॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥ ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥
श्रीशिवमहापुराण
रुद्रसंहिता — सृष्टिखण्डअथैकोनविंशोऽध्यायः
Brahmā tells how Kubera, born to Viśravas by Pulastya's grace in a former kalpa and already enjoying Alakā by Śiva's favour, on the passing of that kalpa performed the most fierce tapas anew at Kāśī, setting up a liṅga of Śambhu and meditating unwaveringly on oneness with Śiva until his body was reduced to skin and bone. Viśveśvara himself, with Pārvatī, then appeared before him; blinded by Śiva's radiance, Kubera begged only for the power to see him, which Śiva granted with a touch — but on opening his eyes he first beheld Umā, and, staring at her again and again in helpless wonder, burst his left eye through her displeased glance. Śiva reassures Pārvatī that the look was reverent awe at her own tapo-glory, not malice, and grants Kubera lordship of all the treasures, the guhyakas, yakṣas and kinnaras, kingship over kings, and his own eternal friendship, dwelling forever by Alakā; Pārvatī, asked in turn to bless him, decrees his one eye shall stay tawny and that he be named Kubera for his unwitting envy of her beauty. Śiva and Pārvatī then depart for their own abode, Vaiśveśvara, leaving Kailāsa — close by Alakā — as Śiva's own dwelling ever after. ब्रह्मा जी बताते हैं कि पूर्वकल्प में पुलस्त्य की कृपा से विश्रवा से उत्पन्न कुबेर, जो पहले से ही शिव की कृपा से अलकापुरी का भोग कर रहे थे, उस कल्प के व्यतीत होने पर काशी में नये सिरे से अत्यन्त कठोर तपस्या करते हैं — शम्भु का लिंग स्थापित करके शिव के साथ एकत्व का निश्चल ध्यान करते हुए, यहाँतक कि उनका शरीर त्वचा और हड्डी मात्र रह जाता है। स्वयं विश्वेश्वर पार्वती के साथ उनके सामने प्रकट होते हैं; शिव के तेज से चौंधियाकर कुबेर केवल उनके दर्शन की शक्ति माँगते हैं, जो शिव स्पर्श मात्र से प्रदान कर देते हैं — किंतु आँखें खोलने पर वे पहले उमा को ही देखते हैं, और बार-बार विस्मयपूर्वक उनकी ओर देखते रहने के कारण पार्वती की अप्रसन्न दृष्टि से उनकी बायीं आँख फूट जाती है। शिव पार्वती को समझाते हैं कि यह दृष्टि द्वेष की नहीं, बल्कि उनकी तपोमहिमा के प्रति श्रद्धापूर्ण विस्मय की थी, और कुबेर को समस्त निधियों, गुह्यकों, यक्षों तथा किन्नरों का स्वामित्व, राजाओं पर राजत्व, तथा अलकापुरी के निकट सदा निवास करते हुए अपनी चिरस्थायी मित्रता प्रदान करते हैं; पार्वती भी आशीर्वाद देते हुए यह घोषित करती हैं कि उनकी एक आँख सदा पिंगल रहेगी और अपने सौन्दर्य के प्रति उनकी अनजाने ईर्ष्या के कारण वे कुबेर नाम से प्रसिद्ध होंगे। इसके पश्चात् शिव और पार्वती अपने वैश्वेश्वर नामक धाम को चले जाते हैं, और अलकापुरी के निकट स्थित कैलास सदा के लिये शिव का निवास बन जाता है।
१ पाद्मे कल्पे मम पुरा ब्रह्मणो मानसात्सुतात् । पुलस्त्याद्विश्रवा जज्ञे तस्य वैश्रवणः सुतः ॥
pādme kalpe mama purā brahmaṇo mānasātsutāt | pulastyādviśravā jajñe tasya vaiśravaṇaḥ sutaḥ ||
"पहले के पाद्मकल्प की बात है, मुझ ब्रह्मा के मानसपुत्र पुलस्त्य से विश्रवा का जन्म हुआ, और विश्रवा के पुत्र वैश्रवण कुबेर हुए।
"In the Pādma kalpa, of old, from Pulastya, a mind-born son of me, Brahmā, was born Viśravas; and his son was Vaiśravaṇa,
पाद्मे (pādme) — in the Pādmaकल्पे (kalpe) — aeonमम (mama) — myपुरा (purā) — of oldब्रह्मणः (brahmaṇaḥ) — of Brahmāमानसात् (mānasāt) — mind-bornसुतात् (sutāt) — from the sonपुलस्त्यात् (pulastyāt) — from Pulastyaविश्रवा (viśravā) — Viśravasजज्ञे (jajñe) — was bornतस्य (tasya) — hisवैश्रवणः (vaiśravaṇaḥ) — Vaiśravaṇaसुतः (sutaḥ) — son
२ तेनेयमलका भुक्ता पुरी विश्वकृता कृता । आराध्य त्र्यंबकं देवमत्युग्रतपसा पुरा ॥
teneyamalakā bhuktā purī viśvakṛtā kṛtā | ārādhya tryaṃbakaṃ devamatyugratapasā purā ||
उन्होंने पूर्वकाल में अत्यन्त उग्र तपस्या के द्वारा त्रिनेत्रधारी महादेव की आराधना करके विश्वकर्मा की बनायी हुई इस अलकापुरी का उपभोग किया।
by whom this city of Alakā, made by Viśvakarman, was enjoyed — having, of old, propitiated the three-eyed god by most fierce tapas.
