॥ ॐ श्रीसाम्बशिवाय नमः ॥ ॥ ॐ श्रीगणेशाय नमः ॥
श्रीशिवमहापुराण
रुद्रसंहिता — सतीखण्डअथ नवमोऽध्यायः
Brahmā continues his account to Nārada: Kāma, arriving at Śiva's abode with Vasanta and Rati, deluded every other creature at once, yet could make no impression on Śiva in samādhi, however many devices he tried — a cool scented breeze, his five flower-arrows, glances, blossoming trees and courting animals, even in Śiva's most vulnerable, unguarded moments. Kāma returns to Brahmā in despair, confessing he lacks the power. Brahmā, sighing in anxious thought, unwittingly gives birth from his own breath to the terrifying Māra-gaṇas, who cry out for slaughter; Kāma calms them, and Brahmā names them Māra, assigns them to accompany Kāma always, and sends Kāma out again with them for a second attempt. It too fails outright — Śiva remains utterly unmoved, though mercifully he does not burn Kāma's body. Kāma returns home once more, urging Brahmā to devise some other means, free of pride. ब्रह्मा जी नारद जी से आगे की कथा कहते हैं: कामदेव रति तथा वसन्त के साथ शिवजी के स्थान पर पहुँचकर अन्य सभी प्राणियों को तत्काल मोहित कर लेता है, किंतु समाधिस्थ शिवजी पर शीतल सुगन्धित वायु, पाँचों पुष्पबाणों, कटाक्षों, खिले वृक्षों तथा पशु-पक्षियों के हाव-भाव — इनमें से किसी भी उपाय का कोई प्रभाव नहीं पड़ता। निराश होकर कामदेव ब्रह्मा जी के पास लौटकर अपनी असमर्थता स्वीकार करता है। चिन्तामग्न होकर ब्रह्मा जी की श्वास से अनजाने ही भयंकर मारगणों का जन्म होता है, जो वध की पुकार मचाते हैं; कामदेव उन्हें शान्त करता है, और ब्रह्मा जी उनका नाम "मार" रखकर उन्हें सदा कामदेव के साथ रहने का कार्य सौंपते हैं तथा कामदेव को उनके साथ पुनः भेजते हैं। यह दूसरा प्रयत्न भी पूर्णतः विफल हो जाता है — शिवजी सर्वथा निर्विकार रहते हैं, यद्यपि दयावश वे कामदेव के शरीर को भस्म नहीं करते। कामदेव पुनः अपने आश्रम लौटकर ब्रह्मा जी से गर्वरहित होकर कोई अन्य उपाय खोजने का अनुरोध करता है।
१ तस्मिन् गते सानुचरे शिवस्थानं च मन्मथे। चरित्रमभवच्चित्रं तच्छृणुष्व मुनीश्वर॥
tasmin gate sānucare śivasthānaṃ ca manmathe | caritramabhavaccitraṃ tacchṛṇuṣva munīśvara ||
हे मुनीश्वर! अनुचरों के साथ उस कामदेव के शिवस्थान में पहुँच जाने पर एक अद्भुत चरित्र हुआ, उसे सुनिये।
When Manmatha, together with his companions, had gone to the abode of Śiva, O lord of sages, a wondrous happening took place; listen to it.
तस्मिन् (tasmin) — when heगते (gate) — had goneसानुचरे (sānucare) — with his followersशिवस्थानम् (śivasthānam) — to the abode of Śivaच (ca) — andमन्मथे (manmathe) — Manmathaचरित्रम् (caritram) — an eventअभवत् (abhavat) — came to passचित्रम् (citram) — wondrousतत् (tat) — thatशृणुष्व (śṛṇuṣva) — hearमुनीश्वर (munīśvara) — O lord of sages
२ गत्वा तत्र महावीरो मन्मथो मोहकारकः। स्वप्रभावं ततानाशु मोहयामास प्राणिनः॥
gatvā tatra mahāvīro manmatho mohakārakaḥ | svaprabhāvaṃ tatānāśu mohayāmāsa prāṇinaḥ ||
सभी लोगों को मोहित करनेवाले उस महावीर काम ने वहाँ पहुँचकर अपना प्रभाव फैला दिया और सभी प्राणियों को मोहित कर लिया।
Having gone there, that great hero Manmatha, the deluder, at once spread out his own power and deluded all living beings.
गत्वा (gatvā) — having goneतत्र (tatra) — thereमहावीरः (mahāvīraḥ) — the great heroमन्मथः (manmathaḥ) — Manmathaमोहकारकः (mohakārakaḥ) — the worker of bewildermentस्वप्रभावम् (svaprabhāvam) — his own powerततान (tatāna) — spreadआशु (āśu) — swiftlyमोहयामास (mohayāmāsa) — he bewilderedप्राणिनः (prāṇinaḥ) — living beings
३ वसंतोऽपि प्रभावं स्वं चकार हरमोहनम्। सर्वे वृक्षा एकदैव प्रफुल्ला अभवन्मुने॥
vasaṃto'pi prabhāvaṃ svaṃ cakāra haramohanam | sarve vṛkṣā ekadaiva praphullā abhavanmune ||
हे मुने! वसन्त ने भी महादेव जी को मोहित करनेवाला अपना प्रभाव दिखाया, जिससे समस्त वृक्ष एक साथ ही फूलों से लद गये।
Vasanta too displayed his own power meant to delude Hara; O sage, all the trees at once burst into bloom together.
वसंतः (vasaṃtaḥ) — Springअपि (api) — tooप्रभावम् (prabhāvam) — powerस्वम् (svam) — his ownचकार (cakāra) — exertedहरमोहनम् (haramohanam) — for the bewildering of Haraसर्वे (sarve) — allवृक्षाः (vṛkṣāḥ) — the treesएकदा (ekadā) — all at onceएव (eva) — indeedप्रफुल्लाः (praphullāḥ) — in full bloomअभवन् (abhavan) — becameमुने (mune) — O sage
४ विविधान् कृतवान्यत्नान् रत्या सह मनोभवः। जीवाः सर्वे वशं याताः सगणेशः शिवो न हि॥
vividhān kṛtavānyatnān ratyā saha manobhavaḥ | jīvāḥ sarve vaśaṃ yātāḥ sagaṇeśaḥ śivo na hi ||
उस समय काम ने रति के साथ शिवजी को मोहित करने के लिये अनेक यत्न किये, जिससे सभी जीव उसके वशीभूत हो गये, किंतु गणों सहित शिवजी उसके वश में नहीं हुए।
Manobhava, together with Rati, made manifold efforts; all living beings came under their sway, but Śiva, together with his gaṇas, did not.
विविधान् (vividhān) — of many kindsकृतवान् (kṛtavān) — madeयत्नान् (yatnān) — effortsरत्या (ratyā) — with Ratiसह (saha) — togetherमनोभवः (manobhavaḥ) — the mind-bornजीवाः (jīvāḥ) — living beingsसर्वे (sarve) — allवशम् (vaśam) — under swayयाताः (yātāḥ) — cameसगणेशः (sagaṇeśaḥ) — with the lord of the hostsशिवः (śivaḥ) — Śivaन (na) — notहि (hi) — indeed
५ समधोर्मदनस्यासन्प्रयासा निष्फला मुने। जगाम स निजस्थानं निवृत्य विमदस्तदा॥
samadhormadanasyāsanprayāsā niṣphalā mune | jagāma sa nijasthānaṃ nivṛtya vimadastadā ||
हे मुने! इस प्रकार चेष्टा करते हुए जब वसन्त सहित उस काम के समस्त प्रयत्न निष्फल हो गये, तब वह अहंकाररहित होकर लौटकर अपने स्थान पर चला गया।
O sage, when all the efforts of Madana, together with Vasanta, proved fruitless, he then turned back and, his pride gone, went to his own abode.
समधोः (samadhoḥ) — of him with Springमदनस्य (madanasya) — of Madanaआसन् (āsan) — wereप्रयासाः (prayāsāḥ) — the effortsनिष्फलाः (niṣphalāḥ) — fruitlessमुने (mune) — O sageजगाम (jagāma) — wentसः (saḥ) — heनिजस्थानम् (nijasthānam) — to his own placeनिवृत्य (nivṛtya) — having turned backविमदः (vimadaḥ) — his pride goneतदा (tadā) — then
६ कृत्वा प्रणामं विधये मह्यं गद्गदया गिरा। उवाच मदनो मां चोदासीनो विमदो मुने॥
kṛtvā praṇāmaṃ vidhaye mahyaṃ gadgadayā girā | uvāca madano māṃ codāsīno vimado mune ||
हे मुने! मुझ ब्रह्मा को प्रणाम करके उदासीन तथा अभिमानरहित वह कामदेव गद्गद वाणी से मुझसे कहने लगा।
O sage, having bowed to me, the Ordainer, Madana, dejected and stripped of pride, spoke to me in a voice choked with emotion.
कृत्वा (kṛtvā) — having madeप्रणामम् (praṇāmam) — obeisanceविधये (vidhaye) — to the Creatorमह्यम् (mahyam) — to meगद्गदया (gadgadayā) — with a falteringगिरा (girā) — voiceउवाच (uvāca) — saidमदनः (madanaḥ) — Madanaमाम् (mām) — to meच (ca) — andउदासीनः (udāsīnaḥ) — listlessविमदः (vimadaḥ) — crestfallenमुने (mune) — O sage
७ ब्रह्मन् शंभुर्मोहनीयो न वै योगपरायणः। न शक्तिर्मम नान्यस्य तस्य शंभोर्हि मोहने॥
brahman śaṃbhurmohanīyo na vai yogaparāyaṇaḥ | na śaktirmama nānyasya tasya śaṃbhorhi mohane ||
हे ब्रह्मन्! शिव को मोहित नहीं किया जा सकता, क्योंकि वे योगपरायण हैं। उन शिव को मोहित करने की शक्ति न मुझ में है और न अन्य किसी में है।
O Brahman, Śambhu cannot be deluded, for he is devoted wholly to yoga; neither I nor anyone else has the power to delude that Śambhu.
