॥ ॐ ॥
श्रीश्रीकुलार्णवतन्त्रम्
ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रम् — पञ्चमखण्डःअथैकादशोल्लासः
Īśvara lays down the rules of Kula conduct: precedence among initiates, when and how to worship, the etiquette of the vessel in the cakra, secrecy before paśus, reverence for the guru, his women and the Kula scriptures, honour for women and the Kula trees, the five great sins, the fate of the reviler and the Kaulika who forsakes conduct, and expiation through the guru. ईश्वर कुलाचार के नियम बताते हैं: दीक्षितों में पौर्वापर्य, पूजा का समय और विधि, चक्र में पात्र का शिष्टाचार, पशुओं के सामने गोपन, गुरु, गुरु-स्त्रियों और कुलशास्त्रों का सम्मान, स्त्रियों और कुल-वृक्षों का आदर, पाँच महापातक, कुल-निन्दक और आचार त्यागने वाले कौलिक की गति, और गुरु द्वारा प्रायश्चित्त।
१ कुलेश श्रोतुमिच्छामि सर्वलोकैकपूजित । कुलाचारक्रमं देव वद मे करुणानिधे ॥ १॥
kuleśa śrotumicchāmi sarvalokaikapūjita | kulācārakramaṃ deva vada me karuṇānidhe ||
हे कुलेश! हे समस्त लोकों के एकमात्र पूज्य! मैं कुलाचार का क्रम सुनना चाहती हूँ; हे देव! हे करुणानिधे! मुझे बताइए।
O Lord of the Kula, you alone worshipped by all the worlds, I wish to hear the order of the Kula conduct; tell it to me, O god, treasury of compassion.
कुलेश श्रोतुमिच्छामि (kuleśa śrotumicchāmi) — O Lord of the Kula, I wish to hearहे कुलेश! मैं सुनना चाहती हूँसर्वलोकैकपूजित (sarvalokaikapūjita) — O you alone worshipped by all the worldsहे सब लोकों के एकमात्र पूजितकुलाचारक्रमं देव (kulācārakramaṃ deva) — the order of the Kula conduct, O godकुलाचार का क्रम, हे देववद मे करुणानिधे (vada me karuṇānidhe) — tell me, O treasury of compassionमुझे बताइए, हे करुणानिधे
२ शृणु देवि प्रवक्ष्यामि यन्मां त्वं परिपृच्छसि । तस्य श्रवणमात्रेण पशुपाशैः प्रमुच्यते ॥ २॥
śṛṇu devi pravakṣyāmi yanmāṃ tvaṃ paripṛcchasi | tasya śravaṇamātreṇa paśupāśaiḥ pramucyate ||
हे देवि! सुनो, जो तुम मुझसे पूछती हो वह मैं कहता हूँ; उसके श्रवणमात्र से पशु-पाशों से मुक्ति हो जाती है।
Listen, O Devī, I shall declare what you ask of me; by merely hearing it one is released from the fetters of the paśu.
शृणु देवि प्रवक्ष्यामि (śṛṇu devi pravakṣyāmi) — listen, O Devī, I shall declareसुनो देवि, मैं कहता हूँयन्मां त्वं परिपृच्छसि (yanmāṃ tvaṃ paripṛcchasi) — what you ask of meजो तुम मुझसे पूछती होतस्य श्रवणमात्रेण (tasya śravaṇamātreṇa) — by merely hearing itउसके श्रवण मात्र सेपशुपाशैः प्रमुच्यते (paśupāśaiḥ pramucyate) — one is released from the fetters of the paśuपशु-पाशों से मुक्त होता है
३ यदि चेद्दीक्षितो ज्येष्ठः कुलपूजादिवर्जितः । तत्कनिष्ठः क्रमज्ञश्चेत् कुलपूजां समाचरेत् ॥ ३॥
yadi ceddīkṣito jyeṣṭhaḥ kulapūjādivarjitaḥ | tatkaniṣṭhaḥ kramajñaścet kulapūjāṃ samācaret ||
यदि दीक्षित ज्येष्ठ कुलपूजा आदि से रहित हो और उसका कनिष्ठ क्रम को जानता हो, तो कनिष्ठ ही कुलपूजा करे।
If the senior initiate is without the Kula worship and the rest, and his junior knows the krama, then the junior should perform the Kula worship.
यदि चेद्दीक्षितो ज्येष्ठः (yadi ceddīkṣito jyeṣṭhaḥ) — if the senior initiateयदि दीक्षित ज्येष्ठकुलपूजादिवर्जितः (kulapūjādivarjitaḥ) — is without the Kula worship and the restकुलपूजा आदि से रहित होतत्कनिष्ठः क्रमज्ञश्चेत् (tatkaniṣṭhaḥ kramajñaścet) — and his junior knows the kramaऔर उसका कनिष्ठ क्रमज्ञ होकुलपूजां समाचरेत् (kulapūjāṃ samācaret) — he should perform the Kula worshipतो कुलपूजा करे
४ तत्समीपं ततो गत्वा नमस्कृत्य गुरुं यथा । तस्मै निवेद्य तत्सर्वं शेषं भुञ्जीत पार्वति ॥ ४॥
tatsamīpaṃ tato gatvā namaskṛtya guruṃ yathā | tasmai nivedya tatsarvaṃ śeṣaṃ bhuñjīta pārvati ||
फिर उसके समीप जाकर गुरु के समान प्रणाम कर, वह सब उसे निवेदन करके शेष का भोग करे, हे पार्वति!
Then going near him and bowing as to a guru, he should offer all of it to him and partake of the remainder, O Pārvatī.
तत्समीपं ततो गत्वा (tatsamīpaṃ tato gatvā) — then going near himफिर उसके समीप जाकरनमस्कृत्य गुरुं यथा (namaskṛtya guruṃ yathā) — bowing as to a guruगुरु की तरह नमस्कार करतस्मै निवेद्य तत्सर्वं (tasmai nivedya tatsarvaṃ) — offering all of it to himउसे वह सब निवेदन करशेषं भुञ्जीत पार्वति (śeṣaṃ bhuñjīta pārvati) — he should partake of the remainder, O Pārvatīशेष का भोग करे, हे पार्वति
५ पूजामध्ये गुरौ ज्येष्ठे पूज्ये वापि समागते । नत्वा ब्रूयात् स्थितं शिष्टमाचरेत्तदनुज्ञया ॥ ५॥
pūjāmadhye gurau jyeṣṭhe pūjye vāpi samāgate | natvā brūyāt sthitaṃ śiṣṭamācarettadanujñayā ||
पूजा के बीच में गुरु, ज्येष्ठ अथवा कोई पूज्य आ जाए तो प्रणाम करके पूजा जहाँ तक पहुँची हो वह बताए और शेष उनकी अनुज्ञा से करे।
If in the midst of worship the guru, a senior or a venerable one arrives, he should bow, tell him what stage has been reached, and perform the rest with his leave.
पूजामध्ये (pūjāmadhye) — in the midst of worshipपूजा के मध्य मेंगुरौ ज्येष्ठे पूज्ये वापि समागते (gurau jyeṣṭhe pūjye vāpi samāgate) — when the guru, a senior or a venerable one arrivesगुरु, ज्येष्ठ या पूज्य के आने परनत्वा ब्रूयात् स्थितं (natvā brūyāt sthitaṃ) — bowing, he should tell what stage has been reachedनमन कर, (पूजा की) स्थिति कहेशिष्टमाचरेत्तदनुज्ञया (śiṣṭamācarettadanujñayā) — and perform the rest with his leaveऔर शेष उनकी अनुज्ञा से करे
६ ज्येष्ठस्य च कनिष्ठस्य शिष्यावेकत्र संस्थितौ । तत्र पूर्ववदाचारः कथितः कुलनायिके ॥ ६॥
jyeṣṭhasya ca kaniṣṭhasya śiṣyāvekatra saṃsthitau | tatra pūrvavadācāraḥ kathitaḥ kulanāyike ||
ज्येष्ठ और कनिष्ठ के दो शिष्य एक स्थान पर हों तो वहाँ पूर्ववत् आचार कहा गया है, हे कुलनायिके!
When the disciples of a senior and of a junior are together, the conduct there is as declared before, O leader of the Kula.
ज्येष्ठस्य च कनिष्ठस्य (jyeṣṭhasya ca kaniṣṭhasya) — of a senior and of a juniorज्येष्ठ और कनिष्ठ केशिष्यावेकत्र संस्थितौ (śiṣyāvekatra saṃsthitau) — when the two disciples are togetherदो शिष्य एक स्थान पर होंतत्र पूर्ववदाचारः (tatra pūrvavadācāraḥ) — there the conduct is as beforeवहाँ पूर्ववत् आचारकथितः कुलनायिके (kathitaḥ kulanāyike) — declared, O leader of the Kulaकहा गया, हे कुलनायिके
७ अज्ञातकौलिके प्राप्ते पौर्वापर्यन्तु चिन्तयेत् । स्मृत्वा स्वस्य गुरुं देवि स्वस्य मार्गेण तर्पयेत् ॥ ७॥
ajñātakaulike prāpte paurvāparyantu cintayet | smṛtvā svasya guruṃ devi svasya mārgeṇa tarpayet ||
अज्ञात कौलिक के आने पर पौर्वापर्य (कौन अग्रज है) का विचार करे; हे देवि! अपने गुरु का स्मरण कर अपने मार्ग से तर्पण करे।
When an unknown Kaulika arrives one should consider precedence; remembering one's own guru, O Devī, one should offer tarpaṇa by one's own path.
अज्ञातकौलिके प्राप्ते (ajñātakaulike prāpte) — when an unknown Kaulika arrivesअज्ञात कौलिक के आने परपौर्वापर्यन्तु चिन्तयेत् (paurvāparyantu cintayet) — one should consider precedenceपूर्वापर (वरिष्ठता) का विचार करेस्मृत्वा स्वस्य गुरुं देवि (smṛtvā svasya guruṃ devi) — remembering one's own guru, O Devīअपने गुरु का स्मरण कर, हे देविस्वस्य मार्गेण तर्पयेत् (svasya mārgeṇa tarpayet) — one should offer tarpaṇa by one's own pathअपने मार्ग से तर्पण करे
८ नित्यार्चनं दिने कुर्याद्रात्रौ नैमित्तिकार्चनम् । उभयोः काम्यकर्माणि चेति शास्त्रस्य निर्णयः ॥ ८॥
nityārcanaṃ dine kuryādrātrau naimittikārcanam | ubhayoḥ kāmyakarmāṇi ceti śāstrasya nirṇayaḥ ||
नित्य अर्चन दिन में करे, नैमित्तिक अर्चन रात्रि में, और काम्य कर्म दोनों समय — यह शास्त्र का निर्णय है।
The daily worship one should do by day, the occasional worship at night, and the rites of desire at both — this is the ruling of the śāstra.
नित्यार्चनं दिने कुर्यात् (nityārcanaṃ dine kuryāt) — the daily worship one should do by dayनित्यार्चन दिन में करेरात्रौ नैमित्तिकार्चनम् (rātrau naimittikārcanam) — the occasional worship at nightरात्रि में नैमित्तिक अर्चनउभयोः काम्यकर्माणि (ubhayoḥ kāmyakarmāṇi) — the rites of desire at bothदोनों में काम्य कर्मचेति शास्त्रस्य निर्णयः (ceti śāstrasya nirṇayaḥ) — this is the ruling of the śāstraयह शास्त्र का निर्णय है
९ अस्नात्वाऽनासनस्थो वा भुक्त्वा वा प्रलपन्नपि । गन्धपुष्पाक्षताकल्पवस्त्राद्यैरनलङ्कृतः । अविन्यस्तशरीरो वा कुलपूजां न चाचरेत् ॥ ९॥
asnātvā'nāsanastho vā bhuktvā vā pralapannapi | gandhapuṣpākṣatākalpavastrādyairanalaṅkṛtaḥ | avinyastaśarīro vā kulapūjāṃ na cācaret ||
बिना स्नान किए, आसन पर न बैठे, भोजन करके, या बकबक करते हुए, गन्ध, पुष्प, अक्षत, आभूषण, वस्त्र आदि से अलङ्कृत हुए बिना, अथवा शरीर पर न्यास किए बिना — कुलपूजा न करे।
Unbathed, not seated on an āsana, having eaten, or chattering, not adorned with scent, flowers, unbroken rice, ornaments, garments and so on, or without nyāsa performed on the body — one should not perform the Kula worship.
अस्नात्वाऽनासनस्थो वा (asnātvā'nāsanastho vā) — unbathed, or not seated on an āsanaबिना स्नान, या बिना आसन पर बैठेभुक्त्वा वा प्रलपन्नपि (bhuktvā vā pralapannapi) — having eaten, or while chatteringभोजन करके, या प्रलाप करते हुएगन्धपुष्पाक्षताकल्पवस्त्राद्यैः (gandhapuṣpākṣatākalpavastrādyaiḥ) — with scent, flowers, unbroken rice, ornaments, garments and so onगन्ध, पुष्प, अक्षत, आभूषण, वस्त्र आदि सेअनलङ्कृतः (analaṅkṛtaḥ) — not adornedअनलंकृतअविन्यस्तशरीरो वा (avinyastaśarīro vā) — or without nyāsa performed on the bodyया बिना न्यास किए शरीर सेकुलपूजां न चाचरेत् (kulapūjāṃ na cācaret) — one should not perform the Kula worshipकुलपूजा न करे
१० विना मन्त्रेण या पूजा विना मांसेन तर्पणम् । विना शक्त्या तु यत्पानं निष्फलं कथितं प्रिये ॥ १०॥
vinā mantreṇa yā pūjā vinā māṃsena tarpaṇam | vinā śaktyā tu yatpānaṃ niṣphalaṃ kathitaṃ priye ||
मन्त्र के बिना पूजा, मांस के बिना तर्पण और शक्ति के बिना पान — ये निष्फल कहे गए हैं, हे प्रिये!
Worship without mantra, tarpaṇa without meat, and drinking without a Śakti — these are declared fruitless, O beloved.
विना मन्त्रेण या पूजा (vinā mantreṇa yā pūjā) — worship without mantraबिना मन्त्र की पूजाविना मांसेन तर्पणम् (vinā māṃsena tarpaṇam) — tarpaṇa without meatबिना मांस का तर्पणविना शक्त्या तु यत्पानं (vinā śaktyā tu yatpānaṃ) — and drinking without a Śaktiऔर बिना शक्ति का पाननिष्फलं कथितं प्रिये (niṣphalaṃ kathitaṃ priye) — is declared fruitless, O belovedनिष्फल कहा गया है, हे प्रिये
११ श्रीचक्रमेको वा कुर्यादेकपात्रन्तु नार्चयेत् । नार्चयेदेकहस्तेन न पिबेदेकपाणिना ॥ ११॥
śrīcakrameko vā kuryādekapātrantu nārcayet | nārcayedekahastena na pibedekapāṇinā ||
श्रीचक्र अकेला भी कर सकता है, किन्तु एक पात्र से अर्चन न करे; एक हाथ से न अर्चन करे, न एक हाथ से पान करे।
One may perform the Śrīcakra alone, but one should not worship with a single vessel; one should not worship with one hand, nor drink with one hand.
श्रीचक्रमेको वा कुर्यात् (śrīcakrameko vā kuryāt) — one may perform the Śrīcakra aloneश्रीचक्र अकेला भी कर सकता हैएकपात्रन्तु नार्चयेत् (ekapātrantu nārcayet) — but one should not worship with a single vesselपर एक पात्र से पूजा न करेनार्चयेदेकहस्तेन (nārcayedekahastena) — one should not worship with one handएक हाथ से पूजा न करेन पिबेदेकपाणिना (na pibedekapāṇinā) — nor drink with one handन एक हाथ से पिए
१२ मत्स्यमांसासवैर्देवि नार्चयेत् पशुसन्निधौ । प्रणम्य प्रविशेच्चक्रं विनिर्गच्छेत्प्रणम्य च ॥ १२॥
matsyamāṃsāsavairdevi nārcayet paśusannidhau | praṇamya praviśeccakraṃ vinirgacchetpraṇamya ca ||
हे देवि! पशु के सामने मत्स्य, मांस और आसव से अर्चन न करे; प्रणाम करके चक्र में प्रवेश करे और प्रणाम करके ही निकले।
One should not worship with fish, meat and wine in the presence of a paśu, O Devī; one should enter the cakra after bowing and leave it after bowing.
मत्स्यमांसासवैर्देवि (matsyamāṃsāsavairdevi) — with fish, meat and wine, O Devīमत्स्य, मांस, आसव से, हे देविनार्चयेत् पशुसन्निधौ (nārcayet paśusannidhau) — one should not worship in the presence of a paśuपशु के सन्निधान में पूजा न करेप्रणम्य प्रविशेच्चक्रं (praṇamya praviśeccakraṃ) — one should enter the cakra after bowingप्रणाम कर चक्र में प्रवेश करेविनिर्गच्छेत्प्रणम्य च (vinirgacchetpraṇamya ca) — and leave it after bowingऔर प्रणाम कर बाहर निकले
१३ श्रीचक्रे नासने तिष्ठेन्न च वीरासने प्रिये । श्रीचक्रदर्शने देवि नेत्रयोः पापनाशनम् । तन्नास्ति चेद्व्रणद्वन्द्वं कौलिकस्याक्षियुग्मकम् ॥ १३॥
śrīcakre nāsane tiṣṭhenna ca vīrāsane priye | śrīcakradarśane devi netrayoḥ pāpanāśanam | tannāsti cedvraṇadvandvaṃ kaulikasyākṣiyugmakam ||
श्रीचक्र में आसन पर न बैठे, न वीरासन में, हे प्रिये! हे देवि! श्रीचक्र के दर्शन से नेत्रों का पाप नष्ट होता है; यदि वह न हो तो कौलिक की आँखों का जोड़ा घावों का जोड़ा मात्र है।
In the Śrīcakra one should not sit on a seat, nor in vīrāsana, O beloved. On seeing the Śrīcakra, O Devī, the sins of the eyes are destroyed; if that is not so, a Kaulika's pair of eyes is but a pair of sores.