तेन (tena) — by himइयम् (iyam) — thisअलका (alakā) — Alakāभुक्ता (bhuktā) — was enjoyedपुरी (purī) — cityविश्वकृता (viśvakṛtā) — by Viśvakarmanकृता (kṛtā) — builtआराध्य (ārādhya) — having propitiatedत्र्यंबकम् (tryaṃbakam) — the three-eyedदेवम् (devam) — godअत्युग्रतपसा (atyugratapasā) — by most fierce austerityपुरा (purā) — formerly
३ व्यतीते तत्र कल्पे वै प्रवृत्ते मेघवाहने । याज्ञदत्तिरसौ श्रीमान् तपस्तेपे सुदुःसहम् ॥
vyatīte tatra kalpe vai pravṛtte meghavāhane | yājñadattirasau śrīmān tapastepe suduḥsaham ||
उस कल्प के व्यतीत हो जाने पर मेघवाहनकल्प आरम्भ हुआ; उस समय वह यज्ञदत्त का पुत्र [कुबेर के रूप में] अत्यन्त कठोर तपस्या करने लगा।
When that kalpa had passed and the Meghavāhana kalpa had begun, that glorious son of Yajñadatta [Kubera] practised a most unbearable tapas,
व्यतीते (vyatīte) — when had passedतत्र (tatra) — thereकल्पे (kalpe) — the aeonवै (vai) — indeedप्रवृत्ते (pravṛtte) — when had begunमेघवाहने (meghavāhane) — the Meghavāhanaयाज्ञदत्तिः (yājñadattiḥ) — the son of Yajñadattaअसौ (asau) — heश्रीमान् (śrīmān) — illustriousतपः (tapaḥ) — austerityतेपे (tepe) — practisedसुदुःसहम् (suduḥsaham) — hardly to be borne
४ भक्तिप्रभावं विज्ञाय शंभोस्तद्दीपमात्रतः । पुरा पुरारेः संप्राप्य काशिकां चित्प्रकाशिकाम् ॥
bhaktiprabhāvaṃ vijñāya śaṃbhostaddīpamātrataḥ | purā purāreḥ saṃprāpya kāśikāṃ citprakāśikām ||
दीपदानमात्र से मिलनेवाली शिवभक्ति के प्रभाव को जानकर वह शिव की चित्प्रकाशिका काशिकापुरी में जाकर
having learned, from that lamp alone, the power of devotion to Śambhu, and having, of old, reached Kāśī — the city of Puraāri, radiant with pure consciousness —
भक्तिप्रभावम् (bhaktiprabhāvam) — the power of devotionविज्ञाय (vijñāya) — having realisedशंभोः (śaṃbhoḥ) — of Śambhuतद्दीपमात्रतः (taddīpamātrataḥ) — from that lamp aloneपुरा (purā) — of oldपुरारेः (purāreḥ) — of the foe of the citiesसंप्राप्य (saṃprāpya) — having reachedकाशिकाम् (kāśikām) — Kāśīचित्प्रकाशिकाम् (citprakāśikām) — the illuminator of consciousness
५ शिवैकादशमुद्बोध्य चित्तरत्नप्रदीपकैः । अनन्यभक्तिस्नेहाढ्यस्तन्मयो ध्याननिश्चलः ॥
śivaikādaśamudbodhya cittaratnapradīpakaiḥ | ananyabhaktisnehāḍhyastanmayo dhyānaniścalaḥ ||
अपने चित्तरूपी रत्नमय दीपकों से ग्यारह रुद्रों को उद्बोधित करके अनन्य भक्ति एवं स्नेह से सम्पन्न हो तन्मयतापूर्वक शिव के ध्यान में मग्न होकर निश्चलभाव से बैठ गया।
and, with the jewelled lamps of his own mind, having awakened the eleven Rudras of Śiva, full of unswerving devotion and love, absorbed in him, unmoving in meditation,
शिवैकादशम् (śivaikādaśam) — the elevenfold Śivaउद्बोध्य (udbodhya) — having awakenedचित्तरत्नप्रदीपकैः (cittaratnapradīpakaiḥ) — with the jewel-lamps of his mindअनन्यभक्तिस्नेहाढ्यः (ananyabhaktisnehāḍhyaḥ) — rich in undivided devotion and loveतन्मयः (tanmayaḥ) — absorbed in himध्याननिश्चलः (dhyānaniścalaḥ) — unmoving in meditation
६ शिवैक्यं सुमहापात्रं तपोऽग्निपरिबृंहितम् । कामक्रोधमहाविघ्नपतंगाघातवर्जितम् ॥
śivaikyaṃ sumahāpātraṃ tapo'gniparibṛṃhitam | kāmakrodhamahāvighnapataṃgāghātavarjitam ||
जो शिव से एकता का महान् पात्र है, तपरूपी अग्नि से बढ़ा हुआ है, काम-क्रोधादि महाविघ्नरूपी पतंगों के आघात से शून्य है,
[he built] a most great vessel of oneness with Śiva, fed full by the fire of tapas, free from the assault of the moths of desire and anger, those great obstacles —
शिवैक्यम् (śivaikyam) — oneness with Śivaसुमहापात्रम् (sumahāpātram) — a vessel most greatतपोऽग्निपरिबृंहितम् (tapo'gniparibṛṃhitam) — fed by the fire of austerityकामक्रोधमहाविघ्नपतंगाघातवर्जितम् (kāmakrodhamahāvighnapataṃgāghātavarjitam) — free of the moth-blows of the great hindrances, lust and wrath
७ प्राणसंरोधनिर्वातं निर्मलं निर्मलेक्षणात् । संस्थाप्य शांभवं लिंगं सद्भावकुसुमार्चितम् ॥
prāṇasaṃrodhanirvātaṃ nirmalaṃ nirmalekṣaṇāt | saṃsthāpya śāṃbhavaṃ liṃgaṃ sadbhāvakusumārcitam ||
प्राणनिरोधरूपी वायुशून्य स्थान में निश्चलभाव से प्रकाशित है, निर्मल दृष्टि के कारण स्वरूप से भी निर्मल है तथा सद्भावरूपी पुष्पों से पूजित है — ऐसे शिवलिंग की प्रतिष्ठा करके [वह तपस्या में लगा रहा]।
windless, by the restraint of breath, spotless from his own spotless gaze — [thus] he established a liṅga of Śambhu, worshipped with the flowers of true devotion.
