॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥ ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥
श्रीशिवमहापुराण
रुद्रसंहिता — सृष्टिखण्डअथ त्रयोदशोऽध्यायः
Brahmā gives the supreme, most detailed rite of Śiva-worship: dawn rising with a heartfelt prayer at Śiva's feet, purification and tooth-cleaning, bathing by the rule of place and time, tripuṇḍra and rudrākṣa, the resolve (saṅkalpa), the worship of Gaṇeśa, the doorkeeper Mahodara, and Girijā, installation of a home liṅga (of clay if nothing else is at hand), prāṇa-pratiṣṭhā, invocation of Śiva by a dhyāna-mantra describing his full form, the offerings of pādya, arghya, the five-nectar bath, water-streams, sandal, incense, lamp, food and betel, the great sufficiency of a single bilva leaf where nothing else is at hand, ārati, circumambulation, prostration, a flower-offering with a prayer for forgiveness, and, at the end, the rite of dismissal. ब्रह्मा जी शिवपूजा की सर्वोत्तम, अत्यन्त विस्तृत विधि बताते हैं — ब्राह्ममुहूर्त में उठकर शिव के चरणों में हार्दिक प्रार्थना, शुद्धि और दन्तधावन, देश-काल के नियमानुसार स्नान, त्रिपुण्ड्र और रुद्राक्ष, संकल्प, गणेश, द्वारपाल महोदर तथा गिरिजा का पूजन, घर में शिवलिंग की स्थापना (अन्य कुछ न हो तो मिट्टी से भी), प्राणप्रतिष्ठा, शिव के पूर्ण स्वरूप का वर्णन करने वाले ध्यानमन्त्र से आवाहन, पाद्य, अर्घ्य, पंचामृत स्नान, जलधारा, चन्दन, धूप, दीप, नैवेद्य और ताम्बूल का अर्पण, अन्य कुछ न होने पर एकमात्र बिल्वपत्र की पर्याप्तता, आरती, प्रदक्षिणा, प्रणाम, क्षमाप्रार्थना सहित पुष्पांजलि, तथा अन्त में विसर्जन की विधि।
१ अतः परं प्रवक्ष्यामि पूजाविधिमनुत्तमम् । श्रूयतामृषयो देवाः सर्वकामसुखावहम् ॥
ataḥ paraṃ pravakṣyāmi pūjāvidhimanuttamam | śrūyatāmṛṣayo devāḥ sarvakāmasukhāvaham ||
"अब मैं पूजा की सर्वोत्तम विधि बता रहा हूँ, जो समस्त अभीष्ट सुखों को सुलभ कराने वाली है। हे देवताओ तथा ऋषियो! आपलोग ध्यान देकर सुनें।
"Beyond this I shall now declare the supreme rite of worship; hear it, sages and gods, the bringer of every desired happiness.
अतः परम् (ataḥ param) — hereafterप्रवक्ष्यामि (pravakṣyāmi) — I shall declareपूजाविधिम् (pūjāvidhim) — the rite of worshipअनुत्तमम् (anuttamam) — unsurpassedश्रूयताम् (śrūyatām) — let it be heardऋषयः (ṛṣayaḥ) — O sagesदेवाः (devāḥ) — O godsसर्वकामसुखावहम् (sarvakāmasukhāvaham) — bringing the joy of every desire
२ ब्राह्मे मुहूर्ते चोत्थाय संस्मरेत्साम्बकं शिवम् । कुर्यात्तत्प्रार्थनां भक्त्या सांजलिर्नतमस्तकः ॥
brāhme muhūrte cotthāya saṃsmaretsāmbakaṃ śivam | kuryāttatprārthanāṃ bhaktyā sāṃjalirnatamastakaḥ ||
उपासक को चाहिये कि वह ब्राह्ममुहूर्त में उठकर जगदम्बा पार्वती सहित भगवान् शिव का स्मरण करे तथा हाथ जोड़ मस्तक झुकाकर भक्तिपूर्वक उनसे इस प्रकार प्रार्थना करे —
Rising at the brahma-muhūrta, one should remember Śiva together with Ambā; one should, with devotion, joined palms and bowed head, make this prayer to him:
ब्राह्मे (brāhme) — in the brāhmaमुहूर्ते (muhūrte) — hourच (ca) — andउत्थाय (utthāya) — having risenसंस्मरेत् (saṃsmaret) — one should call to mindसाम्बकम् (sāmbakam) — with Ambāशिवम् (śivam) — Śivaकुर्यात् (kuryāt) — one should makeतत्प्रार्थनाम् (tatprārthanām) — prayer to himभक्त्या (bhaktyā) — with devotionसांजलिः (sāṃjaliḥ) — palms joinedनतमस्तकः (natamastakaḥ) — head bowed
३ उत्तिष्ठोत्तिष्ठ देवेश उत्तिष्ठ हृदयेशय । उत्तिष्ठ त्वमुमास्वामिन्ब्रह्माण्डे मङ्गलं कुरु ॥
uttiṣṭhottiṣṭha deveśa uttiṣṭha hṛdayeśaya | uttiṣṭha tvamumāsvāminbrahmāṇḍe maṅgalaṃ kuru ||
"हे देवेश्वर! उठिये, उठिये। मेरे हृदय में शयन करने वाले देवता! उठिये। हे उमाकान्त! उठिये और ब्रह्माण्ड में सबका मंगल कीजिये।
"Arise, arise, lord of gods! Arise, you who dwell in my heart! Arise, lord of Umā, and do good to the whole universe.
उत्तिष्ठ (uttiṣṭha) — ariseउत्तिष्ठ (uttiṣṭha) — ariseदेवेश (deveśa) — O Lord of godsउत्तिष्ठ (uttiṣṭha) — ariseहृदयेशय (hṛdayeśaya) — O you who lie in the heartउत्तिष्ठ (uttiṣṭha) — ariseत्वम् (tvam) — youउमास्वामिन् (umāsvāmin) — O lord of Umāब्रह्माण्डे (brahmāṇḍe) — in the universeमङ्गलम् (maṅgalam) — blessingकुरु (kuru) — make
४ जानामि धर्मं न च मे प्रवृत्तिर्जानाम्यधर्मं न च मे निवृत्तिः । त्वया महादेव हृदि स्थितेन यथा नियुक्तोऽस्मि तथा करोमि ॥
jānāmi dharmaṃ na ca me pravṛttirjānāmyadharmaṃ na ca me nivṛttiḥ | tvayā mahādeva hṛdi sthitena yathā niyukto'smi tathā karomi ||
मैं धर्म को जानता हूँ, किंतु मेरी उसमें प्रवृत्ति नहीं होती, मैं अधर्म को जानता हूँ, परंतु मैं उससे दूर नहीं हो पाता। हे महादेव! आप मेरे हृदय में स्थित होकर मुझे जैसी प्रेरणा देते हैं, वैसा ही मैं करता हूँ।"
I know dharma, yet I have no inclination to it; I know adharma, yet I have no turning away from it. By you, Mahādeva, who dwell in my heart, as I am directed, so I act."
NoteIn a longer metre (upajāti) than the anuṣṭubh of the body, quoting a well-known verse.
जानामि (jānāmi) — I knowधर्मम् (dharmam) — what is rightन (na) — notच (ca) — yetमे (me) — mineप्रवृत्तिः (pravṛttiḥ) — the inclination to itजानामि (jānāmi) — I knowअधर्मम् (adharmam) — what is wrongन (na) — notच (ca) — yetमे (me) — mineनिवृत्तिः (nivṛttiḥ) — the turning from itत्वया (tvayā) — by youमहादेव (mahādeva) — O Mahādevaहृदि (hṛdi) — in the heartस्थितेन (sthitena) — seatedयथा (yathā) — asनियुक्तः (niyuktaḥ) — appointedअस्मि (asmi) — I amतथा (tathā) — soकरोमि (karomi) — I act
५ इत्युक्त्वा वचनं भक्त्या स्मृत्वा च गुरुपादके । बहिर्गच्छेद्दक्षिणाशां त्यागार्थं मलमूत्रयोः ॥
ityuktvā vacanaṃ bhaktyā smṛtvā ca gurupādake | bahirgaccheddakṣiṇāśāṃ tyāgārthaṃ malamūtrayoḥ ||
भक्तिपूर्वक यह वचन कहकर और गुरु के चरणों का स्मरण करके गाँव से बाहर दक्षिण दिशा में मलमूत्र का त्याग करने के लिये जाय।
Having thus spoken this word with devotion, and having remembered the feet of the guru, one should go outside, to the southern quarter, for the voiding of urine and excrement.
इति (iti) — thusउक्त्वा (uktvā) — having spokenवचनम् (vacanam) — these wordsभक्त्या (bhaktyā) — with devotionस्मृत्वा (smṛtvā) — having called to mindच (ca) — andगुरुपादके (gurupādake) — the sandals of the guruबहिः (bahiḥ) — outsideगच्छेत् (gacchet) — let him goदक्षिणाशाम् (dakṣiṇāśām) — to the southern quarterत्यागार्थम् (tyāgārtham) — for the voidingमलमूत्रयोः (malamūtrayoḥ) — of stool and urine
६ देहशुद्धिं ततः कृत्वा स मृज्जलविशोधनैः । हस्तौ पादौ च प्रक्षाल्य दंतधावनमाचरेत् ॥
dehaśuddhiṃ tataḥ kṛtvā sa mṛjjalaviśodhanaiḥ | hastau pādau ca prakṣālya daṃtadhāvanamācaret ||
इसके बाद मिट्टी और जल से शरीर की शुद्धि करके दोनों हाथों और पैरों को धोकर दन्तधावन करे।
Then, having performed bodily purification with the cleansing agents of clay and water, and having washed both hands and feet, one should perform tooth-cleaning.
देहशुद्धिम् (dehaśuddhim) — purification of the bodyततः (tataḥ) — thenकृत्वा (kṛtvā) — having doneसः (saḥ) — heमृज्जलविशोधनैः (mṛjjalaviśodhanaiḥ) — by cleansings with earth and waterहस्तौ (hastau) — the handsपादौ (pādau) — the feetच (ca) — andप्रक्षाल्य (prakṣālya) — having washedदंतधावनम् (daṃtadhāvanam) — the cleaning of teethआचरेत् (ācaret) — let him perform
७ दिवानाथे त्वनुदिते कृत्वा वै दन्तधावनम् । मुखं षोडशवारं तु प्रक्षाल्यांजलिभिस्तथा ॥
divānāthe tvanudite kṛtvā vai dantadhāvanam | mukhaṃ ṣoḍaśavāraṃ tu prakṣālyāṃjalibhistathā ||
सूर्योदय होने से पहले ही दातौन करके मुँह को सोलह बार जल की अँजलियों से धोये।
Before the lord of day has risen, having indeed performed tooth-cleaning, and having washed the mouth sixteen times, likewise with handfuls of water,
दिवानाथे (divānāthe) — while the lord of dayतु (tu) — indeedअनुदिते (anudite) — has not risenकृत्वा (kṛtvā) — having doneवै (vai) — indeedदन्तधावनम् (dantadhāvanam) — the tooth-cleaningमुखम् (mukham) — the mouthषोडशवारम् (ṣoḍaśavāram) — sixteen timesतु (tu) — indeedप्रक्षाल्य (prakṣālya) — having rinsedअंजलिभिः (aṃjalibhiḥ) — with handfuls of waterतथा (tathā) — likewise
८ षष्ठ्याद्यामाश्च तिथयो नवम्यर्कदिने तथा । वर्ज्याः सुरर्षयो यत्नाद्दन्तकेन रदधावने ॥
ṣaṣṭhyādyāmāśca tithayo navamyarkadine tathā | varjyāḥ surarṣayo yatnāddantakena radadhāvane ||
हे देवताओ तथा ऋषियो! षष्ठी, प्रतिपदा, अमावस्या और नवमी तिथियों तथा रविवार के दिन शिवभक्त को यत्नपूर्वक दातौन का त्याग देना चाहिये।
the sixth, the first watch, the ninth tithi, and likewise the day of the sun — these, divine sages, are, with care, to be avoided for tooth-cleaning with the tooth-twig.
षष्ठ्याद्यामाः (ṣaṣṭhyādyāmāḥ) — the sixth and the likeच (ca) — andतिथयः (tithayaḥ) — lunar daysनवमी (navamī) — the ninthअर्कदिने (arkadine) — on a Sundayतथा (tathā) — likewiseवर्ज्याः (varjyāḥ) — are to be avoidedसुरर्षयः (surarṣayaḥ) — O gods and sagesयत्नात् (yatnāt) — carefullyदन्तकेन (dantakena) — with a tooth-stickरदधावने (radadhāvane) — in the cleaning of the teeth
९ यथावकाशं सुस्नायान्नद्यादिष्वथवा गृहे । देशकालाविरुद्धं च स्नानं कार्यं नरेण च ॥
yathāvakāśaṃ susnāyānnadyādiṣvathavā gṛhe | deśakālāviruddhaṃ ca snānaṃ kāryaṃ nareṇa ca ||
अवकाश के अनुसार नदी आदि में जाकर अथवा घर में ही भलीभाँति स्नान करे। मनुष्य को देश और काल के विरुद्ध स्नान नहीं करना चाहिये।
One should bathe well, as opportunity allows, in a river or the like, or else at home; and a man should perform the bath so as not to conflict with place and time.