श्रीचक्रे नासने तिष्ठेत् (śrīcakre nāsane tiṣṭhet) — in the Śrīcakra one should not sit on a seatश्रीचक्र में आसन पर न बैठेन च वीरासने प्रिये (na ca vīrāsane priye) — nor in vīrāsana, O belovedन वीरासन में, हे प्रियेश्रीचक्रदर्शने देवि (śrīcakradarśane devi) — on seeing the Śrīcakra, O Devīश्रीचक्र के दर्शन से, हे देविनेत्रयोः पापनाशनम् (netrayoḥ pāpanāśanam) — the sins of the eyes are destroyedनेत्रों के पाप का नाश होता हैतन्नास्ति चेत् (tannāsti cet) — if that is not soयदि ऐसा न होव्रणद्वन्द्वं कौलिकस्याक्षियुग्मकम् (vraṇadvandvaṃ kaulikasyākṣiyugmakam) — the pair of eyes of a Kaulika is a pair of soresतो कौलिक के दो नेत्र दो घाव हैं
१४ अनाचारान् सदाचारान् चक्रस्थान् शक्तिकौलिकान् । शिवगौरीधिया देवि भावयेन्नावमानयेत् ॥ १४॥
anācārān sadācārān cakrasthān śaktikaulikān | śivagaurīdhiyā devi bhāvayennāvamānayet ||
चक्र में स्थित शक्तियों और कौलिकों को, चाहे अनाचारी हों या सदाचारी, हे देवि! शिव और गौरी की बुद्धि से भावना करे, उनका अपमान न करे।
Those of ill conduct and those of good conduct, the Śaktis and Kaulikas present in the cakra, one should regard with the thought of Śiva and Gaurī, O Devī, and not slight them.
अनाचारान् सदाचारान् (anācārān sadācārān) — those of ill conduct and those of good conductअनाचारियों और सदाचारियों कोचक्रस्थान् शक्तिकौलिकान् (cakrasthān śaktikaulikān) — the Śaktis and Kaulikas present in the cakraचक्र में स्थित शक्तियों और कौलिकों कोशिवगौरीधिया देवि (śivagaurīdhiyā devi) — with the thought of Śiva and Gaurī, O Devīशिव और गौरी की बुद्धि से, हे देविभावयेन्नावमानयेत् (bhāvayennāvamānayet) — one should regard, and not slight themभावना करे, अपमान न करे
१५ कुलाचार्यगृहं गत्वा भक्त्या पापविशुद्धये । याचेदमृतञ्चान्नञ्च तदभावे जलं पिबेत् ॥ १५॥
kulācāryagṛhaṃ gatvā bhaktyā pāpaviśuddhaye | yācedamṛtañcānnañca tadabhāve jalaṃ pibet ||
पाप की शुद्धि के लिए भक्तिपूर्वक कुलाचार्य के घर जाकर अमृत (मद्य) और अन्न माँगे; उनके अभाव में जल पिए।
Going to the house of the Kula ācārya with devotion, for purification from sin, one should ask for the nectar and food; in their absence one should drink water.
कुलाचार्यगृहं गत्वा (kulācāryagṛhaṃ gatvā) — going to the house of the Kula ācāryaकुलाचार्य के घर जाकरभक्त्या पापविशुद्धये (bhaktyā pāpaviśuddhaye) — with devotion, for purification from sinभक्ति से, पाप की शुद्धि के लिएयाचेदमृतञ्चान्नञ्च (yācedamṛtañcānnañca) — one should ask for the nectar and foodअमृत और अन्न माँगेतदभावे जलं पिबेत् (tadabhāve jalaṃ pibet) — in their absence one should drink waterउनके अभाव में जल पिए
१६ कुलाचार्येण तच्छक्त्या दत्तं पात्रञ्च भक्तितः । नमस्कृत्य तु गृह्णीयादन्यथा नरकं व्रजेत् ॥ १६॥
kulācāryeṇa tacchaktyā dattaṃ pātrañca bhaktitaḥ | namaskṛtya tu gṛhṇīyādanyathā narakaṃ vrajet ||
कुलाचार्य या उनकी शक्ति द्वारा भक्तिपूर्वक दिया गया पात्र प्रणाम करके ग्रहण करे; अन्यथा नरक में जाता है।
The vessel given with devotion by the Kula ācārya or his Śakti one should receive after bowing; otherwise one goes to hell.
कुलाचार्येण तच्छक्त्या (kulācāryeṇa tacchaktyā) — by the Kula ācārya or his Śaktiकुलाचार्य या उनकी शक्ति द्वारादत्तं पात्रञ्च भक्तितः (dattaṃ pātrañca bhaktitaḥ) — the vessel given with devotionभक्ति से दिया पात्रनमस्कृत्य तु गृह्णीयात् (namaskṛtya tu gṛhṇīyāt) — one should receive after bowingनमस्कार कर ग्रहण करेअन्यथा नरकं व्रजेत् (anyathā narakaṃ vrajet) — otherwise one goes to hellअन्यथा नरक में जाता है
१७ अस्नात्वा वाप्यभक्त्या वा लोभाद्वापि कुलेश्वरि । यः सेवेत कुलद्रव्यं दारिद्र्यं समवाप्नुयात् ॥ १७॥
asnātvā vāpyabhaktyā vā lobhādvāpi kuleśvari | yaḥ seveta kuladravyaṃ dāridryaṃ samavāpnuyāt ||
हे कुलेश्वरि! जो बिना स्नान किए, बिना भक्ति के या लोभ से कुलद्रव्य का सेवन करता है, वह दरिद्रता को प्राप्त होता है।
One who partakes of the Kula substance unbathed, without devotion, or out of greed, O queen of the Kula, attains poverty.
अस्नात्वा वाप्यभक्त्या वा (asnātvā vāpyabhaktyā vā) — unbathed, or without devotionबिना स्नान, या बिना भक्तिलोभाद्वापि कुलेश्वरि (lobhādvāpi kuleśvari) — or out of greed, O queen of the Kulaया लोभ से भी, हे कुलेश्वरियः सेवेत कुलद्रव्यं (yaḥ seveta kuladravyaṃ) — one who partakes of the Kula substanceजो कुलद्रव्य का सेवन करेदारिद्र्यं समवाप्नुयात् (dāridryaṃ samavāpnuyāt) — attains povertyदरिद्रता पाता है
१८ उष्णीषी कञ्चुकी नग्नो मुक्तकेशो गणावृतः । व्यग्रो रुष्टो विवादी च न सेवेत कुलामृतम् ॥ १८॥
uṣṇīṣī kañcukī nagno muktakeśo gaṇāvṛtaḥ | vyagro ruṣṭo vivādī ca na seveta kulāmṛtam ||
पगड़ी बाँधे, कञ्चुक पहने, नग्न, खुले केश, भीड़ से घिरा, व्यग्र, रुष्ट या विवाद करता हुआ — कुलामृत का सेवन न करे।
Turbaned, jacketed, naked, with loosened hair, surrounded by a crowd, distracted, angry, or quarrelling — one should not partake of the Kula nectar.
उष्णीषी कञ्चुकी नग्नो (uṣṇīṣī kañcukī nagno) — turbaned, jacketed, nakedपगड़ी बाँधे, कंचुकी पहने, नग्नमुक्तकेशो गणावृतः (muktakeśo gaṇāvṛtaḥ) — with loosened hair, surrounded by a crowdखुले केश, भीड़ से घिराव्यग्रो रुष्टो विवादी च (vyagro ruṣṭo vivādī ca) — distracted, angry, or quarrellingव्यग्र, रुष्ट या विवादीन सेवेत कुलामृतम् (na seveta kulāmṛtam) — one should not partake of the Kula nectarकुलामृत का सेवन न करे
१९ योगामृतेन निष्ठीवान्मद्यभाण्डपरिभ्रमात् । ऊर्ध्वनालेन पानाच्च देवताशापमाप्नुयात् ॥ १९॥
yogāmṛtena niṣṭhīvānmadyabhāṇḍaparibhramāt | ūrdhvanālena pānācca devatāśāpamāpnuyāt ||
योगामृत को थूकने से, मद्य के भाण्ड को घुमाने से और ऊपर उठाई नली से पीने से देवताओं का शाप प्राप्त होता है।
From spitting out the yoga-nectar, from passing the wine-jar around, and from drinking through a raised tube, one incurs the curse of the deities.
योगामृतेन निष्ठीवात् (yogāmṛtena niṣṭhīvāt) — from spitting out the yoga-nectarयोगामृत को थूकने सेमद्यभाण्डपरिभ्रमात् (madyabhāṇḍaparibhramāt) — from passing the wine-jar aroundमद्य-भाण्ड घुमाने सेऊर्ध्वनालेन पानाच्च (ūrdhvanālena pānācca) — and from drinking through a raised tubeऔर ऊपर नली से पीने सेदेवताशापमाप्नुयात् (devatāśāpamāpnuyāt) — one incurs the curse of the deitiesदेवताओं का शाप पाता है
२० एकासने निविष्टस्तु भुञ्जानस्त्वेकभाजने । एकपात्रे पिबेद्द्रव्यं ते यान्ति नरकं प्रिये ॥ २०॥
ekāsane niviṣṭastu bhuñjānastvekabhājane | ekapātre pibeddravyaṃ te yānti narakaṃ priye ||
जो एक आसन पर बैठकर, एक भाजन में खाते हुए, एक पात्र में द्रव्य पीते हैं, वे नरक में जाते हैं, हे प्रिये!
Those who sit on one seat, eat from one dish, and drink the substance from one vessel — they go to hell, O beloved.
एकासने निविष्टस्तु (ekāsane niviṣṭastu) — seated on one seatएक आसन पर बैठेभुञ्जानस्त्वेकभाजने (bhuñjānastvekabhājane) — eating from one dishएक भाजन में खातेएकपात्रे पिबेद्द्रव्यं (ekapātre pibeddravyaṃ) — drinking the substance from one vesselएक पात्र में द्रव्य पीतेते यान्ति नरकं प्रिये (te yānti narakaṃ priye) — they go to hell, O belovedवे नरक में जाते हैं, हे प्रिये
२१ यः सेवेत कुलद्रव्यमेकग्रामे स्थिते गुरौ । तत्कुलज्ञे च तत्पुत्रे स्वज्येष्ठे कुलदेशिके । विनानुज्ञां महेशानि सोऽक्षयं नरकं व्रजेत् ॥ २१॥
yaḥ seveta kuladravyamekagrāme sthite gurau | tatkulajñe ca tatputre svajyeṣṭhe kuladeśike | vinānujñāṃ maheśāni so'kṣayaṃ narakaṃ vrajet ||
गुरु, उनके कुल को जानने वाला, गुरु-पुत्र, अपना ज्येष्ठ या कुल-देशिक उसी ग्राम में हों और उनकी अनुज्ञा के बिना जो कुलद्रव्य का सेवन करे, हे महेशानि! वह अक्षय नरक में जाता है।
One who partakes of the Kula substance without leave when the guru, or one who knows his lineage, or the guru's son, or one's own senior, or a Kula teacher is in the same village — he goes to an unending hell, O great Queen.
यः सेवेत कुलद्रव्यम् (yaḥ seveta kuladravyam) — one who partakes of the Kula substanceजो कुलद्रव्य का सेवन करेएकग्रामे स्थिते गुरौ (ekagrāme sthite gurau) — when the guru is in the same villageगुरु के एक ही गाँव में होने परतत्कुलज्ञे च तत्पुत्रे (tatkulajñe ca tatputre) — or one who knows his lineage, or his sonया उसके कुलज्ञ, या उसके पुत्रस्वज्येष्ठे कुलदेशिके (svajyeṣṭhe kuladeśike) — or one's own senior, or a Kula teacherया अपने ज्येष्ठ, या कुलदेशिक (के होने पर)विनानुज्ञां महेशानि (vinānujñāṃ maheśāni) — without their leave, O great Queenबिना अनुज्ञा, हे महेशानिसोऽक्षयं नरकं व्रजेत् (so'kṣayaṃ narakaṃ vrajet) — he goes to an unending hellवह अक्षय नरक में जाता है
२२ उच्छिष्टो न स्पृशेच्चक्रे कुलद्रव्याणि पार्वति । बहिःप्रक्षाल्य च करौ कुलद्रव्याणि दापयेत् ॥ २२॥
ucchiṣṭo na spṛśeccakre kuladravyāṇi pārvati | bahiḥprakṣālya ca karau kuladravyāṇi dāpayet ||
हे पार्वति! उच्छिष्ट (जूठा) व्यक्ति चक्र में कुलद्रव्यों को न छुए; बाहर हाथ धोकर कुलद्रव्य दिलवाए।
One whose mouth is unclean should not touch the Kula substances in the cakra, O Pārvatī; having washed the hands outside, one should have the Kula substances given.
उच्छिष्टो न स्पृशेच्चक्रे (ucchiṣṭo na spṛśeccakre) — one with unclean mouth should not touch, in the cakraउच्छिष्ट (अशुद्ध मुख) चक्र में स्पर्श न करेकुलद्रव्याणि पार्वति (kuladravyāṇi pārvati) — the Kula substances, O Pārvatīकुलद्रव्यों को, हे पार्वतिबहिःप्रक्षाल्य च करौ (bahiḥprakṣālya ca karau) — having washed the hands outsideबाहर हाथ धोकरकुलद्रव्याणि दापयेत् (kuladravyāṇi dāpayet) — one should have the Kula substances givenकुलद्रव्य दिलवाए
२३ मद्यभाण्डं समुद्धृत्य न पात्रं पूरयेत् प्रिये । भोगपात्रं सुराकुण्डे निक्षिपेन्न कदाचन ॥ २३॥
madyabhāṇḍaṃ samuddhṛtya na pātraṃ pūrayet priye | bhogapātraṃ surākuṇḍe nikṣipenna kadācana ||
मद्य का भाण्ड उठाकर पात्र न भरे, हे प्रिये! भोगपात्र को सुराकुण्ड में कभी न डाले।
One should not fill the vessel by lifting up the wine-jar, O beloved; one should never dip the drinking-vessel into the wine-basin.
मद्यभाण्डं समुद्धृत्य (madyabhāṇḍaṃ samuddhṛtya) — lifting up the wine-jarमद्य-भाण्ड उठाकरन पात्रं पूरयेत् प्रिये (na pātraṃ pūrayet priye) — one should not fill the vessel, O belovedपात्र न भरे, हे प्रियेभोगपात्रं सुराकुण्डे (bhogapātraṃ surākuṇḍe) — the drinking-vessel into the wine-basinभोगपात्र सुराकुण्ड मेंनिक्षिपेन्न कदाचन (nikṣipenna kadācana) — one should never dipकभी न डुबोए
२४ चक्रमध्ये शुचिधिया करप्रक्षालनादिकम् । यः करोति हि मूढात्मा स भवेदापदाम्पदम् ॥ २४॥
cakramadhye śucidhiyā karaprakṣālanādikam | yaḥ karoti hi mūḍhātmā sa bhavedāpadāmpadam ||
जो मूढ़ चक्र के बीच शुद्धि की बुद्धि से हाथ धोना आदि करता है, वह आपदाओं का घर बन जाता है।
The fool who, thinking it purity, washes his hands and the like in the midst of the cakra becomes the abode of calamities.
चक्रमध्ये शुचिधिया (cakramadhye śucidhiyā) — in the midst of the cakra, thinking it purityचक्र के मध्य में शुचि-बुद्धि सेकरप्रक्षालनादिकम् (karaprakṣālanādikam) — washing of the hands and the likeहाथ धोना आदियः करोति हि मूढात्मा (yaḥ karoti hi mūḍhātmā) — the fool who does itजो मूढ़ात्मा करता हैस भवेदापदाम्पदम् (sa bhavedāpadāmpadam) — becomes the abode of calamitiesवह आपदाओं का घर बनता है
२५ निष्ठीवनं मलं मूत्रमधोवायुविसर्जनम् । श्रीचक्रमध्ये यः कुर्यात् स भवेद् योगिनीपशुः ॥ २५॥
niṣṭhīvanaṃ malaṃ mūtramadhovāyuvisarjanam | śrīcakramadhye yaḥ kuryāt sa bhaved yoginīpaśuḥ ||
जो श्रीचक्र के बीच थूकना, मल, मूत्र या अधोवायु का त्याग करता है, वह योगिनियों का पशु (बलि) बन जाता है।
One who spits, passes excrement or urine, or breaks wind in the midst of the Śrīcakra becomes a victim of the Yoginīs.
निष्ठीवनं मलं मूत्रम् (niṣṭhīvanaṃ malaṃ mūtram) — spitting, excrement, urineथूकना, मल, मूत्रअधोवायुविसर्जनम् (adhovāyuvisarjanam) — breaking windअधोवायु का विसर्जनश्रीचक्रमध्ये यः कुर्यात् (śrīcakramadhye yaḥ kuryāt) — one who does these in the midst of the Śrīcakraजो श्रीचक्र के मध्य में करेस भवेद् योगिनीपशुः (sa bhaved yoginīpaśuḥ) — becomes a paśu of the Yoginīsवह योगिनी-पशु हो जाता है
२६ चक्रमध्ये घटे भग्ने पात्रे च पतिते भुवि । दीपनाशे च शान्त्यर्थं श्रीचक्रं कारयेत् प्रिये ॥ २६॥
cakramadhye ghaṭe bhagne pātre ca patite bhuvi | dīpanāśe ca śāntyarthaṃ śrīcakraṃ kārayet priye ||
चक्र के बीच घड़ा फूट जाए, पात्र भूमि पर गिर जाए या दीप बुझ जाए तो शान्ति के लिए श्रीचक्र करवाए, हे प्रिये!
If in the cakra a jar breaks, a vessel falls to the ground, or the lamp goes out, one should have a Śrīcakra performed for pacification, O beloved.
चक्रमध्ये घटे भग्ने (cakramadhye ghaṭe bhagne) — if in the cakra a jar breaksचक्र के मध्य में घड़ा फूटने परपात्रे च पतिते भुवि (pātre ca patite bhuvi) — or a vessel falls to the groundऔर पात्र भूमि पर गिरने परदीपनाशे च शान्त्यर्थं (dīpanāśe ca śāntyarthaṃ) — or the lamp goes out, for pacificationऔर दीप बुझने पर, शान्ति के लिएश्रीचक्रं कारयेत् प्रिये (śrīcakraṃ kārayet priye) — one should have a Śrīcakra performed, O belovedश्रीचक्र कराए, हे प्रिये
२७ मत्ता जपन्ति ध्यायन्ति स्तुवन्ति प्रणमन्ति च । बोधयन्ति च पृच्छन्ति नन्दन्ति ज्ञानिनः प्रिये ॥ २७॥
mattā japanti dhyāyanti stuvanti praṇamanti ca | bodhayanti ca pṛcchanti nandanti jñāninaḥ priye ||
ज्ञानी मत्त होकर जप करते हैं, ध्यान करते हैं, स्तुति और प्रणाम करते हैं, बोध कराते हैं, पूछते हैं और आनन्दित होते हैं, हे प्रिये!
Intoxicated, the knowers recite, meditate, praise, bow, instruct, inquire and rejoice, O beloved.