प्राणसंरोधनिर्वातम् (prāṇasaṃrodhanirvātam) — windless through the restraint of breathनिर्मलम् (nirmalam) — stainlessनिर्मलेक्षणात् (nirmalekṣaṇāt) — from his stainless gazingसंस्थाप्य (saṃsthāpya) — having installedशांभवम् (śāṃbhavam) — of Śambhuलिंगम् (liṃgam) — the liṅgaसद्भावकुसुमार्चितम् (sadbhāvakusumārcitam) — worshipped with the flowers of true feeling
८ तावत्तताप स तपस्त्वगस्थिपरिशेषितम् । यावद् बभूव तद्वर्ष्म वर्षाणामयुतं शतम् ॥
tāvattatāpa sa tapastvagasthipariśeṣitam | yāvad babhūva tadvarṣma varṣāṇāmayutaṃ śatam ||
वह तबतक उस तपस्या में तपते रहे, जबतक उनका शरीर केवल त्वचा और हड्डी मात्र शेष न रह गया — यह तपस्या उन्होंने दस लाख वर्षों तक की।
He burned in that tapas for so long, until his own body was reduced to skin and bone alone remaining — for a hundred myriads of years.
तावत् (tāvat) — so longतताप (tatāpa) — he burnedसः (saḥ) — heतपः (tapaḥ) — in austerityतु (tu) — indeedअगस्थिपरिशेषितम् (agasthipariśeṣitam) — till only skin and bone remainedयावत् (yāvat) — untilबभूव (babhūva) — becameतत् (tat) — thatवर्ष्म (varṣma) — bodyवर्षाणाम् (varṣāṇām) — of yearsअयुतम् (ayutam) — ten thousandशतम् (śatam) — a hundredfold
९ ततः सह विशालाक्ष्या देवो विश्वेश्वरः स्वयम् । अलकापतिमालोक्य प्रसन्नेनान्तरात्मना ॥
tataḥ saha viśālākṣyā devo viśveśvaraḥ svayam | alakāpatimālokya prasannenāntarātmanā ||
तदनन्तर विशालाक्षी पार्वतीदेवी के साथ भगवान् विश्वनाथ स्वयं प्रसन्नमन से अलकापुरी के स्वामी को देखकर, जो शिवलिंग में मन को एकाग्र करके ठूँठे वृक्ष की भाँति स्थिरभाव से बैठे थे,
Then the god Viśveśvara himself, together with the wide-eyed goddess, beholding the lord of Alakā, with a pleased inner self,
ततः (tataḥ) — thenसह (saha) — togetherविशालाक्ष्या (viśālākṣyā) — with the wide-eyed oneदेवः (devaḥ) — the godविश्वेश्वरः (viśveśvaraḥ) — Viśveśvaraस्वयम् (svayam) — himselfअलकापतिम् (alakāpatim) — the lord of Alakāआलोक्य (ālokya) — having beheldप्रसन्नेन (prasannena) — with a graciousअन्तरात्मना (antarātmanā) — inner self
१० लिंगे मनः समाधाय स्थितं स्थाणुस्वरूपिणम् । उवाच वरदोऽस्मीति तदाचक्ष्वालकापते ॥
liṃge manaḥ samādhāya sthitaṃ sthāṇusvarūpiṇam | uvāca varado'smīti tadācakṣvālakāpate ||
बोले — हे अलकापते! मैं वर देने के लिये उद्यत हूँ, तुम अपने मन की बात कहो।
who sat there like a fixed post, his mind absorbed in the liṅga, said: 'I am the giver of boons; O lord of Alakā, tell me now [your wish].'
