॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥ ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥
श्रीशिवमहापुराण
रुद्रसंहिता — सृष्टिखण्डअथाष्टादशोऽध्यायः
Brahmā continues Guṇanidhi's story: disowned, he wanders in despair and, hungry, follows a devotee's offerings into a Śiva temple on Śivarātri, meaning only to steal food once the worshippers sleep. There he relights the guttering lamp before the liṅga with a strip torn from his own cloth before eating the naivedya; fleeing, he is struck down by the city watch and dies. Yama's fearsome messengers come to bind him, but Śiva's own gaṇas intervene, and when the dispute reaches Yamarāja himself, he recognises the boy's unwitting merit — tending Śiva's lamp and eating his offering by grace — releases him to Śivaloka, and lays down for his servants an eternal law: never to touch anyone marked as Śiva's own. Guṇanidhi enjoys Śivaloka, is reborn as Dama, son of the king of Kaliṅga, rules by the one law of lighting lamps in every Śiva temple in his realm, and after death becomes Kubera himself, lord of Alakā. Brahmā closes by promising to tell next how this Kubera came to befriend Śiva. ब्रह्मा जी गुणनिधि की कथा आगे बढ़ाते हैं — त्यागा हुआ गुणनिधि निराशा में भटकता है और भूख से व्याकुल होकर शिवरात्रि के दिन एक भक्त की पूजा-सामग्री के पीछे-पीछे शिवालय में पहुँच जाता है, यह सोचकर कि भक्तों के सो जाने पर वह भोजन चुरा लेगा। वहाँ वह अपने वस्त्र की एक पट्टी से बुझते हुए दीपक को शिवलिंग के सामने पुनः जलाता है और फिर नैवेद्य खा लेता है; भागते समय नगररक्षकों के हाथों मारा जाकर उसकी मृत्यु हो जाती है। यमराज के भयंकर दूत उसे बाँधने आते हैं, किंतु शिव के गण बीच में आ जाते हैं, और जब यह विवाद स्वयं यमराज तक पहुँचता है, तो वे उस बालक के अनजाने पुण्य को पहचान लेते हैं — शिव के दीपक की सेवा और कृपावश नैवेद्य ग्रहण — और उसे शिवलोक भेज देते हैं, तथा अपने सेवकों के लिये सदा के लिये यह नियम बना देते हैं कि शिव के चिह्नधारी किसी भी व्यक्ति को कभी स्पर्श न करें। गुणनिधि शिवलोक का सुख भोगकर कलिंगदेश के राजा का पुत्र दम बनकर जन्म लेता है, अपने राज्य के प्रत्येक शिवालय में दीपदान के एकमात्र नियम से शासन करता है, और मृत्यु के बाद स्वयं अलकापुरी के स्वामी कुबेर बन जाता है। ब्रह्मा जी अन्त में यह बताने का वचन देते हैं कि आगे वे बतायेंगे कि किस प्रकार यही कुबेर शिव के मित्र बने।
१ श्रुत्वा तथा स वृत्तान्तं प्राक्तनं स्वं विनिन्द्य च । कांचिद्दिशं समालोक्य निर्ययौ दीक्षितांगजः ॥
śrutvā tathā sa vṛttāntaṃ prāktanaṃ svaṃ vinindya ca | kāṃciddiśaṃ samālokya niryayau dīkṣitāṃgajaḥ ||
"उन वृत्तान्तों को सुनकर वह दीक्षितपुत्र अपने भाग्य की निन्दा करके किसी दिशा को देखकर अपने घर से चल पड़ा।
"Having thus heard that account, and reviling his own former conduct, the dīkṣita's son, looking toward some direction, went forth,
श्रुत्वा (śrutvā) — having heardतथा (tathā) — thusसः (saḥ) — heवृत्तान्तम् (vṛttāntam) — the accountप्राक्तनम् (prāktanam) — of the pastस्वम् (svam) — himselfविनिन्द्य (vinindya) — having reproachedच (ca) — andकांचित् (kāṃcit) — someदिशम् (diśam) — directionसमालोक्य (samālokya) — having looked towardनिर्ययौ (niryayau) — went forthदीक्षितांगजः (dīkṣitāṃgajaḥ) — the priest's son
२ कियच्चिरं ततो गत्वा यज्ञदत्तात्मजः स हि । दुष्टो गुणनिधिस्तस्थौ गतोत्साहो विसर्जितः ॥
kiyacciraṃ tato gatvā yajñadattātmajaḥ sa hi | duṣṭo guṇanidhistasthau gatotsāho visarjitaḥ ||
कुछ काल तक चलने के पश्चात् वह यज्ञदत्तपुत्र दुष्ट गुणनिधि थक जाने के कारण उत्साहहीन होकर वहीं रुक गया।
and, having gone on for some time, that wicked son of Yajñadatta, Guṇanidhi, disowned, his spirit gone, came to a halt.
कियत् (kiyat) — someचिरम् (ciram) — long whileततः (tataḥ) — thenगत्वा (gatvā) — having goneयज्ञदत्तात्मजः (yajñadattātmajaḥ) — the son of Yajñadattaसः (saḥ) — heहि (hi) — indeedदुष्टः (duṣṭaḥ) — wickedगुणनिधिः (guṇanidhiḥ) — Guṇanidhiतस्थौ (tasthau) — haltedगतोत्साहः (gatotsāhaḥ) — his spirit goneविसर्जितः (visarjitaḥ) — cast out
३ चिंतामवाप महतीं क्व यामि करवाणि किम् । नाहमभ्यस्तविद्योऽस्मि न चैवातिधनोऽस्म्यहम् ॥
ciṃtāmavāpa mahatīṃ kva yāmi karavāṇi kim | nāhamabhyastavidyo'smi na caivātidhano'smyaham ||
वह बहुत बड़ी चिन्ता में पड़ गया कि अब मैं कहाँ जाऊँ, क्या करूँ? मैंने विद्या का अभ्यास भी नहीं किया और न तो मेरे पास अत्यधिक धन ही है।
He fell into great anxiety: 'where do I go, what do I do? I am not one trained in learning, nor am I a man of much wealth.
चिंताम् (ciṃtām) — anxietyअवाप (avāpa) — he fell intoमहतीम् (mahatīm) — greatक्व (kva) — whereयामि (yāmi) — shall I goकरवाणि (karavāṇi) — shall I doकिम् (kim) — whatन (na) — notअहम् (aham) — Iअभ्यस्तविद्यः (abhyastavidyaḥ) — one who has mastered learningअस्मि (asmi) — amन (na) — notच (ca) — andएव (eva) — indeedअतिधनः (atidhanaḥ) — very richअस्मि (asmi) — amअहम् (aham) — I
४ देशांतरे यस्य धनं स सद्यः सुखमेधते । भयमस्ति धने चौरात्स विघ्नः सर्वतो भवः ॥
deśāṃtare yasya dhanaṃ sa sadyaḥ sukhamedhate | bhayamasti dhane caurātsa vighnaḥ sarvato bhavaḥ ||
दूसरे देश में तत्काल सुख तो उसी को प्राप्त होता है, जिसके पास धन रहता है। यद्यपि धन रहने पर चोर से भय होता है, किंतु यह विघ्न सर्वत्र उत्पन्न हो सकता है।
One who has wealth in a foreign land at once flourishes in comfort; but there is fear of thieves for wealth — that danger arises from every side.
देशांतरे (deśāṃtare) — in another landयस्य (yasya) — whoseधनम् (dhanam) — wealthसः (saḥ) — heसद्यः (sadyaḥ) — at onceसुखम् (sukham) — happilyएधते (edhate) — prospersभयम् (bhayam) — fearअस्ति (asti) — there isधने (dhane) — for wealthचौरात् (caurāt) — from a thiefसः (saḥ) — thatविघ्नः (vighnaḥ) — an obstacleसर्वतः (sarvataḥ) — on every sideभवः (bhavaḥ) — arising
५ याजकस्य कुले जन्म कथं मे व्यसनं महत् । अहो बलीयान्हि विधिर्भावि कर्मानुसंधयेत् ॥
yājakasya kule janma kathaṃ me vyasanaṃ mahat | aho balīyānhi vidhirbhāvi karmānusaṃdhayet ||
अरे! याजक के कुल में जन्म होने पर भी मुझमें इतना बड़ा दुर्व्यसन कैसे आ गया! यह आश्चर्य है, किंतु भाग्य बड़ा बलवान् है, वही मनुष्य के भावी कर्म का अनुसंधान करता है।
Born in the family of a sacrificing priest, how did such a great vice come upon me? Ah, fate indeed is powerful; it governs one's future deeds.
याजकस्य (yājakasya) — of a sacrificerकुले (kule) — in the familyजन्म (janma) — birthकथम् (katham) — howमे (me) — mineव्यसनम् (vyasanam) — viceमहत् (mahat) — greatअहो (aho) — ahबलीयान् (balīyān) — mightyहि (hi) — indeedविधिः (vidhiḥ) — fateभावि (bhāvi) — what is to beकर्मानुसंधयेत् (karmānusaṃdhayet) — follows upon one's deeds
६ भिक्षितुं नाधिगच्छामि न मे परिचितः क्वचित् । न च पार्श्वे धनं किंचित्किमत्र शरणं भवेत् ॥
bhikṣituṃ nādhigacchāmi na me paricitaḥ kvacit | na ca pārśve dhanaṃ kiṃcitkimatra śaraṇaṃ bhavet ||
मैं भिक्षा माँगने के लिये नहीं जाता हूँ। मेरा यहाँ कोई परिचित भी नहीं है और न मेरे पास कुछ धन ही है। मेरे लिये कोई शरण तो होनी ही चाहिये।
I do not go about to beg; nowhere do I have an acquaintance; nor is there any wealth at all beside me — what refuge could there be here?
भिक्षितुम् (bhikṣitum) — to begन (na) — notअधिगच्छामि (adhigacchāmi) — do I find a wayन (na) — notमे (me) — of mineपरिचितः (paricitaḥ) — an acquaintanceक्वचित् (kvacit) — anywhereन (na) — notच (ca) — andपार्श्वे (pārśve) — at handधनम् (dhanam) — moneyकिंचित् (kiṃcit) — anyकिम् (kim) — whatअत्र (atra) — hereशरणम् (śaraṇam) — refugeभवेत् (bhavet) — can there be
७ सदानभ्युदिते भानौ प्रसूर्मे मिष्टभोजनम् । दद्याद्दात्रा कं याचे न चेह जननी मम ॥
sadānabhyudite bhānau prasūrme miṣṭabhojanam | dadyāddātrā kaṃ yāce na ceha jananī mama ||
सदैव सूर्योदय होने के पूर्व ही मेरी माता मुझे मधुर भोजन देती थीं। आज मैं यहाँ किससे माँगूँ। मेरी माता भी तो यहाँ नहीं हैं।'
Always, before the sun had risen, my mother would give me sweet food with her own hand. Whom do I ask here — my mother, too, is not here.'
