॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥ ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥
श्रीशिवमहापुराण
विद्येश्वरसंहिताअथ त्रयोविंशोऽध्यायः
The sages ask Sūta to declare, in turn, the greatness of ash, of rudrākṣa, and of Śiva's name. Sūta opens with the name, ash and rudrākṣa borne together on the body — equal, he says, on Brahmā's own scale, to bathing at the Triveṇī, since the name is the Gaṅgā, ash the Yamunā, and rudrākṣa the hidden Sarasvatī. He then unfolds the name's own supremacy: no sin a man could commit can ever outweigh the sin Śiva's name destroys; it is the axe that fells the tree of saṃsāra's root-sins, the boat across saṃsāra's ocean, the nectar that alone brings peace to those burned by sin's wildfire — proven by King Indradyumna and a deeply sinful brahmin woman, who both won the highest goal by its power alone before the chapter turns to the greatness of ash. ऋषिगण सूत से क्रमशः भस्म, रुद्राक्ष और शिवनाम का माहात्म्य पूछते हैं। सूत नाम, विभूति और रुद्राक्ष को शरीर पर एक साथ धारण करने का वर्णन करते हैं — जिसे ब्रह्मा ने स्वयं तौलकर त्रिवेणी-स्नान के समान बताया था, क्योंकि शिवनाम गंगा है, विभूति यमुना है, और रुद्राक्ष गुप्त सरस्वती है। फिर वे शिवनाम की सर्वोच्चता का वर्णन करते हैं — मनुष्य जितना पाप कभी कर ही नहीं सकता, उतना पाप शिवनाम नष्ट कर देता है; यह संसार के मूल पापरूपी वृक्ष को काटने वाला कुठार है, संसार-सागर को पार कराने वाली नौका है, तथा पापदावाग्नि से तप्त लोगों को शान्ति देने वाला एकमात्र अमृत है — जिसे राजा इन्द्रद्युम्न और अत्यन्त पापिनी ब्राह्मण-युवती के उदाहरणों से सिद्ध करके, अध्याय भस्ममाहात्म्य की ओर मुड़ता है।
१ सूत सूत महाभाग व्यासशिष्य नमोऽस्तु ते । तदेव व्यासतो ब्रूहि भस्ममाहात्म्यमुत्तमम् ॥
sūta sūta mahābhāga vyāsaśiṣya namo'stu te | tadeva vyāsato brūhi bhasmamāhātmyamuttamam ||
हे सूत, हे सूत, महाभाग! हे व्यासशिष्य! आपको नमस्कार है। व्यासजी से प्राप्त वही उत्तम भस्ममाहात्म्य हमें बताइए।
Sūta, Sūta, most fortunate, disciple of Vyāsa, homage to you; declare to us, from Vyāsa, the excellent greatness of ash.
सूत सूत (sūta sūta) — O Sūta, O Sūtaमहा-भाग (mahā-bhāga) — O greatly fortunate oneव्यास-शिष्य (vyāsa-śiṣya) — O disciple of Vyāsaनमः अस्तु ते (namaḥ astu te) — salutation be to youतत् एव (tat eva) — that very thingव्यासतः (vyāsataḥ) — at lengthब्रूहि (brūhi) — tellभस्म-माहात्म्यम् (bhasma-māhātmyam) — the greatness of the sacred ashउत्तमम् (uttamam) — excellent
२ तथा रुद्राक्षमाहात्म्यं नाममाहात्म्यमुत्तमम् । त्रितयं ब्रूहि सुप्रीत्या ममानन्दाय मानसम् ॥
tathā rudrākṣamāhātmyaṃ nāmamāhātmyamuttamam | tritayaṃ brūhi suprītyā mamānandāya mānasam ||
तथा रुद्राक्ष का माहात्म्य, और उत्तम नाममाहात्म्य भी — इन तीनों को हमारे मन के आनन्द के लिए सुप्रीति से कहिए।
And likewise the greatness of the rudrākṣa, and the excellent greatness of the [divine] name — declare this threefold subject with pleasure, for the joy of our minds.
तथा (tathā) — likewiseरुद्राक्ष-माहात्म्यम् (rudrākṣa-māhātmyam) — the greatness of the rudrākṣaनाम-माहात्म्यम् (nāma-māhātmyam) — the greatness of the Nameउत्तमम् (uttamam) — excellentत्रितयम् (tritayam) — the threeब्रूहि (brūhi) — tellसु-प्रीत्या (su-prītyā) — with gladnessमम (mama) — myआनन्दाय (ānandāya) — for the delightमानसम् (mānasam) — of the mind
३ साधु पृष्टं भवद्भिश्च लोकानां हितकारकम् । भवन्तो वै महाधन्याः पवित्राः कुलभूषणाः ॥
sādhu pṛṣṭaṃ bhavadbhiśca lokānāṃ hitakārakam | bhavanto vai mahādhanyāḥ pavitrāḥ kulabhūṣaṇāḥ ||
आप लोगों ने बहुत अच्छा प्रश्न पूछा है, जो सब लोकों का हितकारक है; आप लोग महाधन्य, पवित्र और कुलभूषण हैं,
Well have you asked, a thing beneficial for the worlds; you are indeed most blessed, pure, ornaments of your lineage,
साधु (sādhu) — wellपृष्टम् (pṛṣṭam) — askedभवद्भिः (bhavadbhiḥ) — by your honoursच (ca) — andलोकानाम् (lokānām) — of the worldsहित-कारकम् (hita-kārakam) — conducive to the goodभवन्तः (bhavantaḥ) — your honoursवै (vai) — indeedमहा-धन्याः (mahā-dhanyāḥ) — greatly blessedपवित्राः (pavitrāḥ) — pureकुल-भूषणाः (kula-bhūṣaṇāḥ) — ornaments of your line
४ येषां चैव शिवः साक्षाद् दैवतं परमं शुभम् । सदाशिवकथा लोके वल्लभा भवतां सदा ॥
yeṣāṃ caiva śivaḥ sākṣād daivataṃ paramaṃ śubham | sadāśivakathā loke vallabhā bhavatāṃ sadā ||
जिनके लिए साक्षात् शिव ही परम शुभ देवता हैं; लोक में सदाशिव की कथा आप लोगों को सदा प्रिय है।
for whom Śiva himself is directly the supreme, auspicious deity; the tale of Sadāśiva is ever dear to you in this world.
येषाम् (yeṣām) — of whomच एव (ca eva) — indeedशिवः (śivaḥ) — Śivaसाक्षात् (sākṣāt) — directlyदैवतम् (daivatam) — the deityपरमम् (paramam) — supremeशुभम् (śubham) — auspiciousसदाशिव-कथा (sadāśiva-kathā) — the tale of Sadāśivaलोके (loke) — in the worldवल्लभा (vallabhā) — dearभवताम् (bhavatām) — to your honoursसदा (sadā) — always
५ ते धन्याश्च कृतार्थाश्च सफलं देहधारणम् । उद्धृतं च कुलं तेषां ये शिवं समुपासते ॥
te dhanyāśca kṛtārthāśca saphalaṃ dehadhāraṇam | uddhṛtaṃ ca kulaṃ teṣāṃ ye śivaṃ samupāsate ||
जो शिव की उपासना करते हैं, वे धन्य और कृतार्थ हैं, उनका देहधारण सफल है, और उनका कुल उद्धृत हो जाता है।
Blessed and fulfilled are they, and their bearing of a body is fruitful, and their lineage is uplifted — those who worship Śiva.