लिंगे (liṃge) — on the liṅgaमनः (manaḥ) — the mindसमाधाय (samādhāya) — having fixedस्थितम् (sthitam) — standingस्थाणुस्वरूपिणम् (sthāṇusvarūpiṇam) — in the form of a motionless postउवाच (uvāca) — he saidवरदः (varadaḥ) — a granter of boonsअस्मि (asmi) — I amइति (iti) — thusतत् (tat) — itआचक्ष्व (ācakṣva) — declareअलकापते (alakāpate) — O lord of Alakā
११ उन्मील्य नयने यावत्स पश्यति तपोधनः । तावदुद्यत्सहस्रांशुसहस्राधिकतेजसम् ॥
unmīlya nayane yāvatsa paśyati tapodhanaḥ | tāvadudyatsahasrāṃśusahasrādhikatejasam ||
उन तपोनिधि ने जब अपने नेत्रों को खोलकर देखा, तो उन्हें उदित हो रहे हजार किरणों वाले हजार सूर्यों से भी अधिक तेजस्वी
When that wealthy-in-tapas one opened his eyes to look, he saw, more radiant than a thousand rising suns of a thousand rays each,
उन्मील्य (unmīlya) — having openedनयने (nayane) — his two eyesयावत् (yāvat) — as soon asसः (saḥ) — heपश्यति (paśyati) — looksतपोधनः (tapodhanaḥ) — rich in austerityतावत् (tāvat) — thenउद्यत्सहस्रांशुसहस्राधिकतेजसम् (udyatsahasrāṃśusahasrādhikatejasam) — of splendour surpassing a thousand rising suns
१२ पुरो ददर्श श्रीकंठं चन्द्रचूडमुमाधवम् । तत्तेजःपरिभूताक्षितेजाः संमील्य लोचने ॥
puro dadarśa śrīkaṃṭhaṃ candracūḍamumādhavam | tattejaḥparibhūtākṣitejāḥ saṃmīlya locane ||
श्रीकण्ठ उमावल्लभ भगवान् चन्द्रशेखर अपने सामने दिखायी दिये। उनके तेज से प्रतिहत हुए तेजवाले कुबेर चौंधिया गये और अपनी आँखों को बन्द करके
before him, Śrīkaṇṭha, the moon-crested lord of Umā; and, his own eyes' radiance overwhelmed by that splendour, he closed his eyes again,
पुरः (puraḥ) — before himददर्श (dadarśa) — he beheldश्रीकंठम् (śrīkaṃṭham) — Śrīkaṇṭhaचन्द्रचूडम् (candracūḍam) — moon-crestedउमाधवम् (umādhavam) — the husband of Umāतत्तेजःपरिभूताक्षितेजाः (tattejaḥparibhūtākṣitejāḥ) — the light of his eyes overpowered by that splendourसंमील्य (saṃmīlya) — having closedलोचने (locane) — his eyes
१३ उवाच देवदेवेशं मनोरथपदातिगम् । निजाङ्घ्रिदर्शने नाथ दृक्सामर्थ्यं प्रयच्छ मे ॥
uvāca devadeveśaṃ manorathapadātigam | nijāṅghridarśane nātha dṛksāmarthyaṃ prayaccha me ||
वे मन के लिये अगोचर देवेश्वर भगवान् शंकर से कहने लगे कि हे नाथ! अपने चरणों को देखने के लिये मुझे दृष्टि-सामर्थ्य प्रदान करें।
and said to the lord of the gods of gods, beyond the reach even of his own longing: 'my lord, grant me the power of sight, to see your own feet.
उवाच (uvāca) — he saidदेवदेवेशम् (devadeveśam) — to the Lord of the gods of godsमनोरथपदातिगम् (manorathapadātigam) — beyond the reach of desire's strideनिजाङ्घ्रिदर्शने (nijāṅghridarśane) — for the sight of your feetनाथ (nātha) — O Lordदृक्सामर्थ्यम् (dṛksāmarthyam) — the power of sightप्रयच्छ (prayaccha) — grantमे (me) — to me
१४ अयमेव वरो नाथ यत्त्वं साक्षान्निरीक्ष्यसे । किमन्येन वरेणेश नमस्ते शशिशेखर ॥
ayameva varo nātha yattvaṃ sākṣānnirīkṣyase | kimanyena vareṇeśa namaste śaśiśekhara ||
हे नाथ! यही वर चाहता हूँ कि मैं आपका साक्षात् दर्शन प्राप्त कर सकूँ। हे ईश! अन्य वर से क्या लाभ है? हे शशिशेखर! आपको प्रणाम है।
This alone is the boon, my lord, that you be seen directly; what use is another boon, O lord? Homage to you, O moon-crested one.'
अयम् (ayam) — thisएव (eva) — aloneवरः (varaḥ) — the boonनाथ (nātha) — O Lordयत् (yat) — thatत्वम् (tvam) — youसाक्षात् (sākṣāt) — in personनिरीक्ष्यसे (nirīkṣyase) — are beheldकिम् (kim) — what needअन्येन (anyena) — of anotherवरेण (vareṇa) — boonईश (īśa) — O Lordनमः (namaḥ) — homageते (te) — to youशशिशेखर (śaśiśekhara) — O moon-crested
१५ इति तद्वचनं श्रुत्वा देवदेव उमापतिः । ददौ दर्शनसामर्थ्यं स्पृष्ट्वा पाणितलेन तम् ॥
iti tadvacanaṃ śrutvā devadeva umāpatiḥ | dadau darśanasāmarthyaṃ spṛṣṭvā pāṇitalena tam ||
उनकी यह बात सुनकर देवाधिदेव उमापति ने अपनी हथेली से उनका स्पर्श करके उन्हें अपने दर्शन की शक्ति प्रदान की।
Hearing these words, the god of gods, the lord of Umā, touching him with the palm of his hand, gave him the power of sight.
