Śrī Śiva Mahāpurāṇa रुद्रसंहिता — पार्वतीखण्ड Chapter 32
Lang
IAST
Words

॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥    ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥

श्रीशिवमहापुराण

रुद्रसंहिता — पार्वतीखण्ड
Chapter 32 · The Arrival of the Seven Sages · Verses 1–65

अथ द्वात्रिंशोऽध्यायः

Hearing what the disguised, self-reviling brāhmaṇa has reported of Śiva, Menā, distraught and enraged, tells Himavat she will never give Pārvatī to so ill-favoured and destitute a bridegroom, and threatens to die, to flee the house, or to drown herself and her daughter rather than consent; then, weeping, she withdraws to her chamber of wrath. Meanwhile Śiva, troubled at heart by separation from Kālī, remembers the Seven Sages, who arrive at once with Arundhatī, radiant as the sun; deeply honoured by them, Śiva sets aside his own recitation to receive their praise, and the sages, overwhelmed at his having remembered them, ask what task they may perform for him. Śiva explains that, though he himself needs nothing, his self-effacing conduct is always for the world's benefit — the gods being in distress from the boon-armoured demon Tāraka, whom only Śiva's own marriage to Pārvatī can ultimately check — and tells how, having gone in a beggar's guise to Himavat's house at Pārvatī's own bidding, he purified Kālī and was accepted as bridegroom by her devoted parents, and then, prompted by the gods, disguised himself as a reviling Vaiṣṇava to test that devotion, so that Himavat and Menā now hesitate to give their daughter. He therefore sends the sages to persuade the couple with fitting, Veda-sanctioned words, since he has already resolved on the marriage and promised Pārvatī her desired boon. The sages, delighted at being entrusted with a task serving the union of the world's father and mother, bow to Śiva and fly through the sky to Himavat's city, marvelling at its splendour — finer than Alakā, heaven, Bhogavatī, or Amarāvatī, with crystal and jewelled houses, wish-granting trees, gardens, lakes, and godlike inhabitants — until they reach Himavat's own dwelling. Seeing the seven sun-bright sages approaching from the sky, Himavat rejoices at the honour about to fall on his house, comes forward himself to receive them with reverence, worships them, and, once they are seated, asks with humility and devotion what small service he, a mere householder, might render to sages already so complete in themselves. ब्राह्मणरूपधारी शिवद्वारा अपने ही स्वरूपकी निन्दा सुनकर मेना अत्यन्त व्यथित एवं क्रुद्ध हो हिमालयसे कहती हैं कि वे इस कुरूप एवं निर्धन वरको पार्वती कदापि नहीं देंगी, और न माननेपर मर जाने, घर छोड़ देने अथवा स्वयं तथा पुत्रीको डुबो देनेकी धमकी देकर रोती हुई कोपभवनमें चली जाती हैं। इधर कालीके वियोगसे व्याकुल शिवजी सप्तर्षियोंका स्मरण करते हैं, जो अरुन्धतीसहित सूर्यके समान तेजस्वी होकर तत्काल उपस्थित हो जाते हैं; शिवजी उनके सम्मानमें अपना जप छोड़ देते हैं और सप्तर्षि उनके स्मरणसे कृतार्थ हो कोई सेवा-कार्य माँगते हैं। शिवजी बताते हैं कि यद्यपि उन्हें स्वयं किसीसे प्रयोजन नहीं, तथापि लोकोपकारके लिये ही वे सदा ऐसा आचरण करते हैं—देवगण तारकासुरके उत्पातसे दुःखी हैं, जिसका शमन अन्ततः पार्वतीके साथ उनके विवाहसे ही सम्भव है—और वे बताते हैं कि पार्वतीके ही कहनेसे भिक्षुकवेषमें हिमालयके घर जाकर उन्होंने कालीको पवित्र किया और उनके भक्तिपूर्ण माता-पिताने कन्यादानका संकल्प भी कर लिया, किंतु देवताओंकी प्रेरणासे वैष्णवका रूप धारणकर स्वयं अपनी निन्दा कर उन्होंने उनकी भक्तिको परखा, जिससे अब हिमालय-मेना संकोचमें पड़ गये हैं। अतः वे सप्तर्षियोंको वेदसम्मत वचनोंद्वारा उन्हें समझानेके लिये भेजते हैं, क्योंकि विवाहका निश्चय तथा पार्वतीको वरदान वे पहले ही दे चुके हैं। जगत्के माता-पिताके इस मंगलकारी सम्बन्धको सम्पन्न करानेका दायित्व पाकर हर्षित सप्तर्षि शिवजीको प्रणामकर आकाशमार्गसे हिमालयके नगरकी ओर प्रस्थान करते हैं और अलका, स्वर्ग, भोगवती तथा अमरावतीसे भी बढ़कर उस स्फटिक-मणिजटित, कल्पवृक्षों, उद्यानों तथा दिव्य निवासियोंसे सुशोभित नगरको देखकर चकित होते हैं। सूर्यके समान तेजस्वी उन सातों ऋषियोंको आकाशमार्गसे आते देख हिमालय अपने भाग्यपर हर्षित होते हैं, स्वयं आगे बढ़कर उनका सत्कार करते हैं, उनकी पूजा करते हैं, तथा आसनग्रहणके पश्चात् विनम्रतापूर्वक पूछते हैं कि पूर्णकाम इन महर्षियोंकी वे, एक साधारण गृहस्थ, क्या सेवा कर सकते हैं।

Begin verses ↓

ब्रह्मोवाच — Brahmā spoke: ब्रह्माजी बोले:

ब्राह्मणस्य वचः श्रुत्वा मेनोवाच हिमालयम्। शोकेनासाधुनयना हृदयेन विदूयता॥ १

brāhmaṇasya vacaḥ śrutvā menovāca himālayam | śokenāsādhunayanā hṛdayena vidūyatā 1 ||

· हिन्दी

ब्राह्मणके इस वचनको सुनकर मेना, जिनकी आँखें शोकसे व्याकुल तथा हृदय संतप्त था, हिमालयसे कहने लगीं।

Having heard the brāhmaṇa's words, Menā, her eyes distressed with grief and her heart tormented, spoke to Himālaya.

Word by word

ब्राह्मणस्य वचः श्रुत्वा (brāhmaṇasya vacaḥ śrutvā) — having heard the brāhmaṇa's wordsमेनोवाच हिमालयम् (menovāca himālayam) — Menā spoke to Himālayaशोकेनासाधुनयना (śokenāsādhunayanā) — her eyes ill at ease with griefहृदयेन विदूयता (hṛdayena vidūyatā) — her heart tormented

मेनोवाच — Menā spoke: मेना बोलीं:

शृणु शैलेन्द्र मद्वाक्यं परिणामे सुखावहम्। पृच्छ शैववरान्सर्वान्किमुक्तं ब्राह्मणेन ह॥ २

śṛṇu śailendra madvākyaṃ pariṇāme sukhāvaham | pṛccha śaivavarānsarvānkimuktaṃ brāhmaṇena ha 2 ||

· हिन्दी

हे शैलेन्द्र! मेरे इस हितकारी वचनको सुनिये और सभी श्रेष्ठ शैवोंसे पूछिये कि इस ब्राह्मणने वास्तवमें क्या कहा है।

Listen, O lord of mountains, to my words, which will bring good in the end; ask all the excellent Śaivas what indeed this brāhmaṇa has said.

Word by word

शृणु शैलेन्द्र मद्वाक्यं (śṛṇu śailendra madvākyaṃ) — listen, O lord of mountains, to my wordsपरिणामे सुखावहम् (pariṇāme sukhāvaham) — bringing happiness in the endपृच्छ शैववरान्सर्वान् (pṛccha śaivavarānsarvān) — ask all the excellent Śaivasकिमुक्तं ब्राह्मणेन ह (kimuktaṃ brāhmaṇena ha) — what indeed was said by the brāhmaṇa

निन्दानेन कृता शम्भोवैष्णवेन द्विजन्मना। श्रुत्वा तां मे मनोऽतीव निर्विण्णं हि नगेश्वर॥ ३

nindānena kṛtā śambhovaiṣṇavena dvijanmanā | śrutvā tāṃ me mano'tīva nirviṇṇaṃ hi nageśvara 3 ||

· हिन्दी

हे नगेश्वर! उस वैष्णव ब्राह्मणने शम्भुकी निन्दा की है, उसे सुनकर मेरा मन अत्यन्त व्यथित हो गया है।

The twice-born Vaiṣṇava has uttered a reviling of Śambhu; hearing it, O lord of mountains, my mind has become exceedingly despondent.

Word by word

निन्दानेन कृता शम्भो (nindānena kṛtā śambho) — a reviling of Śambhu was madeवैष्णवेन द्विजन्मना (vaiṣṇavena dvijanmanā) — by the twice-born Vaiṣṇavaश्रुत्वा तां मे मनोऽतीव (śrutvā tāṃ me mano'tīva) — having heard it, my mind exceedinglyनिर्विण्णं हि नगेश्वर (nirviṇṇaṃ hi nageśvara) — has become despondent indeed, O lord of mountains

तस्मै रुद्राय शैलेश न दास्यामि सुतामहम्। कुरूपशीलनाम्ने हि सुलक्षणयुतां निजाम्॥ ४

tasmai rudrāya śaileśa na dāsyāmi sutāmaham | kurūpaśīlanāmne hi sulakṣaṇayutāṃ nijām 4 ||

· हिन्दी

हे शैलेश! मैं अपनी सुलक्षणा कन्याको उस कुरूप एवं दुःशील नामवाले रुद्रको नहीं दूँगी।

To that Rudra, O lord of mountains, I will not give my own well-favoured daughter — not to one of such ugly form and character.

Word by word

तस्मै रुद्राय शैलेश (tasmai rudrāya śaileśa) — to that Rudra, O lord of mountainsन दास्यामि सुतामहम् (na dāsyāmi sutāmaham) — I will not give my daughterकुरूपशीलनाम्ने हि (kurūpaśīlanāmne hi) — to one of ugly form and character indeedसुलक्षणयुतां निजाम् (sulakṣaṇayutāṃ nijām) — my own, endowed with auspicious marks

न मन्यसे वचो चेन्मे मरिष्यामि न संशयः। त्यक्ष्यामि च गृहं सद्यो भक्षयिष्यामि वा विषम्॥ ५

na manyase vaco cenme mariṣyāmi na saṃśayaḥ | tyakṣyāmi ca gṛhaṃ sadyo bhakṣayiṣyāmi vā viṣam 5 ||

· हिन्दी

यदि आप मेरा वचन नहीं मानेंगे, तो निःसंदेह मैं मर जाऊँगी; मैं तुरंत घर छोड़ दूँगी अथवा विष खा लूँगी।

If you do not accept my word, I shall die without doubt; I shall at once leave the house, or else eat poison.

