabhedakaśāmbhavā ye) — and the other Śāmbhavas who discern the distinctions of the special statesऔर अन्य शाम्भव जो विशेष पदों के भेद जानते हैं
३८ नन्दन्तु सिद्धगुरवस्तदनुक्रमज्ञा ज्येष्ठान्वया समयिनो वटुकाः कुमार्यः । ये योगिनीप्रवरवीरकुले प्रसूता नन्दन्तु भूमिपतिगोद्विजसाधुलोकाः ॥ ३८॥
nandantu siddhaguravastadanukramajñā | jyeṣṭhānvayā samayino vaṭukāḥ kumāryaḥ | ye yoginīpravaravīrakule prasūtā | nandantu bhūmipatigodvijasādhulokāḥ ||
"सिद्ध गुरु आनन्दित हों, उस क्रम के ज्ञाता, ज्येष्ठ वंश, समयी, वटुक, कुमारियाँ, श्रेष्ठ योगिनियों और वीरों के कुल में उत्पन्न लोग; राजा, गौ, द्विज और साधु लोग आनन्दित हों।"
"May the siddha-gurus rejoice, the knowers of that succession, the senior lineages, the samayins, the Vaṭukas and the maidens, those born in the family of the foremost Yoginīs and heroes; may kings, cows, brāhmaṇas and the good rejoice."
नन्दन्तु सिद्धगुरवस्तदनुक्रमज्ञा (nandantu siddhaguravastadanukramajñā) — may the siddha-gurus rejoice, the knowers of that successionआनन्दित हों सिद्ध-गुरु, उस क्रम के ज्ञाताज्येष्ठान्वया समयिनो वटुकाः कुमार्यः (jyeṣṭhānvayā samayino vaṭukāḥ kumāryaḥ) — the senior lineages, the samayins, the Vaṭukas, the maidensज्येष्ठ वंश, समयी, वटुक, कुमारियाँये योगिनीप्रवरवीरकुले प्रसूता (ye yoginīpravaravīrakule prasūtā) — those born in the family of the foremost Yoginīs and heroesजो योगिनी-श्रेष्ठ वीर-कुल में जन्मेनन्दन्तु भूमिपतिगोद्विजसाधुलोकाः (nandantu bhūmipatigodvijasādhulokāḥ) — may kings, cows, brāhmaṇas and the good rejoiceआनन्दित हों राजा, गौ, द्विज, साधु लोक
३९ नन्दन्तु नीतिनिपुणा निरवद्यनिष्ठा निर्मत्सरा निरुपमा निरुपद्रवाश्च । नित्यं निरञ्जनरता गुरवो निरीहाः शान्ताश्च शान्तमनसो हृतशोकशङ्काः ॥ ३९॥
nandantu nītinipuṇā niravadyaniṣṭhā | nirmatsarā nirupamā nirupadravāśca | nityaṃ nirañjanaratā guravo nirīhāḥ | śāntāśca śāntamanaso hṛtaśokaśaṅkāḥ ||
"आनन्दित हों — नीति-निपुण, निरवद्य निष्ठा वाले, मत्सर-रहित, अनुपम, उपद्रव-रहित; नित्य निरञ्जन में रत, निरीह गुरु, शान्त, शान्त मन वाले, शोक और शङ्का से मुक्त।"
"May they rejoice — the skilled in policy, of blameless devotion, without envy, without equal, without affliction; the gurus ever devoted to the Stainless, free of desire, tranquil, of tranquil mind, rid of sorrow and doubt."
नन्दन्तु नीतिनिपुणा निरवद्यनिष्ठा (nandantu nītinipuṇā niravadyaniṣṭhā) — may they rejoice — the skilled in policy, of blameless devotionआनन्दित हों — नीति-निपुण, निरवद्य निष्ठा वालेनिर्मत्सरा निरुपमा निरुपद्रवाश्च (nirmatsarā nirupamā nirupadravāśca) — without envy, without equal, without afflictionमात्सर्य-रहित, अनुपम, उपद्रव-रहितनित्यं निरञ्जनरता गुरवो निरीहाः (nityaṃ nirañjanaratā guravo nirīhāḥ) — the gurus ever devoted to the Stainless, free of desireनित्य निरंजन में रत, निरीह गुरुशान्ताश्च शान्तमनसो हृतशोकशङ्काः (śāntāśca śāntamanaso hṛtaśokaśaṅkāḥ) — tranquil, of tranquil mind, rid of sorrow and doubtशान्त, शान्त मन वाले, शोक-शंका से रहित
४० नन्दन्तु योगनिरताः कुलयोगयुक्ता ह्याचार्यसामयिकसाधकपुत्रकाश्च । गावो द्विजा युवतयो यतयः कुमार्यो धर्मे चरन्तु निरता गुरुभक्तलोकाः ॥ ४०॥
nandantu yoganiratāḥ kulayogayuktā | hyācāryasāmayikasādhakaputrakāśca | gāvo dvijā yuvatayo yatayaḥ kumāryo | dharme carantu niratā gurubhaktalokāḥ ||
"आनन्दित हों — योग में रत, कुलयोग से युक्त, आचार्य, सामयिक, साधक और पुत्रक; गौ, द्विज, युवतियाँ, यति, कुमारियाँ और गुरुभक्त लोग धर्म में निरत होकर विचरें।"
"May they rejoice — those devoted to yoga, joined to the Kula yoga, the ācāryas, samayins, sādhakas and putrakas; may cows, brāhmaṇas, young women, ascetics, maidens and the devotees of the guru walk devoted in dharma."
नन्दन्तु योगनिरताः कुलयोगयुक्ता (nandantu yoganiratāḥ kulayogayuktā) — may they rejoice — those devoted to yoga, joined to the Kula yogaआनन्दित हों — योग में रत, कुलयोग से युक्तह्याचार्यसामयिकसाधकपुत्रकाश्च (hyācāryasāmayikasādhakaputrakāśca) — the ācāryas, samayins, sādhakas and putrakasआचार्य, समयी, साधक और पुत्रकगावो द्विजा युवतयो यतयः कुमार्यो (gāvo dvijā yuvatayo yatayaḥ kumāryo) — cows, brāhmaṇas, young women, ascetics, maidensगौ, द्विज, युवतियाँ, यति, कुमारियाँधर्मे चरन्तु निरता गुरुभक्तलोकाः (dharme carantu niratā gurubhaktalokāḥ) — may the devotees of the guru walk devoted in dharmaगुरुभक्त लोक धर्म में निरत होकर चलें
४१ नन्दन्तु साधककुला ह्यलमात्मनिष्ठाः शापाः पतन्तु समयद्विषि योगिनीनाम् । सा शाम्भवी स्फुरतु कापि ममाप्यवस्था यस्यां गुरोश्चरणपङ्कजमेव सत्यम् ॥ ४१॥
nandantu sādhakakulā hyalamātmaniṣṭhāḥ | śāpāḥ patantu samayadviṣi yoginīnām | sā śāmbhavī sphuratu kāpi mamāpyavasthā | yasyāṃ guroścaraṇapaṅkajameva satyam ||
"साधकों के कुल आनन्दित हों, पूर्णतः आत्मनिष्ठ; समय-द्वेषी पर योगिनियों के शाप गिरें; वह अनिर्वचनीय शाम्भवी अवस्था मुझमें भी स्फुरित हो, जिसमें गुरु के चरण-कमल ही सत्य हैं।"
"May the families of sādhakas rejoice, wholly established in the Self; may the curses of the Yoginīs fall on the hater of the rules; may that ineffable Śāmbhavī state flash forth in me too, in which the lotus-feet of the guru alone are real."
नन्दन्तु साधककुला ह्यलमात्मनिष्ठाः (nandantu sādhakakulā hyalamātmaniṣṭhāḥ) — may the families of sādhakas rejoice, wholly established in the Selfआनन्दित हों साधक-कुल, पूर्णतः आत्मनिष्ठशापाः पतन्तु समयद्विषि योगिनीनाम् (śāpāḥ patantu samayadviṣi yoginīnām) — may the curses of the Yoginīs fall on the hater of the rulesसमय-द्वेषी पर योगिनियों के शाप गिरेंसा शाम्भवी स्फुरतु कापि ममाप्यवस्था (sā śāmbhavī sphuratu kāpi mamāpyavasthā) — may that ineffable Śāmbhavī state flash forth in me tooवह अनिर्वचनीय शाम्भवी अवस्था मुझमें भी स्फुरित होयस्यां गुरोश्चरणपङ्कजमेव सत्यम् (yasyāṃ guroścaraṇapaṅkajameva satyam) — in which the lotus-feet of the guru alone are realजिसमें गुरु के चरण-कमल ही सत्य हैं
४२ याश्चक्रक्रमभूमिकावसतयो नाडीषु याः संस्थिता याः कायोद्गतरोमकूपनिलया याः संस्थिता धातुषु । उच्छ्वासोर्मिमरुत्तरङ्गनिलया निश्वासवासाश्च या स्ता देव्यो रिपुपक्षभक्षणरता नन्दन्तु कौलार्चिताः ॥ ४२॥
yāścakrakramabhūmikāvasatayo nāḍīṣu yāḥ saṃsthitā | yāḥ kāyodgataromakūpanilayā yāḥ saṃsthitā dhātuṣu | ucchvāsormimaruttaraṅganilayā niśvāsavāsāśca yā | stā devyo ripupakṣabhakṣaṇaratā nandantu kaulārcitāḥ ||
"जो चक्र-क्रम की भूमिकाओं में निवास करती हैं, जो नाड़ियों में स्थित हैं, जो शरीर के रोमकूपों में और धातुओं में स्थित हैं, जो उच्छ्वास की लहरों और वायु की तरंगों में तथा निःश्वास में निवास करती हैं — शत्रु-पक्ष के भक्षण में रत वे देवियाँ, कौलों से पूजित, आनन्दित हों।"
"Those who dwell in the stages of the cakra-order, those established in the nāḍīs, those abiding in the hair-pores of the body and in the bodily elements, those abiding in the waves of the out-breath and the breeze, and those dwelling in the in-breath — may those goddesses, who delight in devouring the enemy's side, rejoice, worshipped by the Kaulas."
याश्चक्रक्रमभूमिकावसतयो (yāścakrakramabhūmikāvasatayo) — those who dwell in the stages of the cakra-orderजो चक्र-क्रम की भूमिकाओं में रहती हैंनाडीषु याः संस्थिता (nāḍīṣu yāḥ saṃsthitā) — those established in the nāḍīsजो नाड़ियों में स्थित हैंयाः कायोद्गतरोमकूपनिलया (yāḥ kāyodgataromakūpanilayā) — those abiding in the hair-pores of the bodyजो शरीर के रोमकूपों में रहती हैंयाः संस्थिता धातुषु (yāḥ saṃsthitā dhātuṣu) — those established in the bodily elementsजो धातुओं में स्थित हैंउच्छ्वासोर्मिमरुत्तरङ्गनिलया (ucchvāsormimaruttaraṅganilayā) — those abiding in the waves of the out-breath and the breezeउच्छ्वास की लहर और वायु की तरंग में रहने वालीनिश्वासवासाश्च याः (niśvāsavāsāśca yāḥ) — and those dwelling in the in-breathऔर जो निःश्वास में बसती हैंता देव्यो रिपुपक्षभक्षणरता (tā devyo ripupakṣabhakṣaṇaratā) — those goddesses who delight in devouring the enemy's sideवे देवियाँ, शत्रु-पक्ष के भक्षण में रतनन्दन्तु कौलार्चिताः (nandantu kaulārcitāḥ) — may they rejoice, worshipped by the Kaulasआनन्दित हों, कौलों से पूजित
४३ या देव्यः कुलसम्भवाः क्षितिगता या देवतास्तोयगा या नित्यं प्रथितप्रभाः शिखिगता या मातरिश्वालयाः । या व्योमाहितमण्डलामृतमया याः सर्वगाः सर्वदा स्ताः सर्वाः कुलमार्गपालनपराः शान्तिं प्रयच्छन्तु मे ॥ ४३॥
yā devyaḥ kulasambhavāḥ kṣitigatā yā devatāstoyagā | yā nityaṃ prathitaprabhāḥ śikhigatā yā mātariśvālayāḥ | yā vyomāhitamaṇḍalāmṛtamayā yāḥ sarvagāḥ sarvadā | stāḥ sarvāḥ kulamārgapālanaparāḥ śāntiṃ prayacchantu me ||
"कुल से उत्पन्न जो देवियाँ पृथ्वी में हैं, जो देवता जल में हैं, नित्य प्रसिद्ध प्रभा वाली जो अग्नि में हैं, जिनका निवास वायु में है, आकाश में स्थित मण्डल में जो अमृतमयी हैं, जो सर्वगामिनी और सर्वदा हैं — कुलमार्ग के पालन में तत्पर वे सब मुझे शान्ति प्रदान करें।"
"The goddesses born of the Kula who dwell in the earth, the deities in the waters, those of ever-renowned radiance in fire, those whose abode is the wind, those made of nectar in the circle set in the sky, those who go everywhere and always — may all of them, intent on guarding the Kula path, grant me peace."