इति (iti) — thusतद्वचनम् (tadvacanam) — his wordsश्रुत्वा (śrutvā) — having heardदेवदेवः (devadevaḥ) — the God of godsउमापतिः (umāpatiḥ) — husband of Umāददौ (dadau) — gaveदर्शनसामर्थ्यम् (darśanasāmarthyam) — the power of seeingस्पृष्ट्वा (spṛṣṭvā) — having touchedपाणितलेन (pāṇitalena) — with the palm of his handतम् (tam) — him
१६ प्रसार्य नयने पूर्वमुमामेव व्यलोकयत् । ततोऽसौ याज्ञदत्तिस्तु तत्सामर्थ्यमवाप्य च ॥
prasārya nayane pūrvamumāmeva vyalokayat | tato'sau yājñadattistu tatsāmarthyamavāpya ca ||
देखने की शक्ति मिल जाने पर यज्ञदत्त के उस पुत्र ने आँखें खोलकर पहले उमा की ओर ही देखना आरम्भ किया।
Opening his eyes, and having obtained that power, that same son of Yajñadatta first looked only at Umā,
प्रसार्य (prasārya) — having opened wideनयने (nayane) — his eyesपूर्वम् (pūrvam) — firstउमाम् (umām) — Umāएव (eva) — indeedव्यलोकयत् (vyalokayat) — he looked uponततः (tataḥ) — thenअसौ (asau) — heयाज्ञदत्तिः (yājñadattiḥ) — the son of Yajñadattaतु (tu) — indeedतत्सामर्थ्यम् (tatsāmarthyam) — that powerअवाप्य (avāpya) — having obtainedच (ca) — and
१७ शंभोः समीपे का योषिदेषा सर्वांगसुन्दरी । अनया किं तपस्तप्तं ममापि तपसोऽधिकम् ॥
śaṃbhoḥ samīpe kā yoṣideṣā sarvāṃgasundarī | anayā kiṃ tapastaptaṃ mamāpi tapaso'dhikam ||
वह मन-ही-मन सोचने लगा, भगवान् शंकर के समीप यह सर्वांगसुन्दरी स्त्री कौन है? इसने मेरे तप से भी अधिक कौन-सा तप किया है।
[thinking:] 'who is this woman near Śambhu, lovely in every limb? What tapas has she performed, greater even than mine?
शंभोः (śaṃbhoḥ) — of Śambhuसमीपे (samīpe) — besideका (kā) — who isयोषित् (yoṣit) — the womanएषा (eṣā) — thisसर्वांगसुन्दरी (sarvāṃgasundarī) — lovely in every limbअनया (anayā) — by herकिम् (kim) — whatतपः (tapaḥ) — austerityतप्तम् (taptam) — was performedमम (mama) — than myअपि (api) — evenतपसः (tapasaḥ) — austerityअधिकम् (adhikam) — greater
१८ अहो रूपमहो प्रेम सौभाग्यं श्रीरहो भृशम् । इत्यवादीदसौ पुत्रो मुहुर्मुहुरतीव हि ॥
aho rūpamaho prema saubhāgyaṃ śrīraho bhṛśam | ityavādīdasau putro muhurmuhuratīva hi ||
यह रूप, यह प्रेम, यह सौभाग्य और यह असीम शोभा — सभी अद्भुत हैं, वह ब्राह्मणकुमार बार-बार यही कहने लगा।
ah, what beauty, what charm, what fortune, what abundant splendour!' — so did that son say, again and again, exceedingly.
अहो (aho) — ahरूपम् (rūpam) — the beautyअहो (aho) — ahप्रेम (prema) — the loveसौभाग्यम् (saubhāgyam) — the good fortuneश्रीः (śrīḥ) — the splendourअहो (aho) — ahभृशम् (bhṛśam) — exceedinglyइति (iti) — thusअवादीत् (avādīt) — saidअसौ (asau) — heपुत्रः (putraḥ) — the sonमुहुर्मुहुः (muhurmuhuḥ) — again and againअतीव (atīva) — over and overहि (hi) — indeed
१९ क्रूरदृग्वीक्षते यावत्पुनः पुनरिदं वदन् । तावत्पुस्फोट तन्नेत्रं वामं वामाविलोकनात् ॥
krūradṛgvīkṣate yāvatpunaḥ punaridaṃ vadan | tāvatpusphoṭa tannetraṃ vāmaṃ vāmāvilokanāt ||
बार-बार यही कहता हुआ जब वह क्रूरदृष्टि से उनकी ओर देखने लगा, तब पार्वती के अवलोकन से उसकी बायीं आँख फूट गयी।
As, saying this again and again, he stared with a fierce gaze, at once his left eye burst, from the displeased glance of the fair one [Umā].
क्रूरदृक् (krūradṛk) — with a harsh gazeवीक्षते (vīkṣate) — he looksयावत् (yāvat) — whileपुनः पुनः (punaḥ punaḥ) — again and againइदम् (idam) — thisवदन् (vadan) — sayingतावत् (tāvat) — just thenपुस्फोट (pusphoṭa) — burstतत् (tat) — thatनेत्रम् (netram) — eyeवामम् (vāmam) — the leftवामाविलोकनात् (vāmāvilokanāt) — from gazing at the fair one
२० अथ देव्यब्रवीदेवं किमसौ दुष्टतापसः । असकृद्वीक्ष्य मां वक्ति वद त्वं मे तपःप्रभाम् ॥
atha devyabravīdevaṃ kimasau duṣṭatāpasaḥ | asakṛdvīkṣya māṃ vakti vada tvaṃ me tapaḥprabhām ||
तदनन्तर देवी पार्वती ने महादेव जी से कहा — हे प्रभो! यह दुष्ट तपस्वी बार-बार मेरी ओर देखकर क्या बोल रहा है? आप मेरी तपस्या के तेज को प्रकट कीजिये।
Then the goddess said: 'why does this wicked ascetic, gazing at me again and again, speak thus? Tell me the power of my own tapas.