Word by word

न मन्यसे वचो चेन्मे (na manyase vaco cenme) — if you do not accept my wordमरिष्यामि न संशयः (mariṣyāmi na saṃśayaḥ) — I shall die, no doubtत्यक्ष्यामि च गृहं सद्यो (tyakṣyāmi ca gṛhaṃ sadyo) — and I shall at once leave the houseभक्षयिष्यामि वा विषम् (bhakṣayiṣyāmi vā viṣam) — or I shall eat poison

गले बद्ध्वांबिकां रज्ज्वा यास्यामि गहनं वनम्। महाम्बुधौ मज्जयिष्ये तस्मै दास्यामि नो सुताम्॥ ६

gale baddhvāṃbikāṃ rajjvā yāsyāmi gahanaṃ vanam | mahāmbudhau majjayiṣye tasmai dāsyāmi no sutām 6 ||

· हिन्दी

मैं अम्बिकाके गलेमें रस्सी बाँधकर घोर वनमें चली जाऊँगी अथवा उसे महासागरमें डुबो दूँगी, किंतु उसे उस रुद्रको अपनी कन्याके रूपमें नहीं दूँगी।

Binding Ambikā's neck with a rope, I shall go into the dense forest, or I shall drown her in the great ocean — but to him I shall not give my daughter.

Word by word

गले बद्ध्वांबिकां रज्ज्वा (gale baddhvāṃbikāṃ rajjvā) — binding Ambikā's neck with a ropeयास्यामि गहनं वनम् (yāsyāmi gahanaṃ vanam) — I shall go into the dense forestमहाम्बुधौ मज्जयिष्ये (mahāmbudhau majjayiṣye) — I shall drown her in the great oceanतस्मै दास्यामि नो सुताम् (tasmai dāsyāmi no sutām) — I shall not give my daughter to him

इत्युक्त्वाशु तथा गत्वा मेना कोपालयं शुचा। त्यक्त्वा हारं रुदन्ती सा चकार शयनं भुवि॥ ७

ityuktvāśu tathā gatvā menā kopālayaṃ śucā | tyaktvā hāraṃ rudantī sā cakāra śayanaṃ bhuvi 7 ||

· हिन्दी

ऐसा कहकर मेना शोकसे संतप्त होकर शीघ्र ही कोपभवनमें चली गयीं और हार उतारकर रोती हुई भूमिपर लेट गयीं।

Having said this, Menā, sorrowing, went quickly to her chamber of wrath; casting off her necklace, weeping, she lay down upon the ground.

Word by word

इत्युक्त्वाशु तथा गत्वा (ityuktvāśu tathā gatvā) — having said this, quickly going thusमेना कोपालयं शुचा (menā kopālayaṃ śucā) — Menā, in sorrow, to her chamber of wrathत्यक्त्वा हारं रुदन्ती (tyaktvā hāraṃ rudantī) — casting off her necklace, weepingसा चकार शयनं भुवि (sā cakāra śayanaṃ bhuvi) — she made her bed upon the ground

एतस्मिन्नन्तरे तात शम्भुना सप्त एव ते। संस्मृता ऋषयः सद्यो विरहव्याकुलात्मना॥ ८

etasminnantare tāta śambhunā sapta eva te | saṃsmṛtā ṛṣayaḥ sadyo virahavyākulātmanā 8 ||

· हिन्दी

हे तात! इसी बीच वियोगसे व्याकुल हुए शंकरजीने शीघ्र ही उन सातों ऋषियोंका स्मरण किया।

Meanwhile, dear one, those very seven sages were at once remembered by Śambhu, his soul troubled by separation.

Word by word

एतस्मिन्नन्तरे तात (etasminnantare tāta) — meanwhile, dear oneशम्भुना सप्त एव ते (śambhunā sapta eva te) — by Śambhu, those very sevenसंस्मृता ऋषयः सद्यो (saṃsmṛtā ṛṣayaḥ sadyo) — the sages were at once rememberedविरहव्याकुलात्मना (virahavyākulātmanā) — by him whose soul was troubled by separation

ऋषयश्चैव ते सर्वे शम्भुना संस्मृता यदा। तदाजग्मुः स्वयं सद्यः कल्पवृक्षा इवापरे॥ ९

ṛṣayaścaiva te sarve śambhunā saṃsmṛtā yadā | tadājagmuḥ svayaṃ sadyaḥ kalpavṛkṣā ivāpare 9 ||

· हिन्दी

जब शिवजीने उन सभी ऋषियोंका स्मरण किया, तब वे कल्पवृक्षकी भाँति स्वयं तत्काल वहाँ आ उपस्थित हुए।

And when all those sages were remembered by Śambhu, they at once came of their own accord, like other wish-granting trees.

Word by word

ऋषयश्चैव ते सर्वे (ṛṣayaścaiva te sarve) — and all those sagesशम्भुना संस्मृता यदा (śambhunā saṃsmṛtā yadā) — when remembered by Śambhuतदाजग्मुः स्वयं सद्यः (tadājagmuḥ svayaṃ sadyaḥ) — then they came at once, of themselvesकल्पवृक्षा इवापरे (kalpavṛkṣā ivāpare) — like other wish-fulfilling trees

१० अरुन्धती तथायाता साक्षात्सिद्धिरिवापरा। तान्दृष्ट्वा सूर्यसंकाशान्विजहौ स्वजपं हरः॥ १०

arundhatī tathāyātā sākṣātsiddhirivāparā | tāndṛṣṭvā sūryasaṃkāśānvijahau svajapaṃ haraḥ 10 ||

· हिन्दी

उनके साथ साक्षात् सिद्धिके समान अरुन्धती भी वहाँ आ गयीं। सूर्यके समान तेजस्वी उन ऋषियोंको देखकर शिवजीने अपना जप छोड़ दिया।

Arundhatī, too, came, like another visible form of Siddhi; and seeing them, radiant as the sun, Hara set aside his own recitation.

Word by word

अरुन्धती तथायाता (arundhatī tathāyātā) — Arundhatī likewise cameसाक्षात्सिद्धिरिवापरा (sākṣātsiddhirivāparā) — like another visible Siddhiतान्दृष्ट्वा सूर्यसंकाशान् (tāndṛṣṭvā sūryasaṃkāśān) — seeing them, radiant as the sunविजहौ स्वजपं हरः (vijahau svajapaṃ haraḥ) — Hara set aside his own recitation

११ स्थित्वाग्रे ऋषयः श्रेष्ठा नत्वा स्तुत्वा शिवं मुने। मेनिरे च तदात्मानं कृतार्थं ते तपस्विनः॥ ११

sthitvāgre ṛṣayaḥ śreṣṭhā natvā stutvā śivaṃ mune | menire ca tadātmānaṃ kṛtārthaṃ te tapasvinaḥ 11 ||

· हिन्दी

हे मुने! वे श्रेष्ठ तपस्वी ऋषि शिवजीके सम्मुख खड़े होकर उन्हें प्रणामकर तथा उनकी स्तुति करके अपनेको कृतार्थ मानने लगे।

Standing before him, O sage, those best of sages, having bowed and offered praise to Śiva, those ascetics then considered themselves fulfilled.

Word by word

स्थित्वाग्रे ऋषयः श्रेष्ठा (sthitvāgre ṛṣayaḥ śreṣṭhā) — standing in front, those best sagesनत्वा स्तुत्वा शिवं मुने (natvā stutvā śivaṃ mune) — having bowed to and praised Śiva, O sageमेनिरे च तदात्मानं (menire ca tadātmānaṃ) — and they considered themselvesकृतार्थं ते तपस्विनः (kṛtārthaṃ te tapasvinaḥ) — fulfilled, those ascetics

१२ ततो विस्मयमापन्ना नमस्कृत्य स्थिताः पुनः। प्रोचुः प्राञ्जलयस्ते वै शिवं लोकनमस्कृतम्॥ १२

tato vismayamāpannā namaskṛtya sthitāḥ punaḥ | procuḥ prāñjalayaste vai śivaṃ lokanamaskṛtam 12 ||

· हिन्दी

तत्पश्चात् आश्चर्यचकित हो वे पुनः प्रणामकर खड़े हो गये और हाथ जोड़कर लोकवन्दित शिवजीसे कहने लगे।

Then, overcome with wonder, having bowed once more, they stood with joined palms and addressed Śiva, to whom the whole world bows.

Word by word

ततो विस्मयमापन्ना (tato vismayamāpannā) — then, overcome with wonderनमस्कृत्य स्थिताः पुनः (namaskṛtya sthitāḥ punaḥ) — having bowed again, they stoodप्रोचुः प्राञ्जलयस्ते वै (procuḥ prāñjalayaste vai) — they, with joined palms, spokeशिवं लोकनमस्कृतम् (śivaṃ lokanamaskṛtam) — to Śiva, to whom the world bows

ऋषय ऊचुः — The sages spoke: ऋषिगण बोले:

१३ सर्वोत्कृष्ट महाराज सार्वभौम दिवौकसाम्। स्वभाग्यं वर्ण्यतेऽस्माभिः किं पुनः सकलोत्तमम्॥ १३

sarvotkṛṣṭa mahārāja sārvabhauma divaukasām | svabhāgyaṃ varṇyate'smābhiḥ kiṃ punaḥ sakalottamam 13 ||

· हिन्दी

हे सर्वोत्कृष्ट! हे महाराज! हे देवताओंके सम्राट्! हम अपने सर्वोत्तम सौभाग्यका वर्णन किस प्रकार करें।

O most excellent one, great king, sovereign of the celestials, how indeed shall we describe our own fortune, supreme above all?