ब्रह्मन् (brahman) — O Brahmāशंभुः (śaṃbhuḥ) — Śambhuमोहनीयः (mohanīyaḥ) — to be bewilderedन (na) — notवै (vai) — indeedयोगपरायणः (yogaparāyaṇaḥ) — wholly given to yogaन (na) — notशक्तिः (śaktiḥ) — the powerमम (mama) — mineन (na) — norअन्यस्य (anyasya) — of anotherतस्य (tasya) — hisशंभोः (śaṃbhoḥ) — of Śambhuहि (hi) — indeedमोहने (mohane) — in the bewildering
८ समित्रेण मया ब्रह्मन्नुपाया विविधाः कृताः। रत्या सहाखिलास्ते च निष्फला अभवन् शिवे॥
samitreṇa mayā brahmannupāyā vividhāḥ kṛtāḥ | ratyā sahākhilāste ca niṣphalā abhavan śive ||
हे ब्रह्मन्! मैंने अपने मित्र वसन्त तथा रति के साथ अनेक उपाय किये, किंतु वे सभी शिव के विषय में निष्फल हो गये।
O Brahman, I, together with my friend, made manifold attempts; all of them, along with Rati's, proved fruitless upon Śiva.
समित्रेण (samitreṇa) — with my friendमया (mayā) — by meब्रह्मन् (brahman) — O Brahmāउपायाः (upāyāḥ) — devicesविविधाः (vividhāḥ) — of many kindsकृताः (kṛtāḥ) — were triedरत्या (ratyā) — with Ratiसह (saha) — togetherअखिलाः (akhilāḥ) — allते (te) — theyच (ca) — andनिष्फलाः (niṣphalāḥ) — fruitlessअभवन् (abhavan) — becameशिवे (śive) — upon Śiva
९ शृणु ब्रह्मन्यथास्माभिः कृता हि हरमोहने। प्रयासान् विविधाँस्तात गदतस्तान्मुने मम॥
śṛṇu brahmanyathāsmābhiḥ kṛtā hi haramohane | prayāsān vividhā~stāta gadatastānmune mama ||
हे ब्रह्मन्! हे तात! हे मुने! हम लोगों ने शिवजी को मोहित करने के लिये जिन विविध उपायों का प्रयत्न किया, उन्हें मैं बता रहा हूँ, आप सुनिये।
Listen, O Brahman, O father, O sage, as I tell of the manifold efforts we made for the deluding of Hara.
शृणु (śṛṇu) — hearब्रह्मन् (brahman) — O Brahmāयथा (yathā) — howअस्माभिः (asmābhiḥ) — by usकृताः (kṛtāḥ) — were madeहि (hi) — indeedहरमोहने (haramohane) — in the bewildering of Haraप्रयासान् (prayāsān) — the effortsविविधान् (vividhān) — of many kindsतात (tāta) — dear oneगदतः (gadataḥ) — as I relate themतान् (tān) — thoseमुने (mune) — O sageमम (mama) — of mine
१० यदा समाधिमाश्रित्य स्थितः शंभुर्नियंत्रितः। तदा सुगंधिवातेन शीतलेनातिवेगिना॥
yadā samādhimāśritya sthitaḥ śaṃbhurniyaṃtritaḥ | tadā sugaṃdhivātena śītalenātiveginā ||
जब शिवजी संयमित होकर समाधि लगाकर बैठे हुए थे, तब मैं शीतल तथा अत्यन्त वेगवान् सुगन्धित वायु से —
When Śambhu, his senses restrained, sat established in samādhi, then with a cool, most swift and fragrant breeze —
यदा (yadā) — whenसमाधिम् (samādhim) — deep absorptionआश्रित्य (āśritya) — having enteredस्थितः (sthitaḥ) — satशंभुः (śaṃbhuḥ) — Śambhuनियंत्रितः (niyaṃtritaḥ) — wholly restrainedतदा (tadā) — thenसुगंधिवातेन (sugaṃdhivātena) — with a fragrant windशीतलेन (śītalena) — coolअतिवेगिना (ativeginā) — swift
११ उद्वेजयामि रुद्रं स्म नित्यं मोहनकारिणा। प्रयत्नतो महादेवं समाधिस्थं त्रिलोचनम्॥
udvejayāmi rudraṃ sma nityaṃ mohanakāriṇā | prayatnato mahādevaṃ samādhisthaṃ trilocanam ||
— उस मोहित करनेवाली वायु से समाधिस्थ त्रिनेत्र महादेव रुद्र को प्रयत्नपूर्वक विचलित करने लगा।
— with that very breeze, ever working delusion, I sought with effort to disturb Rudra, the three-eyed Mahādeva, seated in samādhi.
उद्वेजयामि स्म (udvejayāmi sma) — I sought to stirरुद्रम् (rudram) — Rudraनित्यम् (nityam) — constantlyमोहनकारिणा (mohanakāriṇā) — working bewildermentप्रयत्नतः (prayatnataḥ) — with effortमहादेवम् (mahādevam) — Mahādevaसमाधिस्थम् (samādhistham) — absorbed in tranceत्रिलोचनम् (trilocanam) — the three-eyed
१२ स्वसायकांस्तथा पञ्च समादाय शरासनम्। तस्याभितो भ्रमतस्तु मोहयंस्तद्गणानहम्॥
svasāyakāṃstathā pañca samādāya śarāsanam | tasyābhito bhramatastu mohayaṃstadgaṇānaham ||
मैं अपने पाँचों बाणों तथा धनुष को लेकर उनके चारों ओर घूमता हुआ उनके गणों को मोहित करने लगा।
Taking up my own five arrows, and my bow, and wandering about him, I set about deluding his gaṇas.
स्वसायकान् (svasāyakān) — my own arrowsतथा (tathā) — likewiseपञ्च (pañca) — fiveसमादाय (samādāya) — having takenशरासनम् (śarāsanam) — the bowतस्य (tasya) — himअभितः (abhitaḥ) — aroundभ्रमतः (bhramataḥ) — as I circledतु (tu) — indeedमोहयन् (mohayan) — bewilderingतद्गणान् (tadgaṇān) — his hostsअहम् (aham) — I
१३ मम प्रवेशमात्रेण सुवश्याः सर्वजंतवः। अभवद्विकृतो नैव शंकरः सगणः प्रभुः॥
mama praveśamātreṇa suvaśyāḥ sarvajaṃtavaḥ | abhavadvikṛto naiva śaṃkaraḥ sagaṇaḥ prabhuḥ ||
मेरे प्रवेश करते ही समस्त प्राणी मोहित हो गये, किंतु गणों सहित प्रभु शंकर कुछ भी विकारयुक्त नहीं हुए।
By my mere entry all creatures fell completely under my sway; yet the lord Śaṅkara, together with his gaṇas, was not affected at all.
मम (mama) — myप्रवेशमात्रेण (praveśamātreṇa) — by my mere entranceसुवश्याः (suvaśyāḥ) — wholly subduedसर्वजंतवः (sarvajaṃtavaḥ) — all creaturesअभवत् (abhavat) — becameविकृतः (vikṛtaḥ) — disturbedन (na) — notएव (eva) — at allशंकरः (śaṃkaraḥ) — Śaṅkaraसगणः (sagaṇaḥ) — with his hostsप्रभुः (prabhuḥ) — the Lord
१४ यदा हिमवतः प्रस्थं स गतः प्रमथाधिपः। तत्रागतस्तदैवाहं सरतिः समधुर्विधे॥
yadā himavataḥ prasthaṃ sa gataḥ pramathādhipaḥ | tatrāgatastadaivāhaṃ saratiḥ samadhurvidhe ||
हे विधे! जब वे प्रमथाधिपति शिव हिमालय के शिखर पर गये, तब मैं भी रति तथा वसन्त के साथ वहाँ पहुँच गया।
O Ordainer, when that lord of the Pramathas went to the slope of Himavat, then, together with Rati and with Vasanta, I too went there at once.
यदा (yadā) — whenहिमवतः (himavataḥ) — of Himavatप्रस्थम् (prastham) — to the tablelandसः (saḥ) — heगतः (gataḥ) — wentप्रमथाधिपः (pramathādhipaḥ) — the lord of the Pramathasतत्र (tatra) — thereआगतः (āgataḥ) — cameतदा (tadā) — thenएव (eva) — indeedअहम् (aham) — Iसरतिः (saratiḥ) — with Ratiसमधुः (samadhuḥ) — with Springविधे (vidhe) — O Creator
१५ यदा मेरुं गतो रुद्रो यदा वा नागकेशरम्। कैलासं वा यदा यातस्तत्राहं गतवांस्तदा॥
yadā meruṃ gato rudro yadā vā nāgakeśaram | kailāsaṃ vā yadā yātastatrāhaṃ gatavāṃstadā ||
जब वे मेरु पर्वत पर और नागकेसर पर्वत पर गये, तो मैं वहाँ भी गया। जब वे कैलास पर्वत पर गये, तब मैं भी वहाँ गया।
When Rudra went to Meru, or when to Nāgakeśara, or when he went to Kailāsa — there too I went, each time.