अथ (atha) — thenदेवी (devī) — the Goddessअब्रवीत् (abravīt) — saidएवम् (evam) — thusकिम् (kim) — whyअसौ (asau) — thisदुष्टतापसः (duṣṭatāpasaḥ) — wicked asceticअसकृत् (asakṛt) — again and againवीक्ष्य (vīkṣya) — having lookedमाम् (mām) — at meवक्ति (vakti) — speaksवद (vada) — tellत्वम् (tvam) — youमे (me) — myतपःप्रभाम् (tapaḥprabhām) — the glory of austerity
२१ असकृद्दक्षिणेनाक्ष्णा पुनर्मामेव पश्यति । असूयमानो मे रूपप्रेमसौभाग्यसंपदः ॥
asakṛddakṣiṇenākṣṇā punarmāmeva paśyati | asūyamāno me rūpapremasaubhāgyasaṃpadaḥ ||
यह पुनः अपने दाहिने नेत्र से बार-बार मुझे देख रहा है, निश्चित ही यह मेरे रूप, प्रेम और सौन्दर्य की सम्पदा से ईर्ष्या करनेवाला है।
Again and again, with his right eye, he looks only at me, envying my wealth of beauty, love and fortune.'
असकृत् (asakṛt) — repeatedlyदक्षिणेन (dakṣiṇena) — with the rightअक्ष्णा (akṣṇā) — eyeपुनः (punaḥ) — againमाम् (mām) — at meएव (eva) — indeedपश्यति (paśyati) — he looksअसूयमानः (asūyamānaḥ) — grudgingमे (me) — myरूपप्रेमसौभाग्यसंपदः (rūpapremasaubhāgyasaṃpadaḥ) — wealth of beauty, love and good fortune
२२ इति देवीगिरं श्रुत्वा प्रहस्य प्राह तां प्रभुः । उमे त्वदीयः पुत्रोऽयं न च क्रूरेण चक्षुषा ॥
iti devīgiraṃ śrutvā prahasya prāha tāṃ prabhuḥ | ume tvadīyaḥ putro'yaṃ na ca krūreṇa cakṣuṣā ||
देवी की यह बात सुनकर भगवान् शिव ने हँसते हुए उनसे कहा — हे उमे! यह तुम्हारा पुत्र है, यह तुम्हें क्रूरदृष्टि से नहीं देख रहा है,
Hearing the goddess's words, the lord, laughing, said to her: 'Umā, this is your own son; and it is not with a cruel eye —
इति (iti) — thusदेवीगिरम् (devīgiram) — the Goddess's wordsश्रुत्वा (śrutvā) — having heardप्रहस्य (prahasya) — having laughedप्राह (prāha) — saidताम् (tām) — to herप्रभुः (prabhuḥ) — the Lordउमे (ume) — O Umāत्वदीयः (tvadīyaḥ) — your ownपुत्रः (putraḥ) — sonअयम् (ayam) — thisन (na) — notच (ca) — andक्रूरेण (krūreṇa) — with a harshचक्षुषा (cakṣuṣā) — eye
२३ सम्पश्यति तपोलक्ष्मीं तव किं त्वधिवर्णयेत् । इति देवीं समाभाष्य तमीशः पुनरब्रवीत् ॥
sampaśyati tapolakṣmīṃ tava kiṃ tvadhivarṇayet | iti devīṃ samābhāṣya tamīśaḥ punarabravīt ||
अपितु तुम्हारी तपःसम्पत्ति का वर्णन कर रहा है।' देवी से ऐसा कहकर भगवान् शिव पुनः उस [ब्राह्मणकुमार]-से बोले —
he beholds your own glory of tapas — what more could he say of it?' Having thus addressed the goddess, the lord spoke again to him —
सम्पश्यति (sampaśyati) — does he gazeतपोलक्ष्मीम् (tapolakṣmīm) — the splendour of your austerityतव (tava) — yourकिम् (kim) — whyतु (tu) — butअधिवर्णयेत् (adhivarṇayet) — should he not extol itइति (iti) — thusदेवीम् (devīm) — the Goddessसमाभाष्य (samābhāṣya) — having addressedतम् (tam) — to himईशः (īśaḥ) — the Lordपुनः (punaḥ) — againअब्रवीत् (abravīt) — spoke
२४ वरान्ददामि ते वत्स तपसानेन तोषितः । निधीनामथ नाथस्त्वं गुह्यकानां भवेश्वरः ॥
varāndadāmi te vatsa tapasānena toṣitaḥ | nidhīnāmatha nāthastvaṃ guhyakānāṃ bhaveśvaraḥ ||
हे वत्स! मैं तुम्हारी इस तपस्या से सन्तुष्ट होकर तुम्हें वर देता हूँ। तुम निधियों के स्वामी और गुह्यकों के राजा हो जाओ।
'I grant you boons, my child, pleased by this tapas of yours: become the lord of the treasures, and the ruler of the guhyakas;
वरान् (varān) — boonsददामि (dadāmi) — I giveते (te) — to youवत्स (vatsa) — my childतपसा (tapasā) — by austerityअनेन (anena) — thisतोषितः (toṣitaḥ) — pleasedनिधीनाम् (nidhīnām) — of the treasuresअथ (atha) — nowनाथः (nāthaḥ) — the lordत्वम् (tvam) — youगुह्यकानाम् (guhyakānām) — of the Guhyakasभव (bhava) — becomeईश्वरः (īśvaraḥ) — the ruler
२५ यक्षाणां किन्नराणां च राज्ञां राजा च सुव्रत । पतिः पुण्यजनानां च सर्वेषां धनदो भव ॥
yakṣāṇāṃ kinnarāṇāṃ ca rājñāṃ rājā ca suvrata | patiḥ puṇyajanānāṃ ca sarveṣāṃ dhanado bhava ||
हे सुव्रत! तुम यक्षों, किन्नरों और राजाओं के भी राजा, पुण्यजनों के पालक और सबके लिये धन के दाता हो जाओ।
and, O one of good vows, become king of the yakṣas and kinnaras, and of kings; lord of the puṇyajanas, and giver of wealth to all.