यथावकाशम् (yathāvakāśam) — as opportunity allowsसुस्नायात् (susnāyāt) — let him bathe wellनद्यादिषु (nadyādiṣu) — in rivers and such placesअथवा (athavā) — or elseगृहे (gṛhe) — at homeदेशकालाविरुद्धम् (deśakālāviruddham) — not at odds with place and timeच (ca) — andस्नानम् (snānam) — the bathकार्यम् (kāryam) — is to be doneनरेण (nareṇa) — by a manच (ca) — and
१० रवेर्दिने तथा श्राद्धे संक्रान्तौ ग्रहणे तथा । महादाने तथा तीर्थे ह्युपवासदिने तथा ॥
raverdine tathā śrāddhe saṃkrāntau grahaṇe tathā | mahādāne tathā tīrthe hyupavāsadine tathā ||
रविवार, श्राद्ध, संक्रान्ति, ग्रहण, महादान, तीर्थ, उपवासदिन अथवा अशौच प्राप्त होने पर मनुष्य गर्म जल से स्नान न करे।
On the day of the sun, and at a śrāddha, at a saṅkrānti, likewise at an eclipse, at a great gift, likewise at a sacred ford, and likewise on a fasting day,
रवेः (raveḥ) — of the sunदिने (dine) — on the dayतथा (tathā) — likewiseश्राद्धे (śrāddhe) — at a śrāddhaसंक्रान्तौ (saṃkrāntau) — at a solstitial passageग्रहणे (grahaṇe) — at an eclipseतथा (tathā) — likewiseमहादाने (mahādāne) — at a great giftतथा (tathā) — likewiseतीर्थे (tīrthe) — at a holy fordहि (hi) — indeedउपवासदिने (upavāsadine) — on a fast-dayतथा (tathā) — likewise
११ अशौचेऽप्यथवा प्राप्ते न स्नायादुष्णवारिणा । यथा साभिमुखं स्नायात्तीर्थादौ भक्तिमान्नरः ॥
aśauce'pyathavā prāpte na snāyāduṣṇavāriṇā | yathā sābhimukhaṃ snāyāttīrthādau bhaktimānnaraḥ ||
शिवभक्ति से युक्त मनुष्य तीर्थ आदि में प्रवाह के सम्मुख होकर स्नान करे।
or even when impurity has occurred, one should not bathe with hot water; a devoted man should bathe facing [the stream], as is proper, at a sacred ford and the like.
अशौचे (aśauce) — when impurityअपि (api) — alsoअथवा (athavā) — orप्राप्ते (prāpte) — has comeन (na) — notस्नायात् (snāyāt) — let him batheउष्णवारिणा (uṣṇavāriṇā) — with hot waterयथा (yathā) — dulyसाभिमुखम् (sābhimukham) — facing itस्नायात् (snāyāt) — let him batheतीर्थादौ (tīrthādau) — at a ford and such placesभक्तिमान् (bhaktimān) — the devoutनरः (naraḥ) — man
१२ तैलाभ्यंगं च कुर्वीत वारान्दृष्ट्वा क्रमेण च । नित्यमभ्यंगके चैव वासितं वा न दूषितम् ॥
tailābhyaṃgaṃ ca kurvīta vārāndṛṣṭvā krameṇa ca | nityamabhyaṃgake caiva vāsitaṃ vā na dūṣitam ||
जो नहाने के पहले तेल लगाना चाहे, उसे विहित एवं निषिद्ध दिनों का विचार करके ही तैलाभ्यंग करना चाहिये। जो प्रतिदिन नियमपूर्वक तेल लगाता हो, उसके लिये किसी भी दिन तैलाभ्यंग करना दोषपूर्ण नहीं है अथवा जो तेल इत्र आदि से वासित हो, उसका लगाना किसी भी दिन दूषित नहीं है।
One should perform oil-anointing too, having considered in order the [permitted] days; but for one who anoints himself daily, it is not faulty, nor is scented oil.
तैलाभ्यंगम् (tailābhyaṃgam) — anointing with oilच (ca) — andकुर्वीत (kurvīta) — let him doवारान् (vārān) — the weekdaysदृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — having observedक्रमेण (krameṇa) — in orderच (ca) — andनित्यम् (nityam) — dailyअभ्यंगके (abhyaṃgake) — in the anointingच (ca) — andएव (eva) — indeedवासितम् (vāsitam) — scented oilवा (vā) — orन (na) — notदूषितम् (dūṣitam) — is faulty
१३ श्राद्धे च ग्रहणे चैवोपवासे प्रतिपद्दिने । अथवा सार्षपं तैलं न दुष्येद् ग्रहणं विना ॥
śrāddhe ca grahaṇe caivopavāse pratipaddine | athavā sārṣapaṃ tailaṃ na duṣyed grahaṇaṃ vinā ||
श्राद्ध, ग्रहण, उपवास और प्रतिपदा के दिन तेल नहीं लगाना चाहिये। सरसों का तेल ग्रहण को छोड़कर किसी भी दिन दूषित नहीं होता।
At a śrāddha, and at an eclipse, in a fast, on the day of the first tithi — [oil is forbidden]; but mustard oil is not faulty, save at an eclipse.
श्राद्धे (śrāddhe) — at a śrāddhaच (ca) — andग्रहणे (grahaṇe) — at an eclipseच (ca) — andएव (eva) — indeedउपवासे (upavāse) — on a fastप्रतिपद्दिने (pratipaddine) — on the first lunar dayअथवा (athavā) — orसार्षपम् (sārṣapam) — of mustardतैलम् (tailam) — oilन (na) — notदुष्येत् (duṣyet) — is faultyग्रहणम् (grahaṇam) — an eclipseविना (vinā) — except at
१४ देशं कालं विचार्यैवं स्नानं कुर्याद्यथाविधि । उत्तराभिमुखश्चैव प्राङ्मुखोऽप्यथवा पुनः ॥
deśaṃ kālaṃ vicāryaivaṃ snānaṃ kuryādyathāvidhi | uttarābhimukhaścaiva prāṅmukho'pyathavā punaḥ ||
इस तरह देश-काल का विचार करके ही विधिपूर्वक स्नान करे। स्नान के समय अपने मुख को उत्तर अथवा पूर्व की ओर रखना चाहिये।
Having thus considered place and time, one should bathe duly, facing north, or else again facing east.
देशम् (deśam) — placeकालम् (kālam) — timeविचार्य (vicārya) — having consideredएवम् (evam) — thusस्नानम् (snānam) — the bathकुर्यात् (kuryāt) — let him takeयथाविधि (yathāvidhi) — as prescribedउत्तराभिमुखः (uttarābhimukhaḥ) — facing northच (ca) — andएव (eva) — indeedप्राङ्मुखः (prāṅmukhaḥ) — facing eastअपि (api) — orअथवा (athavā) — or elseपुनः (punaḥ) — again
१५ उच्छिष्टेनैव वस्त्रेण न स्नायात्स कदाचन । शुद्धवस्त्रेण स स्नायात्तद्देवस्मृतिपूर्वकम् ॥
ucchiṣṭenaiva vastreṇa na snāyātsa kadācana | śuddhavastreṇa sa snāyāttaddevasmṛtipūrvakam ||
उच्छिष्ट वस्त्र धारण करके स्नान कभी न करे। शुद्ध वस्त्र धारण करके इष्टदेव का स्मरण करते हुए स्नान करना चाहिये।
One should never bathe wearing a soiled garment; one should bathe in a clean garment, together with the remembrance of one's chosen god.
उच्छिष्टेन (ucchiṣṭena) — with a usedएव (eva) — indeedवस्त्रेण (vastreṇa) — clothन (na) — notस्नायात् (snāyāt) — let him batheसः (saḥ) — heकदाचन (kadācana) — everशुद्धवस्त्रेण (śuddhavastreṇa) — with a clean clothसः (saḥ) — heस्नायात् (snāyāt) — should batheतद्देवस्मृतिपूर्वकम् (taddevasmṛtipūrvakam) — preceded by remembrance of that god
१६ परधार्यं च नोच्छिष्टं रात्रौ च विधृतं च यत् । तेन स्नानं तथा कार्यं क्षालितं च परित्यजेत् ॥
paradhāryaṃ ca nocchiṣṭaṃ rātrau ca vidhṛtaṃ ca yat | tena snānaṃ tathā kāryaṃ kṣālitaṃ ca parityajet ||
जिस वस्त्र को दूसरे ने धारण किया हो तथा जिसे स्वयं रात में धारण किया गया हो, उससे तभी स्नान किया जा सकता है, जब उसे धो लिया गया हो।
A garment worn by another, or soiled, or that which was worn at night — with that one should not bathe, and, unwashed, should discard it.
परधार्यम् (paradhāryam) — worn by anotherच (ca) — andन (na) — notउच्छिष्टम् (ucchiṣṭam) — soiledरात्रौ (rātrau) — at nightच (ca) — andविधृतम् (vidhṛtam) — wornच (ca) — andयत् (yat) — whichतेन (tena) — with thatस्नानम् (snānam) — the bathतथा (tathā) — likewiseकार्यम् (kāryam) — is to be takenक्षालितम् (kṣālitam) — once washedच (ca) — andपरित्यजेत् (parityajet) — otherwise he should discard it
१७ तर्पणं च ततः कार्यं देवर्षिपितृतृप्तिदम् । धौतवस्त्रं ततो धार्यं पुनराचमनं चरेत् ॥
tarpaṇaṃ ca tataḥ kāryaṃ devarṣipitṛtṛptidam | dhautavastraṃ tato dhāryaṃ punarācamanaṃ caret ||
इसके पश्चात् देवताओं, ऋषियों तथा पितरों को तृप्ति देने वाला तर्पण करना चाहिये। उसके बाद धुला हुआ वस्त्र पहने और आचमन करे।
Then the tarpaṇa, the giver of satisfaction to gods, sages and ancestors, is to be performed; then a washed garment is to be worn, and ācamana performed again.
तर्पणम् (tarpaṇam) — the water-offeringच (ca) — andततः (tataḥ) — thenकार्यम् (kāryam) — is to be madeदेवर्षिपितृतृप्तिदम् (devarṣipitṛtṛptidam) — satisfying gods, seers and forefathersधौतवस्त्रम् (dhautavastram) — a washed garmentततः (tataḥ) — thenधार्यम् (dhāryam) — is to be wornपुनः (punaḥ) — againआचमनम् (ācamanam) — the sipping of waterचरेत् (caret) — let him perform
१८ शुचौ देशे ततो गत्वा गोमयाद्यपमार्जिते । आसनं च शुभं तत्र रचनीयं द्विजोत्तमाः ॥
śucau deśe tato gatvā gomayādyapamārjite | āsanaṃ ca śubhaṃ tatra racanīyaṃ dvijottamāḥ ||
हे श्रेष्ठ द्विजो! तदनन्तर गोबर आदि से लीप-पोतकर स्वच्छ किये हुए शुद्ध स्थान में जाकर वहाँ सुन्दर आसन की व्यवस्था करे।
Then, having gone to a pure place, wiped clean with cow-dung and the like, best of brahmins, an auspicious seat is there to be arranged.
शुचौ (śucau) — in a pureदेशे (deśe) — placeततः (tataḥ) — thenगत्वा (gatvā) — having goneगोमयाद्यपमार्जिते (gomayādyapamārjite) — cleansed with cow-dung and the restआसनम् (āsanam) — a seatच (ca) — andशुभम् (śubham) — properतत्र (tatra) — thereरचनीयम् (racanīyam) — is to be arrangedद्विजोत्तमाः (dvijottamāḥ) — O best of the twice-born
१९ शुद्धकाष्ठसमुत्पन्नं पूर्णं स्तरितमेव वा । चित्रासनं तथा कुर्यात्सर्वकामफलप्रदम् ॥
śuddhakāṣṭhasamutpannaṃ pūrṇaṃ staritameva vā | citrāsanaṃ tathā kuryātsarvakāmaphalapradam ||
वह आसन विशुद्ध काष्ठ का बना हुआ, पूरा फैला हुआ तथा चित्रमय होना चाहिये। ऐसा आसन सम्पूर्ण अभीष्ट फलों को देनेवाला है।
Made of pure wood, whole, or spread with a covering, or a painted seat — such should be made, the giver of the fruit of every desire.
शुद्धकाष्ठसमुत्पन्नम् (śuddhakāṣṭhasamutpannam) — made of clean woodपूर्णम् (pūrṇam) — wholeस्तरितम् (staritam) — spread overएव (eva) — indeedवा (vā) — orचित्रासनम् (citrāsanam) — a figured seatतथा (tathā) — likewiseकुर्यात् (kuryāt) — let him makeसर्वकामफलप्रदम् (sarvakāmaphalapradam) — granting the fruit of every desire
२० यथायोग्यं पुनर्ग्राह्यं मृगचर्मादिकं च यत् । तत्रोपविश्य कुर्वीत त्रिपुण्डं भस्मना सुधीः ॥
yathāyogyaṃ punargrāhyaṃ mṛgacarmādikaṃ ca yat | tatropaviśya kurvīta tripuṇḍaṃ bhasmanā sudhīḥ ||
उसके ऊपर बिछाने के लिये यथायोग्य मृगचर्म आदि ग्रहण करे। शुद्ध बुद्धिवाला पुरुष उस आसन पर बैठकर भस्म से त्रिपुण्ड्र लगाये।
And whatever is to be duly taken, a deer-skin or the like, [is spread there]; sitting upon it, the wise man should make the tripuṇḍra with ash.