Word by word

सर्वोत्कृष्ट महाराज (sarvotkṛṣṭa mahārāja) — O most excellent one, great kingसार्वभौम दिवौकसाम् (sārvabhauma divaukasām) — sovereign of the dwellers of heavenस्वभाग्यं वर्ण्यतेऽस्माभिः (svabhāgyaṃ varṇyate'smābhiḥ) — how may our own fortune be described by usकिं पुनः सकलोत्तमम् (kiṃ punaḥ sakalottamam) — which is supreme above all

१४ तपस्तप्तं त्रिधा पूर्वं वेदाध्ययनमुत्तमम्। अग्नयश्च हुताः पूर्वं तीर्थानि विविधानि च॥ १४

tapastaptaṃ tridhā pūrvaṃ vedādhyayanamuttamam | agnayaśca hutāḥ pūrvaṃ tīrthāni vividhāni ca 14 ||

· हिन्दी

हमने पूर्वकालमें जो त्रिविध तपस्या की, उत्तम वेदाध्ययन किया, अग्निहोत्र किया तथा नाना प्रकारके तीर्थ किये—

The threefold austerity performed of old, the excellent study of the Veda, the fire-offerings made of old, and the many sacred fords —

Word by word

तपस्तप्तं त्रिधा पूर्वं (tapastaptaṃ tridhā pūrvaṃ) — the austerity performed of old, in three waysवेदाध्ययनमुत्तमम् (vedādhyayanamuttamam) — the excellent study of the Vedaअग्नयश्च हुताः पूर्वं (agnayaśca hutāḥ pūrvaṃ) — and the fires offered of oldतीर्थानि विविधानि च (tīrthāni vividhāni ca) — and the manifold sacred fords

१५ वाङ्मनःकायजं किंचित्पुण्यं स्मरणसम्भवम्। तत्सर्वं सङ्गतं चाद्य स्मरणानुग्रहात्तव॥ १५

vāṅmanaḥkāyajaṃ kiṃcitpuṇyaṃ smaraṇasambhavam | tatsarvaṃ saṅgataṃ cādya smaraṇānugrahāttava 15 ||

· हिन्दी

वाणी, मन तथा शरीरसे जो कुछ भी पुण्य किया है, वह सब आज आपके स्मरणकी कृपासे सफल हो गया है।

Whatever merit was born of speech, mind, and body — that too born of remembrance — all of it has today borne fruit, through the grace of your remembering us.

Word by word

वाङ्मनःकायजं किंचित् (vāṅmanaḥkāyajaṃ kiṃcit) — whatever, born of speech, mind and bodyपुण्यं स्मरणसम्भवम् (puṇyaṃ smaraṇasambhavam) — merit, and that arisen from remembranceतत्सर्वं सङ्गतं चाद्य (tatsarvaṃ saṅgataṃ cādya) — all of that has today borne fruitस्मरणानुग्रहात्तव (smaraṇānugrahāttava) — through the grace of your remembrance

१६ यो वै भजति नित्यं त्वां कृतकृत्यो भवेन्नरः। किं पुण्यं वर्ण्यते तेषां येषां च स्मरणं तव॥ १६

yo vai bhajati nityaṃ tvāṃ kṛtakṛtyo bhavennaraḥ | kiṃ puṇyaṃ varṇyate teṣāṃ yeṣāṃ ca smaraṇaṃ tava 16 ||

· हिन्दी

जो मनुष्य आपका सदा भजन करता है, वह कृतकृत्य हो जाता है; फिर जिनका आप स्वयं स्मरण करते हैं, उनके पुण्यका क्या वर्णन किया जाय।

He who ever worships you becomes a man of fulfilled purpose; what merit, then, can be told of those whom you yourself remember?

Word by word

यो वै भजति नित्यं त्वां (yo vai bhajati nityaṃ tvāṃ) — he who ever worships youकृतकृत्यो भवेन्नरः (kṛtakṛtyo bhavennaraḥ) — becomes a man of accomplished purposeकिं पुण्यं वर्ण्यते तेषां (kiṃ puṇyaṃ varṇyate teṣāṃ) — what merit can be told of thoseयेषां च स्मरणं तव (yeṣāṃ ca smaraṇaṃ tava) — whom you yourself remember

१७ सर्वोत्कृष्टा वयं जाताः स्मरणात्ते सदाशिव। मनोरथपथं नैव गच्छसि त्वं कथंचन॥ १७

sarvotkṛṣṭā vayaṃ jātāḥ smaraṇātte sadāśiva | manorathapathaṃ naiva gacchasi tvaṃ kathaṃcana 17 ||

· हिन्दी

हे सदाशिव! आपके स्मरणमात्रसे हम सर्वोत्कृष्ट हो गये हैं, किंतु आप स्वयं तो किसी प्रकार भी मनोरथके मार्गमें आते ही नहीं हैं।

Through your remembrance, O Sadāśiva, we have become supreme above all; yet you yourself never enter the path of anyone's imagination.

Word by word

सर्वोत्कृष्टा वयं जाताः (sarvotkṛṣṭā vayaṃ jātāḥ) — we have become supreme above allस्मरणात्ते सदाशिव (smaraṇātte sadāśiva) — through your remembrance, O Sadāśivaमनोरथपथं नैव (manorathapathaṃ naiva) — the path of any wish, neverगच्छसि त्वं कथंचन (gacchasi tvaṃ kathaṃcana) — do you enter, in any way

१८ वामनस्य फलं यद्वज्जन्मान्धस्य दृशौ यथा। वाचालत्वं च मूकस्य रंकस्य निधिदर्शनम्॥ १८

vāmanasya phalaṃ yadvajjanmāndhasya dṛśau yathā | vācālatvaṃ ca mūkasya raṃkasya nidhidarśanam 18 ||

· हिन्दी

जिस प्रकार बौनेको फलकी प्राप्ति, जन्मान्धको नेत्रोंकी प्राप्ति, गूँगेको वाणीकी प्राप्ति तथा कंगालको निधिदर्शन होना दुर्लभ है—

As it would be for a dwarf to reach the fruit, as eyes for one blind from birth, as speech for a mute, as the sight of a hidden treasure for a pauper —

Word by word

वामनस्य फलं यद्वत् (vāmanasya phalaṃ yadvat) — as it would be a boon for a dwarfजन्मान्धस्य दृशौ यथा (janmāndhasya dṛśau yathā) — as eyes would be for one blind from birthवाचालत्वं च मूकस्य (vācālatvaṃ ca mūkasya) — and speech for a muteरंकस्य निधिदर्शनम् (raṃkasya nidhidarśanam) — the sight of a treasure for a pauper

१९ पङ्गोर्गिरिवराक्रान्तिर्वन्ध्यायाः प्रसवस्तथा। दर्शनं भवतस्तद्वज्जातं नो दुर्लभं प्रभो॥ १९

paṅgorgirivarākrāntirvandhyāyāḥ prasavastathā | darśanaṃ bhavatastadvajjātaṃ no durlabhaṃ prabho 19 ||

· हिन्दी

जिस प्रकार पंगुको बड़े पर्वतपर चढ़ना और बाँझको सन्तानकी प्राप्ति दुर्लभ होती है, हे प्रभो! उसी प्रकार आपका यह दुर्लभ दर्शन आज हमें प्राप्त हो गया है।

as the scaling of a great mountain for the lame, or childbirth for a barren woman — just so, O lord, this sight of you has now, for us, become no longer difficult to attain.

Word by word

पङ्गोर्गिरिवराक्रान्तिः (paṅgorgirivarākrāntiḥ) — the climbing of a great mountain for a lame manवन्ध्यायाः प्रसवस्तथा (vandhyāyāḥ prasavastathā) — and likewise childbirth for a barren womanदर्शनं भवतस्तद्वत् (darśanaṃ bhavatastadvat) — just so, this sight of youजातं नो दुर्लभं प्रभो (jātaṃ no durlabhaṃ prabho) — has become, for us, no longer hard to attain, O lord

२० अद्यप्रभृति लोकेषु मान्याः पूज्या मुनीश्वराः। जातास्ते दर्शनादेव स्वमुच्चैः पदमाश्रिताः॥ २०

adyaprabhṛti lokeṣu mānyāḥ pūjyā munīśvarāḥ | jātāste darśanādeva svamuccaiḥ padamāśritāḥ 20 ||

· हिन्दी

हे मुनीश्वरो! आजसे तुम लोक-लोकमें मान्य एवं पूज्य हो गये और इस दर्शनमात्रसे ही उच्च पदको प्राप्त हो गये।

From this day forth, O lords of sages, you have become honoured and worthy of worship throughout the worlds; by this very sight of you, you have attained the highest station.

Word by word

अद्यप्रभृति लोकेषु (adyaprabhṛti lokeṣu) — from this day forward, in the worldsमान्याः पूज्या मुनीश्वराः (mānyāḥ pūjyā munīśvarāḥ) — O lords of sages, honoured and worshippedजातास्ते दर्शनादेव (jātāste darśanādeva) — you have become so, by this very sightस्वमुच्चैः पदमाश्रिताः (svamuccaiḥ padamāśritāḥ) — having attained your own exalted station

२१ अत्र किं बहुनोक्तेन सर्वथा मान्यतां गताः। दर्शनात्तव देवेश सर्वदेवेश्वरस्य हि॥ २१

atra kiṃ bahunoktena sarvathā mānyatāṃ gatāḥ | darśanāttava deveśa sarvadeveśvarasya hi 21 ||

· हिन्दी

हे देवेश! अधिक कहनेसे क्या लाभ? सर्वदेवेश्वर आपके दर्शनमात्रसे ही हम सर्वथा मान्यताको प्राप्त हो गये।

What use is there in saying much? O lord of gods, we have altogether attained honour by the very sight of you, the lord of all the gods.

Word by word

अत्र किं बहुनोक्तेन (atra kiṃ bahunoktena) — what use of saying much hereसर्वथा मान्यतां गताः (sarvathā mānyatāṃ gatāḥ) — we have altogether attained honourदर्शनात्तव देवेश (darśanāttava deveśa) — by the sight of you, O lord of godsसर्वदेवेश्वरस्य हि (sarvadeveśvarasya hi) — of you who are the lord of all the gods

२२ पूर्णानां किञ्च कर्तव्यमस्ति चेत्परमा कृपा। सदृशं सेवकानां तु देयं कार्यं त्वया शुभम्॥ २२

pūrṇānāṃ kiñca kartavyamasti cetparamā kṛpā | sadṛśaṃ sevakānāṃ tu deyaṃ kāryaṃ tvayā śubham 22 ||

· हिन्दी

पूर्ण परमात्माको भला किसीसे क्या प्रयोजन है? किंतु यदि आपकी परम कृपा हो, तो हम सेवकोंके योग्य कोई शुभ कार्य हमें सौंपिये।

What need has one who is already complete of anything? But if you would show us supreme grace, then let some auspicious task, fitting for your servants, be given by you.