मत्ता जपन्ति ध्यायन्ति (mattā japanti dhyāyanti) — intoxicated, they recite and meditateमत्त होकर जपते हैं, ध्यान करते हैंस्तुवन्ति प्रणमन्ति च (stuvanti praṇamanti ca) — praise and bowस्तुति और प्रणाम करते हैंबोधयन्ति च पृच्छन्ति (bodhayanti ca pṛcchanti) — instruct and inquireबोध देते और पूछते हैंनन्दन्ति ज्ञानिनः प्रिये (nandanti jñāninaḥ priye) — and rejoice — such are the knowers, O belovedआनन्दित होते हैं — ज्ञानी, हे प्रिये
२८ मत्ता भ्रमन्ति गर्जन्ति हसन्ति विवदन्ति च । रुदन्ति स्त्रियमिच्छन्ति निन्दन्त्यज्ञानिनः प्रिये ॥ २८॥
mattā bhramanti garjanti hasanti vivadanti ca | rudanti striyamicchanti nindantyajñāninaḥ priye ||
अज्ञानी मत्त होकर भटकते हैं, गरजते हैं, हँसते हैं, झगड़ते हैं, रोते हैं, स्त्री की इच्छा करते हैं और निन्दा करते हैं, हे प्रिये!
Intoxicated, the ignorant wander, roar, laugh, quarrel, weep, lust after women and revile, O beloved.
मत्ता भ्रमन्ति गर्जन्ति (mattā bhramanti garjanti) — intoxicated, they wander and roarमत्त होकर भटकते, गर्जते हैंहसन्ति विवदन्ति च (hasanti vivadanti ca) — laugh and quarrelहँसते और विवाद करते हैंरुदन्ति स्त्रियमिच्छन्ति (rudanti striyamicchanti) — weep and lust after womenरोते हैं, स्त्री की इच्छा करते हैंनिन्दन्त्यज्ञानिनः प्रिये (nindantyajñāninaḥ priye) — and revile — such are the ignorant, O belovedनिन्दा करते हैं — अज्ञानी, हे प्रिये
२९ परिहासं प्रलापञ्च वितण्डां बहुभाषितम् । औदासीन्यं भयं क्रोधं चक्रमध्ये विवर्जयेत् ॥ २९॥
parihāsaṃ pralāpañca vitaṇḍāṃ bahubhāṣitam | audāsīnyaṃ bhayaṃ krodhaṃ cakramadhye vivarjayet ||
परिहास, प्रलाप, वितण्डा, अधिक बोलना, उदासीनता, भय और क्रोध — चक्र के बीच इनका त्याग करे।
Jesting, babbling, cavilling, much talking, indifference, fear and anger one should avoid in the midst of the cakra.
परिहासं प्रलापञ्च (parihāsaṃ pralāpañca) — jesting and babblingपरिहास और प्रलापवितण्डां बहुभाषितम् (vitaṇḍāṃ bahubhāṣitam) — cavilling and much talkingवितण्डा, बहुत बोलनाऔदासीन्यं भयं क्रोधं (audāsīnyaṃ bhayaṃ krodhaṃ) — indifference, fear, angerउदासीनता, भय, क्रोधचक्रमध्ये विवर्जयेत् (cakramadhye vivarjayet) — one should avoid in the midst of the cakraचक्र के मध्य में त्याग दे
३० पात्रहस्तो महादेवि न भ्रमेच्चक्रमध्यतः । पूर्णपात्रं करे कृत्वा न तिष्ठेत्तु चिरं प्रिये ॥ ३०॥
pātrahasto mahādevi na bhrameccakramadhyataḥ | pūrṇapātraṃ kare kṛtvā na tiṣṭhettu ciraṃ priye ||
हे महादेवि! पात्र हाथ में लिए चक्र के बीच न घूमे; भरा पात्र हाथ में लेकर देर तक न रहे, हे प्रिये!
With vessel in hand one should not wander about the cakra, O great Devī; holding a full vessel in hand one should not stay long, O beloved.
पात्रहस्तो महादेवि (pātrahasto mahādevi) — with vessel in hand, O great Devīपात्र हाथ में लिए, हे महादेविन भ्रमेच्चक्रमध्यतः (na bhrameccakramadhyataḥ) — one should not wander about the cakraचक्र के मध्य में न घूमेपूर्णपात्रं करे कृत्वा (pūrṇapātraṃ kare kṛtvā) — holding a full vessel in handपूर्णपात्र हाथ में लेकरन तिष्ठेत्तु चिरं प्रिये (na tiṣṭhettu ciraṃ priye) — one should not stay long, O belovedदेर तक न रहे, हे प्रिये
३१ नालपेत् पात्रहस्तः सन् न भिन्द्यात् पात्रमम्बिके । पादाभ्यां न स्पृशेत् पात्रं न बिन्दुं पातयेदधः ॥ ३१॥
nālapet pātrahastaḥ san na bhindyāt pātramambike | pādābhyāṃ na spṛśet pātraṃ na binduṃ pātayedadhaḥ ||
पात्र हाथ में लिए बात न करे, पात्र न तोड़े, हे अम्बिके! पैरों से पात्र न छुए, न एक बूँद नीचे गिरने दे।
One should not talk while holding the vessel, nor break the vessel, O Ambikā; one should not touch the vessel with the feet, nor let a drop fall down.
नालपेत् पात्रहस्तः सन् (nālapet pātrahastaḥ san) — one should not talk while holding the vesselपात्र हाथ में हो तो न बोलेन भिन्द्यात् पात्रमम्बिके (na bhindyāt pātramambike) — one should not break the vessel, O Ambikāपात्र न तोड़े, हे अम्बिकेपादाभ्यां न स्पृशेत् पात्रं (pādābhyāṃ na spṛśet pātraṃ) — one should not touch the vessel with the feetपैरों से पात्र का स्पर्श न करेन बिन्दुं पातयेदधः (na binduṃ pātayedadhaḥ) — nor let a drop fall downन बिन्दु नीचे गिराए
३२ नैकहस्तेन दातव्यं न मुद्रावर्जितं प्रिये । पात्रं न चालयेत स्थानान्न कुर्यात् पात्रसङ्करम् ॥ ३२॥
naikahastena dātavyaṃ na mudrāvarjitaṃ priye | pātraṃ na cālayeta sthānānna kuryāt pātrasaṅkaram ||
एक हाथ से न दे, न मुद्रा के बिना दे, हे प्रिये! पात्र को उसके स्थान से न हिलाए, न पात्रों को आपस में मिलाए।
It should not be given with one hand, nor without the mudrā, O beloved; one should not move the vessel from its place, nor mix up the vessels.
नैकहस्तेन दातव्यं (naikahastena dātavyaṃ) — it should not be given with one handएक हाथ से नहीं देना चाहिएन मुद्रावर्जितं प्रिये (na mudrāvarjitaṃ priye) — nor without the mudrā, O belovedन मुद्रा-रहित, हे प्रियेपात्रं न चालयेत स्थानात् (pātraṃ na cālayeta sthānāt) — one should not move the vessel from its placeपात्र को स्थान से न हटाएन कुर्यात् पात्रसङ्करम् (na kuryāt pātrasaṅkaram) — nor mix up the vesselsन पात्रों को मिलाए
३३ सशब्दं न पिबेन्मद्यं तथैव न च पूरयेत् । नान्योन्यं ताडयेत्पात्रं तथा न पातयेदधः ॥ ३३॥
saśabdaṃ na pibenmadyaṃ tathaiva na ca pūrayet | nānyonyaṃ tāḍayetpātraṃ tathā na pātayedadhaḥ ||
शब्द करते हुए मद्य न पिए, वैसे ही शब्द करते हुए न भरे; पात्रों को आपस में न टकराए, न नीचे गिराए।
One should not drink wine noisily, nor likewise fill it noisily; one should not knock vessel against vessel, nor let it fall down.
सशब्दं न पिबेन्मद्यं (saśabdaṃ na pibenmadyaṃ) — one should not drink wine noisilyशब्द करते हुए मद्य न पिएतथैव न च पूरयेत् (tathaiva na ca pūrayet) — nor likewise fill it noisilyवैसे ही (शब्द करते) न भरेनान्योन्यं ताडयेत्पात्रं (nānyonyaṃ tāḍayetpātraṃ) — one should not knock vessel against vesselपात्र से पात्र न टकराएतथा न पातयेदधः (tathā na pātayedadhaḥ) — nor let it fall downऔर न नीचे गिराए
३४ साधारं नोद्धरेत् पात्रमनाधारे न निक्षिपेत् । रिक्तपात्रं न कुर्वीत न पात्रं भ्रामयेत् प्रिये ॥ ३४॥
sādhāraṃ noddharet pātramanādhāre na nikṣipet | riktapātraṃ na kurvīta na pātraṃ bhrāmayet priye ||
पात्र को आधार सहित न उठाए, न बिना आधार के रखे; पात्र को रिक्त न रखे, न पात्र को घुमाए, हे प्रिये!
One should not lift the vessel with its stand, nor set it down without a stand; one should not leave the vessel empty, nor swing it about, O beloved.
साधारं नोद्धरेत् पात्रम् (sādhāraṃ noddharet pātram) — one should not lift the vessel with its standआधार सहित पात्र न उठाएअनाधारे न निक्षिपेत् (anādhāre na nikṣipet) — nor set it down without a standबिना आधार न रखेरिक्तपात्रं न कुर्वीत (riktapātraṃ na kurvīta) — one should not leave the vessel emptyपात्र रिक्त न रखेन पात्रं भ्रामयेत् प्रिये (na pātraṃ bhrāmayet priye) — nor swing the vessel about, O belovedन पात्र घुमाए, हे प्रिये
३५ न पात्रं लङ्घयेद्धीमान् पात्रं नोत्पातयेत् प्रिये । प्रक्षाल्य गोपयेत् पात्रमित्याज्ञा परमेश्वरि ॥ ३५॥
na pātraṃ laṅghayeddhīmān pātraṃ notpātayet priye | prakṣālya gopayet pātramityājñā parameśvari ||
बुद्धिमान् पात्र को न लाँघे, न पात्र को उछाले, हे प्रिये! धोकर पात्र को छिपाकर रखे — यह आज्ञा है, हे परमेश्वरि!
The wise one should not step over the vessel, nor toss it up, O beloved; having washed it, one should keep the vessel hidden — such is the command, O supreme Queen.
न पात्रं लङ्घयेद्धीमान् (na pātraṃ laṅghayeddhīmān) — the wise one should not step over the vesselबुद्धिमान् पात्र को न लाँघेपात्रं नोत्पातयेत् प्रिये (pātraṃ notpātayet priye) — nor toss the vessel up, O belovedपात्र को न उछाले, हे प्रियेप्रक्षाल्य गोपयेत् पात्रम् (prakṣālya gopayet pātram) — having washed it, one should keep the vessel hiddenधोकर पात्र को गोपन करेइत्याज्ञा परमेश्वरि (ityājñā parameśvari) — such is the command, O supreme Queenयह आज्ञा है, हे परमेश्वरि
३६ यदा सन्दीपितोल्लासः कौलिकः पशुमीक्षते । पठेद्वा पशुशास्त्राणि सङ्गच्छेद्वा पशुस्त्रियम् ॥ ३६॥
yadā sandīpitollāsaḥ kaulikaḥ paśumīkṣate | paṭhedvā paśuśāstrāṇi saṅgacchedvā paśustriyam ||
जब उल्लास से प्रदीप्त कौलिक पशु को देखता है, या पशु-शास्त्र पढ़ता है, या पशु-स्त्री से संगम करता है,
When a Kaulika, his ullāsa kindled, looks at a paśu, or reads the paśu scriptures, or unites with a paśu woman,
यदा सन्दीपितोल्लासः (yadā sandīpitollāsaḥ) — when, his ullāsa kindledजब प्रदीप्त उल्लास वालाकौलिकः पशुमीक्षते (kaulikaḥ paśumīkṣate) — a Kaulika looks at a paśuकौलिक पशु को देखेपठेद्वा पशुशास्त्राणि (paṭhedvā paśuśāstrāṇi) — or reads the paśu scripturesया पशु-शास्त्र पढ़ेसङ्गच्छेद्वा पशुस्त्रियम् (saṅgacchedvā paśustriyam) — or unites with a paśu womanया पशु-स्त्री से संगम करे
३७ कुर्यात् पशुप्रसङ्गं वा पशुकार्याणि वा चरेत् । धर्मार्थायुर्यशःपुण्यमर्थसौख्यादि नश्यति ॥ ३७॥
kuryāt paśuprasaṅgaṃ vā paśukāryāṇi vā caret | dharmārthāyuryaśaḥpuṇyamarthasaukhyādi naśyati ||
या पशु के साथ प्रसङ्ग करता है, या पशु के कार्य करता है — तो उसके धर्म, अर्थ, आयु, यश, पुण्य, सम्पत्ति, सुख आदि नष्ट हो जाते हैं।
or engages in talk with a paśu, or does the deeds of a paśu — his dharma, wealth, life, fame, merit, prosperity, happiness and the rest perish.
कुर्यात् पशुप्रसङ्गं वा (kuryāt paśuprasaṅgaṃ vā) — or engages in talk with a paśuया पशु से प्रसंग (वार्ता) करेपशुकार्याणि वा चरेत् (paśukāryāṇi vā caret) — or does the deeds of a paśuया पशु-कार्य करेधर्मार्थायुर्यशःपुण्यम् (dharmārthāyuryaśaḥpuṇyam) — dharma, wealth, life, fame, meritधर्म, अर्थ, आयु, यश, पुण्यअर्थसौख्यादि नश्यति (arthasaukhyādi naśyati) — prosperity, happiness and the rest perishअर्थ, सुख आदि नष्ट होते हैं
३८ श्रीचक्रस्थं कुलद्रव्यं यः पशुभ्यः प्रयच्छति । स्नेहाल्लोभाद्भयाद्वापि स भवेद् योगिनीपशुः ॥ ३८॥
śrīcakrasthaṃ kuladravyaṃ yaḥ paśubhyaḥ prayacchati | snehāllobhādbhayādvāpi sa bhaved yoginīpaśuḥ ||
जो श्रीचक्र में स्थित कुलद्रव्य को स्नेह, लोभ या भय से पशुओं को देता है, वह योगिनियों का पशु बन जाता है।
One who gives the Kula substance placed in the Śrīcakra to paśus, out of affection, greed or fear, becomes a victim of the Yoginīs.
श्रीचक्रस्थं कुलद्रव्यं (śrīcakrasthaṃ kuladravyaṃ) — the Kula substance placed in the Śrīcakraश्रीचक्र में स्थित कुलद्रव्ययः पशुभ्यः प्रयच्छति (yaḥ paśubhyaḥ prayacchati) — one who gives it to paśusजो पशुओं को देता हैस्नेहाल्लोभाद्भयाद्वापि (snehāllobhādbhayādvāpi) — out of affection, greed or fearस्नेह, लोभ या भय से भीस भवेद् योगिनीपशुः (sa bhaved yoginīpaśuḥ) — he becomes a victim of the Yoginīsवह योगिनी-पशु हो जाता है
३९ रिपुणापि न कर्तव्यो वाग्वादश्चक्रमध्यतः । पितृमातृसमं पश्येत्तेनोक्तं परुषं सहेत् ॥ ३९॥
ripuṇāpi na kartavyo vāgvādaścakramadhyataḥ | pitṛmātṛsamaṃ paśyettenoktaṃ paruṣaṃ sahet ||
चक्र के बीच शत्रु से भी वाद-विवाद न करे; उसे माता-पिता के समान देखे और उसके कहे कठोर वचन सह ले।
Not even with an enemy should one wrangle in the midst of the cakra; one should regard him as father and mother and bear the harsh words he speaks.
रिपुणापि न कर्तव्यो (ripuṇāpi na kartavyo) — not even with an enemy should be madeशत्रु से भी नहीं करना चाहिएवाग्वादश्चक्रमध्यतः (vāgvādaścakramadhyataḥ) — a war of words in the midst of the cakraचक्र के मध्य में वाग्युद्धपितृमातृसमं पश्येत् (pitṛmātṛsamaṃ paśyet) — one should regard him as father and motherउसे माता-पिता के समान देखेतेनोक्तं परुषं सहेत् (tenoktaṃ paruṣaṃ sahet) — and bear the harsh words he speaksउसके कहे कठोर वचन सहे
४० यथास्त्रीपुत्रमित्रादि दृष्ट्वा चेतः प्रहृष्यति । तथा चेत् कौलिकान् दृष्ट्वा स भवेद् योगिनीप्रियः ॥ ४०॥
yathāstrīputramitrādi dṛṣṭvā cetaḥ prahṛṣyati | tathā cet kaulikān dṛṣṭvā sa bhaved yoginīpriyaḥ ||
जैसे स्त्री, पुत्र, मित्र आदि को देखकर चित्त प्रसन्न होता है, वैसे ही यदि कौलिकों को देखकर हो, तो वह योगिनियों का प्रिय हो जाता है।
If, as the heart rejoices on seeing wife, sons, friends and the rest, it likewise rejoices on seeing Kaulikas, he becomes beloved of the Yoginīs.
यथास्त्रीपुत्रमित्रादि दृष्ट्वा (yathāstrīputramitrādi dṛṣṭvā) — as on seeing wife, sons, friends and the restजैसे स्त्री, पुत्र, मित्र आदि को देखकरचेतः प्रहृष्यति (cetaḥ prahṛṣyati) — the heart rejoicesचित्त प्रसन्न होता हैतथा चेत् कौलिकान् दृष्ट्वा (tathā cet kaulikān dṛṣṭvā) — if likewise on seeing Kaulikasवैसे यदि कौलिकों को देखकर होस भवेद् योगिनीप्रियः (sa bhaved yoginīpriyaḥ) — he becomes beloved of the Yoginīsवह योगिनियों का प्रिय होता है
४१ ब्रह्मादिस्तम्बपर्यन्तं यस्य मे गुरुसन्ततिः । यस्य मे सर्वशिष्यस्य को न पूज्यो महीतले । इति निश्चितबुद्धिर्यः स भवेदावयोः प्रियः ॥ ४१॥
brahmādistambaparyantaṃ yasya me gurusantatiḥ | yasya me sarvaśiṣyasya ko na pūjyo mahītale | iti niścitabuddhiryaḥ sa bhavedāvayoḥ priyaḥ ||
"ब्रह्मा से लेकर तृण तक मेरी गुरु-परम्परा है; मैं सबका शिष्य हूँ, तो पृथ्वी पर कौन मेरे लिए पूज्य नहीं?" — ऐसी निश्चित बुद्धि वाला हम दोनों का प्रिय होता है।
"From Brahmā down to a tuft of grass extends my lineage of gurus; since I am the disciple of all, who on earth is not to be revered?" — one whose mind is thus resolved becomes dear to us both.