सदा (sadā) — alwaysअनभ्युदिते (anabhyudite) — before it had risenभानौ (bhānau) — the sunप्रसूः (prasūḥ) — my motherमे (me) — to meमिष्टभोजनम् (miṣṭabhojanam) — sweet foodदद्यात् (dadyāt) — would giveदात्रा (dātrā) — without a giverकम् (kam) — whomयाचे (yāce) — shall I begन (na) — notच (ca) — andइह (iha) — hereजननी (jananī) — my motherमम (mama) — is
८ इति चिंतयतस्तस्य बहुशस्तत्र नारद । अतिदीनं तरोर्मूले भानुरस्ताचलं गतः ॥
iti ciṃtayatastasya bahuśastatra nārada | atidīnaṃ tarormūle bhānurastācalaṃ gataḥ ||
हे नारद! इस प्रकार बहुत-सी चिन्ता करते हुए वृक्ष के नीचे बैठे-बैठे वह अत्यधिक दीन-हीन हो उठा; इतने में सूर्य अस्ताचल को चला गया।
Thus, Nārada, as he brooded there again and again, most wretched at the foot of a tree, the sun went to the western mountain.
इति (iti) — thusचिंतयतः (ciṃtayataḥ) — as he ponderedतस्य (tasya) — of himबहुशः (bahuśaḥ) — again and againतत्र (tatra) — thereनारद (nārada) — O Nāradaअतिदीनम् (atidīnam) — most wretchedतरोः (taroḥ) — of a treeमूले (mūle) — at the footभानुः (bhānuḥ) — the sunअस्ताचलम् (astācalam) — the mount of settingगतः (gataḥ) — reached
९ एतस्मिन्नेव समये कश्चिन्माहेश्वरो नरः । सहोपहारानादाय नगराद् बहिरभ्यगात् ॥
etasminneva samaye kaścinmāheśvaro naraḥ | sahopahārānādāya nagarād bahirabhyagāt ||
इसी समय कोई शिवभक्त मनुष्य अनेक प्रकार की परम दिव्य पूजा-सामग्रियाँ लेकर शिवरात्रि के दिन उपवासपूर्वक महेश्वर की पूजा करने के लिये अपने परिवारजनों के साथ नगर से बाहर निकला।
At this very time, a certain devotee of Maheśvara, taking offerings with him, went out from the city,
एतस्मिन् (etasmin) — at thisएव (eva) — veryसमये (samaye) — momentकश्चित् (kaścit) — a certainमाहेश्वरः (māheśvaraḥ) — worshipper of Maheśvaraनरः (naraḥ) — manसह (saha) — together withउपहारान् (upahārān) — offeringsआदाय (ādāya) — having takenनगरात् (nagarāt) — from the cityबहिः (bahiḥ) — outsideअभ्यगात् (abhyagāt) — went forth
१० नानाविधान्महादिव्यान्स्वजनैः परिवारितः । समभ्यर्चितुमीशानं शिवरात्रावुपोषितः ॥
nānāvidhānmahādivyānsvajanaiḥ parivāritaḥ | samabhyarcitumīśānaṃ śivarātrāvupoṣitaḥ ||
उसने अनेक प्रकार की परम दिव्य पूजा-सामग्रियाँ अपने परिवारजनों के साथ लीं और शिवरात्रि के दिन उपवास रखकर महेश्वर की पूजा करने चल पड़ा।
manifold and most divine, surrounded by his own kinsfolk, having fasted, on the night of Śiva, to duly worship Īśāna.
नानाविधान् (nānāvidhān) — of many kindsमहादिव्यान् (mahādivyān) — most splendidस्वजनैः (svajanaiḥ) — by his kinsfolkपरिवारितः (parivāritaḥ) — surroundedसमभ्यर्चितुम् (samabhyarcitum) — to worshipईशानम् (īśānam) — Īśānaशिवरात्रौ (śivarātrau) — on the Night of Śivaउपोषितः (upoṣitaḥ) — having fasted
११ शिवालयं प्रविश्याथ स भक्तः शिवसक्तधीः । यथोचितं सुचित्तेन पूजयामास शंकरम् ॥
śivālayaṃ praviśyātha sa bhaktaḥ śivasaktadhīḥ | yathocitaṃ sucittena pūjayāmāsa śaṃkaram ||
शिव जी में रत चित्तवाले उस भक्त ने शिवालय में प्रवेश करके सावधान मन से यथोचित रूप से शंकर की पूजा की।
Then, entering the Śiva temple, that devotee, his mind fixed on Śiva, worshipped Śaṅkara duly, with a pure heart.
शिवालयम् (śivālayam) — the shrine of Śivaप्रविश्य (praviśya) — having enteredअथ (atha) — thenसः (saḥ) — heभक्तः (bhaktaḥ) — the devoteeशिवसक्तधीः (śivasaktadhīḥ) — his mind fixed on Śivaयथोचितम् (yathocitam) — as was fittingसुचित्तेन (sucittena) — with a glad heartपूजयामास (pūjayāmāsa) — worshippedशंकरम् (śaṃkaram) — Śaṅkara
१२ पक्वान्नगंधमाघ्राय यज्ञदत्तात्मजो द्विजः । पितृत्यक्तो मातृहीनः क्षुधितः स तमन्वगात् ॥
pakvānnagaṃdhamāghrāya yajñadattātmajo dvijaḥ | pitṛtyakto mātṛhīnaḥ kṣudhitaḥ sa tamanvagāt ||
पक्वान्नों की गन्ध को सूँघकर पिता के द्वारा परित्यक्त, मातृहीन तथा भूख से व्याकुल यज्ञदत्त का पुत्र वह ब्राह्मण गुणनिधि उसके पास पहुँचा।
Smelling the fragrance of the cooked food, that brāhmaṇa, the son of Yajñadatta, forsaken by his father, without his mother, hungry, followed after him.
पक्वान्नगंधम् (pakvānnagaṃdham) — the smell of cooked foodआघ्राय (āghrāya) — having smeltयज्ञदत्तात्मजः (yajñadattātmajaḥ) — the son of Yajñadattaद्विजः (dvijaḥ) — the brāhmaṇaपितृत्यक्तः (pitṛtyaktaḥ) — cast off by his fatherमातृहीनः (mātṛhīnaḥ) — bereft of his motherक्षुधितः (kṣudhitaḥ) — hungryसः (saḥ) — heतम् (tam) — himअन्वगात् (anvagāt) — followed
१३ इदमन्नं मया ग्राह्यं शिवायोपकृतं निशि । सुप्ते शैवजने दैवात्सर्वस्मिन्विविधं महत् ॥
idamannaṃ mayā grāhyaṃ śivāyopakṛtaṃ niśi | supte śaivajane daivātsarvasminvividhaṃ mahat ||
[उसने सोचा कि] ये सभी शिवभक्त जब रात्रि में सो जायँगे, तब मैं शिवपर चढ़ाये गये इस विविध नैवेद्य को भाग्यवश प्राप्त करूँगा।
'This food, offered to Śiva at night, is to be taken by me — by luck, once all these Śiva-devotees are asleep, this great and manifold [offering].'
इदम् (idam) — thisअन्नम् (annam) — foodमया (mayā) — by meग्राह्यम् (grāhyam) — is to be takenशिवाय (śivāya) — to Śivaउपकृतम् (upakṛtam) — offeredनिशि (niśi) — at nightसुप्ते (supte) — when asleepशैवजने (śaivajane) — the company of Śiva's devoteesदैवात् (daivāt) — by fortuneसर्वस्मिन् (sarvasmin) — all of itविविधम् (vividham) — of many kindsमहत् (mahat) — abundant
१४ इत्याशामवलम्ब्याथ द्वारि शम्भोरुपाविशत् । ददर्श च महापूजां तेन भक्तेन निर्मिताम् ॥
ityāśāmavalambyātha dvāri śambhorupāviśat | dadarśa ca mahāpūjāṃ tena bhaktena nirmitām ||
ऐसी आशा करके वह भगवान् शंकर के द्वारपर बैठ गया और उस भक्त के द्वारा की गयी महापूजा को देखने लगा।
Resting on this hope, he then sat down at Śambhu's door, and saw the great worship made ready by that devotee.
इति (iti) — thusआशाम् (āśām) — hopeअवलम्ब्य (avalambya) — having clung toअथ (atha) — thenद्वारि (dvāri) — at the doorशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuउपाविशत् (upāviśat) — he sat downददर्श (dadarśa) — he beheldच (ca) — andमहापूजाम् (mahāpūjām) — the great worshipतेन (tena) — by thatभक्तेन (bhaktena) — devoteeनिर्मिताम् (nirmitām) — performed
१५ विधाय नृत्यगीतादि भक्ताः सुमाः क्षणे यदा । नैवेद्यं स तदादातुं भर्गागारं विवेश ह ॥
vidhāya nṛtyagītādi bhaktāḥ sumāḥ kṣaṇe yadā | naivedyaṃ sa tadādātuṃ bhargāgāraṃ viveśa ha ||
भक्तलोग जिस समय नृत्य-गीत आदि करके सो गये, उसी समय वह नैवेद्य को लेने के लिये भगवान् शिव के मन्दिर में घुस गया।
When, having performed dancing and singing and the rest, the devotees fell asleep in due time, he then, to take the offering, entered the house of Bharga.