या देव्यः कुलसम्भवाः क्षितिगता (yā devyaḥ kulasambhavāḥ kṣitigatā) — the goddesses born of the Kula who dwell in the earthजो कुल से उत्पन्न देवियाँ पृथ्वी में हैंया देवतास्तोयगा (yā devatāstoyagā) — the deities in the watersजो देवता जल में हैंया नित्यं प्रथितप्रभाः शिखिगता (yā nityaṃ prathitaprabhāḥ śikhigatā) — those of ever-renowned radiance in fireजो नित्य प्रसिद्ध प्रभा वाली अग्नि में हैंया मातरिश्वालयाः (yā mātariśvālayāḥ) — those whose abode is the windजिनका आलय वायु हैया व्योमाहितमण्डलामृतमया (yā vyomāhitamaṇḍalāmṛtamayā) — those made of nectar, in the circle set in the skyजो आकाश में स्थित मण्डल में अमृतमय हैंयाः सर्वगाः सर्वदा (yāḥ sarvagāḥ sarvadā) — those who go everywhere, alwaysजो सर्वगामी हैं, सदाताः सर्वाः कुलमार्गपालनपराः (tāḥ sarvāḥ kulamārgapālanaparāḥ) — may all of them, intent on guarding the Kula pathवे सब, कुलमार्ग के पालन में तत्परशान्तिं प्रयच्छन्तु मे (śāntiṃ prayacchantu me) — grant me peaceमुझे शान्ति दें
४४ ऊर्ध्वे ब्रह्माण्डतो वा दिवि गगनतले भूतले वा तले वा पाताले वानले वा सलिलपवनयोर्यत्र कुत्र स्थिता वा । क्षेत्रे पीठोपपीठादिषु च कृतपदा धूपदीपादिकेन प्रीता देव्यः सदा नः शुभबलिविधिना पान्तु वीरेन्द्रवन्द्याः ॥ ४४॥
ūrdhve brahmāṇḍato vā divi gaganatale bhūtale vā tale vā | pātāle vānale vā salilapavanayoryatra kutra sthitā vā | kṣetre pīṭhopapīṭhādiṣu ca kṛtapadā dhūpadīpādikena | prītā devyaḥ sadā naḥ śubhabalividhinā pāntu vīrendravandyāḥ ||
"ऊपर ब्रह्माण्ड से परे, स्वर्ग में, आकाश-तल में, भूतल पर या नीचे, पाताल में या अग्नि में, जल या वायु में, जहाँ कहीं भी स्थित हों, जिन्होंने क्षेत्रों, पीठों, उपपीठों आदि में पद रखा है — धूप, दीप आदि से और इस शुभ बलि-विधि से प्रसन्न, वीरेन्द्रों से वन्दित देवियाँ सदा हमारी रक्षा करें।"
"Above, beyond the cosmic egg, in heaven, in the vault of the sky, on earth or below, in the netherworld or in fire, in water or wind, wherever they abide, who have set foot in the sacred fields, the pīṭhas, upapīṭhas and the rest — may the goddesses revered by the chief heroes, pleased by incense, lamps and the rest and by this auspicious bali rite, ever protect us."
ऊर्ध्वे ब्रह्माण्डतो वा (ūrdhve brahmāṇḍato vā) — above, beyond the cosmic eggऊपर, ब्रह्माण्ड से परेदिवि गगनतले भूतले वा तले वा (divi gaganatale bhūtale vā tale vā) — in heaven, in the vault of the sky, on earth or belowस्वर्ग में, गगनतल में, भूतल में या तल मेंपाताले वानले वा (pātāle vānale vā) — in the netherworld or in fireपाताल में या अग्नि मेंसलिलपवनयोर्यत्र कुत्र स्थिता वा (salilapavanayoryatra kutra sthitā vā) — in water or wind, wherever they abideजल या वायु में, जहाँ कहीं स्थित होंक्षेत्रे पीठोपपीठादिषु च कृतपदा (kṣetre pīṭhopapīṭhādiṣu ca kṛtapadā) — who have set foot in the sacred fields, the pīṭhas, upapīṭhas and the restक्षेत्र, पीठ, उपपीठ आदि में जिन्होंने पद रखा हैधूपदीपादिकेन (dhūpadīpādikena) — with incense, lamps and the restधूप, दीप आदि सेप्रीता देव्यः सदा नः (prītā devyaḥ sadā naḥ) — may the goddesses, pleased, everप्रसन्न देवियाँ सदा हमारीशुभबलिविधिना पान्तु वीरेन्द्रवन्द्याः (śubhabalividhinā pāntu vīrendravandyāḥ) — protect us by this auspicious bali rite — they who are revered by the chief heroesइस शुभ बलि-विधि से रक्षा करें — वीरेन्द्रों से वन्दित
४५ ब्रह्मा श्रीः शेषदुर्गागुहवटुकगणा भैरवाः क्षेत्रपाद्या वेतालादित्यरुद्रग्रहवसुमनुसिद्धाप्सरोगुह्यकाद्याः । भूता गन्धर्वविद्याधरऋषिपितृयक्षासुराः किन्नराद्या योगीशाश्चारणाः किम्पुरुषमुनिवराश्चक्रगाः पान्तु सर्वे ॥ ४५॥
brahmā śrīḥ śeṣadurgāguhavaṭukagaṇā bhairavāḥ kṣetrapādyā | vetālādityarudragrahavasumanusiddhāpsaroguhyakādyāḥ | bhūtā gandharvavidyādharaṛṣipitṛyakṣāsurāḥ kinnarādyā | yogīśāścāraṇāḥ kimpuruṣamunivarāścakragāḥ pāntu sarve ||
"ब्रह्मा, श्री, शेष, दुर्गा, गुह, वटुक और गण, भैरव, क्षेत्रपाल आदि, वेताल, आदित्य, रुद्र, ग्रह, वसु, मनु, सिद्ध, अप्सरा, गुह्यक आदि, भूत, गन्धर्व, विद्याधर, ऋषि, पितर, यक्ष, असुर, किन्नर आदि, योगीश्वर, चारण, किम्पुरुष और मुनिवर — चक्र में स्थित ये सब रक्षा करें।"
"Brahmā, Śrī, Śeṣa, Durgā, Guha, Vaṭuka and the gaṇas, the Bhairavas, the Kṣetrapālas and the rest, Vetālas, Ādityas, Rudras, planets, Vasus, Manus, Siddhas, Apsarases, Guhyakas and the rest, Bhūtas, Gandharvas, Vidyādharas, ṛṣis, fathers, Yakṣas, Asuras, Kinnaras and the rest, lords of yoga, Cāraṇas, Kimpuruṣas and great sages — may all who stand in the cakra protect."
ब्रह्मा श्रीः शेषदुर्गागुहवटुकगणा (brahmā śrīḥ śeṣadurgāguhavaṭukagaṇā) — Brahmā, Śrī, Śeṣa, Durgā, Guha, Vaṭuka and the gaṇasब्रह्मा, श्री, शेष, दुर्गा, गुह, वटुक, गणभैरवाः क्षेत्रपाद्या (bhairavāḥ kṣetrapādyā) — the Bhairavas, the Kṣetrapālas and the restभैरव, क्षेत्रपाल आदिवेतालादित्यरुद्रग्रहवसुमनुसिद्धाप्सरोगुह्यकाद्याः (vetālādityarudragrahavasumanusiddhāpsaroguhyakādyāḥ) — Vetālas, Ādityas, Rudras, planets, Vasus, Manus, Siddhas, Apsarases, Guhyakas and the restवेताल, आदित्य, रुद्र, ग्रह, वसु, मनु, सिद्ध, अप्सरा, गुह्यक आदिभूता गन्धर्वविद्याधरऋषिपितृयक्षासुराः किन्नराद्या (bhūtā gandharvavidyādharaṛṣipitṛyakṣāsurāḥ kinnarādyā) — Bhūtas, Gandharvas, Vidyādharas, ṛṣis, fathers, Yakṣas, Asuras, Kinnaras and the restभूत, गन्धर्व, विद्याधर, ऋषि, पितर, यक्ष, असुर, किन्नर आदियोगीशाश्चारणाः किम्पुरुषमुनिवराश्चक्रगाः पान्तु सर्वे (yogīśāścāraṇāḥ kimpuruṣamunivarāścakragāḥ pāntu sarve) — lords of yoga, Cāraṇas, Kimpuruṣas and great sages — may all who stand in the cakra protectयोगीश, चारण, किम्पुरुष, मुनिवर — चक्र में स्थित सब रक्षा करें
४६ देहस्थाखिलदेवता गजमुखाः क्षेत्राधिपा भैरवा योगिन्यो वटुकाश्च यक्षपितरो भूताः पिशाचा ग्रहाः । अन्ये भूचरखेचरा दिशिचरा वेतालकाश्चेटका- स्तृप्यन्तां कुलपुत्रकस्य पिबतः पानं सदीपञ्चरुम् ॥ ४६॥
dehasthākhiladevatā gajamukhāḥ kṣetrādhipā bhairavā | yoginyo vaṭukāśca yakṣapitaro bhūtāḥ piśācā grahāḥ | anye bhūcarakhecarā diśicarā vetālakāśceṭakā- | stṛpyantāṃ kulaputrakasya pibataḥ pānaṃ sadīpañcarum ||
"देह में स्थित समस्त देवता, गजमुख, क्षेत्राधिप, भैरव, योगिनियाँ, वटुक, यक्ष, पितर, भूत, पिशाच, ग्रह, और अन्य भूचर, खेचर, दिशाचर, वेताल और चेटक — कुलपुत्र के दीप और चरु सहित पान करने पर ये तृप्त हों।"
"All the deities dwelling in the body, the elephant-faced ones, the lords of the field, the Bhairavas, the Yoginīs, the Vaṭukas, the Yakṣas and fathers, Bhūtas, Piśācas and planets, and the others that move on earth, in the sky and in the quarters, the Vetālas and Ceṭakas — may they be satisfied as the son of the Kula drinks, with the lamp and the oblation."
देहस्थाखिलदेवता गजमुखाः (dehasthākhiladevatā gajamukhāḥ) — all the deities dwelling in the body, the elephant-faced onesदेह में स्थित समस्त देवता, गजमुखक्षेत्राधिपा भैरवा (kṣetrādhipā bhairavā) — the lords of the field, the Bhairavasक्षेत्राधिप, भैरवयोगिन्यो वटुकाश्च यक्षपितरो (yoginyo vaṭukāśca yakṣapitaro) — the Yoginīs, the Vaṭukas, the Yakṣas and fathersयोगिनियाँ, वटुक, यक्ष, पितरभूताः पिशाचा ग्रहाः (bhūtāḥ piśācā grahāḥ) — Bhūtas, Piśācas, planetsभूत, पिशाच, ग्रहअन्ये भूचरखेचरा दिशिचरा (anye bhūcarakhecarā diśicarā) — others that move on earth, in the sky and in the quartersअन्य भूचर, खेचर, दिशाचरवेतालकाश्चेटकाः (vetālakāśceṭakāḥ) — Vetālas and Ceṭakasवेताल और चेटकतृप्यन्तां कुलपुत्रकस्य पिबतः (tṛpyantāṃ kulaputrakasya pibataḥ) — may they be satisfied as the son of the Kula drinksतृप्त हों, कुलपुत्र के पीते हुएपानं सदीपञ्चरुम् (pānaṃ sadīpañcarum) — the drink with the lamp and the oblationदीप और चरु सहित पान
४७ सत्यञ्चेद् गुरुवाक्यमेव पितरो देवाश्च चेद् योगिनी प्रीता चेत् परदेवता यदि भवेद्वेदाः प्रमाणं हि चेत् । शाक्तेयं यदि दर्शनं भवति चेदाज्ञाप्यमोघापि चेत् सत्यञ्चापि च कौलधर्मपरमं स्यान्मे जयः सर्वदा ॥ ४७॥
satyañced guruvākyameva pitaro devāśca ced yoginī | prītā cet paradevatā yadi bhavedvedāḥ pramāṇaṃ hi cet | śākteyaṃ yadi darśanaṃ bhavati cedājñāpyamoghāpi cet | satyañcāpi ca kauladharmaparamaṃ syānme jayaḥ sarvadā ||
"यदि गुरु का वचन ही सत्य है, यदि पितर और देवता हैं, यदि योगिनी प्रसन्न है, यदि परदेवता है, यदि वेद प्रमाण हैं, यदि शाक्त दर्शन सत्य है और आज्ञा अमोघ है, और यदि कौलधर्म सत्य और परम है — तो मेरी सदा जय हो।"
"If the guru's word alone is true, if the fathers and the gods exist, if the Yoginī is pleased, if the supreme deity exists, if the Vedas are authority, if the Śākta view is real and the command is indeed unfailing, and if the Kaula dharma is true and supreme — may victory be mine always."
सत्यञ्चेद् गुरुवाक्यमेव (satyañced guruvākyameva) — if the guru's word alone is trueयदि गुरु का वाक्य ही सत्य हैपितरो देवाश्च चेद् (pitaro devāśca ced) — if the fathers and the gods areयदि पितर और देव हैंयोगिनी प्रीता चेत् (yoginī prītā cet) — if the Yoginī is pleasedयदि योगिनी प्रसन्न हैपरदेवता यदि भवेद् (paradevatā yadi bhaved) — if the supreme deity existsयदि परदेवता हैवेदाः प्रमाणं हि चेत् (vedāḥ pramāṇaṃ hi cet) — if the Vedas are authorityयदि वेद प्रमाण हैंशाक्तेयं यदि दर्शनं भवति (śākteyaṃ yadi darśanaṃ bhavati) — if the Śākta view is realयदि शाक्त दर्शन सत्य हैचेदाज्ञाप्यमोघापि चेत् (cedājñāpyamoghāpi cet) — and if the command is indeed unfailingऔर यदि आज्ञा अमोघ हैसत्यञ्चापि च कौलधर्मपरमं (satyañcāpi ca kauladharmaparamaṃ) — and if the Kaula dharma is true and supremeऔर यदि कौलधर्म सत्य और परम हैस्यान्मे जयः सर्वदा (syānme jayaḥ sarvadā) — may victory be mine alwaysतो मेरी जय सदा हो
४८ नन्दन्तु साधकाः सर्वे नश्यन्तु कुलदूषकाः । अन्तःस्था शाम्भवी मेऽस्तु प्रसन्नोऽस्तु गुरुः सदा ॥ ४८॥
nandantu sādhakāḥ sarve naśyantu kuladūṣakāḥ | antaḥsthā śāmbhavī me'stu prasanno'stu guruḥ sadā ||
"सब साधक आनन्दित हों; कुल के दूषक नष्ट हों; शाम्भवी (अवस्था) मेरे भीतर स्थित हो; गुरु सदा प्रसन्न रहें।"
"May all the sādhakas rejoice; may the defilers of the Kula perish; may the Śāmbhavī state abide within me; may the guru be ever gracious."
नन्दन्तु साधकाः सर्वे (nandantu sādhakāḥ sarve) — may all the sādhakas rejoiceसब साधक आनन्दित होंनश्यन्तु कुलदूषकाः (naśyantu kuladūṣakāḥ) — may the defilers of the Kula perishकुल-दूषक नष्ट होंअन्तःस्था शाम्भवी मेऽस्तु (antaḥsthā śāmbhavī me'stu) — may the Śāmbhavī (state) abide within meशाम्भवी (अवस्था) मेरे भीतर होप्रसन्नोऽस्तु गुरुः सदा (prasanno'stu guruḥ sadā) — may the guru be ever graciousगुरु सदा प्रसन्न हों
४९ यद्येषा भैरवी देवी यदि भैरवशासनम् । यद्येष कुलधर्मः स्यात्तदा नश्यन्तु दूषकाः ॥ ४९॥
yadyeṣā bhairavī devī yadi bhairavaśāsanam | yadyeṣa kuladharmaḥ syāttadā naśyantu dūṣakāḥ ||
"यदि यह भैरवी देवी है, यदि यह भैरव का शासन है, यदि यह कुलधर्म है — तो दूषक नष्ट हों।"
"If this is the goddess Bhairavī, if this is the teaching of Bhairava, if this is the Kula dharma — then may the defilers perish."