ब्रह्मादिस्तम्बपर्यन्तं (brahmādistambaparyantaṃ) — from Brahmā down to a tuft of grassब्रह्मा से तिनके तकयस्य मे गुरुसन्ततिः (yasya me gurusantatiḥ) — my lineage of gurus extends to itजिस तक मेरी गुरु-परम्परा हैयस्य मे सर्वशिष्यस्य (yasya me sarvaśiṣyasya) — since I am the disciple of allजिसका मैं सबका शिष्य हूँको न पूज्यो महीतले (ko na pūjyo mahītale) — who on earth is not to be reveredपृथ्वी पर कौन पूज्य नहीं?इति निश्चितबुद्धिर्यः (iti niścitabuddhiryaḥ) — one whose mind is thus resolvedऐसी निश्चित बुद्धि वाला जोस भवेदावयोः प्रियः (sa bhavedāvayoḥ priyaḥ) — he becomes dear to us bothवह हम दोनों का प्रिय होता है
४२ अहं गुरुरहं ज्येष्ठस्त्वहं वेद्मीति गर्वितः । अहमेव गतिर्येषां कौलिका न भवन्ति ते ॥ ४२॥
ahaṃ gururahaṃ jyeṣṭhastvahaṃ vedmīti garvitaḥ | ahameva gatiryeṣāṃ kaulikā na bhavanti te ||
"मैं गुरु हूँ, मैं ज्येष्ठ हूँ, मैं जानता हूँ" — ऐसे गर्वित, जिनके लिए "मैं ही गति हूँ", वे कौलिक नहीं हैं।
"I am the guru, I am the senior, I know" — those who are thus puffed up, for whom "I alone am the refuge", are not Kaulikas.
अहं गुरुरहं ज्येष्ठः (ahaṃ gururahaṃ jyeṣṭhaḥ) — "I am the guru, I am the senior""मैं गुरु हूँ, मैं ज्येष्ठ हूँ"त्वहं वेद्मीति गर्वितः (tvahaṃ vedmīti garvitaḥ) — "I know" — thus puffed up"मैं जानता हूँ" — ऐसे गर्वितअहमेव गतिर्येषां (ahameva gatiryeṣāṃ) — those for whom "I alone am the refuge"जिनके लिए "मैं ही गति हूँ"कौलिका न भवन्ति ते (kaulikā na bhavanti te) — they are not Kaulikasवे कौलिक नहीं होते
४३ श्रीगुरुं कुलशास्त्राणि पूजास्थानानि यानि च । भक्त्या श्रीपूर्वकं देवि प्रणम्य परिकीर्तयेत् ॥ ४३॥
śrīguruṃ kulaśāstrāṇi pūjāsthānāni yāni ca | bhaktyā śrīpūrvakaṃ devi praṇamya parikīrtayet ||
श्रीगुरु, कुलशास्त्रों और जो भी पूजा-स्थान हैं, उनका नाम हे देवि! भक्तिपूर्वक "श्री" लगाकर, प्रणाम करके ले।
The Śrī Guru, the Kula scriptures, and whatever places of worship there are, one should name with devotion, prefixing "Śrī" and bowing, O Devī.
श्रीगुरुं कुलशास्त्राणि (śrīguruṃ kulaśāstrāṇi) — the Śrī Guru, the Kula scripturesश्रीगुरु, कुलशास्त्रपूजास्थानानि यानि च (pūjāsthānāni yāni ca) — and whatever places of worship there areऔर जो पूजा-स्थान हैंभक्त्या श्रीपूर्वकं देवि (bhaktyā śrīpūrvakaṃ devi) — with devotion, prefixing "Śrī", O Devīभक्ति से "श्री" पूर्वक, हे देविप्रणम्य परिकीर्तयेत् (praṇamya parikīrtayet) — one should bow and name themप्रणाम कर नाम ले
४४ गुरुं नाम्ना न भाषेत जपकालादृते प्रिये । श्रीनाथ देव स्वामीति विवादे साधने वदेत् ॥ ४४॥
guruṃ nāmnā na bhāṣeta japakālādṛte priye | śrīnātha deva svāmīti vivāde sādhane vadet ||
जप के समय के अतिरिक्त गुरु को नाम से न पुकारे, हे प्रिये! विवाद और साधना में उन्हें "श्रीनाथ", "देव", "स्वामी" कहे।
One should not speak of the guru by name except at the time of japa, O beloved; in debate and in sādhana one should call him "Śrīnātha", "Deva" or "Svāmin".
गुरुं नाम्ना न भाषेत (guruṃ nāmnā na bhāṣeta) — one should not speak of the guru by nameगुरु को नाम से न कहेजपकालादृते प्रिये (japakālādṛte priye) — except at the time of japa, O belovedजप-काल के अतिरिक्त, हे प्रियेश्रीनाथ देव स्वामीति (śrīnātha deva svāmīti) — as "Śrīnātha", "Deva", "Svāmin""श्रीनाथ", "देव", "स्वामी"विवादे साधने वदेत् (vivāde sādhane vadet) — one should call him in debate and in sādhanaविवाद और साधन में कहे
४५ श्रीगुरोः पादुकां मुद्रां मूलमन्त्रं स्वपादुकाम् । शिष्यादन्यस्य देवेशि न वदेद् यस्य कस्यचित् ॥ ४५॥
śrīguroḥ pādukāṃ mudrāṃ mūlamantraṃ svapādukām | śiṣyādanyasya deveśi na vaded yasya kasyacit ||
श्रीगुरु की पादुका, मुद्रा, मूलमन्त्र और अपनी पादुका — हे देवेशि! शिष्य के अतिरिक्त किसी को भी न बताए, चाहे वह कोई भी हो।
The Śrī Guru's pādukā, the mudrā, the root mantra and one's own pādukā one should not tell to anyone other than a disciple, whoever he be, O queen of gods.
श्रीगुरोः पादुकां मुद्रां (śrīguroḥ pādukāṃ mudrāṃ) — the Śrī Guru's pādukā, the mudrāश्रीगुरु की पादुका, मुद्रामूलमन्त्रं स्वपादुकाम् (mūlamantraṃ svapādukām) — the root mantra, one's own pādukāमूलमन्त्र, अपनी पादुकाशिष्यादन्यस्य देवेशि (śiṣyādanyasya deveśi) — to anyone other than a disciple, O queen of godsशिष्य से अन्य को, हे देवेशिन वदेद् यस्य कस्यचित् (na vaded yasya kasyacit) — one should not tell, whoever he beजिस-किसी को न कहे
४६ पारम्पर्यागमाम्नायं मन्त्राचारादिकं प्रिये । सर्वं गुरुमुखाल्लब्धं सफलं स्यान्न चान्यथा ॥ ४६॥
pāramparyāgamāmnāyaṃ mantrācārādikaṃ priye | sarvaṃ gurumukhāllabdhaṃ saphalaṃ syānna cānyathā ||
परम्परा का आगम और आम्नाय, मन्त्र, आचार आदि, हे प्रिये! — यह सब गुरुमुख से प्राप्त होने पर ही सफल होता है, अन्यथा नहीं।
The āgama and āmnāya of the lineage, mantra, conduct and the rest, O beloved — all of it bears fruit when obtained from the guru's mouth, and not otherwise.
पारम्पर्यागमाम्नायं (pāramparyāgamāmnāyaṃ) — the āgama and āmnāya of the lineageपरम्परा, आगम, आम्नायमन्त्राचारादिकं प्रिये (mantrācārādikaṃ priye) — mantra, conduct and the rest, O belovedमन्त्र, आचार आदि, हे प्रियेसर्वं गुरुमुखाल्लब्धं (sarvaṃ gurumukhāllabdhaṃ) — all of it, obtained from the guru's mouthसब गुरुमुख से प्राप्तसफलं स्यान्न चान्यथा (saphalaṃ syānna cānyathā) — bears fruit, and not otherwiseसफल होता है, अन्यथा नहीं
४७ श्रीशास्त्राश्रयमूलञ्च पुस्तकं न वदेत् प्रिये । नित्यं समर्चयेद्भक्त्या पशुहस्ते न निक्षिपेत् ॥ ४७॥
śrīśāstrāśrayamūlañca pustakaṃ na vadet priye | nityaṃ samarcayedbhaktyā paśuhaste na nikṣipet ||
आश्रय और मूल रूप श्रीशास्त्र को "पुस्तक" न कहे, हे प्रिये! नित्य भक्तिपूर्वक उसकी पूजा करे और पशु के हाथ में न दे।
The Śrī scripture that is one's root and refuge one should not call "a book", O beloved; one should always worship it with devotion and not put it into the hand of a paśu.
श्रीशास्त्राश्रयमूलञ्च (śrīśāstrāśrayamūlañca) — the Śrī scripture that is the root and refugeमूल और आश्रय श्रीशास्त्र कोपुस्तकं न वदेत् प्रिये (pustakaṃ na vadet priye) — one should not call it "a book", O beloved"पुस्तक" न कहे, हे प्रियेनित्यं समर्चयेद्भक्त्या (nityaṃ samarcayedbhaktyā) — one should always worship it with devotionनित्य भक्ति से पूजा करेपशुहस्ते न निक्षिपेत् (paśuhaste na nikṣipet) — and not put it into the hand of a paśuपशु के हाथ में न दे
४८ स्वदारवन्निषेवेत कुलशास्त्राणि पार्वति । पशुशास्त्राणि सर्वाणि वर्जयेत् परदारवत् ॥ ४८॥
svadāravanniṣeveta kulaśāstrāṇi pārvati | paśuśāstrāṇi sarvāṇi varjayet paradāravat ||
हे पार्वति! कुलशास्त्रों का अपनी स्त्री के समान सेवन करे और सब पशु-शास्त्रों को पर-स्त्री के समान त्याग दे।
One should attend to the Kula scriptures as to one's own wife, O Pārvatī, and shun all the paśu scriptures as another's wife.
स्वदारवन्निषेवेत (svadāravanniṣeveta) — one should attend to as to one's own wifeअपनी पत्नी की तरह सेवा करेकुलशास्त्राणि पार्वति (kulaśāstrāṇi pārvati) — the Kula scriptures, O Pārvatīकुलशास्त्रों की, हे पार्वतिपशुशास्त्राणि सर्वाणि (paśuśāstrāṇi sarvāṇi) — all the paśu scripturesसब पशु-शास्त्रों कोवर्जयेत् परदारवत् (varjayet paradāravat) — one should shun as another's wifeपरस्त्री की तरह त्याग दे
४९ स्वचर्मस्थं यथा क्षीरमपेयं स्याद् द्विजोत्तमैः । तथा पशुमुखाद्धर्मो न श्रोतव्यो हि कौलिकैः ॥ ४९॥
svacarmasthaṃ yathā kṣīramapeyaṃ syād dvijottamaiḥ | tathā paśumukhāddharmo na śrotavyo hi kaulikaiḥ ||
जैसे कुत्ते के चमड़े में रखा दूध श्रेष्ठ द्विजों के लिए अपेय है, वैसे ही पशु के मुख से धर्म कौलिकों को नहीं सुनना चाहिए।
As milk kept in a dog's skin is not to be drunk by the best of the twice-born, so dharma from the mouth of a paśu is not to be heard by Kaulikas.
स्वचर्मस्थं यथा क्षीरम् (svacarmasthaṃ yathā kṣīram) — as milk kept in a dog's skinजैसे कुत्ते की खाल में रखा दूधअपेयं स्याद् द्विजोत्तमैः (apeyaṃ syād dvijottamaiḥ) — is not to be drunk by the best of twice-bornद्विजोत्तमों के लिए अपेय हैतथा पशुमुखाद्धर्मो (tathā paśumukhāddharmo) — so dharma from the mouth of a paśuवैसे पशु के मुख से धर्मन श्रोतव्यो हि कौलिकैः (na śrotavyo hi kaulikaiḥ) — is not to be heard by Kaulikasकौलिकों को नहीं सुनना चाहिए
५० यः शृणोति कुलाचारं यथाशास्त्रञ्च यो वदेत् । तावुभौ गच्छतः साक्षाद् योगिनीवीरमेलनम् ॥ ५०॥
yaḥ śṛṇoti kulācāraṃ yathāśāstrañca yo vadet | tāvubhau gacchataḥ sākṣād yoginīvīramelanam ||
जो कुलाचार को सुनता है और जो शास्त्र के अनुसार उसे कहता है — वे दोनों साक्षात् योगिनी-वीर-मेलन को प्राप्त होते हैं।
One who hears the Kula conduct and one who expounds it according to the śāstra — both of them go directly to the assembly of Yoginīs and Vīras.
यः शृणोति कुलाचारं (yaḥ śṛṇoti kulācāraṃ) — one who hears the Kula conductजो कुलाचार सुनता हैयथाशास्त्रञ्च यो वदेत् (yathāśāstrañca yo vadet) — and one who expounds it according to the śāstraऔर जो शास्त्र के अनुसार कहता हैतावुभौ गच्छतः साक्षात् (tāvubhau gacchataḥ sākṣāt) — both of them go directlyवे दोनों साक्षात् जाते हैंयोगिनीवीरमेलनम् (yoginīvīramelanam) — to the assembly of Yoginīs and Vīrasयोगिनी-वीर-मेलन में
५१ अश्रद्दधाना ये चात्र कुलधर्मे कुलेश्वरि । नरकान्नो निवर्तन्ते यावदाहूतसंप्लवम् ॥ ५१॥
aśraddadhānā ye cātra kuladharme kuleśvari | narakānno nivartante yāvadāhūtasaṃplavam ||
जो इस कुलधर्म में श्रद्धा नहीं रखते, हे कुलेश्वरि! वे आभूतसंप्लव (महाप्रलय) तक नरक से नहीं लौटते।
Those who have no faith in this Kula dharma, O queen of the Kula, do not return from hell until the final dissolution.
अश्रद्दधाना ये चात्र (aśraddadhānā ye cātra) — those who have no faith hereजो यहाँ श्रद्धा नहीं रखतेकुलधर्मे कुलेश्वरि (kuladharme kuleśvari) — in the Kula dharma, O queen of the Kulaकुलधर्म में, हे कुलेश्वरिनरकान्नो निवर्तन्ते (narakānno nivartante) — do not return from hellनरक से नहीं लौटतेयावदाहूतसंप्लवम् (yāvadāhūtasaṃplavam) — until the final dissolutionआभूतसंप्लव (महाप्रलय) तक
५२ ऊढा धृता तथा क्रीता मूल्येन च समाहृता । सकृत् कामरता वापि पञ्चधा गुरुयोषितः । अलङ्घ्याः पूजनीयाः स्युर्गुरुवद्गुरुयोषितः ॥ ५२॥
ūḍhā dhṛtā tathā krītā mūlyena ca samāhṛtā | sakṛt kāmaratā vāpi pañcadhā guruyoṣitaḥ | alaṅghyāḥ pūjanīyāḥ syurguruvadguruyoṣitaḥ ||
विवाहिता, रखी हुई, खरीदी हुई, मूल्य देकर लाई हुई, अथवा एक बार भोगी हुई — गुरु की स्त्रियाँ पाँच प्रकार की हैं; गुरु-स्त्रियाँ अलङ्घ्य हैं और गुरु के समान पूजनीय हैं।
Married, kept, bought, procured for a price, or enjoyed but once — fivefold are the guru's women; the guru's women are not to be transgressed but revered like the guru himself.
ऊढा धृता तथा क्रीता (ūḍhā dhṛtā tathā krītā) — married, kept, likewise boughtविवाहिता, रखी हुई, वैसे ही खरीदी हुईमूल्येन च समाहृता (mūlyena ca samāhṛtā) — and procured for a priceऔर मूल्य से लाई गईसकृत् कामरता वापि (sakṛt kāmaratā vāpi) — or one enjoyed but onceया एक बार भी काम में रतपञ्चधा गुरुयोषितः (pañcadhā guruyoṣitaḥ) — fivefold are the guru's womenपाँच प्रकार की गुरु-स्त्रियाँअलङ्घ्याः पूजनीयाः स्युः (alaṅghyāḥ pūjanīyāḥ syuḥ) — they are not to be transgressed but reveredअलंघ्य और पूजनीय हैंगुरुवद्गुरुयोषितः (guruvadguruyoṣitaḥ) — the guru's women, like the guru himselfगुरु की तरह गुरु-स्त्रियाँ
५३ गुरुशक्तिं वीरभार्यां कुमारीं व्रतधारिणीम् । व्यङ्गाङ्गीं विकृताङ्गीञ्च कुब्जामपि न कामयेत् ॥ ५३॥
guruśaktiṃ vīrabhāryāṃ kumārīṃ vratadhāriṇīm | vyaṅgāṅgīṃ vikṛtāṅgīñca kubjāmapi na kāmayet ||
गुरु की शक्ति, वीर की भार्या, कुमारी, व्रतधारिणी, अङ्गहीना, विकृताङ्गी और कुबड़ी की भी कामना न करे।
The guru's Śakti, a Vīra's wife, a maiden, a woman under a vow, one maimed, one deformed, or even a hunchback — one should not desire.
गुरुशक्तिं वीरभार्यां (guruśaktiṃ vīrabhāryāṃ) — the guru's Śakti, a Vīra's wifeगुरु-शक्ति, वीर-भार्याकुमारीं व्रतधारिणीम् (kumārīṃ vratadhāriṇīm) — a maiden, a woman under a vowकुमारी, व्रतधारिणीव्यङ्गाङ्गीं विकृताङ्गीञ्च (vyaṅgāṅgīṃ vikṛtāṅgīñca) — one maimed, one deformedव्यंग अंग वाली, विकृत अंग वालीकुब्जामपि न कामयेत् (kubjāmapi na kāmayet) — or even a hunchback — one should not desireकुबड़ी को भी कामना न करे
५४ सुताञ्च भगिनीं पौत्रीं स्नुषां वापि प्रियामपि । न कामयेद् गुरोरग्रे कुर्यान्नान्योन्यसंग्रहम् ॥ ५४॥
sutāñca bhaginīṃ pautrīṃ snuṣāṃ vāpi priyāmapi | na kāmayed guroragre kuryānnānyonyasaṃgraham ||
पुत्री, बहन, पौत्री या पुत्रवधू, प्रिय होने पर भी, गुरु के सामने उनकी कामना न करे, न परस्पर आलिङ्गन करे।
A daughter, sister, granddaughter or daughter-in-law, even if beloved, one should not desire before the guru, nor engage in mutual embrace.
सुताञ्च भगिनीं पौत्रीं (sutāñca bhaginīṃ pautrīṃ) — a daughter, sister, granddaughterपुत्री, बहन, पौत्रीस्नुषां वापि प्रियामपि (snuṣāṃ vāpi priyāmapi) — or daughter-in-law, even if belovedया पुत्रवधू, प्रिय हो तो भीन कामयेद् गुरोरग्रे (na kāmayed guroragre) — one should not desire before the guruगुरु के सामने कामना न करेकुर्यान्नान्योन्यसंग्रहम् (kuryānnānyonyasaṃgraham) — nor engage in mutual embraceपरस्पर आलिंगन न करे
५५ कृष्णांशुकां कृष्णवर्णां कुमारीञ्च कृशोदरीम् । मनोहरां यौवनस्थामर्चयेद्देवताधिया ॥ ५५॥
kṛṣṇāṃśukāṃ kṛṣṇavarṇāṃ kumārīñca kṛśodarīm | manoharāṃ yauvanasthāmarcayeddevatādhiyā ||
काले वस्त्र वाली, श्याम वर्ण की, कृशोदरी, मनोहर, युवावस्था वाली कुमारी की देवता-बुद्धि से पूजा करे।
A dark-robed, dark-complexioned, slender-waisted, charming maiden in her youth one should worship with the thought of the deity.