विधाय (vidhāya) — having performedनृत्यगीतादि (nṛtyagītādi) — dance, song and the restभक्ताः (bhaktāḥ) — the devoteesसुमाः (sumāḥ) — well-disposedक्षणे (kṣaṇe) — at the momentयदा (yadā) — whenनैवेद्यम् (naivedyam) — the food-offeringसः (saḥ) — heतदा (tadā) — thenआदातुम् (ādātum) — to takeभर्गागारम् (bhargāgāram) — the house of Bhargaविवेश ह (viveśa ha) — entered
१६ दीपं मन्दप्रभं दृष्ट्वा पक्वान्नवीक्षणाय सः । निजचैलांचलाद्वर्तिं कृत्वा दीपं प्रकाश्य च ॥
dīpaṃ mandaprabhaṃ dṛṣṭvā pakvānnavīkṣaṇāya saḥ | nijacailāṃcalādvartiṃ kṛtvā dīpaṃ prakāśya ca ||
[वहाँ जल रहे] दीपक के प्रकाश को मन्द देखकर पक्वान्नों को देखने के लिये अपने उत्तरीय वस्त्र को [फाड़ करके] बत्ती बनाकर दीपक को प्रकाशितकर
Seeing the lamp dim, in order to see the cooked food he, having made a wick from the hem of his own garment, made the lamp bright,
दीपम् (dīpam) — the lampमन्दप्रभम् (mandaprabham) — with faint lightदृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — having seenपक्वान्नवीक्षणाय (pakvānnavīkṣaṇāya) — to see the cooked foodसः (saḥ) — heनिजचैलांचलात् (nijacailāṃcalāt) — from the hem of his own garmentवर्तिम् (vartim) — a wickकृत्वा (kṛtvā) — having madeदीपम् (dīpam) — the lampप्रकाश्य (prakāśya) — having brightenedच (ca) — and
१७ यज्ञदत्तात्मजः सोऽथ शिवनैवेद्यमादरात् । जग्राह सहसा प्रीत्या पक्वान्नं बहुशस्ततः ॥
yajñadattātmajaḥ so'tha śivanaivedyamādarāt | jagrāha sahasā prītyā pakvānnaṃ bahuśastataḥ ||
यज्ञदत्त के उस पुत्र ने आदरपूर्वक शिव के लिये लगाये गये बहुत-से पक्वान्नों के नैवेद्य को एकाएक सहर्ष उठा लिया।
and that son of Yajñadatta then, with reverence, at once and gladly, seized the many cooked foods, Śiva's offering.
यज्ञदत्तात्मजः (yajñadattātmajaḥ) — the son of Yajñadattaसः (saḥ) — heअथ (atha) — thenशिवनैवेद्यम् (śivanaivedyam) — the food offered to Śivaआदरात् (ādarāt) — eagerlyजग्राह (jagrāha) — seizedसहसा (sahasā) — suddenlyप्रीत्या (prītyā) — with delightपक्वान्नम् (pakvānnam) — the cooked foodबहुशः (bahuśaḥ) — in plentyततः (tataḥ) — then
१८ ततः पक्वान्नमादाय त्वरितं गच्छतो बहिः । तस्य पादतलाघातात्प्रसुप्तः कोऽप्यबुध्यत ॥
tataḥ pakvānnamādāya tvaritaṃ gacchato bahiḥ | tasya pādatalāghātātprasuptaḥ ko'pyabudhyata ||
इसके बाद उस पक्वान्न को लेकर शीघ्र ही बाहर जाते हुए उसके पैर के आघात से कोई सोया हुआ व्यक्ति जग उठा।
Then, as he took the food and went quickly outside, by the blow of his foot-sole some sleeping man awoke.
ततः (tataḥ) — thenपक्वान्नम् (pakvānnam) — the foodआदाय (ādāya) — having takenत्वरितम् (tvaritam) — swiftlyगच्छतः (gacchataḥ) — as he wentबहिः (bahiḥ) — outतस्य (tasya) — of hisपादतलाघातात् (pādatalāghātāt) — by the striking of the sole of the footप्रसुप्तः (prasuptaḥ) — one fast asleepकः अपि (kaḥ api) — somebodyअबुध्यत (abudhyata) — awoke
१९ कोऽयं कोऽयं त्वरापन्नो गृह्यतां गृह्यतामसौ । इति चुक्रोश स जनो गिरा भयमहोच्चया ॥
ko'yaṃ ko'yaṃ tvarāpanno gṛhyatāṃ gṛhyatāmasau | iti cukrośa sa jano girā bhayamahoccayā ||
शीघ्रता करनेवाला यह कौन है, कौन है? इसे पकड़ो — इस प्रकार भययुक्त ऊँची वाणी में वह व्यक्ति चिल्लाने लगा।
'Who is this, who is this, hurrying away — seize him, seize him!' — thus that man cried out, in a loud voice full of alarm.
कः (kaḥ) — who isअयम् (ayam) — thisकः (kaḥ) — who isअयम् (ayam) — thisत्वरापन्नः (tvarāpannaḥ) — in such hasteगृह्यताम् (gṛhyatām) — seize himगृह्यताम् (gṛhyatām) — seize himअसौ (asau) — that oneइति (iti) — thusचुक्रोश (cukrośa) — cried outसः (saḥ) — thatजनः (janaḥ) — manगिरा (girā) — with a voiceभयमहोच्चया (bhayamahoccayā) — raised loud in alarm
२० यावद्रयात्समागत्य तावत्स पुररक्षकैः । पलायमानो निहतः क्षणादन्धत्वमागतः ॥
yāvadrayātsamāgatya tāvatsa purarakṣakaiḥ | palāyamāno nihataḥ kṣaṇādandhatvamāgataḥ ||
भयवश वह ब्राह्मण जब भाग रहा था, उसी समय वहाँ पुररक्षकों ने पहुँचकर उसे मारा, जिससे वह अन्धा होकर तत्काल मर गया।
Even as, in his haste, [the alarm] arose, at once he, while fleeing, was struck down by the city watchmen, and in an instant fell into blindness.
यावत् (yāvat) — as soon asरयात् (rayāt) — in a rushसमागत्य (samāgatya) — having come upतावत् (tāvat) — just thenसः (saḥ) — heपुररक्षकैः (purarakṣakaiḥ) — by the city guardsपलायमानः (palāyamānaḥ) — as he fledनिहतः (nihataḥ) — was struck downक्षणात् (kṣaṇāt) — in a momentअन्धत्वम् (andhatvam) — blindnessआगतः (āgataḥ) — he came to
२१ अभक्षयच्च नैवेद्यं यज्ञदत्तात्मजो मुने । शिवानुग्रहतो नूनं भाविपुण्यबलान्न सः ॥
abhakṣayacca naivedyaṃ yajñadattātmajo mune | śivānugrahato nūnaṃ bhāvipuṇyabalānna saḥ ||
हे मुने! यज्ञदत्त के उस पुत्र ने निश्चित शिव की ही कृपा से नैवेद्य को खा लिया था, न कि अपने भावी पुण्यफल के प्रभाव से।
That son of Yajñadatta, sage, had indeed eaten the offering by Śiva's own grace — not, surely, by the strength of his own future merit.
अभक्षयत् (abhakṣayat) — he ateच (ca) — andनैवेद्यम् (naivedyam) — the food-offeringयज्ञदत्तात्मजः (yajñadattātmajaḥ) — the son of Yajñadattaमुने (mune) — O sageशिवानुग्रहतः (śivānugrahataḥ) — by the grace of Śivaनूनम् (nūnam) — surelyभाविपुण्यबलात् (bhāvipuṇyabalāt) — by the force of merit to comeन (na) — notसः (saḥ) — he
२२ मृतो बद्धः समागत्य पाशमुद्गरपाणिभिः । निनीषुभिः संयमनीं याम्यैः स विकटैर्भटैः ॥
mṛto baddhaḥ samāgatya pāśamudgarapāṇibhiḥ | ninīṣubhiḥ saṃyamanīṃ yāmyaiḥ sa vikaṭairbhaṭaiḥ ||
इसके पश्चात् उस मरे हुए ब्राह्मण को यमलोक ले जाने के लिये पाश, मुद्गर हाथ में लिये हुए यमके भयंकर दूत वहाँ आकर उसे बाँधने लगे।
Dead, he was bound, come upon by fearsome soldiers of Yama, noose and mace in hand, wishing to lead him to the city of restraint.
मृतः (mṛtaḥ) — deadबद्धः (baddhaḥ) — boundसमागत्य (samāgatya) — having comeपाशमुद्गरपाणिभिः (pāśamudgarapāṇibhiḥ) — with noose and mace in handनिनीषुभिः (ninīṣubhiḥ) — wishing to lead himसंयमनीम् (saṃyamanīm) — to Saṃyamanīयाम्यैः (yāmyaiḥ) — of Yamaसः (saḥ) — heविकटैः (vikaṭaiḥ) — fearsomeभटैः (bhaṭaiḥ) — by the servants
२३ तावत्पारिषदाः प्राप्ताः किंकिणीजालमालिनः । दिव्यं विमानमादाय तं नेतुं शूलपाणयः ॥
tāvatpāriṣadāḥ prāptāḥ kiṃkiṇījālamālinaḥ | divyaṃ vimānamādāya taṃ netuṃ śūlapāṇayaḥ ||
इतने में छोटी-छोटी घण्टियों से युक्त आभूषण धारण किये हुए और हाथ में त्रिशूल से युक्त हो शिव के पार्षद दिव्य विमान लेकर उसे ले जाने के लिये आ गये।
Just then Śiva's own attendants arrived, garlanded with a net of little bells, trident in hand, bringing a divine chariot to lead him away.
तावत् (tāvat) — just thenपारिषदाः (pāriṣadāḥ) — the attendantsप्राप्ताः (prāptāḥ) — arrivedकिंकिणीजालमालिनः (kiṃkiṇījālamālinaḥ) — garlanded with nets of little bellsदिव्यम् (divyam) — a heavenlyविमानम् (vimānam) — celestial carआदाय (ādāya) — having broughtतम् (tam) — himनेतुम् (netum) — to leadशूलपाणयः (śūlapāṇayaḥ) — trident in hand
२४ मुञ्चतैनं द्विजं याम्या गणाः परमधार्मिकम् । दण्डयोग्यो न विप्रोऽसौ दग्धः सर्वाघसंचयः ॥
muñcatainaṃ dvijaṃ yāmyā gaṇāḥ paramadhārmikam | daṇḍayogyo na vipro'sau dagdhaḥ sarvāghasaṃcayaḥ ||
हे यमराज के गणो! इस परम धार्मिक ब्राह्मण को छोड़ दो। यह ब्राह्मण दण्ड के योग्य नहीं है। इसके समस्त पाप भस्म हो चुके हैं।
'Release this brāhmaṇa, O gaṇas of Yama — he is supremely righteous. This brāhmaṇa does not deserve punishment; his whole store of sin is burnt away.'