यक्षाणाम् (yakṣāṇām) — of the Yakṣasकिन्नराणाम् (kinnarāṇām) — of the Kinnarasच (ca) — andराज्ञाम् (rājñām) — of kingsराजा (rājā) — kingच (ca) — andसुव्रत (suvrata) — O firm in vowsपतिः (patiḥ) — lordपुण्यजनानाम् (puṇyajanānām) — of the holy folkच (ca) — andसर्वेषाम् (sarveṣām) — of allधनदः (dhanadaḥ) — giver of wealthभव (bhava) — become
२६ मया सख्यं च ते नित्यं वत्स्यामि च तवान्तिके । अलकां निकषा मित्र तव प्रीतिविवृद्धये ॥
mayā sakhyaṃ ca te nityaṃ vatsyāmi ca tavāntike | alakāṃ nikaṣā mitra tava prītivivṛddhaye ||
मेरे साथ सदा तुम्हारी मैत्री बनी रहेगी और हे मित्र! तुम्हारी प्रीति बढ़ाने के लिये मैं अलका के पास ही रहूँगा। नित्य तुम्हारे निकट निवास करूँगा।
You shall have friendship with me forever, and I shall dwell near you; O friend, close by Alakā, for the increase of your joy.
मया (mayā) — with meसख्यम् (sakhyam) — friendshipच (ca) — andते (te) — yoursनित्यम् (nityam) — alwaysवत्स्यामि (vatsyāmi) — I shall dwellच (ca) — andतव (tava) — yourअन्तिके (antike) — nearअलकाम् (alakām) — Alakāनिकषा (nikaṣā) — close byमित्र (mitra) — O friendतव (tava) — yourप्रीतिविवृद्धये (prītivivṛddhaye) — for the increase of joy
२७ आगच्छ पादयोरस्याः पत ते जननी त्वियम् । याज्ञदत्ते महाभक्त सुप्रसन्नेन चेतसा ॥
āgaccha pādayorasyāḥ pata te jananī tviyam | yājñadatte mahābhakta suprasannena cetasā ||
हे महाभक्त यज्ञदत्त-कुमार! आओ, इन उमादेवी के चरणों में प्रसन्न मन से प्रणाम करो, ये तुम्हारी माता हैं।'
Come, fall at her feet — this is your own mother; O son of Yajñadatta, great devotee, with a most pleased heart.'
आगच्छ (āgaccha) — comeपादयोः (pādayoḥ) — at the feetअस्याः (asyāḥ) — of herपत (pata) — fallते (te) — yourजननी (jananī) — motherतु (tu) — indeedइयम् (iyam) — she isयाज्ञदत्ते (yājñadatte) — O son of Yajñadattaमहाभक्त (mahābhakta) — O great devoteeसुप्रसन्नेन (suprasannena) — with a wholly graciousचेतसा (cetasā) — mind
२८ इति दत्त्वा वरान्देवः पुनराह शिवां शिवः । प्रसादं कुरु देवेशि तपस्विन्यंगजेऽत्र वै ॥
iti dattvā varāndevaḥ punarāha śivāṃ śivaḥ | prasādaṃ kuru deveśi tapasvinyaṃgaje'tra vai ||
[हे नारद!] इस प्रकार वर देकर भगवान् शिव ने देवी पार्वती से पुनः कहा — हे देवेश्वरि! तपस्विनि! पुत्र पर कृपा करो। यह तुम्हारा पुत्र है।
Having thus given the boons, the god Śiva said again to Śivā: 'be gracious, O goddess of gods, to this ascetic, this son of mine.'
इति (iti) — thusदत्त्वा (dattvā) — having givenवरान् (varān) — boonsदेवः (devaḥ) — the godपुनः (punaḥ) — againआह (āha) — saidशिवाम् (śivām) — to Śivāशिवः (śivaḥ) — Śivaप्रसादम् (prasādam) — favourकुरु (kuru) — showदेवेशि (deveśi) — O Queen of godsतपस्विनि (tapasvini) — O ascetic ladyअंगजे (aṃgaje) — on this sonअत्र (atra) — hereवै (vai) — indeed
२९ इत्याकर्ण्य वचः शंभोः पार्वती जगदम्बिका । अब्रवीद्याज्ञदत्तिं तं सुप्रसन्नेन चेतसा ॥
ityākarṇya vacaḥ śaṃbhoḥ pārvatī jagadambikā | abravīdyājñadattiṃ taṃ suprasannena cetasā ||
भगवान् शंकर का यह कथन सुनकर जगदम्बा पार्वती अति प्रसन्नचित्त से उस यज्ञदत्तकुमार से कहने लगीं —
Hearing these words of Śambhu, Pārvatī, the mother of the world, spoke to that son of Yajñadatta, with a most pleased heart —
इति (iti) — thusआकर्ण्य (ākarṇya) — having heardवचः (vacaḥ) — the wordsशंभोः (śaṃbhoḥ) — of Śambhuपार्वती (pārvatī) — Pārvatīजगदम्बिका (jagadambikā) — mother of the worldअब्रवीत् (abravīt) — saidयाज्ञदत्तिम् (yājñadattim) — to the son of Yajñadattaतम् (tam) — himसुप्रसन्नेन (suprasannena) — with a wholly graciousचेतसा (cetasā) — mind
३० वत्स ते निर्मला भक्तिर्भवे भवतु सर्वदा । भवैकपिंगो नेत्रेण वामेन स्फुटितेन ह ॥
vatsa te nirmalā bhaktirbhave bhavatu sarvadā | bhavaikapiṃgo netreṇa vāmena sphuṭitena ha ||
देवी बोलीं — हे वत्स! भगवान् शिव में तुम्हारी सदा निर्मल भक्ति बनी रहे। तुम्हारी बायीं आँख तो फूट ही गयी है, इसलिये एक ही पिंगल नेत्र से युक्त रहो।
'my child, may your devotion to Bhava remain spotless always; and be tawny-eyed in the one eye — the left, which has burst.