यद्येषा भैरवी देवी (yadyeṣā bhairavī devī) — if this is the goddess Bhairavīयदि यह भैरवी देवी हैयदि भैरवशासनम् (yadi bhairavaśāsanam) — if this is the teaching of Bhairavaयदि यह भैरव का शासन हैयद्येष कुलधर्मः स्यात् (yadyeṣa kuladharmaḥ syāt) — if this is the Kula dharmaयदि यह कुलधर्म हैतदा नश्यन्तु दूषकाः (tadā naśyantu dūṣakāḥ) — then may the defilers perishतो दूषक नष्ट हों
५० यासामाज्ञाप्रभावेण स्थापितं भुवनत्रयम् । नमस्ताभ्यः समस्ताभ्यो योगिनीभ्यो निरन्तरम् ॥ ५०॥
yāsāmājñāprabhāveṇa sthāpitaṃ bhuvanatrayam | namastābhyaḥ samastābhyo yoginībhyo nirantaram ||
"जिनकी आज्ञा के प्रभाव से त्रिभुवन स्थापित है, उन सब योगिनियों को निरन्तर नमस्कार।"
"Homage unceasingly to all the Yoginīs, by the power of whose command the three worlds are established."
यासामाज्ञाप्रभावेण (yāsāmājñāprabhāveṇa) — by the power of whose commandजिनकी आज्ञा के प्रभाव सेस्थापितं भुवनत्रयम् (sthāpitaṃ bhuvanatrayam) — the three worlds are establishedतीनों भुवन स्थापित हैंनमस्ताभ्यः समस्ताभ्यो (namastābhyaḥ samastābhyo) — homage to all of themउन सबको नमस्कारयोगिनीभ्यो निरन्तरम् (yoginībhyo nirantaram) — to the Yoginīs, unceasinglyयोगिनियों को, निरन्तर
५१ पिबन्तु मातरः सर्वाः पिबन्तु कुलसत्तमाः । पिबन्तु भैरवाः सर्वे मम देहे व्यवस्थिताः ॥ ५१॥
pibantu mātaraḥ sarvāḥ pibantu kulasattamāḥ | pibantu bhairavāḥ sarve mama dehe vyavasthitāḥ ||
"सब माताएँ पियें, कुल-श्रेष्ठ पियें, सब भैरव पियें — जो मेरे देह में स्थित हैं।"
"May all the Mothers drink, may the best of the Kula drink, may all the Bhairavas drink — they who are established in my body."
पिबन्तु मातरः सर्वाः (pibantu mātaraḥ sarvāḥ) — may all the Mothers drinkसब मातृकाएँ पिएँपिबन्तु कुलसत्तमाः (pibantu kulasattamāḥ) — may the best of the Kula drinkकुल के श्रेष्ठ पिएँपिबन्तु भैरवाः सर्वे (pibantu bhairavāḥ sarve) — may all the Bhairavas drinkसब भैरव पिएँमम देहे व्यवस्थिताः (mama dehe vyavasthitāḥ) — who are established in my bodyजो मेरे देह में स्थित हैं
५२ तृप्यन्तु मातरः सर्वाः समुद्राः सगणाधिपाः । योगिन्यः क्षेत्रपालाश्च मम देहे व्यवस्थिताः ॥ ५२॥
tṛpyantu mātaraḥ sarvāḥ samudrāḥ sagaṇādhipāḥ | yoginyaḥ kṣetrapālāśca mama dehe vyavasthitāḥ ||
"सब माताएँ तृप्त हों, समुद्र, गणाधिप सहित, योगिनियाँ और क्षेत्रपाल — जो मेरे देह में स्थित हैं।"
"May all the Mothers be satisfied, the oceans with the lords of the gaṇas, the Yoginīs and the Kṣetrapālas — established in my body."
तृप्यन्तु मातरः सर्वाः (tṛpyantu mātaraḥ sarvāḥ) — may all the Mothers be satisfiedसब मातृकाएँ तृप्त होंसमुद्राः सगणाधिपाः (samudrāḥ sagaṇādhipāḥ) — the oceans, with the lords of the gaṇasसमुद्र, गणाधिपों सहितयोगिन्यः क्षेत्रपालाश्च (yoginyaḥ kṣetrapālāśca) — the Yoginīs and the Kṣetrapālasयोगिनियाँ और क्षेत्रपालमम देहे व्यवस्थिताः (mama dehe vyavasthitāḥ) — established in my bodyमेरे देह में स्थित
५३ शिवाद्यवनिपर्यन्तं ब्रह्मादिस्तम्बसंयुतम् । कालाग्न्यादिशिवान्तञ्च जगद् यज्ञेन तृप्यतु ॥ ५३॥
śivādyavaniparyantaṃ brahmādistambasaṃyutam | kālāgnyādiśivāntañca jagad yajñena tṛpyatu ||
"शिव से पृथ्वी तक, ब्रह्मा से तृण तक, कालाग्नि से शिव तक — यह जगत् इस यज्ञ से तृप्त हो।"
"From Śiva down to the earth, from Brahmā down to a tuft of grass, from the fire of time up to Śiva — may the universe be satisfied by this sacrifice."
शिवाद्यवनिपर्यन्तं (śivādyavaniparyantaṃ) — from Śiva down to the earthशिव से पृथ्वी तकब्रह्मादिस्तम्बसंयुतम् (brahmādistambasaṃyutam) — from Brahmā down to a tuft of grassब्रह्मा से तिनके तककालाग्न्यादिशिवान्तञ्च (kālāgnyādiśivāntañca) — from the fire of time up to Śivaकालाग्नि से शिव तकजगद् यज्ञेन तृप्यतु (jagad yajñena tṛpyatu) — may the universe be satisfied by this sacrificeजगत् इस यज्ञ से तृप्त हो
५४ द्वारस्था मणिमण्डपस्य परितः श्रीनन्दने कानने शून्यागारविहारकन्दरमठे व्योम्नि श्मशाने स्थिताः । कूपस्थानगताश्चतुष्पथगताः सन्देशसंस्थाश्च ये पङ्कार्थावहकेतुमानकुसुमात् गृह्णन्तु ते पान्तु च ॥ ५४॥
dvārasthā maṇimaṇḍapasya paritaḥ śrīnandane kānane | śūnyāgāravihārakandaramaṭhe vyomni śmaśāne sthitāḥ | kūpasthānagatāścatuṣpathagatāḥ sandeśasaṃsthāśca ye | paṅkārthāvahaketumānakusumāt gṛhṇantu te pāntu ca ||
"मणिमण्डप के द्वारों और चारों ओर, श्रीनन्दन वन में, शून्य घरों, विहारों, कन्दराओं और मठों में, आकाश में और श्मशान में स्थित, कूप-स्थानों और चौराहों पर, और सीमाओं पर स्थित जो हैं — वे इस (बलि) को ग्रहण करें और रक्षा करें।"
"Those at the doors and all around the jewelled pavilion, in the blessed Nandana grove, in empty houses, monasteries, caves and hermitages, in the sky and in the cremation ground, at wells and at crossroads, and those who stand at the boundaries — may they accept this offering and protect."
द्वारस्था मणिमण्डपस्य परितः (dvārasthā maṇimaṇḍapasya paritaḥ) — those at the doors and around the jewelled pavilionमणिमण्डप के द्वार पर और चारों ओर स्थितश्रीनन्दने कानने (śrīnandane kānane) — in the blessed Nandana groveश्रीनन्दन वन मेंशून्यागारविहारकन्दरमठे (śūnyāgāravihārakandaramaṭhe) — in empty houses, monasteries, caves and hermitagesशून्य घर, विहार, कन्दरा, मठ मेंव्योम्नि श्मशाने स्थिताः (vyomni śmaśāne sthitāḥ) — in the sky and in the cremation groundआकाश और श्मशान में स्थितकूपस्थानगताश्चतुष्पथगताः (kūpasthānagatāścatuṣpathagatāḥ) — those at wells and at crossroadsकूप-स्थानों में, चौराहों परसन्देशसंस्थाश्च ये (sandeśasaṃsthāśca ye) — and those who stand at the boundariesऔर जो सीमाओं पर स्थित हैंपङ्कार्थावहकेतुमानकुसुमात् (paṅkārthāvahaketumānakusumāt) — from the flowers … (obscure)पुष्पों से … (अस्पष्ट)गृह्णन्तु ते पान्तु च (gṛhṇantu te pāntu ca) — may they accept and protectवे ग्रहण करें और रक्षा करें
५५ पठित्वाभ्यर्चनापात्रं समुद्धृत्य गुरुः प्रिये । ततो दद्यात् स्वशिष्याय प्रसादं कुलनायिके ॥ ५५॥
paṭhitvābhyarcanāpātraṃ samuddhṛtya guruḥ priye | tato dadyāt svaśiṣyāya prasādaṃ kulanāyike ||
इसे पढ़कर गुरु पूजा-पात्र को उठाकर, हे प्रिये! फिर अपने शिष्य को प्रसाद रूप में दे, हे कुलनायिके!
Having recited this, the guru should raise the vessel of worship, O beloved, and then give it to his disciple as grace, O mistress of the Kula.
पठित्वाभ्यर्चनापात्रं (paṭhitvābhyarcanāpātraṃ) — having recited, the vessel of worshipपढ़कर, अर्चना का पात्रसमुद्धृत्य गुरुः प्रिये (samuddhṛtya guruḥ priye) — having raised, the guru, O belovedउठाकर गुरु, हे प्रियेततो दद्यात् स्वशिष्याय (tato dadyāt svaśiṣyāya) — should then give to his discipleफिर अपने शिष्य को देप्रसादं कुलनायिके (prasādaṃ kulanāyike) — as grace, O mistress of the Kulaप्रसाद रूप में, हे कुलनायिके
५६ स्वाभीष्टचेष्टाचरणं प्रौढान्तः परिकीर्तितः । प्रौढान्तोल्लासिताद्देवि मुदिते योगिमण्डले । योगिनीमण्डले चैव क्रमादानन्दमुच्यते ॥ ५६॥
svābhīṣṭaceṣṭācaraṇaṃ prauḍhāntaḥ parikīrtitaḥ | prauḍhāntollāsitāddevi mudite yogimaṇḍale | yoginīmaṇḍale caiva kramādānandamucyate ||
अपनी इच्छानुसार चेष्टा करना प्रौढ़ान्त कहा गया है; प्रौढ़ान्त के उल्लास से, हे देवि! जब योगि-मण्डल और योगिनी-मण्डल मुदित हो, तो क्रम से उसे आनन्द कहा जाता है।
Acting according to one's own desire is proclaimed the prauḍhānta (end of prauḍha); when, from exhilaration in the prauḍhānta, O Devī, the circle of yogins and the circle of yoginīs is glad, in due course it is called ānanda.
स्वाभीष्टचेष्टाचरणं (svābhīṣṭaceṣṭācaraṇaṃ) — acting according to one's own desireअपनी इच्छा के अनुसार चेष्टाप्रौढान्तः परिकीर्तितः (prauḍhāntaḥ parikīrtitaḥ) — is proclaimed the prauḍhāntaप्रौढ़ान्त कहा गया हैप्रौढान्तोल्लासिताद्देवि (prauḍhāntollāsitāddevi) — from being exhilarated in the prauḍhānta, O Devīप्रौढ़ान्त में उल्लसित होने से, हे देविमुदिते योगिमण्डले (mudite yogimaṇḍale) — when the circle of yogins is gladयोगि-मण्डल के मुदित होने परयोगिनीमण्डले चैव (yoginīmaṇḍale caiva) — and the circle of yoginīsऔर योगिनी-मण्डल केक्रमादानन्दमुच्यते (kramādānandamucyate) — in due course, it is called ānandaक्रम से आनन्द कहलाता है
५७ तदारूढेषु वीरेषु कार्याकार्यं न विद्यते । इच्छैव शास्त्रसम्पत्तिरित्याज्ञा परमेश्वरि ॥ ५७॥
tadārūḍheṣu vīreṣu kāryākāryaṃ na vidyate | icchaiva śāstrasampattirityājñā parameśvari ||
उस अवस्था में आरूढ़ वीरों के लिए कार्य-अकार्य नहीं होता; इच्छा ही शास्त्र की सम्पत्ति है — यह आज्ञा है, हे परमेश्वरि!
For heroes who have ascended to that state there is no "to be done" or "not to be done"; will itself is the fulfilment of the śāstra — this is the command, O supreme Goddess.
तदारूढेषु वीरेषु (tadārūḍheṣu vīreṣu) — for heroes who have ascended to thatउसमें आरूढ़ वीरों के लिएकार्याकार्यं न विद्यते (kāryākāryaṃ na vidyate) — there is no "to be done" or "not to be done"कार्य-अकार्य नहीं हैइच्छैव शास्त्रसम्पत्तिः (icchaiva śāstrasampattiḥ) — will itself is the fulfilment of the śāstraइच्छा ही शास्त्र की सम्पत्ति हैइत्याज्ञा परमेश्वरि (ityājñā parameśvari) — this is the command, O supreme Goddessयह आज्ञा है, हे परमेश्वरि
५८ तत्र यद् यत् कृतं कर्म शुभं वा यदि वाऽशुभम् । तत्सर्वं देवताप्रीत्यै जायते सुरसुन्दरि ॥ ५८॥
tatra yad yat kṛtaṃ karma śubhaṃ vā yadi vā'śubham | tatsarvaṃ devatāprītyai jāyate surasundari ||
वहाँ जो-जो कर्म किया जाये, शुभ या अशुभ, वह सब देवता की प्रसन्नता के लिए हो जाता है, हे सुरसुन्दरि!
There, whatever deed is done, good or bad, all of it comes to be for the pleasure of the deity, O beauty among the gods.