मुञ्चत (muñcata) — releaseएनम् (enam) — himद्विजम् (dvijam) — the brāhmaṇaयाम्याः (yāmyāḥ) — O men of Yamaगणाः (gaṇāḥ) — O hostsपरमधार्मिकम् (paramadhārmikam) — most righteousदण्डयोग्यः (daṇḍayogyaḥ) — fit for punishmentन (na) — notविप्रः (vipraḥ) — the brāhmaṇaअसौ (asau) — thisदग्धः (dagdhaḥ) — burnt awayसर्वाघसंचयः (sarvāghasaṃcayaḥ) — the whole store of his sin
२५ इत्याकर्ण्यवचस्ते हि यमराजगणास्ततः । महादेवगणानाहुर्बभूवुश्चकिता भृशम् ॥
ityākarṇyavacaste hi yamarājagaṇāstataḥ | mahādevagaṇānāhurbabhūvuścakitā bhṛśam ||
इसके अनन्तर शिवपार्षदों के वचन सुनकर यमराज के गण आश्चर्यचकित हो गये और महादेव जी के गणों से कहने लगे।
Hearing this speech, those servants of Yamarāja, greatly astonished, then spoke to the gaṇas of Mahādeva —
इति (iti) — thusआकर्ण्य (ākarṇya) — having heardवचः (vacaḥ) — the wordsते (te) — theyहि (hi) — indeedयमराजगणाः (yamarājagaṇāḥ) — the hosts of King Yamaततः (tataḥ) — thenमहादेवगणान् (mahādevagaṇān) — the hosts of Mahādevaआहुः (āhuḥ) — addressedबभूवुः (babhūvuḥ) — they becameचकिताः (cakitāḥ) — startledभृशम् (bhṛśam) — greatly
२६ शंभोर्गणानथालोक्य भीतैस्तैर्यमकिंकरैः । अवादि प्रणतैरित्थं दुर्वृत्तोऽयं गणा द्विज ॥
śaṃbhorgaṇānathālokya bhītaistairyamakiṃkaraiḥ | avādi praṇatairitthaṃ durvṛtto'yaṃ gaṇā dvija ||
शम्भु के गणों को देखकर डरे हुए तथा प्रणाम करते हुए यमराज के दूतों ने इस प्रकार कहा कि हे गणो! यह ब्राह्मण तो दुराचारी था।
seeing Śambhu's gaṇas, those servants of Yama, afraid, bowing, spoke thus: 'O gaṇas, this brāhmaṇa was ill-conducted —
शंभोः (śaṃbhoḥ) — of Śambhuगणान् (gaṇān) — the hostsअथ (atha) — thenआलोक्य (ālokya) — having beheldभीतैः (bhītaiḥ) — frightenedतैः (taiḥ) — by thoseयमकिंकरैः (yamakiṃkaraiḥ) — servants of Yamaअवादि (avādi) — it was saidप्रणतैः (praṇataiḥ) — bowingइत्थम् (ittham) — thusदुर्वृत्तः (durvṛttaḥ) — ill-conductedअयम् (ayam) — thisगणाः (gaṇāḥ) — O hostsद्विज (dvija) — the brāhmaṇa
२७ कुलाचारं प्रतीत्यैष पित्रोर्वाक्यपराङ्मुखः । सत्यशौचपरिभ्रष्टः सन्ध्यास्नानविवर्जितः ॥
kulācāraṃ pratītyaiṣa pitrorvākyaparāṅmukhaḥ | satyaśaucaparibhraṣṭaḥ sandhyāsnānavivarjitaḥ ||
कुल की मर्यादा का उल्लंघन करके यह माता-पिता की आज्ञा से पराङ्मुख, सत्य-शौच से परिभ्रष्ट और सन्ध्या तथा स्नान से रहित था।
'having spurned the conduct of his family, turned away from the word of his parents; fallen from truth and purity, devoid of the evening rite and bathing,
कुलाचारम् (kulācāram) — the custom of his familyप्रतीत्य (pratītya) — having turned fromएषः (eṣaḥ) — heपित्रोः (pitroḥ) — of his parentsवाक्यपराङ्मुखः (vākyaparāṅmukhaḥ) — turned away from their wordसत्यशौचपरिभ्रष्टः (satyaśaucaparibhraṣṭaḥ) — fallen from truth and purityसन्ध्यास्नानविवर्जितः (sandhyāsnānavivarjitaḥ) — devoid of the twilight rite and bathing
२८ आस्तां दूरेऽस्य कर्माणि शिवनिर्माल्यलंघकः । प्रत्यक्षतोऽत्र वीक्षध्वमस्पृश्योऽयं भवादृशाम् ॥
āstāṃ dūre'sya karmāṇi śivanirmālyalaṃghakaḥ | pratyakṣato'tra vīkṣadhvamaspṛśyo'yaṃ bhavādṛśām ||
यदि इसके अन्य कर्मों को छोड़ भी दिया जाय, तो भी इसने शिव के निर्माल्य [चढ़ाये गये नैवेद्य] का लंघन किया है, अर्थात् चोरी की है। इस हेय कर्म को आप सब स्वयं देख लें, आप-जैसे लोगों के लिये यह स्पर्श के योग्य भी नहीं है।
let alone his other deeds — he is a transgressor against Śiva's own offering. See it here, before your own eyes; he is untouchable to ones such as you.
आस्ताम् (āstām) — let them beदूरे (dūre) — far asideअस्य (asya) — hisकर्माणि (karmāṇi) — deedsशिवनिर्माल्यलंघकः (śivanirmālyalaṃghakaḥ) — a transgressor against Śiva's leavingsप्रत्यक्षतः (pratyakṣataḥ) — plainlyअत्र (atra) — hereवीक्षध्वम् (vīkṣadhvam) — beholdअस्पृश्यः (aspṛśyaḥ) — untouchableअयम् (ayam) — he isभवादृशाम् (bhavādṛśām) — for such as you
२९ शिवनिर्माल्यभोक्तारः शिवनिर्माल्यलंघकाः । शिवनिर्माल्यदातारः स्पर्शस्तेषां ह्यपुण्यकृत् ॥
śivanirmālyabhoktāraḥ śivanirmālyalaṃghakāḥ | śivanirmālyadātāraḥ sparśasteṣāṃ hyapuṇyakṛt ||
जो शिव-निर्माल्य को खानेवाले, शिवनिर्माल्य की चोरी करनेवाले और शिवनिर्माल्य को देनेवाले हैं, उनका स्पर्श अवश्य ही पापकारक होता है।
Eaters of Śiva's offering, transgressors against Śiva's offering, and givers of Śiva's offering — the touch of these, indeed, brings demerit.
शिवनिर्माल्यभोक्तारः (śivanirmālyabhoktāraḥ) — eaters of Śiva's leavingsशिवनिर्माल्यलंघकाः (śivanirmālyalaṃghakāḥ) — transgressors against Śiva's leavingsशिवनिर्माल्यदातारः (śivanirmālyadātāraḥ) — givers away of Śiva's leavingsस्पर्शः (sparśaḥ) — the touchतेषाम् (teṣām) — of themहि (hi) — indeedअपुण्यकृत् (apuṇyakṛt) — destroys merit
३० विषमालोक्य वा पेयं श्रेयो वा स्पर्शनं परम् । सेवितव्यं शिवस्वं न प्राणैः कण्ठगतैरपि ॥
viṣamālokya vā peyaṃ śreyo vā sparśanaṃ param | sevitavyaṃ śivasvaṃ na prāṇaiḥ kaṇṭhagatairapi ||
विष को जान-बूझकर पी लेना श्रेयस्कर है और अछूत का स्पर्श कर लेना भी अति उत्तम है, किंतु कण्ठगत प्राण होने पर भी शिवनिर्माल्य का सेवन उचित नहीं है।
It is better to drink poison, knowing it as such, or better still to touch it directly — but what belongs to Śiva must not be partaken of, even with life at one's very throat.
विषम् (viṣam) — poisonआलोक्य (ālokya) — having looked at itवा (vā) — evenपेयम् (peyam) — may be drunkश्रेयः (śreyaḥ) — betterवा (vā) — orस्पर्शनम् (sparśanam) — the touchingपरम् (param) — of itसेवितव्यम् (sevitavyam) — to be usedशिवस्वम् (śivasvam) — Śiva's propertyन (na) — notप्राणैः (prāṇaiḥ) — with the breathकण्ठगतैः (kaṇṭhagataiḥ) — risen to the throatअपि (api) — even
३१ यूयं प्रमाणं धर्मेषु यथा न च तथा वयम् । अस्ति चेद्धर्मलेशोऽस्य गणास्तं शृणुमो वयम् ॥
yūyaṃ pramāṇaṃ dharmeṣu yathā na ca tathā vayam | asti ceddharmaleśo'sya gaṇāstaṃ śṛṇumo vayam ||
धर्म के विषय में आप सब जिस प्रकार प्रमाण हैं, वैसे हमलोग नहीं हैं। हे शिवगण! सुनिये। यदि इसमें धर्म का लेशमात्र भी हो, तो हम सब उसे सुनना चाहते हैं।
You are an authority in matters of dharma as we are not; if there be even a trace of dharma in this man, O gaṇas, we would hear it.'
यूयम् (yūyam) — youप्रमाणम् (pramāṇam) — the authorityधर्मेषु (dharmeṣu) — in matters of dharmaयथा (yathā) — asन (na) — notच (ca) — andतथा (tathā) — soवयम् (vayam) — weअस्ति (asti) — there isचेत् (cet) — ifधर्मलेशः (dharmaleśaḥ) — a shred of meritअस्य (asya) — of hisगणाः (gaṇāḥ) — O hostsतम् (tam) — itशृणुमः (śṛṇumaḥ) — let us hearवयम् (vayam) — we
३२ इत्थं तद्वाक्यमाकर्ण्य याम्यानां शिवकिंकराः । स्मृत्वा शिवपदाम्भोजं प्रोचुः पारिषदास्तु तान् ॥
itthaṃ tadvākyamākarṇya yāmyānāṃ śivakiṃkarāḥ | smṛtvā śivapadāmbhojaṃ procuḥ pāriṣadāstu tān ||
यमके दूतों की इस बात को सुनकर शिवके पार्षद भगवान् शिव के चरणकमल का स्मरण करके कहने लगे —
Hearing these words of Yama's servants, Śiva's own attendants, calling to mind the lotus feet of Śiva, then spoke to them —
इत्थम् (ittham) — thusतद्वाक्यम् (tadvākyam) — their wordsआकर्ण्य (ākarṇya) — having heardयाम्यानाम् (yāmyānām) — of Yama's menशिवकिंकराः (śivakiṃkarāḥ) — the servants of Śivaस्मृत्वा (smṛtvā) — having called to mindशिवपदाम्भोजम् (śivapadāmbhojam) — the lotus feet of Śivaप्रोचुः (procuḥ) — saidपारिषदाः (pāriṣadāḥ) — the attendantsतु (tu) — indeedतान् (tān) — to them
३३ किंकराः शिवधर्मा ये सूक्ष्मास्ते तु भवादृशैः । स्थूललक्ष्यैः कथं लक्ष्या लक्ष्या ये सूक्ष्मदृष्टिभिः ॥
kiṃkarāḥ śivadharmā ye sūkṣmāste tu bhavādṛśaiḥ | sthūlalakṣyaiḥ kathaṃ lakṣyā lakṣyā ye sūkṣmadṛṣṭibhiḥ ||
हे यमकिंकरो! जो सूक्ष्म शिवधर्म हैं, जिन्हें सूक्ष्म दृष्टिवाले ही जान सकते हैं, उन्हें आप-सदृश स्थूल दृष्टिवाले कैसे जान सकते हैं?