कृष्णांशुकां कृष्णवर्णां (kṛṣṇāṃśukāṃ kṛṣṇavarṇāṃ) — dark-robed, dark-complexionedकाले वस्त्र वाली, काले वर्ण कीकुमारीञ्च कृशोदरीम् (kumārīñca kṛśodarīm) — a maiden, slender-waistedकुमारी, कृशोदरीमनोहरां यौवनस्थाम् (manoharāṃ yauvanasthām) — charming, in her youthमनोहर, यौवन में स्थितअर्चयेद्देवताधिया (arcayeddevatādhiyā) — one should worship with the thought of the deityदेवता-बुद्धि से पूजा करे
५६ एकदापि न सेवेत बलेन कुलयोगिनीम् । चक्रमध्ये स्वयं क्षुब्धां कामयेत् कुलसुन्दरि ॥ ५६॥
ekadāpi na seveta balena kulayoginīm | cakramadhye svayaṃ kṣubdhāṃ kāmayet kulasundari ||
कुल-योगिनी का बलपूर्वक एक बार भी सेवन न करे; चक्र के बीच जो स्वयं क्षुब्ध (कामोद्दीप्त) हो उसी की कामना करे, हे कुलसुन्दरि!
Not even once should one enjoy a Kula Yoginī by force; in the cakra one may desire her who is herself aroused, O beauty of the Kula.
एकदापि न सेवेत (ekadāpi na seveta) — not even once should one enjoyएक बार भी सेवन न करेबलेन कुलयोगिनीम् (balena kulayoginīm) — a Kula Yoginī by forceबल से कुलयोगिनी काचक्रमध्ये स्वयं क्षुब्धां (cakramadhye svayaṃ kṣubdhāṃ) — in the cakra, one herself arousedचक्र के मध्य में स्वयं क्षुब्ध (उत्कण्ठित)कामयेत् कुलसुन्दरि (kāmayet kulasundari) — one may desire, O beauty of the Kulaकी कामना कर सकता है, हे कुलसुन्दरि
५७ आममांसं सुराकुम्भं मत्तेभं सिद्धिलिङ्गिनम् । सहकारमशोकञ्च क्रीडालोलाः कुमारिकाः ॥ ५७॥
āmamāṃsaṃ surākumbhaṃ mattebhaṃ siddhiliṅginam | sahakāramaśokañca krīḍālolāḥ kumārikāḥ ||
कच्चा मांस, सुरा का कुम्भ, मतवाला हाथी, सिद्धि के चिह्न धारण करने वाला, आम और अशोक का वृक्ष, खेल में मग्न कुमारियाँ,
Raw meat, a jar of wine, a rutting elephant, one bearing the marks of siddhi, a mango tree, an aśoka, girls at play,
आममांसं सुराकुम्भं (āmamāṃsaṃ surākumbhaṃ) — raw meat, a jar of wineकच्चा मांस, सुरा-कुम्भमत्तेभं सिद्धिलिङ्गिनम् (mattebhaṃ siddhiliṅginam) — a rutting elephant, one bearing the marks of siddhiमत्त हाथी, सिद्धि-लिंगीसहकारमशोकञ्च (sahakāramaśokañca) — a mango tree and an aśokaआम्र और अशोकक्रीडालोलाः कुमारिकाः (krīḍālolāḥ kumārikāḥ) — girls at playक्रीड़ा में मग्न कुमारियाँ
५८ एकवृक्षं श्मशानञ्च समूहं योषितामपि । नारीञ्च रक्तवसनां दृष्ट्वा वन्देत भक्तितः ॥ ५८॥
ekavṛkṣaṃ śmaśānañca samūhaṃ yoṣitāmapi | nārīñca raktavasanāṃ dṛṣṭvā vandeta bhaktitaḥ ||
अकेला वृक्ष, श्मशान, स्त्रियों का समूह और लाल वस्त्र वाली नारी — इन्हें देखकर भक्तिपूर्वक प्रणाम करे।
a solitary tree, a cremation ground, a gathering of women, and a woman in red garments — on seeing these one should salute them with devotion.
एकवृक्षं श्मशानञ्च (ekavṛkṣaṃ śmaśānañca) — a solitary tree, a cremation groundएकाकी वृक्ष और श्मशानसमूहं योषितामपि (samūhaṃ yoṣitāmapi) — and a gathering of womenऔर स्त्रियों का समूहनारीञ्च रक्तवसनां (nārīñca raktavasanāṃ) — and a woman in red garmentsऔर लाल वस्त्र वाली नारीदृष्ट्वा वन्देत भक्तितः (dṛṣṭvā vandeta bhaktitaḥ) — on seeing these one should salute them with devotionदेखकर भक्ति से वन्दन करे
५९ गुरुशक्तिसुतज्येष्ठकनिष्ठान् कुलदेशिकान् । कुलदर्शनशास्त्राणि कुलद्रव्याणि कौलिकान् ॥ ५९॥
guruśaktisutajyeṣṭhakaniṣṭhān kuladeśikān | kuladarśanaśāstrāṇi kuladravyāṇi kaulikān ||
गुरु की शक्ति, पुत्र, ज्येष्ठ और कनिष्ठ, कुल-देशिक, कुल-दर्शन के शास्त्र, कुलद्रव्य, कौलिक,
The guru's Śakti, son, seniors and juniors, the Kula teachers, the scriptures of the Kula doctrine, the Kula substances, the Kaulikas,
गुरुशक्तिसुतज्येष्ठकनिष्ठान् (guruśaktisutajyeṣṭhakaniṣṭhān) — the guru's Śakti, son, seniors and juniorsगुरु-शक्ति, पुत्र, ज्येष्ठ, कनिष्ठकुलदेशिकान् (kuladeśikān) — the Kula teachersकुलदेशिककुलदर्शनशास्त्राणि (kuladarśanaśāstrāṇi) — the scriptures of the Kula doctrineकुलदर्शन के शास्त्रकुलद्रव्याणि कौलिकान् (kuladravyāṇi kaulikān) — the Kula substances, the Kaulikasकुलद्रव्य, कौलिक
६० प्रेरकान् सूचकांश्चापि वाचकान् दर्शकांस्तथा । शिक्षकान् बोधकान् योगी योगिनीसिद्धिरूपकान् ॥ ६०॥
prerakān sūcakāṃścāpi vācakān darśakāṃstathā | śikṣakān bodhakān yogī yoginīsiddhirūpakān ||
प्रेरक, सूचक, वाचक, दर्शक, शिक्षक और बोधक — योगी इन सबको योगिनियों और सिद्धों के रूप मानता है;
those who prompt, point out, expound, show, train and awaken — the yogī regards them all as forms of the Yoginīs and Siddhas;
प्रेरकान् सूचकांश्चापि (prerakān sūcakāṃścāpi) — those who prompt and those who point outप्रेरक और सूचक भीवाचकान् दर्शकांस्तथा (vācakān darśakāṃstathā) — those who expound and those who showवाचक और दर्शक वैसे हीशिक्षकान् बोधकान् योगी (śikṣakān bodhakān yogī) — those who train and those who awaken — the yogīशिक्षक, बोधक — योगीयोगिनीसिद्धिरूपकान् (yoginīsiddhirūpakān) — regards them as forms of the Yoginīs and Siddhasयोगिनी-सिद्धि के रूप (मानता है)
६१ कन्यां कुमारिकां नग्नामुन्मत्तां वापि योषितम् । न निन्देन्न जुगुप्सेत न हसेन्नावमानयेत् ॥ ६१॥
kanyāṃ kumārikāṃ nagnāmunmattāṃ vāpi yoṣitam | na nindenna jugupseta na hasennāvamānayet ||
कन्या, कुमारी, नग्न या उन्मत्त स्त्री — इनकी न निन्दा करे, न घृणा करे, न हँसे, न अपमान करे।
a girl, a maiden, a naked or a mad woman — one should not revile, loathe, laugh at or slight any of them.
कन्यां कुमारिकां (kanyāṃ kumārikāṃ) — a girl, a maidenकन्या, कुमारीनग्नामुन्मत्तां वापि योषितम् (nagnāmunmattāṃ vāpi yoṣitam) — a naked or mad womanनग्न या उन्मत्त स्त्रीन निन्देन्न जुगुप्सेत (na nindenna jugupseta) — one should not revile, nor loatheन निन्दा करे, न घृणा करेन हसेन्नावमानयेत् (na hasennāvamānayet) — nor laugh at, nor slightन हँसे, न अपमान करे
६२ नाप्रियं नानृतं ब्रूयात् कस्यापि कुलयोगिनः । कुरूपा चेति कृष्णेति न वदेत् कुलयोषितम् ॥ ६२॥
nāpriyaṃ nānṛtaṃ brūyāt kasyāpi kulayoginaḥ | kurūpā ceti kṛṣṇeti na vadet kulayoṣitam ||
किसी भी कुल-योगी से अप्रिय या असत्य न बोले; कुल-स्त्री को "कुरूपा" या "काली" न कहे।
One should speak nothing unpleasant or untrue to any Kula yogī; one should not call a Kula woman "ugly" or "dark".
नाप्रियं नानृतं ब्रूयात् (nāpriyaṃ nānṛtaṃ brūyāt) — one should speak nothing unpleasant or untrueन अप्रिय, न असत्य कहेकस्यापि कुलयोगिनः (kasyāpi kulayoginaḥ) — to any Kula yogīकिसी कुलयोगी कोकुरूपा चेति कृष्णेति (kurūpā ceti kṛṣṇeti) — "ugly" or "dark""कुरूपा" या "काली"न वदेत् कुलयोषितम् (na vadet kulayoṣitam) — one should not call a Kula womanकुल-स्त्री को न कहे
६३ परीक्षयेन्न भक्तानां वीराणाञ्च कृताकृतम् । न पश्येद्वनितां नग्नामुन्मत्तां प्रकटस्तनीम् ॥ ६३॥
parīkṣayenna bhaktānāṃ vīrāṇāñca kṛtākṛtam | na paśyedvanitāṃ nagnāmunmattāṃ prakaṭastanīm ||
भक्तों और वीरों के किए-अनकिए की परीक्षा न करे; नग्न, उन्मत्त या खुले स्तनों वाली स्त्री को न देखे।
One should not scrutinise the doings and omissions of devotees and Vīras; one should not gaze at a woman who is naked, mad, or with breasts exposed.
परीक्षयेन्न भक्तानां (parīkṣayenna bhaktānāṃ) — one should not scrutinise the devotees'परीक्षा न करे भक्तों केवीराणाञ्च कृताकृतम् (vīrāṇāñca kṛtākṛtam) — and the Vīras' doings and omissionsऔर वीरों के कृत-अकृत कीन पश्येद्वनितां (na paśyedvanitāṃ) — one should not gaze at a womanस्त्री को न देखेनग्नामुन्मत्तां प्रकटस्तनीम् (nagnāmunmattāṃ prakaṭastanīm) — naked, mad, or with breasts exposedनग्न, उन्मत्त, प्रकट स्तनों वाली
६४ दिवसे न रमेन्नारीं तद्योनिं नैव वीक्षयेत् । या काचिदङ्गना लोके सा मातृकुलसम्भवा ॥ ६४॥
divase na ramennārīṃ tadyoniṃ naiva vīkṣayet | yā kācidaṅganā loke sā mātṛkulasambhavā ||
दिन में स्त्री से रमण न करे, न उसकी योनि को देखे; संसार में जो कोई भी स्त्री है, वह मातृकुल से उत्पन्न है।
One should not make love to a woman by day, nor look upon her yoni; whatever woman there is in the world, she is born of the family of the Mothers.
दिवसे न रमेन्नारीं (divase na ramennārīṃ) — one should not make love to a woman by dayदिन में स्त्री से रमण न करेतद्योनिं नैव वीक्षयेत् (tadyoniṃ naiva vīkṣayet) — nor look upon her yoniउसकी योनि न देखेया काचिदङ्गना लोके (yā kācidaṅganā loke) — whatever woman there is in the worldलोक में जो कोई स्त्री हैसा मातृकुलसम्भवा (sā mātṛkulasambhavā) — she is born of the family of the Mothersवह मातृ-कुल से उत्पन्न है
६५ कुप्यन्ति कुलयोगिन्यो वनितानां व्यतिक्रमात् । स्त्रियं शतापराधाञ्चेत् पुष्पेणापि न ताडयेत् । दोषान्न गणयेत् स्त्रीणां गुणानेव प्रकाशयेत् ॥ ६५॥
kupyanti kulayoginyo vanitānāṃ vyatikramāt | striyaṃ śatāparādhāñcet puṣpeṇāpi na tāḍayet | doṣānna gaṇayet strīṇāṃ guṇāneva prakāśayet ||
स्त्रियों के प्रति अपराध से कुल-योगिनियाँ कुपित होती हैं। स्त्री सौ अपराध करे तो भी उसे फूल से भी न मारे; स्त्रियों के दोष न गिने, उनके गुण ही प्रकट करे।
The Kula Yoginīs grow angry at an offence against women. A woman, even if guilty of a hundred offences, one should not strike even with a flower; one should not count the faults of women but proclaim only their virtues.
कुप्यन्ति कुलयोगिन्यो (kupyanti kulayoginyo) — the Kula Yoginīs grow angryकुलयोगिनियाँ कुपित होती हैंवनितानां व्यतिक्रमात् (vanitānāṃ vyatikramāt) — at an offence against womenस्त्रियों के व्यतिक्रम (अपराध) सेस्त्रियं शतापराधाञ्चेत् (striyaṃ śatāparādhāñcet) — a woman, even if guilty of a hundred offencesस्त्री सौ अपराध वाली हो तो भीपुष्पेणापि न ताडयेत् (puṣpeṇāpi na tāḍayet) — one should not strike even with a flowerफूल से भी न मारेदोषान्न गणयेत् स्त्रीणां (doṣānna gaṇayet strīṇāṃ) — one should not count the faults of womenस्त्रियों के दोष न गिनेगुणानेव प्रकाशयेत् (guṇāneva prakāśayet) — one should proclaim only their virtuesगुणों को ही प्रकाशित करे
६६ तिष्ठन्ति कुलयोगिन्यः कुलवृक्षेषु सर्वदा । तत्पत्रेषु न भोक्तव्यमर्चयेत्तु विशेषतः ॥ ६६॥
tiṣṭhanti kulayoginyaḥ kulavṛkṣeṣu sarvadā | tatpatreṣu na bhoktavyamarcayettu viśeṣataḥ ||
कुल-योगिनियाँ सदा कुल-वृक्षों में निवास करती हैं; उनके पत्तों पर भोजन न करे, बल्कि विशेष रूप से उनकी पूजा करे।
The Kula Yoginīs always dwell in the Kula trees; one should not eat off their leaves but should worship them especially.
तिष्ठन्ति कुलयोगिन्यः (tiṣṭhanti kulayoginyaḥ) — the Kula Yoginīs dwellकुलयोगिनियाँ रहती हैंकुलवृक्षेषु सर्वदा (kulavṛkṣeṣu sarvadā) — in the Kula trees alwaysकुलवृक्षों में सदातत्पत्रेषु न भोक्तव्यम् (tatpatreṣu na bhoktavyam) — one should not eat off their leavesउनके पत्तों पर भोजन न करेअर्चयेत्तु विशेषतः (arcayettu viśeṣataḥ) — but should worship them especiallyपर विशेष रूप से पूजा करे
६७ न स्वपेत् कुलवृक्षाधो न चोपद्रवमाचरेत् । दृष्ट्वा भक्त्या नमस्कुर्याच्छेदयेन्न कदाचन ॥ ६७॥
na svapet kulavṛkṣādho na copadravamācaret | dṛṣṭvā bhaktyā namaskuryācchedayenna kadācana ||
कुल-वृक्ष के नीचे न सोए, न उसे कोई उपद्रव पहुँचाए; उसे देखकर भक्तिपूर्वक प्रणाम करे और कभी न काटे।
One should not sleep beneath a Kula tree, nor do it any harm; on seeing it one should bow with devotion and never cut it.
न स्वपेत् कुलवृक्षाधो (na svapet kulavṛkṣādho) — one should not sleep beneath a Kula treeकुलवृक्ष के नीचे न सोएन चोपद्रवमाचरेत् (na copadravamācaret) — nor do it any harmन उपद्रव करेदृष्ट्वा भक्त्या नमस्कुर्यात् (dṛṣṭvā bhaktyā namaskuryāt) — on seeing it one should bow with devotionदेखकर भक्ति से नमस्कार करेछेदयेन्न कदाचन (chedayenna kadācana) — and never cut itकभी न काटे
६८ श्लेष्मातकं करञ्जाख्यं निम्बाश्वत्थकदम्बकाः । बिल्ववटोडुम्बराश्च तिन्तिडी नवमी स्मृता ॥ ६८॥
śleṣmātakaṃ karañjākhyaṃ nimbāśvatthakadambakāḥ | bilvavaṭoḍumbarāśca tintiḍī navamī smṛtā ||
श्लेष्मातक (लसोड़ा), करञ्ज, नीम, पीपल, कदम्ब, बेल, बरगद, गूलर — और इमली नवाँ (कुल-वृक्ष) कहा गया है।
The śleṣmātaka, the karañja, nimba, aśvattha, kadamba, bilva, vaṭa and uḍumbara, and the tamarind is remembered as the ninth.
श्लेष्मातकं करञ्जाख्यं (śleṣmātakaṃ karañjākhyaṃ) — the śleṣmātaka, the one called karañjaश्लेष्मातक (लसोड़ा), करंज नामकनिम्बाश्वत्थकदम्बकाः (nimbāśvatthakadambakāḥ) — nimba, aśvattha, kadambaनीम, अश्वत्थ (पीपल), कदम्बबिल्ववटोडुम्बराश्च (bilvavaṭoḍumbarāśca) — bilva, vaṭa and uḍumbaraबिल्व, वट और उदुम्बर (गूलर)तिन्तिडी नवमी स्मृता (tintiḍī navamī smṛtā) — and the tamarind is remembered as the ninthतिन्तिडी (इमली) नौवाँ माना गया
६९ प्रायश्चित्तं भृगोः पातं सन्न्यासं व्रतधारणम् । तीर्थयात्राभिगमनं कौलः पञ्च विवर्जयेत् ॥ ६९॥
prāyaścittaṃ bhṛgoḥ pātaṃ sannyāsaṃ vratadhāraṇam | tīrthayātrābhigamanaṃ kaulaḥ pañca vivarjayet ||
प्रायश्चित्त, भृगुपात (पहाड़ से गिरना), संन्यास, व्रत धारण और तीर्थयात्रा — कौल इन पाँच को त्याग दे।
Expiation, leaping from a cliff, renunciation, undertaking vows and going on pilgrimage — a Kaula should avoid these five.