तत्र यद् यत् कृतं कर्म (tatra yad yat kṛtaṃ karma) — there, whatever deed is doneवहाँ जो-जो कर्म किया गयाशुभं वा यदि वाऽशुभम् (śubhaṃ vā yadi vā'śubham) — good or badशुभ या अशुभतत्सर्वं देवताप्रीत्यै (tatsarvaṃ devatāprītyai) — all that is for the pleasure of the deityवह सब देवता की प्रीति के लिएजायते सुरसुन्दरि (jāyate surasundari) — it comes to be, O beauty among the godsहो जाता है, हे सुरसुन्दरि
५९ जल्पो जपफलं तन्द्रा समाधिरभिजायते । विक्रिया पूजनं देवि उदितं भैरवीबलिः ॥ ५९॥
jalpo japaphalaṃ tandrā samādhirabhijāyate | vikriyā pūjanaṃ devi uditaṃ bhairavībaliḥ ||
बकवाद जप का फल है, तन्द्रा समाधि हो जाती है, विकार पूजन है, हे देवि! और वमन भैरवी को बलि है;
Chatter has the fruit of japa, drowsiness becomes samādhi, agitation is worship, O Devī, and vomiting is the bali to Bhairavī;
जल्पो जपफलं (jalpo japaphalaṃ) — chatter has the fruit of japaजल्प (बकवास) जप का फल हैतन्द्रा समाधिरभिजायते (tandrā samādhirabhijāyate) — drowsiness becomes samādhiतन्द्रा समाधि हो जाती हैविक्रिया पूजनं देवि (vikriyā pūjanaṃ devi) — agitation is worship, O Devīविकार पूजन है, हे देविउदितं भैरवीबलिः (uditaṃ bhairavībaliḥ) — vomiting is the bali to Bhairavīवमन भैरवी-बलि है
६० मुक्तिः स्याच्छक्तिसंयोगः स्तोत्रं तत्कालभाषितम् । न्यासोऽवयवसंस्पर्शो भोजनं हवनक्रिया ॥ ६०॥
muktiḥ syācchaktisaṃyogaḥ stotraṃ tatkālabhāṣitam | nyāso'vayavasaṃsparśo bhojanaṃ havanakriyā ||
शक्ति-संयोग मुक्ति है, उस समय का भाषण स्तोत्र है, अंगों का स्पर्श न्यास है, भोजन हवन-क्रिया है;
union with the Śakti is liberation, what is spoken at that time is a hymn, touching the limbs is nyāsa, and eating is the rite of oblation;
मुक्तिः स्याच्छक्तिसंयोगः (muktiḥ syācchaktisaṃyogaḥ) — union with the Śakti is liberationशक्ति-संयोग मुक्ति हैस्तोत्रं तत्कालभाषितम् (stotraṃ tatkālabhāṣitam) — what is spoken at that time is a hymnउस समय बोला गया स्तोत्र हैन्यासोऽवयवसंस्पर्शो (nyāso'vayavasaṃsparśo) — touching the limbs is nyāsaअंगों का स्पर्श न्यास हैभोजनं हवनक्रिया (bhojanaṃ havanakriyā) — eating is the rite of oblationभोजन हवन-क्रिया है
६१ वीक्षणं ध्यानमीशानि शयनं वन्दनं भवेत् । तदुल्लासे कृता नाना या चेष्टा सा च सत्क्रिया । कार्याकार्यविचारन्तु यः करोति स पातकी ॥ ६१॥
vīkṣaṇaṃ dhyānamīśāni śayanaṃ vandanaṃ bhavet | tadullāse kṛtā nānā yā ceṣṭā sā ca satkriyā | kāryākāryavicārantu yaḥ karoti sa pātakī ||
देखना ध्यान है, हे ईशानि! लेटना वन्दन है। उस उल्लास में की गयी नाना चेष्टाएँ सत्क्रिया हैं; पर जो कार्य-अकार्य का विचार करता है वह पातकी है।
gazing is meditation, O Goddess, lying down is prostration. In that ullāsa the various acts that are done are all righteous action; but one who weighs "to be done" against "not to be done" is a sinner.
वीक्षणं ध्यानमीशानि (vīkṣaṇaṃ dhyānamīśāni) — gazing is meditation, O Goddessवीक्षण ध्यान है, हे ईशानिशयनं वन्दनं भवेत् (śayanaṃ vandanaṃ bhavet) — lying down is prostrationशयन वन्दन हैतदुल्लासे कृता नाना (tadullāse kṛtā nānā) — in that ullāsa the variousउस उल्लास में की गई नानाया चेष्टा सा च सत्क्रिया (yā ceṣṭā sā ca satkriyā) — acts that are done are all righteous actionजो चेष्टा है वह सत्क्रिया हैकार्याकार्यविचारन्तु (kāryākāryavicārantu) — but the weighing of "to be done" and "not to be done"पर कार्य-अकार्य का विचारयः करोति स पातकी (yaḥ karoti sa pātakī) — one who makes it is a sinnerजो करता है वह पातकी है
६२ एतच्चक्रगता वीरा विज्ञेयाः परयोगिनः । येनाप्नुवन्ति मनुजाः साक्षाद्भैरवरूपताम् ॥ ६२॥
etaccakragatā vīrā vijñeyāḥ parayoginaḥ | yenāpnuvanti manujāḥ sākṣādbhairavarūpatām ||
इस चक्र में स्थित वीर परम योगी जानने चाहिए; जिससे मनुष्य साक्षात् भैरव-रूपता को प्राप्त होते हैं।
The heroes in this cakra are to be known as supreme yogins; by this men attain the very form of Bhairava.
एतच्चक्रगता वीरा (etaccakragatā vīrā) — the heroes in this cakraइस चक्र में स्थित वीरविज्ञेयाः परयोगिनः (vijñeyāḥ parayoginaḥ) — are to be known as supreme yoginsपरयोगी जानने चाहिएयेनाप्नुवन्ति मनुजाः (yenāpnuvanti manujāḥ) — by which men attainजिससे मनुष्य पाते हैंसाक्षाद्भैरवरूपताम् (sākṣādbhairavarūpatām) — the very form of Bhairavaसाक्षात् भैरव-रूपता
६३ सम्मोदः परमानन्दः पतनं ज्ञानवर्द्धनम् । वेणुवीणादिवाद्यञ्च कवितारचनादिकम् ॥ ६३॥
sammodaḥ paramānandaḥ patanaṃ jñānavarddhanam | veṇuvīṇādivādyañca kavitāracanādikam ||
सम्मोद परमानन्द है, गिरना ज्ञान की वृद्धि है; वेणु, वीणा आदि बजाना, कविता रचना आदि,
Gladness is supreme bliss, falling is the increase of knowledge; playing flute, vīṇā and the like, composing poetry and the like,
सम्मोदः परमानन्दः (sammodaḥ paramānandaḥ) — gladness is supreme blissसम्मोद (हर्ष) परमानन्द हैपतनं ज्ञानवर्द्धनम् (patanaṃ jñānavarddhanam) — falling is the increase of knowledgeपतन ज्ञान की वृद्धि हैवेणुवीणादिवाद्यञ्च (veṇuvīṇādivādyañca) — playing flute, vīṇā and the likeवेणु, वीणा आदि का वादनकवितारचनादिकम् (kavitāracanādikam) — composing poetry and the likeकविता-रचना आदि
६४ रोदनं भाषणं पातः समुत्थानं विजृम्भनम् । गमनं विक्रिया देवि योग इत्यभिधीयते ॥ ६४॥
rodanaṃ bhāṣaṇaṃ pātaḥ samutthānaṃ vijṛmbhanam | gamanaṃ vikriyā devi yoga ityabhidhīyate ||
रोना, बोलना, गिरना, उठना, जम्हाई लेना, चलना, विकार, हे देवि! — यह सब योग कहलाता है।
weeping, talking, falling, rising up, yawning, walking about, agitation, O Devī — all this is called yoga.
रोदनं भाषणं पातः (rodanaṃ bhāṣaṇaṃ pātaḥ) — weeping, talking, fallingरोना, बोलना, गिरनासमुत्थानं विजृम्भनम् (samutthānaṃ vijṛmbhanam) — rising up, yawningउठना, जँभाई लेनागमनं विक्रिया देवि (gamanaṃ vikriyā devi) — walking about, agitation, O Devīचलना, विकार, हे देवियोग इत्यभिधीयते (yoga ityabhidhīyate) — all this is called yogaयोग कहा जाता है
६५ चक्रेऽस्मिन् योगिनो वीरा योगिन्यो मदमन्थराः । समाचरन्ति देवेशि यथोल्लासं मनोगतम् ॥ ६५॥
cakre'smin yogino vīrā yoginyo madamantharāḥ | samācaranti deveśi yathollāsaṃ manogatam ||
इस चक्र में योगी, वीर और मद से मन्थर योगिनियाँ, हे देवेशि! अपने मन के उल्लास के अनुसार आचरण करते हैं।
In this cakra the yogins, the heroes and the yoginīs, languid with intoxication, behave, O queen of the gods, according to the exhilaration in their minds.
चक्रेऽस्मिन् योगिनो वीरा (cakre'smin yogino vīrā) — in this cakra the yogins, the heroesइस चक्र में योगी, वीरयोगिन्यो मदमन्थराः (yoginyo madamantharāḥ) — and the yoginīs, languid with intoxicationयोगिनियाँ, मद से मन्थरसमाचरन्ति देवेशि (samācaranti deveśi) — behave, O queen of godsआचरण करते हैं, हे देवेशियथोल्लासं मनोगतम् (yathollāsaṃ manogatam) — according to the exhilaration that is in their mindsमन में जैसा उल्लास हो
६६ शनैः पृच्छन्ति पार्श्वस्थान् विस्मृत्यात्मविवक्षितम् । निधाय वदने पात्रं निर्विण्णा निवसन्ति च ॥ ६६॥
śanaiḥ pṛcchanti pārśvasthān vismṛtyātmavivakṣitam | nidhāya vadane pātraṃ nirviṇṇā nivasanti ca ||
वे धीरे से पास बैठे लोगों से पूछते हैं, अपनी कही जाने वाली बात भूलकर; पात्र को मुख पर रखे हुए निर्विण्ण (शिथिल) बैठे रहते हैं।
They softly ask those beside them, having forgotten what they themselves meant to say; holding the vessel at the mouth, they remain listless.
शनैः पृच्छन्ति पार्श्वस्थान् (śanaiḥ pṛcchanti pārśvasthān) — they softly ask those beside themधीरे पास वालों से पूछते हैंविस्मृत्यात्मविवक्षितम् (vismṛtyātmavivakṣitam) — having forgotten what they meant to sayअपना कहना भूलकरनिधाय वदने पात्रं (nidhāya vadane pātraṃ) — holding the vessel at the mouthमुख पर पात्र रखकरनिर्विण्णा निवसन्ति च (nirviṇṇā nivasanti ca) — they remain, listlessउदासीन बैठे रहते हैं
६७ मत्ता स्वपुरुषं मत्वा कान्तान्यमवलम्बते । तथैव पुरुषश्चापि प्रौढान्तोल्लाससंयुतः ॥ ६७॥
mattā svapuruṣaṃ matvā kāntānyamavalambate | tathaiva puruṣaścāpi prauḍhāntollāsasaṃyutaḥ ||
मत्त स्त्री अपना पुरुष समझकर दूसरे कान्त का आलिंगन करती है; और वैसे ही पुरुष भी, प्रौढ़ान्त उल्लास से युक्त,
The intoxicated woman, taking him for her own man, clings to another lover; and likewise the man too, filled with the exhilaration of prauḍhānta,
मत्ता स्वपुरुषं मत्वा (mattā svapuruṣaṃ matvā) — the intoxicated woman, taking him for her own manमत्त स्त्री अपना पुरुष समझकरकान्तान्यमवलम्बते (kāntānyamavalambate) — clings to another loverअन्य कान्त का आलिंगन करती हैतथैव पुरुषश्चापि (tathaiva puruṣaścāpi) — and likewise the man tooवैसे ही पुरुष भीप्रौढान्तोल्लाससंयुतः (prauḍhāntollāsasaṃyutaḥ) — filled with the exhilaration of prauḍhāntaप्रौढ़ान्त उल्लास से युक्त
६८ पुरुषः पुरुषं मोहादालिङ्गत्यनाङ्गनाम् । पृच्छति स्वपतिं मुग्धा कस्त्वं काहम् इमे च के ॥ ६८॥
puruṣaḥ puruṣaṃ mohādāliṅgatyanāṅganām | pṛcchati svapatiṃ mugdhā kastvaṃ kāham ime ca ke ||
पुरुष मोह से पुरुष को स्त्री समझकर आलिंगन करता है; मुग्ध स्त्री अपने पति से पूछती है: "तुम कौन हो? मैं कौन हूँ? और ये कौन हैं?"
a man through delusion embraces a man, thinking him a woman; the bewildered woman asks her own husband: "Who are you? Who am I? And who are these?"
पुरुषः पुरुषं मोहाद् (puruṣaḥ puruṣaṃ mohād) — a man, through delusion, a manपुरुष पुरुष को मोह सेआलिङ्गत्यनाङ्गनाम् (āliṅgatyanāṅganām) — embraces, thinking her a womanस्त्री समझकर आलिंगन करता हैपृच्छति स्वपतिं मुग्धा (pṛcchati svapatiṃ mugdhā) — the bewildered woman asks her own husbandमुग्ध स्त्री अपने पति से पूछती हैकस्त्वं काहम् इमे च के (kastvaṃ kāham ime ca ke) — "who are you, who am I, and who are these?""तू कौन, मैं कौन, और ये कौन?"
६९ किं कार्यं वयमायाताः किमर्थमिह संस्थिताः । उद्यानं किमिदं हन्त गृहं किं प्राङ्गणं किमु ॥ ६९॥
kiṃ kāryaṃ vayamāyātāḥ kimarthamiha saṃsthitāḥ | udyānaṃ kimidaṃ hanta gṛhaṃ kiṃ prāṅgaṇaṃ kimu ||
"हम किस काम से आये हैं? यहाँ क्यों बैठे हैं? अहो, यह उद्यान है, घर है, या आँगन है?"
"For what purpose have we come? Why are we sitting here? Ah, is this a garden, a house, or a courtyard?"