'O servants, those observances of Śiva which are subtle — how can they be perceived by ones such as you, of gross perception, when they are to be perceived only by the subtle-sighted?
किंकराः (kiṃkarāḥ) — O servantsशिवधर्माः (śivadharmāḥ) — the ways of Śivaये (ye) — whichसूक्ष्माः (sūkṣmāḥ) — subtleते (te) — theyतु (tu) — indeedभवादृशैः (bhavādṛśaiḥ) — by such as youस्थूललक्ष्यैः (sthūlalakṣyaiḥ) — who mark only the grossकथम् (katham) — howलक्ष्याः (lakṣyāḥ) — are they to be discernedलक्ष्याः (lakṣyāḥ) — to be discernedये (ye) — whichसूक्ष्मदृष्टिभिः (sūkṣmadṛṣṭibhiḥ) — by those of subtle sight
३४ अनेनानेनसा कर्म यत्कृतं शृणुतेह तत् । यज्ञदत्तात्मजेनाथ सावधानतया गणाः ॥
anenānenasā karma yatkṛtaṃ śṛṇuteha tat | yajñadattātmajenātha sāvadhānatayā gaṇāḥ ||
हे यमदूतो! पापरहित इस यज्ञदत्तपुत्र ने यहाँपर जो पुण्य कर्म किया है, उसे सावधान होकर सुनो —
Hear, then, here, O gaṇas, with due attention, the deed that was done by this sinless one, this son of Yajñadatta —
अनेन (anena) — by himअनेनसा (anenasā) — sinlessकर्म (karma) — the deedयत् (yat) — whichकृतम् (kṛtam) — was doneशृणुत (śṛṇuta) — hearइह (iha) — hereतत् (tat) — itयज्ञदत्तात्मजेन (yajñadattātmajena) — by the son of Yajñadattaअथ (atha) — thenसावधानतया (sāvadhānatayā) — attentivelyगणाः (gaṇāḥ) — O hosts
३५ पतन्ती लिंगशिरसि दीपच्छाया निवारिता । स्वचैलाञ्चलतोऽनेन दत्त्वा दीपदशां निशि ॥
patantī liṃgaśirasi dīpacchāyā nivāritā | svacailāñcalato'nena dattvā dīpadaśāṃ niśi ||
इसने शिवलिंग के शिखर पर पड़ रही दीपक की छाया को दूर किया और अपने उत्तरीय वस्त्र को फाड़कर उससे दीपक की वर्तिका बनायी और फिर उससे दीपक को पुनः जलाकर उस रात्रि में शिव के लिये प्रकाश किया।
the shadow falling on the head of the liṅga he warded off, having, at night, given the lamp a new wick from the hem of his own garment.
पतन्ती (patantī) — fallingलिंगशिरसि (liṃgaśirasi) — on the crown of the liṅgaदीपच्छाया (dīpacchāyā) — the lamp's shadowनिवारिता (nivāritā) — was kept offस्वचैलाञ्चलतः (svacailāñcalataḥ) — from the hem of his own clothअनेन (anena) — by himदत्त्वा (dattvā) — having givenदीपदशाम् (dīpadaśām) — a lamp-wickनिशि (niśi) — at night
३६ अपरोऽपि परो धर्मो जातस्तत्रास्य किंकराः । शृण्वतः शिवनामानि प्रसंगादपि गृह्यताम् ॥
aparo'pi paro dharmo jātastatrāsya kiṃkarāḥ | śṛṇvataḥ śivanāmāni prasaṃgādapi gṛhyatām ||
हे किंकरो! इसने [उस कर्म के अतिरिक्त] अन्य भी पुण्यकर्म किया है। शिवपूजा के प्रसंग में इसने शिव के नामों का श्रवण किया और स्वयं उनके नामों का उच्चारण भी किया है।
And another, higher merit too arose in him there, O servants: hear that too — how, even in passing, he came to take up the names of Śiva as they were spoken.
अपरः (aparaḥ) — anotherअपि (api) — alsoपरः (paraḥ) — highधर्मः (dharmaḥ) — meritजातः (jātaḥ) — aroseतत्र (tatra) — thereअस्य (asya) — for himकिंकराः (kiṃkarāḥ) — O servantsशृण्वतः (śṛṇvataḥ) — as he listenedशिवनामानि (śivanāmāni) — the names of Śivaप्रसंगात् (prasaṃgāt) — though incidentallyअपि (api) — evenगृह्यताम् (gṛhyatām) — let it be reckoned
३७ भक्तेन विधिना पूजा क्रियमाणा निरीक्षिता । उपोषितेन भूतायामनेन स्थिरचेतसा ॥
bhaktena vidhinā pūjā kriyamāṇā nirīkṣitā | upoṣitena bhūtāyāmanena sthiracetasā ||
भक्त के द्वारा विधिवत् की जा रही पूजा को इसने उपवास रखकर बड़े ही मनोयोग से देखा है।
and, fasting, with a steady mind, at the proper hour, he watched the worship being duly performed by the devotee.
भक्तेन (bhaktena) — by the devoteeविधिना (vidhinā) — by ruleपूजा (pūjā) — the worshipक्रियमाणा (kriyamāṇā) — being performedनिरीक्षिता (nirīkṣitā) — was watchedउपोषितेन (upoṣitena) — by one fastingभूतायाम् (bhūtāyām) — on the fourteenth nightअनेन (anena) — by himस्थिरचेतसा (sthiracetasā) — with steady mind
३८ शिवलोकमयं ह्याद्य गंतास्माभिः सहैव तु । कंचित्कालं महाभोगान्करिष्यति शिवानुगः ॥
śivalokamayaṃ hyādya gaṃtāsmābhiḥ sahaiva tu | kaṃcitkālaṃ mahābhogānkariṣyati śivānugaḥ ||
अतः इन पुण्यों के प्रभाव से यह आज ही हमलोगों के साथ शिवलोक को जायगा। वहाँ शिवका अनुगामी बनकर यह कुछ समय तक उत्तम भोगों का उपभोग करेगा।
This one shall this very day go to Śivaloka along with us; as a follower of Śiva he shall enjoy great pleasures for some time.
शिवलोकम् (śivalokam) — the world of Śivaअयम् (ayam) — heहि (hi) — indeedआद्य (ādya) — todayगंता (gaṃtā) — shall goअस्माभिः (asmābhiḥ) — with usसह (saha) — togetherएव (eva) — indeedतु (tu) — indeedकंचित् (kaṃcit) — for someकालम् (kālam) — timeमहाभोगान् (mahābhogān) — great enjoymentsकरिष्यति (kariṣyati) — he will haveशिवानुगः (śivānugaḥ) — a follower of Śiva
३९ कलिंगराजो भविता ततो निर्धूतकल्मषः । एष द्विजवरो नूनं शिवप्रियतरो यतः ॥
kaliṃgarājo bhavitā tato nirdhūtakalmaṣaḥ | eṣa dvijavaro nūnaṃ śivapriyataro yataḥ ||
तत्पश्चात् अपने पापरूपी मैल को धोकर यह कलिंग देश का राजा बनेगा; क्योंकि यह श्रेष्ठ ब्राह्मण निश्चित ही शिव का प्रिय हो गया है।
then, his stain washed away, he shall become the king of Kaliṅga; for this best of brāhmaṇas has indeed become most dear to Śiva.
कलिंगराजः (kaliṃgarājaḥ) — king of Kaliṅgaभविता (bhavitā) — he will becomeततः (tataḥ) — thenनिर्धूतकल्मषः (nirdhūtakalmaṣaḥ) — his stain shaken offएषः (eṣaḥ) — thisद्विजवरः (dvijavaraḥ) — best of brāhmaṇasनूनम् (nūnam) — surelyशिवप्रियतरः (śivapriyataraḥ) — most dear to Śivaयतः (yataḥ) — since
४० अन्यत्किंचिन्न वक्तव्यं यूयं यात यथागतम् । यमदूताः स्वलोकं तु सुप्रसन्नेन चेतसा ॥
anyatkiṃcinna vaktavyaṃ yūyaṃ yāta yathāgatam | yamadūtāḥ svalokaṃ tu suprasannena cetasā ||
हे यमदूतो! अब इसके विषय में कुछ कहने की आवश्यकता नहीं है। तुमलोग जैसे आये हो, वैसे ही अतिप्रसन्न मनसे अपने लोक को चले जाओ।'
Nothing else at all need be said; go, O messengers of Yama, back the way you came, to your own realm, with a well-pleased mind.'
अन्यत् (anyat) — anything elseकिंचित् (kiṃcit) — at allन (na) — notवक्तव्यम् (vaktavyam) — is to be saidयूयम् (yūyam) — youयात (yāta) — goयथागतम् (yathāgatam) — as you cameयमदूताः (yamadūtāḥ) — O messengers of Yamaस्वलोकम् (svalokam) — to your own worldतु (tu) — indeedसुप्रसन्नेन (suprasannena) — with a wholly sereneचेतसा (cetasā) — mind
४१ इत्याकर्ण्य वचस्तेषां यमदूता मुनीश्वर । यथागतं ययुः सर्वे यमलोकं पराङ्मुखाः ॥
ityākarṇya vacasteṣāṃ yamadūtā munīśvara | yathāgataṃ yayuḥ sarve yamalokaṃ parāṅmukhāḥ ||
हे मुने! उनके वाक्य को सुनकर पराङ्मुख हुए समस्त यमदूत अपने लोक को लौट गये।
Hearing their words, lord of sages, all of Yama's messengers, turning back, went as they had come, to the realm of Yama;
इति (iti) — thusआकर्ण्य (ākarṇya) — having heardवचः (vacaḥ) — the wordsतेषाम् (teṣām) — of theirsयमदूताः (yamadūtāḥ) — the messengers of Yamaमुनीश्वर (munīśvara) — O lord of sagesयथागतम् (yathāgatam) — as they had comeययुः (yayuḥ) — wentसर्वे (sarve) — allयमलोकम् (yamalokam) — to the world of Yamaपराङ्मुखाः (parāṅmukhāḥ) — turning back
४२ सर्वं निवेदयामासुः शमनाय गणा मुने । तद्वृत्तमादितः प्रोक्तं शंभुदूतैश्च धर्मतः ॥
sarvaṃ nivedayāmāsuḥ śamanāya gaṇā mune | tadvṛttamāditaḥ proktaṃ śaṃbhudūtaiśca dharmataḥ ||
गणों ने यमराज से [गुणनिधि के उस] सम्पूर्ण वृत्तान्त का निवेदन किया और शिवदूतों ने उनसे जो कहा था, वह समाचार आरम्भ से उन्हें सुना दिया।
and, sage, the gaṇas reported everything to Śamana [Yama], the whole matter, as it had been rightly told from the start by Śambhu's own messengers.