ते (te) — theyधन्याः (dhanyāḥ) — blessedच (ca) — andकृत-अर्थाः (kṛta-arthāḥ) — their purpose fulfilledच (ca) — andसफलम् (saphalam) — fruitfulदेह-धारणम् (deha-dhāraṇam) — the bearing of a bodyउद्धृतम् (uddhṛtam) — upliftedच (ca) — andकुलम् (kulam) — the familyतेषाम् (teṣām) — of thoseये (ye) — whoशिवम् (śivam) — Śivaसमुपासते (samupāsate) — attend upon
६ शिवनाम मुखे यस्य सदा शिवशिवेति च । पापानि न स्पृशन्त्येव खदिराङ्गारकं यथा ॥
śivanāma mukhe yasya sadā śivaśiveti ca | pāpāni na spṛśantyeva khadirāṅgārakaṃ yathā ||
जिसके मुख में सदा "शिव-शिव" यह शिवनाम रहता है, उसे पाप उसी प्रकार स्पर्श नहीं करते, जैसे खदिर के अंगारे को [अग्नि स्पर्श नहीं करती]।
He in whose mouth is ever the name of Śiva, "Śiva, Śiva" — sins do not touch him at all, just as [fire does not touch] the burning ember of the khadira tree.
शिव-नाम (śiva-nāma) — the name of Śivaमुखे (mukhe) — in the mouthयस्य (yasya) — of whomसदा (sadā) — alwaysशिव शिव (śiva śiva) — “Śiva, Śiva”इति (iti) — thusच (ca) — andपापानि (pāpāni) — sinsन स्पृशन्ति (na spṛśanti) — do not touch himएव (eva) — at allखदिर-अङ्गारकम् (khadira-aṅgārakam) — a coal of khadira woodयथा (yathā) — as one does not
७ श्रीशिवाय नमस्तुभ्यं मुखं व्याहरते यदा । तन्मुखं पावनं तीर्थं सर्वपापविनाशनम् ॥
śrīśivāya namastubhyaṃ mukhaṃ vyāharate yadā | tanmukhaṃ pāvanaṃ tīrthaṃ sarvapāpavināśanam ||
2
जब कोई मुख "श्रीशिवाय नमस्तुभ्यम्" का उच्चारण करता है, तब वह मुख पावन तीर्थ बन जाता है, जो सब पापों का नाश करने वाला है।
When a mouth utters "homage to you, glorious Śiva", that mouth becomes a purifying holy ford, the destroyer of every sin.
श्री-शिवाय (śrī-śivāya) — to blessed Śivaनमः (namaḥ) — salutationतुभ्यम् (tubhyam) — to youमुखम् (mukham) — the mouthव्याहरते (vyāharate) — uttersयदा (yadā) — whenतत्-मुखम् (tat-mukham) — that mouthपावनम् (pāvanam) — purifyingतीर्थम् (tīrtham) — a holy fordसर्व-पाप-विनाशनम् (sarva-pāpa-vināśanam) — destroying every sin
८ तन्मुखं च तथा यो वै पश्यति प्रीतिमान्नरः । तीर्थजन्यं फलं तस्य भवतीति सुनिश्चितम् ॥
tanmukhaṃ ca tathā yo vai paśyati prītimānnaraḥ | tīrthajanyaṃ phalaṃ tasya bhavatīti suniścitam ||
2
और जो मनुष्य प्रीतिपूर्वक उस मुख का दर्शन करता है, उसे तीर्थजनित फल प्राप्त होता है — यह सुनिश्चित है।
And whatever man, filled with love, beholds that mouth, for him arises the fruit born of a holy ford — this is quite certain.
तत्-मुखम् (tat-mukham) — that faceच (ca) — andतथा (tathā) — likewiseयः (yaḥ) — whoवै (vai) — indeedपश्यति (paśyati) — seesप्रीतिमान् (prītimān) — with gladnessनरः (naraḥ) — a manतीर्थ-जन्यम् (tīrtha-janyam) — arising from pilgrimageफलम् (phalam) — the fruitतस्य (tasya) — hisभवति (bhavati) — comes aboutइति (iti) — thusसु-निश्चितम् (su-niścitam) — it is quite certain
९ यत्र त्रयं सदा तिष्ठेदेतच्छुभतरं द्विजाः । तस्य दर्शनमात्रेण वेणीस्नानफलं लभेत् ॥
yatra trayaṃ sadā tiṣṭhedetacchubhataraṃ dvijāḥ | tasya darśanamātreṇa veṇīsnānaphalaṃ labhet ||
हे द्विजो, जहाँ यह अत्यन्त शुभ त्रय सदा विद्यमान रहता है, उसके दर्शनमात्र से वेणीस्नान का फल प्राप्त होता है।
Where this most auspicious threefold [name, ash, and rudrākṣa] ever dwells, twice-born, by the mere sight of that one, one obtains the fruit of bathing at the Veṇī [the confluence].
यत्र (yatra) — whereत्रयम् (trayam) — the threeसदा (sadā) — alwaysतिष्ठेत् (tiṣṭhet) — abideएतत् (etat) — theseशुभ-तरम् (śubha-taram) — most auspiciousद्विजाः (dvijāḥ) — O twice-born onesतस्य (tasya) — of himदर्शन-मात्रेण (darśana-mātreṇa) — by the mere sightवेणी-स्नान-फलम् (veṇī-snāna-phalam) — the fruit of bathing at the confluenceलभेत् (labhet) — one obtains
१० शिवनाम विभूतिश्च तथा रुद्राक्ष एव च । एतत्त्रयं महापुण्यं त्रिवेणीसदृशं स्मृतम् ॥
śivanāma vibhūtiśca tathā rudrākṣa eva ca | etattrayaṃ mahāpuṇyaṃ triveṇīsadṛśaṃ smṛtam ||
शिवनाम, विभूति, और रुद्राक्ष — यह महापुण्यमय त्रय त्रिवेणी के समान माना गया है।
The name of Śiva, and ash, and likewise the rudrākṣa — this threefold [combination], of great merit, is remembered as equal to the Triveṇī.
शिव-नाम (śiva-nāma) — the name of Śivaविभूतिः (vibhūtiḥ) — the sacred ashच (ca) — andतथा (tathā) — likewiseरुद्राक्षः (rudrākṣaḥ) — the rudrākṣaएव च (eva ca) — as wellएतत् त्रयम् (etat trayam) — these threeमहा-पुण्यम् (mahā-puṇyam) — of great meritत्रिवेणी-सदृशम् (triveṇī-sadṛśam) — like the triple confluenceस्मृतम् (smṛtam) — are held
११ एतत्त्रयं शरीरे च यस्य तिष्ठति नित्यशः । तस्यैव दर्शनं लोके दुर्लभं पापहारकम् ॥
etattrayaṃ śarīre ca yasya tiṣṭhati nityaśaḥ | tasyaiva darśanaṃ loke durlabhaṃ pāpahārakam ||
जिसके शरीर पर यह त्रय सदा विद्यमान रहता है, उसी का दर्शन लोक में दुर्लभ और पापहारक है।
He on whose body this threefold [combination] ever dwells — the sight of him alone is rare in this world, and destroys sin.
