॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥ ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥
श्रीशिवमहापुराण
रुद्रसंहिता — सतीखण्डअथ द्वादशोऽध्यायः
Nārada asks Brahmā how Dakṣa obtained his boon from the goddess, and how she came to be born as his daughter. Brahmā tells how Dakṣa, commanded by him, went to the shore of the Ocean of Milk and performed three thousand years of severe austerity — fasting variously on air, water and leaves — meditating upon Durgā, until she appeared before him directly in her radiant, four-armed, lion-borne form. Dakṣa praises her at length, and, pleased, she asks him to name his desire. Dakṣa explains that his lord Śiva, though born as Rudra from Brahmā, has as yet no wife, and begs the goddess herself to become his own daughter and delude the changeless, self-controlled Śiva into taking her as his bride — a wish, he says, shared by Brahmā, Viṣṇu and Śiva alike, and not his alone. Smiling, and calling Śiva to mind, the goddess agrees: she will indeed be born of Dakṣa's wife, and through great effort and devotion win Śiva as her own. But she exacts from Dakṣa a solemn vow in return — that if he should ever fail to honour her, she will renounce that body outright. Having given her word, she vanishes before his eyes, and Dakṣa returns to his own hermitage, rejoicing that she will soon be born as his daughter. नारद जी ब्रह्मा जी से पूछते हैं कि दक्ष ने देवी से कौन-सा वर प्राप्त किया और वे किस प्रकार उनकी कन्या के रूप में उत्पन्न हुईं। ब्रह्मा जी बताते हैं कि उनकी आज्ञा से दक्ष क्षीरसागर के तट पर जाकर तीन हजार वर्षों तक कभी वायु, कभी जल तथा कभी पत्तों पर निर्वाह करते हुए कठोर तप करते हुए दुर्गा का ध्यान करते रहे, जब तक कि वे चतुर्भुजा, सिंहवाहिनी देवी उनके सामने प्रत्यक्ष प्रकट नहीं हो गयीं। दक्ष उनकी विस्तार से स्तुति करते हैं और प्रसन्न होकर देवी उनसे उनकी इच्छा पूछती हैं। दक्ष बताते हैं कि उनके स्वामी शिव, यद्यपि ब्रह्मा से रुद्ररूप में उत्पन्न हुए हैं, अभी तक उनकी कोई पत्नी नहीं है, और वे देवी से प्रार्थना करते हैं कि वे स्वयं उनकी कन्या बनकर निर्विकार, जितेन्द्रिय शिव जी को दारपरिग्रह के लिये मोहित करें — यह इच्छा केवल उनकी ही नहीं, अपितु ब्रह्मा, विष्णु तथा शिव तीनों की भी है। हँसते हुए तथा मन-ही-मन शिव जी का स्मरण करके देवी सहमत हो जाती हैं — वे दक्ष की पत्नी के गर्भ से जन्म लेंगी और अत्यन्त प्रयत्न तथा भक्ति से शिव जी को अपना बना लेंगी। किंतु वे दक्ष से एक दृढ़ प्रतिज्ञा भी लेती हैं कि यदि उन्होंने कभी उनका अनादर किया, तो वे अपना शरीर त्याग देंगी। यह वचन देकर देवी दक्ष के देखते-देखते अन्तर्धान हो जाती हैं और दक्ष यह सोचकर प्रसन्नतापूर्वक अपने आश्रम को लौट जाते हैं कि वे शीघ्र ही उनकी कन्या बनेंगी।
१ ब्रह्मन् शंभुवर प्राज्ञ सम्यगुक्तं त्वयानघ। शिवाशिवचरित्रं च पावितं जन्म मे हितम्॥
brahman śaṃbhuvara prājña samyaguktaṃ tvayānagha | śivāśivacaritraṃ ca pāvitaṃ janma me hitam ||
हे ब्रह्मन्! हे शम्भुवर! हे प्राज्ञ! हे निष्पाप! आपने शिवा तथा शिव का चरित्र भलीभाँति कहा है और मेरे जन्म को पवित्र तथा कल्याणकारी बना दिया है।
O Brahman, O foremost devotee of Śambhu, O wise one, O sinless one, well have you told the story of Śivā and Śiva; you have made my birth blessed and purified.
ब्रह्मन् (brahman) — O Brahmāशंभुवर (śaṃbhuvara) — O best devotee of Śambhuप्राज्ञ (prājña) — O wise oneसम्यक् (samyak) — rightlyउक्तम् (uktam) — has been toldत्वया (tvayā) — by youअनघ (anagha) — O sinlessशिवाशिवचरित्रम् (śivāśivacaritram) — the story of Śiva and Śivāच (ca) — andपावितम् (pāvitam) — purifiedजन्म (janma) — the birthमे (me) — myहितम् (hitam) — blessed
२ इदानीं वद दक्षस्तु तपः कृत्वा दृढव्रतः। कं वरं प्राप देव्यास्तु कथं सा दक्षजाभवत्॥
idānīṃ vada dakṣastu tapaḥ kṛtvā dṛḍhavrataḥ | kaṃ varaṃ prāpa devyāstu kathaṃ sā dakṣajābhavat ||
अब आप यह बताइये कि दृढ़व्रती दक्ष ने तप करके देवी से कौन-सा वर प्राप्त किया तथा वे शिवा किस प्रकार दक्ष की कन्या के रूप में उत्पन्न हुईं?
Now tell me: what boon did Dakṣa, of firm vow, obtain from the goddess after performing austerity, and how did she become the daughter of Dakṣa?
इदानीम् (idānīm) — nowवद (vada) — tellदक्षः (dakṣaḥ) — Dakṣaतु (tu) — indeedतपः (tapaḥ) — austerityकृत्वा (kṛtvā) — having performedदृढव्रतः (dṛḍhavrataḥ) — firm in his vowकम् (kam) — whatवरम् (varam) — boonप्राप (prāpa) — obtainedदेव्याः (devyāḥ) — from the Goddessतु (tu) — indeedकथम् (katham) — howसा (sā) — sheदक्षजा (dakṣajā) — the daughter of Dakṣaअभवत् (abhavat) — became
३ श्रृणु नारद धन्यस्त्वं मुनिभिर्भक्तितोऽखिलैः। यथा तेपे तपो दक्षो वरं प्राप च सुव्रतः॥
śrṛṇu nārada dhanyastvaṃ munibhirbhaktito'khilaiḥ | yathā tepe tapo dakṣo varaṃ prāpa ca suvrataḥ ||
हे नारद! सम्पूर्ण मुनियों में भक्ति के कारण आप धन्य हैं। सुनिये, किस प्रकार सुव्रती दक्ष ने तप किया और वर प्राप्त किया।
Listen, O Nārada: blessed are you among all sages for your devotion. Hear how Dakṣa, of good vows, performed austerity and obtained the boon.
