॥ ॐ ॥
श्रीश्रीकुलार्णवतन्त्रम्
ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रम् — पञ्चमखण्डःअथ नवमोल्लासः
Īśvara teaches gross and subtle dhyāna, samādhi and the state of the jīvanmukta, then describes the Kula-yogin who wanders unrecognised, for whom the forbidden becomes permitted. He extols the worship of Kula-knowers as worship of himself, the fruit of feeding and honouring them, and closes with when ritual action must be kept and when the knower may lay it down. ईश्वर स्थूल और सूक्ष्म ध्यान, समाधि और जीवन्मुक्त की अवस्था का उपदेश करते हैं, फिर अलक्षित विचरने वाले कुलयोगी का वर्णन करते हैं जिसके लिए निषिद्ध भी विहित हो जाता है। वे कुलज्ञानियों की पूजा को अपनी ही पूजा बताकर उनके सत्कार और भोजन के फल की प्रशंसा करते हैं, और अन्त में बताते हैं कि कर्म कब करणीय है और ज्ञानी उसे कब त्याग सकता है।
१ कुलेश श्रोतुमिच्छामि योगं योगीशलक्षणम् । कुलभक्त्यार्चनफलं वद मे करुणानिधे ॥ १॥
kuleśa śrotumicchāmi yogaṃ yogīśalakṣaṇam | kulabhaktyārcanaphalaṃ vada me karuṇānidhe ||
हे कुलेश! मैं योग और योगीश्वर के लक्षण, तथा कुलभक्तों की अर्चना का फल सुनना चाहती हूँ — मुझे बताइए, हे करुणानिधि!
O Lord of the Kula, I wish to hear of yoga and the marks of the lord of yogins, and the fruit of worshipping the devotees of the Kula — tell me, O treasury of compassion.
कुलेश (kuleśa) — O Lord of the Kulaहे कुलेशश्रोतुमिच्छामि (śrotumicchāmi) — I wish to hearमैं सुनना चाहती हूँयोगं (yogaṃ) — yogaयोगयोगीशलक्षणम् (yogīśalakṣaṇam) — the marks of the lord of yoginsयोगीश के लक्षणकुलभक्त्यार्चनफलं (kulabhaktyārcanaphalaṃ) — the fruit of worshipping the Kula-devoteesकुलभक्तों की पूजा का फलवद मे (vada me) — tell meमुझे बताइएकरुणानिधे (karuṇānidhe) — O treasury of compassionहे करुणानिधे
२ शृणु देवि प्रवक्ष्यामि यन्मां त्वं परिपृच्छसि । तस्य श्रवणमात्रेण योगः साक्षात् प्रकाशते ॥ २॥
śṛṇu devi pravakṣyāmi yanmāṃ tvaṃ paripṛcchasi | tasya śravaṇamātreṇa yogaḥ sākṣāt prakāśate ||
सुनो देवि! जो तुम मुझसे पूछती हो वह मैं कहता हूँ; उसके श्रवण मात्र से योग साक्षात् प्रकाशित होता है।
Listen, O Devī, I shall declare what you ask of me; by merely hearing it yoga is directly revealed.
शृणु देवि (śṛṇu devi) — listen, O Devīसुनो देविप्रवक्ष्यामि (pravakṣyāmi) — I shall declareमैं कहता हूँयन्मां त्वं परिपृच्छसि (yanmāṃ tvaṃ paripṛcchasi) — what you ask of meजो तुम मुझसे पूछती होतस्य श्रवणमात्रेण (tasya śravaṇamātreṇa) — by merely hearing itउसके श्रवण मात्र सेयोगः (yogaḥ) — yogaयोगसाक्षात् प्रकाशते (sākṣāt prakāśate) — is directly revealedसाक्षात् प्रकाशित होता है
३ ध्यानन्तु द्विविधं प्रोक्तं स्थूलसूक्ष्मप्रभेदतः । साकारं स्थूलमित्याहुर्निराकारन्तु सूक्ष्मकम् ॥ ३॥
dhyānantu dvividhaṃ proktaṃ sthūlasūkṣmaprabhedataḥ | sākāraṃ sthūlamityāhurnirākārantu sūkṣmakam ||
ध्यान स्थूल और सूक्ष्म के भेद से दो प्रकार का कहा गया है: साकार को स्थूल कहते हैं और निराकार को सूक्ष्म।
Meditation (dhyāna) is declared to be twofold, by the division into gross and subtle: the gross, they say, is that with form (sākāra), and the subtle is the formless (nirākāra).
ध्यानन्तु (dhyānantu) — meditation, moreoverध्यानद्विविधं प्रोक्तं (dvividhaṃ proktaṃ) — is declared twofoldदो प्रकार का कहा गया हैस्थूलसूक्ष्मप्रभेदतः (sthūlasūkṣmaprabhedataḥ) — by the division into gross and subtleस्थूल और सूक्ष्म के भेद सेसाकारं (sākāraṃ) — with formसाकारस्थूलमित्याहुः (sthūlamityāhuḥ) — they call the grossस्थूल कहते हैंनिराकारन्तु (nirākārantu) — and the formlessऔर निराकारसूक्ष्मकम् (sūkṣmakam) — the subtleसूक्ष्म
४ स्थिरार्थं मनसः केचित् स्थूलध्यानं प्रचक्षते । स्थूलेऽपि निश्चलं चेतो भवेत् सूक्ष्मेऽपि निश्चलम् ॥ ४॥
sthirārthaṃ manasaḥ kecit sthūladhyānaṃ pracakṣate | sthūle'pi niścalaṃ ceto bhavet sūkṣme'pi niścalam ||
मन को स्थिर करने के लिए कुछ लोग स्थूल ध्यान का उपदेश करते हैं; स्थूल में भी जो चित्त निश्चल हो जाता है, वह सूक्ष्म में भी निश्चल हो जाता है।
Some prescribe gross meditation for the steadying of the mind: the mind that becomes unmoving in the gross becomes unmoving in the subtle too.
स्थिरार्थं मनसः (sthirārthaṃ manasaḥ) — for the steadying of the mindमन की स्थिरता के लिएकेचित् (kecit) — someकुछ (आचार्य)स्थूलध्यानं प्रचक्षते (sthūladhyānaṃ pracakṣate) — prescribe gross meditationस्थूल ध्यान कहते हैंस्थूलेऽपि (sthūle'pi) — even in the grossस्थूल में भीनिश्चलं चेतो भवेत् (niścalaṃ ceto bhavet) — the mind may become unmovingचित्त निश्चल हो सकता हैसूक्ष्मेऽपि निश्चलम् (sūkṣme'pi niścalam) — and unmoving in the subtle tooऔर सूक्ष्म में भी निश्चल
५ करपादोदरास्यादिरहितं परमेश्वरम् । सर्वतेजोमयं ध्यायेत् सच्चिदानन्दनिष्कलम् ॥ ५॥
karapādodarāsyādirahitaṃ parameśvaram | sarvatejomayaṃ dhyāyet saccidānandaniṣkalam ||
हाथ, पैर, उदर, मुख आदि से रहित, सर्वतेजोमय, सच्चिदानन्दस्वरूप, निष्कल परमेश्वर का ध्यान करे।
One should meditate on the supreme Lord as devoid of hands, feet, belly, mouth and the rest, consisting of all radiance, being–consciousness–bliss, without parts.
करपादोदरास्यादिरहितं (karapādodarāsyādirahitaṃ) — devoid of hands, feet, belly, mouth and the restहाथ, पैर, उदर, मुख आदि से रहितपरमेश्वरम् (parameśvaram) — the supreme Lordपरमेश्वर कासर्वतेजोमयं (sarvatejomayaṃ) — consisting of all radianceसर्वतेजोमयध्यायेत् (dhyāyet) — one should meditate onध्यान करेसच्चिदानन्दनिष्कलम् (saccidānandaniṣkalam) — being–consciousness–bliss, without partsसच्चिदानन्द, निष्कल
६ नोदेति नास्तमभ्येति न वृद्धिं याति न क्षयम् । स्वयं विभात्यथान्यानि भासयन् साधनं विना ॥ ६॥
nodeti nāstamabhyeti na vṛddhiṃ yāti na kṣayam | svayaṃ vibhātyathānyāni bhāsayan sādhanaṃ vinā ||
वह न उदय होता है, न अस्त होता है, न बढ़ता है, न घटता है; वह स्वयं प्रकाशित होता है और बिना किसी साधन के अन्य वस्तुओं को प्रकाशित करता है।
It neither rises nor sets, neither grows nor decays; it shines by itself and illumines other things without any instrument.
नोदेति (nodeti) — it does not riseउदित नहीं होतानास्तमभ्येति (nāstamabhyeti) — it does not setअस्त नहीं होतान वृद्धिं याति (na vṛddhiṃ yāti) — it does not growवृद्धि नहीं पातान क्षयम् (na kṣayam) — nor decayन क्षयस्वयं विभाति (svayaṃ vibhāti) — it shines by itselfस्वयं प्रकाशित होता हैअथान्यानि भासयन् (athānyāni bhāsayan) — and illumines other thingsऔर अन्यों को प्रकाशित करता हुआसाधनं विना (sādhanaṃ vinā) — without any instrumentसाधन के बिना
७ अनन्तं गतभारूपं सत्तामात्रमगोचरम् । मनसा मात्रसम्वेद्यं तज्ज्ञानं ब्रह्मसंज्ञितम् ॥ ७॥
anantaṃ gatabhārūpaṃ sattāmātramagocaram | manasā mātrasamvedyaṃ tajjñānaṃ brahmasaṃjñitam ||
अनन्त, प्रकाश के रूप से परे, सत्तामात्र, इन्द्रियों से अगोचर, केवल मन से वेद्य — वह ज्ञान ब्रह्म कहलाता है।
Infinite, beyond the form of light, pure being, beyond the reach of the senses, to be known by the mind alone — that knowledge is called Brahman.
अनन्तं (anantaṃ) — infiniteअनन्तगतभारूपं (gatabhārūpaṃ) — beyond the form of lightप्रकाश के रूप से परेसत्तामात्रम् (sattāmātram) — pure beingसत्तामात्रअगोचरम् (agocaram) — beyond the sensesअगोचरमनसा मात्रसम्वेद्यं (manasā mātrasamvedyaṃ) — to be known by the mind aloneकेवल मन से जानने योग्यतज्ज्ञानं (tajjñānaṃ) — that knowledgeवह ज्ञानब्रह्मसंज्ञितम् (brahmasaṃjñitam) — is called Brahmanब्रह्म कहलाता है
८ प्रणष्टवायुसञ्चारः पाषाण इव निश्चलः । परजीवैकधामज्ञो योगी योगविदुच्यते ॥ ८॥
praṇaṣṭavāyusañcāraḥ pāṣāṇa iva niścalaḥ | parajīvaikadhāmajño yogī yogaviducyate ||
जिसके प्राणवायु का संचार सर्वथा रुक गया है, जो पाषाण की भाँति निश्चल है, जो परमात्मा और जीव के एक धाम को जानता है — वह योगी योगवित् कहलाता है।
With the movement of breath wholly ceased, unmoving like a stone, knowing the single abode of the supreme and the jīva — such a yogin is called a knower of yoga.
प्रणष्टवायुसञ्चारः (praṇaṣṭavāyusañcāraḥ) — with the movement of breath wholly ceasedवायु का संचार पूर्णतः रुका हुआपाषाण इव निश्चलः (pāṣāṇa iva niścalaḥ) — unmoving like a stoneपाषाण की तरह निश्चलपरजीवैकधामज्ञः (parajīvaikadhāmajñaḥ) — knowing the one abode of the supreme and the jīvaपर और जीव के एक धाम को जानने वालायोगी (yogī) — the yoginयोगीयोगविदुच्यते (yogaviducyate) — is called a knower of yogaयोगवेत्ता कहलाता है
९ यदत्र नात्र निर्भासः स्तिमितोदधिवत् स्थितम् । स्वरूपशून्यं तद्ध्यानं समाधिरभिधीयते ॥ ९॥
yadatra nātra nirbhāsaḥ stimitodadhivat sthitam | svarūpaśūnyaṃ taddhyānaṃ samādhirabhidhīyate ||
जहाँ "यह" या "वह" का कोई भास नहीं, जो स्तब्ध समुद्र की भाँति स्थित है, जो अपने स्वरूप से भी शून्य है — वह ध्यान समाधि कहलाता है।
Where there is no appearance of "this" or "that", abiding like a stilled ocean, void even of one's own form — that meditation is called samādhi.
यदत्र नात्र (yadatra nātra) — where there is neither "here" nor "not here"जहाँ न "यहाँ" न "वहाँ"निर्भासः (nirbhāsaḥ) — no appearanceकोई आभास नहींस्तिमितोदधिवत् स्थितम् (stimitodadhivat sthitam) — abiding like a stilled oceanस्थिर समुद्र की तरह स्थितस्वरूपशून्यं (svarūpaśūnyaṃ) — void of one's own formस्वरूप से शून्यतद्ध्यानं (taddhyānaṃ) — that meditationवह ध्यानसमाधिरभिधीयते (samādhirabhidhīyate) — is called samādhiसमाधि कहलाता है
१० न किञ्चिच्चिन्तनादेव स्वयं तत्त्वं प्रकाशते । स्वयं प्रकाशिते तत्त्वे तत्क्षणात्तन्मयो भवेत् ॥ १०॥
na kiñciccintanādeva svayaṃ tattvaṃ prakāśate | svayaṃ prakāśite tattve tatkṣaṇāttanmayo bhavet ||
किसी भी वस्तु का चिन्तन न करने से ही तत्त्व स्वयं प्रकाशित होता है; तत्त्व के स्वयं प्रकाशित होने पर उसी क्षण साधक तन्मय हो जाता है।
Only by thinking of nothing at all does the Reality shine forth by itself; when the Reality has shone forth by itself, at that very instant one becomes one with it.
न किञ्चिच्चिन्तनादेव (na kiñciccintanādeva) — only by thinking of nothing at allकुछ भी न सोचने से हीस्वयं तत्त्वं प्रकाशते (svayaṃ tattvaṃ prakāśate) — the Reality shines forth by itselfतत्त्व स्वयं प्रकाशित होता हैस्वयं प्रकाशिते तत्त्वे (svayaṃ prakāśite tattve) — when the Reality has shone forth by itselfतत्त्व के स्वयं प्रकाशित होने परतत्क्षणात् (tatkṣaṇāt) — at that very instantउसी क्षणतन्मयो भवेत् (tanmayo bhavet) — one becomes thatतन्मय हो जाता है
११ स्वप्नजाग्रदवस्थायां सुप्तवत् योऽवतिष्ठते । निश्वासोच्छ्वासहीनश्च निश्चितं मुक्त एव सः ॥ ११॥
svapnajāgradavasthāyāṃ suptavat yo'vatiṣṭhate | niśvāsocchvāsahīnaśca niścitaṃ mukta eva saḥ ||
जो स्वप्न और जाग्रत अवस्था में सुप्त की भाँति रहता है और श्वास-प्रश्वास से रहित है — वह निश्चय ही मुक्त है।
He who in the states of dream and waking remains as if asleep, and is without in-breath and out-breath — he assuredly is liberated.
स्वप्नजाग्रदवस्थायां (svapnajāgradavasthāyāṃ) — in the states of dream and wakingस्वप्न और जाग्रत अवस्था मेंसुप्तवत् योऽवतिष्ठते (suptavat yo'vatiṣṭhate) — he who remains as if asleepजो सोए हुए की तरह रहता हैनिश्वासोच्छ्वासहीनश्च (niśvāsocchvāsahīnaśca) — and is without in-breath and out-breathऔर निःश्वास-उच्छ्वास से रहितनिश्चितं (niścitaṃ) — assuredlyनिश्चित हीमुक्त एव सः (mukta eva saḥ) — he is liberated indeedवह मुक्त ही है
१२ निष्पन्दकरणग्रामः स्वात्मलीनमनोऽनिलः । य आस्ते मृतवत्साक्षात् जीवन्मुक्तः स उच्यते ॥ १२॥
niṣpandakaraṇagrāmaḥ svātmalīnamano'nilaḥ | ya āste mṛtavatsākṣāt jīvanmuktaḥ sa ucyate ||
जिसका समस्त इन्द्रिय-समूह निष्पन्द है, जिसका मन और प्राण अपने आत्मा में लीन हैं, जो साक्षात् मृत की भाँति स्थित रहता है — वह जीवन्मुक्त कहलाता है।
He who abides with the whole group of senses motionless, with mind and breath dissolved in his own Self, just like one dead — he is called liberated while living (jīvanmukta).
निष्पन्दकरणग्रामः (niṣpandakaraṇagrāmaḥ) — with the whole group of senses motionlessइन्द्रिय-समूह निस्पन्दस्वात्मलीनमनोऽनिलः (svātmalīnamano'nilaḥ) — with mind and breath dissolved in his own Selfमन और वायु स्वात्मा में लीनय आस्ते (ya āste) — he who abidesजो रहता हैमृतवत्साक्षात् (mṛtavatsākṣāt) — just like one deadसाक्षात् मृत की तरहजीवन्मुक्तः स उच्यते (jīvanmuktaḥ sa ucyate) — he is called liberated while livingवह जीवन्मुक्त कहलाता है
१३ न शृणोति न चाघ्राति न स्पृशति न पश्यति । न जानाति सुखं दुःखं न सङ्कल्पयते मनः ॥ १३॥
na śṛṇoti na cāghrāti na spṛśati na paśyati | na jānāti sukhaṃ duḥkhaṃ na saṅkalpayate manaḥ ||
वह न सुनता है, न सूँघता है, न स्पर्श करता है, न देखता है; वह सुख-दुःख को नहीं जानता; उसका मन कोई सङ्कल्प नहीं करता।
He does not hear, nor smell, nor touch, nor see; he does not know pleasure or pain; his mind forms no intention.
न शृणोति (na śṛṇoti) — he does not hearन सुनता हैन चाघ्राति (na cāghrāti) — nor smellन सूँघता हैन स्पृशति (na spṛśati) — nor touchन स्पर्श करता हैन पश्यति (na paśyati) — nor seeन देखता हैन जानाति (na jānāti) — he does not knowन जानता हैसुखं दुःखं (sukhaṃ duḥkhaṃ) — pleasure or painसुख या दुःखन सङ्कल्पयते मनः (na saṅkalpayate manaḥ) — his mind forms no intentionमन संकल्प नहीं करता
१४ न चापि किञ्चिज्जानाति न च बुध्यति काष्ठवत् । एवं शिवे विलीनात्मा समाधिस्थ इहोच्यते ॥ १४॥
na cāpi kiñcijjānāti na ca budhyati kāṣṭhavat | evaṃ śive vilīnātmā samādhistha ihocyate ||
वह कुछ भी नहीं जानता, न ही काष्ठ की भाँति कुछ बोध करता है; इस प्रकार शिव में विलीन आत्मा वाला वह यहाँ समाधिस्थ कहलाता है।
Nor does he know anything at all, nor is he aware, like a log; thus, with his self dissolved in Śiva, he is here called established in samādhi.
न चापि किञ्चिज्जानाति (na cāpi kiñcijjānāti) — nor does he know anything at allऔर कुछ भी नहीं जानतान च बुध्यति (na ca budhyati) — nor is he awareऔर न बोध करता हैकाष्ठवत् (kāṣṭhavat) — like a logकाष्ठ (लकड़ी) की तरहएवं (evaṃ) — thusइस प्रकारशिवे विलीनात्मा (śive vilīnātmā) — with his self dissolved in Śivaशिव में लीन आत्मा वालासमाधिस्थ इहोच्यते (samādhistha ihocyate) — he is here called established in samādhiयहाँ समाधिस्थ कहलाता है
१५ यथा जले जलं क्षिप्तं क्षीरे क्षीरं घृते घृतम् । अविशेषो भवेत्तद्वज्जीवात्मपरमात्मनोः ॥ १५॥
yathā jale jalaṃ kṣiptaṃ kṣīre kṣīraṃ ghṛte ghṛtam | aviśeṣo bhavettadvajjīvātmaparamātmanoḥ ||
जैसे जल में डाला हुआ जल, दूध में दूध, घी में घी अभिन्न हो जाता है, वैसे ही जीवात्मा और परमात्मा में कोई भेद नहीं रहता।
As water poured into water, milk into milk, ghee into ghee become indistinguishable, so it is with the individual self and the supreme Self.
यथा (yathā) — asजैसेजले जलं क्षिप्तं (jale jalaṃ kṣiptaṃ) — water poured into waterजल में डाला जलक्षीरे क्षीरं (kṣīre kṣīraṃ) — milk into milkदूध में दूधघृते घृतम् (ghṛte ghṛtam) — ghee into gheeघी में घीअविशेषो भवेत् (aviśeṣo bhavet) — becomes without distinctionअभिन्न हो जाता हैतद्वत् (tadvat) — soवैसे हीजीवात्मपरमात्मनोः (jīvātmaparamātmanoḥ) — of the individual self and the supreme Selfजीवात्मा और परमात्मा का
१६ यथा ध्यानस्य सामर्थ्यात् कीटोऽपि भ्रमरायते । तथा समाधिसामर्थ्याद् ब्रह्मभूतो भवेन्नरः ॥ १६॥
yathā dhyānasya sāmarthyāt kīṭo'pi bhramarāyate | tathā samādhisāmarthyād brahmabhūto bhavennaraḥ ||
जैसे ध्यान के सामर्थ्य से कीट भी भ्रमर हो जाता है, वैसे ही समाधि के सामर्थ्य से मनुष्य ब्रह्मस्वरूप हो जाता है।
As by the power of meditation even a worm becomes a bee, so by the power of samādhi a man becomes Brahman.