Word by word

पूर्णानां किञ्च कर्तव्यं (pūrṇānāṃ kiñca kartavyaṃ) — what indeed is there to be done for the complete onesअस्ति चेत्परमा कृपा (asti cetparamā kṛpā) — if there is supreme graceसदृशं सेवकानां तु (sadṛśaṃ sevakānāṃ tu) — fitting for your servantsदेयं कार्यं त्वया शुभम् (deyaṃ kāryaṃ tvayā śubham) — an auspicious task should be given by you

ब्रह्मोवाच — Brahmā spoke: ब्रह्माजी बोले:

२३ इत्येवं वचनं श्रुत्वा तेषां शम्भुर्महेश्वरः। लौकिकाचारमाश्रित्य रम्यं वाक्यमुपाददे॥ २३

ityevaṃ vacanaṃ śrutvā teṣāṃ śambhurmaheśvaraḥ | laukikācāramāśritya ramyaṃ vākyamupādade 23 ||

· हिन्दी

उनकी इस बातको सुनकर महेश्वर शम्भु लोकाचारका आश्रय लेकर मनोहर वचन कहने लगे।

Having heard these words of theirs, Śambhu Maheśvara, resorting to worldly custom, took up a pleasing speech.

Word by word

इत्येवं वचनं श्रुत्वा (ityevaṃ vacanaṃ śrutvā) — having heard these wordsतेषां शम्भुर्महेश्वरः (teṣāṃ śambhurmaheśvaraḥ) — of theirs, Śambhu Maheśvaraलौकिकाचारमाश्रित्य (laukikācāramāśritya) — resorting to worldly customरम्यं वाक्यमुपाददे (ramyaṃ vākyamupādade) — took up a pleasing speech

शिव उवाच — Śiva spoke: शिवजी बोले:

२४ ऋषयश्च सदा पूज्या भवन्तश्च विशेषतः। युष्माकं कारणाद्विप्राः स्मरणं च मया कृतम्॥ २४

ṛṣayaśca sadā pūjyā bhavantaśca viśeṣataḥ | yuṣmākaṃ kāraṇādviprāḥ smaraṇaṃ ca mayā kṛtam 24 ||

· हिन्दी

ऋषिजन सदा ही पूज्य हैं और आपलोग तो विशेष रूपसे पूज्य हैं। हे विप्रो! किसी कारणवश मैंने आपलोगोंका स्मरण किया है।

Sages are always worthy of worship, and you especially so; for a certain reason, O brāhmaṇas, I have remembered you.

Word by word

ऋषयश्च सदा पूज्या (ṛṣayaśca sadā pūjyā) — and sages are always worthy of worshipभवन्तश्च विशेषतः (bhavantaśca viśeṣataḥ) — and you especially soयुष्माकं कारणाद्विप्राः (yuṣmākaṃ kāraṇādviprāḥ) — for a reason, O brāhmaṇasस्मरणं च मया कृतम् (smaraṇaṃ ca mayā kṛtam) — your remembrance has been made by me

२५ ममावस्था भवद्भिश्च ज्ञायते ह्युपकारिका। साधनीया विशेषेण लोकानां सिद्धिहेतवे॥ २५

mamāvasthā bhavadbhiśca jñāyate hyupakārikā | sādhanīyā viśeṣeṇa lokānāṃ siddhihetave 25 ||

· हिन्दी

आपलोग जानते ही हैं कि मेरी स्थिति सदैव परोपकारकारिणी है और विशेष रूपसे लोकोंके कल्याणके लिये उसे सिद्ध करना ही होता है।

You know well that my condition is ever one devoted to helping others; it must especially be brought to fulfilment, for the welfare of the worlds.

Word by word

ममावस्था भवद्भिश्च (mamāvasthā bhavadbhiśca) — and my condition, by youज्ञायते ह्युपकारिका (jñāyate hyupakārikā) — is known indeed to be beneficentसाधनीया विशेषेण (sādhanīyā viśeṣeṇa) — it must be accomplished, especiallyलोकानां सिद्धिहेतवे (lokānāṃ siddhihetave) — for the sake of the world's welfare

२६ देवानां दुःखमुत्पन्नं तारकात्सुदुरात्मनः। ब्रह्मणा च वरो दत्तः किं करोमि दुरासदः॥ २६

devānāṃ duḥkhamutpannaṃ tārakātsudurātmanaḥ | brahmaṇā ca varo dattaḥ kiṃ karomi durāsadaḥ 26 ||

· हिन्दी

दुरात्मा तारकासुरके कारण देवताओंको दुःख उत्पन्न हो गया है और ब्रह्माजीने उसे वरदान भी दे रखा है, अब मैं क्या करूँ, वह दुर्धर्ष हो गया है।

Sorrow has come upon the gods from the utterly evil-souled Tāraka; and Brahmā has given him a boon — what am I to do, since he is unassailable?

Word by word

देवानां दुःखमुत्पन्नं (devānāṃ duḥkhamutpannaṃ) — sorrow has arisen for the godsतारकात्सुदुरात्मनः (tārakātsudurātmanaḥ) — from the very evil-souled Tārakaब्रह्मणा च वरो दत्तः (brahmaṇā ca varo dattaḥ) — and by Brahmā a boon was givenकिं करोमि दुरासदः (kiṃ karomi durāsadaḥ) — what shall I do — he is unassailable

२७ मूर्तयोऽष्टौ च याः प्रोक्ता मदीयाः परमर्षयः। ताः सर्वा उपकाराय न तु स्वार्थाय तत्स्फुटम्॥ २७

mūrtayo'ṣṭau ca yāḥ proktā madīyāḥ paramarṣayaḥ | tāḥ sarvā upakārāya na tu svārthāya tatsphuṭam 27 ||

· हिन्दी

हे परमर्षियो! मेरी जो आठ मूर्तियाँ कही गयी हैं, वे सब भी परोपकारके लिये ही हैं, स्वार्थके लिये नहीं, यह बात तो स्पष्ट ही है।

O great sages, the eight forms that have been declared to be mine — all of them exist for the benefit of others, not for my own purpose; that much is plain.

Word by word

मूर्तयोऽष्टौ च याः प्रोक्ता (mūrtayo'ṣṭau ca yāḥ proktā) — and the eight forms which have been declaredमदीयाः परमर्षयः (madīyāḥ paramarṣayaḥ) — to be mine, O great sagesताः सर्वा उपकाराय (tāḥ sarvā upakārāya) — all of these are for the benefit of othersन तु स्वार्थाय तत्स्फुटम् (na tu svārthāya tatsphuṭam) — not for my own purpose — that is plain

२८ तथा च कर्तुकामोऽहं विवाहं शिवया सह। तया वै सुतपस्तप्तं दुष्करं परमर्षिभिः॥ २८

tathā ca kartukāmo'haṃ vivāhaṃ śivayā saha | tayā vai sutapastaptaṃ duṣkaraṃ paramarṣibhiḥ 28 ||

· हिन्दी

इसीलिये मैं शिवाके साथ विवाह करना चाहता हूँ; उसने भी महर्षियोंके कहनेसे उत्तम एवं दुष्कर तप किया है।

And so I wish to enter into marriage with Śivā; for she, at the bidding of the great sages, has performed a good and difficult austerity.

Word by word

तथा च कर्तुकामोऽहं (tathā ca kartukāmo'haṃ) — and so I wish to makeविवाहं शिवया सह (vivāhaṃ śivayā saha) — marriage together with Śivāतया वै सुतपस्तप्तं (tayā vai sutapastaptaṃ) — by her indeed good austerity was performedदुष्करं परमर्षिभिः (duṣkaraṃ paramarṣibhiḥ) — difficult, at the word of the great sages

२९ तस्यै परं फलं देयमभीष्टं तद्धितावहम्। एतादृशः पणो मे हि भक्तानन्दप्रदः स्फुटम्॥ २९

tasyai paraṃ phalaṃ deyamabhīṣṭaṃ taddhitāvaham | etādṛśaḥ paṇo me hi bhaktānandapradaḥ sphuṭam 29 ||

· हिन्दी

उसे उसका इच्छित एवं हितकारी सर्वोत्तम फल देना ही चाहिये; क्योंकि भक्तोंको आनन्द देनेवाली यह मेरी स्पष्ट प्रतिज्ञा है।

To her the highest and desired fruit, bringing her welfare, must be given; such indeed is my clear vow, which grants joy to my devotees.

Word by word

तस्यै परं फलं देयं (tasyai paraṃ phalaṃ deyaṃ) — to her the highest fruit must be givenअभीष्टं तद्धितावहम् (abhīṣṭaṃ taddhitāvaham) — desired, bringing that welfareएतादृशः पणो मे हि (etādṛśaḥ paṇo me hi) — such indeed is my vowभक्तानन्दप्रदः स्फुटम् (bhaktānandapradaḥ sphuṭam) — plainly the giver of joy to devotees

३० पार्वतीवचनाद्भिक्षुरूपो यातो गिरेर्गृहम्। अहं पावितवान्कालीं यतो लीलाविशारदः॥ ३०

pārvatīvacanādbhikṣurūpo yāto girergṛham | ahaṃ pāvitavānkālīṃ yato līlāviśāradaḥ 30 ||

· हिन्दी

पार्वतीके वचनानुसार मैं भिक्षुकका रूप धारणकर हिमालयके घर गया था और लीलामें प्रवीण मैंने कालीको पवित्र किया।

At Pārvatī's own word I went, in the guise of a beggar, to the mountain's house; and I, skilled as I am in play, purified Kālī.

Word by word

पार्वतीवचनाद्भिक्षुरूपो (pārvatīvacanādbhikṣurūpo) — at Pārvatī's word, in the form of a beggarयातो गिरेर्गृहम् (yāto girergṛham) — I went to the mountain's houseअहं पावितवान्कालीं (ahaṃ pāvitavānkālīṃ) — I have purified Kālīयतो लीलाविशारदः (yato līlāviśāradaḥ) — since I am skilled in play

३१ मां ज्ञात्वा तौ परं ब्रह्म दम्पती परभक्तितः। दातुकामावभूतां च स्वसुतां वेदरीतितः॥ ३१

māṃ jñātvā tau paraṃ brahma dampatī parabhaktitaḥ | dātukāmāvabhūtāṃ ca svasutāṃ vedarītitaḥ 31 ||

· हिन्दी

मुझे परब्रह्म जानकर वे दम्पती परम भक्तिसे अपनी कन्या वैदिक रीतिसे मुझे देनेके लिये तत्पर हो गये।

Knowing me to be the highest Brahman, that couple, out of supreme devotion, became willing to give their own daughter, in the manner prescribed by the Veda.