यथायोग्यम् (yathāyogyam) — as suitableपुनः (punaḥ) — againग्राह्यम् (grāhyam) — is to be takenमृगचर्मादिकम् (mṛgacarmādikam) — a deerskin and the likeच (ca) — andयत् (yat) — whateverतत्र (tatra) — thereउपविश्य (upaviśya) — having satकुर्वीत (kurvīta) — let him makeत्रिपुण्डम् (tripuṇḍam) — the three-lined markभस्मना (bhasmanā) — with ashesसुधीः (sudhīḥ) — the wise man
२१ जपस्तपस्तथा दानं त्रिपुण्डात्सफलं भवेत् । अभावे भस्मनस्तत्र जलस्यादि प्रकीर्तितम् ॥
japastapastathā dānaṃ tripuṇḍātsaphalaṃ bhavet | abhāve bhasmanastatra jalasyādi prakīrtitam ||
त्रिपुण्ड्र से जप, तप तथा दान सफल होते हैं। भस्म के अभाव में त्रिपुण्ड्र का साधन जल आदि बताया गया है।
Japa, tapas, and likewise giving become fruitful by the tripuṇḍra; in the absence of ash, water and the like are declared [as its substitute] there.
जपः (japaḥ) — recitationतपः (tapaḥ) — austerityतथा (tathā) — likewiseदानम् (dānam) — givingत्रिपुण्डात् (tripuṇḍāt) — by the tripuṇḍraसफलम् (saphalam) — fruitfulभवेत् (bhavet) — becomesअभावे (abhāve) — in the absenceभस्मनः (bhasmanaḥ) — of ashesतत्र (tatra) — thereजलस्यादि (jalasyādi) — water and the restप्रकीर्तितम् (prakīrtitam) — is prescribed
२२ एवं कृत्वा त्रिपुण्डं च रुद्राक्षान्धारयेन्नरः । सम्पाद्य च स्वकं कर्म पुनराराधयेच्छिवम् ॥
evaṃ kṛtvā tripuṇḍaṃ ca rudrākṣāndhārayennaraḥ | sampādya ca svakaṃ karma punarārādhayecchivam ||
इस तरह त्रिपुण्ड्र करके मनुष्य रुद्राक्ष धारण करे और अपने (सन्ध्योपासना आदि) नित्यकर्म का सम्पादन करके पुनः शिव की आराधना करे।
Having thus made the tripuṇḍra, a man should wear rudrākṣa beads; and, having accomplished his own [daily] rite, should then worship Śiva.
एवम् (evam) — thusकृत्वा (kṛtvā) — having madeत्रिपुण्डम् (tripuṇḍam) — the tripuṇḍraच (ca) — andरुद्राक्षान् (rudrākṣān) — rudrākṣa beadsधारयेत् (dhārayet) — let him wearनरः (naraḥ) — the manसम्पाद्य (sampādya) — having accomplishedच (ca) — andस्वकम् (svakam) — his ownकर्म (karma) — dutyपुनः (punaḥ) — againआराधयेत् (ārādhayet) — let him worshipशिवम् (śivam) — Śiva
२३ पुनराचमनं कृत्वा त्रिवारं मंत्रपूर्वकम् । एकं वाथ प्रकुर्याच्च गंगाबिन्दुरिति ब्रुवन् ॥
punarācamanaṃ kṛtvā trivāraṃ maṃtrapūrvakam | ekaṃ vātha prakuryācca gaṃgābinduriti bruvan ||
तत्पश्चात् तीन बार मन्त्रपूर्वक आचमन करे अथवा 'गंगाबिन्दुः' — ऐसा उच्चारण करते हुए एक बार आचमन करे।
Having again performed ācamana, thrice, together with mantras, or else once, saying "gaṅgā-bindu",
पुनः (punaḥ) — againआचमनम् (ācamanam) — sipping of waterकृत्वा (kṛtvā) — having madeत्रिवारम् (trivāram) — three timesमंत्रपूर्वकम् (maṃtrapūrvakam) — preceded by mantraएकम् (ekam) — onceवा (vā) — orअथ (atha) — elseप्रकुर्यात् (prakuryāt) — let him do itच (ca) — andगंगाबिन्दुः (gaṃgābinduḥ) — a drop of Gaṅgāइति (iti) — thusब्रुवन् (bruvan) — saying
२४ अन्नोदकं तथा तत्र शिवपूजार्थमाहरेत् । अन्यद्वस्तु च यत्किंचिद्यथाशक्ति समीपगम् ॥
annodakaṃ tathā tatra śivapūjārthamāharet | anyadvastu ca yatkiṃcidyathāśakti samīpagam ||
तत्पश्चात् वहाँ शिव की पूजा के लिये अन्न और जल लाकर रखे। दूसरी कोई भी जो वस्तु आवश्यक हो, उसे यथाशक्ति जुटाकर अपने पास रखे।
one should bring food and water there for the worship of Śiva; and whatever else is needed, according to one's ability, near at hand.
अन्नोदकम् (annodakam) — food and waterतथा (tathā) — likewiseतत्र (tatra) — thereशिवपूजार्थम् (śivapūjārtham) — for the worship of Śivaआहरेत् (āharet) — let him bringअन्यत् (anyat) — otherवस्तु (vastu) — materialच (ca) — andयत्किंचित् (yatkiṃcit) — whateverयथाशक्ति (yathāśakti) — as he is ableसमीपगम् (samīpagam) — at hand
२५ कृत्वा स्थेयं च तत्रैव धैर्यमास्थाय वै पुनः । अर्घपात्रं तथा चैकं जलगंधाक्षतैर्युतम् ॥
kṛtvā stheyaṃ ca tatraiva dhairyamāsthāya vai punaḥ | arghapātraṃ tathā caikaṃ jalagaṃdhākṣatairyutam ||
इस प्रकार पूजन-सामग्री का संग्रह करके वहाँ धैर्य धारण करके जल, गन्ध और अक्षत से युक्त एक अर्घ्यपात्र लेकर उसे दाहिने भाग में रखे,
Having thus remained there, having again taken up firmness, one should also [set out] one arghya-vessel, joined with water, fragrance and unbroken rice,
कृत्वा (kṛtvā) — having done soस्थेयम् (stheyam) — he should remainच (ca) — andतत्र (tatra) — thereएव (eva) — itselfधैर्यम् (dhairyam) — steadinessआस्थाय (āsthāya) — having assumedवै (vai) — indeedपुनः (punaḥ) — againअर्घपात्रम् (arghapātram) — the arghya vesselतथा (tathā) — likewiseच (ca) — andएकम् (ekam) — oneजलगंधाक्षतैः (jalagaṃdhākṣataiḥ) — with water, perfume and unbroken riceयुतम् (yutam) — furnished
२६ दक्षिणांसे तथा स्थाप्यमुपचारस्य क्लृप्तये । गुरोश्च स्मरणं कृत्वा तदनुज्ञामवाप्य च ॥
dakṣiṇāṃse tathā sthāpyamupacārasya klṛptaye | gurośca smaraṇaṃ kṛtvā tadanujñāmavāpya ca ||
उससे उपचार की सिद्धि होती है। फिर गुरु का स्मरण करके उनकी आज्ञा लेकर
and it is to be set on the right shoulder-side, for the accomplishment of the offerings; and, having remembered the guru, and having obtained his sanction,
दक्षिणांसे (dakṣiṇāṃse) — at the right shoulderतथा (tathā) — likewiseस्थाप्यम् (sthāpyam) — is to be setउपचारस्य (upacārasya) — of the serviceक्लृप्तये (klṛptaye) — for the orderingगुरोः (guroḥ) — of the guruच (ca) — andस्मरणम् (smaraṇam) — remembranceकृत्वा (kṛtvā) — having madeतदनुज्ञाम् (tadanujñām) — his permissionअवाप्य (avāpya) — having obtainedच (ca) — and
२७ संकल्पं विधिवत्कृत्वा कामनां च नियुज्य वै । पूजयेत्परया भक्त्या शिवं सपरिवारकम् ॥
saṃkalpaṃ vidhivatkṛtvā kāmanāṃ ca niyujya vai | pūjayetparayā bhaktyā śivaṃ saparivārakam ||
विधिवत् सकाम संकल्प करके पराभक्ति से सपरिवार शिव का पूजन करे।
having duly performed the saṅkalpa, and having stated one's desire, one should worship Śiva, together with his family, with supreme devotion.
संकल्पम् (saṃkalpam) — the resolveविधिवत् (vidhivat) — as prescribedकृत्वा (kṛtvā) — having madeकामनाम् (kāmanām) — his wishच (ca) — andनियुज्य (niyujya) — having appointedवै (vai) — indeedपूजयेत् (pūjayet) — let him worshipपरया (parayā) — with supremeभक्त्या (bhaktyā) — devotionशिवम् (śivam) — Śivaसपरिवारकम् (saparivārakam) — with his retinue
२८ मुद्रामेकां प्रदर्श्यैव पूजयेद्विघ्नहारकम् । सिंदूरादिपदार्थैश्च सिद्धिबुद्धिसमन्वितम् ॥
mudrāmekāṃ pradarśyaiva pūjayedvighnahārakam | siṃdūrādipadārthaiśca siddhibuddhisamanvitam ||
एक मुद्रा दिखाकर सिन्दूर आदि उपचारों द्वारा सिद्धि-बुद्धिसहित विघ्नहारी गणेश का पूजन करे।
Having shown one mudrā, one should worship the remover of obstacles, joined with Siddhi and Buddhi, with vermilion and other substances,
मुद्राम् (mudrām) — a hand-sealएकाम् (ekām) — oneप्रदर्श्य (pradarśya) — having shownएव (eva) — indeedपूजयेत् (pūjayet) — let him worshipविघ्नहारकम् (vighnahārakam) — the remover of obstaclesसिंदूरादिपदार्थैः (siṃdūrādipadārthaiḥ) — with vermilion and other substancesच (ca) — andसिद्धिबुद्धिसमन्वितम् (siddhibuddhisamanvitam) — attended by Siddhi and Buddhi
२९ लक्षलाभयुतं तत्र पूजयित्वा नमेत्पुनः । चतुर्थ्यन्तैर्नामपदैर्नमोऽन्तैः प्रणवादिभिः ॥
lakṣalābhayutaṃ tatra pūjayitvā nametpunaḥ | caturthyantairnāmapadairnamo'ntaiḥ praṇavādibhiḥ ||
लक्ष और लाभ से युक्त गणेश जी का पूजन करके उनके नाम के आदि में प्रणव तथा अन्त में नमः जोड़कर नाम के साथ चतुर्थी विभक्ति का प्रयोग करते हुए नमस्कार करे।
joined with Lakṣa and Lābha; having worshipped him there, one should bow again, with names in the dative case, ending in "namaḥ", beginning with the praṇava.
लक्षलाभयुतम् (lakṣalābhayutam) — together with Lakṣa and Lābhaतत्र (tatra) — thereपूजयित्वा (pūjayitvā) — having worshippedनमेत् (namet) — let him bowपुनः (punaḥ) — againचतुर्थ्यन्तैः (caturthyantaiḥ) — ending in the dativeनामपदैः (nāmapadaiḥ) — with the name-wordsनमोऽन्तैः (namo'ntaiḥ) — ending in namaḥप्रणवादिभिः (praṇavādibhiḥ) — beginning with the praṇava
३० क्षमाप्यैनं तदा देवं भ्रात्रा चैव समन्वितम् । पूजयेत्परया भक्त्या नमस्कुर्यात्पुनः पुनः ॥
kṣamāpyainaṃ tadā devaṃ bhrātrā caiva samanvitam | pūjayetparayā bhaktyā namaskuryātpunaḥ punaḥ ||
तदनन्तर उनसे क्षमाप्रार्थना करके पुनः भाई कार्तिकेय सहित गणेश जी का पराभक्ति से पूजन करके उन्हें बारंबार नमस्कार करे।
Then, having begged forgiveness of that god, joined with his brother, one should worship him with supreme devotion, and prostrate again and again.
क्षमाप्य (kṣamāpya) — having begged pardon ofएनम् (enam) — himतदा (tadā) — thenदेवम् (devam) — the godभ्रात्रा (bhrātrā) — with his brotherच (ca) — andएव (eva) — indeedसमन्वितम् (samanvitam) — accompaniedपूजयेत् (pūjayet) — let him worshipपरया (parayā) — with supremeभक्त्या (bhaktyā) — devotionनमस्कुर्यात् (namaskuryāt) — let him bowपुनः पुनः (punaḥ punaḥ) — again and again
३१ द्वारपालं सदा द्वारि तिष्ठन्तं च महोदरम् । पूजयित्वा ततः पश्चात्पूजयेद्गिरिजां सतीम् ॥
dvārapālaṃ sadā dvāri tiṣṭhantaṃ ca mahodaram | pūjayitvā tataḥ paścātpūjayedgirijāṃ satīm ||
तत्पश्चात् सदा द्वार पर खड़े रहने वाले महोदर का पूजन करके सती-साध्वी गिरिराजनन्दिनी उमा की पूजा करे।
Having worshipped Mahodara, the door-keeper, ever standing at the door, one should afterward worship the chaste Girijā.