यथा (yathā) — asजैसेध्यानस्य सामर्थ्यात् (dhyānasya sāmarthyāt) — by the power of meditationध्यान के सामर्थ्य सेकीटोऽपि भ्रमरायते (kīṭo'pi bhramarāyate) — even a worm becomes a beeकीड़ा भी भ्रमर बन जाता हैतथा (tathā) — soवैसेसमाधिसामर्थ्यात् (samādhisāmarthyāt) — by the power of samādhiसमाधि के सामर्थ्य सेब्रह्मभूतो भवेन्नरः (brahmabhūto bhavennaraḥ) — a man becomes Brahmanमनुष्य ब्रह्मभूत हो जाता है
१७ क्षीरोद्धृतं घृतं यद्वत्तत्र क्षिप्तं न पूर्ववत् । पृथक्कृतो गुणेभ्यः स्यादात्मा तद्वदिहोच्यते ॥ १७॥
kṣīroddhṛtaṃ ghṛtaṃ yadvattatra kṣiptaṃ na pūrvavat | pṛthakkṛto guṇebhyaḥ syādātmā tadvadihocyate ||
जैसे दूध से निकाला हुआ घी उसमें पुनः डालने पर पहले जैसा नहीं होता, वैसे ही गुणों से पृथक् किया हुआ आत्मा भी होता है — ऐसा यहाँ कहा गया है।
As ghee drawn out of milk, when thrown back into it, is not as before, so the Self, once separated from the guṇas, is declared to be here.
क्षीरोद्धृतं घृतं (kṣīroddhṛtaṃ ghṛtaṃ) — ghee drawn out of milkदूध से निकाला घीयद्वत् (yadvat) — asजैसेतत्र क्षिप्तं (tatra kṣiptaṃ) — thrown back into itउसमें फिर डालान पूर्ववत् (na pūrvavat) — is not as beforeपूर्ववत् नहीं होतापृथक्कृतो गुणेभ्यः (pṛthakkṛto guṇebhyaḥ) — separated from the guṇasगुणों से पृथक् कियास्यादात्मा (syādātmā) — the Self isआत्मा होता हैतद्वदिहोच्यते (tadvadihocyate) — so it is declared hereवैसे ही यहाँ कहा जाता है
१८ यथा गाढान्धकारस्थो न किञ्चिदिह पश्यति । अलक्ष्यञ्च तथा योगी प्रपञ्चं नैव पश्यति ॥ १८॥
yathā gāḍhāndhakārastho na kiñcidiha paśyati | alakṣyañca tathā yogī prapañcaṃ naiva paśyati ||
जैसे घने अन्धकार में स्थित व्यक्ति यहाँ कुछ नहीं देखता, वैसे ही अलक्षित योगी प्रपञ्च को बिलकुल नहीं देखता।
As one standing in dense darkness sees nothing here, so the yogin, himself unnoticed, does not see the world at all.
यथा (yathā) — asजैसेगाढान्धकारस्थः (gāḍhāndhakārasthaḥ) — one standing in dense darknessघोर अन्धकार में स्थितन किञ्चिदिह पश्यति (na kiñcidiha paśyati) — sees nothing hereयहाँ कुछ नहीं देखताअलक्ष्यञ्च (alakṣyañca) — and unnoticedऔर अलक्ष्यतथा योगी (tathā yogī) — so the yoginवैसे योगीप्रपञ्चं नैव पश्यति (prapañcaṃ naiva paśyati) — does not see the world at allप्रपंच को नहीं देखता
१९ यथा निमीलने काले प्रपञ्चं नैव पश्यति । तथैवोन्मीलनेऽपि स्यादेतद्ध्यानस्य लक्षणम् ॥ १९॥
yathā nimīlane kāle prapañcaṃ naiva paśyati | tathaivonmīlane'pi syādetaddhyānasya lakṣaṇam ||
जैसे आँखें बन्द करने पर प्रपञ्च नहीं दिखता, वैसे ही आँखें खुली रहने पर भी न दिखे — यही ध्यान का लक्षण है।
As one does not see the world when the eyes are closed, so it should be even when they are open — this is the mark of meditation.
यथा (yathā) — asजैसेनिमीलने काले (nimīlane kāle) — at the time of closing the eyesआँख मूँदने के समयप्रपञ्चं नैव पश्यति (prapañcaṃ naiva paśyati) — one does not see the worldप्रपंच नहीं दिखतातथैव (tathaiva) — just soवैसे हीउन्मीलनेऽपि स्यात् (unmīlane'pi syāt) — it should be even when the eyes are openआँख खुली रहने पर भी होएतद्ध्यानस्य लक्षणम् (etaddhyānasya lakṣaṇam) — this is the mark of meditationयह ध्यान का लक्षण है
२० जनः स्वदेहकण्डूतिं विजानाति यथा तथा । परं ब्रह्मस्वरूपी च वेत्ति विश्वविचेष्टितम् ॥ २०॥
janaḥ svadehakaṇḍūtiṃ vijānāti yathā tathā | paraṃ brahmasvarūpī ca vetti viśvaviceṣṭitam ||
जैसे मनुष्य अपने शरीर की खुजली को जानता है, वैसे ही परब्रह्मस्वरूप हुआ पुरुष समस्त विश्व की चेष्टाओं को जानता है।
As a person knows the itch of his own body, so one who has become the supreme Brahman knows the workings of the universe.
जनः (janaḥ) — a personमनुष्यस्वदेहकण्डूतिं (svadehakaṇḍūtiṃ) — the itch of his own bodyअपने देह की खुजलीविजानाति यथा (vijānāti yathā) — as he knowsजैसे जानता हैतथा (tathā) — soवैसेपरं ब्रह्मस्वरूपी च (paraṃ brahmasvarūpī ca) — one who has become the supreme Brahmanपरब्रह्म-स्वरूप हुआवेत्ति (vetti) — knowsजानता हैविश्वविचेष्टितम् (viśvaviceṣṭitam) — the workings of the universeविश्व की चेष्टा
२१ विदिते परमे तत्त्वे वर्णातीते ह्यविक्रिये । किङ्करत्वं हि गच्छन्ति मन्त्रा मन्त्राधिपैः सह ॥ २१॥
vidite parame tattve varṇātīte hyavikriye | kiṅkaratvaṃ hi gacchanti mantrā mantrādhipaiḥ saha ||
वर्णों से परे और अविकारी परम तत्त्व के ज्ञात हो जाने पर मन्त्र अपने मन्त्राधिपों सहित उसके किंकर हो जाते हैं।
When the supreme Reality, beyond the letters and changeless, is known, the mantras together with the lords of mantras become his servants.
विदिते परमे तत्त्वे (vidite parame tattve) — when the supreme Reality is knownपरम तत्त्व के ज्ञात होने परवर्णातीते (varṇātīte) — beyond the lettersवर्णों से अतीतह्यविक्रिये (hyavikriye) — and changelessऔर अविकारीकिङ्करत्वं हि गच्छन्ति (kiṅkaratvaṃ hi gacchanti) — become servants indeedकिंकर हो जाते हैंमन्त्राः (mantrāḥ) — the mantrasमन्त्रमन्त्राधिपैः सह (mantrādhipaiḥ saha) — along with the lords of mantrasमन्त्राधिपों सहित
२२ आत्मैकभावनिष्ठस्य या या चेष्टा तदर्चनम् । यो यो जल्पः स सन्मन्त्रस्तद्ध्यानं यन्निरीक्षणम् ॥ २२॥
ātmaikabhāvaniṣṭhasya yā yā ceṣṭā tadarcanam | yo yo jalpaḥ sa sanmantrastaddhyānaṃ yannirīkṣaṇam ||
आत्मा के एकभाव में निष्ठ पुरुष की जो-जो चेष्टा है वह अर्चना है, जो-जो वाणी है वह सन्मन्त्र है, और जो-जो निरीक्षण है वह ध्यान है।
For one established in the single state of the Self, whatever action he does is worship, whatever he speaks is the true mantra, and whatever he looks upon is meditation.
आत्मैकभावनिष्ठस्य (ātmaikabhāvaniṣṭhasya) — of one established in the single state of the Selfआत्मा के एक भाव में निष्ठ कीया या चेष्टा (yā yā ceṣṭā) — whatever actionजो-जो चेष्टातदर्चनम् (tadarcanam) — that is worshipवह अर्चन हैयो यो जल्पः (yo yo jalpaḥ) — whatever speechजो-जो जल्प (बोल)स सन्मन्त्रः (sa sanmantraḥ) — that is the true mantraवह सन्मन्त्र हैतद्ध्यानं (taddhyānaṃ) — that is meditationवह ध्यान हैयन्निरीक्षणम् (yannirīkṣaṇam) — whatever he looks uponजो देखना है
२३ देहाभिमाने गलिते विज्ञाते परमात्मनि । यत्र यत्र मनो याति तत्र तत्र समाधयः ॥ २३॥
dehābhimāne galite vijñāte paramātmani | yatra yatra mano yāti tatra tatra samādhayaḥ ||
देहाभिमान के गल जाने और परमात्मा के विज्ञात हो जाने पर मन जहाँ-जहाँ जाता है, वहाँ-वहाँ समाधि ही है।
When identification with the body has melted away and the supreme Self is realised, wherever the mind goes, there are samādhis.
देहाभिमाने गलिते (dehābhimāne galite) — when identification with the body has melted awayदेहाभिमान गल जाने परविज्ञाते परमात्मनि (vijñāte paramātmani) — when the supreme Self is realisedपरमात्मा के जान लिए जाने परयत्र यत्र मनो याति (yatra yatra mano yāti) — wherever the mind goesजहाँ-जहाँ मन जाता हैतत्र तत्र समाधयः (tatra tatra samādhayaḥ) — there are samādhisवहाँ-वहाँ समाधि है
२४ भिद्यते हृदयग्रन्थिश्छिद्यन्ते सर्वसंशयाः । क्षीयन्ते चास्य कर्माणि तस्मिन् दृष्टे परात्मनि ॥ २४॥
bhidyate hṛdayagranthiśchidyante sarvasaṃśayāḥ | kṣīyante cāsya karmāṇi tasmin dṛṣṭe parātmani ||
उस परमात्मा के देखे जाने पर हृदय की ग्रन्थि टूट जाती है, सब संशय छिन्न हो जाते हैं और उसके कर्म क्षीण हो जाते हैं।
The knot of the heart is cut, all doubts are severed, and his karmas waste away, when that supreme Self is seen.
भिद्यते हृदयग्रन्थिः (bhidyate hṛdayagranthiḥ) — the knot of the heart is cutहृदय की ग्रन्थि टूट जाती हैछिद्यन्ते सर्वसंशयाः (chidyante sarvasaṃśayāḥ) — all doubts are severedसब संशय छिन्न हो जाते हैंक्षीयन्ते चास्य कर्माणि (kṣīyante cāsya karmāṇi) — and his karmas waste awayऔर इसके कर्म क्षीण हो जाते हैंतस्मिन् दृष्टे परात्मनि (tasmin dṛṣṭe parātmani) — when that supreme Self is seenउस परात्मा को देख लेने पर
२५ योगीन्द्रेण यदा प्राप्तं निर्मलं परमं पदम् । देवासुरपदं यत्तत्प्राप्तञ्चापि न गृह्यते ॥ २५॥
yogīndreṇa yadā prāptaṃ nirmalaṃ paramaṃ padam | devāsurapadaṃ yattatprāptañcāpi na gṛhyate ||
जब योगीन्द्र निर्मल परम पद को प्राप्त कर लेता है, तब देवों और असुरों का पद प्राप्त होने पर भी वह उसे ग्रहण नहीं करता।
When the lord of yogins has attained the stainless supreme state, the rank of gods and asuras, even if attained, is not accepted by him.
योगीन्द्रेण (yogīndreṇa) — by the lord of yoginsयोगीन्द्र द्वारायदा प्राप्तं (yadā prāptaṃ) — when is attainedजब प्राप्त हो जाता हैनिर्मलं परमं पदम् (nirmalaṃ paramaṃ padam) — the stainless supreme stateनिर्मल परम पददेवासुरपदं (devāsurapadaṃ) — the rank of gods and asurasदेव और असुर का पदयत् (yat) — whichजोतत्प्राप्तञ्चापि (tatprāptañcāpi) — even though attainedप्राप्त होने पर भीन गृह्यते (na gṛhyate) — is not acceptedग्रहण नहीं किया जाता
२६ यः पश्येत् सर्वगं शान्तमानन्दात्मकमव्ययम् । तस्य किञ्चिदनालभ्यं ज्ञातव्यञ्चावशिष्यते ॥ २६॥
yaḥ paśyet sarvagaṃ śāntamānandātmakamavyayam | tasya kiñcidanālabhyaṃ jñātavyañcāvaśiṣyate ||
जो सर्वव्यापी, शान्त, आनन्दस्वरूप, अव्यय को देख लेता है, उसके लिए कुछ भी अप्राप्त या ज्ञातव्य शेष नहीं रहता।
He who sees the all-pervading, tranquil, blissful, imperishable one — for him nothing unattained, nothing still to be known, remains.
यः पश्येत् (yaḥ paśyet) — he who seesजो देखता हैसर्वगं (sarvagaṃ) — the all-pervadingसर्वगतशान्तम् (śāntam) — the tranquilशान्तआनन्दात्मकम् (ānandātmakam) — of the nature of blissआनन्दस्वरूपअव्ययम् (avyayam) — the imperishableअव्ययतस्य (tasya) — for himउसके लिएकिञ्चित् (kiñcit) — anythingकुछअनालभ्यं (anālabhyaṃ) — unattainedअप्राप्यज्ञातव्यञ्च (jñātavyañca) — or to be knownऔर ज्ञातव्यअवशिष्यते (avaśiṣyate) — remainsशेष रहता है?
२७ सम्प्राप्ते ज्ञानविज्ञाने ज्ञेये च हृदि संस्थिते । लब्धे शान्तिपदे देवि न योगो नैव धारणा ॥ २७॥
samprāpte jñānavijñāne jñeye ca hṛdi saṃsthite | labdhe śāntipade devi na yogo naiva dhāraṇā ||
ज्ञान और विज्ञान के प्राप्त हो जाने पर, ज्ञेय के हृदय में स्थित हो जाने पर, शान्तिपद के लब्ध हो जाने पर, हे देवि! न योग रहता है, न धारणा।
When knowledge and realisation are attained and the object of knowledge is established in the heart, when the state of peace is gained, O Devī, there is no yoga and no dhāraṇā.
सम्प्राप्ते ज्ञानविज्ञाने (samprāpte jñānavijñāne) — when knowledge and realisation are attainedज्ञान-विज्ञान प्राप्त होने परज्ञेये च हृदि संस्थिते (jñeye ca hṛdi saṃsthite) — and the object of knowledge is established in the heartऔर ज्ञेय हृदय में स्थित होने परलब्धे शान्तिपदे (labdhe śāntipade) — when the state of peace is gainedशान्ति-पद पाने परदेवि (devi) — O Devīहे देविन योगो (na yogo) — there is no yogaन योगनैव धारणा (naiva dhāraṇā) — nor any dhāraṇāन धारणा
२८ परे ब्रह्मणि विज्ञाते समस्तैर्नियमैरलम् । तालवृन्तेन किं कार्यं लब्धे मलयमारुते ॥ २८॥
pare brahmaṇi vijñāte samastairniyamairalam | tālavṛntena kiṃ kāryaṃ labdhe malayamārute ||
परब्रह्म के विज्ञात हो जाने पर समस्त नियमों से क्या प्रयोजन? मलय-पवन के मिल जाने पर ताड़ के पंखे से क्या काम?
When the supreme Brahman is realised, enough of all the rules: what use is a palm-leaf fan when the breeze from Malaya is blowing?
परे ब्रह्मणि विज्ञाते (pare brahmaṇi vijñāte) — when the supreme Brahman is realisedपरब्रह्म के जान लिए जाने परसमस्तैर्नियमैरलम् (samastairniyamairalam) — enough of all the rulesसब नियमों से बस (पर्याप्त)तालवृन्तेन (tālavṛntena) — with a palm-leaf fanताड़ के पंखे सेकिं कार्यं (kiṃ kāryaṃ) — what useक्या कामलब्धे मलयमारुते (labdhe malayamārute) — when the Malaya breeze is obtainedमलय-वायु पा लेने पर
२९ आसिकाबन्धनं नास्ति नासिकाबन्धनं न हि । न यमो नियमो नास्ति स्वयमोमिति पश्यताम् ॥ २९॥
āsikābandhanaṃ nāsti nāsikābandhanaṃ na hi | na yamo niyamo nāsti svayamomiti paśyatām ||
जो "मैं स्वयं ओंकार हूँ" ऐसा देखते हैं, उनके लिए न आसन का बन्धन है, न नासिका का बन्धन, न यम है और न नियम।
There is no binding of the seat, no binding of the nostrils, no yama and no niyama for those who see "I myself am Om".
आसिकाबन्धनं नास्ति (āsikābandhanaṃ nāsti) — there is no binding of the seatआसन का बन्धन नहींनासिकाबन्धनं न हि (nāsikābandhanaṃ na hi) — no binding of the nostrilsनासिका का बन्धन नहींन यमो (na yamo) — no yamaन यमनियमो नास्ति (niyamo nāsti) — no niyamaन नियमस्वयमोमिति (svayamomiti) — "I myself am Om""मैं स्वयं ॐ हूँ"पश्यताम् (paśyatām) — for those who seeऐसा देखने वालों के लिए
३० न पद्मासनतो योगो न नासाग्रनिरीक्षणम् । ऐक्यं जीवात्मनोराहुर्योगं योगविशारदाः ॥ ३०॥
na padmāsanato yogo na nāsāgranirīkṣaṇam | aikyaṃ jīvātmanorāhuryogaṃ yogaviśāradāḥ ||
न पद्मासन से योग होता है, न नासाग्र-निरीक्षण से; योगविशारद जीव और आत्मा की एकता को ही योग कहते हैं।
Yoga does not come from the lotus posture, nor is it gazing at the tip of the nose; the adepts in yoga call yoga the oneness of the jīva and the Self.
न पद्मासनतो योगो (na padmāsanato yogo) — yoga is not from the lotus postureपद्मासन से योग नहींन नासाग्रनिरीक्षणम् (na nāsāgranirīkṣaṇam) — nor is it gazing at the tip of the noseन नासाग्र-दर्शनऐक्यं जीवात्मनोः (aikyaṃ jīvātmanoḥ) — the oneness of the jīva and the Selfजीव और आत्मा की एकता कोआहुर्योगं (āhuryogaṃ) — they call yogaयोग कहते हैंयोगविशारदाः (yogaviśāradāḥ) — the adepts in yogaयोग में निपुण
३१ ध्यायतां क्षणमात्रं हि श्रद्धया परमन्त्विह । यद्भवेत् सुमहत् पुण्यं तस्यान्तो नैव गण्यते ॥ ३१॥
dhyāyatāṃ kṣaṇamātraṃ hi śraddhayā paramantviha | yadbhavet sumahat puṇyaṃ tasyānto naiva gaṇyate ||
जो यहाँ श्रद्धापूर्वक क्षणमात्र भी परम तत्त्व का ध्यान करते हैं, उनका जो महान् पुण्य होता है उसका अन्त गिना नहीं जा सकता।
For those who here meditate with faith on the Supreme even for a single moment, the very great merit that arises has no reckonable end.
ध्यायतां (dhyāyatāṃ) — for those who meditateध्यान करने वालों कोक्षणमात्रं हि (kṣaṇamātraṃ hi) — even for a single momentक्षण मात्र भीश्रद्धया (śraddhayā) — with faithश्रद्धा सेपरमन्त्विह (paramantviha) — on the Supreme hereयहाँ पर (परमात्मा) कायद्भवेत् सुमहत् पुण्यं (yadbhavet sumahat puṇyaṃ) — the very great merit that arisesजो अति महान् पुण्य होता हैतस्यान्तो नैव गण्यते (tasyānto naiva gaṇyate) — its end cannot be reckonedउसका अन्त गिना नहीं जाता
३२ क्षणं ब्रह्माहमस्मीति यः कुर्यादात्मचिन्तनम् । स सर्वं पातकं हन्यात्तमः सूर्योदयो यथा ॥ ३२॥
kṣaṇaṃ brahmāhamasmīti yaḥ kuryādātmacintanam | sa sarvaṃ pātakaṃ hanyāttamaḥ sūryodayo yathā ||
जो क्षणभर भी "मैं ब्रह्म हूँ" इस प्रकार आत्मचिन्तन करता है, वह समस्त पाप को वैसे ही नष्ट कर देता है जैसे सूर्योदय अन्धकार को।
He who for a moment contemplates the Self as "I am Brahman" destroys all sin, as the rising sun destroys darkness.
क्षणं (kṣaṇaṃ) — for a momentक्षण भरब्रह्माहमस्मीति (brahmāhamasmīti) — "I am Brahman""मैं ब्रह्म हूँ"यः कुर्यादात्मचिन्तनम् (yaḥ kuryādātmacintanam) — he who contemplates the Self thusजो ऐसा आत्म-चिन्तन करेस सर्वं पातकं हन्यात् (sa sarvaṃ pātakaṃ hanyāt) — he destroys all sinवह सब पातक नष्ट करता हैतमः सूर्योदयो यथा (tamaḥ sūryodayo yathā) — as sunrise destroys darknessजैसे सूर्योदय अन्धकार को
३३ व्रतक्रतुतपस्तीर्थदानदेवार्चनादिषु । यत् फलं कोटिगुणितं तदवाप्नोति तत्त्ववित् ॥ ३३॥
vratakratutapastīrthadānadevārcanādiṣu | yat phalaṃ koṭiguṇitaṃ tadavāpnoti tattvavit ||
व्रत, यज्ञ, तप, तीर्थ, दान, देवार्चन आदि में जो फल है, तत्त्ववेत्ता उसे करोड़ गुना प्राप्त करता है।
Whatever fruit lies in vows, sacrifices, austerities, pilgrimages, gifts, worship of the gods and the like — the knower of Reality obtains that multiplied ten million times.
व्रतक्रतुतपस्तीर्थदानदेवार्चनादिषु (vratakratutapastīrthadānadevārcanādiṣu) — in vows, sacrifices, austerities, pilgrimages, gifts, worship of the gods and the likeव्रत, यज्ञ, तप, तीर्थ, दान, देवार्चन आदि मेंयत् फलं (yat phalaṃ) — whatever fruitजो फलकोटिगुणितं (koṭiguṇitaṃ) — multiplied ten million timesकरोड़ गुनातदवाप्नोति (tadavāpnoti) — that he obtainsवह पाता हैतत्त्ववित् (tattvavit) — the knower of Realityतत्त्ववेत्ता
३४ उत्तमा सहजावस्था मध्यमा ध्यानधारणा । जपस्तुतिः स्यादधमा होमपूजाऽधमाधमा ॥ ३४॥
uttamā sahajāvasthā madhyamā dhyānadhāraṇā | japastutiḥ syādadhamā homapūjā'dhamādhamā ||
सहज अवस्था उत्तम है, ध्यान-धारणा मध्यम, जप-स्तुति अधम, और होम-पूजा अधमाधम है।
The highest is the natural state (sahajāvasthā); the middling is meditation and dhāraṇā; japa and hymns of praise are inferior; homa and pūjā are the lowest of the low.