एतत् त्रयम् (etat trayam) — these threeशरीरे (śarīre) — on the bodyच (ca) — andयस्य (yasya) — of whomतिष्ठति (tiṣṭhati) — abideनित्यशः (nityaśaḥ) — constantlyतस्य एव (tasya eva) — of him aloneदर्शनम् (darśanam) — the sightलोके (loke) — in the worldदुर्लभम् (durlabham) — hard to winपाप-हारकम् (pāpa-hārakam) — sin-removing
१२ तद्दर्शनं यथा वेणी नोभयोरन्तरं मनाक् । एवं यो न विजानाति स पापिष्ठो न संशयः ॥
taddarśanaṃ yathā veṇī nobhayorantaraṃ manāk | evaṃ yo na vijānāti sa pāpiṣṭho na saṃśayaḥ ||
उसका दर्शन वेणी के समान है, दोनों में तनिक भी अन्तर नहीं है। जो ऐसा नहीं जानता, वह निश्चय ही पापिष्ठ है।
That sight is like the Veṇī; between the two there is not the slightest difference. Whoever does not know this is most sinful — of this there is no doubt.
तत्-दर्शनम् (tat-darśanam) — the sight of himयथा (yathā) — asवेणी (veṇī) — the confluenceन (na) — notउभयोः (ubhayoḥ) — between the twoअन्तरम् (antaram) — a differenceमनाक् (manāk) — in the leastएवम् (evam) — thusयः (yaḥ) — whoन विजानाति (na vijānāti) — does not understandसः (saḥ) — heपापिष्ठः (pāpiṣṭhaḥ) — most sinfulन संशयः (na saṃśayaḥ) — there is no doubt
१३ विभूतिर्यस्य नो भाले नाङ्गे रुद्राक्षधारणम् । नास्ये शिवमयी वाणी तं त्यजेदधमं यथा ॥
vibhūtiryasya no bhāle nāṅge rudrākṣadhāraṇam | nāsye śivamayī vāṇī taṃ tyajedadhamaṃ yathā ||
जिसके मस्तक पर विभूति नहीं है, अंग पर रुद्राक्षधारण नहीं है, और मुख में शिवमयी वाणी नहीं है, उसे अधम की भाँति त्याग देना चाहिए।
He on whose forehead there is no ash, on whose body there is no wearing of rudrākṣa, in whose mouth there is no speech of the nature of Śiva — one should abandon him as one abandons the base.
विभूतिः (vibhūtiḥ) — the sacred ashयस्य (yasya) — of whomनो (no) — notभाले (bhāle) — on the browन (na) — notअङ्गे (aṅge) — on the bodyरुद्राक्ष-धारणम् (rudrākṣa-dhāraṇam) — the wearing of rudrākṣaन (na) — notआस्ये (āsye) — in the mouthशिव-मयी वाणी (śiva-mayī vāṇī) — speech full of Śivaतम् (tam) — himत्यजेत् (tyajet) — let one shunअधमम् (adhamam) — as a base manयथा (yathā) — as it were
१४ शैवं नाम यथा गङ्गा विभूतिर्यमुना मता । रुद्राक्षं विधिजा प्रोक्ता सर्वपापविनाशिनी ॥
śaivaṃ nāma yathā gaṅgā vibhūtiryamunā matā | rudrākṣaṃ vidhijā proktā sarvapāpavināśinī ||
2
शैव नाम गंगा के समान है, विभूति यमुना मानी गई है, और रुद्राक्ष को विधिजा (सरस्वती) कहा गया है — यह सर्वपापविनाशिनी त्रिवेणी है।
Śiva's name is like the Gaṅgā; ash is held to be the Yamunā; the rudrākṣa is declared to be the daughter of Brahmā [Sarasvatī] — [this triple confluence] destroys every sin.
शैवम् नाम (śaivam nāma) — the name of Śivaयथा (yathā) — asगङ्गा (gaṅgā) — the Gaṅgāविभूतिः (vibhūtiḥ) — the sacred ashयमुना (yamunā) — the Yamunāमता (matā) — is heldरुद्राक्षम् (rudrākṣam) — the rudrākṣaविधि-जा (vidhi-jā) — born of Brahmā (the Sarasvatī)प्रोक्ता (proktā) — is declaredसर्व-पाप-विनाशिनी (sarva-pāpa-vināśinī) — destroyer of every sin
१५ शरीरे च त्रयं यस्य तत्फलं चैकतः स्थितम् । एकतो वेणिकायाश्च स्नानजं तु फलं बुधैः ॥
śarīre ca trayaṃ yasya tatphalaṃ caikataḥ sthitam | ekato veṇikāyāśca snānajaṃ tu phalaṃ budhaiḥ ||
जिसके शरीर पर यह त्रय है, उसका फल एक ओर रखा गया, और दूसरी ओर वेणी में स्नान से उत्पन्न फल विद्वानों द्वारा रखा गया —
The fruit of this threefold [combination] on the body stood on one side, and on the other side the fruit born of bathing at the Veṇī, [and both were weighed] by the wise —
शरीरे (śarīre) — on the bodyच (ca) — andत्रयम् (trayam) — the threeयस्य (yasya) — of whomतत्-फलम् (tat-phalam) — their fruitच (ca) — andएकतः (ekataḥ) — on one sideस्थितम् (sthitam) — placedएकतः (ekataḥ) — on the otherवेणिकायाः (veṇikāyāḥ) — of the confluenceच (ca) — andस्नान-जम् (snāna-jam) — arising from bathingतु (tu) — indeedफलम् (phalam) — the fruitबुधैः (budhaiḥ) — by the wise
१६ तदेवं तुलितं पूर्वं ब्रह्मणा हितकारिणा । समानं चैव तज्जातं तस्माद् धार्यं सदा बुधैः ॥
tadevaṃ tulitaṃ pūrvaṃ brahmaṇā hitakāriṇā | samānaṃ caiva tajjātaṃ tasmād dhāryaṃ sadā budhaiḥ ||
इस प्रकार हितकारी ब्रह्मा ने पहले उसे तौला और वह समान ही निकला; इसलिए विद्वानों को इसे सदा धारण करना चाहिए।
thus it was weighed, formerly, by the benevolent Brahmā, and it was found to be exactly equal; therefore it should always be worn by the wise.