प्रायश्चित्तं भृगोः पातं (prāyaścittaṃ bhṛgoḥ pātaṃ) — expiation, leaping from a cliffप्रायश्चित्त, भृगुपात (पहाड़ से गिरना)सन्न्यासं व्रतधारणम् (sannyāsaṃ vratadhāraṇam) — renunciation, undertaking vowsसंन्यास, व्रत-धारणतीर्थयात्राभिगमनं (tīrthayātrābhigamanaṃ) — going on pilgrimageतीर्थयात्रा पर जानाकौलः पञ्च विवर्जयेत् (kaulaḥ pañca vivarjayet) — a Kaula should avoid these fiveकौल इन पाँच को त्याग दे
७० वीरहत्या वृथापानं वीरपत्नीनिषेवणम् । वीरद्रव्यापहरणम् तत्संयोगश्च पञ्चमः । महापातकमित्युक्तं कौलिकानां कुलान्वये ॥ ७०॥
vīrahatyā vṛthāpānaṃ vīrapatnīniṣevaṇam | vīradravyāpaharaṇam tatsaṃyogaśca pañcamaḥ | mahāpātakamityuktaṃ kaulikānāṃ kulānvaye ||
वीर-हत्या, वृथा पान, वीर-पत्नी का सेवन, वीर के द्रव्य का हरण और ऐसे पापियों का संसर्ग पाँचवाँ — ये कुल-परम्परा में कौलिकों के महापातक कहे गए हैं।
Killing a Vīra, drinking in vain, enjoying a Vīra's wife, stealing a Vīra's substance, and association with such offenders as the fifth — these are called the great sins of Kaulikas in the Kula lineage.
वीरहत्या वृथापानं (vīrahatyā vṛthāpānaṃ) — killing a Vīra, drinking in vainवीरहत्या, वृथा पानवीरपत्नीनिषेवणम् (vīrapatnīniṣevaṇam) — enjoying a Vīra's wifeवीर-पत्नी का सेवनवीरद्रव्यापहरणम् (vīradravyāpaharaṇam) — stealing a Vīra's substanceवीर-द्रव्य का हरणतत्संयोगश्च पञ्चमः (tatsaṃyogaśca pañcamaḥ) — and association with such — the fifthऔर उनका संयोग — पाँचवाँमहापातकमित्युक्तं (mahāpātakamityuktaṃ) — these are called the great sinsमहापातक कहा गया हैकौलिकानां कुलान्वये (kaulikānāṃ kulānvaye) — of Kaulikas in the Kula lineageकुल-परम्परा में कौलिकों के लिए
७१ शैवे तत्त्वपरिज्ञानं गारुडे विषभक्षणम् । ज्योतिषे ग्रहणं सारं कौलेऽनुग्रहनिग्रहौ ॥ ७१॥
śaive tattvaparijñānaṃ gāruḍe viṣabhakṣaṇam | jyotiṣe grahaṇaṃ sāraṃ kaule'nugrahanigrahau ||
शैव में तत्त्वज्ञान सार है, गारुड में विष-भक्षण, ज्योतिष में ग्रहण, और कौल में अनुग्रह और निग्रह।
In the Śaiva teaching the essence is knowledge of the tattvas, in the Gāruḍa the eating of poison, in astrology the eclipse, and in the Kaula, grace and punishment.
शैवे तत्त्वपरिज्ञानं (śaive tattvaparijñānaṃ) — in the Śaiva teaching, knowledge of the tattvasशैव में तत्त्व-परिज्ञानगारुडे विषभक्षणम् (gāruḍe viṣabhakṣaṇam) — in the Gāruḍa, the eating of poisonगारुड में विष-भक्षणज्योतिषे ग्रहणं सारं (jyotiṣe grahaṇaṃ sāraṃ) — in astrology, the eclipse is the essenceज्योतिष में ग्रहण सार हैकौलेऽनुग्रहनिग्रहौ (kaule'nugrahanigrahau) — in the Kaula, grace and punishmentकौल में अनुग्रह-निग्रह
७२ देवतागुरुशास्त्राणां सिद्धाचारविडम्बकाः । विद्याचौरो गुरुद्रोही ब्रह्मराक्षसतां व्रजेत् ॥ ७२॥
devatāguruśāstrāṇāṃ siddhācāraviḍambakāḥ | vidyācauro gurudrohī brahmarākṣasatāṃ vrajet ||
देवता, गुरु और शास्त्र के सिद्ध आचार का उपहास करने वाले, विद्या का चोर और गुरु-द्रोही — ऐसा व्यक्ति ब्रह्मराक्षस हो जाता है।
Those who mock the established conduct of deity, guru and scripture, the thief of knowledge and the betrayer of the guru — such a one becomes a brahmarākṣasa.
देवतागुरुशास्त्राणां (devatāguruśāstrāṇāṃ) — of deity, guru and scriptureदेवता, गुरु, शास्त्रों केसिद्धाचारविडम्बकाः (siddhācāraviḍambakāḥ) — those who mock the established conductसिद्धाचार की नकल करने वालेविद्याचौरो गुरुद्रोही (vidyācauro gurudrohī) — the thief of knowledge, the betrayer of the guruविद्या-चोर, गुरु-द्रोहीब्रह्मराक्षसतां व्रजेत् (brahmarākṣasatāṃ vrajet) — becomes a brahmarākṣasaब्रह्मराक्षस बनता है
७३ गुरुवाक्यं हतं कृत्वा वीरान् निर्भर्त्स्य च प्रिये । गुरुं हुङ्कृत्य तुङ्कृत्य वीरं निर्जित्य वादतः । विकल्प्य कुलशास्त्राणि भवन्ति ब्रह्मराक्षसाः ॥ ७३॥
guruvākyaṃ hataṃ kṛtvā vīrān nirbhartsya ca priye | guruṃ huṅkṛtya tuṅkṛtya vīraṃ nirjitya vādataḥ | vikalpya kulaśāstrāṇi bhavanti brahmarākṣasāḥ ||
गुरु के वचन को व्यर्थ करके, वीरों को डाँटकर, हे प्रिये! गुरु के प्रति हुंकार और तूकार करके, वाद में वीर को हराकर, कुलशास्त्रों में विकल्प उठाकर — ऐसे लोग ब्रह्मराक्षस हो जाते हैं।
Setting at naught the guru's word and rebuking Vīras, O beloved, grunting and snorting at the guru, defeating a Vīra in debate, raising doubts about the Kula scriptures — such men become brahmarākṣasas.
गुरुवाक्यं हतं कृत्वा (guruvākyaṃ hataṃ kṛtvā) — setting at naught the guru's wordगुरु-वाक्य को व्यर्थ करवीरान् निर्भर्त्स्य च प्रिये (vīrān nirbhartsya ca priye) — and rebuking Vīras, O belovedऔर वीरों को डाँटकर, हे प्रियेगुरुं हुङ्कृत्य तुङ्कृत्य (guruṃ huṅkṛtya tuṅkṛtya) — grunting and snorting at the guruगुरु पर हुंकार-तुंकार करवीरं निर्जित्य वादतः (vīraṃ nirjitya vādataḥ) — defeating a Vīra in debateवाद में वीर को जीतकरविकल्प्य कुलशास्त्राणि (vikalpya kulaśāstrāṇi) — raising doubts about the Kula scripturesकुलशास्त्रों में विकल्प (सन्देह) करभवन्ति ब्रह्मराक्षसाः (bhavanti brahmarākṣasāḥ) — they become brahmarākṣasasब्रह्मराक्षस बनते हैं
७४ एकाक्षरप्रदातारं यो गुरुञ्चावमानयेत् । श्वानं योनिशतं गत्वा चण्डालत्वमवाप्नुयात् ॥ ७४॥
ekākṣarapradātāraṃ yo guruñcāvamānayet | śvānaṃ yoniśataṃ gatvā caṇḍālatvamavāpnuyāt ||
जो एक अक्षर भी देने वाले गुरु का अपमान करता है, वह सौ बार कुत्ते की योनि में जाकर चाण्डाल होता है।
One who slights a guru who has given even one syllable, after passing through a hundred births as a dog, attains the state of a caṇḍāla.
एकाक्षरप्रदातारं (ekākṣarapradātāraṃ) — the giver of even one syllableएक अक्षर देने वालेयो गुरुञ्चावमानयेत् (yo guruñcāvamānayet) — one who slights such a guruगुरु का जो अपमान करेश्वानं योनिशतं गत्वा (śvānaṃ yoniśataṃ gatvā) — after passing through a hundred births as a dogसौ कुत्ते की योनियों में जाकरचण्डालत्वमवाप्नुयात् (caṇḍālatvamavāpnuyāt) — attains the state of a caṇḍālaचण्डालत्व पाता है
७५ मातरं पितरं भार्यां भ्रातरं बान्धवं सुतम् । कुलनिन्दाकरं देवि हन्यादेवाविचारयन् ॥ ७५॥
mātaraṃ pitaraṃ bhāryāṃ bhrātaraṃ bāndhavaṃ sutam | kulanindākaraṃ devi hanyādevāvicārayan ||
माता, पिता, भार्या, भाई, बन्धु या पुत्र — जो कुल की निन्दा करे, हे देवि! उसे बिना विचारे मार डाले।
Mother, father, wife, brother, kinsman or son — one who reviles the Kula, O Devī, one should slay without hesitation.
मातरं पितरं भार्यां (mātaraṃ pitaraṃ bhāryāṃ) — mother, father, wifeमाता, पिता, भार्याभ्रातरं बान्धवं सुतम् (bhrātaraṃ bāndhavaṃ sutam) — brother, kinsman, sonभ्राता, बान्धव, पुत्रकुलनिन्दाकरं देवि (kulanindākaraṃ devi) — one who reviles the Kula, O Devīकुल की निन्दा करने वाले को, हे देविहन्यादेवाविचारयन् (hanyādevāvicārayan) — one should slay without hesitationबिना विचार मार दे
७६ गुर्वर्थं देवतार्थं वा कौलिकार्थं कुलेश्वरि । कुलागमार्थमथवा कुलधर्मार्थमेव वा ॥ ७६॥
gurvarthaṃ devatārthaṃ vā kaulikārthaṃ kuleśvari | kulāgamārthamathavā kuladharmārthameva vā ||
गुरु के लिए, देवता के लिए, कौलिक के लिए, हे कुलेश्वरि! कुल-आगम के लिए अथवा कुलधर्म के लिए,
For the sake of the guru or of the deity, for the sake of a Kaulika, O queen of the Kula, or for the sake of the Kula āgama or the Kula dharma,
गुर्वर्थं देवतार्थं वा (gurvarthaṃ devatārthaṃ vā) — for the sake of the guru or of the deityगुरु के लिए या देवता के लिएकौलिकार्थं कुलेश्वरि (kaulikārthaṃ kuleśvari) — for the sake of a Kaulika, O queen of the Kulaकौलिक के लिए, हे कुलेश्वरिकुलागमार्थमथवा (kulāgamārthamathavā) — or for the sake of the Kula āgamaया कुलागम के लिएकुलधर्मार्थमेव वा (kuladharmārthameva vā) — or for the sake of the Kula dharmaया कुलधर्म के लिए ही
७७ देवि निन्दाकरं हत्वा बाधितः स्वयमेव वा । यस्त्यजेद्दुस्त्यजप्राणान् स परे लीयते शिवे ॥ ७७॥
devi nindākaraṃ hatvā bādhitaḥ svayameva vā | yastyajeddustyajaprāṇān sa pare līyate śive ||
हे देवि! जो निन्दक को मारकर, या स्वयं पीड़ित होकर, दुस्त्यज प्राणों को त्याग देता है, वह परम शिव में लीन हो जाता है।
O Devī, one who, having slain the reviler or being himself oppressed, gives up the life so hard to give up — he is absorbed in the supreme Śiva.
देवि निन्दाकरं हत्वा (devi nindākaraṃ hatvā) — O Devī, having slain the revilerहे देवि, निन्दक को मारकरबाधितः स्वयमेव वा (bādhitaḥ svayameva vā) — or being himself oppressedया स्वयं बाधित होकरयस्त्यजेद्दुस्त्यजप्राणान् (yastyajeddustyajaprāṇān) — one who gives up the life so hard to give upजो दुस्त्यज प्राणों को त्यागेस परे लीयते शिवे (sa pare līyate śive) — is absorbed in the supreme Śivaवह पर शिव में लीन होता है
७८ एकस्मिन्निधनं यत्र प्रापिते दुष्टचारिणि । बहूनां भवति क्षेमं पुण्यं तस्य वधे भवेत् ॥ ७८॥
ekasminnidhanaṃ yatra prāpite duṣṭacāriṇi | bahūnāṃ bhavati kṣemaṃ puṇyaṃ tasya vadhe bhavet ||
जहाँ एक दुराचारी की मृत्यु से बहुतों का कल्याण होता है, वहाँ उसके वध में पुण्य होता है।
Where the welfare of many comes about through the death of one evildoer, there is merit in slaying him.
एकस्मिन्निधनं यत्र (ekasminnidhanaṃ yatra) — where, by the death of oneजहाँ एक के मारे जाने सेप्रापिते दुष्टचारिणि (prāpite duṣṭacāriṇi) — evildoer being brought aboutदुष्टाचारी के (मारे जाने पर)बहूनां भवति क्षेमं (bahūnāṃ bhavati kṣemaṃ) — the welfare of many comes to beबहुतों का क्षेम होता हैपुण्यं तस्य वधे भवेत् (puṇyaṃ tasya vadhe bhavet) — in slaying him there is meritउसके वध में पुण्य है
७९ श्रीचक्रकृतवृत्तान्तं शुभं वा यदि वाऽशुभम् । कदाचिन्नैव वक्तव्यमित्याज्ञा परमेश्वरि ॥ ७९॥
śrīcakrakṛtavṛttāntaṃ śubhaṃ vā yadi vā'śubham | kadācinnaiva vaktavyamityājñā parameśvari ||
श्रीचक्र में जो हुआ, शुभ हो या अशुभ, वह कभी न कहे — यह आज्ञा है, हे परमेश्वरि!
What has happened in the Śrīcakra, whether good or ill, should never be told — such is the command, O supreme Queen.
श्रीचक्रकृतवृत्तान्तं (śrīcakrakṛtavṛttāntaṃ) — what has happened in the Śrīcakraश्रीचक्र में हुआ वृत्तान्तशुभं वा यदि वाऽशुभम् (śubhaṃ vā yadi vā'śubham) — whether good or illशुभ हो या अशुभकदाचिन्नैव वक्तव्यम् (kadācinnaiva vaktavyam) — should never be toldकभी नहीं कहना चाहिएइत्याज्ञा परमेश्वरि (ityājñā parameśvari) — such is the command, O supreme Queenयह आज्ञा है, हे परमेश्वरि
८० कुलधर्मप्रसङ्गञ्च पशूनां पुरतः प्रिये । कदाचिन्नैव कुर्वीत शूद्राग्रे वेदपाठवत् ॥ ८०॥
kuladharmaprasaṅgañca paśūnāṃ purataḥ priye | kadācinnaiva kurvīta śūdrāgre vedapāṭhavat ||
पशुओं के सामने कुलधर्म की चर्चा कभी न करे, हे प्रिये! जैसे शूद्र के सामने वेद-पाठ नहीं किया जाता।
One should never talk of the Kula dharma before paśus, O beloved, just as the Veda is not recited before a śūdra.
कुलधर्मप्रसङ्गञ्च (kuladharmaprasaṅgañca) — talk of the Kula dharmaऔर कुलधर्म का प्रसंगपशूनां पुरतः प्रिये (paśūnāṃ purataḥ priye) — before paśus, O belovedपशुओं के सामने, हे प्रियेकदाचिन्नैव कुर्वीत (kadācinnaiva kurvīta) — one should never makeकभी न करेशूद्राग्रे वेदपाठवत् (śūdrāgre vedapāṭhavat) — as the Veda is not recited before a śūdraशूद्र के सामने वेद-पाठ की तरह
८१ पीठक्षेत्रागमाम्नायं तद्विद्याचारकौलिकान् । कुलद्रव्यादिकं देवि न वदेत् पशुसन्निधौ ॥ ८१॥
pīṭhakṣetrāgamāmnāyaṃ tadvidyācārakaulikān | kuladravyādikaṃ devi na vadet paśusannidhau ||
पीठ, क्षेत्र, आगम, आम्नाय, उनकी विद्याएँ, आचार और कौलिक, कुलद्रव्य आदि — हे देवि! पशु के सामने इनकी बात न करे।
The pīṭhas, kṣetras, āgamas and āmnāyas, their vidyās, conduct and the Kaulikas, the Kula substances and the rest, O Devī — one should not speak of these in the presence of a paśu.
पीठक्षेत्रागमाम्नायं (pīṭhakṣetrāgamāmnāyaṃ) — the pīṭhas, kṣetras, āgamas and āmnāyasपीठ, क्षेत्र, आगम, आम्नायतद्विद्याचारकौलिकान् (tadvidyācārakaulikān) — their vidyās, conduct and the Kaulikasउनकी विद्या, आचार, कौलिककुलद्रव्यादिकं देवि (kuladravyādikaṃ devi) — the Kula substances and the rest, O Devīकुलद्रव्य आदि, हे देविन वदेत् पशुसन्निधौ (na vadet paśusannidhau) — one should not speak of in the presence of a paśuपशु के सन्निधान में न कहे
८२ यथा रक्षति चौरेभ्यो धनधान्यादिकं प्रिये । कुलधर्मं तथा देवि पशुभ्यः परिरक्षयेत् ॥ ८२॥
yathā rakṣati caurebhyo dhanadhānyādikaṃ priye | kuladharmaṃ tathā devi paśubhyaḥ parirakṣayet ||
जैसे धन, धान्य आदि की चोरों से रक्षा करता है, हे प्रिये! वैसे ही कुलधर्म की, हे देवि! पशुओं से रक्षा करे।
As one guards wealth, grain and the rest from thieves, O beloved, so should one guard the Kula dharma from paśus, O Devī.
यथा रक्षति चौरेभ्यो (yathā rakṣati caurebhyo) — as one guards from thievesजैसे चोरों से रक्षा करता हैधनधान्यादिकं प्रिये (dhanadhānyādikaṃ priye) — wealth, grain and the rest, O belovedधन-धान्य आदि की, हे प्रियेकुलधर्मं तथा देवि (kuladharmaṃ tathā devi) — so the Kula dharma, O Devīवैसे कुलधर्म की, हे देविपशुभ्यः परिरक्षयेत् (paśubhyaḥ parirakṣayet) — one should guard from paśusपशुओं से रक्षा करे
८३ अन्तः कौलो बहिः शैवो जनमध्ये तु वैष्णवः । कौलं सुगोपयेद्देवि नारिकेलफलाम्बुवत् ॥ ८३॥
antaḥ kaulo bahiḥ śaivo janamadhye tu vaiṣṇavaḥ | kaulaṃ sugopayeddevi nārikelaphalāmbuvat ||
भीतर से कौल, बाहर से शैव, और लोगों के बीच वैष्णव — कौल को भली-भाँति छिपाए, हे देवि! नारियल के भीतर के जल की तरह।
Inwardly a Kaula, outwardly a Śaiva, and among people a Vaiṣṇava — one should hide the Kaula well, O Devī, like the water within a coconut.