उत्तमा सहजावस्था (uttamā sahajāvasthā) — the highest is the natural stateउत्तम सहज अवस्था हैमध्यमा ध्यानधारणा (madhyamā dhyānadhāraṇā) — the middling is meditation and dhāraṇāमध्यम ध्यान-धारणाजपस्तुतिः स्यादधमा (japastutiḥ syādadhamā) — japa and praise are inferiorजप-स्तुति अधम हैहोमपूजाऽधमाधमा (homapūjā'dhamādhamā) — homa and pūjā are the lowest of the lowहोम-पूजा अधमाधम
३५ उत्तमा तत्त्वचिन्ता स्याज्जपचिन्ता तु मध्यमा । शास्त्रचिन्ताऽधमा ज्ञेया लोकचिन्ताऽधमाधमा ॥ ३५॥
uttamā tattvacintā syājjapacintā tu madhyamā | śāstracintā'dhamā jñeyā lokacintā'dhamādhamā ||
तत्त्वचिन्ता उत्तम है, जपचिन्ता मध्यम, शास्त्रचिन्ता अधम जाननी चाहिए, और लोकचिन्ता अधमाधम है।
Contemplation of Reality is the highest; attention to japa is middling; attention to scripture is to be known as inferior; worldly concern is the lowest of the low.
उत्तमा तत्त्वचिन्ता स्यात् (uttamā tattvacintā syāt) — contemplation of Reality is the highestउत्तम तत्त्व-चिन्ता हैजपचिन्ता तु मध्यमा (japacintā tu madhyamā) — attention to japa is middlingजप-चिन्ता मध्यमशास्त्रचिन्ताऽधमा ज्ञेया (śāstracintā'dhamā jñeyā) — attention to scripture is to be known as inferiorशास्त्र-चिन्ता अधम जाननी चाहिएलोकचिन्ताऽधमाधमा (lokacintā'dhamādhamā) — worldly concern is the lowest of the lowलोक-चिन्ता अधमाधम
३६ पूजाकोटिसमं स्तोत्रं स्तोत्रकोटिसमो जपः । जपकोटिसमं ध्यानं ध्यानकोटिसमो लयः ॥ ३६॥
pūjākoṭisamaṃ stotraṃ stotrakoṭisamo japaḥ | japakoṭisamaṃ dhyānaṃ dhyānakoṭisamo layaḥ ||
स्तोत्र करोड़ पूजाओं के समान है, जप करोड़ स्तोत्रों के समान, ध्यान करोड़ जपों के समान, और लय करोड़ ध्यानों के समान है।
A hymn equals ten million pūjās; japa equals ten million hymns; meditation equals ten million japas; absorption (laya) equals ten million meditations.
पूजाकोटिसमं स्तोत्रं (pūjākoṭisamaṃ stotraṃ) — a hymn equals ten million pūjāsकरोड़ पूजा के समान स्तोत्रस्तोत्रकोटिसमो जपः (stotrakoṭisamo japaḥ) — japa equals ten million hymnsकरोड़ स्तोत्र के समान जपजपकोटिसमं ध्यानं (japakoṭisamaṃ dhyānaṃ) — meditation equals ten million japasकरोड़ जप के समान ध्यानध्यानकोटिसमो लयः (dhyānakoṭisamo layaḥ) — absorption equals ten million meditationsकरोड़ ध्यान के समान लय
३७ न हि ध्यानात् परो मन्त्रो न देवस्त्वात्मनः परः । नानुसन्धात् परा पूजा न हि तृप्तेः परं फलम् ॥ ३७॥
na hi dhyānāt paro mantro na devastvātmanaḥ paraḥ | nānusandhāt parā pūjā na hi tṛpteḥ paraṃ phalam ||
ध्यान से बढ़कर कोई मन्त्र नहीं, आत्मा से बढ़कर कोई देव नहीं, अनुसन्धान से बढ़कर कोई पूजा नहीं, और तृप्ति से बढ़कर कोई फल नहीं।
There is no mantra higher than meditation, no god higher than the Self, no worship higher than inward pursuit (anusandhāna), and no fruit higher than contentment.
न हि ध्यानात् परो मन्त्रो (na hi dhyānāt paro mantro) — there is no mantra higher than meditationध्यान से पर कोई मन्त्र नहींन देवस्त्वात्मनः परः (na devastvātmanaḥ paraḥ) — no god higher than the Selfआत्मा से पर कोई देव नहींनानुसन्धात् परा पूजा (nānusandhāt parā pūjā) — no worship higher than inward pursuitअनुसन्धान से परे कोई पूजा नहींन हि तृप्तेः परं फलम् (na hi tṛpteḥ paraṃ phalam) — no fruit higher than contentmentतृप्ति से पर कोई फल नहीं
३८ अक्रियैव परा पूजा मौनमेव परो जपः । अचिन्तेव परं ध्यानमनिच्छैव परं फलम् ॥ ३८॥
akriyaiva parā pūjā maunameva paro japaḥ | acinteva paraṃ dhyānamanicchaiva paraṃ phalam ||
अक्रिया ही परम पूजा है, मौन ही परम जप है, अचिन्तन ही परम ध्यान है, और अनिच्छा ही परम फल है।
Non-action alone is the highest worship; silence alone is the highest japa; non-thinking alone is the highest meditation; desirelessness alone is the highest fruit.
अक्रियैव परा पूजा (akriyaiva parā pūjā) — non-action alone is the highest worshipअक्रिया ही परा पूजा हैमौनमेव परो जपः (maunameva paro japaḥ) — silence alone is the highest japaमौन ही पर जप हैअचिन्तेव परं ध्यानम् (acinteva paraṃ dhyānam) — non-thinking alone is the highest meditationअचिन्ता ही परम ध्यान हैअनिच्छैव परं फलम् (anicchaiva paraṃ phalam) — desirelessness alone is the highest fruitअनिच्छा ही परम फल है
३९ मन्त्रोदकैर्विना सन्ध्यां पूजाहोमैर्विना तपः । उपचारैर्विना पूजां योगी नित्यं समाचरेत् ॥ ३९॥
mantrodakairvinā sandhyāṃ pūjāhomairvinā tapaḥ | upacārairvinā pūjāṃ yogī nityaṃ samācaret ||
योगी सदा मन्त्र और जल के बिना सन्ध्या, पूजा और होम के बिना तप, तथा उपचारों के बिना पूजा करे।
The yogin should always perform sandhyā without mantras and water, austerity without pūjā and homa, and worship without offerings.
मन्त्रोदकैर्विना सन्ध्यां (mantrodakairvinā sandhyāṃ) — sandhyā without mantras and waterमन्त्र-जल के बिना सन्ध्यापूजाहोमैर्विना तपः (pūjāhomairvinā tapaḥ) — austerity without pūjā and homaपूजा-होम के बिना तपउपचारैर्विना पूजां (upacārairvinā pūjāṃ) — worship without offeringsउपचारों के बिना पूजायोगी नित्यं समाचरेत् (yogī nityaṃ samācaret) — the yogin should always performयोगी नित्य करे
४० निःसङ्गश्च विसङ्गश्च निस्तीर्णोपाधिवासनः । निजस्वरूपनिर्मग्नः स योगी परतत्त्ववित् ॥ ४०॥
niḥsaṅgaśca visaṅgaśca nistīrṇopādhivāsanaḥ | nijasvarūpanirmagnaḥ sa yogī paratattvavit ||
जो निःसङ्ग और विसङ्ग है, जिसने उपाधियों की वासनाओं को पार कर लिया है, जो अपने स्वरूप में निमग्न है — वह योगी परतत्त्ववेत्ता है।
Free of attachment and free of company, having crossed beyond the latent tendencies of limiting adjuncts, plunged into his own nature — that yogin is a knower of the supreme Reality.
निःसङ्गश्च (niḥsaṅgaśca) — free of attachmentनिःसंगविसङ्गश्च (visaṅgaśca) — free of companyसंग-रहितनिस्तीर्णोपाधिवासनः (nistīrṇopādhivāsanaḥ) — having crossed beyond the latent tendencies of limiting adjunctsउपाधि की वासनाओं से पारनिजस्वरूपनिर्मग्नः (nijasvarūpanirmagnaḥ) — plunged into his own natureनिज स्वरूप में निमग्नस योगी परतत्त्ववित् (sa yogī paratattvavit) — that yogin is a knower of the supreme Realityवह योगी परतत्त्ववेत्ता है
४१ देहो देवालयो देवि जीवो देवः सदाशिवः । त्यजेदज्ञाननिर्माल्यं सोऽहम्भावेन पूजयेत् ॥ ४१॥
deho devālayo devi jīvo devaḥ sadāśivaḥ | tyajedajñānanirmālyaṃ so'hambhāvena pūjayet ||
हे देवि! देह देवालय है, जीव देव सदाशिव है; अज्ञानरूपी निर्माल्य को त्यागकर "सोऽहम्" भाव से पूजा करे।
The body is the temple, O Devī; the jīva is the god Sadāśiva. One should cast off the stale offerings of ignorance and worship with the attitude "He am I" (so'ham).
देहो देवालयो देवि (deho devālayo devi) — the body is the temple, O Devīदेह देवालय है, हे देविजीवो देवः सदाशिवः (jīvo devaḥ sadāśivaḥ) — the jīva is the god Sadāśivaजीव देव सदाशिव हैत्यजेदज्ञाननिर्माल्यं (tyajedajñānanirmālyaṃ) — one should cast off the stale offerings of ignoranceअज्ञान का निर्माल्य त्यागेसोऽहम्भावेन पूजयेत् (so'hambhāvena pūjayet) — and worship with the attitude "He am I""सोऽहम्" भाव से पूजा करे
४२ जीवः शिवः शिवो जीवः स जीवः केवलः शिवः । पाशबद्धः स्मृतो जीवः पाशमुक्तः सदाशिवः ॥ ४२॥
jīvaḥ śivaḥ śivo jīvaḥ sa jīvaḥ kevalaḥ śivaḥ | pāśabaddhaḥ smṛto jīvaḥ pāśamuktaḥ sadāśivaḥ ||
जीव शिव है, शिव जीव है; वह जीव केवल शिव ही है। पाश से बद्ध होने पर वह जीव कहलाता है, पाश से मुक्त होने पर सदाशिव।
The jīva is Śiva, Śiva is the jīva; that jīva is Śiva alone. Bound by the fetters he is called jīva; freed from the fetters he is Sadāśiva.
जीवः शिवः (jīvaḥ śivaḥ) — the jīva is Śivaजीव शिव हैशिवो जीवः (śivo jīvaḥ) — Śiva is the jīvaशिव जीव हैस जीवः केवलः शिवः (sa jīvaḥ kevalaḥ śivaḥ) — that jīva is Śiva aloneवह जीव केवल शिव हैपाशबद्धः स्मृतो जीवः (pāśabaddhaḥ smṛto jīvaḥ) — bound by fetters he is called jīvaपाश से बद्ध जीव कहलाता हैपाशमुक्तः सदाशिवः (pāśamuktaḥ sadāśivaḥ) — freed from fetters he is Sadāśivaपाश से मुक्त सदाशिव
४३ तुषेण बद्धो व्रीहिः स्यात्तुषाभावे हि तण्डुलः । कर्मबद्धः स्मृतो जीवः कर्ममुक्तः सदाशिवः ॥ ४३॥
tuṣeṇa baddho vrīhiḥ syāttuṣābhāve hi taṇḍulaḥ | karmabaddhaḥ smṛto jīvaḥ karmamuktaḥ sadāśivaḥ ||
छिलके से ढका हुआ धान है, छिलके के अभाव में चावल; कर्म से बद्ध होने पर वह जीव कहलाता है, कर्म से मुक्त होने पर सदाशिव।
Covered by the husk it is paddy; without the husk it is rice. Bound by karma he is called jīva; freed from karma he is Sadāśiva.
तुषेण बद्धो व्रीहिः स्यात् (tuṣeṇa baddho vrīhiḥ syāt) — covered by the husk it is paddyतुष (भूसी) से बद्ध धान हैतुषाभावे हि तण्डुलः (tuṣābhāve hi taṇḍulaḥ) — without the husk it is riceतुष के अभाव में चावलकर्मबद्धः स्मृतो जीवः (karmabaddhaḥ smṛto jīvaḥ) — bound by karma he is called jīvaकर्म से बद्ध जीव कहलाता हैकर्ममुक्तः सदाशिवः (karmamuktaḥ sadāśivaḥ) — freed from karma he is Sadāśivaकर्म से मुक्त सदाशिव
४४ अग्नौ तिष्ठति विप्राणां हृदि देवो मनीषिणाम् । प्रतिमास्वप्रबुद्धानां सर्वत्र विदितात्मनाम् ॥ ४४॥
agnau tiṣṭhati viprāṇāṃ hṛdi devo manīṣiṇām | pratimāsvaprabuddhānāṃ sarvatra viditātmanām ||
ब्राह्मणों के लिए देव अग्नि में स्थित है, मनीषियों के लिए हृदय में, अप्रबुद्धों के लिए प्रतिमाओं में, और आत्मज्ञानियों के लिए सर्वत्र।
For brāhmaṇas the god abides in the fire, for the wise in the heart, for the unawakened in images, and for those who know the Self, everywhere.
अग्नौ तिष्ठति (agnau tiṣṭhati) — abides in the fireअग्नि में स्थित हैविप्राणां (viprāṇāṃ) — for brāhmaṇasविप्रों (ब्राह्मणों) के लिएहृदि (hṛdi) — in the heartहृदय मेंदेवो (devo) — the godदेवमनीषिणाम् (manīṣiṇām) — for the wiseमनीषियों के लिएप्रतिमासु (pratimāsu) — in imagesप्रतिमाओं मेंअप्रबुद्धानां (aprabuddhānāṃ) — for the unawakenedअप्रबुद्धों के लिएसर्वत्र (sarvatra) — everywhereसर्वत्रविदितात्मनाम् (viditātmanām) — for those who know the Selfआत्मज्ञानियों के लिए
४५ यो निन्दास्तुतिशीतोष्णसुखदुःखारिबन्धुषु । सम आस्ते स योगीन्द्रो हर्षाहर्षविवर्जितः ॥ ४५॥
yo nindāstutiśītoṣṇasukhaduḥkhāribandhuṣu | sama āste sa yogīndro harṣāharṣavivarjitaḥ ||
जो निन्दा-स्तुति, शीत-उष्ण, सुख-दुःख, शत्रु-बन्धु में सम रहता है, वह हर्ष और विषाद से रहित योगीन्द्र है।
He who remains equal amid blame and praise, cold and heat, pleasure and pain, foe and kinsman — he, free of elation and dejection, is the lord of yogins.
यो (yo) — he whoजोनिन्दास्तुतिशीतोष्णसुखदुःखारिबन्धुषु (nindāstutiśītoṣṇasukhaduḥkhāribandhuṣu) — amid blame and praise, cold and heat, pleasure and pain, foe and kinsmanनिन्दा-स्तुति, शीत-उष्ण, सुख-दुःख, शत्रु-बन्धु मेंसम आस्ते (sama āste) — remains equalसम रहता हैस योगीन्द्रो (sa yogīndro) — he is the lord of yoginsवह योगीन्द्र हैहर्षाहर्षविवर्जितः (harṣāharṣavivarjitaḥ) — free of elation and dejectionहर्ष और अहर्ष से रहित
४६ निस्पृहो नित्यसन्तुष्टः समदर्शी जितेन्द्रियः । आस्ते देहे प्रवासीव योगी परमतत्त्ववित् ॥ ४६॥
nispṛho nityasantuṣṭaḥ samadarśī jitendriyaḥ | āste dehe pravāsīva yogī paramatattvavit ||
निस्पृह, नित्य सन्तुष्ट, समदर्शी, जितेन्द्रिय, परमतत्त्ववेत्ता योगी शरीर में प्रवासी की भाँति रहता है।
Desireless, ever content, seeing all as equal, with senses conquered, the yogin who knows the supreme Reality dwells in the body like a traveller abroad.
निस्पृहो (nispṛho) — desirelessनिस्पृहनित्यसन्तुष्टः (nityasantuṣṭaḥ) — ever contentनित्य सन्तुष्टसमदर्शी (samadarśī) — seeing all as equalसमदर्शीजितेन्द्रियः (jitendriyaḥ) — with senses conqueredजितेन्द्रियआस्ते देहे प्रवासीव (āste dehe pravāsīva) — dwells in the body like a traveller abroadदेह में प्रवासी की तरह रहता हैयोगी परमतत्त्ववित् (yogī paramatattvavit) — the yogin who knows the supreme Realityपरम तत्त्ववेत्ता योगी
४७ निःसङ्कल्पो निर्विकल्पो निर्लिप्तोपाधिवासनः । निजस्वरूपनिर्मग्नः स योगी परतत्त्ववित् ॥ ४७॥
niḥsaṅkalpo nirvikalpo nirliptopādhivāsanaḥ | nijasvarūpanirmagnaḥ sa yogī paratattvavit ||
जो निःसङ्कल्प और निर्विकल्प है, जो उपाधियों की वासनाओं से निर्लिप्त है, जो अपने स्वरूप में निमग्न है — वह योगी परतत्त्ववेत्ता है।
Free of intention, free of mental construction, untouched by the latent tendencies of limiting adjuncts, plunged into his own nature — that yogin is a knower of the supreme Reality.
निःसङ्कल्पो (niḥsaṅkalpo) — free of intentionनिःसंकल्पनिर्विकल्पो (nirvikalpo) — free of mental constructionनिर्विकल्पनिर्लिप्तोपाधिवासनः (nirliptopādhivāsanaḥ) — untouched by the latent tendencies of limiting adjunctsउपाधि की वासनाओं से निर्लिप्तनिजस्वरूपनिर्मग्नः (nijasvarūpanirmagnaḥ) — plunged into his own natureनिज स्वरूप में निमग्नस योगी परतत्त्ववित् (sa yogī paratattvavit) — that yogin is a knower of the supreme Realityवह योगी परतत्त्ववेत्ता है
४८ यथा पङ्ग्वन्धबधिरक्लीबोन्मत्तजडादयः । निवसन्ति कुलेशानि तथा योगी च तत्त्ववित् ॥ ४८॥
yathā paṅgvandhabadhiraklībonmattajaḍādayaḥ | nivasanti kuleśāni tathā yogī ca tattvavit ||
हे कुलेशानि! जैसे लँगड़े, अन्धे, बहरे, नपुंसक, उन्मत्त, जड़ आदि रहते हैं, वैसे ही तत्त्ववेत्ता योगी भी रहता है।
As the lame, the blind, the deaf, the impotent, the mad, the dull and the like live, O mistress of the Kula, so too lives the yogin who knows Reality.
यथा (yathā) — asजैसेपङ्ग्वन्धबधिरक्लीबोन्मत्तजडादयः (paṅgvandhabadhiraklībonmattajaḍādayaḥ) — the lame, blind, deaf, impotent, mad, dull and the likeपंगु, अन्धे, बधिर, क्लीब, उन्मत्त, जड़ आदिनिवसन्ति (nivasanti) — liveरहते हैंकुलेशानि (kuleśāni) — O mistress of the Kulaहे कुलेशानितथा योगी च तत्त्ववित् (tathā yogī ca tattvavit) — so too lives the yogin who knows Realityवैसे तत्त्ववेत्ता योगी भी
४९ पञ्चमुद्रासमुत्पन्नपरमानन्दनिर्भरः । य आस्ते स तु योगीन्द्रः पश्यत्यात्मानमात्मनि ॥ ४९॥
pañcamudrāsamutpannaparamānandanirbharaḥ | ya āste sa tu yogīndraḥ paśyatyātmānamātmani ||
जो पञ्च मुद्राओं से उत्पन्न परमानन्द से परिपूर्ण होकर रहता है, वही योगीन्द्र है; वह आत्मा में आत्मा को देखता है।
He who abides filled with the supreme bliss arising from the five mudrās — he is the lord of yogins; he sees the Self in the Self.
पञ्चमुद्रासमुत्पन्नपरमानन्दनिर्भरः (pañcamudrāsamutpannaparamānandanirbharaḥ) — filled with the supreme bliss arising from the five mudrāsपंच मुद्राओं से उत्पन्न परमानन्द से पूर्णय आस्ते (ya āste) — he who abidesजो रहता हैस तु योगीन्द्रः (sa tu yogīndraḥ) — he is the lord of yoginsवह योगीन्द्र हैपश्यत्यात्मानमात्मनि (paśyatyātmānamātmani) — he sees the Self in the Selfआत्मा में आत्मा को देखता है
५० अलिमांसाङ्गनासङ्गे यत् सुखं जायते प्रिये । तदेव मोक्षो विदुषामबुधानान्तु पातकम् ॥ ५०॥
alimāṃsāṅganāsaṅge yat sukhaṃ jāyate priye | tadeva mokṣo viduṣāmabudhānāntu pātakam ||
हे प्रिये! मद्य, मांस और स्त्री के सङ्ग में जो सुख उत्पन्न होता है, वही विद्वानों के लिए मोक्ष है, किन्तु अज्ञानियों के लिए पाप।
The pleasure that arises in union with wine, meat and woman, O beloved — that itself is liberation for the wise, but for the ignorant it is sin.
अलिमांसाङ्गनासङ्गे (alimāṃsāṅganāsaṅge) — in union with wine, meat and womanमद्य, मांस, स्त्री के संग मेंयत् सुखं जायते (yat sukhaṃ jāyate) — the pleasure that arisesजो सुख उत्पन्न होता हैप्रिये (priye) — O belovedहे प्रियेतदेव मोक्षो विदुषाम् (tadeva mokṣo viduṣām) — that itself is liberation for the wiseवही विद्वानों के लिए मोक्ष हैअबुधानान्तु पातकम् (abudhānāntu pātakam) — but for the ignorant it is sinपर अज्ञानियों के लिए पातक
५१ सदा मांसासवोल्लासी सदा चरणचिन्तकः । सदा संशयहीनो यः कुलयोगी स उच्यते ॥ ५१॥
sadā māṃsāsavollāsī sadā caraṇacintakaḥ | sadā saṃśayahīno yaḥ kulayogī sa ucyate ||
जो सदा मांस और मद्य से उल्लसित रहता है, सदा (गुरु के) चरणों का चिन्तन करता है, सदा संशय से रहित है — वह कुलयोगी कहलाता है।
Ever exhilarated by meat and wine, ever meditating on the feet (of the guru), ever free of doubt — he is called a Kula-yogin.