शृणु (śṛṇu) — listenनारद (nārada) — O Nāradaधन्यः (dhanyaḥ) — blessedत्वम् (tvam) — you areमुनिभिः (munibhiḥ) — by sagesभक्तितः (bhaktitaḥ) — with devotionअखिलैः (akhilaiḥ) — allयथा (yathā) — howतेपे (tepe) — practisedतपः (tapaḥ) — austerityदक्षः (dakṣaḥ) — Dakṣaवरम् (varam) — the boonप्राप (prāpa) — obtainedच (ca) — andसुव्रतः (suvrataḥ) — of good vows
४ मदाज्ञप्तः सुधीर्दक्षः समाधाय महाधिपः। अयाद्यष्टुं च तां देवीं तत्कामो जगदंबिकाम्॥
madājñaptaḥ sudhīrdakṣaḥ samādhāya mahādhipaḥ | ayādyaṣṭuṃ ca tāṃ devīṃ tatkāmo jagadaṃbikām ||
मेरी आज्ञा पाकर बुद्धिमान् महाराज दक्ष चित्त को समाहितकर उस कार्य की सिद्धि की इच्छा से जगदम्बा देवी की उपासना के लिये गये।
Commanded by me, the wise and mighty lord Dakṣa, having composed his mind, went, desiring it, to worship that goddess, Jagadambā.
मदाज्ञप्तः (madājñaptaḥ) — commanded by meसुधीः (sudhīḥ) — the wiseदक्षः (dakṣaḥ) — Dakṣaसमाधाय (samādhāya) — having composed himselfमहाधिपः (mahādhipaḥ) — the great lordअयात् (ayāt) — wentयष्टुम् (yaṣṭum) — to worshipच (ca) — andताम् (tām) — herदेवीम् (devīm) — the Goddessतत्कामः (tatkāmaḥ) — desiring thatजगदंबिकाम् (jagadaṃbikām) — the mother of the world
५ क्षीरोदोत्तरतीरस्थां तां कृत्वा हृदयस्थिताम्। तपस्तप्तुं समारेभे द्रष्टुं प्रत्यक्षतोऽम्बिकाम्॥
kṣīrodottaratīrasthāṃ tāṃ kṛtvā hṛdayasthitām | tapastaptuṃ samārebhe draṣṭuṃ pratyakṣato'mbikām ||
क्षीरसागर के उत्तर तट पर रहनेवाली उन देवी को हृदय में धारण करके उन जगदम्बिका का प्रत्यक्ष दर्शन करने के लिये उन्होंने तप करना आरम्भ किया।
Placing her, who dwelt on the northern shore of the Ocean of Milk, within his heart, he began to perform austerity, in order to behold Ambikā directly with his own eyes.
क्षीरोदोत्तरतीरस्थाम् (kṣīrodottaratīrasthām) — abiding on the northern shore of the milk oceanताम् (tām) — herकृत्वा (kṛtvā) — having madeहृदयस्थिताम् (hṛdayasthitām) — seated in his heartतपः (tapaḥ) — austerityतप्तुम् (taptum) — to practiseसमारेभे (samārebhe) — he beganद्रष्टुम् (draṣṭum) — to seeप्रत्यक्षतः (pratyakṣataḥ) — face to faceअम्बिकाम् (ambikām) — Ambikā
६ दिव्यवर्षेण दक्षस्तु सहस्राणां त्रयं समाः। तपश्चचार नियतः संयतात्मा दृढव्रतः॥
divyavarṣeṇa dakṣastu sahasrāṇāṃ trayaṃ samāḥ | tapaścacāra niyataḥ saṃyatātmā dṛḍhavrataḥ ||
नियमपूर्वक तथा जितेन्द्रिय होकर दृढ़व्रती दक्ष ने देवताओं के तीन हजार वर्षपर्यन्त तप किया।
Dakṣa, restrained, self-controlled and firm in his vow, performed austerity for three thousand years by divine reckoning.
दिव्यवर्षेण (divyavarṣeṇa) — by divine yearsदक्षः (dakṣaḥ) — Dakṣaतु (tu) — indeedसहस्राणाम् (sahasrāṇām) — of thousandsत्रयम् (trayam) — threeसमाः (samāḥ) — yearsतपः (tapaḥ) — austerityचचार (cacāra) — practisedनियतः (niyataḥ) — restrainedसंयतात्मा (saṃyatātmā) — of controlled selfदृढव्रतः (dṛḍhavrataḥ) — firm in vow
७ मारुताशी निराहारो जलाहारी च पर्णभुक्। एवं निनाय तं कालं चिन्तयन्तां जगन्मयीम्॥
mārutāśī nirāhāro jalāhārī ca parṇabhuk | evaṃ nināya taṃ kālaṃ cintayantāṃ jaganmayīm ||
कभी वायु पीकर, कभी निराहार रहकर, कभी जल पीकर तथा कभी पत्ते खाकर उन्होंने जगन्मयी देवी का चिन्तन करते हुए उस समय को इस प्रकार व्यतीत किया।
Living on air, then fasting entirely, then living on water, then feeding on leaves, he passed that time in this way, meditating upon her who is one with the universe.