Word by word

मां ज्ञात्वा तौ परं ब्रह्म (māṃ jñātvā tau paraṃ brahma) — knowing me to be the highest Brahmanदम्पती परभक्तितः (dampatī parabhaktitaḥ) — the couple, out of supreme devotionदातुकामावभूतां च (dātukāmāvabhūtāṃ ca) — became desirous of givingस्वसुतां वेदरीतितः (svasutāṃ vedarītitaḥ) — their own daughter, in the manner of the Veda

३२ देवप्रेरणयाहं वै कृतवानस्मि निन्दनम्। तदा स्वस्य च तद्भक्तिं विहन्तुं वैष्णवात्मना॥ ३२

devapreraṇayāhaṃ vai kṛtavānasmi nindanam | tadā svasya ca tadbhaktiṃ vihantuṃ vaiṣṇavātmanā 32 ||

· हिन्दी

तदनन्तर देवताओंकी प्रेरणासे उनकी मेरे प्रति भक्तिको नष्ट करनेके लिये मैंने वैष्णवका रूप धारणकर अपनी ही निन्दा की।

At the prompting of the gods, I then, in the guise of a Vaiṣṇava, reviled myself, in order to destroy their devotion to me.

Word by word

देवप्रेरणयाहं वै (devapreraṇayāhaṃ vai) — then, indeed, at the prompting of the godsकृतवानस्मि निन्दनम् (kṛtavānasmi nindanam) — I have made a revilingतदा स्वस्य च तद्भक्तिं (tadā svasya ca tadbhaktiṃ) — then, of myself and their devotion to meविहन्तुं वैष्णवात्मना (vihantuṃ vaiṣṇavātmanā) — to destroy it, in the form of a Vaiṣṇava

३३ तच्छुत्वा तौ सुनिर्विण्णौ तद्धीनौ संबभूवतुः। स्वकन्यां नेच्छतो दातुं मह्यं हि मुनयोऽधुना॥ ३३

tacchutvā tau sunirviṇṇau taddhīnau saṃbabhūvatuḥ | svakanyāṃ necchato dātuṃ mahyaṃ hi munayo'dhunā 33 ||

· हिन्दी

यह सुनकर वे दोनों अत्यन्त दुखी हो गये और उनकी वह भक्ति नष्ट हो गयी। हे मुनिगणो! अब वे मुझे अपनी कन्या देना नहीं चाहते हैं।

Hearing that, O sages, the two of them became greatly despondent and lost that devotion; and now they do not wish to give me their own daughter.

NotePrinted तच्छुत्वा (for the expected sandhi तच्छ्रुत्वा, तत्+श्रुत्वा) — reproduced as printed rather than emended.

Word by word

तच्छुत्वा तौ सुनिर्विण्णौ (tacchutvā tau sunirviṇṇau) — hearing that, the two, greatly despondentतद्धीनौ संबभूवतुः (taddhīnau saṃbabhūvatuḥ) — became devoid of that devotionस्वकन्यां नेच्छतो दातुं (svakanyāṃ necchato dātuṃ) — they do not wish to give their own daughterमह्यं हि मुनयोऽधुना (mahyaṃ hi munayo'dhunā) — to me indeed, O sages, now

३४ तस्माद्भवन्तो गच्छन्तु हिमाचलगृहं ध्रुवम्। तत्र गत्वा गिरिवरं तत्पत्नीं च प्रबोधय॥ ३४

tasmādbhavanto gacchantu himācalagṛhaṃ dhruvam | tatra gatvā girivaraṃ tatpatnīṃ ca prabodhaya 34 ||

· हिन्दी

इसलिये आपलोग निश्चय ही हिमाचलके घर जायँ और वहाँ जाकर गिरिश्रेष्ठ हिमालय तथा उनकी पत्नीको समझायें।

Therefore, you should surely go to the house of Himācala; going there, instruct that foremost of mountains and his wife.

Word by word

तस्माद्भवन्तो गच्छन्तु (tasmādbhavanto gacchantu) — therefore, you should goहिमाचलगृहं ध्रुवम् (himācalagṛhaṃ dhruvam) — to the house of Himācala, surelyतत्र गत्वा गिरिवरं (tatra gatvā girivaraṃ) — having gone there, the best of mountainsतत्पत्नीं च प्रबोधय (tatpatnīṃ ca prabodhaya) — and his wife, do you instruct

३५ कथनीयं प्रयत्नेन वचनं वेदसम्मितम्। सर्वथा करणीयं तद्यथा स्यात्कार्यमुत्तमम्॥ ३५

kathanīyaṃ prayatnena vacanaṃ vedasammitam | sarvathā karaṇīyaṃ tadyathā syātkāryamuttamam 35 ||

· हिन्दी

आपलोग प्रयत्नपूर्वक वेदसम्मत वचन कहें और सर्वथा वही करें, जिससे यह उत्तम कार्य सिद्ध हो जाय।

Speak with effort words that accord with the Veda, and see, in every way, that this excellent task be accomplished.

Word by word

कथनीयं प्रयत्नेन (kathanīyaṃ prayatnena) — words should be spoken with effortवचनं वेदसम्मितम् (vacanaṃ vedasammitam) — speech in accordance with the Vedaसर्वथा करणीयं तद् (sarvathā karaṇīyaṃ tad) — that should altogether be brought aboutयथा स्यात्कार्यमुत्तमम् (yathā syātkāryamuttamam) — so that this excellent task may succeed

३६ उद्वाहं कर्तुमिच्छामि तत्पुत्र्या सह सत्तमाः। स्वीकृतस्तद्विवाहो मे वरो दत्तश्च तादृशः॥ ३६

udvāhaṃ kartumicchāmi tatputryā saha sattamāḥ | svīkṛtastadvivāho me varo dattaśca tādṛśaḥ 36 ||

· हिन्दी

हे मुनिसत्तमो! मैं उनकी पुत्रीके साथ विवाह करना चाहता हूँ; मैंने वह विवाह स्वीकार कर लिया है और उन्हें वैसा वर भी दे दिया है।

O best of sages, I wish to marry his daughter; I have already accepted that marriage, and have given her a boon to that effect.

Word by word

उद्वाहं कर्तुमिच्छामि (udvāhaṃ kartumicchāmi) — I wish to make marriageतत्पुत्र्या सह सत्तमाः (tatputryā saha sattamāḥ) — with his daughter, O best of sagesस्वीकृतस्तद्विवाहो मे (svīkṛtastadvivāho me) — that marriage has been accepted by meवरो दत्तश्च तादृशः (varo dattaśca tādṛśaḥ) — and such a boon has been given

३७ अत्र किं बहुनोक्तेन बोधनीयो हिमालयः। तथा मेना च बोद्धव्या देवानां स्याद्धितं यथा॥ ३७

atra kiṃ bahunoktena bodhanīyo himālayaḥ | tathā menā ca boddhavyā devānāṃ syāddhitaṃ yathā 37 ||

· हिन्दी

अधिक कहनेसे यहाँ क्या लाभ? हिमालयको समझाना है और मेनाको भी समझाना है, जिससे देवताओंका हित हो सके।

What use is there in saying much here? Himālaya must be made to understand, and Menā too, so that it may serve the welfare of the gods.

Word by word

अत्र किं बहुनोक्तेन (atra kiṃ bahunoktena) — what use in saying much hereबोधनीयो हिमालयः (bodhanīyo himālayaḥ) — Himālaya must be instructedतथा मेना च बोद्धव्या (tathā menā ca boddhavyā) — and Menā too must be made to understandदेवानां स्याद्धितं यथा (devānāṃ syāddhitaṃ yathā) — so that it may be for the welfare of the gods

३८ भवद्भिः कल्पितो यो वै विधिः स्यादधिकस्ततः। भवतां चैव कार्यं तु भवन्तः कार्यभागिनः॥ ३८

bhavadbhiḥ kalpito yo vai vidhiḥ syādadhikastataḥ | bhavatāṃ caiva kāryaṃ tu bhavantaḥ kāryabhāginaḥ 38 ||

· हिन्दी

आपलोगोंने जिस विधिकी कल्पना की हो, वह इससे भी अधिक श्रेष्ठ होनी चाहिये; यह आपलोगोंका ही कार्य है और आपलोग ही इसके भागी हैं।

Let whatever method you devise be even more effective than this; for this is truly your own task, and you are the ones who share in it.

Word by word

भवद्भिः कल्पितो यो वै (bhavadbhiḥ kalpito yo vai) — whatever method is devised by youविधिः स्यादधिकस्ततः (vidhiḥ syādadhikastataḥ) — let it be even more effective than thatभवतां चैव कार्यं तु (bhavatāṃ caiva kāryaṃ tu) — this is indeed your own taskभवन्तः कार्यभागिनः (bhavantaḥ kāryabhāginaḥ) — you are the sharers in this task

ब्रह्मोवाच — Brahmā spoke: ब्रह्माजी बोले:

३९ इत्येवं वचनं श्रुत्वा मुनयस्तेऽमलाशयाः। आनन्दं लेभिरे सर्वे प्रभुणानुग्रहीकृताः॥ ३९

ityevaṃ vacanaṃ śrutvā munayaste'malāśayāḥ | ānandaṃ lebhire sarve prabhuṇānugrahīkṛtāḥ 39 ||

· हिन्दी

इस प्रकारके वचनको सुनकर वे निर्मल अन्तःकरणवाले सभी मुनि, प्रभुसे अनुगृहीत हो, आनन्दको प्राप्त हुए।

Having heard these words, those sages, pure of heart, all graced by the Lord, attained joy.

Word by word

इत्येवं वचनं श्रुत्वा (ityevaṃ vacanaṃ śrutvā) — having heard these wordsमुनयस्तेऽमलाशयाः (munayaste'malāśayāḥ) — those sages of pure heartआनन्दं लेभिरे सर्वे (ānandaṃ lebhire sarve) — all attained joyप्रभुणानुग्रहीकृताः (prabhuṇānugrahīkṛtāḥ) — graced by the Lord

४० वयं धन्या अभूवंश्च कृतकृत्याश्च सर्वथा। वंद्या जाताश्च सर्वेषां पूजनीया विशेषतः॥ ४०

vayaṃ dhanyā abhūvaṃśca kṛtakṛtyāśca sarvathā | vaṃdyā jātāśca sarveṣāṃ pūjanīyā viśeṣataḥ 40 ||

· हिन्दी

हम धन्य हो गये और सर्वथा कृतकृत्य हो गये; हम सबके वन्दनीय तथा विशेष रूपसे पूजनीय हो गये।

We have become blessed, our purpose altogether fulfilled; we have become worthy of homage from all, and especially worthy of worship.