किं कार्यं वयमायाताः (kiṃ kāryaṃ vayamāyātāḥ) — "for what purpose have we come?""किस कार्य से हम आए?"किमर्थमिह संस्थिताः (kimarthamiha saṃsthitāḥ) — "why are we sitting here?""किसलिए यहाँ बैठे हैं?"उद्यानं किमिदं हन्त (udyānaṃ kimidaṃ hanta) — "ah, is this a garden?""अरे, क्या यह उद्यान है?"गृहं किं प्राङ्गणं किमु (gṛhaṃ kiṃ prāṅgaṇaṃ kimu) — "a house? or a courtyard?""घर है? या आँगन?"
७० मुखे आपूर्य मदिरां पाययन्ति स्त्रियः प्रियान् । उपदंशं मुखे क्षिप्त्वा निक्षिपन्ति प्रियानने ॥ ७०॥
mukhe āpūrya madirāṃ pāyayanti striyaḥ priyān | upadaṃśaṃ mukhe kṣiptvā nikṣipanti priyānane ||
मुख में मदिरा भरकर स्त्रियाँ प्रियों को पिलाती हैं; उपदंश (चाट) मुख में रखकर प्रिय के मुख में डालती हैं।
Filling their mouths with wine, the women make their lovers drink; putting a relish into their own mouths, they place it in the lover's mouth.
मुखे आपूर्य मदिरां (mukhe āpūrya madirāṃ) — filling their mouths with wineमुख में मदिरा भरकरपाययन्ति स्त्रियः प्रियान् (pāyayanti striyaḥ priyān) — the women make their lovers drinkस्त्रियाँ प्रियों को पिलाती हैंउपदंशं मुखे क्षिप्त्वा (upadaṃśaṃ mukhe kṣiptvā) — putting a relish into their mouthsउपदंश (चखना) मुख में डालकरनिक्षिपन्ति प्रियानने (nikṣipanti priyānane) — they place it in the lover's mouthप्रिय के मुख में रखती हैं
७१ गृह्णन्त्यन्योन्यपात्राणि व्यञ्जनानि च शाम्भवि । धृत्वा शिरसि नृत्यन्ति मद्यभाण्डानि योगिनः ॥ ७१॥
gṛhṇantyanyonyapātrāṇi vyañjanāni ca śāmbhavi | dhṛtvā śirasi nṛtyanti madyabhāṇḍāni yoginaḥ ||
वे एक-दूसरे के पात्र और व्यञ्जन ले लेते हैं, हे शाम्भवि! योगी मद्य के घड़े सिर पर रखकर नाचते हैं।
They take one another's vessels and dishes, O Śāmbhavī; the yogins dance holding the wine-jars on their heads.
गृह्णन्त्यन्योन्यपात्राणि (gṛhṇantyanyonyapātrāṇi) — they take one another's vesselsएक-दूसरे के पात्र लेते हैंव्यञ्जनानि च शाम्भवि (vyañjanāni ca śāmbhavi) — and dishes, O Śāmbhavīऔर व्यंजन, हे शाम्भविधृत्वा शिरसि नृत्यन्ति (dhṛtvā śirasi nṛtyanti) — holding on their heads, they danceसिर पर रखकर नाचते हैंमद्यभाण्डानि योगिनः (madyabhāṇḍāni yoginaḥ) — the wine-jars, the yoginsमद्य-भाण्ड, योगी
७२ अज्ञानकरतालान्तमस्पष्टाक्षरगीतकम् । प्रस्खलत्पदविन्यासं नृत्यन्ति कुलशक्तयः ॥ ७२॥
ajñānakaratālāntamaspaṣṭākṣaragītakam | praskhalatpadavinyāsaṃ nṛtyanti kulaśaktayaḥ ||
अनजाने ताली बजाते हुए, अस्पष्ट अक्षरों वाला गीत गाते हुए, लड़खड़ाते पैरों से कुलशक्तियाँ नाचती हैं।
With unknowing hand-clapping, singing songs of indistinct syllables, with stumbling steps, the Kula Śaktis dance.
अज्ञानकरतालान्तम् (ajñānakaratālāntam) — ending in unknowing hand-clappingअज्ञान में करताल (ताली) के साथअस्पष्टाक्षरगीतकम् (aspaṣṭākṣaragītakam) — a song of indistinct syllablesअस्पष्ट अक्षरों का गीतप्रस्खलत्पदविन्यासं (praskhalatpadavinyāsaṃ) — with stumbling placement of feetलड़खड़ाते पदविन्यास सेनृत्यन्ति कुलशक्तयः (nṛtyanti kulaśaktayaḥ) — the Kula Śaktis danceकुलशक्तियाँ नाचती हैं
७३ योगिनो मदमत्ताश्च पतन्ति प्रमदोरसि । मदाकुलाश्च योगिन्यः पतन्ति पुरुषोपरि ॥ ७३॥
yogino madamattāśca patanti pramadorasi | madākulāśca yoginyaḥ patanti puruṣopari ||
मद से मत्त योगी स्त्रियों की छाती पर गिरते हैं; और मद से व्याकुल योगिनियाँ पुरुषों पर गिरती हैं।
The yogins, drunk with intoxication, fall on the breasts of the women; and the yoginīs, dazed with intoxication, fall upon the men.
योगिनो मदमत्ताश्च (yogino madamattāśca) — the yogins, drunk with intoxicationऔर मद से मत्त योगीपतन्ति प्रमदोरसि (patanti pramadorasi) — fall on the breasts of the womenस्त्रियों के वक्ष पर गिरते हैंमदाकुलाश्च योगिन्यः (madākulāśca yoginyaḥ) — and the yoginīs, dazed with intoxicationऔर मद से आकुल योगिनियाँपतन्ति पुरुषोपरि (patanti puruṣopari) — fall upon the menपुरुषों पर गिरती हैं
७४ मनोरथसुखं पूर्णं कुर्वन्ति च परस्परम् । इत्यादिविविधां चेष्टां कुर्वन्ति कुलनायिके ॥ ७४॥
manorathasukhaṃ pūrṇaṃ kurvanti ca parasparam | ityādivividhāṃ ceṣṭāṃ kurvanti kulanāyike ||
वे परस्पर मनोरथ का पूर्ण सुख देते हैं; इत्यादि विविध चेष्टाएँ करते हैं, हे कुलनायिके!
They give one another the full happiness of their heart's desire; such and other various behaviour they perform, O mistress of the Kula.
मनोरथसुखं पूर्णं (manorathasukhaṃ pūrṇaṃ) — the full happiness of their heart's desireमनोरथ का पूर्ण सुखकुर्वन्ति च परस्परम् (kurvanti ca parasparam) — they give to one anotherपरस्पर देते हैंइत्यादिविविधां चेष्टां (ityādivividhāṃ ceṣṭāṃ) — such and other various behaviourइत्यादि विविध चेष्टाकुर्वन्ति कुलनायिके (kurvanti kulanāyike) — they perform, O mistress of the Kulaकरते हैं, हे कुलनायिके
७५ विकृतिं मनसो हित्वा यदोल्लासः प्रवर्तते । तदा तु देवताभावं भजन्ते योगिपुङ्गवाः ॥ ७५॥
vikṛtiṃ manaso hitvā yadollāsaḥ pravartate | tadā tu devatābhāvaṃ bhajante yogipuṅgavāḥ ||
जब मन के विकार को छोड़कर उल्लास प्रवृत्त होता है, तब योगि-श्रेष्ठ देवताभाव को प्राप्त होते हैं।
When the exhilaration proceeds with the distortion of the mind left behind, then the foremost yogins attain the state of the deity.
विकृतिं मनसो हित्वा (vikṛtiṃ manaso hitvā) — having left behind the distortion of the mindमन के विकार को छोड़करयदोल्लासः प्रवर्त्तते (yadollāsaḥ pravarttate) — when the exhilaration proceedsजब उल्लास प्रवृत्त होता हैतदा तु देवताभावं (tadā tu devatābhāvaṃ) — then the state of the deityतब देवताभाव कोभजन्ते योगिपुङ्गवाः (bhajante yogipuṅgavāḥ) — the foremost yogins attainश्रेष्ठ योगी पाते हैं
७६ कौलिकान् भैरवावेशान् यो वा निन्दति मूढधीः । तं नाशयन्त्यसन्देहं योगिन्यः कुलनायिके ॥ ७६॥
kaulikān bhairavāveśān yo vā nindati mūḍhadhīḥ | taṃ nāśayantyasandehaṃ yoginyaḥ kulanāyike ||
जो मूढ़बुद्धि भैरव से आविष्ट कौलिकों की निन्दा करता है — उसे योगिनियाँ निःसन्देह नष्ट कर देती हैं, हे कुलनायिके!
The fool who reviles the Kaulikas possessed by Bhairava — him the Yoginīs destroy without doubt, O mistress of the Kula.
कौलिकान् भैरवावेशान् (kaulikān bhairavāveśān) — the Kaulikas possessed by Bhairavaभैरव-आवेश वाले कौलिकों कीयो वा निन्दति मूढधीः (yo vā nindati mūḍhadhīḥ) — the fool who reviles themजो मूढ़बुद्धि निन्दा करता हैतं नाशयन्त्यसन्देहं (taṃ nāśayantyasandehaṃ) — him they destroy without doubtउसे निःसन्देह नष्ट कर देती हैंयोगिन्यः कुलनायिके (yoginyaḥ kulanāyike) — the Yoginīs, O mistress of the Kulaयोगिनियाँ, हे कुलनायिके
७७ न निन्देन्न हसेत् क्वापि चक्रे मधुमदालसान् । एतच्चक्रगतां वार्तां बहिर्नैव प्रकाशयेत् ॥ ७७॥
na nindenna haset kvāpi cakre madhumadālasān | etaccakragatāṃ vārtāṃ bahirnaiva prakāśayet ||
चक्र में मधु के मद से अलस लोगों की न निन्दा करे न कहीं हँसे; इस चक्र की बात बाहर कभी प्रकट न करे।
One should never revile nor laugh at those in the cakra who are languid with wine; and what passes in this cakra one should never disclose outside.
न निन्देन्न हसेत् क्वापि (na nindenna haset kvāpi) — one should never revile nor laugh atन निन्दा करे, न कहीं हँसेचक्रे मधुमदालसान् (cakre madhumadālasān) — those in the cakra languid with wineचक्र में मधु-मद से अलसाए हुओं परएतच्चक्रगतां वार्त्तां (etaccakragatāṃ vārttāṃ) — what passes in this cakraइस चक्र की बातबहिर्नैव प्रकाशयेत् (bahirnaiva prakāśayet) — one should never disclose outsideबाहर कभी प्रकाशित न करे
७८ तेभ्यो द्रोहं न कुर्वीत नाहितञ्च समाचरेत् । भक्त्या सत्कारयेदेतान् गोपयेच्च प्रयत्नतः ॥ ७८॥
tebhyo drohaṃ na kurvīta nāhitañca samācaret | bhaktyā satkārayedetān gopayecca prayatnataḥ ||
उनसे द्रोह न करे, न उनका अहित करे; भक्ति से उनका सत्कार करे और यत्नपूर्वक उनकी रक्षा करे।
One should not do them injury nor act against their good; one should honour them with devotion and guard them carefully.
तेभ्यो द्रोहं न कुर्वीत (tebhyo drohaṃ na kurvīta) — one should not do them injuryउनसे द्रोह न करेनाहितञ्च समाचरेत् (nāhitañca samācaret) — nor act against their goodऔर अहित न करेभक्त्या सत्कारयेदेतान् (bhaktyā satkārayedetān) — one should honour them with devotionभक्ति से इनका सत्कार करेगोपयेच्च प्रयत्नतः (gopayecca prayatnataḥ) — and guard them carefullyऔर यत्न से गोपन करे
७९ चक्रे मदाकुलान् दृष्ट्वा चिन्तयेद्देवताधिया । मोदते वन्दते भक्त्या स गच्छेत् योगिनीपदम् ॥ ७९॥
cakre madākulān dṛṣṭvā cintayeddevatādhiyā | modate vandate bhaktyā sa gacchet yoginīpadam ||
चक्र में मद से व्याकुल लोगों को देखकर उन्हें देवता-बुद्धि से देखे; जो भक्ति से प्रसन्न होता और वन्दना करता है, वह योगिनी-पद को जाता है।
Seeing those in the cakra dazed with intoxication, one should regard them as deities; one who rejoices and salutes them with devotion goes to the state of the Yoginīs.
चक्रे मदाकुलान् दृष्ट्वा (cakre madākulān dṛṣṭvā) — seeing those in the cakra dazed with intoxicationचक्र में मद से आकुलों को देखकरचिन्तयेद्देवताधिया (cintayeddevatādhiyā) — one should regard them as deitiesदेवता-बुद्धि से चिन्तन करेमोदते वन्दते भक्त्या (modate vandate bhaktyā) — one who rejoices and salutes with devotionजो भक्ति से हर्षित होता, वन्दन करता हैस गच्छेत् योगिनीपदम् (sa gacchet yoginīpadam) — he goes to the state of the Yoginīsवह योगिनी-पद को जाता है
८० पश्येदेवम्विधं चक्रं यो भक्त्या कौलिकः प्रिये । व्रततीर्थतपोदानयज्ञकोटिफलं लभेत् ॥ ८०॥
paśyedevamvidhaṃ cakraṃ yo bhaktyā kaulikaḥ priye | vratatīrthatapodānayajñakoṭiphalaṃ labhet ||
जो कौलिक भक्ति से ऐसे चक्र को देखता है, हे प्रिये! वह करोड़ व्रत, तीर्थ, तप, दान और यज्ञों का फल पाता है।
The Kaulika who beholds such a cakra with devotion, O beloved, obtains the fruit of a crore of vows, pilgrimages, austerities, gifts and sacrifices.
पश्येदेवम्विधं चक्रं (paśyedevamvidhaṃ cakraṃ) — one who beholds such a cakraऐसे चक्र को जो देखेयो भक्त्या कौलिकः प्रिये (yo bhaktyā kaulikaḥ priye) — with devotion, the Kaulika, O belovedभक्ति से, कौलिक, हे प्रियेव्रततीर्थतपोदान- (vratatīrthatapodāna-) — of vows, pilgrimages, austerities, giftsव्रत, तीर्थ, तप, दानयज्ञकोटिफलं लभेत् (yajñakoṭiphalaṃ labhet) — and sacrifices — he obtains the fruit of a croreयज्ञ — करोड़ का फल पाता है
८१ उन्मनाः पतनोत्थाने मूर्च्छना च मुहुर्मुहुः । उन्मनाख्यतदुल्लासे चक्रे वीरसमर्चिते ॥ ८१॥
unmanāḥ patanotthāne mūrcchanā ca muhurmuhuḥ | unmanākhyatadullāse cakre vīrasamarcite ||
उन्मना — गिरना और उठना, और बार-बार मूर्च्छा — उस उन्मना नामक उल्लास में, वीरों से पूजित चक्र में।
Unmanā (beyond mind) is falling and rising and swooning again and again — in that ullāsa called unmanā, in the cakra worshipped by heroes.