मारुताशी (mārutāśī) — feeding on windनिराहारः (nirāhāraḥ) — without foodजलाहारी (jalāhārī) — living on waterच (ca) — andपर्णभुक् (parṇabhuk) — eating leavesएवम् (evam) — thusनिनाय (nināya) — he passedतम् (tam) — thatकालम् (kālam) — timeचिन्तयन् (cintayan) — meditating onताम् (tām) — herजगन्मयीम् (jaganmayīm) — who is the world itself
८ दुर्गाध्यानसमासक्तश्चिरं कालं तपोरतः। नियमैर्बहुभिर्देवीमाराधयति सुव्रतः॥
durgādhyānasamāsaktaściraṃ kālaṃ taporataḥ | niyamairbahubhirdevīmārādhayati suvrataḥ ||
दीर्घकाल तक दुर्गा के ध्यान में तत्पर रहकर तथा तपस्या में लीन होकर वे सुव्रती अनेक नियमों से देवी की आराधना करते रहे।
Absorbed for a long time in meditation upon Durgā, devoted to austerity, that one of good vows worshipped the goddess through many observances.
दुर्गाध्यानसमासक्तः (durgādhyānasamāsaktaḥ) — wholly given to meditation on Durgāचिरम् (ciram) — longकालम् (kālam) — timeतपोरतः (taporataḥ) — absorbed in austerityनियमैः (niyamaiḥ) — with observancesबहुभिः (bahubhiḥ) — manyदेवीम् (devīm) — the Goddessआराधयति (ārādhayati) — he propitiatesसुव्रतः (suvrataḥ) — of good vows
९ ततो यमादियुक्तस्य दक्षस्य मुनिसत्तम। जगदम्बा पूजयतः प्रत्यक्षमभवच्छिवा॥
tato yamādiyuktasya dakṣasya munisattama | jagadambā pūjayataḥ pratyakṣamabhavacchivā ||
हे मुनिश्रेष्ठ! तत्पश्चात् यम आदि नियमों से युक्त होकर पूजा करते हुए दक्ष के सामने जगदम्बा शिवा प्रत्यक्ष प्रकट हुईं।
O best of sages, then, before Dakṣa, who was endowed with yama and the other observances and who was worshipping her, Jagadambā Śivā appeared directly.
ततः (tataḥ) — thenयमादियुक्तस्य (yamādiyuktasya) — of him practising restraint and the restदक्षस्य (dakṣasya) — of Dakṣaमुनिसत्तम (munisattama) — O best of sagesजगदम्बा (jagadambā) — the mother of the worldपूजयतः (pūjayataḥ) — as he worshippedप्रत्यक्षम् (pratyakṣam) — manifestअभवत् (abhavat) — becameशिवा (śivā) — Śivā
१० ततः प्रत्यक्षतो दृष्ट्वा जगदम्बां जगन्मयीम्। कृतकृत्यमथात्मानं मेने दक्षः प्रजापतिः॥
tataḥ pratyakṣato dṛṣṭvā jagadambāṃ jaganmayīm | kṛtakṛtyamathātmānaṃ mene dakṣaḥ prajāpatiḥ ||
तब जगन्मयी जगदम्बा को प्रत्यक्ष देखकर दक्ष प्रजापति ने अपने को कृतकृत्य माना।
Then, having beheld Jagadambā, who is one with the universe, directly before him, Dakṣa Prajāpati considered himself to have accomplished all that he sought.
ततः (tataḥ) — thenप्रत्यक्षतः (pratyakṣataḥ) — face to faceदृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — having seenजगदम्बाम् (jagadambām) — the mother of the worldजगन्मयीम् (jaganmayīm) — who is the world itselfकृतकृत्यम् (kṛtakṛtyam) — one whose work was doneअथ (atha) — thenआत्मानम् (ātmānam) — himselfमेने (mene) — deemedदक्षः (dakṣaḥ) — Dakṣaप्रजापतिः (prajāpatiḥ) — the lord of creatures
११ सिंहस्थां कालिकां कृष्णां चारुवक्त्रां चतुर्भुजाम्। वरदाभयनीलाब्जखड्गहस्तां मनोहराम्॥
siṃhasthāṃ kālikāṃ kṛṣṇāṃ cāruvaktrāṃ caturbhujām | varadābhayanīlābjakhaḍgahastāṃ manoharām ||
सिंह पर विराजमान, कृष्णवर्णा, सुन्दर मुखवाली, चतुर्भुजा, हाथों में वरमुद्रा, अभयमुद्रा, नीलकमल तथा खड्ग धारण किये हुए मनोहर —
Seated on a lion, dark as Kālī, of beautiful face, four-armed, her hands holding the gestures of boon-giving and fearlessness, a blue lotus and a sword, enchanting —
सिंहस्थाम् (siṃhasthām) — seated on a lionकालिकाम् (kālikām) — Kālikāकृष्णाम् (kṛṣṇām) — darkचारुवक्त्राम् (cāruvaktrām) — fair-facedचतुर्भुजाम् (caturbhujām) — four-armedवरदाभयनीलाब्जखड्गहस्ताम् (varadābhayanīlābjakhaḍgahastām) — with boon, fearlessness, blue lotus and sword in her handsमनोहराम् (manoharām) — enchanting
१२ आरक्तनयनां चारुमुक्तकेशीं जगत्प्रसूम्। तुष्टाव वाग्भिश्चित्राभिः सुप्रणम्याथ सुप्रभाम्॥
āraktanayanāṃ cārumuktakeśīṃ jagatprasūm | tuṣṭāva vāgbhiścitrābhiḥ supraṇamyātha suprabhām ||
— लाल नेत्रोंवाली, सुन्दर बिखरे हुए बालोंवाली, जगत् की जननी तथा तेजस्विनी उन देवी को भलीभाँति प्रणाम करके उन्होंने विचित्र वाणी से उनकी स्तुति की।
— red-eyed, her beautiful hair loose, the mother of the universe, of great radiance: having bowed reverently to her, he praised her with wondrous words.
आरक्तनयनाम् (āraktanayanām) — with reddish eyesचारुमुक्तकेशीम् (cārumuktakeśīm) — with fair loosened hairजगत्प्रसूम् (jagatprasūm) — the mother of the worldतुष्टाव (tuṣṭāva) — he praisedवाग्भिः (vāgbhiḥ) — with wordsचित्राभिः (citrābhiḥ) — variedसुप्रणम्य (supraṇamya) — having bowed lowअथ (atha) — thenसुप्रभाम् (suprabhām) — the radiant one
१३ जगदंब महामाये जगदीशे महेश्वरि। कृपां कृत्वा नमस्तेऽस्तु दर्शितं स्ववपुर्मम॥
jagadaṃba mahāmāye jagadīśe maheśvari | kṛpāṃ kṛtvā namaste'stu darśitaṃ svavapurmama ||
हे जगदम्बे! हे महामाये! हे जगदीश्वरि! हे महेश्वरि! आपने कृपा करके मुझे अपने रूप का दर्शन दिया है, आपको मेरा नमस्कार है।
O mother of the world, O great illusion, O ruler of the world, O great goddess, showing me grace you have revealed your form to me; salutation be to you.