यदा (yadā) — whenमेरुम् (merum) — to Meruगतः (gataḥ) — wentरुद्रः (rudraḥ) — Rudraयदा (yadā) — whenवा (vā) — orनागकेशरम् (nāgakeśaram) — to Nāgakeśaraकैलासम् (kailāsam) — to Kailāsaवा (vā) — orयदा (yadā) — whenयातः (yātaḥ) — he wentतत्र (tatra) — thereअहम् (aham) — Iगतवान् (gatavān) — wentतदा (tadā) — then
१६ यदा त्यक्तसमाधिस्तु हरस्तस्थौ कदाचन। तदा तस्य पुरश्चक्रयुगं रचितवानहम्॥
yadā tyaktasamādhistu harastasthau kadācana | tadā tasya puraścakrayugaṃ racitavānaham ||
जब वे किसी समय समाधि से मुक्त होकर स्थिर बैठे थे, तो मैंने उनके सामने दो चक्र-सदृश कटाक्ष रचे।
When on one occasion Hara, having set aside his samādhi, remained still, I then fashioned before him a pair of circling glances.
यदा (yadā) — whenत्यक्तसमाधिः (tyaktasamādhiḥ) — having left his tranceतु (tu) — indeedहरः (haraḥ) — Haraतस्थौ (tasthau) — satकदाचन (kadācana) — at some timeतदा (tadā) — thenतस्य (tasya) — before himपुरः (puraḥ) — in frontचक्रयुगम् (cakrayugam) — a pair of cakravāka birdsरचितवान् (racitavān) — I setअहम् (aham) — I
१७ तच्च भ्रूयुगलं ब्रह्मन् हावभावयुतं मुहुः। नानाभावानकार्षीच्च दांपत्यक्रममुत्तमम्॥
tacca bhrūyugalaṃ brahman hāvabhāvayutaṃ muhuḥ | nānābhāvānakārṣīcca dāṃpatyakramamuttamam ||
हे ब्रह्मन्! भाव-भंगिमा से युक्त वह भ्रू-युगल बारंबार अनेक प्रकार के भाव उत्पन्न करते हुए दाम्पत्य के उत्तम क्रम का अनुकरण करने लगा।
O Brahman, that pair of brows, again and again filled with amorous gesture, produced various feelings, imitating the finest manner of conjugal love.
तत् (tat) — thatच (ca) — andभ्रूयुगलम् (bhrūyugalam) — the pair of browsब्रह्मन् (brahman) — O Brahmāहावभावयुतम् (hāvabhāvayutam) — filled with amorous gestureमुहुः (muhuḥ) — again and againनानाभावान् (nānābhāvān) — many gesturesअकार्षीत् (akārṣīt) — it madeच (ca) — andदांपत्यक्रमम् (dāṃpatyakramam) — the manner of wedded loveउत्तमम् (uttamam) — excellent
१८ नीलकंठं महादेवं सगणं तत्पुरःस्थिताः। अकार्षुर्मोहितं भावं मृगाश्च पक्षिणस्तथा॥
nīlakaṃṭhaṃ mahādevaṃ sagaṇaṃ tatpuraḥsthitāḥ | akārṣurmohitaṃ bhāvaṃ mṛgāśca pakṣiṇastathā ||
गणों सहित नीलकण्ठ महादेव जी के सामने खड़े होकर मृगों तथा पक्षियों ने भी उन्हें मोहित करनेवाले भाव प्रदर्शित किये।
Standing before blue-throated Mahādeva, together with his gaṇas, the deer and the birds too displayed feelings meant to delude him.
नीलकंठम् (nīlakaṃṭham) — the blue-throatedमहादेवम् (mahādevam) — Mahādevaसगणम् (sagaṇam) — with his hostsतत्पुरःस्थिताः (tatpuraḥsthitāḥ) — standing before himअकार्षुः (akārṣuḥ) — they displayedमोहितम् (mohitam) — bewilderedभावम् (bhāvam) — feelingमृगाः (mṛgāḥ) — the deerच (ca) — andपक्षिणः (pakṣiṇaḥ) — the birdsतथा (tathā) — likewise
१९ मयूरमिथुनं तत्राकार्षीद्भावं रसोत्सुकम्। विविधां गतिमाश्रित्य पार्श्वे तस्य पुरस्तथा॥
mayūramithunaṃ tatrākārṣīdbhāvaṃ rasotsukam | vividhāṃ gatimāśritya pārśve tasya purastathā ||
वहाँ रसोत्सुक हुए मयूर के जोड़े ने विविध प्रकार की गतियों का सहारा लेकर उनके आगे और पास भाव प्रदर्शित किये।
There a pair of peacocks, eager with passion, resorting to various movements, displayed their feeling at his side and before him.
मयूरमिथुनम् (mayūramithunam) — a pair of peacocksतत्र (tatra) — thereअकार्षीत् (akārṣīt) — displayedभावम् (bhāvam) — a feelingरसोत्सुकम् (rasotsukam) — eager with passionविविधाम् (vividhām) — of many kindsगतिम् (gatim) — a movementआश्रित्य (āśritya) — having taken upपार्श्वे (pārśve) — at the sideतस्य (tasya) — of himपुरः (puraḥ) — before himतथा (tathā) — likewise
२० नालभद् विवरं तस्मिन् कदाचिदपि मच्छरः। सत्यं ब्रवीमि लोकेश मम शक्तिर्न मोहने॥
nālabhad vivaraṃ tasmin kadācidapi maccharaḥ | satyaṃ bravīmi lokeśa mama śaktirna mohane ||
फिर भी मेरे बाण को कभी भी उनमें अवकाश नहीं मिला। हे लोकेश! मैं सत्य कह रहा हूँ, मुझ में मोहित करने की शक्ति नहीं है।
Yet never once did my arrow find an opening in him; I speak the truth, O lord of the worlds — I have no power to delude him.
न (na) — notअलभत् (alabhat) — did it findविवरम् (vivaram) — an openingतस्मिन् (tasmin) — in himकदाचित् (kadācit) — everअपि (api) — evenमच्छरः (maccharaḥ) — my arrowसत्यम् (satyam) — the truthब्रवीमि (bravīmi) — I speakलोकेश (lokeśa) — O Lord of worldsमम (mama) — myशक्तिः (śaktiḥ) — powerन (na) — notमोहने (mohane) — in bewildering him
२१ मधुरप्यकरोत्कर्म युक्तं यत्तस्य मोहने। तच्छृणुष्व महाभाग सत्यं सत्यं वदाम्यहम्॥
madhurapyakarotkarma yuktaṃ yattasya mohane | tacchṛṇuṣva mahābhāga satyaṃ satyaṃ vadāmyaham ||
इस वसन्त ने भी उन्हें मोहित करने के लिये जो उचित कर्म किये हैं, हे महाभाग! उन्हें भी सुनिये, मैं सत्य ही सत्य कह रहा हूँ।
Vasanta too performed whatever work was fitting for his deluding; hear that too, O greatly fortunate one — I speak nothing but the truth.
मधुः (madhuḥ) — Springअपि (api) — tooअकरोत् (akarot) — didकर्म (karma) — the workयुक्तम् (yuktam) — fittingयत् (yat) — whichतस्य (tasya) — hisमोहने (mohane) — in the bewilderingतत् (tat) — thatशृणुष्व (śṛṇuṣva) — hearमहाभाग (mahābhāga) — greatly blessedसत्यम् सत्यम् (satyaṃ satyam) — truly, trulyवदामि (vadāmi) — I speakअहम् (aham) — I
२२ चंपकान्केशरान्बालान्कारणान्पाटलांस्तथा। नागकेशरपुन्नागान्किंशुकान्केतकान् वरान्॥
caṃpakānkeśarānbālānkāraṇānpāṭalāṃstathā | nāgakeśarapunnāgānkiṃśukānketakān varān ||
इस वसन्त ने श्रेष्ठ चम्पक, केसर, बाल, कारण, पाटल, नागकेसर, पुन्नाग, किंशुक तथा उत्तम केतकी —
Campaka, Keśara, Bāla, Kāraṇa and Pāṭala blossoms likewise, Nāgakeśara, Punnāga, Kiṃśuka, and the finest Ketaka —
चंपकान् (caṃpakān) — campaka treesकेशरान् (keśarān) — keśaraबालान् (bālān) — bālaकारणान् (kāraṇān) — kāraṇaपाटलान् (pāṭalān) — pāṭalaतथा (tathā) — likewiseनागकेशरपुन्नागान् (nāgakeśarapunnāgān) — nāgakeśara and punnāgaकिंशुकान् (kiṃśukān) — kiṃśukaकेतकान् (ketakān) — ketakaवरान् (varān) — choice
२३ मालतीमल्लिकापर्णभारान्कुरबकांस्तथा। उत्फुल्लयति तत्र स्म यत्र तिष्ठति वै हरः॥
mālatīmallikāparṇabhārānkurabakāṃstathā | utphullayati tatra sma yatra tiṣṭhati vai haraḥ ||
— तथा मालती, मल्लिका, पर्णभार एवं कुरबक आदि पुष्पों को जहाँ भी शिवजी बैठते थे, वहीं विकसित कर दिया।
— Mālatī, Mallikā, Parṇabhāra and Kurabaka too — he made bloom wherever Hara stood.