द्वारपालम् (dvārapālam) — the door-keeperसदा (sadā) — everद्वारि (dvāri) — at the doorतिष्ठन्तम् (tiṣṭhantam) — standingच (ca) — andमहोदरम् (mahodaram) — Mahodaraपूजयित्वा (pūjayitvā) — having worshippedततः (tataḥ) — thenपश्चात् (paścāt) — afterwardsपूजयेत् (pūjayet) — let him worshipगिरिजाम् (girijām) — the daughter of the mountainसतीम् (satīm) — Satī
३२ चंदनैः कुंकुमैश्चैव धूपैर्दीपैरनेकशः । नैवेद्यैर्विविधैश्चैव पूजयित्वा ततः शिवम् ॥
caṃdanaiḥ kuṃkumaiścaiva dhūpairdīpairanekaśaḥ | naivedyairvividhaiścaiva pūjayitvā tataḥ śivam ||
चन्दन, कुंकुम तथा धूप, दीप आदि अनेक उपचारों तथा नाना प्रकार के नैवेद्यों से शिवा का पूजन करके नमस्कार करने के पश्चात् साधक शिव जी के समीप जाय।
With sandal, and with vermilion, with incense, with lamps in many ways, and with manifold food-offerings, having worshipped Śiva,
चंदनैः (caṃdanaiḥ) — with sandalकुंकुमैः (kuṃkumaiḥ) — with saffronच (ca) — andएव (eva) — indeedधूपैः (dhūpaiḥ) — with incenseदीपैः (dīpaiḥ) — with lampsअनेकशः (anekaśaḥ) — in many waysनैवेद्यैः (naivedyaiḥ) — with food-offeringsविविधैः (vividhaiḥ) — of many kindsच (ca) — andएव (eva) — indeedपूजयित्वा (pūjayitvā) — having worshippedततः (tataḥ) — thenशिवम् (śivam) — Śiva
३३ नमस्कृत्य पुनस्तत्र गच्छेच्च शिवसन्निधौ । यदि गेहे पार्थिवीं वा हैमीं वा राजतीं तथा ॥
namaskṛtya punastatra gacchecca śivasannidhau | yadi gehe pārthivīṃ vā haimīṃ vā rājatīṃ tathā ||
यथासम्भव अपने घर में मिट्टी, सोना, चाँदी, धातु या अन्य [द्रव्य] पारे आदि की शिवप्रतिमा बनाये और उसे नमस्कार करके भक्तिपरायण होकर पूजा करे।
having prostrated, one should then go there into Śiva's presence. If, at home, an earthen [image], or a golden one, or likewise a silver one,
नमस्कृत्य (namaskṛtya) — having bowedपुनः (punaḥ) — againतत्र (tatra) — thereगच्छेत् (gacchet) — let him goच (ca) — andशिवसन्निधौ (śivasannidhau) — into the presence of Śivaयदि (yadi) — ifगेहे (gehe) — at homeपार्थिवीम् (pārthivīm) — of earthवा (vā) — orहैमीम् (haimīm) — of goldवा (vā) — orराजतीम् (rājatīm) — of silverतथा (tathā) — likewise
३४ धातुजन्यां तथैवान्यां पारदां वा प्रकल्पयेत् । नमस्कृत्य पुनस्तां च पूजयेद्भक्तितत्परः ॥
dhātujanyāṃ tathaivānyāṃ pāradāṃ vā prakalpayet | namaskṛtya punastāṃ ca pūjayedbhaktitatparaḥ ||
उसकी पूजा हो जाने पर सभी देवता पूजित हो जाते हैं।
or one likewise made of other metal, or of quicksilver, is fashioned — having prostrated to it again, one should worship it, devoted to devotion.
धातुजन्याम् (dhātujanyām) — made of metalतथा (tathā) — likewiseएव (eva) — indeedअन्याम् (anyām) — anotherपारदाम् (pāradām) — of quicksilverवा (vā) — orप्रकल्पयेत् (prakalpayet) — let him fashionनमस्कृत्य (namaskṛtya) — having bowedपुनः (punaḥ) — againताम् (tām) — itच (ca) — andपूजयेत् (pūjayet) — let him worshipभक्तितत्परः (bhaktitatparaḥ) — intent upon devotion
३४½ तस्यां तु पूजितायां वै सर्वे स्युः पूजितास्तथा ।
tasyāṃ tu pūjitāyāṃ vai sarve syuḥ pūjitāstathā ||
उसकी पूजा हो जाने पर सभी देवता पूजित हो जाते हैं।
For, when it has been worshipped, all [the gods] are likewise worshipped.
तस्याम् (tasyām) — when that oneतु (tu) — indeedपूजितायाम् (pūjitāyām) — is worshippedवै (vai) — indeedसर्वे (sarve) — allस्युः (syuḥ) — would beपूजिताः (pūjitāḥ) — worshippedतथा (tathā) — likewise
३५ स्थापयेच्च मृदा लिंगं विधाय विधिपूर्वकम् ॥
sthāpayecca mṛdā liṃgaṃ vidhāya vidhipūrvakam ||
मिट्टी का शिवलिंग बनाकर विधिपूर्वक उसकी स्थापना करे।
One should fashion and install a liṅga of clay, duly, according to rule.
स्थापयेत् (sthāpayet) — let him installच (ca) — andमृदा (mṛdā) — with clayलिंगम् (liṃgam) — a liṅgaविधाय (vidhāya) — having made itविधिपूर्वकम् (vidhipūrvakam) — according to rule
३६ कर्तव्यं सर्वथा तत्र नियमाः स्वगृहे स्थितैः । प्राणप्रतिष्ठां कुर्वीत भूतशुद्धिं विधाय च ॥
kartavyaṃ sarvathā tatra niyamāḥ svagṛhe sthitaiḥ | prāṇapratiṣṭhāṃ kurvīta bhūtaśuddhiṃ vidhāya ca ||
अपने घर में रहनेवाले लोगों को स्थापना-सम्बन्धी सभी नियमों का सर्वथा पालन करना चाहिये। भूतशुद्धि करके प्राणप्रतिष्ठा करे।
The rules for it are wholly to be observed by those dwelling in their own home; one should perform prāṇa-pratiṣṭhā, having also performed bhūta-śuddhi.
कर्तव्यम् (kartavyam) — is to be observedसर्वथा (sarvathā) — in every wayतत्र (tatra) — thereinनियमाः (niyamāḥ) — the restraintsस्वगृहे (svagṛhe) — in one's own houseस्थितैः (sthitaiḥ) — by those who dwellप्राणप्रतिष्ठाम् (prāṇapratiṣṭhām) — the installing of lifeकुर्वीत (kurvīta) — let him doभूतशुद्धिम् (bhūtaśuddhim) — the purification of the elementsविधाय (vidhāya) — having performedच (ca) — and
३७ दिक्पालान्पूजयेत्तत्र स्थापयित्वा शिवालये । गृहे शिवः सदा पूज्यो मूलमन्त्राभियोगतः ॥
dikpālānpūjayettatra sthāpayitvā śivālaye | gṛhe śivaḥ sadā pūjyo mūlamantrābhiyogataḥ ||
शिवालय में दिक्पालों की भी स्थापना करके उनकी पूजा करे। घर में सदा मूलमन्त्र का प्रयोग करके शिव की पूजा करनी चाहिये।
One should worship the guardians of the directions there, having installed [the liṅga] in a Śiva-temple; at home, Śiva is ever to be worshipped, by application of the root mantra.
दिक्पालान् (dikpālān) — the guardians of the quartersपूजयेत् (pūjayet) — let him worshipतत्र (tatra) — thereस्थापयित्वा (sthāpayitvā) — having installed himशिवालये (śivālaye) — in the shrine of Śivaगृहे (gṛhe) — at homeशिवः (śivaḥ) — Śivaसदा (sadā) — alwaysपूज्यः (pūjyaḥ) — is to be worshippedमूलमन्त्राभियोगतः (mūlamantrābhiyogataḥ) — by application of the root mantra
३८ तत्र तु द्वारपालानां नियमो नास्ति सर्वथा । गृहे लिंगं च यत्पूज्यं तस्मिन्सर्वं प्रतिष्ठितम् ॥
tatra tu dvārapālānāṃ niyamo nāsti sarvathā | gṛhe liṃgaṃ ca yatpūjyaṃ tasminsarvaṃ pratiṣṭhitam ||
घर में द्वारपालों के पूजन का सर्वथा नियम नहीं है; क्योंकि घर में जिस शिवलिंग की पूजा की जाती है, उसमें सभी देवता प्रतिष्ठित रहते हैं।
There, however, no rule at all exists for door-keepers; for in the liṅga that is worshipped at home, everything is [already] established.
तत्र (tatra) — thereतु (tu) — indeedद्वारपालानाम् (dvārapālānām) — of the door-keepersनियमः (niyamaḥ) — the ruleन (na) — notअस्ति (asti) — there isसर्वथा (sarvathā) — at allगृहे (gṛhe) — at homeलिंगम् (liṃgam) — the liṅgaच (ca) — andयत् (yat) — whichपूज्यम् (pūjyam) — is worshippedतस्मिन् (tasmin) — in itसर्वम् (sarvam) — everythingप्रतिष्ठितम् (pratiṣṭhitam) — is established
३९ पूजाकाले च सांगं वै परिवारेण संयुतम् । आवाह्य पूजयेद्देवं नियमोऽत्र न विद्यते ॥
pūjākāle ca sāṃgaṃ vai parivāreṇa saṃyutam | āvāhya pūjayeddevaṃ niyamo'tra na vidyate ||
घर पर होने वाली शिव की पूजा के समय अंगों सहित तथा सपरिवार उन सदाशिव का आवाहन करके पूजन किया जाय, ऐसा कोई नियम नहीं है।
At the time of worship, indeed, having invoked the god together with his limbs and joined with his family, one should worship him; no rule exists here [against a simpler form either].
पूजाकाले (pūjākāle) — at the time of worshipच (ca) — andसांगम् (sāṃgam) — with his limbsवै (vai) — indeedपरिवारेण (parivāreṇa) — with his retinueसंयुतम् (saṃyutam) — joinedआवाह्य (āvāhya) — having invokedपूजयेत् (pūjayet) — let him worshipदेवम् (devam) — the godनियमः (niyamaḥ) — restrictionअत्र (atra) — hereन (na) — notविद्यते (vidyate) — exists
४० शिवस्य सन्निधिं कृत्वा स्वासनं परिकल्पयेत् । उदङ्मुखस्तदा स्थित्वा पुनराचमनं चरेत् ॥
śivasya sannidhiṃ kṛtvā svāsanaṃ parikalpayet | udaṅmukhastadā sthitvā punarācamanaṃ caret ||
भगवान् शिव के समीप ही अपने लिये आसन की व्यवस्था करे। उस समय उत्तराभिमुख बैठकर आचमन करे।
Having taken up one's presence near Śiva, one should arrange one's own seat; then, standing facing north, one should perform ācamana again.
शिवस्य (śivasya) — of Śivaसन्निधिम् (sannidhim) — the presenceकृत्वा (kṛtvā) — having gainedस्वासनम् (svāsanam) — his own seatपरिकल्पयेत् (parikalpayet) — let him arrangeउदङ्मुखः (udaṅmukhaḥ) — facing northतदा (tadā) — thenस्थित्वा (sthitvā) — having satपुनः (punaḥ) — againआचमनम् (ācamanam) — the sipping of waterचरेत् (caret) — let him perform
४१ प्रक्षाल्य हस्तौ पश्चाद्धै प्राणायामं प्रकल्पयेत् । मूलमंत्रेण तत्रैव दशावर्तं नयेन्नरः ॥
prakṣālya hastau paścāddhai prāṇāyāmaṃ prakalpayet | mūlamaṃtreṇa tatraiva daśāvartaṃ nayennaraḥ ||
उसके बाद दोनों हाथों का प्रक्षालन करके प्राणायाम करे। प्राणायामकाल में मनुष्य को मूलमन्त्र की दस आवृत्तियाँ करनी चाहिये।
Having washed both hands, one should then perform prāṇāyāma; a man should carry it there through ten repetitions, with the root mantra.
प्रक्षाल्य (prakṣālya) — having washedहस्तौ (hastau) — the handsपश्चात् (paścāt) — afterwardsहि (hi) — indeedप्राणायामम् (prāṇāyāmam) — breath-restraintप्रकल्पयेत् (prakalpayet) — let him performमूलमंत्रेण (mūlamaṃtreṇa) — with the root mantraतत्र (tatra) — thereएव (eva) — itselfदशावर्तम् (daśāvartam) — ten repetitionsनयेत् (nayet) — let him carry throughनरः (naraḥ) — the man
४२ पंचमुद्राः प्रकर्तव्याः पूजावश्यं करे स्थिता । एता मुद्राः प्रदर्श्यैव चरेत्पूजाविधिं नरः ॥
paṃcamudrāḥ prakartavyāḥ pūjāvaśyaṃ kare sthitā | etā mudrāḥ pradarśyaiva caretpūjāvidhiṃ naraḥ ||
हाथों से पाँच मुद्राएँ दिखाये। यह पूजा का आवश्यक अंग है। इन मुद्राओं का प्रदर्शन करके ही मनुष्य पूजाविधि का अनुसरण करे।
Five mudrās are to be made, necessary for worship, held in the hand; only having shown these mudrās should a man carry out the rite of worship.