सदा मांसासवोल्लासी (sadā māṃsāsavollāsī) — ever exhilarated by meat and wineसदा मांस-आसव से उल्लसितसदा चरणचिन्तकः (sadā caraṇacintakaḥ) — ever meditating on the (guru's) feetसदा (गुरु के) चरणों का चिन्तकसदा संशयहीनो यः (sadā saṃśayahīno yaḥ) — ever free of doubtसदा संशय-हीन जोकुलयोगी स उच्यते (kulayogī sa ucyate) — he is called a Kula-yoginवह कुलयोगी कहलाता है
५२ पिबन्मद्यं पलं खादन् स्वेच्छाचारपरायणः । अहं तदनयोरैक्यं भावयन्निवसेत् सुखी ॥ ५२॥
pibanmadyaṃ palaṃ khādan svecchācāraparāyaṇaḥ | ahaṃ tadanayoraikyaṃ bhāvayannivaset sukhī ||
मद्य पीता हुआ, मांस खाता हुआ, स्वेच्छाचार में तत्पर, "मैं", "वह" और इन दोनों की एकता की भावना करता हुआ वह सुखपूर्वक रहता है।
Drinking wine, eating meat, devoted to acting at his own will, contemplating the oneness of "I", "That" and these two, he lives in happiness.
पिबन्मद्यं (pibanmadyaṃ) — drinking wineमद्य पीतापलं खादन् (palaṃ khādan) — eating meatमांस खातास्वेच्छाचारपरायणः (svecchācāraparāyaṇaḥ) — devoted to acting at his own willस्वेच्छाचार-परायणअहं तदनयोरैक्यं (ahaṃ tadanayoraikyaṃ) — the oneness of "I", "that" and these two"मैं", "वह" और इन दोनों की एकताभावयन् (bhāvayan) — contemplatingभावना करता हुआनिवसेत् सुखी (nivaset sukhī) — he lives in happinessसुखी रहे
५३ आमिषासवसौरभ्यहीनं यस्य मुखं भवेत् । प्रायश्चित्ती स वर्ज्यश्च पशुरेव न संशयः ॥ ५३॥
āmiṣāsavasaurabhyahīnaṃ yasya mukhaṃ bhavet | prāyaścittī sa varjyaśca paśureva na saṃśayaḥ ||
जिसका मुख मांस और मद्य की सुगन्ध से रहित है, वह प्रायश्चित्त का भागी और त्याज्य है; वह पशु ही है, इसमें संशय नहीं।
He whose mouth is without the fragrance of meat and wine must do penance and is to be shunned; he is a paśu indeed, no doubt.
आमिषासवसौरभ्यहीनं (āmiṣāsavasaurabhyahīnaṃ) — without the fragrance of meat and wineमांस-आसव की सुगन्ध से रहितयस्य मुखं भवेत् (yasya mukhaṃ bhavet) — whose mouth isजिसका मुख होप्रायश्चित्ती स (prāyaścittī sa) — he must do penanceवह प्रायश्चित्ती हैवर्ज्यश्च (varjyaśca) — and is to be shunnedऔर त्याज्यपशुरेव न संशयः (paśureva na saṃśayaḥ) — he is a paśu indeed, no doubtपशु ही है, सन्देह नहीं
५४ यावदासवगन्धः स्यात् पशुः पशुपतिः स्वयम् । विनालिमांसगन्धेन साक्षात् पशुपतिः पशुः ॥ ५४॥
yāvadāsavagandhaḥ syāt paśuḥ paśupatiḥ svayam | vinālimāṃsagandhena sākṣāt paśupatiḥ paśuḥ ||
जब तक मद्य की गन्ध रहती है, पशु स्वयं पशुपति है; मद्य और मांस की गन्ध के बिना साक्षात् पशुपति भी पशु है।
As long as the smell of wine remains, the paśu is Paśupati himself; without the smell of wine and meat, Paśupati himself is a paśu.
यावदासवगन्धः स्यात् (yāvadāsavagandhaḥ syāt) — as long as the smell of wine remainsजब तक आसव की गन्ध होपशुः पशुपतिः स्वयम् (paśuḥ paśupatiḥ svayam) — the paśu is Paśupati himselfपशु स्वयं पशुपति हैविनालिमांसगन्धेन (vinālimāṃsagandhena) — without the smell of wine and meatमद्य-मांस की गन्ध के बिनासाक्षात् पशुपतिः पशुः (sākṣāt paśupatiḥ paśuḥ) — Paśupati himself is a paśuसाक्षात् पशुपति पशु है
५५ लोके निकृष्टमुत्कृष्टं लोकोत्कृष्टं निकृष्टकम् । कुलमार्गं समुद्दिष्टं भैरवेण महात्मना ॥ ५५॥
loke nikṛṣṭamutkṛṣṭaṃ lokotkṛṣṭaṃ nikṛṣṭakam | kulamārgaṃ samuddiṣṭaṃ bhairaveṇa mahātmanā ||
लोक में जो निकृष्ट है वह उत्कृष्ट है, और लोक में जो उत्कृष्ट है वह निकृष्ट है — ऐसा कुलमार्ग महात्मा भैरव ने उपदिष्ट किया है।
What is low in the world is high, and what is high in the world is low — such is the Kula path taught by the great-souled Bhairava.
लोके निकृष्टम् (loke nikṛṣṭam) — what is low in the worldलोक में जो निकृष्ट हैउत्कृष्टं (utkṛṣṭaṃ) — is high(वह) उत्कृष्ट हैलोकोत्कृष्टं निकृष्टकम् (lokotkṛṣṭaṃ nikṛṣṭakam) — what is high in the world is lowलोक में उत्कृष्ट निकृष्ट हैकुलमार्गं (kulamārgaṃ) — the Kula pathकुलमार्गसमुद्दिष्टं (samuddiṣṭaṃ) — has been taughtउपदिष्ट किया गयाभैरवेण महात्मना (bhairaveṇa mahātmanā) — by the great-souled Bhairavaमहात्मा भैरव द्वारा
५६ अनाचारः सदाचारस्त्वकार्यं कार्यमुत्तमम् । असत्यमपि सत्यं स्यात् कौलिकानां कुलेश्वरि ॥ ५६॥
anācāraḥ sadācārastvakāryaṃ kāryamuttamam | asatyamapi satyaṃ syāt kaulikānāṃ kuleśvari ||
हे कुलेश्वरि! कौलिकों के लिए अनाचार सदाचार है, अकार्य उत्तम कार्य है, और असत्य भी सत्य है।
Misconduct is good conduct, what should not be done is the highest duty, even untruth is truth — for the Kaulikas, O mistress of the Kula.
अनाचारः सदाचारः (anācāraḥ sadācāraḥ) — misconduct is good conductअनाचार सदाचार हैअकार्यं कार्यमुत्तमम् (akāryaṃ kāryamuttamam) — what should not be done is the highest dutyअकार्य उत्तम कार्य हैअसत्यमपि सत्यं स्यात् (asatyamapi satyaṃ syāt) — even untruth is truthअसत्य भी सत्य हैकौलिकानां कुलेश्वरि (kaulikānāṃ kuleśvari) — for the Kaulikas, O mistress of the Kulaकौलिकों के लिए, हे कुलेश्वरि
५७ अपेयमपि पेयं स्यादभक्ष्यं भक्ष्यमेव च । अगम्यमपि गम्यं स्यात् कौलिकानां कुलेश्वरि ॥ ५७॥
apeyamapi peyaṃ syādabhakṣyaṃ bhakṣyameva ca | agamyamapi gamyaṃ syāt kaulikānāṃ kuleśvari ||
हे कुलेश्वरि! कौलिकों के लिए अपेय भी पेय है, अभक्ष्य भी भक्ष्य है, और अगम्या भी गम्या है।
Even the undrinkable is drinkable, the inedible is edible, even the forbidden woman is approachable — for the Kaulikas, O mistress of the Kula.
अपेयमपि पेयं स्यात् (apeyamapi peyaṃ syāt) — even the undrinkable is drinkableअपेय भी पेय हैअभक्ष्यं भक्ष्यमेव च (abhakṣyaṃ bhakṣyameva ca) — the inedible is edibleअभक्ष्य भक्ष्य ही हैअगम्यमपि गम्यं स्यात् (agamyamapi gamyaṃ syāt) — even the forbidden woman is approachableअगम्या भी गम्या हैकौलिकानां कुलेश्वरि (kaulikānāṃ kuleśvari) — for the Kaulikas, O mistress of the Kulaकौलिकों के लिए, हे कुलेश्वरि
५८ न विधिर्न निषेधः स्यान्न पुण्यं न च पातकम् । न स्वर्गो नैव नरकं कौलिकानां कुलेश्वरि ॥ ५८॥
na vidhirna niṣedhaḥ syānna puṇyaṃ na ca pātakam | na svargo naiva narakaṃ kaulikānāṃ kuleśvari ||
हे कुलेश्वरि! कौलिकों के लिए न विधि है न निषेध, न पुण्य है न पाप, न स्वर्ग है न नरक।
There is neither injunction nor prohibition, neither merit nor sin, neither heaven nor hell — for the Kaulikas, O mistress of the Kula.
न विधिर्न निषेधः स्यात् (na vidhirna niṣedhaḥ syāt) — there is neither injunction nor prohibitionन विधि है न निषेधन पुण्यं न च पातकम् (na puṇyaṃ na ca pātakam) — neither merit nor sinन पुण्य न पातकन स्वर्गो नैव नरकं (na svargo naiva narakaṃ) — neither heaven nor hellन स्वर्ग न नरककौलिकानां कुलेश्वरि (kaulikānāṃ kuleśvari) — for the Kaulikas, O mistress of the Kulaकौलिकों के लिए, हे कुलेश्वरि
५९ अनभिज्ञा अभिज्ञन्ति दरिद्रा धनयन्ति च । विनष्टा अपि वर्द्धन्ते कौलिकाः कुलनायिके ॥ ५९॥
anabhijñā abhijñanti daridrā dhanayanti ca | vinaṣṭā api varddhante kaulikāḥ kulanāyike ||
हे कुलनायिके! कौलिक अज्ञानी होकर भी ज्ञानी हो जाते हैं, दरिद्र होकर भी धनी हो जाते हैं, और नष्ट होकर भी बढ़ते हैं।
The ignorant become knowers, the poor become rich, even the ruined prosper — such are the Kaulikas, O leader of the Kula.
अनभिज्ञा अभिज्ञन्ति (anabhijñā abhijñanti) — the ignorant become knowersअनभिज्ञ अभिज्ञ हो जाते हैंदरिद्रा धनयन्ति च (daridrā dhanayanti ca) — and the poor become richऔर दरिद्र धनी हो जाते हैंविनष्टा अपि वर्द्धन्ते (vinaṣṭā api varddhante) — even the ruined prosperनष्ट हुए भी बढ़ते हैंकौलिकाः कुलनायिके (kaulikāḥ kulanāyike) — the Kaulikas, O leader of the Kulaकौलिक, हे कुलनायिके
६० रिपवश्चापि मित्रन्ति साक्षाद्दासन्ति भूमिपाः । बान्धवन्ति जनाः सर्वे कौलिकानां कुलेश्वरि ॥ ६०॥
ripavaścāpi mitranti sākṣāddāsanti bhūmipāḥ | bāndhavanti janāḥ sarve kaulikānāṃ kuleśvari ||
हे कुलेश्वरि! कौलिकों के लिए शत्रु भी मित्र हो जाते हैं, राजा साक्षात् दास हो जाते हैं, और सब लोग बान्धव हो जाते हैं।
Even enemies become friends, kings become servants in person, all people become kinsmen — for the Kaulikas, O mistress of the Kula.
रिपवश्चापि मित्रन्ति (ripavaścāpi mitranti) — even enemies become friendsशत्रु भी मित्र हो जाते हैंसाक्षाद्दासन्ति भूमिपाः (sākṣāddāsanti bhūmipāḥ) — kings become servants in personराजा साक्षात् दास हो जाते हैंबान्धवन्ति जनाः सर्वे (bāndhavanti janāḥ sarve) — all people become kinsmenसब लोग बन्धु हो जाते हैंकौलिकानां कुलेश्वरि (kaulikānāṃ kuleśvari) — for the Kaulikas, O mistress of the Kulaकौलिकों के लिए, हे कुलेश्वरि
६१ विमुखाः सुमुखाः सर्वे गर्विताः प्रणयन्ति च । बाधकाः साधकायन्ते कौलिकानां कुलेश्वरि ॥ ६१॥
vimukhāḥ sumukhāḥ sarve garvitāḥ praṇayanti ca | bādhakāḥ sādhakāyante kaulikānāṃ kuleśvari ||
हे कुलेश्वरि! कौलिकों के लिए सब विमुख सुमुख हो जाते हैं, गर्वित प्रणाम करते हैं, और बाधक साधक बन जाते हैं।
All the hostile become favourable, the proud bow down, obstructors become helpers — for the Kaulikas, O mistress of the Kula.
विमुखाः सुमुखाः सर्वे (vimukhāḥ sumukhāḥ sarve) — all the hostile become favourableसब विमुख सुमुख हो जाते हैंगर्विताः प्रणयन्ति च (garvitāḥ praṇayanti ca) — and the proud bow downऔर गर्वित प्रणत होते हैंबाधकाः साधकायन्ते (bādhakāḥ sādhakāyante) — obstructors become helpersबाधक साधक बन जाते हैंकौलिकानां कुलेश्वरि (kaulikānāṃ kuleśvari) — for the Kaulikas, O mistress of the Kulaकौलिकों के लिए, हे कुलेश्वरि
६२ निर्गुणाः सगुणायन्ते अकुलं सुकुलायते । अधर्माश्चापि धर्मन्ति कौलिकानां कुलेश्वरि ॥ ६२॥
nirguṇāḥ saguṇāyante akulaṃ sukulāyate | adharmāścāpi dharmanti kaulikānāṃ kuleśvari ||
हे कुलेश्वरि! कौलिकों के लिए निर्गुण सगुण हो जाते हैं, अकुल सुकुल हो जाता है, और अधर्म भी धर्म हो जाता है।
The worthless become worthy, the low-born become well-born, even wrongs become right — for the Kaulikas, O mistress of the Kula.
निर्गुणाः सगुणायन्ते (nirguṇāḥ saguṇāyante) — the worthless become worthyनिर्गुण सगुण हो जाते हैंअकुलं सुकुलायते (akulaṃ sukulāyate) — the low-born become well-bornअकुल सुकुल हो जाता हैअधर्माश्चापि धर्मन्ति (adharmāścāpi dharmanti) — even wrongs become rightअधर्म भी धर्म हो जाते हैंकौलिकानां कुलेश्वरि (kaulikānāṃ kuleśvari) — for the Kaulikas, O mistress of the Kulaकौलिकों के लिए, हे कुलेश्वरि
६३ मृत्युर्वैद्यायते देवि साक्षात् स्वर्गायते गृहम् । पुण्यायन्तेऽङ्गनासङ्गाः कौलिकानां कुलेश्वरि ॥ ६३॥
mṛtyurvaidyāyate devi sākṣāt svargāyate gṛham | puṇyāyante'ṅganāsaṅgāḥ kaulikānāṃ kuleśvari ||
हे देवि! हे कुलेश्वरि! कौलिकों के लिए मृत्यु वैद्य बन जाती है, घर साक्षात् स्वर्ग हो जाता है, और स्त्री-सङ्ग पुण्य हो जाता है।
Death becomes a physician, O Devī, the home becomes heaven itself, unions with women become merit — for the Kaulikas, O mistress of the Kula.
मृत्युर्वैद्यायते देवि (mṛtyurvaidyāyate devi) — death becomes a physician, O Devīमृत्यु वैद्य बन जाती है, हे देविसाक्षात् स्वर्गायते गृहम् (sākṣāt svargāyate gṛham) — the home becomes heaven itselfघर साक्षात् स्वर्ग बन जाता हैपुण्यायन्तेऽङ्गनासङ्गाः (puṇyāyante'ṅganāsaṅgāḥ) — unions with women become meritस्त्री-संग पुण्य बन जाते हैंकौलिकानां कुलेश्वरि (kaulikānāṃ kuleśvari) — for the Kaulikas, O mistress of the Kulaकौलिकों के लिए, हे कुलेश्वरि
६४ बहुनात्र किमुक्तेन कुलयोगीश्वराः प्रिये । सदा सङ्कल्पसिद्धाः स्युर्नात्र कार्या विचारणा ॥ ६४॥
bahunātra kimuktena kulayogīśvarāḥ priye | sadā saṅkalpasiddhāḥ syurnātra kāryā vicāraṇā ||
हे प्रिये! यहाँ अधिक कहने से क्या? कुलयोगीश्वर सदा सङ्कल्पसिद्ध होते हैं; इसमें विचार की आवश्यकता नहीं।
What use of saying much here? The lords of Kula-yogins, O beloved, always have their intentions fulfilled; no deliberation is needed on this.
बहुनात्र किमुक्तेन (bahunātra kimuktena) — what use of saying much hereयहाँ अधिक कहने से क्याकुलयोगीश्वराः प्रिये (kulayogīśvarāḥ priye) — the lords of Kula-yogins, O belovedकुलयोगीश्वर, हे प्रियेसदा सङ्कल्पसिद्धाः स्युः (sadā saṅkalpasiddhāḥ syuḥ) — always have their intentions fulfilledसदा संकल्पसिद्ध होते हैंनात्र कार्या विचारणा (nātra kāryā vicāraṇā) — no deliberation is needed on thisइसमें विचार की आवश्यकता नहीं
६५ येन केनापि वेशेन येन केनाप्यलक्षितः । यत्र कुत्राश्रमे तिष्ठेत् कुलयोगी कुलेश्वरि ॥ ६५॥
yena kenāpi veśena yena kenāpyalakṣitaḥ | yatra kutrāśrame tiṣṭhet kulayogī kuleśvari ||
हे कुलेश्वरि! कुलयोगी किसी भी वेश में, किसी से भी अलक्षित, किसी भी आश्रम में रह सकता है।
In whatever guise, unrecognised by anyone whatsoever, the Kula-yogin may abide in whatever āśrama he pleases, O mistress of the Kula.
येन केनापि वेशेन (yena kenāpi veśena) — in whatever guiseजिस-किसी वेश मेंयेन केनाप्यलक्षितः (yena kenāpyalakṣitaḥ) — unrecognised by anyone whatsoeverजिस-किसी से अलक्षितयत्र कुत्राश्रमे तिष्ठेत् (yatra kutrāśrame tiṣṭhet) — he may abide in whatever āśramaजहाँ-कहीं आश्रम में रहेकुलयोगी कुलेश्वरि (kulayogī kuleśvari) — the Kula-yogin, O mistress of the Kulaकुलयोगी, हे कुलेश्वरि
६६ योगिनो विविधैर्वेशैर्नराणां हितकारिणः । भ्रमन्ति पृथिवीमेतामविज्ञातस्वरूपिणः ॥ ६६॥
yogino vividhairveśairnarāṇāṃ hitakāriṇaḥ | bhramanti pṛthivīmetāmavijñātasvarūpiṇaḥ ||
योगी विविध वेशों में मनुष्यों का हित करते हुए, अपने स्वरूप को अज्ञात रखकर, इस पृथ्वी पर विचरण करते हैं।
Yogins in various guises, doing good to men, wander this earth with their true nature unknown.
योगिनो (yogino) — yoginsयोगीविविधैर्वेशैः (vividhairveśaiḥ) — in various guisesविविध वेशों मेंनराणां हितकारिणः (narāṇāṃ hitakāriṇaḥ) — doing good to menमनुष्यों का हित करने वालेभ्रमन्ति पृथिवीमेताम् (bhramanti pṛthivīmetām) — wander this earthइस पृथ्वी पर भ्रमण करते हैंअविज्ञातस्वरूपिणः (avijñātasvarūpiṇaḥ) — their true nature unknownअपना स्वरूप अज्ञात रखते
६७ सकृन्नैवात्मविज्ञानं क्षपयन्ति कुलेश्वरि । उन्मत्तमूकजडवन्निवसेल्लोकमध्यतः ॥ ६७॥
sakṛnnaivātmavijñānaṃ kṣapayanti kuleśvari | unmattamūkajaḍavannivasellokamadhyataḥ ||
हे कुलेश्वरि! वे आत्मज्ञान को एक बार भी नहीं खोते; योगी उन्मत्त, मूक और जड़ की भाँति लोगों के बीच रहे।
Not even once do they let slip the knowledge of the Self, O mistress of the Kula; he should live in the midst of people like a madman, a mute or a dullard.
सकृन्नैव (sakṛnnaiva) — not even onceएक बार भी नहींआत्मविज्ञानं (ātmavijñānaṃ) — knowledge of the Selfआत्मविज्ञानक्षपयन्ति (kṣapayanti) — they let slipखोते हैंकुलेश्वरि (kuleśvari) — O mistress of the Kulaहे कुलेश्वरिउन्मत्तमूकजडवत् (unmattamūkajaḍavat) — like a madman, a mute, a dullardउन्मत्त, मूक, जड़ की तरहनिवसेल्लोकमध्यतः (nivasellokamadhyataḥ) — he should live in the midst of peopleलोगों के बीच रहे
६८ अलक्ष्यो हि यथा लोके व्योम्नि चन्द्रार्कयोगतः । नक्षत्राणां ग्रहाणाञ्च तथा वृत्तन्तु योगिनाम् ॥ ६८॥
alakṣyo hi yathā loke vyomni candrārkayogataḥ | nakṣatrāṇāṃ grahāṇāñca tathā vṛttantu yoginām ||
जैसे लोक में आकाश में चन्द्र और सूर्य के योग से नक्षत्रों और ग्रहों की गति अलक्षित रहती है, वैसा ही योगियों का आचरण है।
As in the world the movement of constellations and planets in the sky through conjunction with the moon and sun is not perceived, so is the conduct of yogins.