सर्वम् (sarvam) — everythingनिवेदयामासुः (nivedayāmāsuḥ) — they reportedशमनाय (śamanāya) — to the Restrainerगणाः (gaṇāḥ) — the hostsमुने (mune) — O sageतद्वृत्तम् (tadvṛttam) — that eventआदितः (āditaḥ) — from the beginningप्रोक्तम् (proktam) — toldशंभुदूतैः (śaṃbhudūtaiḥ) — by Śambhu's messengersच (ca) — andधर्मतः (dharmataḥ) — in accordance with dharma
४३ सर्वे शृणुत मद्वाक्यं सावधानतया गणाः । तदेव प्रीत्या कुरुत मच्छासनपुरःसरम् ॥
sarve śṛṇuta madvākyaṃ sāvadhānatayā gaṇāḥ | tadeva prītyā kuruta macchāsanapuraḥsaram ||
हे गणो! तुम सब सावधान होकर मेरे इस वाक्य को सुनो। जैसा आदेश दे रहा हूँ, वैसा ही प्रेमपूर्वक तुमलोग करो।
'All of you, O gaṇas, hear my word with due care; do that alone, gladly, going before it as my own command:
सर्वे (sarve) — allशृणुत (śṛṇuta) — hearमद्वाक्यम् (madvākyam) — my wordसावधानतया (sāvadhānatayā) — attentivelyगणाः (gaṇāḥ) — O hostsतत् (tat) — thatएव (eva) — very thingप्रीत्या (prītyā) — gladlyकुरुत (kuruta) — doमच्छासनपुरःसरम् (macchāsanapuraḥsaram) — with my command before you
४४ ये त्रिपुण्ड्रधरा लोके विभूत्या सितया गणाः । ते सर्वे परिहर्तव्या नानेतव्याः कदाचन ॥
ye tripuṇḍradharā loke vibhūtyā sitayā gaṇāḥ | te sarve parihartavyā nānetavyāḥ kadācana ||
हे गणो! इस संसार में जो श्वेत भस्म से त्रिपुण्ड्र धारण करते हैं, उन सभी को छोड़ देना और यहाँपर कभी मत लाना।
whoever in the world bear the triple mark of white ash, O gaṇas — all these are to be avoided, never to be brought here.
ये (ye) — those whoत्रिपुण्ड्रधराः (tripuṇḍradharāḥ) — wear the three-lined markलोके (loke) — in the worldविभूत्या (vibhūtyā) — with holy ashसितया (sitayā) — whiteगणाः (gaṇāḥ) — O hostsते (te) — theyसर्वे (sarve) — allपरिहर्तव्याः (parihartavyāḥ) — are to be shunnedन (na) — notआनेतव्याः (ānetavyāḥ) — to be brought hereकदाचन (kadācana) — ever
४५ उद्धूलनकरा ये हि विभूत्या सितया गणाः । ते सर्वे परिहर्तव्या नानेतव्याः कदाचन ॥
uddhūlanakarā ye hi vibhūtyā sitayā gaṇāḥ | te sarve parihartavyā nānetavyāḥ kadācana ||
हे गणो! जो श्वेत भस्म से शरीर में उद्धूलन करते हैं, उन सबको तुमलोग छोड़ देना और यहाँ कभी मत लाना।
Whoever, O gaṇas, besmear their bodies with white ash — all these are to be avoided, never to be brought here.
उद्धूलनकराः (uddhūlanakarāḥ) — who smear themselvesये (ye) — whoहि (hi) — indeedविभूत्या (vibhūtyā) — with holy ashसितया (sitayā) — whiteगणाः (gaṇāḥ) — O hostsते (te) — theyसर्वे (sarve) — allपरिहर्तव्याः (parihartavyāḥ) — are to be shunnedन (na) — notआनेतव्याः (ānetavyāḥ) — to be brought hereकदाचन (kadācana) — ever
४६ शिववेशतया लोके येन केनापि हेतुना । ते सर्वे परिहर्तव्या नानेतव्याः कदाचन ॥
śivaveśatayā loke yena kenāpi hetunā | te sarve parihartavyā nānetavyāḥ kadācana ||
इस संसार में जिस किसी भी कारण से जो शिव का वेष धारण करनेवाले हैं, उन सभी लोगों को भी छोड़ देना और यहाँ कभी मत लाना।
Whoever, in the world, for whatever reason, take on the guise of Śiva — all these are to be avoided, never to be brought here.
शिववेशतया (śivaveśatayā) — by wearing the garb of Śivaलोके (loke) — in the worldयेन केन (yena kena) — by whateverअपि (api) — at allहेतुना (hetunā) — motiveते (te) — theyसर्वे (sarve) — allपरिहर्तव्याः (parihartavyāḥ) — are to be shunnedन (na) — notआनेतव्याः (ānetavyāḥ) — to be brought hereकदाचन (kadācana) — ever
४७ ये रुद्राक्षधरा लोके जटाधारिण एव ये । ते सर्वे परिहर्तव्या नानेतव्याः कदाचन ॥
ye rudrākṣadharā loke jaṭādhāriṇa eva ye | te sarve parihartavyā nānetavyāḥ kadācana ||
इस जगत् में जो रुद्राक्ष धारण करनेवाले हैं या सिरपर जटा धारण करते हैं, उन सबको तुमलोग छोड़ देना और यहाँ कभी मत लाना।
Whoever in the world wear rudrākṣa beads, and whoever indeed wear matted locks — all these are to be avoided, never to be brought here.
ये (ye) — those whoरुद्राक्षधराः (rudrākṣadharāḥ) — wear rudrākṣa beadsलोके (loke) — in the worldजटाधारिणः (jaṭādhāriṇaḥ) — who wear matted hairएव (eva) — indeedये (ye) — whoते (te) — theyसर्वे (sarve) — allपरिहर्तव्याः (parihartavyāḥ) — are to be shunnedन (na) — notआनेतव्याः (ānetavyāḥ) — to be brought hereकदाचन (kadācana) — ever
४८ उपजीवनहेतोश्च शिववेशधरा हि ये । ते सर्वे परिहर्तव्या नानेतव्याः कदाचन ॥
upajīvanahetośca śivaveśadharā hi ye | te sarve parihartavyā nānetavyāḥ kadācana ||
जिन लोगों ने जीविका के निमित्त ही शिव का वेष धारण किया है, उन सबको भी छोड़ देना और यहाँ कभी मत लाना।
And whoever bear the guise of Śiva merely for the sake of a livelihood — all these too are to be avoided, never to be brought here.
उपजीवनहेतोः (upajīvanahetoḥ) — for the sake of a livelihoodच (ca) — andशिववेशधराः (śivaveśadharāḥ) — who wear the garb of Śivaहि (hi) — indeedये (ye) — whoते (te) — theyसर्वे (sarve) — allपरिहर्तव्याः (parihartavyāḥ) — are to be shunnedन (na) — notआनेतव्याः (ānetavyāḥ) — to be brought hereकदाचन (kadācana) — ever
४९ दम्भेनापि छलेनापि शिववेशधरा हि ये । ते सर्वे परिहर्तव्या नानेतव्याः कदाचन ॥
dambhenāpi chalenāpi śivaveśadharā hi ye | te sarve parihartavyā nānetavyāḥ kadācana ||
जिन्होंने दम्भ या छल-प्रपंच के कारण ही शिव का वेष धारण किया है, उन सबको भी तुमलोग छोड़ देना और यहाँ कभी मत लाना।'
And whoever, out of mere pride or deceit, bear the guise of Śiva — all these too are to be avoided, never to be brought here.'
दम्भेन (dambhena) — out of hypocrisyअपि (api) — evenछलेन (chalena) — by deceitअपि (api) — evenशिववेशधराः (śivaveśadharāḥ) — who wear the garb of Śivaहि (hi) — indeedये (ye) — whoते (te) — theyसर्वे (sarve) — allपरिहर्तव्याः (parihartavyāḥ) — are to be shunnedन (na) — notआनेतव्याः (ānetavyāḥ) — to be brought hereकदाचन (kadācana) — ever
५० एवमाज्ञापयामास स यमो निजकिंकरान् । मत्वा तथेति ते सर्वे तूष्णीमासञ्छुचिस्मिताः ॥
evamājñāpayāmāsa sa yamo nijakiṃkarān | matvā tatheti te sarve tūṣṇīmāsañchucismitāḥ ||
इस प्रकार उन यमराज ने अपने सेवकों को आज्ञा दी, जिसको सुनकर उन लोगों ने कहा कि जैसी आपकी आज्ञा है, वैसा ही होगा — ऐसा कहकर वे मन्द-मन्द हँसते हुए चुप हो गये।
Thus did Yama command his own servants; and all of them, assenting with 'so be it,' fell silent, smiling with a pure heart.
एवम् (evam) — thusआज्ञापयामास (ājñāpayāmāsa) — commandedसः (saḥ) — heयमः (yamaḥ) — Yamaनिजकिंकरान् (nijakiṃkarān) — his own servantsमत्वा (matvā) — having assentedतथा (tathā) — soइति (iti) — be itते (te) — theyसर्वे (sarve) — allतूष्णीम् (tūṣṇīm) — silentआसन् (āsan) — remainedशुचिस्मिताः (śucismitāḥ) — with a pure smile
५१ पार्षदैर्यमदूतेभ्यो मोचितस्त्विति स द्विजः । शिवलोकं जगामाशु तैर्गणैः शुचिमानसः ॥
pārṣadairyamadūtebhyo mocitastviti sa dvijaḥ | śivalokaṃ jagāmāśu tairgaṇaiḥ śucimānasaḥ ||
इस प्रकार शिवपार्षदों ने यमदूतों से उस ब्राह्मण को छुड़ाया और वह पवित्र मनसे युक्त होकर शीघ्र ही उन शिवगणों के साथ शिवलोक को चला गया।
Released from Yama's messengers by [Śiva's] attendants, that brāhmaṇa, his mind now pure, went at once to Śivaloka with those gaṇas.