पंचमुद्राः (paṃcamudrāḥ) — the five hand-sealsप्रकर्तव्याः (prakartavyāḥ) — are to be madeपूजा (pūjā) — the worshipअवश्यम् (avaśyam) — without failकरे (kare) — in the handस्थिता (sthitā) — restsएताः (etāḥ) — theseमुद्राः (mudrāḥ) — sealsप्रदर्श्य (pradarśya) — having displayedएव (eva) — indeedचरेत् (caret) — let him performपूजाविधिम् (pūjāvidhim) — the rite of worshipनरः (naraḥ) — the man
४३ दीपं कृत्वा तदा तत्र नमस्कारं गुरोरथ । बध्वा पद्मासनं तत्र भद्रासनमथापि वा ॥
dīpaṃ kṛtvā tadā tatra namaskāraṃ guroratha | badhvā padmāsanaṃ tatra bhadrāsanamathāpi vā ||
तदनन्तर वहाँ दीप निवेदन करके गुरु को नमस्कार करे और पद्मासन या भद्रासन बाँधकर बैठे
Having then lit a lamp there, and made prostration to the guru, and having bound the lotus-seat there, or else the bhadra-seat,
दीपम् (dīpam) — a lampकृत्वा (kṛtvā) — having litतदा (tadā) — thenतत्र (tatra) — thereनमस्कारम् (namaskāram) — obeisanceगुरोः (guroḥ) — to the guruअथ (atha) — thenबध्वा (badhvā) — having takenपद्मासनम् (padmāsanam) — the lotus postureतत्र (tatra) — thereभद्रासनम् (bhadrāsanam) — the bhadra postureअथ (atha) — orअपि (api) — alsoवा (vā) — or
४४ उत्तानासनकं कृत्वा पर्यंकासनकं तथा । यथासुखं तथा स्थित्वा प्रयोगं पुनरेव च ॥
uttānāsanakaṃ kṛtvā paryaṃkāsanakaṃ tathā | yathāsukhaṃ tathā sthitvā prayogaṃ punareva ca ||
अथवा उत्तानासन या पर्यंकासन का आश्रय लेकर सुखपूर्वक बैठे और पुनः पूजन का प्रयोग करे।
or having made the uttāna-seat, or likewise the paryaṅka-seat, seated thus at ease, one should again carry out the rite.
उत्तानासनकम् (uttānāsanakam) — the uttāna postureकृत्वा (kṛtvā) — having takenपर्यंकासनकम् (paryaṃkāsanakam) — the couch postureतथा (tathā) — likewiseयथासुखम् (yathāsukham) — at his easeतथा (tathā) — soस्थित्वा (sthitvā) — having satप्रयोगम् (prayogam) — the applicationपुनः (punaḥ) — againएव (eva) — indeedच (ca) — and
४५ कृत्वा पूजां पुरा जातां वट्टकेनैव तारयेत् । यदि वा स्वयमेवेह गृहे न नियमोऽस्ति च ॥
kṛtvā pūjāṃ purā jātāṃ vaṭṭakenaiva tārayet | yadi vā svayameveha gṛhe na niyamo'sti ca ||
पुराने समय में तो पत्थर की बटिया की ही श्रद्धापूर्वक पूजा करके लोग भवसागर से पार हो जाते थे। यदि वे शुद्ध रूप में स्वयमेव घर में विद्यमान हैं, तो उसके लिये कोई नियम की आवश्यकता नहीं है।
Of old, having performed worship even with a mere pebble, one used to be carried across [the ocean of existence]; or, if it is already present in one's own home, there is no rule about it.
कृत्वा (kṛtvā) — having madeपूजाम् (pūjām) — the worshipपुरा (purā) — earlierजाताम् (jātām) — performedवट्टकेन (vaṭṭakena) — by an attendantएव (eva) — indeedतारयेत् (tārayet) — let him have it carried throughयदि (yadi) — ifवा (vā) — orस्वयम् (svayam) — himselfएव (eva) — indeedइह (iha) — hereगृहे (gṛhe) — at homeन (na) — notनियमः (niyamaḥ) — a ruleअस्ति (asti) — there isच (ca) — and
४६ पश्चाच्चैवार्घ्यपात्रेण क्षालयेल्लिंगमुत्तमम् । अनन्यमानसो भूत्वा पूजाद्रव्यं निधाय च ॥
paścāccaivārghyapātreṇa kṣālayelliṃgamuttamam | ananyamānaso bhūtvā pūjādravyaṃ nidhāya ca ||
तत्पश्चात् अर्घ्यपात्र से उत्तम शिवलिंग का प्रक्षालन करे। मन को भगवान् शिव से अन्यत्र न ले जाकर पूजा-सामग्री को अपने पास रखकर
Then, with the arghya-vessel, one should wash the supreme liṅga; and, becoming of undistracted mind, having set down the materials of worship,
पश्चात् (paścāt) — afterwardsच (ca) — andएव (eva) — indeedअर्घ्यपात्रेण (arghyapātreṇa) — with the arghya vesselक्षालयेत् (kṣālayet) — let him washलिंगम् (liṃgam) — the liṅgaउत्तमम् (uttamam) — excellentअनन्यमानसः (ananyamānasaḥ) — with mind fixed on nothing elseभूत्वा (bhūtvā) — having becomeपूजाद्रव्यम् (pūjādravyam) — the materials of worshipनिधाय (nidhāya) — having set downच (ca) — and
४६½ पश्चाच्चावाहयेद्देवं मंत्रेणानेन वै नरः ।
paścāccāvāhayeddevaṃ maṃtreṇānena vai naraḥ ||
निम्नांकित मन्त्रसमूह से महादेव जी का आवाहन करे।
then a man should invoke the god with this very mantra,
पश्चात् (paścāt) — afterwardsच (ca) — andआवाहयेत् (āvāhayet) — let him invokeदेवम् (devam) — the godमंत्रेण (maṃtreṇa) — with the mantraअनेन (anena) — thisवै (vai) — indeedनरः (naraḥ) — the man
४७ कैलासशिखरस्थं च पार्वतीपतिमुत्तमम् ॥
kailāsaśikharasthaṃ ca pārvatīpatimuttamam ||
जो कैलास के शिखर पर निवास करते हैं, पार्वती देवी के पति हैं,
"[Om, salutation to] him who abides on the peak of Kailāsa, the supreme lord of Pārvatī,
कैलासशिखरस्थम् (kailāsaśikharastham) — dwelling on the peak of Kailāsaच (ca) — andपार्वतीपतिम् (pārvatīpatim) — the lord of Pārvatīउत्तमम् (uttamam) — supreme
४८ यथोक्तरूपिणं शंभुं निर्गुणं गुणरूपिणम् । पंचवक्त्रं दशभुजं त्रिनेत्रं वृषभध्वजम् ॥
yathoktarūpiṇaṃ śaṃbhuṃ nirguṇaṃ guṇarūpiṇam | paṃcavaktraṃ daśabhujaṃ trinetraṃ vṛṣabhadhvajam ||
समस्त देवताओं से उत्तम हैं, जिनके स्वरूप का शास्त्रों में यथावत् वर्णन किया गया है, जो निर्गुण होते हुए भी गुणरूप हैं, जिनके पाँच मुख, दस भुजाएँ और प्रत्येक मुखमण्डल में तीन-तीन नेत्र हैं, जिनकी ध्वजा पर वृषभ चिह्न अंकित है,
Śambhu, of the form thus described, without qualities yet embodying qualities, five-faced, ten-armed, three-eyed, bearing the bull on his banner,
यथोक्तरूपिणम् (yathoktarūpiṇam) — whose form is as describedशंभुम् (śaṃbhum) — Śambhuनिर्गुणम् (nirguṇam) — without qualitiesगुणरूपिणम् (guṇarūpiṇam) — yet embodying the qualitiesपंचवक्त्रम् (paṃcavaktram) — five-facedदशभुजम् (daśabhujam) — ten-armedत्रिनेत्रम् (trinetram) — three-eyedवृषभध्वजम् (vṛṣabhadhvajam) — bull-bannered
४९ कर्पूरगौरं दिव्यांगं चन्द्रमौलिं कपर्दिनम् । व्याघ्रचर्मोत्तरीयं च गजचर्माम्बरं शुभम् ॥
karpūragauraṃ divyāṃgaṃ candramauliṃ kapardinam | vyāghracarmottarīyaṃ ca gajacarmāmbaraṃ śubham ||
जिनके अंग की कान्ति कर्पूर के समान गौर है, जो दिव्यरूपधारी, चन्द्रमारूपी मुकुट से सुशोभित तथा सिर पर जटाजूट धारण करने वाले हैं, जो हाथी की खाल पहनते हैं और व्याघ्रचर्म ओढ़ते हैं, जिनका स्वरूप शुभ है,
white as camphor, of divine form, the moon on his crown, wearing matted locks, his upper garment a tiger's skin, his auspicious lower garment an elephant's hide,
कर्पूरगौरम् (karpūragauram) — white as camphorदिव्यांगम् (divyāṃgam) — of divine bodyचन्द्रमौलिम् (candramaulim) — moon-crestedकपर्दिनम् (kapardinam) — with matted braidव्याघ्रचर्मोत्तरीयम् (vyāghracarmottarīyam) — with a tiger-skin upper garmentच (ca) — andगजचर्माम्बरम् (gajacarmāmbaram) — clad in an elephant hideशुभम् (śubham) — auspicious
५० वासुक्यादिपरीतांगं पिनाकाद्यायुधान्वितम् । सिद्ध्योऽष्टौ च यस्याग्रे नृत्यन्तीह निरन्तरम् ॥
vāsukyādiparītāṃgaṃ pinākādyāyudhānvitam | siddhyo'ṣṭau ca yasyāgre nṛtyantīha nirantaram ||
जिनके अंगों में वासुकि आदि नाग लिपटे रहते हैं, जो पिनाक आदि आयुध धारण करते हैं, जिनके आगे आठों सिद्धियाँ निरंतर नृत्य करती रहती हैं,
his limbs encircled by Vāsuki and other serpents, joined with the Pināka and other weapons, before whom the eight siddhis dance here without ceasing,
वासुक्यादिपरीतांगम् (vāsukyādiparītāṃgam) — his limbs encircled by Vāsuki and other serpentsपिनाकाद्यायुधान्वितम् (pinākādyāyudhānvitam) — armed with the Pināka and other weaponsसिद्ध्यः (siddhyaḥ) — the perfectionsअष्टौ (aṣṭau) — eightच (ca) — andयस्य (yasya) — of whomअग्रे (agre) — beforeनृत्यन्ति (nṛtyanti) — danceइह (iha) — hereनिरन्तरम् (nirantaram) — unceasingly
५१ जयजयेति शब्दैश्च सेवितं भक्तपुञ्जकैः । तेजसा दुःसहेनैव दुर्लक्ष्यं देवसेवितम् ॥
jayajayeti śabdaiśca sevitaṃ bhaktapuñjakaiḥ | tejasā duḥsahenaiva durlakṣyaṃ devasevitam ||
भक्तसमुदाय जय-जयकार करते हुए जिनकी सेवा में लगे रहते हैं, दुस्सह तेज के कारण जिनकी ओर देखना भी कठिन है, जो देवताओं से सेवित हैं,
attended by crowds of devotees with cries of "victory, victory", hard to behold because of his unbearable splendour, attended by the gods,
जय जय (jaya jaya) — victory, victoryइति (iti) — thusशब्दैः (śabdaiḥ) — with criesच (ca) — andसेवितम् (sevitam) — attendedभक्तपुञ्जकैः (bhaktapuñjakaiḥ) — by throngs of devoteesतेजसा (tejasā) — by his splendourदुःसहेन (duḥsahena) — unbearableएव (eva) — indeedदुर्लक्ष्यम् (durlakṣyam) — hard to look uponदेवसेवितम् (devasevitam) — served by the gods
५२ शरण्यं सर्वसत्त्वानां प्रसन्नमुखपंकजम् । वेदैः शास्त्रैर्यथागीतं विष्णुब्रह्मनुतं सदा ॥
śaraṇyaṃ sarvasattvānāṃ prasannamukhapaṃkajam | vedaiḥ śāstrairyathāgītaṃ viṣṇubrahmanutaṃ sadā ||
जो सम्पूर्ण प्राणियों को शरण देने वाले हैं, जिनका मुखारविन्द प्रसन्नता से खिला हुआ है, वेदों और शास्त्रों ने जिनकी महिमा का यथावत् गान किया है, विष्णु और ब्रह्मा भी सदा जिनकी स्तुति करते हैं
the refuge of all creatures, his lotus face serene, as sung of by the Vedas and Śāstras, ever praised by Viṣṇu and Brahmā,
शरण्यम् (śaraṇyam) — the refugeसर्वसत्त्वानाम् (sarvasattvānām) — of all beingsप्रसन्नमुखपंकजम् (prasannamukhapaṃkajam) — his lotus face sereneवेदैः (vedaiḥ) — by the Vedasशास्त्रैः (śāstraiḥ) — by the śāstrasयथागीतम् (yathāgītam) — as sungविष्णुब्रह्मनुतम् (viṣṇubrahmanutam) — praised by Viṣṇu and Brahmāसदा (sadā) — ever
५३ भक्तवत्सलमानंदं शिवमावाह्याम्यहम् । एवं ध्यात्वा शिवं साम्बमासनं परिकल्पयेत् ॥
bhaktavatsalamānaṃdaṃ śivamāvāhyāmyaham | evaṃ dhyātvā śivaṃ sāmbamāsanaṃ parikalpayet ||
तथा जो भक्तवत्सल हैं, उन परमानन्दस्वरूप शिव का मैं आवाहन करता हूँ।" इस प्रकार साम्बशिव का ध्यान करके उनके लिये आसन दे।
fond of his devotees, of the nature of bliss — I invoke that Śiva." Having thus meditated on Śiva together with Ambā, one should fashion the seat.