अलक्ष्यो हि यथा लोके (alakṣyo hi yathā loke) — as in the world it is not perceivedजैसे लोक में अलक्ष्य हैव्योम्नि (vyomni) — in the skyआकाश मेंचन्द्रार्कयोगतः (candrārkayogataḥ) — from conjunction with the moon and sunचन्द्र-सूर्य के योग सेनक्षत्राणां ग्रहाणाञ्च (nakṣatrāṇāṃ grahāṇāñca) — of the constellations and planetsनक्षत्रों और ग्रहों कातथा वृत्तन्तु योगिनाम् (tathā vṛttantu yoginām) — so is the conduct of yoginsवैसे योगियों का आचरण है
६९ आकाशे पक्षिणां देवि जलेऽपि जलचारिणाम् । यथा गतिर्न दृश्येत तथा वृत्तं हि योगिनाम् ॥ ६९॥
ākāśe pakṣiṇāṃ devi jale'pi jalacāriṇām | yathā gatirna dṛśyeta tathā vṛttaṃ hi yoginām ||
हे देवि! जैसे आकाश में पक्षियों की और जल में जलचरों की गति दिखाई नहीं देती, वैसा ही योगियों का आचरण है।
As the track of birds in the sky, O Devī, and of water-creatures in the water is not seen, so indeed is the course of yogins.
आकाशे पक्षिणां देवि (ākāśe pakṣiṇāṃ devi) — of birds in the sky, O Devīआकाश में पक्षियों का, हे देविजलेऽपि जलचारिणाम् (jale'pi jalacāriṇām) — and of water-creatures in the waterऔर जल में जलचरों कायथा गतिर्न दृश्येत (yathā gatirna dṛśyeta) — as the track is not seenजैसे मार्ग नहीं दिखतातथा वृत्तं हि योगिनाम् (tathā vṛttaṃ hi yoginām) — so indeed is the course of yoginsवैसे ही योगियों का आचरण है
७० असन्त इव भाषन्ते चरन्त्यज्ञा इव प्रिये । पामरा इव दृश्यन्ते कुलयोग विशारदाः ॥ ७०॥
asanta iva bhāṣante carantyajñā iva priye | pāmarā iva dṛśyante kulayoga viśāradāḥ ||
हे प्रिये! कुलयोग में विशारद योगी असज्जनों की भाँति बोलते हैं, अज्ञानियों की भाँति आचरण करते हैं, और पामरों की भाँति दिखाई देते हैं।
They speak like the wicked, they behave like the ignorant, O beloved, they appear like the vulgar — the adepts in Kula-yoga.
असन्त इव भाषन्ते (asanta iva bhāṣante) — they speak like the wickedअसज्जनों की तरह बोलते हैंचरन्त्यज्ञा इव (carantyajñā iva) — they behave like the ignorantअज्ञानियों की तरह चलते हैंप्रिये (priye) — O belovedहे प्रियेपामरा इव दृश्यन्ते (pāmarā iva dṛśyante) — they appear like the vulgarपामरों की तरह दिखते हैंकुलयोग विशारदाः (kulayoga viśāradāḥ) — the adepts in Kula-yogaकुलयोग में निपुण
७१ जना यथावमन्यन्ते गच्छेयुर्नैव सङ्गतिम् । न किञ्चिदपि भाषन्ते तथा योगी प्रवर्तते ॥ ७१॥
janā yathāvamanyante gaccheyurnaiva saṅgatim | na kiñcidapi bhāṣante tathā yogī pravartate ||
योगी ऐसा आचरण करता है कि लोग उसका अपमान करें, उसका सङ्ग न करें, और उससे कुछ भी न बोलें।
The yogin conducts himself in such a way that people despise him, seek no company with him, and speak nothing at all to him.
जना यथावमन्यन्ते (janā yathāvamanyante) — so that people despise himजैसे लोग अवमानना करेंगच्छेयुर्नैव सङ्गतिम् (gaccheyurnaiva saṅgatim) — and seek no company with himऔर संगति न करेंन किञ्चिदपि भाषन्ते (na kiñcidapi bhāṣante) — and speak nothing at all to himऔर कुछ भी न बोलेंतथा योगी प्रवर्तते (tathā yogī pravartate) — so the yogin conducts himselfवैसे योगी आचरण करता है
७२ मुक्तोऽपि बालवत् क्रीडेत् कुलेशो जडवच्चरेत् । वदेदुन्मत्तवद्विद्वान् कुलयोगी महेश्वरि ॥ ७२॥
mukto'pi bālavat krīḍet kuleśo jaḍavaccaret | vadedunmattavadvidvān kulayogī maheśvari ||
हे महेश्वरि! मुक्त होने पर भी कुलेश बालक की भाँति क्रीड़ा करे, जड़ की भाँति चले, और विद्वान् कुलयोगी उन्मत्त की भाँति बोले।
Though liberated, the Kula master should play like a child, act like a dullard; the learned Kula-yogin should speak like a madman, O Maheśvarī.
मुक्तोऽपि (mukto'pi) — though liberatedमुक्त होकर भीबालवत् क्रीडेत् (bālavat krīḍet) — he should play like a childबालक की तरह खेलेकुलेशो (kuleśo) — the Kula masterकुलेश (कुलगुरु)जडवच्चरेत् (jaḍavaccaret) — he should act like a dullardजड़ की तरह चलेवदेदुन्मत्तवद्विद्वान् (vadedunmattavadvidvān) — the learned one should speak like a madmanविद्वान् उन्मत्त की तरह बोलेकुलयोगी महेश्वरि (kulayogī maheśvari) — the Kula-yogin, O Maheśvarīकुलयोगी, हे महेश्वरि
७३ यथा हसति लोकोऽयं जुगुप्सति च कुत्सति । विलोक्य दूरतो याति तथा योगी प्रवर्तते ॥ ७३॥
yathā hasati loko'yaṃ jugupsati ca kutsati | vilokya dūrato yāti tathā yogī pravartate ||
योगी ऐसा आचरण करता है कि यह लोक उस पर हँसे, घृणा करे, निन्दा करे, और उसे देखकर दूर चला जाए।
The yogin conducts himself in such a way that this world laughs at him, loathes and reviles him, and on seeing him goes far away.
यथा हसति लोकोऽयं (yathā hasati loko'yaṃ) — so that this world laughsजैसे यह लोक हँसेजुगुप्सति च कुत्सति (jugupsati ca kutsati) — loathes and revilesघृणा करे और निन्दा करेविलोक्य दूरतो याति (vilokya dūrato yāti) — and on seeing him goes far awayदेखकर दूर चला जाएतथा योगी प्रवर्तते (tathā yogī pravartate) — so the yogin conducts himselfवैसे योगी आचरण करता है
७४ क्वचिच्छिष्टः क्वचिद्भ्रष्टः क्वचिद् भूतपिशाचवत् । नानावेशधरो योगी विचरेज्जगतीतले ॥ ७४॥
kvacicchiṣṭaḥ kvacidbhraṣṭaḥ kvacid bhūtapiśācavat | nānāveśadharo yogī vicarejjagatītale ||
कहीं शिष्ट, कहीं भ्रष्ट, कहीं भूत-पिशाच की भाँति — नाना वेश धारण करने वाला योगी पृथ्वीतल पर विचरण करता है।
Sometimes cultured, sometimes fallen, sometimes like a ghost or goblin — the yogin, wearing many guises, wanders over the face of the earth.
क्वचिच्छिष्टः (kvacicchiṣṭaḥ) — sometimes culturedकहीं शिष्टक्वचिद्भ्रष्टः (kvacidbhraṣṭaḥ) — sometimes fallenकहीं भ्रष्टक्वचिद् भूतपिशाचवत् (kvacid bhūtapiśācavat) — sometimes like a ghost or goblinकहीं भूत-पिशाच की तरहनानावेशधरो योगी (nānāveśadharo yogī) — the yogin wearing many guisesनाना वेश धारण करने वाला योगीविचरेज्जगतीतले (vicarejjagatītale) — wanders over the face of the earthपृथ्वी पर विचरण करे
७५ योगी लोकोपकाराय भोगान् भुङ्क्ते न काङ्क्षया । अनुगृह्णन् जनान् सर्वान् क्रीडेच्च पृथिवीतले ॥ ७५॥
yogī lokopakārāya bhogān bhuṅkte na kāṅkṣayā | anugṛhṇan janān sarvān krīḍecca pṛthivītale ||
योगी लोकोपकार के लिए भोगों को भोगता है, आकांक्षा से नहीं; सब जनों पर अनुग्रह करता हुआ वह पृथ्वीतल पर क्रीड़ा करता है।
The yogin enjoys pleasures for the benefit of the world, not out of craving; bestowing grace on all people, he plays upon the earth.
योगी लोकोपकाराय (yogī lokopakārāya) — the yogin, for the benefit of the worldयोगी लोक के उपकार के लिएभोगान् भुङ्क्ते (bhogān bhuṅkte) — enjoys pleasuresभोग भोगता हैन काङ्क्षया (na kāṅkṣayā) — not out of cravingआकांक्षा से नहींअनुगृह्णन् जनान् सर्वान् (anugṛhṇan janān sarvān) — bestowing grace on all peopleसब लोगों पर अनुग्रह करते हुएक्रीडेच्च पृथिवीतले (krīḍecca pṛthivītale) — he plays upon the earthपृथ्वी पर क्रीड़ा करे
७६ सर्वशोषी यथा सूर्यः सर्वभोगी यथाऽनलः । योगी भुक्त्वाखिलान् भोगान् तथा पापैर्न लिप्यते ॥ ७६॥
sarvaśoṣī yathā sūryaḥ sarvabhogī yathā'nalaḥ | yogī bhuktvākhilān bhogān tathā pāpairna lipyate ||
जैसे सूर्य सबको सोखता है और अग्नि सबको भोगती है, वैसे ही योगी समस्त भोगों को भोगकर भी पापों से लिप्त नहीं होता।
As the sun that dries up everything and the fire that consumes everything, so the yogin, having enjoyed all pleasures, is not stained by sins.
सर्वशोषी यथा सूर्यः (sarvaśoṣī yathā sūryaḥ) — as the sun that dries up everythingजैसे सब सुखाने वाला सूर्यसर्वभोगी यथाऽनलः (sarvabhogī yathā'nalaḥ) — as the fire that consumes everythingजैसे सब भोगने वाली अग्नियोगी भुक्त्वाखिलान् भोगान् (yogī bhuktvākhilān bhogān) — the yogin, having enjoyed all pleasuresयोगी समस्त भोग भोगकरतथा पापैर्न लिप्यते (tathā pāpairna lipyate) — is likewise not stained by sinsवैसे पापों से लिप्त नहीं होता
७७ सर्वस्पर्शी यथा वायुर्यथाकाशश्च सर्वगः । सर्वे यथा नदीस्नातास्तथा योगी सदा शुचिः ॥ ७७॥
sarvasparśī yathā vāyuryathākāśaśca sarvagaḥ | sarve yathā nadīsnātāstathā yogī sadā śuciḥ ||
जैसे सबको स्पर्श करने वाला वायु, सर्वव्यापी आकाश, और नदी में स्नान किये हुए सब लोग शुद्ध हैं, वैसे ही योगी सदा शुचि है।
As the wind that touches everything, as the all-pervading space, as all who have bathed in the river — so the yogin is always pure.
सर्वस्पर्शी यथा वायुः (sarvasparśī yathā vāyuḥ) — as the wind that touches everythingजैसे सब स्पर्श करने वाला वायुयथाकाशश्च सर्वगः (yathākāśaśca sarvagaḥ) — as the all-pervading spaceजैसे सर्वगत आकाशसर्वे यथा नदीस्नाताः (sarve yathā nadīsnātāḥ) — as all who have bathed in the riverजैसे नदी में स्नान किए सबतथा योगी सदा शुचिः (tathā yogī sadā śuciḥ) — so the yogin is always pureवैसे योगी सदा शुचि है
७८ यथा ग्रामगतं तोयं नदीयुक्तं भवेच्छुचि । तथा म्लेच्छगृहान्नादि योगिहस्तार्पितं शुचि ॥ ७८॥
yathā grāmagataṃ toyaṃ nadīyuktaṃ bhavecchuci | tathā mlecchagṛhānnādi yogihastārpitaṃ śuci ||
जैसे गाँव का जल नदी में मिलकर शुद्ध हो जाता है, वैसे ही म्लेच्छ के घर का अन्न आदि योगी के हाथ में अर्पित होकर शुद्ध हो जाता है।
As village water becomes pure on joining a river, so food and the like from a mleccha's house, placed in a yogin's hand, is pure.
यथा ग्रामगतं तोयं (yathā grāmagataṃ toyaṃ) — as village waterजैसे गाँव का जलनदीयुक्तं भवेच्छुचि (nadīyuktaṃ bhavecchuci) — becomes pure on joining a riverनदी से मिलकर शुद्ध हो जाता हैतथा म्लेच्छगृहान्नादि (tathā mlecchagṛhānnādi) — so food and the like from a mleccha's houseवैसे म्लेच्छ के घर का अन्न आदियोगिहस्तार्पितं शुचि (yogihastārpitaṃ śuci) — placed in a yogin's hand is pureयोगी के हाथ में अर्पित होने पर शुद्ध
७९ यथाऽऽचरन्ति देवेशि कुलज्ञानविशारदाः । तदेव विदुषां मान्यमात्मनो हितकाङ्क्षिणाम् ॥ ७९॥
yathā''caranti deveśi kulajñānaviśāradāḥ | tadeva viduṣāṃ mānyamātmano hitakāṅkṣiṇām ||
हे देवेशि! कुलज्ञान में विशारद जैसा आचरण करते हैं, वही अपना हित चाहने वाले विद्वानों के लिए मान्य है।
As the adepts in Kula-knowledge conduct themselves, O mistress of gods, that alone is to be honoured by the wise who desire their own good.
यथाऽऽचरन्ति देवेशि (yathā''caranti deveśi) — as they conduct themselves, O mistress of godsजैसा आचरण करते हैं, हे देवेशिकुलज्ञानविशारदाः (kulajñānaviśāradāḥ) — the adepts in Kula-knowledgeकुलज्ञान में निपुणतदेव विदुषां मान्यम् (tadeva viduṣāṃ mānyam) — that alone is to be honoured by the wiseवही विद्वानों के लिए मान्य हैआत्मनो हितकाङ्क्षिणाम् (ātmano hitakāṅkṣiṇām) — who desire their own goodजो अपना हित चाहते हैं
८० यस्मिंश्चरन्ति योगीशाः सा मार्गः परमो मतः । यस्यामुदेति सूर्यो हि पूर्वाशा सा निगद्यते ॥ ८०॥
yasmiṃścaranti yogīśāḥ sā mārgaḥ paramo mataḥ | yasyāmudeti sūryo hi pūrvāśā sā nigadyate ||
जिसमें योगीश्वर चलते हैं, वही परम मार्ग माना गया है; जिस दिशा में सूर्य उदय होता है, वही पूर्व दिशा कहलाती है।
That in which the lords of yogins walk is held to be the supreme path; the quarter in which the sun rises is called the east.
यस्मिंश्चरन्ति योगीशाः (yasmiṃścaranti yogīśāḥ) — that in which the lords of yogins walkजिसमें योगीश चलते हैंसा मार्गः परमो मतः (sā mārgaḥ paramo mataḥ) — is held to be the supreme pathवह मार्ग परम माना गया हैयस्यामुदेति सूर्यो हि (yasyāmudeti sūryo hi) — the quarter in which the sun risesजिस (दिशा) में सूर्य उदित होता हैपूर्वाशा सा निगद्यते (pūrvāśā sā nigadyate) — is called the eastवह पूर्व दिशा कहलाती है
८१ यत्र यत्र गजो याति तत्र मार्गो यथा भवेत् । कुलयोगी चरेद् यत्र स स मार्गः कुलेश्वरि ॥ ८१॥
yatra yatra gajo yāti tatra mārgo yathā bhavet | kulayogī cared yatra sa sa mārgaḥ kuleśvari ||
हे कुलेश्वरि! जैसे हाथी जहाँ-जहाँ जाता है वहाँ मार्ग बन जाता है, वैसे ही कुलयोगी जहाँ चलता है, वही मार्ग है।
As wherever an elephant goes there is a path, so wherever the Kula-yogin walks, that is the path, O mistress of the Kula.
यत्र यत्र गजो याति (yatra yatra gajo yāti) — wherever an elephant goesजहाँ-जहाँ हाथी जाता हैतत्र मार्गो यथा भवेत् (tatra mārgo yathā bhavet) — there is a pathवहाँ जैसे मार्ग बन जाता हैकुलयोगी चरेद् यत्र (kulayogī cared yatra) — wherever the Kula-yogin walksकुलयोगी जहाँ चलेस स मार्गः कुलेश्वरि (sa sa mārgaḥ kuleśvari) — that is the path, O mistress of the Kulaवही मार्ग है, हे कुलेश्वरि
८२ नदीं वक्रामृजुं कर्तुं निरोद्धुं तत्प्रवाहकम् । स्वेच्छाविहारिणं शान्तं को वा वारयितुं क्षमः ॥ ८२॥
nadīṃ vakrāmṛjuṃ kartuṃ niroddhuṃ tatpravāhakam | svecchāvihāriṇaṃ śāntaṃ ko vā vārayituṃ kṣamaḥ ||
टेढ़ी नदी को सीधा करने, उसके प्रवाह को रोकने, और स्वेच्छा से विहार करने वाले शान्त योगी को रोकने में कौन समर्थ है?
Who is able to make a winding river straight, to stop its current, or to restrain the tranquil one who roams at his own will?
नदीं वक्रामृजुं कर्तुं (nadīṃ vakrāmṛjuṃ kartuṃ) — to make a winding river straightटेढ़ी नदी को सीधा करने मेंनिरोद्धुं तत्प्रवाहकम् (niroddhuṃ tatpravāhakam) — to stop its currentउसके प्रवाह को रोकने मेंस्वेच्छाविहारिणं शान्तं (svecchāvihāriṇaṃ śāntaṃ) — the tranquil one who roams at willस्वेच्छा से विहार करने वाले शान्त कोको वा वारयितुं क्षमः (ko vā vārayituṃ kṣamaḥ) — who is able to restrainकौन रोकने में समर्थ है?
८३ यद्वन्मन्त्रबलोपेतः क्रीडनीयैर्न दृश्यते । तद्वन्न दृश्यते ज्ञानी क्रीडन्निन्द्रियपन्नगैः ॥ ८३॥
yadvanmantrabalopetaḥ krīḍanīyairna dṛśyate | tadvanna dṛśyate jñānī krīḍannindriyapannagaiḥ ||
जैसे मन्त्रबल से युक्त पुरुष अपने खिलौने-सर्पों से क्षति नहीं पाता, वैसे ही इन्द्रियरूपी सर्पों से खेलता हुआ ज्ञानी क्षति नहीं पाता।
As one endowed with the power of mantra is not harmed by the snakes he plays with, so the knower, playing with the serpents of the senses, is not harmed.
यद्वन्मन्त्रबलोपेतः (yadvanmantrabalopetaḥ) — as one endowed with the power of mantraजैसे मन्त्र-बल से युक्तक्रीडनीयैर्न दृश्यते (krīḍanīyairna dṛśyate) — is not harmed by the snakes he plays withखिलाए जाने वाले (सर्पों) से हानि नहीं पातातद्वन्न दृश्यते ज्ञानी (tadvanna dṛśyate jñānī) — so the knower is not harmedवैसे ज्ञानी हानि नहीं पाताक्रीडन्निन्द्रियपन्नगैः (krīḍannindriyapannagaiḥ) — playing with the serpents of the sensesइन्द्रिय-सर्पों से खेलते हुए
८४ निवृत्तदुःखसन्तुष्टा निर्द्वन्द्वा गतमत्सराः । कुलज्ञानरताः शान्तास्त्वद्भक्तास्ते च कौलिकाः ॥ ८४॥
nivṛttaduḥkhasantuṣṭā nirdvandvā gatamatsarāḥ | kulajñānaratāḥ śāntāstvadbhaktāste ca kaulikāḥ ||
जिनके दुःख निवृत्त हो गये हैं, जो सन्तुष्ट, निर्द्वन्द्व, मत्सररहित, कुलज्ञान में रत, शान्त और तुम्हारे भक्त हैं — वे ही कौलिक हैं।
Content, their sorrows ended, free of the pairs of opposites, free of envy, devoted to Kula-knowledge, tranquil, your devotees — they are the Kaulikas.
निवृत्तदुःखसन्तुष्टाः (nivṛttaduḥkhasantuṣṭāḥ) — content, their sorrows endedदुःख निवृत्त, सन्तुष्टनिर्द्वन्द्वाः (nirdvandvāḥ) — free of the pairs of oppositesनिर्द्वन्द्वगतमत्सराः (gatamatsarāḥ) — free of envyमात्सर्य-रहितकुलज्ञानरताः (kulajñānaratāḥ) — devoted to Kula-knowledgeकुलज्ञान में रतशान्ताः (śāntāḥ) — tranquilशान्तत्वद्भक्ताः (tvadbhaktāḥ) — your devoteesतुम्हारे भक्तते च कौलिकाः (te ca kaulikāḥ) — they are the Kaulikasवे कौलिक हैं
८५ अमदक्रोधदम्भाशाहङ्काराः सत्यवादिनः । कौलिकेन्द्रा ह्यचपला ये नेन्द्रियवशानुगाः ॥ ८५॥
amadakrodhadambhāśāhaṅkārāḥ satyavādinaḥ | kaulikendrā hyacapalā ye nendriyavaśānugāḥ ||
जो मद, क्रोध, दम्भ, आशा और अहंकार से रहित, सत्यवादी, अचपल हैं, और इन्द्रियों के वश में नहीं चलते — वे कौलिकेन्द्र हैं।
Free of intoxication, anger, hypocrisy, craving and egoism, truthful, unwavering, not following the sway of the senses — such are the foremost Kaulikas.