पार्षदैः (pārṣadaiḥ) — by the attendantsयमदूतेभ्यः (yamadūtebhyaḥ) — from the messengers of Yamaमोचितः (mocitaḥ) — releasedतु (tu) — indeedइति (iti) — thusसः (saḥ) — heद्विजः (dvijaḥ) — the brāhmaṇaशिवलोकम् (śivalokam) — to the world of Śivaजगाम (jagāma) — wentआशु (āśu) — swiftlyतैः (taiḥ) — with thoseगणैः (gaṇaiḥ) — hostsशुचिमानसः (śucimānasaḥ) — with a purified mind
५२ तत्र भुक्त्वाखिलान्भोगान्संसेव्य च शिवाशिवौ । अरिंदमस्य तनयः कलिंगाधिपतेरभूत् ॥
tatra bhuktvākhilānbhogānsaṃsevya ca śivāśivau | ariṃdamasya tanayaḥ kaliṃgādhipaterabhūt ||
वहाँपर सभी सुखभोगों का उपभोग करके तथा भगवान् सदाशिव एवं पार्वती की सेवा करके वह [दूसरे जन्म में] कलिंगदेश के राजा अरिंदम का पुत्र हुआ।
There, having enjoyed every pleasure, and having served Śiva and Śivā both, he became the son of Ariṃdama, lord of Kaliṅga.
तत्र (tatra) — thereभुक्त्वा (bhuktvā) — having enjoyedअखिलान् (akhilān) — allभोगान् (bhogān) — delightsसंसेव्य (saṃsevya) — having servedच (ca) — andशिवाशिवौ (śivāśivau) — Śiva and Śivāअरिंदमस्य (ariṃdamasya) — of Ariṃdamaतनयः (tanayaḥ) — the sonकलिंगाधिपतेः (kaliṃgādhipateḥ) — the lord of Kaliṅgaअभूत् (abhūt) — he became
५३ दम इत्यभिधानोऽभूच्छिवसेवापरायणः । बालोऽपि शिशुभिः साकं शिवभक्तिं चकार सः ॥
dama ityabhidhāno'bhūcchivasevāparāyaṇaḥ | bālo'pi śiśubhiḥ sākaṃ śivabhaktiṃ cakāra saḥ ||
उस शिवसेवापरायण बालक का नाम दम हुआ। बालक होते हुए भी वह अन्य शिशुओं के साथ शिव की भक्ति करने लगा।
He was named Dama, devoted to the service of Śiva; even as a child, together with the other children, he practised devotion to Śiva.
दमः (damaḥ) — Damaइति (iti) — thusअभिधानः (abhidhānaḥ) — namedअभूत् (abhūt) — he wasशिवसेवापरायणः (śivasevāparāyaṇaḥ) — wholly given to the service of Śivaबालः (bālaḥ) — a childअपि (api) — even asशिशुभिः (śiśubhiḥ) — with other childrenसाकम् (sākam) — togetherशिवभक्तिम् (śivabhaktim) — devotion to Śivaचकार (cakāra) — he practisedसः (saḥ) — he
५४ क्रमाद्राज्यमवापाथ पितर्युपरते युवा । प्रीत्या प्रवर्तयामास शिवधर्मांश्च सर्वशः ॥
kramādrājyamavāpātha pitaryuparate yuvā | prītyā pravartayāmāsa śivadharmāṃśca sarvaśaḥ ||
क्रमशः उसने युवावस्था प्राप्त की और पिता के परलोकगमन के पश्चात् उसे राज्य भी प्राप्त हुआ। उसने प्रेमपूर्वक अनेक शिवधर्मों को प्रारम्भ किया।
In due course, when his father had passed on, now a young man, he obtained the kingdom, and gladly set every observance of Śiva in motion.
क्रमात् (kramāt) — in due courseराज्यम् (rājyam) — the kingdomअवाप (avāpa) — he obtainedअथ (atha) — thenपितरि (pitari) — when his fatherउपरते (uparate) — had passed awayयुवा (yuvā) — the youthप्रीत्या (prītyā) — with delightप्रवर्तयामास (pravartayāmāsa) — he set goingशिवधर्मान् (śivadharmān) — the observances of Śivaच (ca) — andसर्वशः (sarvaśaḥ) — in every way
५५ नान्यं धर्मं स जानाति दुर्दमो भूपतिर्दमः । शिवालयेषु सर्वेषु दीपदानादृते द्विज ॥
nānyaṃ dharmaṃ sa jānāti durdamo bhūpatirdamaḥ | śivālayeṣu sarveṣu dīpadānādṛte dvija ||
हे ब्रह्मन्! दुष्टों का दमन करनेवाला वह राजा दम शिवालयों में दीपदान के अतिरिक्त अन्य कोई धर्म नहीं मानता था।
King Dama, subduer of the unsubdued, knew no other dharma, O brāhmaṇa, than the giving of lamps in every Śiva temple.
न (na) — notअन्यम् (anyam) — any otherधर्मम् (dharmam) — dutyसः (saḥ) — heजानाति (jānāti) — knewदुर्दमः (durdamaḥ) — hard to subdueभूपतिः (bhūpatiḥ) — the kingदमः (damaḥ) — Damaशिवालयेषु (śivālayeṣu) — in the shrines of Śivaसर्वेषु (sarveṣu) — allदीपदानात् (dīpadānāt) — than the giving of lampsऋते (ṛte) — apart fromद्विज (dvija) — O brāhmaṇa
५६ ग्रामाधीशान्समाहूय सर्वान्स विषयस्थितान् । इत्थमाज्ञापयामास दीपा देयाः शिवालये ॥
grāmādhīśānsamāhūya sarvānsa viṣayasthitān | itthamājñāpayāmāsa dīpā deyāḥ śivālaye ||
उसने सभी ग्राम और जनपद-प्रमुखों को बुला करके यह आदेश दिया कि तुमलोगों को शिवालयों में दीप-प्रज्वालन की व्यवस्था करनी है।
Summoning all the headmen of the villages settled in his realm, he gave this command: 'lamps are to be given in the Śiva temple —
ग्रामाधीशान् (grāmādhīśān) — the village headmenसमाहूय (samāhūya) — having summonedसर्वान् (sarvān) — allसः (saḥ) — heविषयस्थितान् (viṣayasthitān) — dwelling in his realmइत्थम् (ittham) — thusआज्ञापयामास (ājñāpayāmāsa) — commandedदीपाः (dīpāḥ) — lampsदेयाः (deyāḥ) — are to be givenशिवालये (śivālaye) — in the shrine of Śiva
५७ अन्यथा सत्यमेवेदं स मे दण्ड्यो भविष्यति । दीपदानाच्छिवस्तुष्टो भवतीति श्रुतीरितम् ॥
anyathā satyamevedaṃ sa me daṇḍyo bhaviṣyati | dīpadānācchivastuṣṭo bhavatīti śrutīritam ||
यदि [किसीके क्षेत्र में] ऐसा नहीं हुआ, तो यह सत्य है कि [उस क्षेत्र का] वह प्रधान निश्चित ही मेरे द्वारा दण्ड पायेगा। दीपदान से भगवान् शिव सन्तुष्ट होते हैं — ऐसा श्रुतियों में कहा गया है।
'otherwise, this is certain — that man shall be punished by me. It is declared in the śrutis that Śiva is pleased by the giving of lamps.
अन्यथा (anyathā) — otherwiseसत्यम् (satyam) — trulyएव (eva) — indeedइदम् (idam) — thisसः (saḥ) — heमे (me) — by meदण्ड्यः (daṇḍyaḥ) — to be punishedभविष्यति (bhaviṣyati) — will beदीपदानात् (dīpadānāt) — by the giving of lampsशिवः (śivaḥ) — Śivaतुष्टः (tuṣṭaḥ) — pleasedभवति (bhavati) — becomesइति (iti) — thusश्रुतीरितम् (śrutīritam) — declared by the Veda
५८ यस्य यस्याभितो ग्रामं यावन्तश्च शिवालयाः । तत्र तत्र सदा दीपो द्योतनीयोऽविचारितम् ॥
yasya yasyābhito grāmaṃ yāvantaśca śivālayāḥ | tatra tatra sadā dīpo dyotanīyo'vicāritam ||
जिसके-जिसके गाँव के चारों ओर जितने भी शिवालय हों, वहाँ-वहाँ सदैव बिना कोई विचार किये ही दीपक जलाना चाहिये।
'in whosever village, and however many Śiva temples there are around it — there, in each, a lamp is always to be lit, without exception.
यस्य यस्य (yasya yasya) — of each and every oneअभितः (abhitaḥ) — aroundग्रामम् (grāmam) — the villageयावन्तः (yāvantaḥ) — however manyच (ca) — andशिवालयाः (śivālayāḥ) — shrines of Śivaतत्र तत्र (tatra tatra) — in each of themसदा (sadā) — alwaysदीपः (dīpaḥ) — a lampद्योतनीयः (dyotanīyaḥ) — is to be kindledअविचारितम् (avicāritam) — without question
५९ ममाज्ञाभंगदोषेण शिरश्छेत्स्याम्यसंशयम् । इति तद्भयतो दीपा दीप्ताः प्रतिशिवालयम् ॥
mamājñābhaṃgadoṣeṇa śiraśchetsyāmyasaṃśayam | iti tadbhayato dīpā dīptāḥ pratiśivālayam ||
अपनी आज्ञा के उल्लंघन के दोषपर मैं निश्चित ही अपराधी का सिर काट लूँगा। इस प्रकार उस राजा के भयसे प्रत्येक शिवमन्दिर में दीपक जलाये जाने लगे।
'for the fault of breaking my command, I shall without doubt cut off his head.' In fear of this, lamps were lit in every Śiva temple.
मम (mama) — of myआज्ञाभंगदोषेण (ājñābhaṃgadoṣeṇa) — for the offence of breaking the commandशिरः (śiraḥ) — the headछेत्स्यामि (chetsyāmi) — I shall cut offअसंशयम् (asaṃśayam) — beyond doubtइति (iti) — thusतद्भयतः (tadbhayataḥ) — from fear of himदीपाः (dīpāḥ) — lampsदीप्ताः (dīptāḥ) — burnedप्रतिशिवालयम् (pratiśivālayam) — in every shrine of Śiva
६० अनेनैव स धर्मेण यावज्जीवं दमो नृपः । धर्मर्द्धिं महतीं प्राप्य कालधर्मवशं गतः ॥
anenaiva sa dharmeṇa yāvajjīvaṃ damo nṛpaḥ | dharmarddhiṃ mahatīṃ prāpya kāladharmavaśaṃ gataḥ ||
इस प्रकार जीवनपर्यन्त इसी धर्माचरण के पालन से राजा दम धर्म की महान् समृद्धि प्राप्त करके अन्त में कालधर्म की गति को प्राप्त हुआ।
By this very observance, king Dama, for as long as he lived, having attained a great abundance of merit, in time passed under the sway of death.