भक्तवत्सलम् (bhaktavatsalam) — fond of his devoteesआनंदम् (ānaṃdam) — bliss itselfशिवम् (śivam) — Śivaआवाहयामि (āvāhayāmi) — I invokeअहम् (aham) — Iएवम् (evam) — thusध्यात्वा (dhyātvā) — having meditatedशिवम् (śivam) — Śivaसाम्बम् (sāmbam) — with Ambāआसनम् (āsanam) — the seatपरिकल्पयेत् (parikalpayet) — let him prepare
५४ चतुर्थ्यन्तपदेनैव सर्वं कुर्याद्यथाक्रमम् । ततः पाद्यं प्रदद्याद्धै ततोऽर्घ्यं शंकराय च ॥
caturthyantapadenaiva sarvaṃ kuryādyathākramam | tataḥ pādyaṃ pradadyāddhai tato'rghyaṃ śaṃkarāya ca ||
चतुर्थ्यन्त पद से ही क्रमशः सब कुछ अर्पित करे। तत्पश्चात् भगवान् शंकर को पाद्य और अर्घ्य दे।
With a word ending in the dative case alone, one should do everything in due order; then one should give pādya, and then arghya to Śaṅkara.
चतुर्थ्यन्तपदेन (caturthyantapadena) — with the word in the dativeएव (eva) — indeedसर्वम् (sarvam) — everythingकुर्यात् (kuryāt) — let him doयथाक्रमम् (yathākramam) — in due orderततः (tataḥ) — thenपाद्यम् (pādyam) — foot-waterप्रदद्यात् (pradadyāt) — let him offerहि (hi) — indeedततः (tataḥ) — thenअर्घ्यम् (arghyam) — the arghyaशंकराय (śaṃkarāya) — to Śaṅkaraच (ca) — and
५५ ततश्चाचमनं कृत्वा शम्भवे परमात्मने । पश्चाच्च पंचभिर्द्रव्यैः स्नापयेच्छंकरं मुदा ॥
tataścācamanaṃ kṛtvā śambhave paramātmane | paścācca paṃcabhirdravyaiḥ snāpayecchaṃkaraṃ mudā ||
तदनन्तर परमात्मा शम्भु को आचमन कराकर पंचामृतसम्बन्धी द्रव्यों द्वारा प्रसन्नतापूर्वक शंकर को स्नान कराये।
Then, having given ācamana to Śambhu, the supreme self, one should afterward, with joy, bathe Śaṅkara with the five substances.
ततः (tataḥ) — thenच (ca) — andआचमनम् (ācamanam) — sipping-waterकृत्वा (kṛtvā) — having offeredशम्भवे (śambhave) — to Śambhuपरमात्मने (paramātmane) — the Supreme Selfपश्चात् (paścāt) — afterwardsच (ca) — andपंचभिः (paṃcabhiḥ) — with the fiveद्रव्यैः (dravyaiḥ) — substancesस्नापयेत् (snāpayet) — let him batheशंकरम् (śaṃkaram) — Śaṅkaraमुदा (mudā) — with joy
५६ वेदमन्त्रैर्यथायोग्यं नामभिर्वा समन्त्रकैः । चतुर्थ्यन्तपदैर्भक्त्या द्रव्याण्येवार्पयेत्तदा ॥
vedamantrairyathāyogyaṃ nāmabhirvā samantrakaiḥ | caturthyantapadairbhaktyā dravyāṇyevārpayettadā ||
वेदमन्त्रों अथवा समन्त्रक चतुर्थ्यन्त नामपदों का उच्चारण करके भक्तिपूर्वक यथायोग्य समस्त द्रव्य भगवान् को अर्पित करे।
With Vedic mantras, as duly fits, or with names together with mantras, with words in the dative case, with devotion, one should then offer the substances.
वेदमन्त्रैः (vedamantraiḥ) — with Vedic mantrasयथायोग्यम् (yathāyogyam) — as befitsनामभिः (nāmabhiḥ) — with the namesवा (vā) — orसमन्त्रकैः (samantrakaiḥ) — with their mantrasचतुर्थ्यन्तपदैः (caturthyantapadaiḥ) — with words in the dativeभक्त्या (bhaktyā) — with devotionद्रव्याणि (dravyāṇi) — the substancesएव (eva) — indeedअर्पयेत् (arpayet) — let him offerतदा (tadā) — then
५७ तथाभिलषितं द्रव्यमर्पयेच्छृंगोपरि । ततश्च वारुणं स्नानं करणीयं शिवाय वै ॥
tathābhilaṣitaṃ dravyamarpayecchṛṃgopari | tataśca vāruṇaṃ snānaṃ karaṇīyaṃ śivāya vai ||
अभीष्ट द्रव्य को शंकर के ऊपर चढ़ाये। फिर भगवान् शिव को जलधारा से स्नान कराये।
One should likewise offer the desired substance upon the [liṅga's] crown; and then the bath of water is to be performed for Śiva.
तथा (tathā) — likewiseअभिलषितम् (abhilaṣitam) — desiredद्रव्यम् (dravyam) — substanceअर्पयेत् (arpayet) — let him offerशृंगोपरि (śṛṃgopari) — upon the crestततः (tataḥ) — thenच (ca) — andवारुणम् (vāruṇam) — with waterस्नानम् (snānam) — the bathकरणीयम् (karaṇīyam) — is to be madeशिवाय (śivāya) — for Śivaवै (vai) — indeed
५८ सुगंधं चंदनं दद्यादन्यलेपानि यत्नतः । ससुगंधजलेनैव जलधारां प्रकल्पयेत् ॥
sugaṃdhaṃ caṃdanaṃ dadyādanyalepāni yatnataḥ | sasugaṃdhajalenaiva jaladhārāṃ prakalpayet ||
स्नान के पश्चात् उनके श्रीअंगों में सुगन्धित चन्दन तथा अन्य द्रव्यों का यत्नपूर्वक लेप करे। तत्पश्चात् सुगन्धित जल से ही उनके ऊपर जलधारा गिराकर अभिषेक करे।
One should give fragrant sandal, and other unguents, with care; and, with fragrant water alone, one should fashion a stream of water.
सुगंधम् (sugaṃdham) — fragrantचंदनम् (caṃdanam) — sandalदद्यात् (dadyāt) — let him giveअन्यलेपानि (anyalepāni) — other unguentsयत्नतः (yatnataḥ) — carefullyससुगंधजलेन (sasugaṃdhajalena) — with scented waterएव (eva) — indeedजलधाराम् (jaladhārām) — a stream of waterप्रकल्पयेत् (prakalpayet) — let him arrange
५९ वेदमंत्रैः षडंगैर्वा नामभी रुद्रसंख्यया । यथावकाशं तां दत्वा वस्त्रेण मार्जयेत्ततः ॥
vedamaṃtraiḥ ṣaḍaṃgairvā nāmabhī rudrasaṃkhyayā | yathāvakāśaṃ tāṃ datvā vastreṇa mārjayettataḥ ||
वेदमन्त्रों, षडंगों अथवा शिव के ग्यारह नामों द्वारा यथावकाश जलधारा चढ़ाकर वस्त्र से शिवलिंग को अच्छी तरह पोंछे।
With Vedic mantras, or with the six limbs, or with names to the number of the Rudras, having given it as opportunity allows, one should then wipe it with a cloth.
वेदमंत्रैः (vedamaṃtraiḥ) — with Vedic mantrasषडंगैः (ṣaḍaṃgaiḥ) — with the six limbsवा (vā) — orनामभिः (nāmabhiḥ) — with the namesरुद्रसंख्यया (rudrasaṃkhyayā) — by the number of the Rudrasयथावकाशम् (yathāvakāśam) — as occasion permitsताम् (tām) — thatदत्वा (datvā) — having givenवस्त्रेण (vastreṇa) — with a clothमार्जयेत् (mārjayet) — let him wipeततः (tataḥ) — then
६० पश्चादाचमनं दद्यात्ततो वस्त्रं समर्पयेत् । तिलाश्चैव यवा वापि गोधूमा मुद्रमाषकाः ॥
paścādācamanaṃ dadyāttato vastraṃ samarpayet | tilāścaiva yavā vāpi godhūmā mudramāṣakāḥ ||
तदनन्तर आचमन प्रदान करे और वस्त्र समर्पित करे। नाना प्रकार के मन्त्रों द्वारा भगवान् शिव को तिल, जौ, गेहूँ, मूँग और उड़द अर्पित करे।
Then one should give ācamana, and then offer a garment; sesame, or barley, or wheat, mung, and urad —
पश्चात् (paścāt) — afterwardsआचमनम् (ācamanam) — sipping-waterदद्यात् (dadyāt) — let him offerततः (tataḥ) — thenवस्त्रम् (vastram) — a garmentसमर्पयेत् (samarpayet) — let him presentतिलाः (tilāḥ) — sesameच (ca) — andएव (eva) — indeedयवाः (yavāḥ) — barleyवा (vā) — orअपि (api) — alsoगोधूमाः (godhūmāḥ) — wheatमुद्रमाषकाः (mudramāṣakāḥ) — mung and black gram
६१ अर्पणीयाः शिवायैवं मंत्रैर्नानाविधैरपि । ततः पुष्पाणि देयानि पंचास्याय महात्मने ॥
arpaṇīyāḥ śivāyaivaṃ maṃtrairnānāvidhairapi | tataḥ puṣpāṇi deyāni paṃcāsyāya mahātmane ||
फिर पाँच मुखवाले परमात्मा शिव को पुष्प चढ़ाये।
these are thus to be offered to Śiva with mantras of manifold kinds too; then flowers are to be given to that great-souled, five-faced one,
अर्पणीयाः (arpaṇīyāḥ) — are to be offeredशिवाय (śivāya) — to Śivaएवम् (evam) — thusमंत्रैः (maṃtraiḥ) — with mantrasनानाविधैः (nānāvidhaiḥ) — of many kindsअपि (api) — tooततः (tataḥ) — thenपुष्पाणि (puṣpāṇi) — flowersदेयानि (deyāni) — are to be givenपंचास्याय (paṃcāsyāya) — to the five-faced oneमहात्मने (mahātmane) — the great-souled
६२ प्रतिवक्त्रं यथाध्यानं यथायोग्याभिलाषतः । कमलैः शतपत्रैश्च शंखपुष्पैः परैस्तथा ॥
prativaktraṃ yathādhyānaṃ yathāyogyābhilāṣataḥ | kamalaiḥ śatapatraiśca śaṃkhapuṣpaiḥ paraistathā ||
प्रत्येक मुख पर ध्यान के अनुसार यथोचित अभिलाषा करके कमल, शतपत्र, शंखपुष्प, कुशपुष्प,
for each face, according to the meditation, according to due desire — with lotuses, with hundred-petalled flowers, and likewise with the best conch-flowers,
प्रतिवक्त्रम् (prativaktram) — to each faceयथाध्यानम् (yathādhyānam) — according to the meditationयथायोग्याभिलाषतः (yathāyogyābhilāṣataḥ) — according to fitting desireकमलैः (kamalaiḥ) — with lotusesशतपत्रैः (śatapatraiḥ) — with hundred-petalled onesच (ca) — andशंखपुष्पैः (śaṃkhapuṣpaiḥ) — with śaṅkhapuṣpaपरैः (paraiḥ) — with othersतथा (tathā) — likewise
६३ कुशपुष्पैश्च धत्तूरैर्मन्दारैर्द्रोणसंभवैः । तथा च तुलसीपत्रैर्बिल्वपत्रैर्विशेषतः ॥
kuśapuṣpaiśca dhattūrairmandārairdroṇasaṃbhavaiḥ | tathā ca tulasīpatrairbilvapatrairviśeṣataḥ ||
धतूर, मन्दार, द्रोणपुष्प, तुलसीदल तथा बिल्वपत्र के द्वारा पराभक्ति के साथ भक्तवत्सल भगवान् शंकर की विशेष पूजा करे।
with kuśa-flowers, with datura, with mandāra, with those born of the droṇa plant, and likewise with tulasī leaves, and especially with bilva leaves,
कुशपुष्पैः (kuśapuṣpaiḥ) — with kuśa blossomsच (ca) — andधत्तूरैः (dhattūraiḥ) — with daturaमन्दारैः (mandāraiḥ) — with mandāraद्रोणसंभवैः (droṇasaṃbhavaiḥ) — with droṇapuṣpaतथा (tathā) — likewiseच (ca) — andतुलसीपत्रैः (tulasīpatraiḥ) — with tulasī leavesबिल्वपत्रैः (bilvapatraiḥ) — with bilva leavesविशेषतः (viśeṣataḥ) — above all
६४ पूजयेत्परया भक्त्या शंकरं भक्तवत्सलम् । सर्वाभावे बिल्वपत्रमर्पणीयं शिवाय वै ॥
pūjayetparayā bhaktyā śaṃkaraṃ bhaktavatsalam | sarvābhāve bilvapatramarpaṇīyaṃ śivāya vai ||
अन्य सब वस्तुओं का अभाव होने पर शिव को केवल बिल्वपत्र ही अर्पित करे।
one should worship Śaṅkara, fond of his devotees, with supreme devotion; when everything else is lacking, a bilva leaf alone is to be offered to Śiva.