अमदक्रोधदम्भाशाहङ्काराः (amadakrodhadambhāśāhaṅkārāḥ) — free of intoxication, anger, hypocrisy, craving and egoismमद, क्रोध, दम्भ, आशा, अहंकार से रहितसत्यवादिनः (satyavādinaḥ) — truthfulसत्यवादीकौलिकेन्द्राः (kaulikendrāḥ) — the foremost Kaulikasकौलिकेन्द्रह्यचपलाः (hyacapalāḥ) — unwaveringअचपलये नेन्द्रियवशानुगाः (ye nendriyavaśānugāḥ) — who do not follow the sway of the sensesजो इन्द्रियों के वश में नहीं चलते
८६ कीर्त्यमाने कुले येषां रोमाञ्चो गद्गदस्वरः । आनन्दाश्रु पतेद्देवि कथिताः कौलिकोत्तमाः ॥ ८६॥
kīrtyamāne kule yeṣāṃ romāñco gadgadasvaraḥ | ānandāśru pateddevi kathitāḥ kaulikottamāḥ ||
हे देवि! कुल का कीर्तन होने पर जिनके रोमाञ्च हो जाता है, स्वर गद्गद हो जाता है, और आनन्द के आँसू गिरते हैं — वे कौलिकोत्तम कहे गये हैं।
Those in whom, when the Kula is being praised, there arise horripilation, a choked voice, and tears of joy, O Devī — they are declared the best of Kaulikas.
कीर्त्यमाने कुले (kīrtyamāne kule) — when the Kula is being praisedकुल का कीर्तन होने परयेषां (yeṣāṃ) — in whomजिनकेरोमाञ्चो (romāñco) — horripilationरोमांचगद्गदस्वरः (gadgadasvaraḥ) — a choked voiceगद्गद स्वरआनन्दाश्रु पतेद्देवि (ānandāśru pateddevi) — tears of joy fall, O Devīआनन्द के अश्रु गिरें, हे देविकथिताः कौलिकोत्तमाः (kathitāḥ kaulikottamāḥ) — they are declared the best of Kaulikasवे कौलिकोत्तम कहे गए हैं
८७ सर्वधर्माधिको लोके कुलधर्मः शिवोदितः । इति ते निश्चितधियः प्रोक्तास्ते कौलिकोत्तमाः ॥ ८७॥
sarvadharmādhiko loke kuladharmaḥ śivoditaḥ | iti te niścitadhiyaḥ proktāste kaulikottamāḥ ||
"शिव द्वारा कथित कुलधर्म लोक में सब धर्मों से श्रेष्ठ है" — ऐसी निश्चित बुद्धि वाले कौलिकोत्तम कहे गये हैं।
"The Kula-dharma declared by Śiva is superior to all dharmas in the world" — those whose minds are settled thus are declared the best of Kaulikas.
सर्वधर्माधिको लोके (sarvadharmādhiko loke) — superior to all dharmas in the worldलोक में सब धर्मों से अधिककुलधर्मः शिवोदितः (kuladharmaḥ śivoditaḥ) — is the Kula-dharma declared by Śivaशिव द्वारा कहा कुलधर्म हैइति ते निश्चितधियः (iti te niścitadhiyaḥ) — those whose minds are settled thusऐसी निश्चित बुद्धि वालेप्रोक्तास्ते कौलिकोत्तमाः (proktāste kaulikottamāḥ) — they are declared the best of Kaulikasवे कौलिकोत्तम कहे गए हैं
८८ यो भवेत् कुलतत्त्वज्ञः कुलशास्त्रविशारदः । कुलार्चनरतः स स्यात् कौलिको नापरः प्रिये ॥ ८८॥
yo bhavet kulatattvajñaḥ kulaśāstraviśāradaḥ | kulārcanarataḥ sa syāt kauliko nāparaḥ priye ||
हे प्रिये! जो कुलतत्त्व का ज्ञाता, कुलशास्त्र में विशारद और कुलार्चन में रत है, वही कौलिक है, अन्य नहीं।
He who knows the Kula-reality, is an adept in Kula-scripture, and is devoted to Kula-worship — he is a Kaulika, no other, O beloved.
यो भवेत् कुलतत्त्वज्ञः (yo bhavet kulatattvajñaḥ) — he who knows the Kula-realityजो कुलतत्त्वज्ञ होकुलशास्त्रविशारदः (kulaśāstraviśāradaḥ) — is an adept in Kula-scriptureकुलशास्त्र में निपुणकुलार्चनरतः (kulārcanarataḥ) — devoted to Kula-worshipकुलार्चन में रतस स्यात् कौलिको (sa syāt kauliko) — he is a Kaulikaवह कौलिक हैनापरः प्रिये (nāparaḥ priye) — no other, O belovedदूसरा नहीं, हे प्रिये
८९ कुलभक्तान् कुलज्ञानान् कुलाचारकुलव्रतान् । प्रीतो भवति यो दृष्ट्वा कौलिकः स च मे प्रियः ॥ ८९॥
kulabhaktān kulajñānān kulācārakulavratān | prīto bhavati yo dṛṣṭvā kaulikaḥ sa ca me priyaḥ ||
जो कुलभक्तों, कुलज्ञानियों और कुलाचार-कुलव्रत का पालन करने वालों को देखकर प्रसन्न होता है, वह कौलिक है और मुझे प्रिय है।
He who is pleased on seeing Kula-devotees, Kula-knowers, and those who keep Kula-conduct and Kula-vows — he is a Kaulika, and he is dear to me.
कुलभक्तान् (kulabhaktān) — Kula-devoteesकुलभक्तों कोकुलज्ञानान् (kulajñānān) — Kula-knowersकुलज्ञानियों कोकुलाचारकुलव्रतान् (kulācārakulavratān) — those who keep Kula-conduct and Kula-vowsकुलाचार और कुलव्रत वालों कोप्रीतो भवति यो दृष्ट्वा (prīto bhavati yo dṛṣṭvā) — he who is pleased on seeingदेखकर जो प्रसन्न होता हैकौलिकः स च मे प्रियः (kaulikaḥ sa ca me priyaḥ) — he is a Kaulika and dear to meवह कौलिक है और मुझे प्रिय है
९० तत्त्वत्रयश्रीचरणमूलमन्त्रार्थतत्त्ववित् । देवतागुरुभक्ताश्च कौलिकः स्याच्च दीक्षया ॥ ९०॥
tattvatrayaśrīcaraṇamūlamantrārthatattvavit | devatāgurubhaktāśca kaulikaḥ syācca dīkṣayā ||
तत्त्वत्रय, श्रीचरण और मूलमन्त्र के अर्थ-तत्त्व को जानने वाला, देवता और गुरु का भक्त — दीक्षा से कौलिक होता है।
Knowing the truth of the three tattvas, the blessed feet, and the meaning of the root mantra, devoted to the deity and the guru — through dīkṣā he becomes a Kaulika.
तत्त्वत्रयश्रीचरणमूलमन्त्रार्थतत्त्ववित् (tattvatrayaśrīcaraṇamūlamantrārthatattvavit) — knowing the truth of the three tattvas, the blessed feet and the meaning of the root mantraतत्त्वत्रय, श्रीचरण, मूलमन्त्र के अर्थ का तत्त्ववेत्तादेवतागुरुभक्ताश्च (devatāgurubhaktāśca) — devoted to the deity and the guruऔर देवता-गुरु के भक्तकौलिकः स्याच्च दीक्षया (kaulikaḥ syācca dīkṣayā) — he becomes a Kaulika through dīkṣāदीक्षा से कौलिक होता है
९१ दुर्लभं सर्वलोकेषु कुलाचार्यस्य दर्शनम् । सुपाकेनैव पुण्यानां लभ्यते नान्यथा प्रिये ॥ ९१॥
durlabhaṃ sarvalokeṣu kulācāryasya darśanam | supākenaiva puṇyānāṃ labhyate nānyathā priye ||
हे प्रिये! सब लोकों में कुलाचार्य का दर्शन दुर्लभ है; वह पुण्यों के सुपाक से ही मिलता है, अन्यथा नहीं।
Rare in all the worlds is the sight of a Kula-ācārya; it is obtained only through the full ripening of merits, not otherwise, O beloved.
दुर्लभं सर्वलोकेषु (durlabhaṃ sarvalokeṣu) — rare in all the worldsसब लोकों में दुर्लभ हैकुलाचार्यस्य दर्शनम् (kulācāryasya darśanam) — is the sight of a Kula-ācāryaकुलाचार्य का दर्शनसुपाकेनैव पुण्यानां (supākenaiva puṇyānāṃ) — only through the full ripening of meritsपुण्यों के सुपाक से हीलभ्यते (labhyate) — it is obtainedप्राप्त होता हैनान्यथा प्रिये (nānyathā priye) — not otherwise, O belovedअन्यथा नहीं, हे प्रिये
९२ संस्मृतः कीर्तितो दृष्टो वन्दिनो भाषितोऽपि वा । पुनाति कुलधर्मिष्ठश्चाण्डालोऽपि यदृच्छया ॥ ९२॥
saṃsmṛtaḥ kīrtito dṛṣṭo vandino bhāṣito'pi vā | punāti kuladharmiṣṭhaścāṇḍālo'pi yadṛcchayā ||
कुलधर्म में निष्ठ पुरुष, चाण्डाल होने पर भी, यदृच्छया स्मरण, कीर्तन, दर्शन, वन्दन या सम्भाषण किये जाने पर पवित्र कर देता है।
Remembered, praised, seen, saluted, or even spoken to by chance, one steadfast in Kula-dharma purifies — even if he be a caṇḍāla.
संस्मृतः (saṃsmṛtaḥ) — rememberedस्मरण किया गयाकीर्तितो (kīrtito) — praisedकीर्तितदृष्टो (dṛṣṭo) — seenदेखा गयावन्दिनो (vandino) — salutedवन्दितभाषितोऽपि वा (bhāṣito'pi vā) — or even spoken toया बोला गया भीपुनाति (punāti) — purifiesपवित्र करता हैकुलधर्मिष्ठः (kuladharmiṣṭhaḥ) — one steadfast in Kula-dharmaकुलधर्मनिष्ठचाण्डालोऽपि (cāṇḍālo'pi) — even if a caṇḍālaचाण्डाल भी होयदृच्छया (yadṛcchayā) — by chanceयदृच्छा से
९३ सर्वज्ञो वापि मूर्खो वाप्युत्तमो वाऽधमोऽपि वा । यत्र देवि कुलज्ञानी तत्राहञ्च त्वया सह ॥ ९३॥
sarvajño vāpi mūrkho vāpyuttamo vā'dhamo'pi vā | yatra devi kulajñānī tatrāhañca tvayā saha ||
हे देवि! चाहे सर्वज्ञ हो या मूर्ख, उत्तम हो या अधम — जहाँ कुलज्ञानी है, वहाँ मैं तुम्हारे साथ हूँ।
Whether all-knowing or a fool, whether the highest or the lowest — wherever there is a Kula-knower, O Devī, there am I, together with you.
सर्वज्ञो वापि (sarvajño vāpi) — whether all-knowingसर्वज्ञ होमूर्खो वा (mūrkho vā) — or a foolया मूर्खअप्युत्तमो वा (apyuttamo vā) — whether the highestउत्तम होअधमोऽपि वा (adhamo'pi vā) — or even the lowestया अधम भीयत्र देवि कुलज्ञानी (yatra devi kulajñānī) — wherever, O Devī, there is a Kula-knowerजहाँ, हे देवि, कुलज्ञानी हैतत्राहञ्च त्वया सह (tatrāhañca tvayā saha) — there am I with youवहाँ मैं तुम्हारे साथ हूँ
९४ नाहं वसामि कैलासे न मेरौ न च मन्दिरे । कुलज्ञा यत्र तिष्ठन्ति तत्र तिष्ठामि भामिनि ॥ ९४॥
nāhaṃ vasāmi kailāse na merau na ca mandire | kulajñā yatra tiṣṭhanti tatra tiṣṭhāmi bhāmini ||
हे भामिनि! मैं न कैलास में रहता हूँ, न मेरु में, न मन्दर में; जहाँ कुलज्ञानी रहते हैं, वहीं मैं रहता हूँ।
I do not dwell on Kailāsa, nor on Meru, nor on Mandara; where the Kula-knowers abide, there I abide, O radiant one.
नाहं वसामि कैलासे (nāhaṃ vasāmi kailāse) — I do not dwell on Kailāsaमैं कैलास में नहीं रहतान मेरौ (na merau) — nor on Meruन मेरु मेंन च मन्दिरे (na ca mandire) — nor on Mandaraन मन्दर मेंकुलज्ञा यत्र तिष्ठन्ति (kulajñā yatra tiṣṭhanti) — where the Kula-knowers abideजहाँ कुलज्ञ रहते हैंतत्र तिष्ठामि भामिनि (tatra tiṣṭhāmi bhāmini) — there I abide, O radiant oneवहाँ मैं रहता हूँ, हे भामिनि
९५ सुदूरमपि गन्तव्यं यत्र माहेश्वरो जनः । द्रष्टव्यञ्च प्रयत्नेन तत्र सन्निहितो ह्यहम् ॥ ९५॥
sudūramapi gantavyaṃ yatra māheśvaro janaḥ | draṣṭavyañca prayatnena tatra sannihito hyaham ||
जहाँ माहेश्वर जन हो वहाँ बहुत दूर भी जाना चाहिए और प्रयत्नपूर्वक उसका दर्शन करना चाहिए, क्योंकि वहाँ मैं सन्निहित हूँ।
One should go even very far to where a devotee of Maheśvara is, and see him with effort, for there I am present.
सुदूरमपि गन्तव्यं (sudūramapi gantavyaṃ) — one should go even very farबहुत दूर भी जाना चाहिएयत्र माहेश्वरो जनः (yatra māheśvaro janaḥ) — where a devotee of Maheśvara isजहाँ माहेश्वर जन (शिवभक्त) होद्रष्टव्यञ्च प्रयत्नेन (draṣṭavyañca prayatnena) — and he should be seen with effortऔर यत्न से दर्शन करना चाहिएतत्र सन्निहितो ह्यहम् (tatra sannihito hyaham) — for there I am presentवहाँ मैं सन्निहित हूँ
९६ अतिदूरस्थितो वापि द्रष्टव्यः कुलदेशिकः । समीपे वर्तमानोऽपि न द्रष्टव्यः पशुः प्रिये ॥ ९६॥
atidūrasthito vāpi draṣṭavyaḥ kuladeśikaḥ | samīpe vartamāno'pi na draṣṭavyaḥ paśuḥ priye ||
हे प्रिये! अति दूर स्थित होने पर भी कुलदेशिक का दर्शन करना चाहिए; समीप होने पर भी पशु का दर्शन नहीं करना चाहिए।
Even if he stands very far away, the Kula-guru is to be seen; even if he is present nearby, a paśu is not to be seen, O beloved.
अतिदूरस्थितो वापि (atidūrasthito vāpi) — even if standing very far awayअति दूर स्थित हो तो भीद्रष्टव्यः कुलदेशिकः (draṣṭavyaḥ kuladeśikaḥ) — the Kula-guru is to be seenकुलदेशिक (कुलगुरु) दर्शनीय हैसमीपे वर्तमानोऽपि (samīpe vartamāno'pi) — even if present nearbyसमीप में हो तो भीन द्रष्टव्यः पशुः प्रिये (na draṣṭavyaḥ paśuḥ priye) — a paśu is not to be seen, O belovedपशु दर्शनीय नहीं, हे प्रिये
९७ कुलज्ञानी वसेद् यत्र स देशः पुण्यभाक् ततः । दर्शनादर्चनात्तस्य त्रिसप्तकुलमुद्धरेत् ॥ ९७॥
kulajñānī vased yatra sa deśaḥ puṇyabhāk tataḥ | darśanādarcanāttasya trisaptakulamuddharet ||
जहाँ कुलज्ञानी रहता है, वह देश उससे पुण्यभागी हो जाता है; उसके दर्शन और अर्चन से इक्कीस पीढ़ियों का उद्धार होता है।
Where a Kula-knower dwells, that land thereby shares in merit; by seeing and worshipping him one uplifts twenty-one generations of one's family.
कुलज्ञानी वसेद् यत्र (kulajñānī vased yatra) — where a Kula-knower dwellsकुलज्ञानी जहाँ रहेस देशः पुण्यभाक् ततः (sa deśaḥ puṇyabhāk tataḥ) — that land thereby shares in meritवह देश उससे पुण्य का भागी हैदर्शनादर्चनात्तस्य (darśanādarcanāttasya) — by seeing and worshipping himउसके दर्शन और अर्चन सेत्रिसप्तकुलमुद्धरेत् (trisaptakulamuddharet) — one uplifts twenty-one generations of one's familyइक्कीस कुलों (पीढ़ियों) का उद्धार करता है
९८ कुलज्ञानिनमालोक्य स्वसन्तानगृहे स्थितम् । शंसन्ति पितरस्तस्य यास्यामः परमां गतिम् ॥ ९८॥
kulajñāninamālokya svasantānagṛhe sthitam | śaṃsanti pitarastasya yāsyāmaḥ paramāṃ gatim ||
अपने वंशज के घर में स्थित कुलज्ञानी को देखकर उसके पितर कहते हैं — "हम परम गति को प्राप्त होंगे।"
Seeing a Kula-knower standing in the house of their descendants, his ancestors proclaim: "We shall go to the supreme goal."
कुलज्ञानिनमालोक्य (kulajñāninamālokya) — seeing a Kula-knowerकुलज्ञानी को देखकरस्वसन्तानगृहे स्थितम् (svasantānagṛhe sthitam) — standing in the house of their descendantsअपने सन्तान के घर में स्थितशंसन्ति पितरस्तस्य (śaṃsanti pitarastasya) — his ancestors proclaimउसके पितर कहते हैंयास्यामः परमां गतिम् (yāsyāmaḥ paramāṃ gatim) — "we shall go to the supreme goal""हम परम गति को जाएँगे"
९९ समाश्वसन्ति पितरः सुवृष्टिमिव कर्षकाः । योऽस्मत्कुलेषु पुत्रो वा पौत्रो वा कौलिको भवेत् ॥ ९९॥
samāśvasanti pitaraḥ suvṛṣṭimiva karṣakāḥ | yo'smatkuleṣu putro vā pautro vā kauliko bhavet ||
जैसे किसान अच्छी वर्षा से आश्वस्त होते हैं, वैसे ही पितर आश्वस्त होते हैं — "हमारे कुल में पुत्र या पौत्र कौलिक हुआ है।"
The ancestors take heart, as farmers at a good rain: "In our family a son or a grandson has become a Kaulika."
समाश्वसन्ति पितरः (samāśvasanti pitaraḥ) — the ancestors take heartपितर आश्वस्त होते हैंसुवृष्टिमिव कर्षकाः (suvṛṣṭimiva karṣakāḥ) — as farmers at a good rainजैसे किसान सुवृष्टि सेयोऽस्मत्कुलेषु (yo'smatkuleṣu) — "in our family""जो हमारे कुल में"पुत्रो वा पौत्रो वा (putro vā pautro vā) — "a son or grandson""पुत्र या पौत्र"कौलिको भवेत् (kauliko bhavet) — "has become a Kaulika""कौलिक हुआ"
१०० स धन्यः खलु लोकेऽस्मिन् पुरुषः क्षीणकल्मषः । यत्समीपं समायान्ति कुलाचार्या मुदा प्रिये ॥ १००॥
sa dhanyaḥ khalu loke'smin puruṣaḥ kṣīṇakalmaṣaḥ | yatsamīpaṃ samāyānti kulācāryā mudā priye ||
हे प्रिये! इस लोक में वह पुरुष धन्य और क्षीणपाप है, जिसके समीप कुलाचार्य प्रसन्नतापूर्वक आते हैं।
He indeed is blessed in this world, the man whose sins have wasted away, to whom Kula-ācāryas come with delight, O beloved.
स धन्यः खलु लोकेऽस्मिन् (sa dhanyaḥ khalu loke'smin) — he indeed is blessed in this worldवह इस लोक में धन्य हैपुरुषः क्षीणकल्मषः (puruṣaḥ kṣīṇakalmaṣaḥ) — the man whose sins have wasted awayक्षीण पाप वाला पुरुषयत्समीपं समायान्ति (yatsamīpaṃ samāyānti) — to whom comeजिसके पास आते हैंकुलाचार्या मुदा प्रिये (kulācāryā mudā priye) — Kula-ācāryas with delight, O belovedकुलाचार्य प्रसन्नता से, हे प्रिये
१०१ कौलिकेन्द्रे समायाते कौलिकावसथं प्रति । समायान्ति मुदा देवि योगिन्यो योगिभिः सह ॥ १०१॥
kaulikendre samāyāte kaulikāvasathaṃ prati | samāyānti mudā devi yoginyo yogibhiḥ saha ||
हे देवि! जब कौलिकेन्द्र किसी कौलिक के घर आता है, तब योगिनियाँ योगियों सहित प्रसन्नतापूर्वक वहाँ आती हैं।
When a foremost Kaulika has come to the dwelling of a Kaulika, there come with delight, O Devī, the Yoginīs together with the Yogins.
कौलिकेन्द्रे समायाते (kaulikendre samāyāte) — when a foremost Kaulika has comeकौलिकेन्द्र के आने परकौलिकावसथं प्रति (kaulikāvasathaṃ prati) — to the dwelling of a Kaulikaकौलिक के आवास मेंसमायान्ति मुदा देवि (samāyānti mudā devi) — there come with delight, O Devīप्रसन्नता से आती हैं, हे देवियोगिन्यो योगिभिः सह (yoginyo yogibhiḥ saha) — the Yoginīs together with the Yoginsयोगिनियाँ योगियों सहित
१०२ प्रविश्य कुलयोगीन्द्रं भजन्ते पितृदेवताः । तस्मात् सम्पूजयेद्भक्त्या कुलज्ञानपरायणान् ॥ १०२॥
praviśya kulayogīndraṃ bhajante pitṛdevatāḥ | tasmāt sampūjayedbhaktyā kulajñānaparāyaṇān ||
पितर और देवता प्रवेश करके कुलयोगीन्द्र की सेवा करते हैं; इसलिए कुलज्ञान में परायण जनों की भक्तिपूर्वक पूजा करनी चाहिए।
Having entered, the ancestors and gods attend upon the lord of Kula-yogins; therefore one should worship with devotion those devoted to Kula-knowledge.