जगदंब (jagadaṃba) — O mother of the worldमहामाये (mahāmāye) — O great māyāजगदीशे (jagadīśe) — O Queen of the worldमहेश्वरि (maheśvari) — O great Queenकृपाम् (kṛpām) — favourकृत्वा (kṛtvā) — having shownनमस्ते (namaste) — homage to youअस्तु (astu) — beदर्शितम् (darśitam) — has been shownस्ववपुः (svavapuḥ) — your own formमम (mama) — to me
१४ प्रसीद भगवत्याद्ये प्रसीद शिवरूपिणि। प्रसीद भक्तवरदे जगन्माये नमोऽस्तु ते॥
prasīda bhagavatyādye prasīda śivarūpiṇi | prasīda bhaktavarade jaganmāye namo'stu te ||
हे भगवति! हे आद्ये! प्रसन्न हों। हे शिवरूपिणि! प्रसन्न हों। हे भक्तवरदे! हे जगन्माये! प्रसन्न हों, आपको नमस्कार है।
Be gracious, O primordial blessed one; be gracious, O you of the form of Śiva; be gracious, O granter of boons to your devotees, O illusion of the world — salutation be to you.
प्रसीद (prasīda) — be graciousभगवति (bhagavati) — O Ladyआद्ये (ādye) — O primevalप्रसीद (prasīda) — be graciousशिवरूपिणि (śivarūpiṇi) — whose form is Śivaप्रसीद (prasīda) — be graciousभक्तवरदे (bhaktavarade) — giver of boons to devoteesजगन्माये (jaganmāye) — O māyā of the worldनमः (namaḥ) — homageअस्तु (astu) — beते (te) — to you
१५ इति स्तुता महेशानी दक्षेण प्रयतात्मना। उवाच दक्षं ज्ञात्वापि स्वयं तस्येप्सितं मुने॥
iti stutā maheśānī dakṣeṇa prayatātmanā | uvāca dakṣaṃ jñātvāpi svayaṃ tasyepsitaṃ mune ||
हे मुने! संयतचित्त दक्ष के द्वारा इस प्रकार स्तुति की जाने पर महेश्वरी उनके मनोरथ को स्वयं जानती हुई भी दक्ष से कहने लगीं।
Thus praised by the self-controlled Dakṣa, the great goddess, O sage, though she herself already knew his desire, spoke to Dakṣa.
इति (iti) — thusस्तुता (stutā) — praisedमहेशानी (maheśānī) — the great Queenदक्षेण (dakṣeṇa) — by Dakṣaप्रयतात्मना (prayatātmanā) — of disciplined selfउवाच (uvāca) — saidदक्षम् (dakṣam) — to Dakṣaज्ञात्वा (jñātvā) — though knowingअपि (api) — evenस्वयम् (svayam) — herselfतस्य (tasya) — hisईप्सितम् (īpsitam) — desireमुने (mune) — O sage
१६ तुष्टाहं दक्ष भवतः सद्भक्त्या ह्यनया भृशम्। वरं वृणीष्व स्वाभीष्टं नादेयं विद्यते तव॥
tuṣṭāhaṃ dakṣa bhavataḥ sadbhaktyā hyanayā bhṛśam | varaṃ vṛṇīṣva svābhīṣṭaṃ nādeyaṃ vidyate tava ||
हे दक्ष! मैं आपकी इस सद्भक्ति से अत्यन्त प्रसन्न हूँ। आप अपना अभीष्ट वर माँगिये, आपके लिये कुछ भी अदेय नहीं है।
O Dakṣa, I am greatly pleased by this true devotion of yours; choose the boon that is your own heart's desire — there is nothing that cannot be given to you.
तुष्टा (tuṣṭā) — pleasedअहम् (aham) — I amदक्ष (dakṣa) — O Dakṣaभवतः (bhavataḥ) — of your honourसद्भक्त्या (sadbhaktyā) — by this true devotionहि (hi) — indeedअनया (anayā) — thisभृशम् (bhṛśam) — greatlyवरम् (varam) — a boonवृणीष्व (vṛṇīṣva) — chooseस्वाभीष्टम् (svābhīṣṭam) — your own desireन (na) — notअदेयम् (adeyam) — ungrantableविद्यते (vidyate) — existsतव (tava) — for you
१७ जगदम्बावचः श्रुत्वा ततो दक्षः प्रजापतिः। सुप्रहृष्टतरः प्राह नामं नामं च तां शिवाम्॥
jagadambāvacaḥ śrutvā tato dakṣaḥ prajāpatiḥ | suprahṛṣṭataraḥ prāha nāmaṃ nāmaṃ ca tāṃ śivām ||
जगदम्बा के इस वचन को सुनकर दक्ष प्रजापति अत्यन्त प्रसन्न होकर बार-बार प्रणाम करते हुए उन शिवा से कहने लगे।
Having heard the words of Jagadambā, Dakṣa Prajāpati, exceedingly delighted, bowing again and again, then spoke to Śivā.
Note"नामं नामं" is printed thus in the source at the point where sense expects a form of "bowing repeatedly" (e.g. natvā natvā); reproduced verbatim rather than emended.
जगदम्बावचः (jagadambāvacaḥ) — the words of the mother of the worldश्रुत्वा (śrutvā) — having heardततः (tataḥ) — thenदक्षः (dakṣaḥ) — Dakṣaप्रजापतिः (prajāpatiḥ) — the lord of creaturesसुप्रहृष्टतरः (suprahṛṣṭataraḥ) — overjoyedप्राह (prāha) — saidनामम् नामम् (nāmaṃ nāmam) — bowing again and againच (ca) — andताम् (tām) — to herशिवाम् (śivām) — Śivā
१८ जगदम्ब महामाये यदि त्वं वरदा मम। मद्वचः शृणु सुप्रीत्या मम कामं प्रपूरय॥
jagadamba mahāmāye yadi tvaṃ varadā mama | madvacaḥ śṛṇu suprītyā mama kāmaṃ prapūraya ||
हे जगदम्ब! हे महामाये! यदि आप मुझे वर देना चाहती हैं, तो मेरे वचन को प्रसन्नतापूर्वक सुनिये और मेरा मनोरथ पूर्ण कीजिये।
O mother of the world, O great illusion, if you are the granter of my boon, hear my words with great affection and fulfil my desire.