तत् (tat) — thatएवम् (evam) — thusतुलितम् (tulitam) — weighedपूर्वम् (pūrvam) — of oldब्रह्मणा (brahmaṇā) — by Brahmāहित-कारिणा (hita-kāriṇā) — the doer of goodसमानम् (samānam) — equalच एव (ca eva) — andतत् (tat) — thatजातम् (jātam) — provedतस्मात् (tasmāt) — thereforeधार्यम् (dhāryam) — it should be wornसदा (sadā) — alwaysबुधैः (budhaiḥ) — by the wise
१७ तद्दिनं हि समारभ्य ब्रह्मविष्ण्वादिभिः सुरैः । धार्यते त्रितयं तच्च दर्शनात्पापहारकम् ॥
taddinaṃ hi samārabhya brahmaviṣṇvādibhiḥ suraiḥ | dhāryate tritayaṃ tacca darśanātpāpahārakam ||
उसी दिन से ब्रह्मा, विष्णु आदि देवताओं ने भी उस त्रय को धारण करना आरम्भ किया, जिसका दर्शन ही पापहारक है।
From that very day, that threefold combination, whose sight destroys sin, has been worn by Brahmā, Viṣṇu and the other gods.
तत्-दिनम् (tat-dinam) — from that dayहि (hi) — indeedसमारभ्य (samārabhya) — beginningब्रह्म-विष्णु-आदिभिः (brahma-viṣṇu-ādibhiḥ) — by Brahmā, Viṣṇu and the restसुरैः (suraiḥ) — by the godsधार्यते (dhāryate) — is wornत्रितयम् (tritayam) — the threeतत् (tat) — thatच (ca) — andदर्शनात् (darśanāt) — from the mere sightपाप-हारकम् (pāpa-hārakam) — sin-removing
१८ ईदृशं हि फलं प्रोक्तं नामादित्रितयोद्भवम् । तन्माहात्म्यं विशेषेण वक्तुमर्हसि सुव्रत ॥
īdṛśaṃ hi phalaṃ proktaṃ nāmāditritayodbhavam | tanmāhātmyaṃ viśeṣeṇa vaktumarhasi suvrata ||
इस प्रकार नामादि त्रय से उत्पन्न फल कहा गया; हे सुव्रत, अब आप उसके माहात्म्य को विशेष रूप से कहने योग्य हैं।
Such fruit indeed has been declared, arisen from the threefold [combination] beginning with the name; you should, well-vowed one, declare its greatness in particular.
ईदृशम् (īdṛśam) — suchहि (hi) — indeedफलम् (phalam) — the fruitप्रोक्तम् (proktam) — is declaredनाम-आदि-त्रितय-उद्भवम् (nāma-ādi-tritaya-udbhavam) — arising from the three beginning with the Nameतत्-माहात्म्यम् (tat-māhātmyam) — their greatnessविशेषेण (viśeṣeṇa) — in particularवक्तुम् (vaktum) — to tellअर्हसि (arhasi) — you are fitसु-व्रत (su-vrata) — O you of good vows
१९ ऋषयो हि महाप्राज्ञाः सच्छैवा ज्ञानिनां वराः । तन्माहात्म्यं हि सद्भक्त्या शृणुतादरतो द्विजाः ॥
ṛṣayo hi mahāprājñāḥ sacchaivā jñānināṃ varāḥ | tanmāhātmyaṃ hi sadbhaktyā śṛṇutādarato dvijāḥ ||
ऋषिगण महाप्राज्ञ, सच्चे शैव और ज्ञानियों में श्रेष्ठ हैं; हे द्विजो, उस माहात्म्य को सद्भक्ति और आदरपूर्वक सुनिए।
The sages are indeed of great wisdom, true Śaivas, the best of the knowing; hear that greatness with true devotion and reverence, twice-born.
ऋषयः (ṛṣayaḥ) — O seersहि (hi) — indeedमहा-प्राज्ञाः (mahā-prājñāḥ) — of great wisdomसत्-शैवाः (sat-śaivāḥ) — true Śaivasज्ञानिनाम् (jñāninām) — among the knowingवराः (varāḥ) — the bestतत्-माहात्म्यम् (tat-māhātmyam) — their greatnessहि (hi) — indeedसत्-भक्त्या (sat-bhaktyā) — with true devotionशृणुत (śṛṇuta) — hearआदरतः (ādarataḥ) — with reverenceद्विजाः (dvijāḥ) — O twice-born ones
२० सुगूढमपि शास्त्रेषु पुराणेषु श्रुतिष्वपि । भवत्स्नेहान्मया विप्राः प्रकाशः क्रियतेऽधुना ॥
sugūḍhamapi śāstreṣu purāṇeṣu śrutiṣvapi | bhavatsnehānmayā viprāḥ prakāśaḥ kriyate'dhunā ||
यह शास्त्रों, पुराणों तथा श्रुतियों में भी अत्यन्त गूढ़ है; हे विप्रो, आपके स्नेहवश अब मेरे द्वारा इसे प्रकट किया जा रहा है।
Though it is deeply hidden even in the scriptures, in the Purāṇas, and in the śrutis too, out of love for you, brahmins, it is now being made manifest by me.
सु-गूढम् (su-gūḍham) — well hiddenअपि (api) — thoughशास्त्रेषु (śāstreṣu) — in the scripturesपुराणेषु (purāṇeṣu) — in the Purāṇasश्रुतिषु (śrutiṣu) — in the Vedic textsअपि (api) — alsoभवत्-स्नेहात् (bhavat-snehāt) — out of affection for youमया (mayā) — by meविप्राः (viprāḥ) — O brāhmaṇasप्रकाशः (prakāśaḥ) — disclosureक्रियते (kriyate) — is madeअधुना (adhunā) — now
२१ कस्तत्त्रितयमाहात्म्यं सञ्जानाति द्विजोत्तमाः । महेश्वरं विना सर्वं ब्रह्माण्डे सदसत्परम् ॥
kastattritayamāhātmyaṃ sañjānāti dvijottamāḥ | maheśvaraṃ vinā sarvaṃ brahmāṇḍe sadasatparam ||
हे द्विजोत्तमो! महेश्वर के बिना, जो इस ब्रह्माण्ड में सत्-असत् सब कुछ जानते हैं, उस त्रय की महिमा को कौन जान सकता है?
Who, best of the twice-born, truly knows the greatness of that threefold [combination], besides Maheśvara, [who knows] all, being and non-being, throughout the universe?
कः (kaḥ) — whoतत्-त्रितय-माहात्म्यम् (tat-tritaya-māhātmyam) — the greatness of those threeसञ्जानाति (sañjānāti) — fully knowsद्विज-उत्तमाः (dvija-uttamāḥ) — O best of the twice-bornमहेश्वरम् (maheśvaram) — Maheśvaraविना (vinā) — apart fromसर्वम् (sarvam) — allब्रह्माण्डे (brahmāṇḍe) — in the cosmic eggसत्-असत्-परम् (sat-asat-param) — beyond being and non-being
२२ वच्म्यहं नाममाहात्म्यं यथाभक्ति समासतः । शृणुत प्रीतितो विप्राः सर्वपापहरं परम् ॥
vacmyahaṃ nāmamāhātmyaṃ yathābhakti samāsataḥ | śṛṇuta prītito viprāḥ sarvapāpaharaṃ param ||
मैं अपनी भक्ति के अनुसार संक्षेप में नाममाहात्म्य कहता हूँ; हे विप्रो, इस सर्वपापहर परम माहात्म्य को प्रेमपूर्वक सुनिए।
I shall declare the greatness of the name, in summary, according to my devotion; hear it with pleasure, brahmins — the supreme remover of every sin.