प्रविश्य (praviśya) — having enteredप्रवेश करकुलयोगीन्द्रं (kulayogīndraṃ) — the lord of Kula-yoginsकुलयोगीन्द्र कीभजन्ते (bhajante) — attend uponसेवा करते हैंपितृदेवताः (pitṛdevatāḥ) — the ancestors and godsपितर और देवतातस्मात् (tasmāt) — thereforeइसलिएसम्पूजयेद्भक्त्या (sampūjayedbhaktyā) — one should worship with devotionभक्ति से पूजा करेकुलज्ञानपरायणान् (kulajñānaparāyaṇān) — those devoted to Kula-knowledgeकुलज्ञान-परायणों की
१०३ अभ्यर्चयित्वा त्वां देवि त्वद्भक्तान्नार्चयन्ति ये । पापिष्ठास्त्वत्प्रसादस्य भाजनं न भवन्ति ते ॥ १०३॥
abhyarcayitvā tvāṃ devi tvadbhaktānnārcayanti ye | pāpiṣṭhāstvatprasādasya bhājanaṃ na bhavanti te ||
हे देवि! जो तुम्हारी पूजा करके तुम्हारे भक्तों की पूजा नहीं करते, वे पापिष्ठ हैं और तुम्हारे प्रसाद के पात्र नहीं होते।
Those who, having worshipped you, O Devī, do not worship your devotees — they are most sinful and are not fit recipients of your grace.
अभ्यर्चयित्वा त्वां देवि (abhyarcayitvā tvāṃ devi) — having worshipped you, O Devīतुम्हारी पूजा करके, हे देवित्वद्भक्तान्नार्चयन्ति ये (tvadbhaktānnārcayanti ye) — those who do not worship your devoteesजो तुम्हारे भक्तों की पूजा नहीं करतेपापिष्ठाः (pāpiṣṭhāḥ) — most sinfulअति पापीत्वत्प्रसादस्य (tvatprasādasya) — of your graceतुम्हारे प्रसाद केभाजनं न भवन्ति ते (bhājanaṃ na bhavanti te) — they are not fit recipientsपात्र नहीं होते
१०४ नैवेद्यं पुरतो न्यस्तं दर्शनात् स्वीकृतं त्वया । रसान् भक्तस्य जिह्वाग्रादश्नामि कमलेक्षणे ॥ १०४॥
naivedyaṃ purato nyastaṃ darśanāt svīkṛtaṃ tvayā | rasān bhaktasya jihvāgrādaśnāmi kamalekṣaṇe ||
हे कमललोचने! सामने रखा हुआ नैवेद्य तुम दर्शन मात्र से स्वीकार करती हो; किन्तु मैं उसके रसों को भक्त की जिह्वा के अग्रभाग से खाता हूँ।
The food-offering placed before you is accepted by you through your glance; but I eat its flavours from the tip of the devotee's tongue, O lotus-eyed one.
नैवेद्यं पुरतो न्यस्तं (naivedyaṃ purato nyastaṃ) — the food-offering placed before youसामने रखा नैवेद्यदर्शनात् स्वीकृतं त्वया (darśanāt svīkṛtaṃ tvayā) — is accepted by you through your glanceतुमने दर्शन से स्वीकार कियारसान् भक्तस्य (rasān bhaktasya) — the flavours of the devoteeभक्त के रसों कोजिह्वाग्रादश्नामि (jihvāgrādaśnāmi) — I eat from the tip of his tongueमैं जिह्वा के अग्र से खाता हूँकमलेक्षणे (kamalekṣaṇe) — O lotus-eyed oneहे कमलनयने
१०५ त्वद्भक्तपूजनाद्देवि पूजितोऽहं न संशयः । तस्मान्मम प्रियाकाङ्क्षी त्वद्भक्तानेव पूजयेत् ॥ १०५॥
tvadbhaktapūjanāddevi pūjito'haṃ na saṃśayaḥ | tasmānmama priyākāṅkṣī tvadbhaktāneva pūjayet ||
हे देवि! तुम्हारे भक्तों की पूजा से मैं पूजित होता हूँ, इसमें संशय नहीं; इसलिए मेरा प्रिय चाहने वाला तुम्हारे भक्तों की ही पूजा करे।
By the worship of your devotees, O Devī, I am worshipped, no doubt; therefore one who desires my pleasure should worship your devotees alone.
त्वद्भक्तपूजनाद्देवि (tvadbhaktapūjanāddevi) — by the worship of your devotees, O Devīतुम्हारे भक्तों की पूजा से, हे देविपूजितोऽहं न संशयः (pūjito'haṃ na saṃśayaḥ) — I am worshipped, no doubtमैं पूजित हूँ, सन्देह नहींतस्मान्मम प्रियाकाङ्क्षी (tasmānmama priyākāṅkṣī) — therefore one who desires my pleasureइसलिए मेरी प्रीति चाहने वालात्वद्भक्तानेव पूजयेत् (tvadbhaktāneva pūjayet) — should worship your devotees aloneतुम्हारे भक्तों की ही पूजा करे
१०६ यत् कृतं कुलनिष्ठानां तद्देवानां कृतं भवेत् । सुराः कुलप्रियाः सर्वे तस्मात् कौलिकमर्चयेत् ॥ १०६॥
yat kṛtaṃ kulaniṣṭhānāṃ taddevānāṃ kṛtaṃ bhavet | surāḥ kulapriyāḥ sarve tasmāt kaulikamarcayet ||
जो कुलनिष्ठों के लिए किया जाता है, वह देवताओं के लिए किया हुआ होता है; सब देवता कुल के प्रिय हैं; इसलिए कौलिक की पूजा करे।
What is done for those steadfast in the Kula is done for the gods; all the gods love the Kula; therefore one should worship the Kaulika.
यत् कृतं कुलनिष्ठानां (yat kṛtaṃ kulaniṣṭhānāṃ) — what is done for those steadfast in the Kulaजो कुलनिष्ठों के लिए किया गयातद्देवानां कृतं भवेत् (taddevānāṃ kṛtaṃ bhavet) — that is done for the godsवह देवों के लिए किया गया हैसुराः कुलप्रियाः सर्वे (surāḥ kulapriyāḥ sarve) — all the gods love the Kulaसब देव कुल-प्रिय हैंतस्मात् कौलिकमर्चयेत् (tasmāt kaulikamarcayet) — therefore one should worship the Kaulikaइसलिए कौलिक की पूजा करे
१०७ न तुष्याम्यहमन्यत्र तथा भक्त्या सुपूजितः । कौलिकेन्द्रेऽर्चिते सम्यक् यथा तुष्यामि पार्वति ॥ १०७॥
na tuṣyāmyahamanyatra tathā bhaktyā supūjitaḥ | kaulikendre'rcite samyak yathā tuṣyāmi pārvati ||
हे पार्वति! अन्यत्र भक्तिपूर्वक भली-भाँति पूजित होने पर मैं उतना प्रसन्न नहीं होता, जितना कौलिकेन्द्र की सम्यक् अर्चना होने पर प्रसन्न होता हूँ।
I am not so pleased when well worshipped with devotion elsewhere, O Pārvatī, as I am pleased when a foremost Kaulika is properly worshipped.
न तुष्याम्यहमन्यत्र (na tuṣyāmyahamanyatra) — I am not so pleased elsewhereमैं अन्यत्र (वैसा) तुष्ट नहीं होतातथा भक्त्या सुपूजितः (tathā bhaktyā supūjitaḥ) — when well worshipped with devotionजैसे भक्ति से सुपूजितकौलिकेन्द्रेऽर्चिते सम्यक् (kaulikendre'rcite samyak) — as when a foremost Kaulika is properly worshippedकौलिकेन्द्र के सम्यक् पूजित होने परयथा तुष्यामि पार्वति (yathā tuṣyāmi pārvati) — as I am then pleased, O Pārvatīजैसे मैं तुष्ट होता हूँ, हे पार्वति
१०८ यत् फलं कौलिकेन्द्राणां पूजया लभते प्रिये । तत् फलं नाप्नुयात्तीर्थतपोदानमखव्रतैः ॥ १०८॥
yat phalaṃ kaulikendrāṇāṃ pūjayā labhate priye | tat phalaṃ nāpnuyāttīrthatapodānamakhavrataiḥ ||
हे प्रिये! कौलिकेन्द्रों की पूजा से जो फल मिलता है, वह फल तीर्थ, तप, दान, यज्ञ और व्रतों से नहीं मिलता।
The fruit one obtains by worshipping the foremost Kaulikas, O beloved — that fruit one would not obtain by pilgrimages, austerities, gifts, sacrifices and vows.
यत् फलं (yat phalaṃ) — the fruit thatजो फलकौलिकेन्द्राणां पूजया (kaulikendrāṇāṃ pūjayā) — by worshipping the foremost Kaulikasकौलिकेन्द्रों की पूजा सेलभते प्रिये (labhate priye) — one obtains, O belovedपाता है, हे प्रियेतत् फलं नाप्नुयात् (tat phalaṃ nāpnuyāt) — that fruit one would not obtainवह फल नहीं पातातीर्थतपोदानमखव्रतैः (tīrthatapodānamakhavrataiḥ) — by pilgrimages, austerities, gifts, sacrifices and vowsतीर्थ, तप, दान, यज्ञ, व्रतों से
१०९ दत्तमिष्टं हुतं तप्तं पूजितं जप्तमम्बिके । कौलिकस्य भवेद्व्यर्थं कुलज्ञं योऽवमानयेत् ॥ १०९॥
dattamiṣṭaṃ hutaṃ taptaṃ pūjitaṃ japtamambike | kaulikasya bhavedvyarthaṃ kulajñaṃ yo'vamānayet ||
हे अम्बिके! जो कौलिक किसी कुलज्ञ का अपमान करता है, उसका दिया हुआ दान, यज्ञ, होम, तप, पूजा और जप सब व्यर्थ हो जाता है।
Whatever is given, sacrificed, offered in fire, practised as austerity, worshipped and recited, O Ambikā, becomes fruitless for a Kaulika who insults a Kula-knower.
दत्तमिष्टं हुतं तप्तं (dattamiṣṭaṃ hutaṃ taptaṃ) — what is given, sacrificed, offered in fire, practised as austerityदिया, यज्ञ किया, हवन किया, तप कियापूजितं जप्तमम्बिके (pūjitaṃ japtamambike) — worshipped and recited, O Ambikāपूजा किया, जप किया, हे अम्बिकेकौलिकस्य भवेद्व्यर्थं (kaulikasya bhavedvyarthaṃ) — becomes fruitless for a Kaulikaकौलिक का व्यर्थ हो जाता हैकुलज्ञं योऽवमानयेत् (kulajñaṃ yo'vamānayet) — who insults a Kula-knowerजो कुलज्ञ का अपमान करे
११० श्मशानं तद् गृहं देवि स पापी श्वपचाधमः । यः प्रविश्य कुलं धर्मं कुलाचारं न वेत्ति चेत् ॥ ११०॥
śmaśānaṃ tad gṛhaṃ devi sa pāpī śvapacādhamaḥ | yaḥ praviśya kulaṃ dharmaṃ kulācāraṃ na vetti cet ||
हे देवि! जो कुल में प्रवेश करके भी उसके धर्म और कुलाचार को नहीं जानता, उसका घर श्मशान है और वह पापी श्वपच से भी अधम है।
That house is a cremation ground, O Devī, and he is a sinner lower than a dog-cooker, who, having entered the Kula, does not know its dharma and its Kula-conduct.
श्मशानं तद् गृहं देवि (śmaśānaṃ tad gṛhaṃ devi) — that house is a cremation ground, O Devīवह घर श्मशान है, हे देविस पापी श्वपचाधमः (sa pāpī śvapacādhamaḥ) — he is a sinner, lower than a dog-cookerवह पापी श्वपच से अधम हैयः प्रविश्य कुलं (yaḥ praviśya kulaṃ) — who, having entered the Kulaजो कुल में प्रवेश करकेधर्मं कुलाचारं (dharmaṃ kulācāraṃ) — the dharma, the Kula-conductधर्म, कुलाचारन वेत्ति चेत् (na vetti cet) — does not knowयदि नहीं जानता
१११ कुलनिष्ठान् परित्यज्य यच्चान्यस्मै प्रदीयते । तद्दानं निष्फलं देवि दाता च नरकं व्रजेत् ॥ १११॥
kulaniṣṭhān parityajya yaccānyasmai pradīyate | taddānaṃ niṣphalaṃ devi dātā ca narakaṃ vrajet ||
हे देवि! कुलनिष्ठों को छोड़कर जो अन्य को दिया जाता है, वह दान निष्फल है और दाता नरक में जाता है।
What is given to another, passing over those steadfast in the Kula — that gift is fruitless, O Devī, and the giver goes to hell.
कुलनिष्ठान् परित्यज्य (kulaniṣṭhān parityajya) — passing over those steadfast in the Kulaकुलनिष्ठों को छोड़करयच्चान्यस्मै प्रदीयते (yaccānyasmai pradīyate) — what is given to anotherजो दूसरे को दिया जाता हैतद्दानं निष्फलं देवि (taddānaṃ niṣphalaṃ devi) — that gift is fruitless, O Devīवह दान निष्फल है, हे देविदाता च नरकं व्रजेत् (dātā ca narakaṃ vrajet) — and the giver goes to hellऔर दाता नरक में जाता है
११२ भिन्नभाण्डे जलं यद्वत् शिलायामुप्तबीजवत् । भस्मनीव हुतं हव्यं तद्वद्दानमकौलिके ॥ ११२॥
bhinnabhāṇḍe jalaṃ yadvat śilāyāmuptabījavat | bhasmanīva hutaṃ havyaṃ tadvaddānamakaulike ||
जैसे फूटे घड़े में जल, जैसे पत्थर पर बोया हुआ बीज, जैसे भस्म में डाली हुई आहुति — वैसा ही अकौलिक को दिया हुआ दान है।
As water in a broken pot, as seed sown on a rock, as an oblation poured into ashes — so is a gift to a non-Kaulika.
भिन्नभाण्डे जलं यद्वत् (bhinnabhāṇḍe jalaṃ yadvat) — as water in a broken potजैसे फूटे बर्तन में जलशिलायामुप्तबीजवत् (śilāyāmuptabījavat) — as seed sown on a rockजैसे शिला पर बोया बीजभस्मनीव हुतं हव्यं (bhasmanīva hutaṃ havyaṃ) — as an oblation poured into ashesजैसे भस्म में डाला हव्यतद्वद्दानमकौलिके (tadvaddānamakaulike) — so is a gift to a non-Kaulikaवैसे अकौलिक को दान
११३ यथाशक्त्या तु यत् किञ्चिद् यो दद्यात् कुलयोगिने । विशेषतिथिषु प्रीत्या तत्फलं नैव वर्ण्यते ॥ ११३॥
yathāśaktyā tu yat kiñcid yo dadyāt kulayogine | viśeṣatithiṣu prītyā tatphalaṃ naiva varṇyate ||
जो यथाशक्ति कुछ भी विशेष तिथियों में प्रेमपूर्वक कुलयोगी को देता है, उसका फल वर्णन नहीं किया जा सकता।
Whatever little one gives to a Kula-yogin according to one's means, with love, on special tithis — its fruit cannot be described.
यथाशक्त्या तु (yathāśaktyā tu) — according to one's meansयथाशक्तियत् किञ्चिद् (yat kiñcid) — whatever littleजो कुछयो दद्यात् कुलयोगिने (yo dadyāt kulayogine) — one gives to a Kula-yoginजो कुलयोगी को देविशेषतिथिषु प्रीत्या (viśeṣatithiṣu prītyā) — with love on special tithisविशेष तिथियों में प्रीति सेतत्फलं नैव वर्ण्यते (tatphalaṃ naiva varṇyate) — its fruit cannot be describedउसका फल वर्णन नहीं किया जा सकता
११४ यो देवि स्वयमाहूय कुलज्ञानान् शुभे दिने । अभ्यर्च्य देवताबुद्ध्या गन्धपुष्पाक्षतादिभिः ॥ ११४॥
yo devi svayamāhūya kulajñānān śubhe dine | abhyarcya devatābuddhyā gandhapuṣpākṣatādibhiḥ ||
हे देवि! जो शुभ दिन में स्वयं कुलज्ञानियों को बुलाकर, देवता-बुद्धि से गन्ध, पुष्प, अक्षत आदि से उनकी पूजा करके,
He who, O Devī, himself invites Kula-knowers on an auspicious day and worships them with the conviction that they are deities, with sandal, flowers, unbroken rice and the like,
यो देवि (yo devi) — he who, O Devīजो, हे देविस्वयमाहूय (svayamāhūya) — himself invitingस्वयं बुलाकरकुलज्ञानान् शुभे दिने (kulajñānān śubhe dine) — Kula-knowers on an auspicious dayकुलज्ञानियों को शुभ दिन मेंअभ्यर्च्य देवताबुद्ध्या (abhyarcya devatābuddhyā) — worshipping them with the conviction that they are deitiesदेवता-बुद्धि से पूजकरगन्धपुष्पाक्षतादिभिः (gandhapuṣpākṣatādibhiḥ) — with sandal, flowers, unbroken rice and the likeगन्ध, पुष्प, अक्षत आदि से
११५ मादिभिः पञ्चमुद्राभिः सद्भक्त्या परितोषयेत् । तेषु तुष्टेष्वहं तुष्टस्तुष्टाः स्युः सर्वदेवताः ॥ ११५॥
mādibhiḥ pañcamudrābhiḥ sadbhaktyā paritoṣayet | teṣu tuṣṭeṣvahaṃ tuṣṭastuṣṭāḥ syuḥ sarvadevatāḥ ||
"म"-कारादि पञ्च मुद्राओं से सद्भक्तिपूर्वक उन्हें सन्तुष्ट करता है — उनके सन्तुष्ट होने पर मैं सन्तुष्ट होता हूँ और सब देवता सन्तुष्ट होते हैं।
and satisfies them with true devotion with the five mudrās beginning with "ma" — when they are satisfied, I am satisfied, and all the gods are satisfied.
मादिभिः पञ्चमुद्राभिः (mādibhiḥ pañcamudrābhiḥ) — with the five mudrās beginning with "ma"म-कार आदि पंच मुद्राओं सेसद्भक्त्या परितोषयेत् (sadbhaktyā paritoṣayet) — satisfies them with true devotionसद्भक्ति से सन्तुष्ट करेतेषु तुष्टेषु (teṣu tuṣṭeṣu) — when they are satisfiedउनके तुष्ट होने परअहं तुष्टः (ahaṃ tuṣṭaḥ) — I am satisfiedमैं तुष्ट हूँतुष्टाः स्युः सर्वदेवताः (tuṣṭāḥ syuḥ sarvadevatāḥ) — and all the gods are satisfiedऔर सब देवता तुष्ट होते हैं
११६ भगिनीं वा सुतां भार्यां यो दद्यात् कुलयोगिने । मधुमत्ताय देवेशि तस्य पुण्यं न गण्यते ॥ ११६॥
bhaginīṃ vā sutāṃ bhāryāṃ yo dadyāt kulayogine | madhumattāya deveśi tasya puṇyaṃ na gaṇyate ||
हे देवेशि! जो मधु से मत्त कुलयोगी को बहन, पुत्री या पत्नी देता है, उसका पुण्य गिना नहीं जा सकता।
He who gives a sister, a daughter or a wife to a Kula-yogin intoxicated with wine, O mistress of gods — his merit cannot be reckoned.
भगिनीं वा सुतां भार्यां (bhaginīṃ vā sutāṃ bhāryāṃ) — a sister, a daughter or a wifeबहन, पुत्री या भार्यायो दद्यात् कुलयोगिने (yo dadyāt kulayogine) — he who gives to a Kula-yoginजो कुलयोगी को देमधुमत्ताय (madhumattāya) — intoxicated with wineमधु से मत्तदेवेशि (deveśi) — O mistress of godsहे देवेशितस्य पुण्यं न गण्यते (tasya puṇyaṃ na gaṇyate) — his merit cannot be reckonedउसका पुण्य गिना नहीं जाता
११७ अनिखातविनिक्षिप्तमप्रयत्नेन वर्द्धितम् । परलोकस्य पाथेयं वीरचक्रेऽर्पितं मधु ॥ ११७॥
anikhātavinikṣiptamaprayatnena varddhitam | paralokasya pātheyaṃ vīracakre'rpitaṃ madhu ||
न गाड़ा हुआ, न जमा किया हुआ, फिर भी बिना प्रयत्न के बढ़ा हुआ — वीरचक्र में अर्पित मधु परलोक का पाथेय है।
Not buried, not deposited, yet increased without effort — the wine offered in the Vīra-cakra is provision for the journey to the next world.
अनिखातविनिक्षिप्तम् (anikhātavinikṣiptam) — not buried, not depositedन गाड़ा गया, न जमा किया गयाअप्रयत्नेन वर्द्धितम् (aprayatnena varddhitam) — increased without effortबिना प्रयत्न बढ़ा हुआपरलोकस्य पाथेयं (paralokasya pātheyaṃ) — provision for the journey to the next worldपरलोक का पाथेय (मार्ग-भोजन)वीरचक्रेऽर्पितं मधु (vīracakre'rpitaṃ madhu) — is the wine offered in the Vīra-cakraवीरचक्र में अर्पित मधु है
११८ पापाचारसमायुक्तं सर्वलोकबहिष्कृतम् । जायते हि कुलद्रव्यं कुलयोगीश्वरार्पितम् ॥ ११८॥
pāpācārasamāyuktaṃ sarvalokabahiṣkṛtam | jāyate hi kuladravyaṃ kulayogīśvarārpitam ||
पापाचार से युक्त और सब लोकों से बहिष्कृत वस्तु भी कुलयोगीश्वर को अर्पित होने पर कुलद्रव्य बन जाती है।
Even that which is tainted by sinful conduct and cast out by all the world becomes Kula-substance when offered to a lord of Kula-yogins.