जगदम्ब (jagadamba) — O mother of the worldमहामाये (mahāmāye) — O great māyāयदि (yadi) — ifत्वम् (tvam) — youवरदा (varadā) — a granter of boonsमम (mama) — to meमद्वचः (madvacaḥ) — my wordsशृणु (śṛṇu) — hearसुप्रीत्या (suprītyā) — graciouslyमम (mama) — myकामम् (kāmam) — wishप्रपूरय (prapūraya) — fulfil
१९ मम स्वामी शिवो यो हि स जातो ब्रह्मणः सुतः। रुद्रनामा पूर्णरूपावतारः परमात्मनः॥
mama svāmī śivo yo hi sa jāto brahmaṇaḥ sutaḥ | rudranāmā pūrṇarūpāvatāraḥ paramātmanaḥ ||
जो मेरे स्वामी शिव हैं, वे रुद्र नाम से ब्रह्मा के पुत्र रूप में उत्पन्न हुए हैं, वे परमात्मा के पूर्ण अवतार हैं।
He who is my lord, Śiva, was born as the son of Brahmā, under the name Rudra, the full incarnation of the supreme Self.
मम (mama) — myस्वामी (svāmī) — masterशिवः (śivaḥ) — Śivaयः (yaḥ) — whoहि (hi) — indeedसः (saḥ) — heजातः (jātaḥ) — has been bornब्रह्मणः (brahmaṇaḥ) — of Brahmāसुतः (sutaḥ) — as sonरुद्रनामा (rudranāmā) — under the name Rudraपूर्णरूपावतारः (pūrṇarūpāvatāraḥ) — a descent in complete formपरमात्मनः (paramātmanaḥ) — of the supreme Self
२० तवावतारो नो जातः का तत्पत्नी भवेदतः। तं मोहय महेशानमवतीर्य क्षितौ शिवे॥
tavāvatāro no jātaḥ kā tatpatnī bhavedataḥ | taṃ mohaya maheśānamavatīrya kṣitau śive ||
किंतु अभी तक आपका अवतार नहीं हुआ है, अतः उनकी पत्नी कौन हो सकती है? हे शिवे! इसलिये आप पृथ्वी पर अवतरित होकर उन महेश्वर को मोहित कीजिये।
Your incarnation has not yet come about — who then could be his wife? Therefore, O Śivā, having descended upon the earth, delude that great lord.
तव (tava) — yourअवतारः (avatāraḥ) — descentनो (no) — notजातः (jātaḥ) — has taken placeका (kā) — whoतत्पत्नी (tatpatnī) — his wifeभवेत् (bhavet) — could beअतः (ataḥ) — thereforeतम् (tam) — himमोहय (mohaya) — bewilderमहेशानम् (maheśānam) — the great Lordअवतीर्य (avatīrya) — having descendedक्षितौ (kṣitau) — on earthशिवे (śive) — O Śivā
२१ त्वदृते तस्य मोहाय न शक्तान्या कदाचन। तस्मान्मम सुता भूत्वा हरजाया भवाधुना॥
tvadṛte tasya mohāya na śaktānyā kadācana | tasmānmama sutā bhūtvā harajāyā bhavādhunā ||
आपके अतिरिक्त उन्हें मोहित करने में कोई अन्य स्त्री कभी समर्थ नहीं है, अतः अब मेरी कन्या बनकर आप शिव की पत्नी बनिये।
Apart from you, no other woman is ever capable of deluding him; therefore, becoming my daughter, become the wife of Hara now.
त्वत् (tvat) — than youऋते (ṛte) — apart fromतस्य (tasya) — hisमोहाय (mohāya) — for the bewilderingन (na) — notशक्ता (śaktā) — ableअन्या (anyā) — anotherकदाचन (kadācana) — everतस्मात् (tasmāt) — thereforeमम (mama) — myसुता (sutā) — daughterभूत्वा (bhūtvā) — having becomeहरजाया (harajāyā) — the wife of Haraभव (bhava) — becomeअधुना (adhunā) — now
२२ इत्थं कृत्वा सुलीलां च भव त्वं हरमोहिनी। ममैवैष वरो देवि सत्यमुक्तं तवाग्रतः॥
itthaṃ kṛtvā sulīlāṃ ca bhava tvaṃ haramohinī | mamaivaiṣa varo devi satyamuktaṃ tavāgrataḥ ||
इस प्रकार सुन्दर लीला करके आप शिव को मोहित करनेवाली बनें। हे देवि! यही मेरा वर है, यह मैंने आपके सामने सत्य कह दिया है।
Having thus performed a beautiful sport, become the deluder of Hara; this alone, O goddess, is my boon, spoken truthfully before you.
इत्थम् (ittham) — thusकृत्वा (kṛtvā) — having enactedसुलीलाम् (sulīlām) — a fair sportच (ca) — andभव (bhava) — becomeत्वम् (tvam) — youहरमोहिनी (haramohinī) — the bewilderer of Haraमम (mama) — myएव (eva) — onlyएषः (eṣaḥ) — thisवरः (varaḥ) — boonदेवि (devi) — O Goddessसत्यम् (satyam) — trulyउक्तम् (uktam) — spokenतव (tava) — yourअग्रतः (agrataḥ) — before
२३ स्वार्थं न केवलं मेऽस्ति सर्वेषां जगतामपि। ब्रह्मविष्णुशिवानां च ब्रह्मणा प्रेरितो ह्यहम्॥
svārthaṃ na kevalaṃ me'sti sarveṣāṃ jagatāmapi | brahmaviṣṇuśivānāṃ ca brahmaṇā prerito hyaham ||
इसमें केवल मेरा ही स्वार्थ नहीं है, अपितु सम्पूर्ण लोकों का तथा ब्रह्मा, विष्णु और शिव का भी स्वार्थ है। मुझे यह करने के लिये ब्रह्मा जी ने ही प्रेरित किया है।
This is not merely my own selfish desire; it is that of all the worlds, and of Brahmā, Viṣṇu and Śiva too — indeed I have been prompted to this by Brahmā.