उन्मनाः पतनोत्थाने (unmanāḥ patanotthāne) — unmanā: falling and risingउन्मना: गिरना-उठनामूर्च्छना च मुहुर्मुहुः (mūrcchanā ca muhurmuhuḥ) — and swooning again and againऔर बार-बार मूर्च्छाउन्मनाख्यतदुल्लासे (unmanākhyatadullāse) — in that ullāsa called unmanāउन्मना नामक उस उल्लास मेंचक्रे वीरसमर्चिते (cakre vīrasamarcite) — in the cakra worshipped by heroesवीरों से पूजित चक्र में
८२ चिरं संविदधाते तौ यौ हि कर्मपराक्षरौ । परं ब्रह्मानुसन्धानाकाङ्क्षिणौ कुलनायिके ॥ ८२॥
ciraṃ saṃvidadhāte tau yau hi karmaparākṣarau | paraṃ brahmānusandhānākāṅkṣiṇau kulanāyike ||
वे दोनों, जो कर्म से परे अक्षर हैं, परब्रह्म के अनुसन्धान की आकाङ्क्षा वाले, चिरकाल तक संवित् में स्थित रहते हैं, हे कुलनायिके!
Long do those two abide in consciousness who are the imperishable ones beyond action, longing for union with the supreme Brahman, O mistress of the Kula.
चिरं संविदधाते तौ (ciraṃ saṃvidadhāte tau) — long do those two abide in consciousnessचिरकाल वे दोनों संवित् में रहते हैंयौ हि कर्मपराक्षरौ (yau hi karmaparākṣarau) — who are the imperishable ones beyond actionजो कर्म से परे अक्षर हैंपरं ब्रह्मानुसन्धानाकाङ्क्षिणौ (paraṃ brahmānusandhānākāṅkṣiṇau) — longing for union with the supreme Brahmanपरब्रह्म के अनुसन्धान के आकांक्षीकुलनायिके (kulanāyike) — O mistress of the Kulaहे कुलनायिके
८३ देहेन्द्रियाणामवशः समवस्था निगद्यते । समवस्थामिधे तस्मिन् ततोल्लासे समं भवेत् ॥ ८३॥
dehendriyāṇāmavaśaḥ samavasthā nigadyate | samavasthāmidhe tasmin tatollāse samaṃ bhavet ||
देह और इन्द्रियों का वश में न रहना समवस्था कहलाता है; उस समवस्था नामक, उससे परे के उल्लास में (साधक) सम हो जाता है।
Loss of control over body and senses is called samavasthā (the even state); in that ullāsa called samavasthā, the ullāsa beyond, one becomes even.
देहेन्द्रियाणामवशः (dehendriyāṇāmavaśaḥ) — loss of control over body and sensesदेह और इन्द्रियों का अवश होनासमवस्था निगद्यते (samavasthā nigadyate) — is called samavasthāसमवस्था कहलाती हैसमवस्थाभिधे तस्मिन् (samavasthābhidhe tasmin) — in that ullāsa called samavasthāसमवस्था नामक उस (उल्लास) मेंततोल्लासे समं भवेत् (tatollāse samaṃ bhavet) — the ullāsa beyond, one becomes evenउससे परे उल्लास में सम हो जाता है
८४ परामन्त्रस्वरूपोऽसौ जायते मूर्च्छना परा । मूर्च्छनासन्निकर्षो हि मूलमुक्तेः परं विदुः ॥ ८४॥
parāmantrasvarūpo'sau jāyate mūrcchanā parā | mūrcchanāsannikarṣo hi mūlamukteḥ paraṃ viduḥ ||
वह परा-मन्त्र-स्वरूप हो जाता है, परा मूर्च्छना उत्पन्न होती है; मूर्च्छना की समीपता को ही मुक्ति का परम मूल जानते हैं।
He becomes of the form of the supreme mantra, and the supreme swoon arises; the approach of that swoon they know as the supreme root of liberation.
परामन्त्रस्वरूपोऽसौ (parāmantrasvarūpo'sau) — he becomes of the form of the supreme mantraवह परा मन्त्र-स्वरूप हो जाता हैजायते मूर्च्छना परा (jāyate mūrcchanā parā) — the supreme swoon arisesपरा मूर्च्छा उत्पन्न होती हैमूर्च्छनासन्निकर्षो हि (mūrcchanāsannikarṣo hi) — the approach of the swoon indeedमूर्च्छा का सन्निकर्ष हीमूलमुक्तेः परं विदुः (mūlamukteḥ paraṃ viduḥ) — they know as the supreme root of liberationमुक्ति का परम मूल जानते हैं
८५ अन्तर्लक्ष्यो बहिर्दृष्टिर्निमेषोन्मेषवर्जितः । एषा तु शाम्भवी मुद्रा सर्वतन्त्रेषु गोपिता ॥ ८५॥
antarlakṣyo bahirdṛṣṭirnimeṣonmeṣavarjitaḥ | eṣā tu śāmbhavī mudrā sarvatantreṣu gopitā ||
लक्ष्य भीतर, दृष्टि बाहर, पलकों के खुलने-बन्द होने से रहित — यह शाम्भवी मुद्रा है, सब तन्त्रों में गुप्त रखी गयी।
The aim within, the gaze without, free of the closing and opening of the eyes — this is the Śāmbhavī mudrā, kept secret in all the tantras.
अन्तर्लक्ष्यो बहिर्दृष्टिः (antarlakṣyo bahirdṛṣṭiḥ) — the aim within, the gaze withoutलक्ष्य भीतर, दृष्टि बाहरनिमेषोन्मेषवर्जितः (nimeṣonmeṣavarjitaḥ) — free of closing and opening the eyesनिमेष-उन्मेष से रहितएषा तु शाम्भवी मुद्रा (eṣā tu śāmbhavī mudrā) — this is the Śāmbhavī mudrāयह शाम्भवी मुद्रा हैसर्वतन्त्रेषु गोपिता (sarvatantreṣu gopitā) — kept secret in all the tantrasसब तन्त्रों में गोपित
८६ सर्वोत्तीर्णा सदाऽहन्ता सामरस्यसमाकृतिः । अनयोल्लासिनो वीराः शिवा एव न संशयः ॥ ८६॥
sarvottīrṇā sadā'hantā sāmarasyasamākṛtiḥ | anayollāsino vīrāḥ śivā eva na saṃśayaḥ ||
सर्वोत्तीर्ण सदा-अहन्ता, सामरस्य-रूपा — इससे उल्लसित वीर शिव ही हैं, इसमें संशय नहीं।
The ever-transcendent I-ness, of the form of oneness — heroes exhilarated by this are Śiva himself; there is no doubt.
सर्वोत्तीर्णा सदाऽहन्ता (sarvottīrṇā sadā'hantā) — the ever-transcendent I-nessसर्वोत्तीर्ण सदा-अहन्तासामरस्यसमाकृतिः (sāmarasyasamākṛtiḥ) — of the form of onenessसामरस्य की आकृतिअनयोल्लासिनो वीराः (anayollāsino vīrāḥ) — heroes exhilarated by thisइससे उल्लसित वीरशिवा एव न संशयः (śivā eva na saṃśayaḥ) — are Śiva himself, there is no doubtशिव ही हैं, सन्देह नहीं
८७ नराः किमपि जानन्ति स्वात्मध्यानपरायणाः । तदा यत्परमं सौख्यमिति वक्तुं न शक्यते ॥ ८७॥
narāḥ kimapi jānanti svātmadhyānaparāyaṇāḥ | tadā yatparamaṃ saukhyamiti vaktuṃ na śakyate ||
स्वात्म-ध्यान में परायण मनुष्य कुछ (अनिर्वचनीय) जानते हैं; तब जो परम सुख होता है, उसे कहा नहीं जा सकता।
Men absorbed in meditation on their own Self know something ineffable; the supreme happiness that then arises cannot be put into words.
नराः किमपि जानन्ति (narāḥ kimapi jānanti) — men know something [ineffable]मनुष्य कुछ (अनिर्वचनीय) जानते हैंस्वात्मध्यानपरायणाः (svātmadhyānaparāyaṇāḥ) — absorbed in meditation on their own Selfस्वात्म-ध्यान में परायणतदा यत्परमं सौख्यम् (tadā yatparamaṃ saukhyam) — then, the supreme happiness that isतब जो परम सुख हैइति वक्तुं न शक्यते (iti vaktuṃ na śakyate) — cannot be put into wordsकहना सम्भव नहीं
८८ स्वयमेवानुभूयन्ते शर्कराः क्षीरपानवत् । ईदृशं तादृशं सौख्यमिति वक्तुं न शक्यते । दृश्यते पुलकाद्यैर्यत् तद्ब्रह्मध्यानमुच्यते ॥ ८८॥
svayamevānubhūyante śarkarāḥ kṣīrapānavat | īdṛśaṃ tādṛśaṃ saukhyamiti vaktuṃ na śakyate | dṛśyate pulakādyairyat tadbrahmadhyānamucyate ||
वे स्वयं ही अनुभव किये जाते हैं, जैसे शर्करा या दूध का स्वाद; "सुख ऐसा है या वैसा है" — यह कहा नहीं जा सकता। जो रोमाञ्च आदि से दिखाई देता है, वह ब्रह्मध्यान कहलाता है।
They are experienced only by oneself, like sugar or the taste of milk; one cannot say "the happiness is like this or like that". What shows itself through horripilation and the like — that is called meditation on Brahman.
स्वयमेवानुभूयन्ते (svayamevānubhūyante) — they are experienced only by oneselfस्वयं ही अनुभव किए जाते हैंशर्कराः क्षीरपानवत् (śarkarāḥ kṣīrapānavat) — like sugar, or the drinking of milkशर्करा या क्षीरपान की तरहईदृशं तादृशं सौख्यम् (īdṛśaṃ tādṛśaṃ saukhyam) — "the happiness is like this or like that""सुख ऐसा है, वैसा है"इति वक्तुं न शक्यते (iti vaktuṃ na śakyate) — cannot be saidकहना सम्भव नहींदृश्यते पुलकाद्यैर्यत् (dṛśyate pulakādyairyat) — what is seen through horripilation and the likeजो पुलक (रोमांच) आदि से दिखता हैतद्ब्रह्मध्यानमुच्यते (tadbrahmadhyānamucyate) — that is called meditation on Brahmanवह ब्रह्मध्यान कहलाता है
८९ यत्सुखं विद्यते ध्याने देवावेशकरं परम् । कथितुं नैव शक्नोमि प्रबुद्धस्तत्समाहितः ॥ ८९॥
yatsukhaṃ vidyate dhyāne devāveśakaraṃ param | kathituṃ naiva śaknomi prabuddhastatsamāhitaḥ ||
ध्यान में जो परम सुख है, देव-आवेश कराने वाला — उसे मैं भी कह नहीं सकता; उसमें समाहित प्रबुद्ध ही (जानता है)।
The supreme happiness that is in meditation, bringing possession by the deity — even I cannot tell it; only the awakened one absorbed in it knows.
यत्सुखं विद्यते ध्याने (yatsukhaṃ vidyate dhyāne) — the happiness that is in meditationध्यान में जो सुख हैदेवावेशकरं परम् (devāveśakaraṃ param) — supreme, bringing possession by the deityपरम, देव-आवेश कराने वालाकथितुं नैव शक्नोमि (kathituṃ naiva śaknomi) — I am not able to tell itमैं कह नहीं सकताप्रबुद्धस्तत्समाहितः (prabuddhastatsamāhitaḥ) — the awakened one absorbed in it [alone knows]उसमें समाहित प्रबुद्ध (ही जानता है)
९० ब्रह्मध्यानपरानन्दपराः सुकृतिनो नराः । क्षणेऽप्यन्तर्हिते तस्मिन् शोचयन्ति हतप्रभाः ॥ ९०॥
brahmadhyānaparānandaparāḥ sukṛtino narāḥ | kṣaṇe'pyantarhite tasmin śocayanti hataprabhāḥ ||
ब्रह्मध्यान के परमानन्द में रत पुण्यवान् मनुष्य — जब वह क्षण भर के लिए भी छिप जाता है, तो निष्प्रभ होकर शोक करते हैं।
Men of merit devoted to the supreme bliss of meditation on Brahman — when it is lost even for a moment, they grieve, their radiance gone.
ब्रह्मध्यानपरानन्दपराः (brahmadhyānaparānandaparāḥ) — devoted to the supreme bliss of meditation on Brahmanब्रह्मध्यान के परानन्द में परायणसुकृतिनो नराः (sukṛtino narāḥ) — men of meritसुकृती मनुष्यक्षणेऽप्यन्तर्हिते तस्मिन् (kṣaṇe'pyantarhite tasmin) — when it is lost even for a momentक्षण भर भी उसके छूटने परशोचयन्ति हतप्रभाः (śocayanti hataprabhāḥ) — they grieve, their radiance goneशोक करते हैं, प्रभाहीन
९१ सप्तमोल्लासयुक्तानां त्वद्भक्तानां महाफलम् । अष्टौ त्रिकालज्ञानोत्थाः प्रत्ययाश्च कुलेश्वरि । अष्टावस्थाश्च कम्पाद्या जायन्ते नात्र संशयः ॥ ९१॥
saptamollāsayuktānāṃ tvadbhaktānāṃ mahāphalam | aṣṭau trikālajñānotthāḥ pratyayāśca kuleśvari | aṣṭāvasthāśca kampādyā jāyante nātra saṃśayaḥ ||
सप्तम उल्लास से युक्त तुम्हारे भक्तों को महाफल है: त्रिकाल-ज्ञान से उत्पन्न आठ प्रत्यय, हे कुलेश्वरि! और कम्प आदि आठ अवस्थाएँ उत्पन्न होती हैं — इसमें संशय नहीं।
For your devotees who have the seventh ullāsa the fruit is great: the eight certainties arising from knowledge of the three times, O Kuleśvarī, and the eight states beginning with trembling arise — there is no doubt of it.