वच्मि (vacmi) — I tellअहम् (aham) — Iनाम-माहात्म्यम् (nāma-māhātmyam) — the greatness of the Nameयथा-भक्ति (yathā-bhakti) — as my devotion allowsसमासतः (samāsataḥ) — in briefशृणुत (śṛṇuta) — hearप्रीतितः (prītitaḥ) — gladlyविप्राः (viprāḥ) — O brāhmaṇasसर्व-पाप-हरम् (sarva-pāpa-haram) — remover of every sinपरम् (param) — supreme
२३ शिवेति नामदावाग्नेर्महापातकपर्वताः । भस्मीभवन्त्यनायासात्सत्यं सत्यं न संशयः ॥
śiveti nāmadāvāgnermahāpātakaparvatāḥ | bhasmībhavantyanāyāsātsatyaṃ satyaṃ na saṃśayaḥ ||
"शिव" इस नामरूपी दावानल से महापातकरूपी पर्वत भी अनायास ही भस्म हो जाते हैं — यह सत्य है, सत्य है, इसमें सन्देह नहीं।
By the wildfire of the name "Śiva", mountains of great sin are reduced to ashes without effort — truth, truth, there is no doubt.
शिव (śiva) — “Śiva”इति (iti) — thusनाम-दावाग्नेः (nāma-dāvāgneḥ) — by the forest-fire that is the Nameमहा-पातक-पर्वताः (mahā-pātaka-parvatāḥ) — the mountains of grave sinभस्मी-भवन्ति (bhasmī-bhavanti) — are reduced to ashअनायासात् (anāyāsāt) — effortlesslyसत्यम् सत्यम् (satyam satyam) — truly, trulyन संशयः (na saṃśayaḥ) — there is no doubt
२४ पापमूलानि दुःखानि विविधान्यपि शौनक । शिवनामैकनश्यानि नान्यनश्यानि सर्वथा ॥
pāpamūlāni duḥkhāni vividhānyapi śaunaka | śivanāmaikanaśyāni nānyanaśyāni sarvathā ||
हे शौनक! पापमूलक नाना प्रकार के दुःख शिवनाम से ही नष्ट होते हैं; वे किसी अन्य साधन से सर्वथा नष्ट नहीं होते।
Sorrows rooted in sin, of various kinds too, Śaunaka, are destroyed by the name of Śiva alone; they are not destroyed at all by any other means.
पाप-मूलानि (pāpa-mūlāni) — rooted in sinदुःखानि (duḥkhāni) — sorrowsविविधानि (vividhāni) — of many kindsअपि (api) — alsoशौनक (śaunaka) — O Śaunakaशिव-नाम-एक-नश्यानि (śiva-nāma-eka-naśyāni) — destructible by Śiva’s Name aloneन (na) — notअन्य-नश्यानि (anya-naśyāni) — destructible by anything elseसर्वथा (sarvathā) — by any means
२५ स वैदिकः स पुण्यात्मा स धन्यः स बुधो मतः । शिवनामजपासक्तो यो नित्यं भुवि मानवः ॥
sa vaidikaḥ sa puṇyātmā sa dhanyaḥ sa budho mataḥ | śivanāmajapāsakto yo nityaṃ bhuvi mānavaḥ ||
जो मनुष्य इस भूतल पर नित्य शिवनाम-जप में आसक्त है, वह वैदिक है, वह पुण्यात्मा है, वह धन्य है, और वह विद्वान् माना गया है।
He is a knower of the Veda, he is a pure soul, he is blessed, he is held to be wise — whatever man on earth is ever devoted to the recitation of Śiva's name.
सः (saḥ) — heवैदिकः (vaidikaḥ) — a knower of the Vedaसः (saḥ) — heपुण्य-आत्मा (puṇya-ātmā) — of meritorious soulसः (saḥ) — heधन्यः (dhanyaḥ) — blessedसः (saḥ) — heबुधः (budhaḥ) — wiseमतः (mataḥ) — is heldशिव-नाम-जप-आसक्तः (śiva-nāma-japa-āsaktaḥ) — given to repeating the name of Śivaयः (yaḥ) — whoनित्यम् (nityam) — dailyभुवि (bhuvi) — on earthमानवः (mānavaḥ) — a man
२६ भवन्ति विविधा धर्मास्तेषां सद्यः फलोन्मुखाः । येषां भवति विश्वासः शिवनामजपे मुने ॥
bhavanti vividhā dharmāsteṣāṃ sadyaḥ phalonmukhāḥ | yeṣāṃ bhavati viśvāsaḥ śivanāmajape mune ||
हे मुने! जिनका शिवनाम-जप में विश्वास होता है, उनके द्वारा किए गए विविध धर्म तत्काल फल देने के लिए उन्मुख हो जाते हैं।
For those who have faith in the recitation of Śiva's name, sage, their various dharmas become at once eager to bear fruit.
भवन्ति (bhavanti) — becomeविविधाः (vividhāḥ) — of many kindsधर्माः (dharmāḥ) — the observancesतेषाम् (teṣām) — of thoseसद्यः (sadyaḥ) — at onceफल-उन्मुखाः (phala-unmukhāḥ) — ready to bear fruitयेषाम् (yeṣām) — of whomभवति (bhavati) — there isविश्वासः (viśvāsaḥ) — trustशिव-नाम-जपे (śiva-nāma-jape) — in the repetition of Śiva’s nameमुने (mune) — O sage
२७ पातकानि विनश्यन्ति यावन्ति शिवनामतः । भुवि तावन्ति पापानि क्रियन्ते न नरैर्मुने ॥
pātakāni vinaśyanti yāvanti śivanāmataḥ | bhuvi tāvanti pāpāni kriyante na narairmune ||
हे मुने! शिवनाम से जितने पाप नष्ट होते हैं, उतने पाप मनुष्य इस भूतल पर कर ही नहीं सकते।
As many sins as are destroyed by the name of Śiva — that many sins, sage, are not [even] committed by men on this earth.
पातकानि (pātakāni) — sinsविनश्यन्ति (vinaśyanti) — perishयावन्ति (yāvanti) — however manyशिव-नामतः (śiva-nāmataḥ) — by the name of Śivaभुवि (bhuvi) — on earthतावन्ति (tāvanti) — that manyपापानि (pāpāni) — sinsक्रियन्ते (kriyante) — are committedन (na) — notनरैः (naraiḥ) — by menमुने (mune) — O sage
२८ ब्रह्महत्यादिपापानां राशीनप्रमितान्मुने । शिवनाम द्रुतं प्रोक्तं नाशयत्यखिलान्नरैः ॥
brahmahatyādipāpānāṃ rāśīnapramitānmune | śivanāma drutaṃ proktaṃ nāśayatyakhilānnaraiḥ ||
हे मुने! ब्रह्महत्या आदि पापों की अपरिमित राशियों को, नरों द्वारा उच्चारित शिवनाम शीघ्र ही सम्पूर्ण रूप से नष्ट कर देता है।
Immeasurable heaps of sins beginning with the killing of a brahmin, sage — the name of Śiva, when uttered by men, swiftly destroys them all.