स्वार्थम् (svārtham) — self-interestन (na) — notकेवलम् (kevalam) — merelyमे (me) — mineअस्ति (asti) — isसर्वेषाम् (sarveṣām) — of allजगताम् (jagatām) — the worldsअपि (api) — alsoब्रह्मविष्णुशिवानाम् (brahmaviṣṇuśivānām) — of Brahmā, Viṣṇu and Śivaच (ca) — andब्रह्मणा (brahmaṇā) — by Brahmāप्रेरितः (preritaḥ) — sentहि (hi) — indeedअहम् (aham) — I am
२४ इत्याकर्ण्य प्रजेशस्य वचनं जगदम्बिका। प्रत्युवाच विहस्येति स्मृत्वा तं मनसा शिवम्॥
ityākarṇya prajeśasya vacanaṃ jagadambikā | pratyuvāca vihasyeti smṛtvā taṃ manasā śivam ||
प्रजापति दक्ष के इस वचन को सुनकर जगदम्बिका मन में उन शिव जी का स्मरण करके हँसती हुई इस प्रकार उत्तर देने लगीं।
Having heard these words of the lord of creatures, Jagadambikā, smiling, having called Śiva to mind, replied thus.
इति (iti) — thusआकर्ण्य (ākarṇya) — having heardप्रजेशस्य (prajeśasya) — of the lord of creaturesवचनम् (vacanam) — the wordsजगदम्बिका (jagadambikā) — the mother of the worldप्रत्युवाच (pratyuvāca) — repliedविहस्य (vihasya) — having smiledइति (iti) — thusस्मृत्वा (smṛtvā) — having called to mindतम् (tam) — himमनसा (manasā) — in mindशिवम् (śivam) — Śiva
२५ तात प्रजापते दक्ष श्रृणु मे परमं वचः। सत्यं ब्रवीमि त्वद्भक्त्या सुप्रसन्नाखिलप्रदा॥
tāta prajāpate dakṣa śrṛṇu me paramaṃ vacaḥ | satyaṃ bravīmi tvadbhaktyā suprasannākhilapradā ||
हे तात! हे प्रजापते! हे दक्ष! मेरा परम वचन सुनिये। आपकी भक्ति से अत्यन्त प्रसन्न होकर सब कुछ देनेवाली मैं सत्य कह रही हूँ।
O son, O lord of creatures, O Dakṣa, hear my supreme word; I speak the truth, greatly pleased by your devotion, granting you everything.
तात (tāta) — dear oneप्रजापते (prajāpate) — O lord of creaturesदक्ष (dakṣa) — O Dakṣaशृणु (śṛṇu) — hearमे (me) — myपरमम् (paramam) — supremeवचः (vacaḥ) — wordसत्यम् (satyam) — the truthब्रवीमि (bravīmi) — I speakत्वद्भक्त्या (tvadbhaktyā) — through your devotionसुप्रसन्ना (suprasannā) — well pleasedअखिलप्रदा (akhilapradā) — giver of everything
२६ अहं तव सुता दक्ष त्वज्जायायां महेश्वरी। भविष्यामि न संदेहस्त्वद्भक्तिवशवर्तिनी॥
ahaṃ tava sutā dakṣa tvajjāyāyāṃ maheśvarī | bhaviṣyāmi na saṃdehastvadbhaktivaśavartinī ||
हे दक्ष! मैं आपकी भक्ति के वशीभूत होकर आपकी पत्नी के गर्भ से आपकी पुत्री महेश्वरी बनूँगी, इसमें कोई संदेह नहीं है।
O Dakṣa, I, the great goddess, subject to your devotion, shall become your daughter, born of your wife — there is no doubt of this.
अहम् (aham) — Iतव (tava) — yourसुता (sutā) — daughterदक्ष (dakṣa) — O Dakṣaत्वज्जायायाम् (tvajjāyāyām) — in your wifeमहेश्वरी (maheśvarī) — the great Queenभविष्यामि (bhaviṣyāmi) — shall becomeन (na) — noसंदेहः (saṃdehaḥ) — doubtत्वद्भक्तिवशवर्तिनी (tvadbhaktivaśavartinī) — won over by your devotion
२७ तथा यत्नं करिष्यामि तपः कृत्वा सुदुःसहम्। हरजाया भविष्यामि तद्वरं प्राप्य चानघ॥
tathā yatnaṃ kariṣyāmi tapaḥ kṛtvā suduḥsaham | harajāyā bhaviṣyāmi tadvaraṃ prāpya cānagha ||
हे अनघ! मैं अत्यन्त कठोर तप करके ऐसा प्रयत्न करूँगी, जिससे उनको वर के रूप में प्राप्तकर मैं शिव की पत्नी बनूँगी।
O sinless one, and I shall make such effort, performing austerity most hard to bear, that, having obtained him as my boon, I shall become the wife of Hara.
तथा (tathā) — soयत्नम् (yatnam) — effortकरिष्यामि (kariṣyāmi) — I shall makeतपः (tapaḥ) — austerityकृत्वा (kṛtvā) — having performedसुदुःसहम् (suduḥsaham) — hardly to be borneहरजाया (harajāyā) — the wife of Haraभविष्यामि (bhaviṣyāmi) — I shall becomeतद्वरम् (tadvaram) — that boonप्राप्य (prāpya) — having obtainedच (ca) — andअनघ (anagha) — O sinless one
२८ नान्यथा कार्यसिद्धिर्हि निर्विकारी च स प्रभुः। विधेर्विष्णोश्च संसेव्यः पूर्ण एव सदाशिवः॥
nānyathā kāryasiddhirhi nirvikārī ca sa prabhuḥ | vidherviṣṇośca saṃsevyaḥ pūrṇa eva sadāśivaḥ ||
बिना तप के इस कार्य की सिद्धि अन्य किसी प्रकार से नहीं हो सकती, क्योंकि वे प्रभु निर्विकार तथा पूर्ण सदाशिव हैं और ब्रह्मा तथा विष्णु के भी सेवनीय हैं।
There is no other way for this task to succeed, for that lord is changeless — Sadāśiva, complete and whole, worthy to be served even by Brahmā and Viṣṇu.