मालतीमल्लिकापर्णभारान् (mālatīmallikāparṇabhārān) — the leaf-laden mālatī and mallikāकुरबकान् (kurabakān) — kurabakaतथा (tathā) — likewiseउत्फुल्लयति स्म (utphullayati sma) — he brought into full bloomतत्र (tatra) — thereयत्र (yatra) — whereतिष्ठति (tiṣṭhati) — abidesवै (vai) — indeedहरः (haraḥ) — Hara
२४ सरांस्युत्फुल्लपद्मानि वीजयन् मलयानिलैः। यत्नात्सुगंधीन्यकरोदतीव गिरिशाश्रमे॥
sarāṃsyutphullapadmāni vījayan malayānilaiḥ | yatnātsugaṃdhīnyakarodatīva giriśāśrame ||
इस वसन्त ने गिरीश के आश्रम में तालाबों के सभी फूले हुए कमलों को मलय पवनों से यत्नपूर्वक अत्यन्त सुगन्धित कर दिया।
Fanning the lakes with their lotuses in full bloom by means of the Malaya breezes, he laboured to make them exceedingly fragrant in Giriśa's hermitage.
सरांसि (sarāṃsi) — the lakesउत्फुल्लपद्मानि (utphullapadmāni) — with lotuses in bloomवीजयन् (vījayan) — fanningमलयानिलैः (malayānilaiḥ) — with Malaya breezesयत्नात् (yatnāt) — with effortसुगंधीनि (sugaṃdhīni) — fragrantअकरोत् (akarot) — he madeअतीव (atīva) — exceedinglyगिरिशाश्रमे (giriśāśrame) — in the hermitage of the mountain-lord
२५ लताः सर्वाः सुमनसो धत्तूराङ्करसञ्चयाः। वृक्षाङ्कं चिरभावेन वेष्टयन्ति स्म तत्र च॥
latāḥ sarvāḥ sumanaso dhattūrāṅkarasañcayāḥ | vṛkṣāṅkaṃ cirabhāvena veṣṭayanti sma tatra ca ||
सभी लताएँ फूल से युक्त और धतूरे के अंकुर-समूह के साथ वहाँ के वृक्षों के तने से बड़े प्रेम से लिपट गयीं।
All the creepers, in flower, with clusters of thorn-apple shoots, twined about the trunks of the trees there with lasting affection.
लताः (latāḥ) — the creepersसर्वाः (sarvāḥ) — allसुमनसः (sumanasaḥ) — in flowerधत्तूराङ्करसञ्चयाः (dhattūrāṅkarasañcayāḥ) — with masses of datura shootsवृक्षाङ्कम् (vṛkṣāṅkam) — the trunk of the treesचिरभावेन (cirabhāvena) — with long-held affectionवेष्टयन्ति स्म (veṣṭayanti sma) — embracedतत्र (tatra) — thereच (ca) — and
२६ तान्वृक्षांश्च सुपुष्पौघान् तैः सुगंधिसमीरणैः। दृष्ट्या कामवशं याता मुनयोऽपि परे किमु॥
tānvṛkṣāṃśca supuṣpaughān taiḥ sugaṃdhisamīraṇaiḥ | dṛṣṭyā kāmavaśaṃ yātā munayo'pi pare kimu ||
सुगन्धित पवनों से युक्त तथा खिले हुए फूलों से भरे उन वृक्षों को देखकर मुनि भी काम के वशीभूत हो गये, फिर अन्य की तो बात ही क्या!
Seeing those trees, thick with fine blossoms, and those fragrant breezes, even sages fell under Kāma's sway — what then of others?
तान् (tān) — thoseवृक्षान् (vṛkṣān) — treesच (ca) — andसुपुष्पौघान् (supuṣpaughān) — laden with masses of flowersतैः (taiḥ) — with thoseसुगंधिसमीरणैः (sugaṃdhisamīraṇaiḥ) — with fragrant breezesदृष्ट्या (dṛṣṭyā) — by the sightकामवशम् (kāmavaśam) — under the sway of desireयाताः (yātāḥ) — cameमुनयः (munayaḥ) — sagesअपि (api) — evenपरे (pare) — the highestकिम् उ (kim u) — how much more others
२७ एवं सत्यपि शंभोर्न दृष्टं मोहस्य कारणम्। भावमात्रमकार्षीन्नो कोपो मय्यपि शंकरः॥
evaṃ satyapi śaṃbhorna dṛṣṭaṃ mohasya kāraṇam | bhāvamātramakārṣīnno kopo mayyapi śaṃkaraḥ ||
इतना होने पर भी शंकर जी के मोहित होने का कोई लक्षण नहीं देखा गया, न उनमें कोई भाव ही उत्पन्न हुआ, और शंकर ने मेरे ऊपर रंचमात्र भी क्रोध नहीं किया।
Yet even with all this, no sign of delusion was seen in Śambhu; he showed not the slightest feeling — nor, toward me, did Śaṅkara show anger.
एवम् (evam) — thusसति (sati) — though it was soअपि (api) — evenशंभोः (śaṃbhoḥ) — of Śambhuन (na) — notदृष्टम् (dṛṣṭam) — was seenमोहस्य (mohasya) — of bewildermentकारणम् (kāraṇam) — the causeभावमात्रम् (bhāvamātram) — the slightest feelingअकार्षीत् (akārṣīt) — did he showनो (no) — notकोपः (kopaḥ) — angerमयि (mayi) — toward meअपि (api) — evenशंकरः (śaṃkaraḥ) — Śaṅkara
२८ इति सर्वमहं दृष्ट्वा ज्ञात्वा तस्य च भावनाम्। विमुखोऽहं शंभुमोहान्नियतं ते वदाम्यहम्॥
iti sarvamahaṃ dṛṣṭvā jñātvā tasya ca bhāvanām | vimukho'haṃ śaṃbhumohānniyataṃ te vadāmyaham ||
इस प्रकार सब कुछ देखकर तथा उनके भाव को जानकर मैं शिवजी को मोहित करने के प्रयास से विरत हो गया, यही बात मैं आपसे निश्चयपूर्वक कह रहा हूँ।
Having seen all this, and having understood his disposition, I turned away from the effort to delude Śambhu — this I truthfully tell you.
इति (iti) — thusसर्वम् (sarvam) — allअहम् (aham) — Iदृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — having seenज्ञात्वा (jñātvā) — having understoodतस्य (tasya) — hisच (ca) — andभावनाम् (bhāvanām) — dispositionविमुखः (vimukhaḥ) — turned awayअहम् (aham) — I amशंभुमोहात् (śaṃbhumohāt) — from bewildering Śambhuनियतम् (niyatam) — assuredlyते (te) — to youवदामि (vadāmi) — I sayअहम् (aham) — I
२९ तस्य त्यक्तसमाधेस्तु क्षणं नो दृष्टिगोचरे। शक्नुयामो वयं स्थातुं तं रुद्रं को विमोहयेत्॥
tasya tyaktasamādhestu kṣaṇaṃ no dṛṣṭigocare | śaknuyāmo vayaṃ sthātuṃ taṃ rudraṃ ko vimohayet ||
समाधि छोड़ देने पर हम लोग उनकी दृष्टि के सामने क्षणमात्र भी नहीं टिक सकते, उन रुद्र को कौन मोहित कर सकता है?
We cannot bear to stand for even a moment within the sight of him once he has abandoned his samādhi — who then could delude that Rudra?
तस्य (tasya) — of himत्यक्तसमाधेः (tyaktasamādheḥ) — who has left his tranceतु (tu) — indeedक्षणम् (kṣaṇam) — for a momentनो (no) — notदृष्टिगोचरे (dṛṣṭigocare) — within his sightशक्नुयामः (śaknuyāmaḥ) — are we ableवयम् (vayam) — weस्थातुम् (sthātum) — to standतम् (tam) — himरुद्रम् (rudram) — Rudraकः (kaḥ) — whoविमोहयेत् (vimohayet) — could bewilder
३० ज्वलदग्निप्रकाशाक्षं जटाराशिकरालिनम्। शृङ्गिणं वीक्ष्य कः स्थातुं ब्रह्मन् शक्नोति तत्पुरः॥
jvaladagniprakāśākṣaṃ jaṭārāśikarālinam | śṛṅgiṇaṃ vīkṣya kaḥ sthātuṃ brahman śaknoti tatpuraḥ ||
हे ब्रह्मन्! जलती हुई अग्नि के समान प्रकाशित नेत्रोंवाले, जटाओं के समूह से महाविकराल तथा शृंगी उन शिवजी को देखकर उनके सामने कौन खड़ा रह सकता है?
Beholding him — his eyes blazing like fire, terrible with his mass of matted hair, the horned one — who, O Brahman, could bear to stand before him?
ज्वलदग्निप्रकाशाक्षम् (jvaladagniprakāśākṣam) — his eye bright as blazing fireजटाराशिकरालिनम् (jaṭārāśikarālinam) — terrible with masses of matted hairशृङ्गिणम् (śṛṅgiṇam) — crestedवीक्ष्य (vīkṣya) — having beheldकः (kaḥ) — whoस्थातुम् (sthātum) — to standब्रह्मन् (brahman) — O Brahmāशक्नोति (śaknoti) — is ableतत्पुरः (tatpuraḥ) — before him
३१ मनोभववचश्चेत्थं श्रुत्वाहं चतुराननः। विवक्षुरपि नावोचं चिंताविष्टोऽभवं तदा॥
manobhavavacaścetthaṃ śrutvāhaṃ caturānanaḥ | vivakṣurapi nāvocaṃ ciṃtāviṣṭo'bhavaṃ tadā ||
इस प्रकार काम के वचन को सुनकर मैं चतुरानन ब्रह्मा चिन्तामग्न हो गया और बोलने की इच्छा रखते हुए भी कुछ बोल न सका।
Having heard these words of Manobhava, I, the four-faced one, though wishing to speak, said nothing, and fell into anxious thought.