अन्तः कौलो बहिः शैवो (antaḥ kaulo bahiḥ śaivo) — inwardly a Kaula, outwardly a Śaivaभीतर कौल, बाहर शैवजनमध्ये तु वैष्णवः (janamadhye tu vaiṣṇavaḥ) — and among people a Vaiṣṇavaऔर जनों के मध्य वैष्णवकौलं सुगोपयेद्देवि (kaulaṃ sugopayeddevi) — one should hide the Kaula well, O Devīकौल को सुगोपित रखे, हे देविनारिकेलफलाम्बुवत् (nārikelaphalāmbuvat) — like the water within a coconutनारियल के फल के जल की तरह
८४ कुलधर्मादिकं सर्वं सर्वावस्थासु सर्वदा । गोपयेच्च प्रयत्नेन जननीजारगर्भवत् ॥ ८४॥
kuladharmādikaṃ sarvaṃ sarvāvasthāsu sarvadā | gopayecca prayatnena jananījāragarbhavat ||
कुलधर्म आदि सब कुछ, सब अवस्थाओं में, सदा, प्रयत्नपूर्वक छिपाए — जैसे माता जार से हुए गर्भ को छिपाती है।
The Kula dharma and all the rest one should hide with care in all conditions, always, like a mother her pregnancy by a lover.
कुलधर्मादिकं सर्वं (kuladharmādikaṃ sarvaṃ) — the Kula dharma and all the restकुलधर्म आदि सबसर्वावस्थासु सर्वदा (sarvāvasthāsu sarvadā) — in all conditions, alwaysसब अवस्थाओं में, सदागोपयेच्च प्रयत्नेन (gopayecca prayatnena) — one should hide with careयत्न से गोपन करेजननीजारगर्भवत् (jananījāragarbhavat) — like a mother her pregnancy by a loverजैसे माता जार (परपुरुष) के गर्भ को
८५ वेदशास्त्रपुराणानि स्पष्टानि गणिका इव । इयन्तु शाम्भवी विद्या गुप्ता कुलवधूरिव ॥ ८५॥
vedaśāstrapurāṇāni spaṣṭāni gaṇikā iva | iyantu śāmbhavī vidyā guptā kulavadhūriva ||
वेद, शास्त्र और पुराण गणिका की तरह प्रकट हैं; किन्तु यह शाम्भवी विद्या कुलवधू की तरह गुप्त है।
The Vedas, śāstras and Purāṇas are open like a courtesan; but this Śāmbhavī vidyā is hidden like a bride of good family.
वेदशास्त्रपुराणानि (vedaśāstrapurāṇāni) — the Vedas, śāstras and Purāṇasवेद, शास्त्र, पुराणस्पष्टानि गणिका इव (spaṣṭāni gaṇikā iva) — are open, like a courtesanस्पष्ट (खुले) हैं, गणिका की तरहइयन्तु शाम्भवी विद्या (iyantu śāmbhavī vidyā) — but this Śāmbhavī vidyāपर यह शाम्भवी विद्यागुप्ता कुलवधूरिव (guptā kulavadhūriva) — is hidden, like a bride of good familyगुप्त है, कुलवधू की तरह
८६ सुगुप्तकौलिकाचारमनुगृह्णन्ति देवताः । वाञ्छासिद्धिं प्रयच्छन्ति नाशयन्ति प्रकाशकान् ॥ ८६॥
suguptakaulikācāramanugṛhṇanti devatāḥ | vāñchāsiddhiṃ prayacchanti nāśayanti prakāśakān ||
जिसका कौलिक आचार भली-भाँति गुप्त है उस पर देवता अनुग्रह करते हैं, वाञ्छित सिद्धि देते हैं; प्रकट करने वालों को नष्ट कर देते हैं।
The deities favour one whose Kaulika conduct is well hidden and grant the fulfilment of his wishes; those who reveal it they destroy.
सुगुप्तकौलिकाचारम् (suguptakaulikācāram) — one whose Kaulika conduct is well hiddenसुगुप्त कौलिक आचार वाले परअनुगृह्णन्ति देवताः (anugṛhṇanti devatāḥ) — the deities favourदेवता अनुग्रह करते हैंवाञ्छासिद्धिं प्रयच्छन्ति (vāñchāsiddhiṃ prayacchanti) — they grant the fulfilment of wishesइच्छा की सिद्धि देते हैंनाशयन्ति प्रकाशकान् (nāśayanti prakāśakān) — and destroy those who revealप्रकाशकों को नष्ट करते हैं
८७ कुलेशि कुलशास्त्रज्ञाः कुलपूजापरायणाः । ये त्वां रहसि सेवन्ते ते तिष्ठन्ति तवान्तिके ॥ ८७॥
kuleśi kulaśāstrajñāḥ kulapūjāparāyaṇāḥ | ye tvāṃ rahasi sevante te tiṣṭhanti tavāntike ||
हे कुलेशि! जो कुलशास्त्र के ज्ञाता, कुलपूजा में परायण, तुम्हारी गुप्त रूप से सेवा करते हैं, वे तुम्हारे समीप रहते हैं।
O queen of the Kula, those who know the Kula scriptures and are devoted to the Kula worship, who serve you in secret — they abide in your presence.
कुलेशि कुलशास्त्रज्ञाः (kuleśi kulaśāstrajñāḥ) — O queen of the Kula, those who know the Kula scripturesहे कुलेशि! कुलशास्त्रज्ञकुलपूजापरायणाः (kulapūjāparāyaṇāḥ) — devoted to the Kula worshipकुलपूजा-परायणये त्वां रहसि सेवन्ते (ye tvāṃ rahasi sevante) — who serve you in secretजो एकान्त में तुम्हारी सेवा करते हैंते तिष्ठन्ति तवान्तिके (te tiṣṭhanti tavāntike) — they abide in your presenceवे तुम्हारे समीप रहते हैं
८८ गुरुं प्रकाशयेद्धीमान् मन्त्रं यत्नेन गोपयेत् । अप्रकाशप्रकाशाभ्यां नश्यतः सम्पदायुषी ॥ ८८॥
guruṃ prakāśayeddhīmān mantraṃ yatnena gopayet | aprakāśaprakāśābhyāṃ naśyataḥ sampadāyuṣī ||
बुद्धिमान् गुरु को प्रकट करे और मन्त्र को यत्नपूर्वक गुप्त रखे; गुरु को छिपाने और मन्त्र को प्रकट करने से सम्पत्ति और आयु नष्ट होती हैं।
The wise one should make the guru known and hide the mantra with care; by hiding the one and revealing the other, wealth and life perish.
गुरुं प्रकाशयेद्धीमान् (guruṃ prakāśayeddhīmān) — the wise one should make the guru knownबुद्धिमान् गुरु को प्रकाशित करेमन्त्रं यत्नेन गोपयेत् (mantraṃ yatnena gopayet) — and hide the mantra with careमन्त्र को यत्न से गोपन करेअप्रकाशप्रकाशाभ्यां (aprakāśaprakāśābhyāṃ) — by hiding the one and revealing the other(गुरु को) गुप्त और (मन्त्र को) प्रकट करने सेनश्यतः सम्पदायुषी (naśyataḥ sampadāyuṣī) — wealth and life perishसम्पत्ति और आयु नष्ट होती हैं
८९ सर्वाचारपरिभ्रष्टः कुलाचारं समाश्रयेत् । कुलाचारपरिभ्रष्टो रौरवं नरकं व्रजेत् ॥ ८९॥
sarvācāraparibhraṣṭaḥ kulācāraṃ samāśrayet | kulācāraparibhraṣṭo rauravaṃ narakaṃ vrajet ||
सब आचारों से भ्रष्ट व्यक्ति कुलाचार का आश्रय ले; कुलाचार से भ्रष्ट व्यक्ति रौरव नरक में जाता है।
One fallen from every other conduct should take refuge in the Kula conduct; one fallen from the Kula conduct goes to the Raurava hell.
सर्वाचारपरिभ्रष्टः (sarvācāraparibhraṣṭaḥ) — one fallen from every other conductसब आचारों से भ्रष्टकुलाचारं समाश्रयेत् (kulācāraṃ samāśrayet) — should take refuge in the Kula conductकुलाचार का आश्रय लेकुलाचारपरिभ्रष्टो (kulācāraparibhraṣṭo) — one fallen from the Kula conductकुलाचार से भ्रष्टरौरवं नरकं व्रजेत् (rauravaṃ narakaṃ vrajet) — goes to the Raurava hellरौरव नरक में जाता है
९० शास्त्रेषु निष्कृतिर्दृष्टा महापातकिनामपि । कुलभ्रष्टस्य देवेशि न दृष्टा निष्कृतिः क्वचित् ॥ ९०॥
śāstreṣu niṣkṛtirdṛṣṭā mahāpātakināmapi | kulabhraṣṭasya deveśi na dṛṣṭā niṣkṛtiḥ kvacit ||
शास्त्रों में महापातकियों के लिए भी निष्कृति (प्रायश्चित्त) देखी गई है; किन्तु कुल से भ्रष्ट के लिए, हे देवेशि! कहीं कोई निष्कृति नहीं देखी गई।
In the śāstras an expiation is seen even for the greatest sinners; for one fallen from the Kula, O queen of gods, no expiation is seen anywhere.
शास्त्रेषु निष्कृतिर्दृष्टा (śāstreṣu niṣkṛtirdṛṣṭā) — in the śāstras an expiation is seenशास्त्रों में निष्कृति (प्रायश्चित्त) देखी गईमहापातकिनामपि (mahāpātakināmapi) — even for the greatest sinnersमहापातकियों की भीकुलभ्रष्टस्य देवेशि (kulabhraṣṭasya deveśi) — for one fallen from the Kula, O queen of godsकुलभ्रष्ट की, हे देवेशिन दृष्टा निष्कृतिः क्वचित् (na dṛṣṭā niṣkṛtiḥ kvacit) — no expiation is seen anywhereकहीं निष्कृति नहीं देखी गई
९१ कुलधर्मं समाश्रित्य आचारं यो न पालयेत् । यथेच्छचारिणस्तस्य महापातकिनः प्रिये ॥ ९१॥
kuladharmaṃ samāśritya ācāraṃ yo na pālayet | yathecchacāriṇastasya mahāpātakinaḥ priye ||
जो कुलधर्म का आश्रय लेकर उसके आचार का पालन नहीं करता, उस स्वेच्छाचारी महापातकी के लिए, हे प्रिये!
One who, having taken refuge in the Kula dharma, does not keep its conduct — for him who acts as he pleases, a great sinner, O beloved,
कुलधर्मं समाश्रित्य (kuladharmaṃ samāśritya) — having taken refuge in the Kula dharmaकुलधर्म का आश्रय लेकरआचारं यो न पालयेत् (ācāraṃ yo na pālayet) — one who does not keep its conductजो आचार का पालन न करेयथेच्छचारिणस्तस्य (yathecchacāriṇastasya) — for him who acts as he pleasesयथेच्छ चलने वाले उसमहापातकिनः प्रिये (mahāpātakinaḥ priye) — a great sinner, O belovedमहापातकी के, हे प्रिये
९२ आपदो दुरितं रोगा दारिद्र्यं कलहो भयम् । योगिनीनां प्रकोपश्च स्खलितानि पदे पदे ॥ ९२॥
āpado duritaṃ rogā dāridryaṃ kalaho bhayam | yoginīnāṃ prakopaśca skhalitāni pade pade ||
आपदाएँ, दुरित, रोग, दरिद्रता, कलह, भय, योगिनियों का प्रकोप और पद-पद पर स्खलन होते हैं।
there are calamities, misfortune, diseases, poverty, strife, fear, the wrath of the Yoginīs and stumblings at every step.
आपदो दुरितं रोगा (āpado duritaṃ rogā) — calamities, misfortune, diseasesआपदाएँ, दुरित, रोगदारिद्र्यं कलहो भयम् (dāridryaṃ kalaho bhayam) — poverty, strife, fearदरिद्रता, कलह, भययोगिनीनां प्रकोपश्च (yoginīnāṃ prakopaśca) — the wrath of the Yoginīsयोगिनियों का प्रकोपस्खलितानि पदे पदे (skhalitāni pade pade) — and stumblings at every stepऔर पद-पद पर स्खलन
९३ भ्रंशमानः प्रनष्टश्च तेजोहीनोऽतिदुर्मतिः । निन्दितः सर्वविद्विष्टो विह्वलः सङ्गवर्जितः । देशाद्देशान्तरं याति कार्यहानिश्च सर्वदा ॥ ९३॥
bhraṃśamānaḥ pranaṣṭaśca tejohīno'tidurmatiḥ | ninditaḥ sarvavidviṣṭo vihvalaḥ saṅgavarjitaḥ | deśāddeśāntaraṃ yāti kāryahāniśca sarvadā ||
भ्रष्ट होता हुआ, नष्ट, तेजहीन, अति दुर्बुद्धि, निन्दित, सबसे द्वेष पाता हुआ, विह्वल, सङ्ग से वर्जित — वह देश-देशान्तर भटकता है और उसके कार्य सदा हानि को प्राप्त होते हैं।
Falling, ruined, bereft of lustre, utterly evil-minded, reviled, hated by all, distraught, shunned by company — he wanders from land to land and his undertakings always fail.
भ्रंशमानः प्रनष्टश्च (bhraṃśamānaḥ pranaṣṭaśca) — falling, ruinedभ्रष्ट होता, नष्ट होतातेजोहीनोऽतिदुर्मतिः (tejohīno'tidurmatiḥ) — bereft of lustre, utterly evil-mindedतेजोहीन, अति दुर्बुद्धिनिन्दितः सर्वविद्विष्टो (ninditaḥ sarvavidviṣṭo) — reviled, hated by allनिन्दित, सबसे द्वेष पाताविह्वलः सङ्गवर्जितः (vihvalaḥ saṅgavarjitaḥ) — distraught, shunned by companyविह्वल, संग-वर्जितदेशाद्देशान्तरं याति (deśāddeśāntaraṃ yāti) — he wanders from land to landदेश से देशान्तर जाता हैकार्यहानिश्च सर्वदा (kāryahāniśca sarvadā) — and his undertakings always failऔर सदा कार्य-हानि
९४ तत्रापि कुलमार्गस्थाः शाकिन्यः कुलपालिकाः । भक्षयन्ति पुरा तासां वरो दत्तो मयेव तु ॥ ९४॥
tatrāpi kulamārgasthāḥ śākinyaḥ kulapālikāḥ | bhakṣayanti purā tāsāṃ varo datto mayeva tu ||
और वहाँ भी कुलमार्ग में स्थित कुल-पालिका शाकिनियाँ उसे खा जाती हैं; क्योंकि पहले मैंने ही उन्हें यह वर दिया था।
And there too the Śākinīs who stand on the Kula path, the guardians of the Kula, devour him; for of old that boon was granted them by me myself.
तत्रापि कुलमार्गस्थाः (tatrāpi kulamārgasthāḥ) — and there too, those who stand on the Kula pathवहाँ भी कुलमार्ग में स्थितशाकिन्यः कुलपालिकाः (śākinyaḥ kulapālikāḥ) — the Śākinīs, guardians of the Kulaशाकिनियाँ, कुल की पालिकाएँभक्षयन्ति (bhakṣayanti) — devour himभक्षण करती हैंपुरा तासां वरो दत्तो मयेव तु (purā tāsāṃ varo datto mayeva tu) — for of old that boon was granted them by me myselfपहले उन्हें मैंने ही वर दिया है
९५ तस्मादाचारवान् देवि योगिनीनां प्रियो भवेत् । नाशयन्ति चतुर्वेदाननाचाराः कुलेश्वरि ॥ ९५॥
tasmādācāravān devi yoginīnāṃ priyo bhavet | nāśayanti caturvedānanācārāḥ kuleśvari ||
इसलिए, हे देवि! आचारवान् योगिनियों का प्रिय होता है; चारों वेदों के ज्ञाता को भी अनाचारी होने पर वे नष्ट कर देती हैं, हे कुलेश्वरि!
Therefore, O Devī, one of good conduct becomes dear to the Yoginīs; even knowers of the four Vedas they destroy if their conduct is bad, O queen of the Kula.
तस्मादाचारवान् देवि (tasmādācāravān devi) — therefore, O Devī, one of good conductइसलिए आचारवान्, हे देवियोगिनीनां प्रियो भवेत् (yoginīnāṃ priyo bhavet) — becomes dear to the Yoginīsयोगिनियों का प्रिय होता हैनाशयन्ति चतुर्वेदान् (nāśayanti caturvedān) — they destroy even one who knows the four Vedasचतुर्वेदी को भी नष्ट करती हैंअनाचाराः कुलेश्वरि (anācārāḥ kuleśvari) — if his conduct is bad, O queen of the Kulaअनाचारी हो तो, हे कुलेश्वरि
९६ पादुकामात्रसारज्ञः सदाचारेषु यन्त्रितः । सदाचारेण देवत्वं योगिनीवीरमेलनम् । सम्प्राप्नुवन्ति तिर्यक्त्वं कौलिकास्तद्विपर्ययात् ॥ ९६॥
pādukāmātrasārajñaḥ sadācāreṣu yantritaḥ | sadācāreṇa devatvaṃ yoginīvīramelanam | samprāpnuvanti tiryaktvaṃ kaulikāstadviparyayāt ||
जो पादुका मात्र के सार को जानता है और सदाचार में नियन्त्रित है — सदाचार से कौलिक देवत्व और योगिनी-वीर-मेलन को प्राप्त करते हैं; उसके विपरीत आचरण से तिर्यक् योनि को।
One who knows the essence of the pādukā alone and is bound to good conduct — by good conduct Kaulikas attain divinity and the assembly of Yoginīs and Vīras; by its opposite they attain the state of beasts.