न (na) — notअन्यथा (anyathā) — otherwiseकार्यसिद्धिः (kāryasiddhiḥ) — the accomplishment of the taskहि (hi) — indeedनिर्विकारी (nirvikārī) — unchangingच (ca) — andसः (saḥ) — heप्रभुः (prabhuḥ) — the Lordविधेः (vidheḥ) — of the Creatorविष्णोः (viṣṇoḥ) — of Viṣṇuच (ca) — andसंसेव्यः (saṃsevyaḥ) — to be servedपूर्णः (pūrṇaḥ) — completeएव (eva) — indeedसदाशिवः (sadāśivaḥ) — Sadāśiva
२९ अहं तस्य सदा दासी प्रिया जन्मनि जन्मनि। मम स्वामी स वै शंभुर्नानारूपधरोऽपि ह॥
ahaṃ tasya sadā dāsī priyā janmani janmani | mama svāmī sa vai śaṃbhurnānārūpadharo'pi ha ||
मैं जन्म-जन्म में उनकी सदा प्रिय दासी हूँ। अनेक प्रकार के रूप धारण करनेवाले वे शंभु ही मेरे स्वामी हैं।
I am ever his beloved servant, in birth after birth; he, Śambhu, though he assumes manifold forms, is indeed my lord.
अहम् (aham) — Iतस्य (tasya) — hisसदा (sadā) — alwaysदासी (dāsī) — handmaidप्रिया (priyā) — belovedजन्मनि जन्मनि (janmani janmani) — in birth after birthमम (mama) — myस्वामी (svāmī) — masterसः (saḥ) — heवै (vai) — indeedशंभुः (śaṃbhuḥ) — Śambhuनानारूपधरः (nānārūpadharaḥ) — bearer of many formsअपि (api) — thoughह (ha) — indeed
३० वरप्रभावाद् भ्रुकुटेरवतीर्णो विधेः स च। अहं तद्वरतोऽपीहावतरिष्ये तदाज्ञया॥
varaprabhāvād bhrukuṭeravatīrṇo vidheḥ sa ca | ahaṃ tadvarato'pīhāvatariṣye tadājñayā ||
वर के प्रभाव से वे ब्रह्मा जी की भृकुटि से अवतीर्ण हुए हैं, और मैं भी उन्हींके वरदान से उन्हींकी आज्ञा से इस लोक में अवतार लूँगी।
By the power of a boon he descended from the brow of Brahmā; I too, by that same boon, shall here descend by his own command.
वरप्रभावात् (varaprabhāvāt) — by the power of a boonभ्रुकुटेः (bhrukuṭeḥ) — from the browअवतीर्णः (avatīrṇaḥ) — has descendedविधेः (vidheḥ) — of the Creatorसः (saḥ) — heच (ca) — andअहम् (aham) — Iतद्वरतः (tadvarataḥ) — by that same boonअपि (api) — alsoइह (iha) — hereअवतरिष्ये (avatariṣye) — shall descendतदाज्ञया (tadājñayā) — by his command
३१ गच्छ स्वभवनं तात मया ज्ञाता तु दूतिका। हरजाया भविष्यामि भूत्वा ते तनयाचिरात्॥
gaccha svabhavanaṃ tāta mayā jñātā tu dūtikā | harajāyā bhaviṣyāmi bhūtvā te tanayācirāt ||
हे तात! अब आप अपने घर जाइये। मैंने यह बात दूती के समान आपको बता दी है। मैं शीघ्र ही आपकी कन्या बनकर शिव की पत्नी बनूँगी।
Go now to your own home, O son; know that a messenger has already told you this. Becoming your daughter, I shall soon become the wife of Hara.
गच्छ (gaccha) — goस्वभवनम् (svabhavanam) — to your own houseतात (tāta) — dear oneमया (mayā) — by meज्ञाता (jñātā) — it is understoodतु (tu) — indeedदूतिका (dūtikā) — the errandहरजाया (harajāyā) — the wife of Haraभविष्यामि (bhaviṣyāmi) — I shall becomeभूत्वा (bhūtvā) — having becomeते (te) — yourतनया (tanayā) — daughterअचिरात् (acirāt) — before long
३२ इत्युक्त्वा सद्वचो दक्षं शिवाज्ञां प्राप्य चेतसि। पुनः प्रोवाच सा देवी स्मृत्वा शिवपदाम्बुजम्॥
ityuktvā sadvaco dakṣaṃ śivājñāṃ prāpya cetasi | punaḥ provāca sā devī smṛtvā śivapadāmbujam ||
दक्ष से यह उत्तम वचन कहकर तथा मन में शिव जी की आज्ञा पाकर वे देवी शिव जी के चरणकमलों का स्मरण करके पुनः कहने लगीं।
Having spoken this good word to Dakṣa, and having received Śiva's sanction in her mind, that goddess, calling to mind Śiva's lotus feet, spoke again.
इति (iti) — thusउक्त्वा (uktvā) — having spokenसद्वचः (sadvacaḥ) — true wordsदक्षम् (dakṣam) — to Dakṣaशिवाज्ञाम् (śivājñām) — Śiva's leaveप्राप्य (prāpya) — having obtainedचेतसि (cetasi) — in her mindपुनः (punaḥ) — againप्रोवाच (provāca) — saidसा (sā) — sheदेवी (devī) — the Goddessस्मृत्वा (smṛtvā) — having rememberedशिवपदाम्बुजम् (śivapadāmbujam) — the lotus feet of Śiva
३३ परन्तु प्रण आधेयो मनसा ते प्रजापते। श्रावयिष्यामि ते तं वै सत्यं जानीहि नो मृषा॥
parantu praṇa ādheyo manasā te prajāpate | śrāvayiṣyāmi te taṃ vai satyaṃ jānīhi no mṛṣā ||
हे प्रजापते! परन्तु मेरी एक प्रतिज्ञा आप मन में सदा रखिये। मैं वह प्रतिज्ञा आपको सुनाती हूँ, उसे सत्य समझिये, असत्य नहीं।
But a vow must be held by you in your mind, O lord of creatures; I shall now declare it to you — know it to be true, not false.