ब्रह्म-हत्या-आदि-पापानाम् (brahma-hatyā-ādi-pāpānām) — of sins beginning with the slaying of a brāhmaṇaराशीन् (rāśīn) — the heapsअप्रमितान् (apramitān) — beyond measureमुने (mune) — O sageशिव-नाम (śiva-nāma) — the name of Śivaद्रुतम् (drutam) — swiftlyप्रोक्तम् (proktam) — utteredनाशयति (nāśayati) — destroysअखिलान् (akhilān) — all of themनरैः (naraiḥ) — by men
२९ शिवनामतरीं प्राप्य संसाराब्धिं तरन्ति ये । संसारमूलपापानि तानि नश्यन्त्यसंशयम् ॥
śivanāmatarīṃ prāpya saṃsārābdhiṃ taranti ye | saṃsāramūlapāpāni tāni naśyantyasaṃśayam ||
जो शिवनामरूपी नौका पाकर संसार-सागर को पार करते हैं, उनके संसार-मूलक पाप निःसन्देह नष्ट हो जाते हैं।
Those who, having obtained the boat of Śiva's name, cross the ocean of saṃsāra — the sins rooted in saṃsāra are, for them, destroyed without doubt.
शिव-नाम-तरीम् (śiva-nāma-tarīm) — the boat that is Śiva’s nameप्राप्य (prāpya) — having gainedसंसार-अब्धिम् (saṃsāra-abdhim) — the ocean of worldly existenceतरन्ति (taranti) — crossये (ye) — those whoसंसार-मूल-पापानि (saṃsāra-mūla-pāpāni) — the sins that are the root of that existenceतानि (tāni) — theyनश्यन्ति (naśyanti) — perishअसंशयम् (asaṃśayam) — beyond doubt
३० संसारमूलभूतानां पातकानां महामुने । शिवनामकुठारेण विनाशो जायते ध्रुवम् ॥
saṃsāramūlabhūtānāṃ pātakānāṃ mahāmune | śivanāmakuṭhāreṇa vināśo jāyate dhruvam ||
हे महामुने! संसार के मूलभूत पापों का शिवनामरूपी कुठार से निश्चय ही विनाश हो जाता है।
Of the sins that form the root of saṃsāra, great sage, destruction certainly comes about by the axe of Śiva's name.
संसार-मूल-भूतानाम् (saṃsāra-mūla-bhūtānām) — which are the root of worldly existenceपातकानाम् (pātakānām) — of sinsमहा-मुने (mahā-mune) — O great sageशिव-नाम-कुठारेण (śiva-nāma-kuṭhāreṇa) — by the axe that is Śiva’s nameविनाशः (vināśaḥ) — destructionजायते (jāyate) — comes aboutध्रुवम् (dhruvam) — assuredly
३१ शिवनामामृतं पेयं पापदावानलार्दितैः । पापदावाग्नितप्तानां शान्तिस्तेन विना न हि ॥
śivanāmāmṛtaṃ peyaṃ pāpadāvānalārditaiḥ | pāpadāvāgnitaptānāṃ śāntistena vinā na hi ||
पापरूपी दावानल से पीड़ितों को शिवनामरूपी अमृत का पान करना चाहिए; उस अमृत के बिना पापदावाग्नितप्तों को शान्ति नहीं मिलती।
The nectar of Śiva's name is to be drunk by those afflicted by the wildfire of sin; for those burned by the wildfire of sin, there is indeed no peace without it.
शिव-नाम-अमृतम् (śiva-nāma-amṛtam) — the nectar of Śiva’s nameपेयम् (peyam) — is to be drunkपाप-दावानल-अर्दितैः (pāpa-dāvānala-arditaiḥ) — by those tormented by the forest-fire of sinपाप-दावाग्नि-तप्तानाम् (pāpa-dāvāgni-taptānām) — of those burnt by that fire of sinशान्तिः (śāntiḥ) — peaceतेन विना (tena vinā) — without itन हि (na hi) — there is none
३२ शिवेति नामपीयूषवर्षधाराप्लुताः । संसारदवमध्येऽपि न शोचन्ति कदाचन ॥
śiveti nāmapīyūṣavarṣadhārāplutāḥ | saṃsāradavamadhye'pi na śocanti kadācana ||
"शिव" नामरूपी अमृत की वर्षा-धाराओं से भीगे हुए लोग संसाररूपी दावानल के बीच रहते हुए भी कदापि शोक नहीं करते।
Those drenched in the streams of the rain of the nectar of the name "Śiva" never grieve, even in the midst of the wildfire of saṃsāra.
शिव (śiva) — “Śiva”इति (iti) — thusनाम-पीयूष-वर्ष-धारा-आप्लुताः (nāma-pīyūṣa-varṣa-dhārā-āplutāḥ) — bathed in the streaming rain of the Name’s nectarसंसार-दव-मध्ये (saṃsāra-dava-madhye) — in the midst of the forest-fire of existenceअपि (api) — evenन शोचन्ति (na śocanti) — they do not grieveकदाचन (kadācana) — ever
३३ शिवनाम्नि महद्भक्तिर्जाता येषां महात्मनाम् । तद्विधानां तु सहसा मुक्तिर्भवति सर्वथा ॥
śivanāmni mahadbhaktirjātā yeṣāṃ mahātmanām | tadvidhānāṃ tu sahasā muktirbhavati sarvathā ||
जिन महात्माओं में शिवनाम के प्रति महती भक्ति उत्पन्न हो चुकी है, उनकी सहसा और सर्वथा मुक्ति हो जाती है।
Those great souls in whom great devotion to Śiva's name has arisen — for those of that kind, liberation comes about suddenly and entirely.
शिव-नाम्नि (śiva-nāmni) — in the name of Śivaमहत् भक्तिः (mahat bhaktiḥ) — great devotionजाता (jātā) — has arisenयेषाम् (yeṣām) — of whomमहा-आत्मनाम् (mahā-ātmanām) — of those great soulsतत्-विधानाम् (tat-vidhānām) — for such as theyतु (tu) — indeedसहसा (sahasā) — suddenlyमुक्तिः (muktiḥ) — liberationभवति (bhavati) — comesसर्वथा (sarvathā) — in every way
३४ अनेकजन्मभिर्येन तपस्तप्तं मुनीश्वर । शिवनाम्नि भवेद्भक्तिः सर्वपापापहारिणी ॥
anekajanmabhiryena tapastaptaṃ munīśvara | śivanāmni bhavedbhaktiḥ sarvapāpāpahāriṇī ||
हे मुनीश्वर! जिसने अनेक जन्मों तक तप किया है, उसी में शिवनाम के प्रति सर्वपापापहारिणी भक्ति उत्पन्न होती है।
He by whom austerity has been practised through many births, O lord of sages, in him arises devotion to Śiva's name, the remover of every sin.