पादुकामात्रसारज्ञः (pādukāmātrasārajñaḥ) — one who knows the essence of the pādukā aloneकेवल पादुका का सार जानने वालासदाचारेषु यन्त्रितः (sadācāreṣu yantritaḥ) — bound to good conductसदाचारों में नियन्त्रितसदाचारेण देवत्वं (sadācāreṇa devatvaṃ) — by good conduct, divinityसदाचार से देवत्वयोगिनीवीरमेलनम् (yoginīvīramelanam) — and the assembly of Yoginīs and Vīrasयोगिनी-वीर-मेलनसम्प्राप्नुवन्ति (samprāpnuvanti) — they attainपाते हैंतिर्यक्त्वं कौलिकास्तद्विपर्ययात् (tiryaktvaṃ kaulikāstadviparyayāt) — Kaulikas attain the state of beasts by its oppositeउसके विपरीत से कौलिक तिर्यक्त्व (पशुता) पाते हैं
९७ आज्ञासिद्धमिदं कौलमनाचाराद्विनश्यति । आचारपालनात् सत्यमाज्ञासिद्धिर्भविष्यति ॥ ९७॥
ājñāsiddhamidaṃ kaulamanācārādvinaśyati | ācārapālanāt satyamājñāsiddhirbhaviṣyati ||
यह कौल आज्ञा से सिद्ध है; अनाचार से यह नष्ट हो जाता है। आचार के पालन से निश्चय ही आज्ञा-सिद्धि होगी।
This Kaula is established by command; it perishes through bad conduct. By keeping the conduct, truly, the perfection of the command will come.
आज्ञासिद्धमिदं कौलम् (ājñāsiddhamidaṃ kaulam) — this Kaula is established by commandयह कौल आज्ञासिद्ध हैअनाचाराद्विनश्यति (anācārādvinaśyati) — it perishes through bad conductअनाचार से नष्ट होता हैआचारपालनात् सत्यम् (ācārapālanāt satyam) — by keeping the conduct, trulyआचार-पालन से, सत्यआज्ञासिद्धिर्भविष्यति (ājñāsiddhirbhaviṣyati) — the perfection of the command will comeआज्ञासिद्धि होगी
९८ नाभिषेको न मन्त्रो वा न शास्त्रपठनादिकम् । कारणं कुलधर्मस्य सदाचारः कुलेश्वरि ॥ ९८॥
nābhiṣeko na mantro vā na śāstrapaṭhanādikam | kāraṇaṃ kuladharmasya sadācāraḥ kuleśvari ||
न अभिषेक, न मन्त्र, न शास्त्र-पठन आदि कुलधर्म का कारण है, बल्कि सदाचार है, हे कुलेश्वरि!
Neither consecration, nor mantra, nor recitation of scripture and the rest is the cause of the Kula dharma, but good conduct, O queen of the Kula.
नाभिषेको न मन्त्रो वा (nābhiṣeko na mantro vā) — not consecration, nor mantraन अभिषेक, न मन्त्रन शास्त्रपठनादिकम् (na śāstrapaṭhanādikam) — nor recitation of scripture and the restन शास्त्र-पठन आदिकारणं कुलधर्मस्य (kāraṇaṃ kuladharmasya) — is the cause of the Kula dharmaकुलधर्म का कारण हैसदाचारः कुलेश्वरि (sadācāraḥ kuleśvari) — but good conduct, O queen of the Kula(बल्कि) सदाचार, हे कुलेश्वरि
९९ बाला श्रीपादुकातत्त्वत्रयाचारादिवासनाः । यो वेत्ति समयी स स्यात् कौलिकश्चापि शाम्भवि ॥ ९९॥
bālā śrīpādukātattvatrayācārādivāsanāḥ | yo vetti samayī sa syāt kaulikaścāpi śāmbhavi ||
जो बाला, श्रीपादुका, तत्त्वत्रय, आचार आदि वासनाओं को जानता है, वही समयी है और कौलिक भी, हे शाम्भवि!
One who knows the Bālā, the Śrī pādukā, the three tattvas, the conduct and the other impressions — he is a samayin and a Kaulika too, O Śāmbhavī.
बाला श्रीपादुकातत्त्वत्रयाचारादिवासनाः (bālā śrīpādukātattvatrayācārādivāsanāḥ) — the Bālā, the Śrī pādukā, the three tattvas, the conduct and the other impressionsबाला, श्रीपादुका, तत्त्वत्रय, आचार आदि की वासनाएँयो वेत्ति समयी स स्यात् (yo vetti samayī sa syāt) — one who knows them is a samayinजो जानता है वह समयी हैकौलिकश्चापि शाम्भवि (kaulikaścāpi śāmbhavi) — and a Kaulika too, O Śāmbhavīऔर कौलिक भी, हे शाम्भवि
१०० तावन्न कौलिको देवि यावन्न समयीकृतः । देहपाते विमोक्षः स्यात् समयाचारपालनात् ॥ १००॥
tāvanna kauliko devi yāvanna samayīkṛtaḥ | dehapāte vimokṣaḥ syāt samayācārapālanāt ||
हे देवि! जब तक समयी नहीं बनाया गया, तब तक कोई कौलिक नहीं है; समयाचार के पालन से देह-पात पर मोक्ष होता है।
One is not a Kaulika, O Devī, until he has been made a samayin; from keeping the samaya conduct there is liberation at the fall of the body.
तावन्न कौलिको देवि (tāvanna kauliko devi) — one is not a Kaulika, O Devīतब तक कौलिक नहीं, हे देवियावन्न समयीकृतः (yāvanna samayīkṛtaḥ) — until he has been made a samayinजब तक समयी न बना होदेहपाते विमोक्षः स्यात् (dehapāte vimokṣaḥ syāt) — at the fall of the body there is liberationदेहपात पर विमोक्ष होता हैसमयाचारपालनात् (samayācārapālanāt) — from keeping the samaya conductसमयाचार के पालन से
१०१ संस्कारेण विहीनत्वाद् गुरुवाक्यस्य लङ्घनात् । आचारवर्जनाद्देवि कौलिकः पतितो भवेत् ॥ १०१॥
saṃskāreṇa vihīnatvād guruvākyasya laṅghanāt | ācāravarjanāddevi kaulikaḥ patito bhavet ||
संस्कार से रहित होने से, गुरु-वाक्य का उल्लङ्घन करने से और आचार छोड़ने से, हे देवि! कौलिक पतित हो जाता है।
Through lack of the saṃskāra, through transgressing the guru's word, and through abandoning the conduct, O Devī, a Kaulika becomes fallen.
संस्कारेण विहीनत्वात् (saṃskāreṇa vihīnatvāt) — through lack of the saṃskāraसंस्कार से हीन होने सेगुरुवाक्यस्य लङ्घनात् (guruvākyasya laṅghanāt) — through transgressing the guru's wordगुरु-वाक्य के उल्लंघन सेआचारवर्जनाद्देवि (ācāravarjanāddevi) — through abandoning the conduct, O Devīआचार के त्याग से, हे देविकौलिकः पतितो भवेत् (kaulikaḥ patito bhavet) — a Kaulika becomes fallenकौलिक पतित होता है
१०२ नित्यं नैमित्तिकं द्रव्यं मन्त्रयन्त्रादिलोपनम् । अनर्हपशुदुःसङ्गमन्त्रसाङ्कर्यसम्भवम् ॥ १०२॥
nityaṃ naimittikaṃ dravyaṃ mantrayantrādilopanam | anarhapaśuduḥsaṅgamantrasāṅkaryasambhavam ||
नित्य और नैमित्तिक द्रव्य, मन्त्र, यन्त्र आदि का लोप, अयोग्यों और पशुओं का दुःसङ्ग, और मन्त्रों के मिश्रण से उत्पन्न दोष,
Omission of the daily and occasional substance, of mantra, yantra and the rest, the bad company of the unworthy and of paśus, and what arises from the mixing of mantras,
नित्यं नैमित्तिकं द्रव्यं (nityaṃ naimittikaṃ dravyaṃ) — the daily and the occasional substanceनित्य और नैमित्तिक द्रव्यमन्त्रयन्त्रादिलोपनम् (mantrayantrādilopanam) — omission of mantra, yantra and the restमन्त्र, यन्त्र आदि का लोपअनर्हपशुदुःसङ्ग (anarhapaśuduḥsaṅga) — bad company of the unworthy and of paśusअनधिकारी और पशु का दुःसंगमन्त्रसाङ्कर्यसम्भवम् (mantrasāṅkaryasambhavam) — and what arises from the mixing of mantrasमन्त्र-संकर से उत्पन्न
१०३ गुप्तप्रकटसम्भूतं ज्ञानाज्ञानकृतं प्रिये । एवमादिषु दोषेषु पापस्य गुरुलाघवम् ॥ १०३॥
guptaprakaṭasambhūtaṃ jñānājñānakṛtaṃ priye | evamādiṣu doṣeṣu pāpasya gurulāghavam ||
गुप्त या प्रकट रूप से हुआ, जानकर या अनजाने किया गया, हे प्रिये! — ऐसे दोषों में पाप का गुरुत्व या लघुत्व होता है।
arising in secret or in the open, done knowingly or unknowingly, O beloved — in such faults as these the sin is graver or lighter.
गुप्तप्रकटसम्भूतं (guptaprakaṭasambhūtaṃ) — arising in secret or in the openगुप्त या प्रकट में हुआज्ञानाज्ञानकृतं प्रिये (jñānājñānakṛtaṃ priye) — done knowingly or unknowingly, O belovedजानते या अनजाने किया, हे प्रियेएवमादिषु दोषेषु (evamādiṣu doṣeṣu) — in such faults as theseइत्यादि दोषों मेंपापस्य गुरुलाघवम् (pāpasya gurulāghavam) — the sin is graver or lighterपाप का गुरुत्व-लघुत्व
१०४ देशं कालं वयो वित्तं सम्यग् ज्ञात्वा यथाविधि । प्रायश्चित्तं गुरुर्दद्यात् सर्वपापविशुद्धये ॥ १०४॥
deśaṃ kālaṃ vayo vittaṃ samyag jñātvā yathāvidhi | prāyaścittaṃ gururdadyāt sarvapāpaviśuddhaye ||
देश, काल, आयु और धन को भली-भाँति जानकर, गुरु विधिपूर्वक सब पापों की शुद्धि के लिए प्रायश्चित्त दे।
Having rightly considered place, time, age and means, the guru should prescribe the expiation according to rule, for purification from all sin.
देशं कालं वयो वित्तं (deśaṃ kālaṃ vayo vittaṃ) — place, time, age, meansदेश, काल, आयु, वित्तसम्यग् ज्ञात्वा यथाविधि (samyag jñātvā yathāvidhi) — having rightly considered, according to ruleसम्यक् जानकर यथाविधिप्रायश्चित्तं गुरुर्दद्यात् (prāyaścittaṃ gururdadyāt) — the guru should prescribe the expiationगुरु प्रायश्चित्त देसर्वपापविशुद्धये (sarvapāpaviśuddhaye) — for purification from all sinसब पापों की शुद्धि के लिए
१०५ शिष्योऽपि गुरुणाऽऽज्ञप्तं प्रायश्चित्तं समाचरेत् । अथवा सर्वपापानां गुरुनामजपः स्मृतः ॥ १०५॥
śiṣyo'pi guruṇā''jñaptaṃ prāyaścittaṃ samācaret | athavā sarvapāpānāṃ gurunāmajapaḥ smṛtaḥ ||
शिष्य भी गुरु द्वारा आज्ञापित प्रायश्चित्त करे; अथवा सब पापों के लिए गुरु-नाम का जप कहा गया है।
The disciple too should perform the expiation enjoined by the guru; or else, for all sins, japa of the guru's name is prescribed.
शिष्योऽपि गुरुणाऽऽज्ञप्तं (śiṣyo'pi guruṇā''jñaptaṃ) — the disciple too, as enjoined by the guruशिष्य भी गुरु द्वारा आज्ञप्तप्रायश्चित्तं समाचरेत् (prāyaścittaṃ samācaret) — should perform the expiationप्रायश्चित्त करेअथवा सर्वपापानां (athavā sarvapāpānāṃ) — or else, for all sinsअथवा सब पापों के लिएगुरुनामजपः स्मृतः (gurunāmajapaḥ smṛtaḥ) — japa of the guru's name is prescribedगुरु-नाम का जप कहा गया है
१०६ जाम्बूनदस्य कलुषं परिशुद्धं यथाग्निना । अनाचारस्य मालिन्यं प्रायश्चित्ताग्निना दहेत् ॥ १०६॥
jāmbūnadasya kaluṣaṃ pariśuddhaṃ yathāgninā | anācārasya mālinyaṃ prāyaścittāgninā dahet ||
जैसे सोने का मैल अग्नि से शुद्ध होता है, वैसे ही अनाचार की मलिनता को प्रायश्चित्त की अग्नि से जला दे।
As the dross of gold is purified by fire, so should one burn the stain of bad conduct with the fire of expiation.
जाम्बूनदस्य कलुषं (jāmbūnadasya kaluṣaṃ) — the dross of goldसोने का मल (मैल)परिशुद्धं यथाग्निना (pariśuddhaṃ yathāgninā) — is purified by fireजैसे अग्नि से शुद्ध होता हैअनाचारस्य मालिन्यं (anācārasya mālinyaṃ) — so the stain of bad conductअनाचार की मलिनताप्रायश्चित्ताग्निना दहेत् (prāyaścittāgninā dahet) — one should burn with the fire of expiationप्रायश्चित्त की अग्नि से जलाए
१०७ बहुनात्र किमुक्तेन रहस्यं शृणु पार्वति । वर्णाश्रमाणां सर्वेषामाचारः सद्गतिप्रदः ॥ १०७॥
bahunātra kimuktena rahasyaṃ śṛṇu pārvati | varṇāśramāṇāṃ sarveṣāmācāraḥ sadgatipradaḥ ||
यहाँ अधिक कहने से क्या? रहस्य सुनो, हे पार्वति! सब वर्णों और आश्रमों के लिए आचार ही सद्गति देने वाला है।
What use of saying much here? Hear the secret, O Pārvatī: for all the varṇas and āśramas, conduct is what bestows the good end.
बहुनात्र किमुक्तेन (bahunātra kimuktena) — what use of saying much hereयहाँ अधिक कहने से क्यारहस्यं शृणु पार्वति (rahasyaṃ śṛṇu pārvati) — hear the secret, O Pārvatīरहस्य सुनो, हे पार्वतिवर्णाश्रमाणां सर्वेषाम् (varṇāśramāṇāṃ sarveṣām) — for all the varṇas and āśramasसब वर्णों और आश्रमों के लिएआचारः सद्गतिप्रदः (ācāraḥ sadgatipradaḥ) — conduct is what bestows the good endआचार सद्गति देने वाला है
१०८ गुरुस्त्रिवारमाचारं कथयेच्च कुलेश्वरि । न गृह्णाति हि शिष्यश्चेत्तदा पापं गुरोर्न हि ॥ १०८॥
gurustrivāramācāraṃ kathayecca kuleśvari | na gṛhṇāti hi śiṣyaścettadā pāpaṃ gurorna hi ||
गुरु तीन बार आचार बताए, हे कुलेश्वरि! यदि शिष्य ग्रहण न करे, तो पाप गुरु का नहीं है।
The guru should declare the conduct three times, O queen of the Kula; if the disciple does not take it, then the sin is not the guru's.
गुरुस्त्रिवारमाचारं (gurustrivāramācāraṃ) — the guru, three times, the conductगुरु तीन बार आचारकथयेच्च कुलेश्वरि (kathayecca kuleśvari) — should declare, O queen of the Kulaकहे, हे कुलेश्वरिन गृह्णाति हि शिष्यश्चेत् (na gṛhṇāti hi śiṣyaścet) — if the disciple does not take itयदि शिष्य ग्रहण न करेतदा पापं गुरोर्न हि (tadā pāpaṃ gurorna hi) — then the sin is not the guru'sतब पाप गुरु का नहीं
१०९ मन्त्रिदोषश्च राजानं जायादोषः पतिं यथा । तथा प्राप्नोत्यसन्देहं शिष्यपापं गुरुं प्रिये ॥ १०९॥
mantridoṣaśca rājānaṃ jāyādoṣaḥ patiṃ yathā | tathā prāpnotyasandehaṃ śiṣyapāpaṃ guruṃ priye ||
जैसे मन्त्री का दोष राजा को और पत्नी का दोष पति को लगता है, वैसे ही निस्सन्देह शिष्य का पाप गुरु को लगता है, हे प्रिये!
As the minister's fault reaches the king and the wife's fault the husband, so without doubt the disciple's sin reaches the guru, O beloved.
मन्त्रिदोषश्च राजानं (mantridoṣaśca rājānaṃ) — as the minister's fault reaches the kingजैसे मन्त्री का दोष राजा कोजायादोषः पतिं यथा (jāyādoṣaḥ patiṃ yathā) — and the wife's fault the husbandजैसे पत्नी का दोष पति कोतथा प्राप्नोत्यसन्देहं (tathā prāpnotyasandehaṃ) — so, without doubt, reachesवैसे निःसन्देह पहुँचता हैशिष्यपापं गुरुं प्रिये (śiṣyapāpaṃ guruṃ priye) — the disciple's sin the guru, O belovedशिष्य का पाप गुरु को, हे प्रिये
११० इति ते कथितं किञ्चित् समासेन कुलेश्वरि । कुलाचारविधिं देवि किम्भूयः श्रोतुमिच्छसि ॥ ११०॥
iti te kathitaṃ kiñcit samāsena kuleśvari | kulācāravidhiṃ devi kimbhūyaḥ śrotumicchasi ||
इस प्रकार कुलाचार की विधि के विषय में कुछ संक्षेप में तुम्हें कहा, हे कुलेश्वरि! हे देवि! और क्या सुनना चाहती हो?
Thus something of the rule of Kula conduct has been told to you in brief, O queen of the Kula; what more do you wish to hear, O Devī?
इति ते कथितं किञ्चित् (iti te kathitaṃ kiñcit) — thus something has been told to youइस प्रकार तुम्हें कुछ कहा गयासमासेन कुलेश्वरि (samāsena kuleśvari) — in brief, O queen of the Kulaसंक्षेप में, हे कुलेश्वरिकुलाचारविधिं देवि (kulācāravidhiṃ devi) — of the rule of Kula conduct, O Devīकुलाचार की विधि, हे देविकिम्भूयः श्रोतुमिच्छसि (kimbhūyaḥ śrotumicchasi) — what more do you wish to hearऔर क्या सुनना चाहती हो
इति श्रीकुलार्णवे निर्वाणमोक्षद्वारे महारहस्ये सर्वागमोत्तमोत्तमे सपादलक्षग्रन्थे पञ्चमखण्डे ऊर्ध्वाम्नायतन्त्रे कुलाचारकथनं नाम एकादश उल्लासः ॥ ११ ॥
Thus ends the eleventh Ullāsa, called the Declaration of the Kula Conduct, in the Ūrdhvāmnāya Tantra, the fifth section of the glorious Kulārṇava, the gateway to nirvāṇa and liberation, the great secret, the best of all Āgamas, the work of a lakh and a quarter verses.
इस प्रकार निर्वाण-मोक्ष के द्वार, महारहस्य, सर्वागमों में उत्तमोत्तम, सवा लाख श्लोकों के ग्रन्थ श्रीकुलार्णव के पञ्चम खण्ड ऊर्ध्वाम्नायतन्त्र में कुलाचारकथन नामक एकादश उल्लास समाप्त।