Word by word

वयं धन्या अभूवंश्च (vayaṃ dhanyā abhūvaṃśca) — we have become blessedकृतकृत्याश्च सर्वथा (kṛtakṛtyāśca sarvathā) — and altogether of fulfilled purposeवंद्या जाताश्च सर्वेषां (vaṃdyā jātāśca sarveṣāṃ) — and have become worthy of homage from allपूजनीया विशेषतः (pūjanīyā viśeṣataḥ) — especially worthy of worship

४१ ब्रह्मणा विष्णुना यो वै वन्द्यः सर्वार्थसाधकः। सोऽस्मान्प्रेषयते प्रेष्यान्कार्ये लोकसुखावहे॥ ४१

brahmaṇā viṣṇunā yo vai vandyaḥ sarvārthasādhakaḥ | so'smānpreṣayate preṣyānkārye lokasukhāvahe 41 ||

· हिन्दी

जो ब्रह्मा तथा विष्णुके भी वन्दनीय हैं और सम्पूर्ण मनोरथोंको सिद्ध करनेवाले हैं, वे ही हमें अपना दूत बनाकर लोकको सुख देनेवाले इस कार्यके लिये भेज रहे हैं।

He who is worthy of homage even from Brahmā and Viṣṇu, the accomplisher of all ends, he himself sends us, as his messengers, on this task that brings happiness to the world.

Word by word

ब्रह्मणा विष्णुना यो वै (brahmaṇā viṣṇunā yo vai) — he who indeed, by Brahmā and Viṣṇuवन्द्यः सर्वार्थसाधकः (vandyaḥ sarvārthasādhakaḥ) — is honoured, the accomplisher of all purposesसोऽस्मान्प्रेषयते प्रेष्यान् (so'smānpreṣayate preṣyān) — he sends us, as his messengersकार्ये लोकसुखावहे (kārye lokasukhāvahe) — on a task that brings happiness to the world

४२ अयं वै जगतां स्वामी पिता सा जननी मता। अयं युक्तश्च सम्बन्धो वर्धतां चन्द्रवत्सदा॥ ४२

ayaṃ vai jagatāṃ svāmī pitā sā jananī matā | ayaṃ yuktaśca sambandho vardhatāṃ candravatsadā 42 ||

· हिन्दी

ये शिवजी लोकोंके स्वामी एवं पिता हैं और पार्वती जगत्की माता कही गयी हैं; इनका यह उचित सम्बन्ध चन्द्रमाके समान सदा बढ़ता रहे।

He indeed is the lord and father of the worlds, and she is deemed their mother; may this fitting union ever wax, like the moon.

Word by word

अयं वै जगतां स्वामी (ayaṃ vai jagatāṃ svāmī) — he indeed is the lord of the worldsपिता सा जननी मता (pitā sā jananī matā) — the father, she is deemed the motherअयं युक्तश्च सम्बन्धो (ayaṃ yuktaśca sambandho) — this fitting relationshipवर्धतां चन्द्रवत्सदा (vardhatāṃ candravatsadā) — may it ever wax, like the moon

४३ इत्युक्त्वा ऋषयो दिव्या नमस्कृत्य शिवं तदा। गता आकाशमार्गेण यत्रास्ति हिमवत्पुरम्॥ ४३

ityuktvā ṛṣayo divyā namaskṛtya śivaṃ tadā | gatā ākāśamārgeṇa yatrāsti himavatpuram 43 ||

· हिन्दी

ऐसा कहकर वे दिव्य ऋषि शिवजीको प्रणामकर आकाशमार्गसे वहाँ गये, जहाँ हिमालयका नगर है।

Having spoken thus, the divine sages, bowing to Śiva, then went by the path of the sky to where the city of Himavat lies.

Word by word

इत्युक्त्वा ऋषयो दिव्या (ityuktvā ṛṣayo divyā) — having said this, the divine sagesनमस्कृत्य शिवं तदा (namaskṛtya śivaṃ tadā) — having then bowed to Śivaगता आकाशमार्गेण (gatā ākāśamārgeṇa) — went by the path of the skyयत्रास्ति हिमवत्पुरम् (yatrāsti himavatpuram) — to where the city of Himavat is

४४ दृष्ट्वा तां च पुरीं दिव्यां ऋषयस्तेऽतिविस्मिताः। वर्णयन्तश्च स्वं पुण्यमब्रुवन्वै परस्परम्॥ ४४

dṛṣṭvā tāṃ ca purīṃ divyāṃ ṛṣayaste'tivismitāḥ | varṇayantaśca svaṃ puṇyamabruvanvai parasparam 44 ||

· हिन्दी

उस दिव्य पुरीको देखते ही वे ऋषिगण अत्यन्त विस्मित हो गये और अपने पुण्यका वर्णन करते हुए परस्पर कहने लगे।

Seeing that divine city, those sages, exceedingly astonished, spoke among themselves, describing their own merit.

Word by word

दृष्ट्वा तां च पुरीं दिव्यां (dṛṣṭvā tāṃ ca purīṃ divyāṃ) — seeing that divine cityऋषयस्तेऽतिविस्मिताः (ṛṣayaste'tivismitāḥ) — those sages, exceedingly astonishedवर्णयन्तश्च स्वं पुण्यम् (varṇayantaśca svaṃ puṇyam) — and describing their own meritअब्रुवन्वै परस्परम् (abruvanvai parasparam) — spoke indeed among themselves

ऋषय ऊचुः — The sages spoke: ऋषि बोले:

४५ पुण्यवन्तो वयं धन्या दृष्ट्वैतद्धिमवत्पुरम्। यस्मादेवंविधे कार्ये शिवेनैव नियोजिताः॥ ४५

puṇyavanto vayaṃ dhanyā dṛṣṭvaitaddhimavatpuram | yasmādevaṃvidhe kārye śivenaiva niyojitāḥ 45 ||

· हिन्दी

हिमालयके इस नगरको देखकर हम सब पुण्यवान् एवं धन्य हो गये; क्योंकि स्वयं शिवजीने हमें इस प्रकारके कार्यमें नियुक्त किया है।

We have become meritorious and blessed, having beheld this city of Himavat; for we have been appointed by Śiva himself to a task of this kind.

Word by word

पुण्यवन्तो वयं धन्या (puṇyavanto vayaṃ dhanyā) — we are meritorious and blessedदृष्ट्वैतद्धिमवत्पुरम् (dṛṣṭvaitaddhimavatpuram) — having seen this city of Himavatयस्मादेवंविधे कार्ये (yasmādevaṃvidhe kārye) — since to a task of this kindशिवेनैव नियोजिताः (śivenaiva niyojitāḥ) — we have been appointed by Śiva himself

४६ अलकायाश्च स्वर्गाच्च भोगवत्यास्तथा पुनः। विशेषेणामरावत्या दृश्यते पुरमुत्तमम्॥ ४६

alakāyāśca svargācca bhogavatyāstathā punaḥ | viśeṣeṇāmarāvatyā dṛśyate puramuttamam 46 ||

· हिन्दी

यह उत्तम नगर अलका, स्वर्ग तथा भोगवतीसे और विशेषकर अमरावतीसे भी बढ़कर दिखायी पड़ता है।

This excellent city appears more splendid than Alakā, than heaven, than Bhogavatī, and especially than Amarāvatī.

Word by word

अलकायाश्च स्वर्गाच्च (alakāyāśca svargācca) — than Alakā and than heavenभोगवत्यास्तथा पुनः (bhogavatyāstathā punaḥ) — and than Bhogavatī likewiseविशेषेणामरावत्या (viśeṣeṇāmarāvatyā) — and especially than Amarāvatīदृश्यते पुरमुत्तमम् (dṛśyate puramuttamam) — this excellent city appears superior

४७ सुगृहाणि सुरम्याणि स्फटिकैर्विविधैर्वरैः। मणिभिर्वा विचित्राणि रचितान्यङ्गणानि च॥ ४७

sugṛhāṇi suramyāṇi sphaṭikairvividhairvaraiḥ | maṇibhirvā vicitrāṇi racitānyaṅgaṇāni ca 47 ||

· हिन्दी

यहाँके सुन्दर एवं मनोहर घर तथा विचित्र आँगन नाना प्रकारके उत्तम स्फटिकों तथा मणियोंसे बनाये गये हैं।

The fine and delightful houses, and the wondrous courtyards too, are built with various excellent crystals or with jewels.

Word by word

सुगृहाणि सुरम्याणि (sugṛhāṇi suramyāṇi) — the fine, delightful housesस्फटिकैर्विविधैर्वरैः (sphaṭikairvividhairvaraiḥ) — with various excellent crystalsमणिभिर्वा विचित्राणि (maṇibhirvā vicitrāṇi) — or with jewels, the wondrousरचितान्यङ्गणानि च (racitānyaṅgaṇāni ca) — courtyards too, are made

४८ सूर्यकान्ताश्च मणयश्चन्द्रकान्तास्तथैव च। गृहे गृहे विचित्राश्च वृक्षाः स्वर्गसमुद्भवाः॥ ४८

sūryakāntāśca maṇayaścandrakāntāstathaiva ca | gṛhe gṛhe vicitrāśca vṛkṣāḥ svargasamudbhavāḥ 48 ||

· हिन्दी

यहाँके प्रत्येक घरमें सूर्यकान्त तथा चन्द्रकान्त मणियाँ हैं और स्वर्गसे उत्पन्न हुए विचित्र वृक्ष लगे हुए हैं।

Sun-gems, and moon-gems too, are there; and in every house are wondrous trees born of heaven.