सप्तमोल्लासयुक्तानां (saptamollāsayuktānāṃ) — for those who have the seventh ullāsaसप्तम उल्लास से युक्तत्वद्भक्तानां महाफलम् (tvadbhaktānāṃ mahāphalam) — your devotees, the great fruitतुम्हारे भक्तों का महाफलअष्टौ त्रिकालज्ञानोत्थाः (aṣṭau trikālajñānotthāḥ) — eight [signs] arising from knowledge of the three timesत्रिकाल-ज्ञान से उत्पन्न आठ (लक्षण)प्रत्ययाश्च कुलेश्वरि (pratyayāśca kuleśvari) — and the certainties, O Kuleśvarīऔर प्रत्यय (निश्चय), हे कुलेश्वरिअष्टावस्थाश्च कम्पाद्या (aṣṭāvasthāśca kampādyā) — and the eight states beginning with tremblingऔर कम्प आदि आठ अवस्थाएँजायन्ते नात्र संशयः (jāyante nātra saṃśayaḥ) — arise, there is no doubt of itउत्पन्न होती हैं, सन्देह नहीं
९२ बहुनात्र किमुक्तेन अणिमाद्यष्टसिद्धयः । प्रतीहारिपदं प्राप्ताः सेवन्ते मन्दिरं चिरम् ॥ ९२॥
bahunātra kimuktena aṇimādyaṣṭasiddhayaḥ | pratīhāripadaṃ prāptāḥ sevante mandiraṃ ciram ||
यहाँ अधिक कहने से क्या? अणिमा आदि आठ सिद्धियाँ द्वारपाल का पद पाकर चिरकाल तक उसके घर की सेवा करती हैं।
What use is much said here? The eight siddhis beginning with aṇimā, having attained the rank of door-keepers, long wait upon his house.
बहुनात्र किमुक्तेन (bahunātra kimuktena) — what use is much said hereयहाँ अधिक कहने से क्याअणिमाद्यष्टसिद्धयः (aṇimādyaṣṭasiddhayaḥ) — the eight siddhis beginning with aṇimāअणिमा आदि आठ सिद्धियाँप्रतीहारिपदं प्राप्ताः (pratīhāripadaṃ prāptāḥ) — having attained the rank of door-keepersप्रतीहारी (द्वारपाल) पद पाकरसेवन्ते मन्दिरं चिरम् (sevante mandiraṃ ciram) — long wait upon his houseचिरकाल उसके मन्दिर की सेवा करती हैं
९३ ये गुणाः परमेशस्य पञ्चवक्त्रतनोः शुभाः । ते गुणाः कुलतत्त्वज्ञे तत्त्वज्ञानसमाहृताः ॥ ९३॥
ye guṇāḥ parameśasya pañcavaktratanoḥ śubhāḥ | te guṇāḥ kulatattvajñe tattvajñānasamāhṛtāḥ ||
पञ्चमुख शरीर वाले परमेश्वर के जो शुभ गुण हैं — वे गुण कुलतत्त्व के ज्ञाता में होते हैं, तत्त्वज्ञान से एकत्र किये हुए।
The auspicious qualities of the supreme Lord whose body has five faces — those qualities are in the knower of the Kula truth, gathered there by the knowledge of the truth.
ये गुणाः परमेशस्य (ye guṇāḥ parameśasya) — the qualities of the supreme Lordपरमेश के जो गुण हैंपञ्चवक्त्रतनोः शुभाः (pañcavaktratanoḥ śubhāḥ) — the auspicious ones, of him whose body has five facesपंचमुख देह वाले के शुभ (गुण)ते गुणाः कुलतत्त्वज्ञे (te guṇāḥ kulatattvajñe) — those qualities are in the knower of the Kula truthवे गुण कुलतत्त्वज्ञ में हैंतत्त्वज्ञानसमाहृताः (tattvajñānasamāhṛtāḥ) — gathered by the knowledge of the truthतत्त्वज्ञान से संग्रहीत
९४ आरम्भस्तरुणश्चैव यौवनं प्रौढमेव च । तदन्तो जाग्रदित्युक्तश्चोन्मनाः स्वप्न उच्यते ॥ ९४॥
ārambhastaruṇaścaiva yauvanaṃ prauḍhameva ca | tadanto jāgradityuktaśconmanāḥ svapna ucyate ||
आरम्भ, तरुण, यौवन, प्रौढ़ और तदन्त — ये जाग्रत् कहे गये हैं; उन्मना स्वप्न कहलाता है;
Ārambha, taruṇa, yauvana, prauḍha and tadanta — these are called the waking state; unmanā is called the dream state;
आरम्भस्तरुणश्चैव (ārambhastaruṇaścaiva) — ārambha and taruṇaआरम्भ और तरुणयौवनं प्रौढमेव च (yauvanaṃ prauḍhameva ca) — yauvana and prauḍhaयौवन और प्रौढ़तदन्तो जाग्रदित्युक्तः (tadanto jāgradityuktaḥ) — tadanta — these are called the waking stateतदन्त — ये जाग्रत कहे गएचोन्मनाः स्वप्न उच्यते (conmanāḥ svapna ucyate) — and unmanā is called the dream stateऔर उन्मना स्वप्न कहलाता है
९५ अनवस्था सुषुप्तिः स्यादवस्थात्रयसंयुता । सप्तोल्लासञ्च यो वेत्ति स मुक्तः स च कौलिकः ॥ ९५॥
anavasthā suṣuptiḥ syādavasthātrayasaṃyutā | saptollāsañca yo vetti sa muktaḥ sa ca kaulikaḥ ||
और अनवस्था सुषुप्ति है — इस प्रकार तीन अवस्थाओं से युक्त। जो सात उल्लासों को जानता है — वह मुक्त है, और वही कौलिक है।
and anavasthā (the stateless) is deep sleep — thus joined with the three states. One who knows the seven ullāsas — he is liberated, and he is the true Kaulika.
अनवस्था सुषुप्तिः स्याद् (anavasthā suṣuptiḥ syād) — anavasthā is deep sleepअनवस्था सुषुप्ति हैअवस्थात्रयसंयुता (avasthātrayasaṃyutā) — joined with the three statesतीन अवस्थाओं से युक्तसप्तोल्लासञ्च यो वेत्ति (saptollāsañca yo vetti) — one who knows the seven ullāsasजो सात उल्लास जानता हैस मुक्तः स च कौलिकः (sa muktaḥ sa ca kaulikaḥ) — he is liberated, and he is the Kaulikaवह मुक्त है, और वह कौलिक है
९६ प्रवृत्ते भैरवीचक्रे सर्वे वर्णा द्विजातयः । निवृत्ते भैरवीचक्रे सर्वे वर्णाः पृथक् पृथक् ॥ ९६॥
pravṛtte bhairavīcakre sarve varṇā dvijātayaḥ | nivṛtte bhairavīcakre sarve varṇāḥ pṛthak pṛthak ||
भैरवी-चक्र के प्रवृत्त होने पर सब वर्ण द्विज हैं; भैरवी-चक्र के निवृत्त होने पर सब वर्ण फिर पृथक्-पृथक् हैं।
When the Bhairavī-cakra has begun, all castes are twice-born; when the Bhairavī-cakra has ended, all castes are separate again.
प्रवृत्ते भैरवीचक्रे (pravṛtte bhairavīcakre) — when the Bhairavī-cakra has begunभैरवी-चक्र प्रवृत्त होने परसर्वे वर्णा द्विजातयः (sarve varṇā dvijātayaḥ) — all castes are twice-bornसब वर्ण द्विज हैंनिवृत्ते भैरवीचक्रे (nivṛtte bhairavīcakre) — when the Bhairavī-cakra has endedभैरवी-चक्र निवृत्त होने परसर्वे वर्णाः पृथक् पृथक् (sarve varṇāḥ pṛthak pṛthak) — all castes are separate againसब वर्ण फिर पृथक्-पृथक्
९७ स्त्री वाथ पुरुषः षण्डश्चण्डालो वा द्विजोत्तमः । चक्रेऽस्मिन्नैव भेदोऽस्ति सर्वे शिवसमाः स्मृताः ॥ ९७॥
strī vātha puruṣaḥ ṣaṇḍaścaṇḍālo vā dvijottamaḥ | cakre'sminnaiva bhedo'sti sarve śivasamāḥ smṛtāḥ ||
स्त्री हो या पुरुष, षण्ड हो, चण्डाल हो या द्विजोत्तम — इस चक्र में कोई भेद नहीं है; सब शिव के समान माने गये हैं।
Woman, man or eunuch, caṇḍāla or best of brāhmaṇas — in this cakra there is no distinction; all are held equal to Śiva.
स्त्री वाथ पुरुषः षण्डः (strī vātha puruṣaḥ ṣaṇḍaḥ) — woman, man or eunuchस्त्री, पुरुष या षण्डचण्डालो वा द्विजोत्तमः (caṇḍālo vā dvijottamaḥ) — caṇḍāla or best of brāhmaṇasचण्डाल या द्विजोत्तमचक्रेऽस्मिन्नैव भेदोऽस्ति (cakre'sminnaiva bhedo'sti) — in this cakra there is no distinctionइस चक्र में भेद नहीं हैसर्वे शिवसमाः स्मृताः (sarve śivasamāḥ smṛtāḥ) — all are held equal to Śivaसब शिव-समान माने गए हैं
९८ नागरि निर्झराद्यम्बु गङ्गां प्राप्य यथैकताम् । याति श्रीचक्रमध्येऽपि चैकत्वं सर्वमानवाः ॥ ९८॥
nāgari nirjharādyambu gaṅgāṃ prāpya yathaikatām | yāti śrīcakramadhye'pi caikatvaṃ sarvamānavāḥ ||
जैसे झरनों आदि का जल गङ्गा में मिलकर एकता को प्राप्त होता है, वैसे ही श्रीचक्र के मध्य में भी सब मनुष्य एकत्व को प्राप्त होते हैं।
As the waters of streams and the rest, reaching the Gaṅgā, attain oneness, so in the midst of the Śrīcakra too all men attain oneness.
नागरि निर्झराद्यम्बु (nāgari nirjharādyambu) — O city-born one, as the waters of streams and the restहे नागरि! जैसे निर्झर आदि का जलगङ्गां प्राप्य यथैकताम् (gaṅgāṃ prāpya yathaikatām) — reaching the Gaṅgā, attain onenessगंगा को पाकर एकतायाति श्रीचक्रमध्येऽपि (yāti śrīcakramadhye'pi) — so in the midst of the Śrīcakra tooपाता है, वैसे श्रीचक्र के मध्य में भीचैकत्वं सर्वमानवाः (caikatvaṃ sarvamānavāḥ) — all men attain onenessसब मनुष्य एकत्व (पाते हैं)
९९ क्षीरेण सहितं तोयं क्षीरमेव यथा भवेत् । तथा श्रीचक्रमध्ये तु जातिभेदो न विद्यते ॥ ९९॥
kṣīreṇa sahitaṃ toyaṃ kṣīrameva yathā bhavet | tathā śrīcakramadhye tu jātibhedo na vidyate ||
जैसे दूध में मिला जल दूध ही हो जाता है, वैसे ही श्रीचक्र के मध्य में जाति-भेद नहीं होता।
As water mixed with milk becomes milk itself, so in the midst of the Śrīcakra there is no distinction of caste.
क्षीरेण सहितं तोयं (kṣīreṇa sahitaṃ toyaṃ) — water mixed with milkदूध में मिला जलक्षीरमेव यथा भवेत् (kṣīrameva yathā bhavet) — becomes milk itselfजैसे दूध ही हो जाता हैतथा श्रीचक्रमध्ये तु (tathā śrīcakramadhye tu) — so in the midst of the Śrīcakraवैसे श्रीचक्र के मध्य मेंजातिभेदो न विद्यते (jātibhedo na vidyate) — there is no distinction of casteजातिभेद नहीं होता
१०० स्वर्गादिपुण्यलोकेषु देवादन्यद् यथा नहि । तथैव चक्रमध्येऽपि देवताः सर्वमानवाः ॥ १००॥
svargādipuṇyalokeṣu devādanyad yathā nahi | tathaiva cakramadhye'pi devatāḥ sarvamānavāḥ ||
जैसे स्वर्ग आदि पुण्यलोकों में देवता के अतिरिक्त कुछ नहीं है, वैसे ही चक्र के मध्य में भी सब मनुष्य देवता हैं।
As in heaven and the other worlds of merit there is nothing other than gods, so in the midst of the cakra too all men are deities.
स्वर्गादिपुण्यलोकेषु (svargādipuṇyalokeṣu) — in heaven and the other worlds of meritस्वर्ग आदि पुण्यलोकों मेंदेवादन्यद् यथा नहि (devādanyad yathā nahi) — as there is nothing other than godsजैसे देवों से भिन्न कोई नहींतथैव चक्रमध्येऽपि (tathaiva cakramadhye'pi) — so in the midst of the cakra tooवैसे ही चक्र के मध्य में भीदेवताः सर्वमानवाः (devatāḥ sarvamānavāḥ) — all men are deitiesसब मनुष्य देवता हैं
१०१ जातिभेदो न चक्रेऽस्मिन् सर्वे शिवसमाः स्मृताः । वेदेऽपि स्थितमेवं हि सर्वे हि ब्रह्म चाब्रवीत् ॥ १०१॥
jātibhedo na cakre'smin sarve śivasamāḥ smṛtāḥ | vede'pi sthitamevaṃ hi sarve hi brahma cābravīt ||
इस चक्र में जाति-भेद नहीं है; सब शिव के समान माने गये हैं। वेद में भी ऐसा ही स्थित है, क्योंकि उसने कहा — सब ब्रह्म ही है।
There is no distinction of caste in this cakra; all are held equal to Śiva. So it stands even in the Veda, for it declared that all indeed is Brahman.