मनोभववचः (manobhavavacaḥ) — the words of the mind-bornच (ca) — andइत्थम् (ittham) — thusश्रुत्वा (śrutvā) — having heardअहम् (aham) — Iचतुराननः (caturānanaḥ) — the four-facedविवक्षुः (vivakṣuḥ) — wishing to speakअपि (api) — thoughन (na) — notअवोचम् (avocam) — did I speakचिंताविष्टः (ciṃtāviṣṭaḥ) — lost in thoughtअभवम् (abhavam) — I becameतदा (tadā) — then
३२ मोहनेऽहं समर्थो न हरस्येति मनोभवः। वचः श्रुत्वा महादुःखान्निरश्वसमहं मुने॥
mohane'haṃ samartho na harasyeti manobhavaḥ | vacaḥ śrutvā mahāduḥkhānniraśvasamahaṃ mune ||
हे मुने! "मैं शिव को मोहित करने में समर्थ नहीं हूँ" — काम का यह वचन सुनकर मैं बड़े दुःख के साथ उष्ण श्वास लेने लगा।
O sage, having heard Manobhava's words, 'I am not capable of deluding Hara,' I sighed heavily out of great sorrow.
मोहने (mohane) — in bewilderingअहम् (aham) — Iसमर्थः (samarthaḥ) — ableन (na) — notहरस्य (harasya) — of Haraइति (iti) — thusमनोभवः (manobhavaḥ) — the mind-bornवचः (vacaḥ) — the wordsश्रुत्वा (śrutvā) — having heardमहादुःखात् (mahāduḥkhāt) — out of great griefनिरश्वसम् (niraśvasam) — I sighedअहम् (aham) — Iमुने (mune) — O sage
३३ निःश्वासमारुता मे हि नानारूपा महाबलाः। जाता गणा लोलजिह्वा लोलाश्चातिभयंकराः॥
niḥśvāsamārutā me hi nānārūpā mahābalāḥ | jātā gaṇā lolajihvā lolāścātibhayaṃkarāḥ ||
उस समय मेरे निःश्वासों से अनेक रूपों वाले, महाबलवान्, लपलपाती जीभवाले, चंचल तथा अत्यन्त भयंकर गण उत्पन्न हो गये।
From the winds of my sighs there were born gaṇas of many forms, mighty, with lolling tongues, restless and utterly terrifying.
निःश्वासमारुतात् (niḥśvāsamārutāt) — from the wind of my sighमे (me) — myहि (hi) — indeedनानारूपाः (nānārūpāḥ) — of many formsमहाबलाः (mahābalāḥ) — of great strengthजाताः (jātāḥ) — were bornगणाः (gaṇāḥ) — hostsलोलजिह्वाः (lolajihvāḥ) — with lolling tonguesलोलाः (lolāḥ) — restlessच (ca) — andअतिभयंकराः (atibhayaṃkarāḥ) — most terrible
३४ अवादयन्त ते सर्वे नानावाद्यानसंख्यकान्। पटहादिगणास्तांस्तान् विकरालान्महारवान्॥
avādayanta te sarve nānāvādyānasaṃkhyakān | paṭahādigaṇāstāṃstān vikarālānmahāravān ||
उन गणों ने ढोल आदि अनेक असंख्य विकराल तथा महाभयंकर बाजे बजाना आरम्भ कर दिया।
All those hordes, drums and countless other instruments among them, terrible and loud, began to sound them.
अवादयन्त (avādayanta) — they soundedते (te) — theyसर्वे (sarve) — allनानावाद्यान् (nānāvādyān) — many instrumentsअसंख्यकान् (asaṃkhyakān) — beyond countपटहादिगणान् (paṭahādigaṇān) — drums and the restतान् तान् (tān tān) — each and everyविकरालान् (vikarālān) — fearsomeमहारवान् (mahāravān) — of mighty sound
३५ अथ ते मम निःश्वाससंभवाश्च महागणाः। मारयच्छेदयेत्यूचुर्ब्रह्मणो मे पुरः स्थिताः॥
atha te mama niḥśvāsasaṃbhavāśca mahāgaṇāḥ | mārayacchedayetyūcurbrahmaṇo me puraḥ sthitāḥ ||
मेरे निःश्वास से उत्पन्न वे महागण मुझ ब्रह्मा के सामने खड़े होकर "मारो, काटो" — ऐसा बोलने लगे।
Then those great gaṇas, born from my sigh, standing before me, Brahmā, cried out, 'Kill! Cut down!'
अथ (atha) — thenते (te) — thoseमम (mama) — myनिःश्वाससंभवाः (niḥśvāsasaṃbhavāḥ) — born of my sighच (ca) — andमहागणाः (mahāgaṇāḥ) — great hostsमारय (māraya) — killछेदय (chedaya) — cut downइति (iti) — thusऊचुः (ūcuḥ) — they criedब्रह्मणः (brahmaṇaḥ) — of Brahmāमे (me) — myपुरः (puraḥ) — beforeस्थिताः (sthitāḥ) — standing
३६ तेषां तु वदतां तत्र मारयच्छेदयेति माम्। वचः श्रुत्वा विधिं कामः प्रवक्तुमुपचक्रमे॥
teṣāṃ tu vadatāṃ tatra mārayacchedayeti mām | vacaḥ śrutvā vidhiṃ kāmaḥ pravaktumupacakrame ||
"मारो, काटो" — ऐसा बोलनेवाले उन गणों के शब्दों को सुनकर वह काम मुझ ब्रह्मा से कहने लगा।
Hearing their words, as they cried 'Kill! Cut down!' there before me, the Ordainer, Kāma began to speak to me.
तेषाम् (teṣām) — theirतु (tu) — indeedवदताम् (vadatām) — as they criedतत्र (tatra) — thereमारय (māraya) — killछेदय (chedaya) — cut downइति (iti) — thusमाम् (mām) — meवचः (vacaḥ) — the wordsश्रुत्वा (śrutvā) — having heardविधिम् (vidhim) — to the Creatorकामः (kāmaḥ) — Kāmaप्रवक्तुम् (pravaktum) — to speakउपचक्रमे (upacakrame) — began
३७ मुनेऽथ मां समाभाष्य तान् दृष्ट्वा मदनो गणान्। उवाच वारयन् ब्रह्मन्गणानामग्रतः स्मरः॥
mune'tha māṃ samābhāṣya tān dṛṣṭvā madano gaṇān | uvāca vārayan brahmangaṇānāmagrataḥ smaraḥ ||
हे मुने! फिर मुझसे बातचीत करके तथा उन गणों को देखकर वह काम, हे ब्रह्मन्! गणों को रोकते हुए ही उनके सामने मुझसे कहने लगा।
O sage, then Smara, having addressed me and looked upon those gaṇas, spoke, restraining them, O Brahman, before the gaṇas themselves.
मुने (mune) — O sageअथ (atha) — thenमाम् (mām) — meसमाभाष्य (samābhāṣya) — having addressedतान् (tān) — thoseदृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — having seenमदनः (madanaḥ) — Madanaगणान् (gaṇān) — hostsउवाच (uvāca) — saidवारयन् (vārayan) — restraining themब्रह्मन् (brahman) — O Brahmāगणानाम् (gaṇānām) — of the hostsअग्रतः (agrataḥ) — beforeस्मरः (smaraḥ) — Smara
३८ हे ब्रह्मन् हे प्रजानाथ सर्वसृष्टिप्रवर्तक। उत्पन्नाः क इमे वीरा विकराला भयंकराः॥
he brahman he prajānātha sarvasṛṣṭipravartaka | utpannāḥ ka ime vīrā vikarālā bhayaṃkarāḥ ||
हे ब्रह्मन्! हे प्रजानाथ! हे सृष्टि के प्रवर्तक! ये कौन विकराल एवं भयंकर वीर उत्पन्न हो गये हैं?
O Brahman, O lord of creatures, setter forth of all creation! Who are these terrible and dreadful warriors that have come into being?
हे ब्रह्मन् (he brahman) — O Brahmāहे प्रजानाथ (he prajānātha) — O Lord of creaturesसर्वसृष्टिप्रवर्तक (sarvasṛṣṭipravartaka) — setter-in-motion of all creationउत्पन्नाः (utpannāḥ) — arisenके (ke) — whoइमे (ime) — theseवीराः (vīrāḥ) — warriorsविकरालाः (vikarālāḥ) — fearsomeभयंकराः (bhayaṃkarāḥ) — terrifying
३९ किं कर्मैते करिष्यंति कुत्र स्थास्यंति वा विधे। किन्नामधेया एते तद्वद तत्र नियोजय॥
kiṃ karmaite kariṣyaṃti kutra sthāsyaṃti vā vidhe | kinnāmadheyā ete tadvada tatra niyojaya ||
हे विधे! ये कौन-सा कार्य करेंगे तथा कहाँ निवास करेंगे और इनके क्या नाम हैं? यह मुझे बताइये तथा इन्हें कार्य में नियुक्त कीजिये।
What work will they do, O Ordainer, and where will they dwell? What are their names? Tell me this, and set them to their task.