Word by word

सूर्यकान्ताश्च मणयः (sūryakāntāśca maṇayaḥ) — and sun-jewelsचन्द्रकान्तास्तथैव च (candrakāntāstathaiva ca) — and likewise moon-jewelsगृहे गृहे विचित्राश्च (gṛhe gṛhe vicitrāśca) — and in every house, wondrousवृक्षाः स्वर्गसमुद्भवाः (vṛkṣāḥ svargasamudbhavāḥ) — trees, born of heaven

४९ तोरणानां तथा लक्ष्मीर्दृश्यते च गृहे गृहे। विविधानि विचित्राणि शुकहंसैर्विमानकैः॥ ४९

toraṇānāṃ tathā lakṣmīrdṛśyate ca gṛhe gṛhe | vividhāni vicitrāṇi śukahaṃsairvimānakaiḥ 49 ||

· हिन्दी

घर-घरमें तोरणोंकी शोभा दिखायी दे रही है और तोते-हंसोंसे युक्त विविध विचित्र विमान भी दिखायी दे रहे हैं।

And the splendour of festoons is seen in every house; and there are various wondrous little aerial cars filled with parrots and swans.

Word by word

तोरणानां तथा लक्ष्मीः (toraṇānāṃ tathā lakṣmīḥ) — and the splendour of the archwaysदृश्यते च गृहे गृहे (dṛśyate ca gṛhe gṛhe) — is seen in every houseविविधानि विचित्राणि (vividhāni vicitrāṇi) — various and wondrousशुकहंसैर्विमानकैः (śukahaṃsairvimānakaiḥ) — small aerial cars, with parrots and swans

५० वितानानि विचित्राणि चैलवत्तोरणैः सह। जलाशयान्यनेकानि दीर्घिका विविधाः स्थिताः॥ ५०

vitānāni vicitrāṇi cailavattoraṇaiḥ saha | jalāśayānyanekāni dīrghikā vividhāḥ sthitāḥ 50 ||

· हिन्दी

वहाँ विचित्र वितान तथा वस्त्रोंसे सजे तोरण हैं और अनेक जलाशय तथा विविध बावलियाँ स्थित हैं।

There are wondrous canopies, together with archways decked in fine cloth; many pools of water, and various long tanks stand there.

Word by word

वितानानि विचित्राणि (vitānāni vicitrāṇi) — wondrous canopiesचैलवत्तोरणैः सह (cailavattoraṇaiḥ saha) — together with archways made of clothजलाशयान्यनेकानि (jalāśayānyanekāni) — many pools of waterदीर्घिका विविधाः स्थिताः (dīrghikā vividhāḥ sthitāḥ) — and various long tanks stand there

५१ उद्यानानि विचित्राणि प्रसन्नैः पूजितान्यथ। नराश्च देवताः सर्वे स्त्रियश्चाप्सरसस्तथा॥ ५१

udyānāni vicitrāṇi prasannaiḥ pūjitānyatha | narāśca devatāḥ sarve striyaścāpsarasastathā 51 ||

· हिन्दी

वहाँ विचित्र उद्यान हैं, जिनका प्रसन्नचित्त लोग सेवन करते हैं; वहाँके सभी पुरुष देवताके समान तथा स्त्रियाँ अप्सराओंके समान हैं।

There are wondrous gardens, tended by the joyful; and all its men are like gods, its women likewise like Apsarases.

Word by word

उद्यानानि विचित्राणि (udyānāni vicitrāṇi) — wondrous gardensप्रसन्नैः पूजितान्यथ (prasannaiḥ pūjitānyatha) — honoured by the joyfulनराश्च देवताः सर्वे (narāśca devatāḥ sarve) — and all the men are like godsस्त्रियश्चाप्सरसस्तथा (striyaścāpsarasastathā) — and the women likewise like Apsarases

५२ कर्मभूमौ याज्ञिकाश्च पौराणाः स्वर्गकाम्यया। कुर्वन्ति ते वृथा सर्वे विहाय हिमवत्पुरम्॥ ५२

karmabhūmau yājñikāśca paurāṇāḥ svargakāmyayā | kurvanti te vṛthā sarve vihāya himavatpuram 52 ||

· हिन्दी

स्वर्गकी इच्छासे याज्ञिक तथा पौराणिक लोग हिमालयके इस नगरको छोड़कर कर्मभूमिमें व्यर्थ ही कर्म करते रहते हैं।

The sacrificers and the men of old, desiring heaven, all act in vain in the land of works, having forsaken this city of Himavat.

Word by word

कर्मभूमौ याज्ञिकाश्च (karmabhūmau yājñikāśca) — the sacrificers, in the land of worksपौराणाः स्वर्गकाम्यया (paurāṇāḥ svargakāmyayā) — and the ancient ones, out of desire for heavenकुर्वन्ति ते वृथा सर्वे (kurvanti te vṛthā sarve) — all of them act in vainविहाय हिमवत्पुरम् (vihāya himavatpuram) — having forsaken this city of Himavat

५३ यावन्न दृष्टमेतच्च तावत्स्वर्गपरा नराः। दृष्टमेतद्यदा विप्राः किं स्वर्गेण प्रयोजनम्॥ ५३

yāvanna dṛṣṭametacca tāvatsvargaparā narāḥ | dṛṣṭametadyadā viprāḥ kiṃ svargeṇa prayojanam 53 ||

· हिन्दी

जबतक इसे नहीं देखा है, तबतक ही मनुष्य स्वर्गके पीछे लगे रहते हैं; हे विप्रो! इसे देख लेनेपर स्वर्गसे क्या प्रयोजन रह जाता है?

As long as this has not been seen, so long are men intent upon heaven; but once this has been seen, O brāhmaṇas, what need has one of heaven?

Word by word

यावन्न दृष्टमेतच्च (yāvanna dṛṣṭametacca) — as long as this has not been seenतावत्स्वर्गपरा नराः (tāvatsvargaparā narāḥ) — so long men are intent upon heavenदृष्टमेतद्यदा विप्राः (dṛṣṭametadyadā viprāḥ) — when this has been seen, O brāhmaṇasकिं स्वर्गेण प्रयोजनम् (kiṃ svargeṇa prayojanam) — what need is there of heaven

ब्रह्मोवाच — Brahmā spoke: ब्रह्माजी बोले:

५४ इत्येवमृषिवर्यास्ते वर्णयन्तः पुरं च तत्। गता हैमालयं सर्वे गृहं सर्वसमृद्धिमत्॥ ५४

ityevamṛṣivaryāste varṇayantaḥ puraṃ ca tat | gatā haimālayaṃ sarve gṛhaṃ sarvasamṛddhimat 54 ||

· हिन्दी

इस प्रकार उस पुरीका वर्णन करते हुए वे सभी श्रेष्ठ ऋषि सर्वसमृद्धिसम्पन्न हिमालयके घर पहुँच गये।

Thus, describing that city, all those foremost sages went on to the house of Himālaya, filled with every kind of prosperity.

Word by word

इत्येवमृषिवर्यास्ते (ityevamṛṣivaryāste) — thus, those best of sagesवर्णयन्तः पुरं च तत् (varṇayantaḥ puraṃ ca tat) — describing that cityगता हैमालयं सर्वे (gatā haimālayaṃ sarve) — all of them went to Himālaya'sगृहं सर्वसमृद्धिमत् (gṛhaṃ sarvasamṛddhimat) — house, which possessed every prosperity

५५ तान्दृष्ट्वा सूर्यसंकाशान् हिमवान्विस्मितोऽब्रवीत्। दूरादाकाशमार्गस्थान्मुनीन्सप्त सुतेजसः॥ ५५

tāndṛṣṭvā sūryasaṃkāśān himavānvismito'bravīt | dūrādākāśamārgasthānmunīnsapta sutejasaḥ 55 ||

· हिन्दी

आकाशमार्गसे आते हुए सूर्यके समान तेजस्वी उन सातों ऋषियोंको दूरसे ही देखकर हिमवान् विस्मित होकर कहने लगे।

Seeing from afar those seven brilliant sages, radiant as the sun, standing in the path of the sky, Himavat, astonished, spoke.

Word by word

तान्दृष्ट्वा सूर्यसंकाशान् (tāndṛṣṭvā sūryasaṃkāśān) — seeing them, radiant as the sunहिमवान्विस्मितोऽब्रवीत् (himavānvismito'bravīt) — Himavat, astonished, spokeदूरादाकाशमार्गस्थान् (dūrādākāśamārgasthān) — standing on the path of the sky, from afarमुनीन्सप्त सुतेजसः (munīnsapta sutejasaḥ) — of those seven radiant sages

हिमवानुवाच — Himavat spoke: हिमवान् बोले:

५६ सप्तैते सूर्यसंकाशाः समायान्ति मदन्तिके। पूजा कार्या प्रयत्नेन मुनीनां च मयाधुना॥ ५६

saptaite sūryasaṃkāśāḥ samāyānti madantike | pūjā kāryā prayatnena munīnāṃ ca mayādhunā 56 ||

· हिन्दी

सूर्यके समान तेजस्वी ये सातों ऋषिगण मेरे समीप आ रहे हैं, मुझे अब प्रयत्नपूर्वक इन मुनियोंकी पूजा करनी चाहिये।

These seven, radiant as the sun, are coming near to me; I must now, with effort, perform worship of these sages.

Word by word

सप्तैते सूर्यसंकाशाः (saptaite sūryasaṃkāśāḥ) — these seven, radiant as the sunसमायान्ति मदन्तिके (samāyānti madantike) — are coming near to meपूजा कार्या प्रयत्नेन (pūjā kāryā prayatnena) — worship must be performed with effortमुनीनां च मयाधुना (munīnāṃ ca mayādhunā) — of these sages, by me, now

५७ वयं धन्या गृहस्थाश्च सर्वेषां सुखदायिनः। येषां गृहे समायान्ति महात्मानो यदीदृशाः॥ ५७

vayaṃ dhanyā gṛhasthāśca sarveṣāṃ sukhadāyinaḥ | yeṣāṃ gṛhe samāyānti mahātmāno yadīdṛśāḥ 57 ||

· हिन्दी

हम गृहस्थ धन्य हैं, जो सबको सुख प्रदान करनेवाले हैं, क्योंकि हमारे घर ऐसे महात्मा स्वयं पधारे हैं।

We householders, who give happiness to all, are indeed blessed, in whose house such great souls as these have come.