अनेन (anena) — by thisएव (eva) — veryसः (saḥ) — heधर्मेण (dharmeṇa) — observanceयावज्जीवम् (yāvajjīvam) — lifelongदमः (damaḥ) — Damaनृपः (nṛpaḥ) — the kingधर्मर्द्धिम् (dharmarddhim) — an abundance of meritमहतीम् (mahatīm) — greatप्राप्य (prāpya) — having gainedकालधर्मवशम् (kāladharmavaśam) — to the way of timeगतः (gataḥ) — went
६१ स दीपवासनायोगाद् बहून्दीपान्प्रदीप्य वै । अलकायाः पतिरभूद्रत्नदीपशिखाश्रयः ॥
sa dīpavāsanāyogād bahūndīpānpradīpya vai | alakāyāḥ patirabhūdratnadīpaśikhāśrayaḥ ||
अपनी इस दीपवासना के कारण शिवालयों में बहुत-से दीपक प्रज्वलित करके वह राजा [दूसरे जन्म में] रत्नमय दीपकों की शिखाओं को आश्रय देनेवाली अलकापुरी का राजा कुबेर हुआ।
By the force of that disposition toward lamps, having lit so many lamps, he became the lord of Alakā, the abode of jewelled lamp-flames.
सः (saḥ) — heदीपवासनायोगात् (dīpavāsanāyogāt) — by the force of the lamp-impressionबहून् (bahūn) — manyदीपान् (dīpān) — lampsप्रदीप्य (pradīpya) — having kindledवै (vai) — indeedअलकायाः (alakāyāḥ) — of Alakāपतिः (patiḥ) — the lordअभूत् (abhūt) — becameरत्नदीपशिखाश्रयः (ratnadīpaśikhāśrayaḥ) — the seat of jewelled lamp-flames
६२ एवं फलति कालेन शिवेऽल्पमपि यत्कृतम् । इति ज्ञात्वा शिवे कार्यं भजनं सुसुखार्थिभिः ॥
evaṃ phalati kālena śive'lpamapi yatkṛtam | iti jñātvā śive kāryaṃ bhajanaṃ susukhārthibhiḥ ||
इस प्रकार भगवान् शंकर के लिये अल्पमात्र भी किया गया धार्मिक कृत्य समय आनेपर फल प्रदान करता है। यह जानकर उत्तम सुख चाहनेवाले लोगों को शिव का भजन करना चाहिये।
Thus, in time, even a little that is done for Śiva bears fruit; knowing this, those who seek true happiness should devote themselves to Śiva.
एवम् (evam) — thusफलति (phalati) — bears fruitकालेन (kālena) — in timeशिवे (śive) — for Śivaअल्पम् (alpam) — littleअपि (api) — evenयत् (yat) — whateverकृतम् (kṛtam) — is doneइति (iti) — thusज्ञात्वा (jñātvā) — knowingशिवे (śive) — on Śivaकार्यम् (kāryam) — is to be madeभजनम् (bhajanam) — worshipसुसुखार्थिभिः (susukhārthibhiḥ) — by those seeking true happiness
६३ क्व स दीक्षितदायादः सर्वधर्मरतिः सदा । शिवालये दैवयोगाद्यातश्चोरयितुं वसु । स्वार्थदीपदशोद्योतलिंगमौलितमोहरः ॥
kva sa dīkṣitadāyādaḥ sarvadharmaratiḥ sadā | śivālaye daivayogādyātaścorayituṃ vasu | svārthadīpadaśodyotaliṃgamaulitamoharaḥ ||
कहाँ सभी धर्मों से सदा ही दूर रहनेवाला दीक्षित का पुत्र और कहाँ दैवयोग से धन चुरानेके लिये शिवमन्दिर में उसका प्रवेश एवं स्वार्थवश दीपक की वर्तिका को जलाकर शिवलिंग के मस्तकपर छाये हुए अन्धकार को दूर करनेके लिये किया गया उसका पुण्य।
Where is that heir of the dīkṣita, ever averse to all dharma; where the one who, by chance, went into the Śiva temple to steal goods, and — for his own end alone — lit the lamp's wick, dispelling the darkness upon the liṅga's crown?
NoteThis verse runs to three padas in the source, not the usual two; reproduced exactly as printed.
क्व (kva) — where wasसः (saḥ) — thatदीक्षितदायादः (dīkṣitadāyādaḥ) — heir of the consecrated priestसर्वधर्मरतिः (sarvadharmaratiḥ) — delight in every dutyसदा (sadā) — everशिवालये (śivālaye) — into the shrine of Śivaदैवयोगात् (daivayogāt) — by a stroke of fateयातः (yātaḥ) — who wentचोरयितुम् (corayitum) — to stealवसु (vasu) — goodsस्वार्थदीपदशोद्योतलिंगमौलितमोहरः (svārthadīpadaśodyotaliṃgamaulitamoharaḥ) — who by kindling a lamp-wick for his own ends drove the darkness from the liṅga's crown
६४ कलिंगविषये राज्यं प्राप्तो धर्मरतिं सदा । शिवालये समुद्दीप्य दीपान्प्राग्वासनोदयात् ॥
kaliṃgaviṣaye rājyaṃ prāpto dharmaratiṃ sadā | śivālaye samuddīpya dīpānprāgvāsanodayāt ||
[जिसके प्रभाव से] उसने कलिंगदेश का राज्य प्राप्त किया और सदैव धर्म में अनुरक्त रहने लगा। पूर्वजन्म के संस्कार के उदय होने के कारण ही शिवालय में सम्यक् रूपसे मात्र दीपक को जलाकर
and where — attaining a kingdom in the land of Kaliṅga, ever devoted to dharma, kindling lamps in the Śiva temple, by the rising of that former disposition —
कलिंगविषये (kaliṃgaviṣaye) — in the land of Kaliṅgaराज्यम् (rājyam) — the kingshipप्राप्तः (prāptaḥ) — attainedधर्मरतिम् (dharmaratim) — delight in dharmaसदा (sadā) — everशिवालये (śivālaye) — in the shrine of Śivaसमुद्दीप्य (samuddīpya) — having kindledदीपान् (dīpān) — lampsप्राग्वासनोदयात् (prāgvāsanodayāt) — from the rising of a former impression
६५ क्वैषा दिक्पालपदवी मुनीश्वर विलोकय । मनुष्यधर्मिणानेन सांप्रतं येह भुज्यते ॥
kvaiṣā dikpālapadavī munīśvara vilokaya | manuṣyadharmiṇānena sāṃprataṃ yeha bhujyate ||
उसने यह दिक्पाल कुबेर की महान् पदवी प्राप्त कर ली। हे मुनीश्वर! देखिये यह मनुष्यधर्मा इस समय इस लोक में रहकर इसका भोग कर रहा है।
now, lord of sages, behold — where is this station of a guardian of the quarters, which is now, here, being enjoyed by that same man born to human dharma!
क्व (kva) — and whereएषा (eṣā) — thisदिक्पालपदवी (dikpālapadavī) — rank of a guardian of the quartersमुनीश्वर (munīśvara) — O lord of sagesविलोकय (vilokaya) — beholdमनुष्यधर्मिणा (manuṣyadharmiṇā) — by one following the way of menअनेन (anena) — by himसांप्रतम् (sāṃpratam) — at presentया (yā) — whichइह (iha) — hereभुज्यते (bhujyate) — is enjoyed
६६ इति प्रोक्तं गुणनिधेर्यज्ञदत्तात्मजस्य हि । चरितं शिवसंतोषं शृण्वतां सर्वकामदम् ॥
iti proktaṃ guṇanidheryajñadattātmajasya hi | caritaṃ śivasaṃtoṣaṃ śṛṇvatāṃ sarvakāmadam ||
इस प्रकार यज्ञदत्त के पुत्र गुणनिधि के चरित्र का वर्णन कर दिया, जो शिव को प्रसन्न करनेवाला है और जिसको सुननेवाले की सभी कामनाएँ पूर्ण हो जाती हैं।
Thus has been told the story of Guṇanidhi, the very son of Yajñadatta — a story pleasing to Śiva, granting every wish to those who hear it.
इति (iti) — thusप्रोक्तम् (proktam) — has been toldगुणनिधेः (guṇanidheḥ) — of Guṇanidhiयज्ञदत्तात्मजस्य (yajñadattātmajasya) — the son of Yajñadattaहि (hi) — indeedचरितम् (caritam) — the storyशिवसंतोषम् (śivasaṃtoṣam) — pleasing to Śivaशृण्वताम् (śṛṇvatām) — for those who hear itसर्वकामदम् (sarvakāmadam) — granting every desire
६७ सर्वदेवशिवेनासौ सखित्वं च यथेयिवान् । तदप्येकमना भूत्वा शृणु तात ब्रवीमि ते ॥
sarvadevaśivenāsau sakhitvaṃ ca yatheyivān | tadapyekamanā bhūtvā śṛṇu tāta bravīmi te ||
गुणनिधि ने सर्वदेवमय भगवान् सदाशिव से जिस प्रकार मित्रता प्राप्त की, अब मैं उसका वर्णन आपसे कर रहा हूँ। हे तात! एकाग्रचित्त होकर आप सुनें।
How this same [Kubera] came to have friendship with Śiva, the all-god — that too, dear one, hear with a single mind; I shall tell it to you.
सर्वदेवशिवेन (sarvadevaśivena) — with Śiva, god of all godsअसौ (asau) — heसखित्वम् (sakhitvam) — friendshipच (ca) — andयथा (yathā) — howइयिवान् (iyivān) — came toतत् (tat) — thatअपि (api) — tooएकमनाः (ekamanāḥ) — single-mindedभूत्वा (bhūtvā) — having becomeशृणु (śṛṇu) — hearतात (tāta) — dear oneब्रवीमि (bravīmi) — I tellते (te) — you
इति श्रीशिवमहापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां प्रथमखण्डे सृष्ट्युपाख्याने कैलासगमनोपाख्याने गुणनिधिसद्गतिवर्णनं नामाष्टादशोऽध्यायः ॥ १८ ॥
Here ends the eighteenth chapter — “The Account of Guṇanidhi's Good End” — in the sub-tale of the going to Kailāsa, in the tale of creation, in the first section, of the second Saṃhitā, that of Rudra, of the venerable Śiva Mahāpurāṇa.
इस प्रकार श्रीशिव महापुराण की द्वितीय रुद्र संहिता के प्रथम खण्ड, सृष्टि के उपाख्यान के अन्तर्गत कैलासगमन-उपाख्यान में “गुणनिधि-सद्गति-वर्णन” नामक अठारहवाँ अध्याय समाप्त हुआ।