किम् (kim) — whatकर्म (karma) — workएते (ete) — theseकरिष्यंति (kariṣyaṃti) — will doकुत्र (kutra) — whereस्थास्यंति (sthāsyaṃti) — will they dwellवा (vā) — orविधे (vidhe) — O Creatorकिन्नामधेयाः (kinnāmadheyāḥ) — of what namesएते (ete) — theseतत् (tat) — thatवद (vada) — tellतत्र (tatra) — thereinनियोजय (niyojaya) — appoint them
४० नियोज्य तान्निजे कृत्ये स्थानं दत्त्वा च नाम च। मामाज्ञापय देवेश कृपां कृत्वा यथोचिताम्॥
niyojya tānnije kṛtye sthānaṃ dattvā ca nāma ca | māmājñāpaya deveśa kṛpāṃ kṛtvā yathocitām ||
हे देवेश! इन्हें अपने कार्य में नियुक्त करके, इनके नाम रखकर तथा स्थान की व्यवस्था करके यथोचित कृपा करते हुए मुझे आज्ञा दीजिये।
Having appointed them to their own work, and given them a place and a name, command me, O lord of the gods, showing whatever grace is fitting.
नियोज्य (niyojya) — having appointedतान् (tān) — themनिजे (nije) — to their ownकृत्ये (kṛtye) — taskस्थानम् (sthānam) — a placeदत्त्वा (dattvā) — having givenच (ca) — andनाम (nāma) — a nameच (ca) — andमाम् (mām) — meआज्ञापय (ājñāpaya) — commandदेवेश (deveśa) — O Lord of godsकृपाम् (kṛpām) — favourकृत्वा (kṛtvā) — having shownयथोचिताम् (yathocitām) — as is fitting
४१ इति तद्वाक्यमाकर्ण्य मुनेऽहं लोककारकः। तमवोचं ह मदनं तेषां कर्मादिकं दिशन्॥
iti tadvākyamākarṇya mune'haṃ lokakārakaḥ | tamavocaṃ ha madanaṃ teṣāṃ karmādikaṃ diśan ||
हे मुने! उस काम की बात सुनकर, लोककर्ता मैंने उनके कार्य आदि का निर्देश करते हुए मदन से कहा।
O sage, having heard that speech, I, the maker of the worlds, spoke to Madana, assigning to them their work and the rest.
इति (iti) — thusतद्वाक्यम् (tadvākyam) — his wordsआकर्ण्य (ākarṇya) — having heardमुने (mune) — O sageअहम् (aham) — Iलोककारकः (lokakārakaḥ) — the maker of the worldsतम् (tam) — himअवोचम् ह (avocam ha) — addressedमदनम् (madanam) — Madanaतेषाम् (teṣām) — theirकर्मादिकम् (karmādikam) — work and the restदिशन् (diśan) — assigning
४२ एत उत्पन्नमात्रा हि मारयेत्यवदन् वचः। मुहुर्मुहुरतोऽमीषां नाम मारेति जायताम्॥
eta utpannamātrā hi mārayetyavadan vacaḥ | muhurmuhurato'mīṣāṃ nāma māreti jāyatām ||
ये उत्पन्न होते ही बार-बार "मारो" ऐसा शब्द कहते रहे, इसलिये इनका नाम "मार" होना चाहिये।
These, the very moment they were born, cried out again and again, 'Kill!' — therefore let their name be 'Māra.'
एते (ete) — theseउत्पन्नमात्राः (utpannamātrāḥ) — barely bornहि (hi) — indeedमारय (māraya) — killइति (iti) — thusअवदन् (avadan) — they spokeवचः (vacaḥ) — the wordमुहुर्मुहुः (muhurmuhuḥ) — again and againअतः (ataḥ) — thereforeअमीषाम् (amīṣām) — of theseनाम (nāma) — the nameमारः (māraḥ) — Māraइति (iti) — thusजायताम् (jāyatām) — let it be
४३ सदैव विघ्नं जंतूनां करिष्यंति गणा इमे। विना निजार्चनं काम नानाकामरतात्मनाम्॥
sadaiva vighnaṃ jaṃtūnāṃ kariṣyaṃti gaṇā ime | vinā nijārcanaṃ kāma nānākāmaratātmanām ||
हे काम! अपनी पूजा के बिना ये गण नाना कामनाओं में रत मनवाले प्राणियों के कार्यों में सर्वदा विघ्न किया करेंगे।
O Kāma, these gaṇas shall forever create obstruction for creatures whose minds are absorbed in various desires, whenever they are not duly worshipped.
सदा (sadā) — alwaysएव (eva) — indeedविघ्नम् (vighnam) — obstructionजंतूनाम् (jaṃtūnām) — of creaturesकरिष्यंति (kariṣyaṃti) — they shall workगणाः (gaṇāḥ) — hostsइमे (ime) — theseविना (vinā) — withoutनिजार्चनम् (nijārcanam) — worship of themselvesकाम (kāma) — O Kāmaनानाकामरतात्मनाम् (nānākāmaratātmanām) — of those given to manifold desires
४४ तवानुगमनं कर्म मुख्यमेषां मनोभव। सहायिनो भविष्यंति सदा तव न संशयः॥
tavānugamanaṃ karma mukhyameṣāṃ manobhava | sahāyino bhaviṣyaṃti sadā tava na saṃśayaḥ ||
हे मनोभव! तुम्हारे अनुकूल रहना ही इनका मुख्य कार्य होगा और ये सदा तुम्हारी सहायता में तत्पर रहेंगे, इसमें संशय नहीं है।
O Manobhava, their chief task shall be to follow after you; they shall ever be your helpers — of this there is no doubt.
तव (tava) — yourअनुगमनम् (anugamanam) — the followingकर्म (karma) — the workमुख्यम् (mukhyam) — chiefएषाम् (eṣām) — of theseमनोभव (manobhava) — O mind-bornसहायिनः (sahāyinaḥ) — helpersभविष्यंति (bhaviṣyaṃti) — they will beसदा (sadā) — alwaysतव (tava) — yoursन (na) — noसंशयः (saṃśayaḥ) — doubt
४५ यत्र यत्र भवान् याता स्वकर्मार्थं यदा यदा। गंतारस्तत्र तत्रैते सहायार्थं तदा तदा॥
yatra yatra bhavān yātā svakarmārthaṃ yadā yadā | gaṃtārastatra tatraite sahāyārthaṃ tadā tadā ||
जब-जब और जहाँ-जहाँ तुम अपने कार्य के लिये जाओगे, तब-तब वहाँ-वहाँ ये तुम्हारी सहायता के लिये जायँगे।
Wherever you go, and whenever, for the sake of your own work, there and then these shall go too, for the sake of aiding you.
यत्र यत्र (yatra yatra) — whereverभवान् (bhavān) — your honourयाता (yātā) — shall goस्वकर्मार्थम् (svakarmārtham) — for your own workयदा यदा (yadā yadā) — wheneverगंतारः (gaṃtāraḥ) — goingतत्र तत्र (tatra tatra) — there and thereएते (ete) — theseसहायार्थम् (sahāyārtham) — for helpतदा तदा (tadā tadā) — then and then
४६ चित्तभ्रांतिं करिष्यंति त्वदस्त्रवशवर्तिनाम्। ज्ञानिनां ज्ञानमार्गं च विघ्नयिष्यंति सर्वथा॥
cittabhrāṃtiṃ kariṣyaṃti tvadastravaśavartinām | jñānināṃ jñānamārgaṃ ca vighnayiṣyaṃti sarvathā ||
ये तुम्हारे अस्त्रों से वशीभूत प्राणियों के चित्त में सदैव भ्रान्ति उत्पन्न करेंगे और ज्ञानियों के ज्ञानमार्ग में भी सर्वथा विघ्न डालेंगे।
They shall create confusion of mind in those under the sway of your arrows, and shall in every way obstruct the path of knowledge for those who possess it.
चित्तभ्रांतिम् (cittabhrāṃtim) — confusion of mindकरिष्यंति (kariṣyaṃti) — they will workत्वदस्त्रवशवर्तिनाम् (tvadastravaśavartinām) — of those subject to your weaponsज्ञानिनाम् (jñāninām) — of the knowingज्ञानमार्गम् (jñānamārgam) — the path of knowledgeच (ca) — andविघ्नयिष्यंति (vighnayiṣyaṃti) — they will obstructसर्वथा (sarvathā) — in every way
४७ इत्याकर्ण्य वचो मे हि सरतिः स मनोभवः। किंचित्प्रसन्नवदनो बभूव मुनिसत्तम॥
ityākarṇya vaco me hi saratiḥ sa manobhavaḥ | kiṃcitprasannavadano babhūva munisattama ||
हे मुनिसत्तम! मेरे इस वचन को सुनकर रति सहित वह कामदेव कुछ प्रसन्नमुख हो गया।
O foremost of sages, having heard these words of mine, Manobhava, together with Rati, became somewhat gladdened of countenance.
इति (iti) — thusआकर्ण्य (ākarṇya) — having heardवचः (vacaḥ) — the wordsमे (me) — myहि (hi) — indeedसरतिः (saratiḥ) — with Ratiसः (saḥ) — heमनोभवः (manobhavaḥ) — the mind-bornकिंचित् (kiṃcit) — somewhatप्रसन्नवदनः (prasannavadanaḥ) — of brightened countenanceबभूव (babhūva) — becameमुनिसत्तम (munisattama) — O best of sages
४८ श्रुत्वा तेऽपि गणाः सर्वे मदनं मां च सर्वतः। परिवार्य यथाकामं तस्थुस्तत्र निजाकृतिम्॥
śrutvā te'pi gaṇāḥ sarve madanaṃ māṃ ca sarvataḥ | parivārya yathākāmaṃ tasthustatra nijākṛtim ||
मेरी बात सुनकर वे सभी गण अपने-अपने स्वरूप से मुझे तथा कामदेव को चारों ओर से घेरकर वहाँ बैठ गये।
Hearing this, all those gaṇas too surrounded Madana and me on every side, and stood there each in his own form, as they pleased.