अनेक-जन्मभिः (aneka-janmabhiḥ) — through many birthsयेन (yena) — by whomतपः (tapaḥ) — austerityतप्तम् (taptam) — has been practisedमुनि-ईश्वर (muni-īśvara) — O lord of sagesशिव-नाम्नि (śiva-nāmni) — in the name of Śivaभवेत् (bhavet) — arisesभक्तिः (bhaktiḥ) — devotionसर्व-पाप-अपहारिणी (sarva-pāpa-apahāriṇī) — which carries away every sin
३५ यस्यासाधारणी शम्भुनाम्नि भक्तिरखण्डिता । तस्यैव मोक्षः सुलभो नान्यस्येति मतिर्मम ॥
yasyāsādhāraṇī śambhunāmni bhaktirakhaṇḍitā | tasyaiva mokṣaḥ sulabho nānyasyeti matirmama ||
जिसकी शम्भुनाम में असाधारण, अखण्डित भक्ति है, उसी को मोक्ष सुलभ है, अन्य को नहीं — यही मेरा मत है।
He whose unbroken, extraordinary devotion is to the name of Śambhu — release is easy for him alone, and no other; this is my conviction.
यस्य (yasya) — whoseअसाधारणी (asādhāraṇī) — uncommonशम्भु-नाम्नि (śambhu-nāmni) — in the name of Śambhuभक्तिः (bhaktiḥ) — devotionअखण्डिता (akhaṇḍitā) — unbrokenतस्य एव (tasya eva) — for him aloneमोक्षः (mokṣaḥ) — liberationसु-लभः (su-labhaḥ) — easy to gainन अन्यस्य (na anyasya) — not for anotherइति (iti) — thusमतिः मम (matiḥ mama) — is my judgement
३६ कृत्वाप्यनेकपापानि शिवनामजपादरः । सर्वपापविनिर्मुक्तो भवत्येव न संशयः ॥
kṛtvāpyanekapāpāni śivanāmajapādaraḥ | sarvapāpavinirmukto bhavatyeva na saṃśayaḥ ||
अनेक पाप करके भी जो शिवनाम-जप में आदरपूर्वक लग गया है, वह सब पापों से मुक्त हो ही जाता है, इसमें सन्देह नहीं।
Even having committed many sins, one who has reverently taken up the recitation of Śiva's name indeed becomes freed of every sin — there is no doubt.
कृत्वा (kṛtvā) — having committedअपि (api) — evenअनेक-पापानि (aneka-pāpāni) — many sinsशिव-नाम-जप-आदरः (śiva-nāma-japa-ādaraḥ) — one devoted to repeating Śiva’s nameसर्व-पाप-विनिर्मुक्तः (sarva-pāpa-vinirmuktaḥ) — wholly freed from every sinभवति (bhavati) — becomesएव (eva) — surelyन संशयः (na saṃśayaḥ) — there is no doubt
३७ भवन्ति भस्मसाद् वृक्षा दवदग्धा यथा वने । तथा तावन्ति दग्धानि पापानि शिवनामतः ॥
bhavanti bhasmasād vṛkṣā davadagdhā yathā vane | tathā tāvanti dagdhāni pāpāni śivanāmataḥ ||
जैसे वन में दावानल से जले हुए वृक्ष भस्म हो जाते हैं, वैसे ही शिवनाम से उतने ही पाप जलकर भस्म हो जाते हैं।
Just as trees burned by a wildfire in a forest are reduced to ash, so too that many sins are burned away by the name of Śiva.
भवन्ति (bhavanti) — becomeभस्म-सात् (bhasma-sāt) — reduced to ashवृक्षाः (vṛkṣāḥ) — treesदव-दग्धाः (dava-dagdhāḥ) — burnt by a wildfireयथा (yathā) — asवने (vane) — in a forestतथा (tathā) — soतावन्ति (tāvanti) — that manyदग्धानि (dagdhāni) — are burntपापानि (pāpāni) — sinsशिव-नामतः (śiva-nāmataḥ) — by Śiva’s name
३८ यो नित्यं भस्मपूताङ्गः शिवनामजपादरः । स तरत्येव संसारमघोरमपि शौनक ॥
yo nityaṃ bhasmapūtāṅgaḥ śivanāmajapādaraḥ | sa taratyeva saṃsāramaghoramapi śaunaka ||
हे शौनक! जो नित्य भस्म से पवित्र अंगों वाला और शिवनाम-जप में आदरशील है, वह घोर संसार को भी पार कर ही जाता है।
Whoever is ever purified in body by ash, and has reverently taken up the recitation of Śiva's name, he indeed crosses over saṃsāra, however dreadful, Śaunaka.
यः (yaḥ) — whoनित्यम् (nityam) — dailyभस्म-पूत-अङ्गः (bhasma-pūta-aṅgaḥ) — his body hallowed by ashशिव-नाम-जप-आदरः (śiva-nāma-japa-ādaraḥ) — devoted to repeating Śiva’s nameसः (saḥ) — heतरति (tarati) — crossesएव (eva) — surelyसंसारम् (saṃsāram) — worldly existenceअघोरम् (aghoram) — dreadfulअपि (api) — evenशौनक (śaunaka) — O Śaunaka
३९ ब्रह्मस्वहरणं कृत्वा हत्वापि ब्राह्मणान्बहून् । न लिप्यते नरः पापैः शिवनामजपादरः ॥
brahmasvaharaṇaṃ kṛtvā hatvāpi brāhmaṇānbahūn | na lipyate naraḥ pāpaiḥ śivanāmajapādaraḥ ||
ब्राह्मणों का धन हरण करके तथा अनेक ब्राह्मणों की हत्या करके भी, शिवनाम-जप में आदरशील मनुष्य पापों से लिप्त नहीं होता।
Even having stolen a brahmin's property, even having killed many brahmins, a man who has reverently taken up the recitation of Śiva's name is not tainted by sins.
ब्रह्म-स्व-हरणम् (brahma-sva-haraṇam) — the seizing of a brāhmaṇa’s propertyकृत्वा (kṛtvā) — having doneहत्वा (hatvā) — having slainअपि (api) — evenब्राह्मणान् (brāhmaṇān) — brāhmaṇasबहून् (bahūn) — manyन लिप्यते (na lipyate) — is not stainedनरः (naraḥ) — a manपापैः (pāpaiḥ) — by sinsशिव-नाम-जप-आदरः (śiva-nāma-japa-ādaraḥ) — devoted to repeating Śiva’s name
४० विलोक्य वेदानखिलान् शिवनामजपः परः । संसारतरणोपाय इति पूर्वैर्विनिश्चितम् ॥
vilokya vedānakhilān śivanāmajapaḥ paraḥ | saṃsārataraṇopāya iti pūrvairviniścitam ||
समस्त वेदों का अवलोकन करके यह पूर्वजों द्वारा निश्चित किया गया है कि शिवनाम-जप ही संसार पार करने का सर्वोत्तम उपाय है।
Having examined all the Vedas, it was determined by the ancients that the recitation of Śiva's name is the supreme means of crossing over saṃsāra.