Note"परन्तु प्रण आधेयो" is printed thus in the source; reproduced verbatim rather than resolved into a smoother reading.
परन्तु (parantu) — yetप्रणः (praṇaḥ) — a pledgeआधेयः (ādheyaḥ) — is to be setमनसा (manasā) — in mindते (te) — yourप्रजापते (prajāpate) — O lord of creaturesश्रावयिष्यामि (śrāvayiṣyāmi) — I shall declareते (te) — to youतम् (tam) — itवै (vai) — indeedसत्यम् (satyam) — as truthजानीहि (jānīhi) — know itनो (no) — notमृषा (mṛṣā) — false
३४ यदा भवान् मयि पुनर्भवेन्मंदादरस्तदा। देहं त्यक्ष्ये निजं सत्यं स्वात्मन्यस्म्यथ वेतरम्॥
yadā bhavān mayi punarbhavenmaṃdādarastadā | dehaṃ tyakṣye nijaṃ satyaṃ svātmanyasmyatha vetaram ||
यदि आप कभी मेरा अनादर करेंगे, तो मैं अपना शरीर त्याग दूँगी, यह सत्य है। मैं अपने ही स्वरूप में स्थित हूँ, अथवा दूसरा शरीर धारण करनेवाली हूँ।
If ever you should become slack in your regard for me, then I shall abandon my own body — this is true; I am established in my own self, or else in another.
यदा (yadā) — whenभवान् (bhavān) — your honourमयि (mayi) — toward meपुनः (punaḥ) — everभवेत् (bhavet) — should becomeमंदादरः (maṃdādaraḥ) — slack in regardतदा (tadā) — thenदेहम् (deham) — the bodyत्यक्ष्ये (tyakṣye) — I shall cast offनिजम् (nijam) — my ownसत्यम् (satyam) — trulyस्वात्मनि (svātmani) — in my own selfअस्मि (asmi) — I abideअथ (atha) — orवा (vā) — orइतरम् (itaram) — otherwise
३५ एष दत्तस्तव वरः प्रतिसर्ग प्रजापते। अहं तव सुता भूत्वा भविष्यामि हरप्रिया॥
eṣa dattastava varaḥ pratisarga prajāpate | ahaṃ tava sutā bhūtvā bhaviṣyāmi harapriyā ||
हे प्रजापते! यह वर मैंने आपको इस सृष्टि के लिये दिया है — आपकी कन्या बनकर मैं शिव की प्रिया बनूँगी।
This boon is given to you, O lord of creatures, for this creation: becoming your daughter, I shall become the beloved of Hara.
एषः (eṣaḥ) — thisदत्तः (dattaḥ) — has been givenतव (tava) — to youवरः (varaḥ) — boonप्रतिसर्गम् (pratisargam) — in each creationप्रजापते (prajāpate) — O lord of creaturesअहम् (aham) — Iतव (tava) — yourसुता (sutā) — daughterभूत्वा (bhūtvā) — having becomeभविष्यामि (bhaviṣyāmi) — shall becomeहरप्रिया (harapriyā) — the beloved of Hara
३६ एवमुक्त्वा महेशानी दक्षं मुख्यप्रजापतिम्। अंतर्दधे द्रुतं तत्र सम्यग् दक्षस्य पश्यतः॥
evamuktvā maheśānī dakṣaṃ mukhyaprajāpatim | aṃtardadhe drutaṃ tatra samyag dakṣasya paśyataḥ ||
मुख्य प्रजापति दक्ष से इस प्रकार कहकर महेश्वरी उनके देखते-देखते वहीं शीघ्र ही अन्तर्धान हो गयीं।
Having spoken thus to Dakṣa, the foremost of the lords of creatures, the great goddess swiftly vanished right there, before Dakṣa's very eyes.
एवम् (evam) — thusउक्त्वा (uktvā) — having spokenमहेशानी (maheśānī) — the great Queenदक्षम् (dakṣam) — Dakṣaमुख्यप्रजापतिम् (mukhyaprajāpatim) — the chief lord of creaturesअंतर्दधे (aṃtardadhe) — vanishedद्रुतम् (drutam) — swiftlyतत्र (tatra) — thereसम्यक् (samyak) — fullyदक्षस्य (dakṣasya) — of Dakṣaपश्यतः (paśyataḥ) — as he looked on
३७ अंतर्हितायां दुर्गायां स दक्षोऽपि निजाश्रमम्। जगाम च मुदं लेभे भविष्यति सुतेति सा॥
aṃtarhitāyāṃ durgāyāṃ sa dakṣo'pi nijāśramam | jagāma ca mudaṃ lebhe bhaviṣyati suteti sā ||
दुर्गा जी के अन्तर्धान हो जाने पर दक्ष भी अपने आश्रम को चले गये और यह सोचकर आनन्दित हुए कि वे शीघ्र ही मेरी कन्या बनेंगी।
When Durgā had vanished, Dakṣa too went to his own hermitage, and rejoiced, thinking, 'She will become my daughter.'
अंतर्हितायाम् (aṃtarhitāyām) — when had vanishedदुर्गायाम् (durgāyām) — Durgāसः (saḥ) — heदक्षः (dakṣaḥ) — Dakṣaअपि (api) — tooनिजाश्रमम् (nijāśramam) — to his own hermitageजगाम (jagāma) — wentच (ca) — andमुदम् (mudam) — joyलेभे (lebhe) — he foundभविष्यति (bhaviṣyati) — she will becomeसुता (sutā) — my daughterइति (iti) — thinkingसा (sā) — she
इति श्रीशिवमहापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां द्वितीये सतीखण्डे दक्षवरप्राप्तिवर्णनं नाम द्वादशोऽध्यायः ॥ १२॥
Here ends the twelfth chapter — "The Attainment of the Boon by Dakṣa" — in the second section, of Satī, of the second Saṃhitā, that of Rudra, of the venerable Śiva Mahāpurāṇa.
इस प्रकार श्रीशिवमहापुराण की द्वितीय रुद्रसंहिता के द्वितीय सतीखण्ड में "दक्षवरप्राप्तिवर्णन" नामक बारहवाँ अध्याय समाप्त हुआ।