श्रुत्वा (śrutvā) — having heardते (te) — theyअपि (api) — tooगणाः (gaṇāḥ) — the hostsसर्वे (sarve) — allमदनम् (madanam) — Madanaमाम् (mām) — meच (ca) — andसर्वतः (sarvataḥ) — on every sideपरिवार्य (parivārya) — having surroundedयथाकामम् (yathākāmam) — at their willतस्थुः (tasthuḥ) — stoodतत्र (tatra) — thereनिजाकृतिम् (nijākṛtim) — in their own shapes
४९ अथ ब्रह्मा स्मरं प्रीत्यागदं मे कुरु शासनम्। एभिः सहैव गच्छ त्वं पुनश्च हरमोहने॥
atha brahmā smaraṃ prītyāgadaṃ me kuru śāsanam | ebhiḥ sahaiva gaccha tvaṃ punaśca haramohane ||
इसके बाद मुझ ब्रह्मा ने काम से प्रेमपूर्वक कहा — मेरी बात मानो, तुम इन्हें साथ लेकर शिव को मोहित करने के लिये पुनः जाओ।
Then I, Brahmā, said lovingly to Smara: Obey my command — go once more, together with these, to delude Hara.
अथ (atha) — thenब्रह्मा (brahmā) — Brahmāस्मरम् (smaram) — to Smaraप्रीत्या (prītyā) — with affectionअगदम् (agadam) — I saidमे (me) — myकुरु (kuru) — carry outशासनम् (śāsanam) — commandएभिः (ebhiḥ) — with theseसह (saha) — togetherएव (eva) — indeedगच्छ (gaccha) — goत्वम् (tvam) — youपुनः (punaḥ) — againच (ca) — andहरमोहने (haramohane) — to the bewildering of Hara
५० मन आधाय यत्नानि कुरु मारगणैः सह। मोहो भवेद्यथा शंभोर्दारग्रहणहेतवे॥
mana ādhāya yatnāni kuru māragaṇaiḥ saha | moho bhavedyathā śaṃbhordāragrahaṇahetave ||
अब तुम इन मारगणों के साथ मन लगाकर ऐसा प्रयत्न करो, जिससे स्त्री ग्रहण करने के लिये शिवजी को मोह हो जाय।
Set your mind to it, and make your efforts together with the Māra-gaṇas, so that Śambhu may come to feel the delusion that leads him to take a wife.
मनः (manaḥ) — the mindआधाय (ādhāya) — having fixedयत्नानि (yatnāni) — effortsकुरु (kuru) — makeमारगणैः (māragaṇaiḥ) — with the Māra hostsसह (saha) — togetherमोहः (mohaḥ) — bewildermentभवेत् (bhavet) — may ariseयथा (yathā) — so thatशंभोः (śaṃbhoḥ) — of Śambhuदारग्रहणहेतवे (dāragrahaṇahetave) — for the sake of his taking a wife
५१ इत्याकर्ण्य वचः कामः प्रोवाच वचनं पुनः। देवर्षे गौरवं मत्वा प्रणम्य विनयेन माम्॥
ityākarṇya vacaḥ kāmaḥ provāca vacanaṃ punaḥ | devarṣe gauravaṃ matvā praṇamya vinayena mām ||
हे देवर्षे! मेरी बात सुनकर काम गौरव का ध्यान रखते हुए मुझे प्रणाम करके विनयपूर्वक मुझसे पुनः यह वचन कहने लगा।
Having heard these words, Kāma, mindful of the weight due to me, O sage among the gods, bowed to me humbly and spoke once again.
इति (iti) — thusआकर्ण्य (ākarṇya) — having heardवचः (vacaḥ) — the wordsकामः (kāmaḥ) — Kāmaप्रोवाच (provāca) — spokeवचनम् (vacanam) — wordsपुनः (punaḥ) — againदेवर्षे (devarṣe) — O divine sageगौरवम् (gauravam) — the weightमत्वा (matvā) — having consideredप्रणम्य (praṇamya) — having bowedविनयेन (vinayena) — humblyमाम् (mām) — to me
५२ मया सम्यक् कृतं कर्म मोहने तस्य यत्नतः। तन्मोहो नाभवत्तात न भविष्यति नाधुना॥
mayā samyak kṛtaṃ karma mohane tasya yatnataḥ | tanmoho nābhavattāta na bhaviṣyati nādhunā ||
हे तात! मैंने शिव को मोहित करने के लिये भली-भाँति यत्नपूर्वक उपाय किये, किंतु उन्हें मोह नहीं हुआ, न आगे होगा और अभी भी वे मोहित नहीं हैं।
O father, I have already done my work well and with effort toward his deluding; yet no delusion befell him, nor will it now either.
मया (mayā) — by meसम्यक् (samyak) — fullyकृतम् (kṛtam) — was doneकर्म (karma) — the workमोहने (mohane) — in the bewilderingतस्य (tasya) — of himयत्नतः (yatnataḥ) — with effortतन्मोहः (tanmohaḥ) — his bewildermentन (na) — notअभवत् (abhavat) — came aboutतात (tāta) — dear oneन (na) — norभविष्यति (bhaviṣyati) — will it beन (na) — norअधुना (adhunā) — now
५३ तव वाग्गौरवं मत्वा दृष्ट्वा मारगणानपि। गमिष्यामि पुनस्तत्र सदारोऽहं त्वदाज्ञया॥
tava vāggauravaṃ matvā dṛṣṭvā māragaṇānapi | gamiṣyāmi punastatra sadāro'haṃ tvadājñayā ||
किंतु आपकी वाणी का गौरव मानकर तथा इन मारगणों को देखकर, आपकी आज्ञा से मैं पुनः वहाँ पत्नी सहित जाऊँगा।
Yet, mindful of the weight of your word, and having seen the Māra-gaṇas too, I shall go there again, together with my wife, at your command.
तव (tava) — yourवाग्गौरवम् (vāggauravam) — the weight of your wordमत्वा (matvā) — having regardedदृष्ट्वा (dṛṣṭvā) — having seenमारगणान् (māragaṇān) — the Māra hostsअपि (api) — tooगमिष्यामि (gamiṣyāmi) — I shall goपुनः (punaḥ) — againतत्र (tatra) — thereसदारः (sadāraḥ) — with my wifeअहम् (aham) — Iत्वदाज्ञया (tvadājñayā) — by your command
५४ मनो निश्चितमेतद्धि तन्मोहो न भविष्यति। भस्म कुर्यान्न मे देहमिति शंकास्ति मे विधे॥
mano niścitametaddhi tanmoho na bhaviṣyati | bhasma kuryānna me dehamiti śaṃkāsti me vidhe ||
हे विधे! मैंने मन में यह निश्चय कर लिया है कि उन्हें मोह नहीं होगा, और मुझे यह शंका है कि कहीं वे मेरे शरीर को भस्म न कर दें।
My mind is resolved on this: no delusion will occur; and I fear, O Ordainer, lest he burn my body to ashes.
मनः (manaḥ) — my mindनिश्चितम् (niścitam) — is certainएतत् (etat) — of thisहि (hi) — indeedतन्मोहः (tanmohaḥ) — his bewildermentन (na) — notभविष्यति (bhaviṣyati) — will come aboutभस्म (bhasma) — ashesकुर्यात् (kuryāt) — he may makeन (na) — notमे (me) — myदेहम् (deham) — bodyइति (iti) — thusशंका (śaṃkā) — a fearअस्ति (asti) — there isमे (me) — of mineविधे (vidhe) — O Creator
५५ इत्युक्त्वा समधुः कामः सरतिः सभयस्तदा। ययौ मारगणैः सार्धं शिवस्थानं मुनीश्वर॥
ityuktvā samadhuḥ kāmaḥ saratiḥ sabhayastadā | yayau māragaṇaiḥ sārdhaṃ śivasthānaṃ munīśvara ||
हे मुनीश्वर! ऐसा कहकर वह कामदेव वसन्त तथा रति को साथ लेकर, मारगणों सहित भयपूर्वक शिवजी के स्थान पर गया।
Having said this, O lord of sages, Kāma, together with Vasanta and Rati, then fearfully went, along with the Māra-gaṇas, to Śiva's abode.
NoteNo speaker heading is reprinted here in the source, but the address to "मुनीश्वर" and the third-person narration mark the return to Brahmā's own voice, after Kāma's speech in verses 52–54.
इति (iti) — thusउक्त्वा (uktvā) — having spokenसमधुः (samadhuḥ) — with Springकामः (kāmaḥ) — Kāmaसरतिः (saratiḥ) — with Ratiसभयः (sabhayaḥ) — in fearतदा (tadā) — thenययौ (yayau) — wentमारगणैः (māragaṇaiḥ) — with the Māra hostsसार्धम् (sārdham) — togetherशिवस्थानम् (śivasthānam) — to the abode of Śivaमुनीश्वर (munīśvara) — O lord of sages
५६ पूर्ववत् स्वप्रभावं च चक्रे मनसिजस्तदा। बहूपायं स हि मधुर्विविधां बुद्धिमावहन्॥
pūrvavat svaprabhāvaṃ ca cakre manasijastadā | bahūpāyaṃ sa hi madhurvividhāṃ buddhimāvahan ||
वहाँ जाकर कामदेव ने पहले के समान ही अपना प्रभाव दिखाया तथा वसन्त ने भी अनेक प्रकार की बुद्धि का प्रयोग करते हुए बहुत उपाय किये।
Then the mind-born one again displayed his own power as before; and Vasanta too, applying his manifold ingenuity, employed many devices.