वत्स (vatsa) — my childते (te) — yourनिर्मला (nirmalā) — stainlessभक्तिः (bhaktiḥ) — devotionभवे (bhave) — toward Bhavaभवतु (bhavatu) — let it beसर्वदा (sarvadā) — alwaysभवैकपिंगः (bhavaikapiṃgaḥ) — let you be Ekapiṅgaनेत्रेण (netreṇa) — by the eyeवामेन (vāmena) — the leftस्फुटितेन (sphuṭitena) — burstह (ha) — indeed
३१ देवेन दत्ता ये तुभ्यं वराः सन्तु तथैव ते । कुबेरो भव नाम्ना त्वं मम रूपेर्ष्यया सुत ॥
devena dattā ye tubhyaṃ varāḥ santu tathaiva te | kubero bhava nāmnā tvaṃ mama rūperṣyayā suta ||
महादेव जी ने तुम्हें जो वर दिये हैं, वे सब उसी रूप में तुम्हें सुलभ हों। हे पुत्र! मेरे रूप के प्रति ईर्ष्या करने के कारण तुम कुबेर नाम से प्रसिद्ध होओ।'
The boons that the god has given you — let them be exactly so; and, my son, for your envy of my form, be called Kubera by name.'
देवेन (devena) — by the godदत्ताः (dattāḥ) — givenये (ye) — whichतुभ्यम् (tubhyam) — to youवराः (varāḥ) — boonsसन्तु (santu) — let them beतथा (tathā) — soएव (eva) — indeedते (te) — yoursकुबेरः (kuberaḥ) — Kuberaभव (bhava) — becomeनाम्ना (nāmnā) — by nameत्वम् (tvam) — youमम (mama) — of myरूपेर्ष्यया (rūperṣyayā) — through envy of the beautyसुत (suta) — O son
३२ इति दत्त्वा वरान्देवो देव्या सह महेश्वरः । धनदायाविवेशाथ धाम वैश्वेश्वराभिधम् ॥
iti dattvā varāndevo devyā saha maheśvaraḥ | dhanadāyāviveśātha dhāma vaiśveśvarābhidham ||
इस प्रकार कुबेर को वर देकर भगवान् महेश्वर पार्वती-देवी के साथ अपने वैश्वेश्वर नामक धाम में चले गये।
Having thus given the boons, the god Maheśvara, together with the goddess, then entered, for the giver of wealth's sake, his abode named Vaiśveśvara.
इति (iti) — thusदत्त्वा (dattvā) — having givenवरान् (varān) — the boonsदेवः (devaḥ) — the godदेव्या (devyā) — with the Goddessसह (saha) — togetherमहेश्वरः (maheśvaraḥ) — Maheśvaraधनदाय (dhanadāya) — for the giver of wealthआविवेश (āviveśa) — enteredअथ (atha) — thenधाम (dhāma) — the abodeवैश्वेश्वराभिधम् (vaiśveśvarābhidham) — named of Viśveśvara
३३ इत्थं सखित्वं श्रीशंभोः प्रापैष धनदः पुरम् । अलकान्निकषा चासीत्कैलासः शंकरालयः ॥
itthaṃ sakhitvaṃ śrīśaṃbhoḥ prāpaiṣa dhanadaḥ puram | alakānnikaṣā cāsītkailāsaḥ śaṃkarālayaḥ ||
इस तरह कुबेर ने भगवान् शंकर की मैत्री प्राप्त की और अलकापुरी के पास जो कैलास पर्वत है, वह भगवान् शंकर का निवास हो गया।
Thus this giver of wealth attained the friendship of glorious Śambhu; and close by Alakā, Kailāsa became the very dwelling of Śaṅkara.
इत्थम् (ittham) — thusसखित्वम् (sakhitvam) — friendshipश्रीशंभोः (śrīśaṃbhoḥ) — of blessed Śambhuप्राप (prāpa) — obtainedएषः (eṣaḥ) — heधनदः (dhanadaḥ) — the giver of wealthपुरम् (puram) — the cityअलकात् (alakāt) — than Alakāनिकषा (nikaṣā) — close byच (ca) — andआसीत् (āsīt) — wasकैलासः (kailāsaḥ) — Kailāsaशंकरालयः (śaṃkarālayaḥ) — the abode of Śaṅkara
इति श्रीशिवमहापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां प्रथमखण्डे कैलासगमनोपाख्याने कुबेरस्य शिवमित्रत्ववर्णनं नामैकोनविंशोऽध्यायः ॥ १९ ॥
Here ends the nineteenth chapter — “The Account of Kubera's Friendship with Śiva” — in the sub-tale of the going to Kailāsa, in the first section, of the second Saṃhitā, that of Rudra, of the venerable Śiva Mahāpurāṇa.
इस प्रकार श्रीशिव महापुराण की द्वितीय रुद्र संहिता के प्रथम खण्ड, कैलासगमन-उपाख्यान में “कुबेर की शिवमैत्री का वर्णन” नामक उन्नीसवाँ अध्याय समाप्त हुआ।