पापाचारसमायुक्तं (pāpācārasamāyuktaṃ) — tainted by sinful conductपापाचार से युक्तसर्वलोकबहिष्कृतम् (sarvalokabahiṣkṛtam) — cast out by all the worldसब लोक से बहिष्कृतजायते हि कुलद्रव्यं (jāyate hi kuladravyaṃ) — the Kula-substance becomesकुलद्रव्य हो जाता हैकुलयोगीश्वरार्पितम् (kulayogīśvarārpitam) — when offered to a lord of Kula-yoginsकुलयोगीश्वर को अर्पित (न होने पर)
११९ यस्मिन् देशे वसेत् वीरः कुलपूजारतः प्रिये । सोऽपि देशो भवेत् पूतः किं पुनस्तत्पुरस्थिताः ॥ ११९॥
yasmin deśe vaset vīraḥ kulapūjārataḥ priye | so'pi deśo bhavet pūtaḥ kiṃ punastatpurasthitāḥ ||
हे प्रिये! जिस देश में कुलपूजा में रत वीर रहता है, वह देश भी पवित्र हो जाता है; फिर उसके समक्ष स्थित लोगों की तो बात ही क्या!
The land in which a Vīra devoted to Kula-worship dwells, O beloved — even that land becomes purified; how much more those who stand in his presence!
यस्मिन् देशे वसेत् वीरः (yasmin deśe vaset vīraḥ) — the land in which a Vīra dwellsजिस देश में वीर रहेकुलपूजारतः प्रिये (kulapūjārataḥ priye) — devoted to Kula-worship, O belovedकुलपूजा में रत, हे प्रियेसोऽपि देशो भवेत् पूतः (so'pi deśo bhavet pūtaḥ) — even that land becomes purifiedवह देश भी पवित्र हो जाता हैकिं पुनस्तत्पुरस्थिताः (kiṃ punastatpurasthitāḥ) — how much more those who stand before himउसके सामने स्थितों की तो बात ही क्या
१२० कौलिकेन्द्रे सकृद्भुक्ते पुण्यं कोटिगुणं भवेत् । किं पुनर्बहुभिर्भुक्तैस्तत् पुण्यं नैव गण्यते ॥ १२०॥
kaulikendre sakṛdbhukte puṇyaṃ koṭiguṇaṃ bhavet | kiṃ punarbahubhirbhuktaistat puṇyaṃ naiva gaṇyate ||
कौलिकेन्द्र को एक बार भोजन कराने पर करोड़ गुना पुण्य होता है; फिर अनेक कौलिकों को भोजन कराने पर तो वह पुण्य गिना ही नहीं जा सकता।
When a foremost Kaulika has once been fed, the merit is ten-million-fold; how much more when many have been fed — that merit cannot be reckoned.
कौलिकेन्द्रे सकृद्भुक्ते (kaulikendre sakṛdbhukte) — when a foremost Kaulika has once been fedकौलिकेन्द्र को एक बार भोजन कराने परपुण्यं कोटिगुणं भवेत् (puṇyaṃ koṭiguṇaṃ bhavet) — the merit is ten-million-foldपुण्य करोड़ गुना होता हैकिं पुनर्बहुभिर्भुक्तैः (kiṃ punarbahubhirbhuktaiḥ) — how much more when many have been fedबहुतों को भोजन कराने की तो बात ही क्यातत् पुण्यं नैव गण्यते (tat puṇyaṃ naiva gaṇyate) — that merit cannot be reckonedवह पुण्य गिना नहीं जाता
१२१ तस्मात् सर्वप्रयत्नेन सर्वावस्थासु सर्वदा । कुलधर्मरतो भूयात् कुलज्ञानिनमर्चयेत् ॥ १२१॥
tasmāt sarvaprayatnena sarvāvasthāsu sarvadā | kuladharmarato bhūyāt kulajñāninamarcayet ||
इसलिए सब प्रयत्न से, सब अवस्थाओं में, सदा कुलधर्म में रत रहे और कुलज्ञानी की पूजा करे।
Therefore with every effort, in all conditions and always, one should be devoted to the Kula-dharma and worship the Kula-knower.
तस्मात् सर्वप्रयत्नेन (tasmāt sarvaprayatnena) — therefore with every effortइसलिए सब प्रयत्न सेसर्वावस्थासु सर्वदा (sarvāvasthāsu sarvadā) — in all conditions, alwaysसब अवस्थाओं में, सदाकुलधर्मरतो भूयात् (kuladharmarato bhūyāt) — one should be devoted to the Kula-dharmaकुलधर्म में रत रहेकुलज्ञानिनमर्चयेत् (kulajñāninamarcayet) — and worship the Kula-knowerऔर कुलज्ञानी की पूजा करे
१२२ ज्ञानिनोऽज्ञानिनो वापि यावत् देहस्य धारणा । तावद्वर्णाश्रमाचारः कर्तव्यः कर्ममुक्तये ॥ १२२॥
jñānino'jñānino vāpi yāvat dehasya dhāraṇā | tāvadvarṇāśramācāraḥ kartavyaḥ karmamuktaye ||
ज्ञानी हो या अज्ञानी, जब तक देह धारण है, तब तक कर्म से मुक्ति के लिए वर्णाश्रम का आचार करना चाहिए।
Whether one is a knower or a non-knower, as long as the body is borne, so long the conduct of varṇa and āśrama is to be performed, for release from karma.
ज्ञानिनोऽज्ञानिनो वापि (jñānino'jñānino vāpi) — whether of a knower or a non-knowerज्ञानी हो या अज्ञानीयावत् देहस्य धारणा (yāvat dehasya dhāraṇā) — as long as the body is borneजब तक देह धारण हैतावद्वर्णाश्रमाचारः (tāvadvarṇāśramācāraḥ) — so long the conduct of varṇa and āśramaतब तक वर्ण-आश्रम का आचारकर्तव्यः (kartavyaḥ) — is to be performedकरना चाहिएकर्ममुक्तये (karmamuktaye) — for release from karmaकर्म से मुक्ति के लिए
१२३ कर्मणोन्मूलितेऽज्ञाने ज्ञानेन शिवतां व्रजेत् । शिवे तेनैव मुक्तिः स्यादतः कर्म समाचरेत् ॥ १२३॥
karmaṇonmūlite'jñāne jñānena śivatāṃ vrajet | śive tenaiva muktiḥ syādataḥ karma samācaret ||
कर्म से अज्ञान के उन्मूलित होने पर ज्ञान से शिवत्व प्राप्त होता है; शिव में उसी से मुक्ति होती है; अतः कर्म का आचरण करे।
When ignorance is uprooted by action, by knowledge one attains Śiva-hood; in Śiva, by that alone is liberation; therefore one should perform action.
कर्मणा (karmaṇā) — by actionकर्म सेउन्मूलितेऽज्ञाने (unmūlite'jñāne) — when ignorance is uprootedअज्ञान उन्मूलित होने परज्ञानेन शिवतां व्रजेत् (jñānena śivatāṃ vrajet) — by knowledge one attains Śiva-hoodज्ञान से शिवत्व पाता हैशिवे (śive) — in Śivaशिव मेंतेनैव मुक्तिः स्यात् (tenaiva muktiḥ syāt) — by that alone is liberationउसी से मुक्ति होती हैअतः कर्म समाचरेत् (ataḥ karma samācaret) — therefore one should perform actionइसलिए कर्म करे
१२४ कुर्यादनिन्द्यकर्माणि नित्यकर्माणि वा चरेत् । कर्ममुक्तः सुखाकाङ्क्षी कर्मनिष्ठः सुखं व्रजेत् ॥ १२४॥
kuryādanindyakarmāṇi nityakarmāṇi vā caret | karmamuktaḥ sukhākāṅkṣī karmaniṣṭhaḥ sukhaṃ vrajet ||
अनिन्द्य कर्म करे अथवा नित्यकर्म का आचरण करे; सुख चाहने वाला कर्ममुक्त पुरुष कर्मनिष्ठ होकर सुख को प्राप्त होता है।
One should do blameless actions, or perform the daily rites; one released from karma who desires happiness attains happiness by being steadfast in action.
कुर्यादनिन्द्यकर्माणि (kuryādanindyakarmāṇi) — one should do blameless actionsअनिन्द्य कर्म करेनित्यकर्माणि वा चरेत् (nityakarmāṇi vā caret) — or perform the daily ritesया नित्यकर्म करेकर्ममुक्तः (karmamuktaḥ) — one released from karmaकर्म से मुक्तसुखाकाङ्क्षी (sukhākāṅkṣī) — who desires happinessसुख चाहने वालाकर्मनिष्ठः (karmaniṣṭhaḥ) — steadfast in actionकर्मनिष्ठसुखं व्रजेत् (sukhaṃ vrajet) — attains happinessसुख पाता है
१२५ सर्वकर्माणि संत्यक्तुं न शक्यं देहधारिणा । त्यजेत् कर्मफलं यो वा स त्यागीत्यभिधीयते ॥ १२५॥
sarvakarmāṇi saṃtyaktuṃ na śakyaṃ dehadhāriṇā | tyajet karmaphalaṃ yo vā sa tyāgītyabhidhīyate ||
देहधारी के लिए सब कर्मों का त्याग सम्भव नहीं; किन्तु जो कर्मफल का त्याग करता है, वह त्यागी कहलाता है।
To renounce all actions is not possible for one who bears a body; but he who renounces the fruit of action is called a renouncer.
सर्वकर्माणि संत्यक्तुं (sarvakarmāṇi saṃtyaktuṃ) — to renounce all actionsसब कर्मों को त्यागनान शक्यं देहधारिणा (na śakyaṃ dehadhāriṇā) — is not possible for one who bears a bodyदेहधारी के लिए सम्भव नहींत्यजेत् कर्मफलं यो वा (tyajet karmaphalaṃ yo vā) — but he who renounces the fruit of actionपर जो कर्मफल त्यागेस त्यागीत्यभिधीयते (sa tyāgītyabhidhīyate) — he is called a renouncerवह त्यागी कहलाता है
१२६ स्वकार्येषु प्रवर्तन्ते करणानीति चिन्तयेत् । अहम्भावमपास्यैव यः कुर्यात् स न लिप्यते ॥ १२६॥
svakāryeṣu pravartante karaṇānīti cintayet | ahambhāvamapāsyaiva yaḥ kuryāt sa na lipyate ||
"इन्द्रियाँ अपने-अपने कार्यों में प्रवृत्त होती हैं" — ऐसा चिन्तन करे; जो अहंभाव को छोड़कर कर्म करता है, वह लिप्त नहीं होता।
"The organs engage in their own functions" — so one should think; he who acts having cast off the sense of "I" is not stained.
स्वकार्येषु प्रवर्तन्ते (svakāryeṣu pravartante) — engage in their own functionsअपने कार्यों में प्रवृत्त होते हैंकरणानीति चिन्तयेत् (karaṇānīti cintayet) — "the organs" — so one should think"इन्द्रियाँ" — ऐसा चिन्तन करेअहम्भावमपास्यैव (ahambhāvamapāsyaiva) — having cast off the sense of "I"अहंभाव को छोड़कर हीयः कुर्यात् (yaḥ kuryāt) — he who actsजो करेस न लिप्यते (sa na lipyate) — he is not stainedवह लिप्त नहीं होता
१२७ क्रियमाणानि कर्माणि ज्ञानप्राप्तेरनन्तरम् । न च स्पृशन्ति तत्त्वज्ञं जलं पद्मदलं यथा ॥ १२७॥
kriyamāṇāni karmāṇi jñānaprāpteranantaram | na ca spṛśanti tattvajñaṃ jalaṃ padmadalaṃ yathā ||
ज्ञान की प्राप्ति के बाद किये जाने वाले कर्म तत्त्वज्ञ को वैसे ही स्पर्श नहीं करते, जैसे जल कमल के पत्ते को।
Actions performed after the attainment of knowledge do not touch the knower of Reality, as water does not touch a lotus leaf.
क्रियमाणानि कर्माणि (kriyamāṇāni karmāṇi) — actions performedकिए जाते कर्मज्ञानप्राप्तेरनन्तरम् (jñānaprāpteranantaram) — after the attainment of knowledgeज्ञान-प्राप्ति के बादन च स्पृशन्ति तत्त्वज्ञं (na ca spṛśanti tattvajñaṃ) — do not touch the knower of Realityतत्त्वज्ञ को स्पर्श नहीं करतेजलं पद्मदलं यथा (jalaṃ padmadalaṃ yathā) — as water does not touch a lotus leafजैसे जल कमल-पत्र को
१२८ तन्निष्ठस्य च कर्माणि पुण्यापुण्यानि संक्षयम् । प्रयान्ति नैव लिप्यन्ते क्रियमाणानि वा पुनः ॥ १२८॥
tanniṣṭhasya ca karmāṇi puṇyāpuṇyāni saṃkṣayam | prayānti naiva lipyante kriyamāṇāni vā punaḥ ||
तत्त्वनिष्ठ पुरुष के पुण्य और अपुण्य कर्म क्षय को प्राप्त होते हैं; और जो कर्म वह पुनः करता है, वे भी उसे लिप्त नहीं करते।
The actions of one established in That, meritorious and unmeritorious, go to destruction; nor do those that he continues to perform stain him.
तन्निष्ठस्य च कर्माणि (tanniṣṭhasya ca karmāṇi) — the actions of one established in Thatतन्निष्ठ के कर्मपुण्यापुण्यानि (puṇyāpuṇyāni) — meritorious and unmeritoriousपुण्य और अपुण्यसंक्षयं प्रयान्ति (saṃkṣayaṃ prayānti) — go to destructionक्षय को जाते हैंनैव लिप्यन्ते (naiva lipyante) — they do not stainलिप्त नहीं करतेक्रियमाणानि वा पुनः (kriyamāṇāni vā punaḥ) — nor those being done againया फिर किए जाते हुए भी
१२९ उत्पन्नसहजानन्दतत्त्वज्ञानरतः प्रिये । संत्यक्तसर्वसङ्कल्पः स विद्वान् कर्म सन्त्यजेत् ॥ १२९॥
utpannasahajānandatattvajñānarataḥ priye | saṃtyaktasarvasaṅkalpaḥ sa vidvān karma santyajet ||
हे प्रिये! जिसमें सहज आनन्द उत्पन्न हो गया है, जो तत्त्वज्ञान में रत है और जिसने सब सङ्कल्प त्याग दिये हैं — वह विद्वान् कर्म का त्याग करे।
Delighting in the knowledge of Reality with its arisen natural bliss, O beloved, having renounced all intentions — that wise one may renounce action.
उत्पन्नसहजानन्दतत्त्वज्ञानरतः (utpannasahajānandatattvajñānarataḥ) — delighting in the knowledge of Reality with its arisen natural blissउत्पन्न सहजानन्द तत्त्वज्ञान में रतप्रिये (priye) — O belovedहे प्रियेसंत्यक्तसर्वसङ्कल्पः (saṃtyaktasarvasaṅkalpaḥ) — having renounced all intentionsसब संकल्प त्यागे हुएस विद्वान् कर्म सन्त्यजेत् (sa vidvān karma santyajet) — that wise one may renounce actionवह विद्वान् कर्म त्याग सकता है
१३० वृथैव यैः परित्यक्तं कर्मकाण्डमपण्डितैः । पाषण्डाः पण्डितम्मन्यास्ते यान्ति नरकं प्रिये ॥ १३०॥
vṛthaiva yaiḥ parityaktaṃ karmakāṇḍamapaṇḍitaiḥ | pāṣaṇḍāḥ paṇḍitammanyāste yānti narakaṃ priye ||
हे प्रिये! जिन अपण्डितों ने व्यर्थ ही कर्मकाण्ड का त्याग कर दिया है, वे अपने को पण्डित मानने वाले पाखण्डी नरक में जाते हैं।
The unlearned who vainly abandon the domain of ritual action are heretics who think themselves learned; they go to hell, O beloved.
वृथैव यैः परित्यक्तं (vṛthaiva yaiḥ parityaktaṃ) — by whom is vainly abandonedजिनके द्वारा व्यर्थ ही त्यागा गयाकर्मकाण्डमपण्डितैः (karmakāṇḍamapaṇḍitaiḥ) — the domain of ritual action, by the unlearnedकर्मकाण्ड, अपण्डितों द्वारापाषण्डाः (pāṣaṇḍāḥ) — hereticsपाषण्डीपण्डितम्मन्याः (paṇḍitammanyāḥ) — thinking themselves learnedअपने को पण्डित मानने वालेते यान्ति नरकं प्रिये (te yānti narakaṃ priye) — they go to hell, O belovedवे नरक में जाते हैं, हे प्रिये
१३१ फलं प्राप्य यथा वृक्षः पुष्पं त्यजति निस्पृहः । तत्त्वं प्राप्य तथा योगी त्यजेत् कर्मपरिग्रहम् ॥ १३१॥
phalaṃ prāpya yathā vṛkṣaḥ puṣpaṃ tyajati nispṛhaḥ | tattvaṃ prāpya tathā yogī tyajet karmaparigraham ||
जैसे वृक्ष फल पाकर निस्पृह होकर फूल को त्याग देता है, वैसे ही योगी तत्त्व को प्राप्त करके कर्म-परिग्रह को त्याग दे।
As a tree, having obtained its fruit, sheds its flower without regret, so the yogin, having attained Reality, should give up his hold on action.
फलं प्राप्य यथा वृक्षः (phalaṃ prāpya yathā vṛkṣaḥ) — as a tree, having obtained its fruitजैसे वृक्ष फल पाकरपुष्पं त्यजति निस्पृहः (puṣpaṃ tyajati nispṛhaḥ) — sheds its flower without regretनिस्पृह होकर फूल त्याग देता हैतत्त्वं प्राप्य तथा योगी (tattvaṃ prāpya tathā yogī) — so the yogin, having attained Realityवैसे योगी तत्त्व पाकरत्यजेत् कर्मपरिग्रहम् (tyajet karmaparigraham) — should give up his hold on actionकर्म-परिग्रह त्याग दे
१३२ अश्वमेधायुतेनापि ब्रह्महत्यायुतेन च । पुण्यपापैर्न लिप्यन्ते येषां ब्रह्म हृदि स्थितम् ॥ १३२॥
aśvamedhāyutenāpi brahmahatyāyutena ca | puṇyapāpairna lipyante yeṣāṃ brahma hṛdi sthitam ||
जिनके हृदय में ब्रह्म स्थित है, वे दस हज़ार अश्वमेधों से भी और दस हज़ार ब्रह्महत्याओं से भी पुण्य-पाप से लिप्त नहीं होते।
Those in whose heart Brahman abides are not stained by merit or sin — not even by ten thousand horse-sacrifices or ten thousand brāhmaṇa-murders.
अश्वमेधायुतेनापि (aśvamedhāyutenāpi) — even by ten thousand horse-sacrificesदस हज़ार अश्वमेधों से भीब्रह्महत्यायुतेन च (brahmahatyāyutena ca) — or by ten thousand brāhmaṇa-murdersऔर दस हज़ार ब्रह्महत्याओं सेपुण्यपापैर्न लिप्यन्ते (puṇyapāpairna lipyante) — they are not stained by merit or sinपुण्य-पाप से लिप्त नहीं होतेयेषां ब्रह्म हृदि स्थितम् (yeṣāṃ brahma hṛdi sthitam) — those in whose heart Brahman abidesजिनके हृदय में ब्रह्म स्थित है
१३३ पृथिव्यां यानि कर्माणि जिह्वोपस्थनिमित्ततः । जिह्वोपस्थपरित्यागी कर्मणा किं करिष्यति ॥ १३३॥
pṛthivyāṃ yāni karmāṇi jihvopasthanimittataḥ | jihvopasthaparityāgī karmaṇā kiṃ kariṣyati ||
पृथ्वी पर जितने कर्म हैं, वे जिह्वा और उपस्थ के निमित्त से होते हैं; जिसने जिह्वा और उपस्थ का त्याग कर दिया, वह कर्म से क्या करेगा?
Whatever actions there are on earth arise from the tongue and the genitals; one who has renounced tongue and genitals — what will he do with action?
पृथिव्यां यानि कर्माणि (pṛthivyāṃ yāni karmāṇi) — whatever actions on earthपृथ्वी पर जो कर्म हैंजिह्वोपस्थनिमित्ततः (jihvopasthanimittataḥ) — arise from the tongue and the genitalsजिह्वा और उपस्थ के निमित्त सेजिह्वोपस्थपरित्यागी (jihvopasthaparityāgī) — one who has renounced tongue and genitalsजिह्वा और उपस्थ का त्यागीकर्मणा किं करिष्यति (karmaṇā kiṃ kariṣyati) — what will he do with actionकर्म से क्या करेगा?
१३४ इति ते कथितं किञ्चित् योगं योगीशलक्षणम् । समासेन कुलेशानि किं भूयः श्रोतुमिच्छसि ॥ १३४॥
iti te kathitaṃ kiñcit yogaṃ yogīśalakṣaṇam | samāsena kuleśāni kiṃ bhūyaḥ śrotumicchasi ||
हे कुलेशानि! इस प्रकार योग और योगीश्वर के लक्षण के विषय में संक्षेप में तुमसे कुछ कहा गया; अब और क्या सुनना चाहती हो?
Thus something has been told to you in brief, O mistress of the Kula, of yoga and the marks of the lord of yogins; what more do you wish to hear?
इति ते कथितं किञ्चित् (iti te kathitaṃ kiñcit) — thus something has been told to youइस प्रकार तुम्हें कुछ कहा गयायोगं योगीशलक्षणम् (yogaṃ yogīśalakṣaṇam) — of yoga and the marks of the lord of yoginsयोग और योगीश के लक्षणसमासेन कुलेशानि (samāsena kuleśāni) — in brief, O mistress of the Kulaसंक्षेप में, हे कुलेशानिकिं भूयः श्रोतुमिच्छसि (kiṃ bhūyaḥ śrotumicchasi) — what more do you wish to hearऔर क्या सुनना चाहती हो
इति श्रीकुलार्णवे निर्वाणमोक्षद्वारे महारहस्ये सर्वागमोत्तमोत्तमे सपादलक्षग्रन्थे पञ्चमखण्डे ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रे योगसंस्थापनकथनं नाम नवम उल्लासः ॥
Thus ends the ninth Ullāsa, called the Declaration of the Establishment of Yoga, in the Ūrdhvāmnāya Tantra, the fifth section of the glorious Kulārṇava, the gateway to nirvāṇa and liberation, the great secret, the best of all Āgamas, the work of a lakh and a quarter verses.
इस प्रकार निर्वाण-मोक्ष के द्वार, महारहस्य, सर्वागमों में उत्तमोत्तम, सवा लाख श्लोकों के ग्रन्थ श्रीकुलार्णव के पञ्चम खण्ड ऊर्ध्वाम्नायतन्त्र में योगसंस्थापनकथन नामक नवम उल्लास समाप्त।