पूजयेत् (pūjayet) — let him worshipपरया (parayā) — with supremeभक्त्या (bhaktyā) — devotionशंकरम् (śaṃkaram) — Śaṅkaraभक्तवत्सलम् (bhaktavatsalam) — fond of his devoteesसर्वाभावे (sarvābhāve) — when all else is lackingबिल्वपत्रम् (bilvapatram) — a bilva leafअर्पणीयम् (arpaṇīyam) — is to be offeredशिवाय (śivāya) — to Śivaवै (vai) — indeed
६५ बिल्वपत्रार्पणेनैव सर्वपूजा प्रसिध्यति । ततः सुगंधचूर्णं वै वासितं तैलमुत्तमम् ॥
bilvapatrārpaṇenaiva sarvapūjā prasidhyati | tataḥ sugaṃdhacūrṇaṃ vai vāsitaṃ tailamuttamam ||
बिल्वपत्र समर्पित होने से ही शिव की पूजा सफल होती है। तत्पश्चात् सुगन्धित चूर्ण तथा सुवासित उत्तम तेल,
By the offering of the bilva leaf alone, the entire worship is accomplished; then fragrant powder, and scented, excellent oil,
बिल्वपत्रार्पणेन (bilvapatrārpaṇena) — by the offering of a bilva leafएव (eva) — aloneसर्वपूजा (sarvapūjā) — the whole worshipप्रसिध्यति (prasidhyati) — is accomplishedततः (tataḥ) — thenसुगंधचूर्णम् (sugaṃdhacūrṇam) — fragrant powderवै (vai) — indeedवासितम् (vāsitam) — scentedतैलम् (tailam) — oilउत्तमम् (uttamam) — of the best
६६ अर्पणीयं च विविधं शिवाय परया मुदा । ततो धूपः प्रकर्तव्यो गुग्गुलागुरुभिर्मुदा ॥
arpaṇīyaṃ ca vividhaṃ śivāya parayā mudā | tato dhūpaḥ prakartavyo guggulāgurubhirmudā ||
इत्र आदि विविध वस्तुएँ बड़े हर्ष के साथ भगवान् शिव को अर्पित करे। तदनन्तर प्रसन्नतापूर्वक गुग्गुल और अगुरु आदि से धूप निवेदित करे।
manifold, are to be offered to Śiva with supreme joy; then incense is to be made, with joy, from guggulu and aguru.
अर्पणीयम् (arpaṇīyam) — is to be offeredच (ca) — andविविधम् (vividham) — of many kindsशिवाय (śivāya) — to Śivaपरया (parayā) — with supremeमुदा (mudā) — joyततः (tataḥ) — thenधूपः (dhūpaḥ) — incenseप्रकर्तव्यः (prakartavyaḥ) — is to be madeगुग्गुलागुरुभिः (guggulāgurubhiḥ) — with guggulu and aloe-woodमुदा (mudā) — gladly
६७ दीपो देयस्ततस्तस्मै शंकराय घृताप्लुतः । अर्घं दद्यात्पुनस्तस्मै मंत्रेणानेन भक्तितः ॥
dīpo deyastatastasmai śaṃkarāya ghṛtāplutaḥ | arghaṃ dadyātpunastasmai maṃtreṇānena bhaktitaḥ ||
तदनन्तर शंकर जी को घृतपूर्ण दीपक दे। इसके बाद निम्न मन्त्र से भक्तिपूर्वक पुनः अर्घ्य दे —
A lamp, soaked with ghee, is then to be given to that Śaṅkara; one should again give arghya to him with devotion, with this mantra:
दीपः (dīpaḥ) — a lampदेयः (deyaḥ) — is to be givenततः (tataḥ) — thenतस्मै (tasmai) — to himशंकराय (śaṃkarāya) — to Śaṅkaraघृताप्लुतः (ghṛtāplutaḥ) — flooded with gheeअर्घम् (argham) — the arghyaदद्यात् (dadyāt) — let him giveपुनः (punaḥ) — againतस्मै (tasmai) — to himमंत्रेण (maṃtreṇa) — with the mantraअनेन (anena) — thisभक्तितः (bhaktitaḥ) — out of devotion
६८ कारयेद्भावतो भक्त्या वस्त्रेण मुखमार्जनम् । रूपं देहि यशो देहि भोगं देहि च शंकर ॥
kārayedbhāvato bhaktyā vastreṇa mukhamārjanam | rūpaṃ dehi yaśo dehi bhogaṃ dehi ca śaṃkara ||
और भक्तिभाव से वस्त्र द्वारा उनके मुख का मार्जन करे — 'हे शंकर! आपको नमस्कार है। आप इस अर्घ्य को स्वीकार करके मुझे रूप दीजिये, यश दीजिये, सुख दीजिये
"Perform, with devotion of heart, the wiping of the face with a cloth. Give me beauty, give me fame, give me enjoyment, Śaṅkara,
कारयेत् (kārayet) — let him have doneभावतः (bhāvataḥ) — with feelingभक्त्या (bhaktyā) — with devotionवस्त्रेण (vastreṇa) — with a clothमुखमार्जनम् (mukhamārjanam) — the wiping of the faceरूपम् (rūpam) — beautyदेहि (dehi) — grantयशः (yaśaḥ) — fameदेहि (dehi) — grantभोगम् (bhogam) — enjoymentदेहि (dehi) — grantच (ca) — andशंकर (śaṃkara) — O Śaṅkara
६९ भुक्तिमुक्तिफलं देहि गृहीत्वार्घं नमोऽस्तु ते । ततो देयं शिवायैव नैवेद्यं विविधं शुभम् ॥
bhuktimuktiphalaṃ dehi gṛhītvārghaṃ namo'stu te | tato deyaṃ śivāyaiva naivedyaṃ vividhaṃ śubham ||
तथा भोग और मोक्ष का फल प्रदान कीजिये।' इसके बाद भगवान् शिव को भाँति-भाँति के उत्तम नैवेद्य अर्पित करे।
give me the fruit of enjoyment and liberation, having taken this arghya; salutation be to you." Then manifold auspicious food-offerings are to be given to Śiva alone.
भुक्तिमुक्तिफलम् (bhuktimuktiphalam) — the fruit of enjoyment and releaseदेहि (dehi) — grantगृहीत्वा (gṛhītvā) — having acceptedअर्घम् (argham) — the arghyaनमः (namaḥ) — homageअस्तु (astu) — beते (te) — to youततः (tataḥ) — thenदेयम् (deyam) — is to be givenशिवाय (śivāya) — to Śivaएव (eva) — indeedनैवेद्यम् (naivedyam) — food-offeringविविधम् (vividham) — of many kindsशुभम् (śubham) — auspicious
७० तत आचमनं प्रीत्या कारयेद्भाविलम्बतः । ततः शिवाय ताम्बूलं सांगोपांगं विधाय च ॥
tata ācamanaṃ prītyā kārayedbhāvilambataḥ | tataḥ śivāya tāmbūlaṃ sāṃgopāṃgaṃ vidhāya ca ||
इसके पश्चात् प्रेमपूर्वक शीघ्र आचमन कराये। तदनन्तर सांगोपांग ताम्बूल बनाकर शिव को समर्पित करे।
One should then, with love, without delay, cause ācamana to be performed; and then, having prepared betel together with its full accompaniments, [offer it] to Śiva,
ततः (tataḥ) — thenआचमनम् (ācamanam) — sipping-waterप्रीत्या (prītyā) — with affectionकारयेत् (kārayet) — let him have offeredभाविलम्बतः (bhāvilambataḥ) — without delay of feelingततः (tataḥ) — thenशिवाय (śivāya) — to Śivaताम्बूलम् (tāmbūlam) — betelसांगोपांगम् (sāṃgopāṃgam) — with all its parts and adjunctsविधाय (vidhāya) — having preparedच (ca) — and
७१ कुर्यादारार्तिकं पंचवर्तिकामनुसंख्यया । पादयोश्च चतुर्वारं द्विःकृत्वो नाभिमंडले ॥
kuryādārārtikaṃ paṃcavartikāmanusaṃkhyayā | pādayośca caturvāraṃ dviḥkṛtvo nābhimaṃḍale ||
इसके अनन्तर पाँच बत्ती की आरती बनाकर भगवान् को दिखाये। पैरों में चार बार, नाभिमण्डल के सामने दो बार,
one should perform the ārati of five wicks, by due count — four times at the feet, twice at the region of the navel,
कुर्यात् (kuryāt) — let him performआरार्तिकम् (ārārtikam) — the waving of lightsपंचवर्तिकाम् (paṃcavartikām) — with five wicksअनुसंख्यया (anusaṃkhyayā) — by the prescribed countपादयोः (pādayoḥ) — at the feetच (ca) — andचतुर्वारम् (caturvāram) — four timesद्विःकृत्वः (dviḥkṛtvaḥ) — twiceनाभिमंडले (nābhimaṃḍale) — at the circle of the navel
७२ एककृत्वो मुखे सप्तकृत्वः सर्वांग एव हि । ततो ध्यानं यथोक्तं वै कृत्वा मंत्रमुदीरयेत् ॥
ekakṛtvo mukhe saptakṛtvaḥ sarvāṃga eva hi | tato dhyānaṃ yathoktaṃ vai kṛtvā maṃtramudīrayet ||
मुख के समक्ष एक बार तथा सम्पूर्ण अंगों में सात बार आरती दिखाये। तत्पश्चात् यथोक्त ध्यान करके मन्त्र का उच्चारण करे।
once at the face, and, indeed, seven times over the whole body; then, having performed the meditation as declared, one should utter the mantra.
एककृत्वः (ekakṛtvaḥ) — onceमुखे (mukhe) — at the faceसप्तकृत्वः (saptakṛtvaḥ) — seven timesसर्वांगे (sarvāṃge) — over the whole bodyएव (eva) — indeedहि (hi) — indeedततः (tataḥ) — thenध्यानम् (dhyānam) — meditationयथोक्तम् (yathoktam) — as prescribedवै (vai) — indeedकृत्वा (kṛtvā) — having madeमंत्रम् (maṃtram) — the mantraउदीरयेत् (udīrayet) — let him utter
७३ यथासंख्यं यथाज्ञानं कुर्यान्मंत्रविधिं नरः । गुरूपदिष्टमार्गेण कृत्वा मन्त्रजपं सुधीः ॥
yathāsaṃkhyaṃ yathājñānaṃ kuryānmaṃtravidhiṃ naraḥ | gurūpadiṣṭamārgeṇa kṛtvā mantrajapaṃ sudhīḥ ||
बुद्धिमान् मनुष्य को गुरु के द्वारा बताये गये नियम के अनुसार ही मन्त्र का जप करना चाहिये। अथवा अपने ज्ञान के अनुसार जितनी संख्या में हो सके, उतनी संख्या में ही मन्त्रों का विधिवत् उच्चारण करे।
A man should perform the rite of the mantra according to the [proper] number, according to his knowledge; the wise man, having performed the japa of the mantra by the path taught by the guru,
यथासंख्यम् (yathāsaṃkhyam) — by the proper countयथाज्ञानम् (yathājñānam) — as far as he knowsकुर्यात् (kuryāt) — let him carry outमंत्रविधिम् (maṃtravidhim) — the mantra procedureनरः (naraḥ) — the manगुरूपदिष्टमार्गेण (gurūpadiṣṭamārgeṇa) — by the way taught by the guruकृत्वा (kṛtvā) — having doneमन्त्रजपम् (mantrajapam) — the muttering of the mantraसुधीः (sudhīḥ) — the wise one
७४ गुरूपदिष्टमार्गेण कृत्वा मंत्रमुदीरयेत् । यथासंख्यं यथाज्ञानं कुर्यान्मंत्रविधिं नरः ॥
gurūpadiṣṭamārgeṇa kṛtvā maṃtramudīrayet | yathāsaṃkhyaṃ yathājñānaṃ kuryānmaṃtravidhiṃ naraḥ ||
गुरु द्वारा बताये गये मार्ग से मन्त्र का उच्चारण करे। यथासंख्य, यथाज्ञान मनुष्य मन्त्रविधि का पालन करे।
having performed it by the path taught by the guru, should utter the mantra; a man should perform the rite of the mantra according to the [proper] number, according to his knowledge.