विलोक्य (vilokya) — having surveyedवेदान् (vedān) — the Vedasअखिलान् (akhilān) — allशिव-नाम-जपः (śiva-nāma-japaḥ) — the repetition of Śiva’s nameपरः (paraḥ) — supremeसंसार-तरण-उपायः (saṃsāra-taraṇa-upāyaḥ) — the means of crossing worldly existenceइति (iti) — thusपूर्वैः (pūrvaiḥ) — by the ancientsविनिश्चितम् (viniścitam) — was concluded
४१ किं बहूक्त्या मुनिश्रेष्ठाः श्लोकेनैकेन वच्म्यहम् । शिवाभिधानमाहात्म्यं सर्वपापापहारणम् ॥
kiṃ bahūktyā muniśreṣṭhāḥ ślokenaikena vacmyaham | śivābhidhānamāhātmyaṃ sarvapāpāpahāraṇam ||
हे मुनिश्रेष्ठो! अधिक कहने से क्या लाभ, मैं एक ही श्लोक में शिव के नाम की सर्वपापापहारक महिमा कहता हूँ।
What need of saying much, best of sages? In a single verse I shall declare the greatness of Śiva's appellation, the remover of every sin.
किम् (kim) — what useबहु-उक्त्या (bahu-uktyā) — of much speakingमुनि-श्रेष्ठाः (muni-śreṣṭhāḥ) — O best of sagesश्लोकेन एकेन (ślokena ekena) — in a single verseवच्मि अहम् (vacmi aham) — I tell itशिव-अभिधान-माहात्म्यम् (śiva-abhidhāna-māhātmyam) — the greatness of the name of Śivaसर्व-पाप-अपहारणम् (sarva-pāpa-apahāraṇam) — which carries away every sin
४२ पापानां हरणे शम्भोर्नाम्नः शक्तिर्हि यावती । शक्नोति पातकं तावत्कर्तुं नापि नरः क्वचित् ॥
pāpānāṃ haraṇe śambhornāmnaḥ śaktirhi yāvatī | śaknoti pātakaṃ tāvatkartuṃ nāpi naraḥ kvacit ||
पापों के हरण में शम्भु के नाम की जितनी शक्ति है, उतना पातक मनुष्य कहीं भी कभी कर ही नहीं सकता।
Whatever power the name of Śambhu has in the removal of sins, that much sin a man is nowhere able even to commit.
पापानाम् (pāpānām) — of sinsहरणे (haraṇe) — in the removingशम्भोः (śambhoḥ) — of Śambhuनाम्नः (nāmnaḥ) — of the nameशक्तिः (śaktiḥ) — the powerहि (hi) — indeedयावती (yāvatī) — however greatशक्नोति (śaknoti) — is ableपातकम् (pātakam) — sinतावत् (tāvat) — that muchकर्तुम् (kartum) — to commitन अपि (na api) — not at allनरः (naraḥ) — a manक्वचित् (kvacit) — ever
४३ शिवनामप्रभावेण लेभे सद्गतिमुत्तमाम् । इन्द्रद्युम्ननृपः पूर्वं महापापयुतो मुने ॥
śivanāmaprabhāveṇa lebhe sadgatimuttamām | indradyumnanṛpaḥ pūrvaṃ mahāpāpayuto mune ||
हे मुने! पूर्वकाल में महापाप से युक्त राजा इन्द्रद्युम्न ने शिवनाम के प्रभाव से ही उत्तम सद्गति प्राप्त की।
By the power of Śiva's name, King Indradyumna, formerly joined with great sin, sage, obtained the highest good goal.
शिव-नाम-प्रभावेण (śiva-nāma-prabhāveṇa) — by the power of Śiva’s nameलेभे (lebhe) — he obtainedसत्-गतिम् (sat-gatim) — the good courseउत्तमाम् (uttamām) — the highestइन्द्रद्युम्न-नृपः (indradyumna-nṛpaḥ) — King Indradyumnaपूर्वम् (pūrvam) — of oldमहा-पाप-युतः (mahā-pāpa-yutaḥ) — laden with grave sinमुने (mune) — O sage
४४ तथा काचिद् द्विजा योषाऽसौ मुने बहुपापिनी । शिवनामप्रभावेण लेभे सद्गतिमुत्तमाम् ॥
tathā kācid dvijā yoṣā'sau mune bahupāpinī | śivanāmaprabhāveṇa lebhe sadgatimuttamām ||
हे मुने! इसी तरह कोई अत्यन्त पापिनी ब्राह्मण-युवती भी शिवनाम के प्रभाव से ही उत्तम सद्गति को प्राप्त हुई।
Likewise, sage, a certain twice-born woman, of many sins, obtained, by the power of Śiva's name, the highest good goal.
तथा (tathā) — likewiseकाचित् (kācit) — a certainद्विजा योषा (dvijā yoṣā) — brāhmaṇa womanअसौ (asau) — sheमुने (mune) — O sageबहु-पापिनी (bahu-pāpinī) — of many sinsशिव-नाम-प्रभावेण (śiva-nāma-prabhāveṇa) — by the power of Śiva’s nameलेभे (lebhe) — obtainedसत्-गतिम् (sat-gatim) — the good courseउत्तमाम् (uttamām) — the highest
४५ इत्युक्तं वो द्विजश्रेष्ठा नाममाहात्म्यमुत्तमम् । शृणुध्वं भस्ममाहात्म्यं सर्वपावनपावनम् ॥
ityuktaṃ vo dvijaśreṣṭhā nāmamāhātmyamuttamam | śṛṇudhvaṃ bhasmamāhātmyaṃ sarvapāvanapāvanam ||
हे द्विजश्रेष्ठो! इस प्रकार आपसे उत्तम नाममाहात्म्य कहा गया। अब सम्पूर्ण पावन वस्तुओं को भी पवित्र करने वाला भस्ममाहात्म्य सुनिए।
Thus, best of the twice-born, has the excellent greatness of the name been declared to you; now hear the greatness of ash, the purifier of every purifying thing.
इति (iti) — thusउक्तम् (uktam) — has been toldवः (vaḥ) — to youद्विज-श्रेष्ठाः (dvija-śreṣṭhāḥ) — O best of the twice-bornनाम-माहात्म्यम् (nāma-māhātmyam) — the greatness of the Nameउत्तमम् (uttamam) — excellentशृणुध्वम् (śṛṇudhvam) — hearभस्म-माहात्म्यम् (bhasma-māhātmyam) — the greatness of the sacred ashसर्व-पावन-पावनम् (sarva-pāvana-pāvanam) — the purifier of all purifiers
इति श्रीशिवमहापुराणे प्रथमायां विद्येश्वरसंहितायां साध्यसाधनखण्डे शिवनाममाहात्म्यवर्णनं नाम त्रयोविंशोऽध्यायः ॥ २३ ॥
Here ends the twenty-third chapter — “The Account of the Greatness of Śiva's Name” — in the section on the goal and its means, in the first Saṃhitā, that of Vidyeśvara, of the venerable Śiva Mahāpurāṇa.
इस प्रकार श्रीशिव महापुराण की प्रथम विद्येश्वर संहिता के साध्यसाधनखण्ड में “शिवनाममाहात्म्य-वर्णन” नामक तेईसवाँ अध्याय समाप्त हुआ।