Word by word

वयं धन्या गृहस्थाश्च (vayaṃ dhanyā gṛhasthāśca) — we householders are blessedसर्वेषां सुखदायिनः (sarveṣāṃ sukhadāyinaḥ) — we, the givers of happiness to allयेषां गृहे समायान्ति (yeṣāṃ gṛhe samāyānti) — in whose house there comeमहात्मानो यदीदृशाः (mahātmāno yadīdṛśāḥ) — such great souls as these

ब्रह्मोवाच — Brahmā spoke: ब्रह्माजी बोले:

५८ एतस्मिन्नन्तरे चैवाकाशादेत्य भुवि स्थितान्। सम्मुखे हिमवान्दृष्ट्वा ययौ मानपुरस्सरम्॥ ५८

etasminnantare caivākāśādetya bhuvi sthitān | sammukhe himavāndṛṣṭvā yayau mānapurassaram 58 ||

· हिन्दी

इसी बीच आकाशसे उतरकर पृथ्वीपर खड़े हुए उन सबको अपने सम्मुख देखकर हिमालय सम्मानपूर्वक उनके पास गये।

Meanwhile, seeing them before him, having descended from the sky and now standing on the earth, Himavat went forth to them with honour.

Word by word

एतस्मिन्नन्तरे चैवाकाशात् (etasminnantare caivākāśāt) — meanwhile, from the skyएत्य भुवि स्थितान् (etya bhuvi sthitān) — having come and standing on the earthसम्मुखे हिमवान्दृष्ट्वा (sammukhe himavāndṛṣṭvā) — seeing them before him, Himavatययौ मानपुरस्सरम् (yayau mānapurassaram) — went forth, honour going before him

५९ कृतांजलिर्नतस्कन्धः सप्तर्षीन्सुप्रणम्य सः। पूजां चकार तेषां वै बहुमानपुरस्सरम्॥ ५९

kṛtāṃjalirnataskandhaḥ saptarṣīnsupraṇamya saḥ | pūjāṃ cakāra teṣāṃ vai bahumānapurassaram 59 ||

· हिन्दी

उन्होंने हाथ जोड़कर तथा सिर झुकाकर सप्तर्षियोंको भलीभाँति प्रणाम किया और बड़े सम्मानके साथ उनकी पूजा की।

With joined palms and bowed shoulders, having deeply saluted the seven sages, he performed their worship, with great honour.

Word by word

कृतांजलिर्नतस्कन्धः (kṛtāṃjalirnataskandhaḥ) — with joined palms and bowed shouldersसप्तर्षीन्सुप्रणम्य सः (saptarṣīnsupraṇamya saḥ) — he, having deeply saluted the seven sagesपूजां चकार तेषां वै (pūjāṃ cakāra teṣāṃ vai) — performed their worship indeedबहुमानपुरस्सरम् (bahumānapurassaram) — preceded by great honour

६० हिताः सप्तर्षयस्ते च हिमवन्तं नगेश्वरम्। गृहीत्वोचुः प्रसन्नास्या वचनं मङ्गलालयम्॥ ६०

hitāḥ saptarṣayaste ca himavantaṃ nageśvaram | gṛhītvocuḥ prasannāsyā vacanaṃ maṅgalālayam 60 ||

· हिन्दी

वे प्रसन्नमुख सप्तर्षि उस पूजाको ग्रहणकर हितकी भावनासे गिरिराज हिमालयसे मंगलमय वचन कहने लगे।

Those seven sages, kindly disposed, their faces joyful, accepted his welcome and spoke to Himavat, lord of mountains, words that were an abode of auspiciousness.

Word by word

हिताः सप्तर्षयस्ते च (hitāḥ saptarṣayaste ca) — those seven sages, being kindly disposedहिमवन्तं नगेश्वरम् (himavantaṃ nageśvaram) — to Himavat, lord of mountainsगृहीत्वोचुः प्रसन्नास्या (gṛhītvocuḥ prasannāsyā) — having accepted, spoke with joyful facesवचनं मङ्गलालयम् (vacanaṃ maṅgalālayam) — auspicious, welfare-bearing words

६१ यथाग्रतश्च तान्कृत्वा धन्यो मम गृहाश्रमः। इत्युक्त्वासनमानीय ददौ भक्तिपुरस्सरम्॥ ६१

yathāgrataśca tānkṛtvā dhanyo mama gṛhāśramaḥ | ityuktvāsanamānīya dadau bhaktipurassaram 61 ||

· हिन्दी

उन्हें आगे करके हिमालयने कहा—'मेरा गृहस्थाश्रम धन्य हो गया', ऐसा कहकर वे आसन लाकर भक्तिपूर्वक अर्पित करने लगे।

Placing them before him, he said, 'My household life has become blessed'; and having said this, he brought seats and offered them, with devotion.

Word by word

यथाग्रतश्च तान्कृत्वा (yathāgrataśca tānkṛtvā) — placing them thus before himधन्यो मम गृहाश्रमः (dhanyo mama gṛhāśramaḥ) — 'my household life has become blessed'इत्युक्त्वासनमानीय (ityuktvāsanamānīya) — having said this, bringing a seatददौ भक्तिपुरस्सरम् (dadau bhaktipurassaram) — he gave it, with devotion going before

६२ आसनेषूपविष्टेषु तदाज्ञप्तः स्वयं स्थितः। उवाच हिमवांस्तत्र मुनीन् ज्योतिर्मयांस्तदा॥ ६२

āsaneṣūpaviṣṭeṣu tadājñaptaḥ svayaṃ sthitaḥ | uvāca himavāṃstatra munīn jyotirmayāṃstadā 62 ||

· हिन्दी

उनके आसनोंपर बैठ जानेपर उनकी आज्ञा लेकर हिमालय स्वयं भी बैठ गये और तब वहाँ उन तेजोमय मुनियोंसे कहने लगे।

When they were seated upon the seats, he too, given leave, sat down; and then Himavat spoke there to those luminous sages.

Word by word

आसनेषूपविष्टेषु (āsaneṣūpaviṣṭeṣu) — when they were seated on the seatsतदाज्ञप्तः स्वयं स्थितः (tadājñaptaḥ svayaṃ sthitaḥ) — then, given leave, he himself satउवाच हिमवांस्तत्र (uvāca himavāṃstatra) — Himavat spoke thereमुनीन् ज्योतिर्मयांस्तदा (munīn jyotirmayāṃstadā) — then to those luminous sages

हिमालय उवाच — Himālaya spoke: हिमालय बोले:

६३ धन्यो हि कृतकृत्योऽहं सफलं जीवितं मम। लोकेषु दर्शनीयोऽहं बहुतीर्थसमो मतः॥ ६३

dhanyo hi kṛtakṛtyo'haṃ saphalaṃ jīvitaṃ mama | lokeṣu darśanīyo'haṃ bahutīrthasamo mataḥ 63 ||

· हिन्दी

मैं धन्य तथा कृतकृत्य हो गया, मेरा जीवन सफल हो गया; मैं लोकोंमें दर्शनीय तथा अनेक तीर्थोंके समान माना जाने योग्य हो गया।

I am indeed blessed and my purpose fulfilled; my life has become fruitful; I am now deemed worthy of regard among the worlds, equal to many sacred fords.

Word by word

धन्यो हि कृतकृत्योऽहं (dhanyo hi kṛtakṛtyo'haṃ) — I am indeed blessed, my purpose fulfilledसफलं जीवितं मम (saphalaṃ jīvitaṃ mama) — my life has become fruitfulलोकेषु दर्शनीयोऽहं (lokeṣu darśanīyo'haṃ) — I have become worthy of being seen in the worldsबहुतीर्थसमो मतः (bahutīrthasamo mataḥ) — deemed equal to many sacred fords

६४ यस्माद्भवन्तो मद्गेहमागता विष्णुरूपिणः। पूर्णानां भवतां कार्यं कृपणानां गृहेषु किम्॥ ६४

yasmādbhavanto madgehamāgatā viṣṇurūpiṇaḥ | pūrṇānāṃ bhavatāṃ kāryaṃ kṛpaṇānāṃ gṛheṣu kim 64 ||

· हिन्दी

क्योंकि आपलोग विष्णुस्वरूप होकर मेरे घर पधारे हैं; पूर्ण आपलोगोंको कृपणोंके घरोंमें भला क्या कार्य हो सकता है?

For you, in the very form of Viṣṇu, have come to my house; what business can you, already complete in yourselves, have in the houses of the poor?

Word by word

यस्माद्भवन्तो मद्गेहम् (yasmādbhavanto madgeham) — since you have come to my houseआगता विष्णुरूपिणः (āgatā viṣṇurūpiṇaḥ) — in the form of Viṣṇuपूर्णानां भवतां कार्यं (pūrṇānāṃ bhavatāṃ kāryaṃ) — what task have you, who are already completeकृपणानां गृहेषु किम् (kṛpaṇānāṃ gṛheṣu kim) — in the houses of the poor, what indeed

६५ तथापि किश्चित्कार्यं च सदृशं सेवकस्य मे। कथनीयं सुदयया सफलं स्याज्जनुर्मम॥ ६५

tathāpi kiścitkāryaṃ ca sadṛśaṃ sevakasya me | kathanīyaṃ sudayayā saphalaṃ syājjanurmama 65 ||

· हिन्दी

तो भी मुझ सेवकके योग्य कोई कार्य दयापूर्वक बताइये, जिससे मेरा जन्म सफल हो जाय।

Still, out of kindness, tell me some task fitting for me, your servant, so that my birth may become fruitful.

NotePrinted किश्चित्कार्यं (for the expected किंचित्कार्यं / किञ्चित्कार्यं) — reproduced as printed rather than emended.

Word by word

तथापि किश्चित्कार्यं च (tathāpi kiścitkāryaṃ ca) — still, some taskसदृशं सेवकस्य मे (sadṛśaṃ sevakasya me) — fitting for me, your servantकथनीयं सुदयया (kathanīyaṃ sudayayā) — should be told, with kindnessसफलं स्याज्जनुर्मम (saphalaṃ syājjanurmama) — so that my birth may become fruitful

❁ ❁ ❁

इति श्रीशिवमहापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां तृतीये पार्वतीखण्डे सप्तर्ष्यागमनवर्णनं नाम द्वात्रिंशोऽध्यायः॥ ३२॥

Thus ends the thirty-second chapter, called "The Account of the Arrival of the Seven Sages," in the Pārvatī-khaṇḍa of the second Rudra-saṃhitā, in the glorious Śiva Mahāpurāṇa.

इस प्रकार श्रीशिवमहापुराणके अन्तर्गत द्वितीय रुद्रसंहिताके तृतीय पार्वतीखण्डमें सप्तर्षियोंका आगमनवर्णन नामक बत्तीसवाँ अध्याय पूर्ण हुआ॥ ३२॥