NoteThis verse repeats, in reordered padas, the substance of the previous one — reproduced exactly as printed in the source.
गुरूपदिष्टमार्गेण (gurūpadiṣṭamārgeṇa) — by the way taught by the guruकृत्वा (kṛtvā) — having done soमंत्रम् (maṃtram) — the mantraउदीरयेत् (udīrayet) — let him utterयथासंख्यम् (yathāsaṃkhyam) — by the proper countयथाज्ञानम् (yathājñānam) — as far as he knowsकुर्यात् (kuryāt) — let him carry outमंत्रविधिम् (maṃtravidhim) — the mantra procedureनरः (naraḥ) — the man
७५ स्तोत्रैर्नानाविधैः प्रीत्या स्तुवीत वृषभध्वजम् । ततः प्रदक्षिणां कुर्याच्छिवस्य च शनैः शनैः ॥
stotrairnānāvidhaiḥ prītyā stuvīta vṛṣabhadhvajam | tataḥ pradakṣiṇāṃ kuryācchivasya ca śanaiḥ śanaiḥ ||
प्रेमपूर्वक नाना प्रकार के स्तोत्रों से वृषभध्वज शंकर की स्तुति करे। तत्पश्चात् धीरे-धीरे शिव की परिक्रमा करे।
One should praise the bull-bannered one with love, with hymns of manifold kinds; then one should perform circumambulation of Śiva, slowly, slowly.
स्तोत्रैः (stotraiḥ) — with hymnsनानाविधैः (nānāvidhaiḥ) — of many kindsप्रीत्या (prītyā) — with loveस्तुवीत (stuvīta) — let him praiseवृषभध्वजम् (vṛṣabhadhvajam) — the bull-bannered oneततः (tataḥ) — thenप्रदक्षिणाम् (pradakṣiṇām) — circumambulationकुर्यात् (kuryāt) — let him makeशिवस्य (śivasya) — of Śivaच (ca) — andशनैः शनैः (śanaiḥ śanaiḥ) — slowly, slowly
७६ नमस्कारांस्ततः कुर्यात्साष्टांगं विधिवत्पुमान् । ततः पुष्पांजलिर्देयो मंत्रेणानेन भक्तितः ॥
namaskārāṃstataḥ kuryātsāṣṭāṃgaṃ vidhivatpumān | tataḥ puṣpāṃjalirdeyo maṃtreṇānena bhaktitaḥ ||
इसके बाद भक्त पुरुष साष्टांग प्रणाम करे और शिव की प्रसन्नता के लिये उन परमेश्वर शंकर को इस मन्त्र से भक्तिपूर्वक पुष्पांजलि दे —
A man should then make prostrations, full-length upon the eight limbs, duly; then an offering of flowers with joined palms is to be given, with devotion, with this mantra:
नमस्कारान् (namaskārān) — obeisancesततः (tataḥ) — thenकुर्यात् (kuryāt) — let him makeसाष्टांगम् (sāṣṭāṃgam) — with the eight limbsविधिवत् (vidhivat) — as prescribedपुमान् (pumān) — the manततः (tataḥ) — thenपुष्पांजलिः (puṣpāṃjaliḥ) — a handful of flowersदेयः (deyaḥ) — is to be givenमंत्रेण (maṃtreṇa) — with the mantraअनेन (anena) — thisभक्तितः (bhaktitaḥ) — out of devotion
७७ शंकराय परेशाय शिवसन्तोषहेतवे । अज्ञानाद्यदि वा ज्ञानाद्यत्पूजादिकं मया ॥
śaṃkarāya pareśāya śivasantoṣahetave | ajñānādyadi vā jñānādyatpūjādikaṃ mayā ||
'हे शंकर! मैंने अज्ञान से या जान-बूझकर जो-जो पूजन आदि किया है,
"To Śaṅkara, the supreme lord, for the sake of Śiva's contentment — whatever worship and the rest has been done by me, whether from ignorance or from knowledge,
शंकराय (śaṃkarāya) — to Śaṅkaraपरेशाय (pareśāya) — the supreme Lordशिवसन्तोषहेतवे (śivasantoṣahetave) — for the sake of Śiva's pleasureअज्ञानात् (ajñānāt) — through ignoranceयदि (yadi) — ifवा (vā) — orज्ञानात् (jñānāt) — through knowledgeयत् (yat) — whateverपूजादिकम् (pūjādikam) — worship and the restमया (mayā) — by me
७८ कृतं तदस्तु सफलं कृपया तव शंकर । तावकस्त्वद्गतप्राणस्त्वच्चित्तोऽहं सदा मृड ॥
kṛtaṃ tadastu saphalaṃ kṛpayā tava śaṃkara | tāvakastvadgataprāṇastvaccitto'haṃ sadā mṛḍa ||
वह आपकी कृपा से सफल हो। हे मृड! मैं आपका हूँ, मेरे प्राण सदा आपमें लगे हुए हैं, मेरा चित्त सदा आपका ही चिन्तन करता है —
let that be fruitful, Śaṅkara, by your grace; I am yours, my life given over to you, my mind fixed on you always, Mṛḍa,
कृतम् (kṛtam) — has been doneतत् (tat) — thatअस्तु (astu) — let it beसफलम् (saphalam) — fruitfulकृपया (kṛpayā) — by the graceतव (tava) — of yoursशंकर (śaṃkara) — O Śaṅkaraतावकः (tāvakaḥ) — yoursत्वद्गतप्राणः (tvadgataprāṇaḥ) — my life gone out to youत्वच्चित्तः (tvaccittaḥ) — my mind upon youअहम् (aham) — I amसदा (sadā) — everमृड (mṛḍa) — O gracious one
७९ इति विज्ञाय गौरीश भूतनाथ प्रसीद मे । भूमौ स्खलितपादानां भूमिरेवावलंबनम् ॥
iti vijñāya gaurīśa bhūtanātha prasīda me | bhūmau skhalitapādānāṃ bhūmirevāvalaṃbanam ||
ऐसा जानकर हे गौरीनाथ! हे भूतनाथ! आप मुझ पर प्रसन्न होइये। हे प्रभो! धरती पर जिनके पैर लड़खड़ा जाते हैं, उनके लिये भूमि ही सहारा है,
knowing this, lord of Gaurī, lord of beings, be gracious to me. For those whose feet have stumbled on the ground, the ground alone is the support;
इति (iti) — thusविज्ञाय (vijñāya) — knowingगौरीश (gaurīśa) — O lord of Gaurīभूतनाथ (bhūtanātha) — O lord of beingsप्रसीद (prasīda) — be graciousमे (me) — to meभूमौ (bhūmau) — on the earthस्खलितपादानाम् (skhalitapādānām) — of those whose feet have slippedभूमिः (bhūmiḥ) — the earthएव (eva) — aloneअवलंबनम् (avalaṃbanam) — is the support
७९½ त्वयि जातापराधानां त्वमेव शरणं प्रभो ।
tvayi jātāparādhānāṃ tvameva śaraṇaṃ prabho ||
उसी प्रकार जिन्होंने आपके प्रति अपराध किये हैं, उनके लिये भी आप ही शरणदाता हैं।'
so, lord, for those whose offence has arisen against you, you alone are the refuge."
त्वयि (tvayi) — against youजातापराधानाम् (jātāparādhānām) — of those who have committed offenceत्वम् (tvam) — youएव (eva) — aloneशरणम् (śaraṇam) — the refugeप्रभो (prabho) — O Lord
८० इत्यादि बहुविज्ञप्तिं कृत्वा सम्यग्विधानतः ॥
ityādi bahuvijñaptiṃ kṛtvā samyagvidhānataḥ ||
इस प्रकार बहुविध प्रार्थना करके उत्तम विधि से
Having thus made many such supplications, duly, according to rule,
इत्यादि (ityādi) — and so onबहुविज्ञप्तिम् (bahuvijñaptim) — many a pleaकृत्वा (kṛtvā) — having madeसम्यक् (samyak) — dulyविधानतः (vidhānataḥ) — according to rule
८१ पुष्पांजलिं समर्प्यैव पुनः कुर्यान्नतिं मुहुः । स्वस्थानं गच्छ देवेश परिवारयुतः प्रभो ॥
puṣpāṃjaliṃ samarpyaiva punaḥ kuryānnatiṃ muhuḥ | svasthānaṃ gaccha deveśa parivārayutaḥ prabho ||
पुष्पांजलि अर्पित करने के पश्चात् पुनः भगवान् को बार-बार नमस्कार करे। हे देवेश! हे प्रभो! अब आप परिवारसहित अपने स्थान को जायँ।
and having offered the flower-handful, one should bow again and again: "Go to your own abode, lord of gods, together with your family, lord;
पुष्पांजलिम् (puṣpāṃjalim) — the handful of flowersसमर्प्य (samarpya) — having offeredएव (eva) — indeedपुनः (punaḥ) — againकुर्यात् (kuryāt) — let him makeनतिम् (natim) — obeisanceमुहुः (muhuḥ) — repeatedlyस्वस्थानम् (svasthānam) — to your own abodeगच्छ (gaccha) — goदेवेश (deveśa) — O Lord of godsपरिवारयुतः (parivārayutaḥ) — with your retinueप्रभो (prabho) — O Lord
८१½ पूजाकाले पुनर्नाथ त्वयागन्तव्यमादरात् ।
pūjākāle punarnātha tvayāgantavyamādarāt ||
नाथ! जब पूजा का समय हो, तब पुनः आप आदरपूर्वक पधारें।'
and, lord, at the time of worship, come again, with reverence."
पूजाकाले (pūjākāle) — at the time of worshipपुनः (punaḥ) — againनाथ (nātha) — O Masterत्वया (tvayā) — by youआगन्तव्यम् (āgantavyam) — you must comeआदरात् (ādarāt) — graciously
८२ इति संप्रार्थ्य बहुशः शंकरं भक्तवत्सलम् ॥
iti saṃprārthya bahuśaḥ śaṃkaraṃ bhaktavatsalam ||
इस प्रकार भक्तवत्सल शंकर की बारम्बार प्रार्थना करके
Having thus prayed many times to Śaṅkara, fond of his devotees,
इति (iti) — thusसंप्रार्थ्य (saṃprārthya) — having prayedबहुशः (bahuśaḥ) — many timesशंकरम् (śaṃkaram) — to Śaṅkaraभक्तवत्सलम् (bhaktavatsalam) — fond of his devotees
८२½ विसर्जयेत्स्वहृदये तदपो मूर्ध्नि विन्यसेत् ।
visarjayetsvahṛdaye tadapo mūrdhni vinyaset ||
उनका विसर्जन करे और उस जल को अपने हृदय में लगाये तथा मस्तक पर चढ़ाये।
one should perform his dismissal, and place that water upon one's own heart and head.
विसर्जयेत् (visarjayet) — let him take leave of himस्वहृदये (svahṛdaye) — in his own heartतत् (tat) — thatअपः (apaḥ) — waterमूर्ध्नि (mūrdhni) — on the headविन्यसेत् (vinyaset) — let him place
८३ इति प्रोक्तमशेषेण मुनयः शिवपूजनम् । भुक्तिमुक्तिप्रदं चैव किमन्यच्छ्रोतुमर्हथ ॥
iti proktamaśeṣeṇa munayaḥ śivapūjanam | bhuktimuktipradaṃ caiva kimanyacchrotumarhatha ||
हे ऋषियो! इस तरह मैंने शिवपूजन की सारी विधि बता दी, जो भोग और मोक्ष को देनेवाली है। अब आपलोग और क्या सुनना चाहते हैं?"
Thus, sages, the worship of Śiva has been declared in full, the giver of enjoyment and liberation; what else are you fit to hear?"
इति (iti) — thusप्रोक्तम् (proktam) — has been declaredअशेषेण (aśeṣeṇa) — without remainderमुनयः (munayaḥ) — O sagesशिवपूजनम् (śivapūjanam) — the worship of Śivaभुक्तिमुक्तिप्रदम् (bhuktimuktipradam) — giving enjoyment and releaseच (ca) — andएव (eva) — indeedकिम् (kim) — whatअन्यत् (anyat) — elseश्रोतुम् (śrotum) — to hearअर्हथ (arhatha) — do you wish
इति श्रीशिवमहापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां प्रथमखण्डे सृष्ट्युपाख्याने शिवपूजनवर्णनं नाम त्रयोदशोऽध्यायः ॥ १३ ॥
Here ends the thirteenth chapter — “The Account of Śiva-Worship” — in the tale of creation, in the first section, of the second Saṃhitā, that of Rudra, of the venerable Śiva Mahāpurāṇa.
इस प्रकार श्रीशिव महापुराण की द्वितीय रुद्र संहिता के प्रथम खण्ड, सृष्ट्युपाख्यान में “शिवपूजन-वर्णन” नामक तेरहवाँ अध्याय समाप्त हुआ।