जातिभेदो न चक्रेऽस्मिन् (jātibhedo na cakre'smin) — there is no distinction of caste in this cakraइस चक्र में जातिभेद नहींसर्वे शिवसमाः स्मृताः (sarve śivasamāḥ smṛtāḥ) — all are held equal to Śivaसब शिव-समान माने गए हैंवेदेऽपि स्थितमेवं हि (vede'pi sthitamevaṃ hi) — so it stands even in the Vedaवेद में भी ऐसा ही स्थित हैसर्वे हि ब्रह्म चाब्रवीत् (sarve hi brahma cābravīt) — for it declared that all is Brahmanक्योंकि कहा — सब ब्रह्म है
१०२ बहुनात्र किमुक्तेन चक्रमध्ये कुलेश्वरि । मद्रूपा पुरुषाः सर्वे त्वद्रूपाः प्रमदाः प्रिये ॥ १०२॥
bahunātra kimuktena cakramadhye kuleśvari | madrūpā puruṣāḥ sarve tvadrūpāḥ pramadāḥ priye ||
यहाँ अधिक कहने से क्या? चक्र के मध्य में, हे कुलेश्वरि! सब पुरुष मेरे रूप हैं और स्त्रियाँ तुम्हारे रूप, हे प्रिये!
What use is much said here? In the midst of the cakra, O Kuleśvarī, all the men are of my form and the women are of your form, O beloved.
बहुनात्र किमुक्तेन (bahunātra kimuktena) — what use is much said hereयहाँ अधिक कहने से क्याचक्रमध्ये कुलेश्वरि (cakramadhye kuleśvari) — in the midst of the cakra, O Kuleśvarīचक्र के मध्य में, हे कुलेश्वरिमद्रूपा पुरुषाः सर्वे (madrūpā puruṣāḥ sarve) — all the men are of my formसब पुरुष मेरे रूप हैंत्वद्रूपाः प्रमदाः प्रिये (tvadrūpāḥ pramadāḥ priye) — the women are of your form, O belovedस्त्रियाँ तुम्हारे रूप, हे प्रिये
१०३ चक्रमध्ये तु मूढात्मा जातिभेदं करोति यः । तं भक्षयन्ति योगिन्यस्त्वां शपे कुलनायिके ॥ १०३॥
cakramadhye tu mūḍhātmā jātibhedaṃ karoti yaḥ | taṃ bhakṣayanti yoginyastvāṃ śape kulanāyike ||
जो मूढ़ चक्र के मध्य में जाति-भेद करता है — उसे योगिनियाँ खा जाती हैं; तुम्हारी शपथ, हे कुलनायिके!
The fool who makes distinction of caste in the midst of the cakra — him the Yoginīs devour; I swear it by you, O mistress of the Kula.
चक्रमध्ये तु मूढात्मा (cakramadhye tu mūḍhātmā) — the fool who, in the midst of the cakraचक्र के मध्य में जो मूढ़ात्माजातिभेदं करोति यः (jātibhedaṃ karoti yaḥ) — makes distinction of casteजातिभेद करता हैतं भक्षयन्ति योगिन्यः (taṃ bhakṣayanti yoginyaḥ) — him the Yoginīs devourउसे योगिनियाँ भक्षण करती हैंत्वां शपे कुलनायिके (tvāṃ śape kulanāyike) — I swear it by you, O mistress of the Kulaतुम्हारी शपथ, हे कुलनायिके
१०४ स्त्रीणामन्यतमं स्थानं पुंसामन्यतमं पृथक् । अथवा मिथुनं कृत्वा क्रमात्समुपवेशयेत् ॥ १०४॥
strīṇāmanyatamaṃ sthānaṃ puṃsāmanyatamaṃ pṛthak | athavā mithunaṃ kṛtvā kramātsamupaveśayet ||
स्त्रियों का एक स्थान और पुरुषों का दूसरा, पृथक् — अथवा मिथुन (जोड़े) बनाकर क्रम से बैठाये,
One place for the women and another, separate, for the men — or, forming couples, one should seat them in order,
स्त्रीणामन्यतमं स्थानं (strīṇāmanyatamaṃ sthānaṃ) — one place for the womenस्त्रियों का एक स्थानपुंसामन्यतमं पृथक् (puṃsāmanyatamaṃ pṛthak) — another, separate, for the menपुरुषों का दूसरा, पृथक्अथवा मिथुनं कृत्वा (athavā mithunaṃ kṛtvā) — or, forming couplesअथवा मिथुन (युगल) बनाकरक्रमात्समुपवेशयेत् (kramātsamupaveśayet) — one should seat them in orderक्रम से बैठाए
१०५ पङ्क्त्याकारेण वा सम्यक् चक्राकारेण वा प्रिये । शिवशक्तिधिया सर्वे चक्रमध्ये समर्चयेत् ॥ १०५॥
paṅktyākāreṇa vā samyak cakrākāreṇa vā priye | śivaśaktidhiyā sarve cakramadhye samarcayet ||
पंक्ति के आकार में या चक्र के आकार में, हे प्रिये! सबको शिव-शक्ति की बुद्धि से चक्र के मध्य में पूजे।
either properly in the form of a row or in the form of a circle, O beloved; regarding all as Śiva and Śakti, one should worship them in the midst of the cakra.
पङ्क्त्याकारेण वा सम्यक् (paṅktyākāreṇa vā samyak) — either properly in the form of a rowपंक्ति के आकार में सम्यक्चक्राकारेण वा प्रिये (cakrākāreṇa vā priye) — or in the form of a circle, O belovedया चक्र के आकार में, हे प्रियेशिवशक्तिधिया सर्वे (śivaśaktidhiyā sarve) — regarding all as Śiva and Śaktiसबको शिव-शक्ति बुद्धि सेचक्रमध्ये समर्चयेत् (cakramadhye samarcayet) — one should worship them in the midst of the cakraचक्र के मध्य में पूजे
१०६ अविभक्तौ यथा आवां लक्ष्मीनारायणौ यथा । यथा वाणीविधातारौ तथा वीरः सशक्तिकः ॥ १०६॥
avibhaktau yathā āvāṃ lakṣmīnārāyaṇau yathā | yathā vāṇīvidhātārau tathā vīraḥ saśaktikaḥ ||
जैसे हम दोनों अविभक्त हैं, जैसे लक्ष्मी और नारायण, जैसे वाणी और विधाता — वैसे ही वीर अपनी शक्ति के साथ है।
As we two are undivided, as Lakṣmī and Nārāyaṇa, as Vāṇī and the Creator — so is the hero with his Śakti.
अविभक्तौ यथा आवां (avibhaktau yathā āvāṃ) — as we two are undividedजैसे हम दोनों अविभक्त हैंलक्ष्मीनारायणौ यथा (lakṣmīnārāyaṇau yathā) — as Lakṣmī and Nārāyaṇaजैसे लक्ष्मी-नारायणयथा वाणीविधातारौ (yathā vāṇīvidhātārau) — as Vāṇī and the Creatorजैसे वाणी और विधातातथा वीरः सशक्तिकः (tathā vīraḥ saśaktikaḥ) — so is the hero with his Śaktiवैसे शक्ति-सहित वीर है
१०७ मधुकुम्भसहस्रैस्तु मांसभारशतैरपि । न तुष्यामि वरारोहे भगलिङ्गामृतं विना ॥ १०७॥
madhukumbhasahasraistu māṃsabhāraśatairapi | na tuṣyāmi varārohe bhagaliṅgāmṛtaṃ vinā ||
हज़ार मधु के घड़ों से या सौ भार मांस से भी मैं तृप्त नहीं होता, हे वरारोहे! भग-लिङ्ग के अमृत के बिना।
By a thousand jars of wine or a hundred loads of meat I am not satisfied, O fair-hipped one, without the nectar of yoni and liṅga.
मधुकुम्भसहस्रैस्तु (madhukumbhasahasraistu) — by a thousand jars of wineहज़ार मधु-कुम्भों सेमांसभारशतैरपि (māṃsabhāraśatairapi) — or by a hundred loads of meatसौ मांस-भारों से भीन तुष्यामि वरारोहे (na tuṣyāmi varārohe) — I am not satisfied, O fair-hipped oneमैं तृप्त नहीं होता, हे वरारोहेभगलिङ्गामृतं विना (bhagaliṅgāmṛtaṃ vinā) — without the nectar of yoni and liṅgaभग-लिङ्ग अमृत के बिना
१०८ न चक्राङ्कं न पद्माङ्कं न वज्राङ्कमिदं जगत् । लिङ्गाङ्कञ्च भगाङ्कञ्च तस्माच्छक्तिशिवात्मकम् ॥ १०८॥
na cakrāṅkaṃ na padmāṅkaṃ na vajrāṅkamidaṃ jagat | liṅgāṅkañca bhagāṅkañca tasmācchaktiśivātmakam ||
यह जगत् न चक्र से अंकित है, न पद्म से, न वज्र से; यह लिङ्ग और भग से अंकित है — इसलिए शक्ति-शिवात्मक है।
This world is not marked by the discus, nor by the lotus, nor by the thunderbolt; it is marked by the liṅga and by the yoni — therefore it consists of Śakti and Śiva.
न चक्राङ्कं न पद्माङ्कं (na cakrāṅkaṃ na padmāṅkaṃ) — not marked by the discus, nor by the lotusन चक्र से अंकित, न पद्म सेन वज्राङ्कमिदं जगत् (na vajrāṅkamidaṃ jagat) — nor by the thunderbolt is this worldन वज्र से अंकित यह जगत् हैलिङ्गाङ्कञ्च भगाङ्कञ्च (liṅgāṅkañca bhagāṅkañca) — it is marked by the liṅga and by the yoniलिङ्ग से अंकित और भग से अंकिततस्माच्छक्तिशिवात्मकम् (tasmācchaktiśivātmakam) — therefore it consists of Śakti and Śivaइसलिए शक्ति-शिवात्मक है
१०९ शिवशक्तिसमायोगो यस्मिन् काले प्रजायते । सा सन्ध्या कुलनिष्ठानां समाधिः स विधीयते ॥ १०९॥
śivaśaktisamāyogo yasmin kāle prajāyate | sā sandhyā kulaniṣṭhānāṃ samādhiḥ sa vidhīyate ||
जिस समय शिव और शक्ति का संयोग होता है — वही कुलनिष्ठों की सन्ध्या है, और वही उनकी समाधि कही गयी है।
The time at which the union of Śiva and Śakti takes place — that is the sandhyā of those established in the Kula, and that is ordained as their samādhi.
शिवशक्तिसमायोगो (śivaśaktisamāyogo) — the union of Śiva and Śaktiशिव-शक्ति का समायोगयस्मिन् काले प्रजायते (yasmin kāle prajāyate) — at the time when it takes placeजिस काल में होता हैसा सन्ध्या कुलनिष्ठानां (sā sandhyā kulaniṣṭhānāṃ) — that is the sandhyā of those established in the Kulaवह कुलनिष्ठों की सन्ध्या हैसमाधिः स विधीयते (samādhiḥ sa vidhīyate) — and that is ordained as their samādhiऔर वह समाधि विधान किया गया है
११० कामुको न स्त्रियं गच्छेद् यदीच्छन्तीमदीक्षिताम् । सद्यः संस्कारसंशुद्धां विहितत्वात् स्त्रियं व्रजेत् ॥ ११०॥
kāmuko na striyaṃ gacched yadīcchantīmadīkṣitām | sadyaḥ saṃskārasaṃśuddhāṃ vihitatvāt striyaṃ vrajet ||
कामुक पुरुष इच्छुक होने पर भी अदीक्षित स्त्री के पास न जाये; ऐसा विधान होने से, सद्यः संस्कार से शुद्ध स्त्री के पास जाये।
The lustful man should not go to a woman who, though willing, is uninitiated; being so ordained, he may go to a woman purified by immediate consecration.
कामुको न स्त्रियं गच्छेद् (kāmuko na striyaṃ gacched) — the lustful man should not go to a womanकामुक स्त्री के पास न जाएयदीच्छन्तीमदीक्षिताम् (yadīcchantīmadīkṣitām) — who, though willing, is uninitiatedजो इच्छुक होने पर भी अदीक्षित होसद्यः संस्कारसंशुद्धां (sadyaḥ saṃskārasaṃśuddhāṃ) — purified by immediate consecrationतत्काल संस्कार से शुद्धविहितत्वात् स्त्रियं व्रजेत् (vihitatvāt striyaṃ vrajet) — being so ordained, he may go to the womanविहित होने से, स्त्री के पास जाए
१११ इति तत्त्वत्रयोल्लासपानभेदादि चोदितम् । समासेन कुलेशानि किं भूयः श्रोतुमिच्छसि ॥ १११॥
iti tattvatrayollāsapānabhedādi coditam | samāsena kuleśāni kiṃ bhūyaḥ śrotumicchasi ||
इस प्रकार तत्त्वत्रय, उल्लास, पान-भेद आदि संक्षेप में कहे गये, हे कुलेशानि! और क्या सुनना चाहती हो?
Thus the three tattvas, the ullāsas, the kinds of drinking and the rest have been declared in brief, O queen of the Kula; what more do you wish to hear?
इति तत्त्वत्रयोल्लास- (iti tattvatrayollāsa-) — thus the three tattvas, the ullāsasइस प्रकार तत्त्वत्रय, उल्लासपानभेदादि चोदितम् (pānabhedādi coditam) — the kinds of drinking and the rest have been declaredपान-भेद आदि कहे गएसमासेन कुलेशानि (samāsena kuleśāni) — in brief, O queen of the Kulaसंक्षेप में, हे कुलेशानिकिं भूयः श्रोतुमिच्छसि (kiṃ bhūyaḥ śrotumicchasi) — what more do you wish to hearऔर क्या सुनना चाहती हो
इति श्रीकुलार्णवे निर्वाणमोक्षद्वारे महारहस्ये सर्वागमोत्तमोत्तमे सपादलक्षग्रन्थे पञ्चमखण्डे ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रे तत्त्वत्रितयपानादिभेदकथनं नामाष्टम उल्लासः ॥ ८ ॥
Thus ends the eighth Ullāsa, called the Declaration of the Three Tattvas and the Kinds of Drinking, in the Ūrdhvāmnāya Tantra, the fifth section of the glorious Kulārṇava, the gateway to nirvāṇa and liberation, the great secret, the best of all Āgamas, the work of a lakh and a quarter verses.
इस प्रकार निर्वाण-मोक्ष के द्वार, महारहस्य, सर्वागमों में उत्तमोत्तम, सवा लाख श्लोकों के ग्रन्थ श्रीकुलार्णव के पञ्चम खण्ड ऊर्ध्वाम्नायतन्त्र में तत्त्वत्रितयपानादिभेदकथन नामक अष्टम उल्लास समाप्त।