पूर्ववत् (pūrvavat) — as beforeस्वप्रभावम् (svaprabhāvam) — his own powerच (ca) — andचक्रे (cakre) — exertedमनसिजः (manasijaḥ) — the mind-bornतदा (tadā) — thenबहूपायम् (bahūpāyam) — with many devicesसः (saḥ) — heहि (hi) — indeedमधुः (madhuḥ) — Springविविधाम् (vividhām) — manifoldबुद्धिम् (buddhim) — contrivanceआवहन् (āvahan) — bringing to bear
५७ उपायं सा चकाराति तत्र मारगणोऽपि च। मोहोऽभवन्न वै शंभोरपि कश्चित्परात्मनः॥
upāyaṃ sā cakārāti tatra māragaṇo'pi ca | moho'bhavanna vai śaṃbhorapi kaścitparātmanaḥ ||
मारगणों ने भी वहाँ बहुत उपाय किये, किंतु परमात्मा शंकर को कुछ भी मोह नहीं हुआ।
There too the Māra-gaṇas made their own attempts; yet not the slightest delusion befell Śambhu, the supreme soul.
उपायम् (upāyam) — deviceसा (sā) — sheचकार (cakāra) — madeअति (ati) — exceedinglyतत्र (tatra) — thereमारगणः (māragaṇaḥ) — the Māra hostअपि (api) — tooच (ca) — andमोहः (mohaḥ) — bewildermentअभवत् (abhavat) — aroseन (na) — notवै (vai) — indeedशंभोः (śaṃbhoḥ) — of Śambhuअपि (api) — evenकश्चित् (kaścit) — anyपरात्मनः (parātmanaḥ) — the supreme Self
५८ निवृत्य पुनरायातो मम स्थानं स्मरस्तदा। आसीन्मारगणोऽगर्वोऽहर्षो मेऽपि पुरस्थितः॥
nivṛtya punarāyāto mama sthānaṃ smarastadā | āsīnmāragaṇo'garvo'harṣo me'pi purasthitaḥ ||
तब वह कामदेव लौटकर पुनः मेरे पास आया। समस्त मारगण भी अभिमानरहित तथा उदास होकर मेरे सामने खड़े हो गये।
Then Smara turned back and came again to my abode; the Māra-gaṇas too, stripped of pride and joyless, stood before me.
निवृत्य (nivṛtya) — having turned backपुनः (punaḥ) — againआयातः (āyātaḥ) — cameमम (mama) — myस्थानम् (sthānam) — abodeस्मरः (smaraḥ) — Smaraतदा (tadā) — thenआसीत् (āsīt) — wasमारगणः (māragaṇaḥ) — the Māra hostअगर्वः (agarvaḥ) — without prideअहर्षः (aharṣaḥ) — without joyमे (me) — myअपि (api) — tooपुरस्थितः (purasthitaḥ) — standing before
५९ कामः प्रोवाच मां तात प्रणम्य च निरुत्सवः। स्थित्वा मम पुरोऽगर्वा मारैश्च मधुना तदा॥
kāmaḥ provāca māṃ tāta praṇamya ca nirutsavaḥ | sthitvā mama puro'garvā māraiśca madhunā tadā ||
तब उदास और गर्वरहित कामदेव ने मारगणों तथा वसन्त के साथ मेरे सामने खड़े होकर प्रणाम करके मुझसे कहा — हे तात!
Then Kāma, joyless, having bowed, standing before me together with the Māras and Vasanta, without pride, said to me, 'Father —'
कामः (kāmaḥ) — Kāmaप्रोवाच (provāca) — saidमाम् (mām) — to meतात (tāta) — dear oneप्रणम्य (praṇamya) — having bowedच (ca) — andनिरुत्सवः (nirutsavaḥ) — joylessस्थित्वा (sthitvā) — having stoodमम (mama) — myपुरः (puraḥ) — beforeअगर्वाः (agarvāḥ) — without prideमारैः (māraiḥ) — with the Mārasच (ca) — andमधुना (madhunā) — with Springतदा (tadā) — then
६० कृतं पूर्वादधिकतः कर्म तन्मोहने विधे। नाभवत्तस्य मोहोऽपि कश्चिद्ध्यानरतात्मनः॥
kṛtaṃ pūrvādadhikataḥ karma tanmohane vidhe | nābhavattasya moho'pi kaściddhyānaratātmanaḥ ||
हे विधे! मैंने शिवजी को मोहित करने के लिये पहले से भी अधिक प्रयत्न किया, किंतु ध्यानरत चित्तवाले उन शिव को कुछ भी मोह नहीं हुआ।
O Ordainer, I did even more this time than before toward his deluding, yet not the slightest delusion befell him, his mind absorbed in meditation.
NoteNo "काम उवाच" heading is reprinted here, but verse 59's "प्रोवाच" introduces Kāma's direct speech, which continues in the first person through verse 62.
कृतम् (kṛtam) — was doneपूर्वात् (pūrvāt) — than beforeअधिकतः (adhikataḥ) — still moreकर्म (karma) — the workतन्मोहने (tanmohane) — in his bewilderingविधे (vidhe) — O Creatorन (na) — notअभवत् (abhavat) — aroseतस्य (tasya) — hisमोहः (mohaḥ) — bewildermentअपि (api) — evenकश्चित् (kaścit) — anyध्यानरतात्मनः (dhyānaratātmanaḥ) — of him absorbed in meditation
६१ न दग्धा मे तनुश्चैव तत्र तेन दयालुना। कारणं पूर्वपुण्यं च निर्विकारः स वै प्रभुः॥
na dagdhā me tanuścaiva tatra tena dayālunā | kāraṇaṃ pūrvapuṇyaṃ ca nirvikāraḥ sa vai prabhuḥ ||
उन दयालु ने मेरे शरीर को भस्म नहीं किया, इसमें मेरे पूर्वजन्म का पुण्य ही कारण है; वे प्रभु सर्वथा निर्विकार हैं।
Nor did that merciful one there burn my body; the cause of that was my own past merit, for that lord is indeed utterly changeless.
न (na) — notदग्धा (dagdhā) — burntमे (me) — myतनुः (tanuḥ) — bodyच (ca) — andएव (eva) — indeedतत्र (tatra) — thereतेन (tena) — by himदयालुना (dayālunā) — the compassionateकारणम् (kāraṇam) — the causeपूर्वपुण्यम् (pūrvapuṇyam) — former meritच (ca) — andनिर्विकारः (nirvikāraḥ) — unchangingसः (saḥ) — heवै (vai) — indeedप्रभुः (prabhuḥ) — the Lord
६२ चेद्वरस्ते हरो भार्यां गृह्णीयादिति पद्मज। परोपायं कुरु तदा विगर्व इति मे मतिः॥
cedvaraste haro bhāryāṃ gṛhṇīyāditi padmaja | paropāyaṃ kuru tadā vigarva iti me matiḥ ||
हे पद्मज! यदि आपकी ऐसी इच्छा है कि महादेव जी दारपरिग्रह करें, तो मेरे विचार से आप गर्वरहित होकर दूसरा उपाय कीजिये।
If it is your wish, O lotus-born one, that Hara should take a wife, then devise some other means, free of pride — such is my counsel.
चेत् (cet) — ifवरः (varaḥ) — the wishते (te) — yoursहरः (haraḥ) — Haraभार्याम् (bhāryām) — a wifeगृह्णीयात् (gṛhṇīyāt) — should takeइति (iti) — thusपद्मज (padmaja) — O lotus-bornपरोपायम् (paropāyam) — another meansकुरु (kuru) — makeतदा (tadā) — thenविगर्वः (vigarvaḥ) — pride laid asideइति (iti) — thusमे (me) — myमतिः (matiḥ) — judgement
६३ इत्युक्त्वा सपरीवारो ययौ कामः स्वमाश्रमम्। प्रणम्य मां स्मरन् शंभुं गर्वदं दीनवत्सलम्॥
ityuktvā saparīvāro yayau kāmaḥ svamāśramam | praṇamya māṃ smaran śaṃbhuṃ garvadaṃ dīnavatsalam ||
ऐसा कहकर कामदेव मुझे प्रणाम करके, गर्व का खण्डन करनेवाले तथा दीनवत्सल शम्भु का स्मरण करता हुआ, परिवार सहित अपने आश्रम को चला गया।
Having said this, Kāma, together with his retinue, bowed to me and, remembering Śambhu, the destroyer of pride, ever kind to the humble, went to his own hermitage.
इति (iti) — thusउक्त्वा (uktvā) — having spokenसपरीवारः (saparīvāraḥ) — with his retinueययौ (yayau) — wentकामः (kāmaḥ) — Kāmaस्वम् (svam) — his ownआश्रमम् (āśramam) — abodeप्रणम्य (praṇamya) — having bowedमाम् (mām) — to meस्मरन् (smaran) — rememberingशंभुम् (śaṃbhum) — Śambhuगर्वदम् (garvadam) — who humbles prideदीनवत्सलम् (dīnavatsalam) — tender to the humble
इति श्रीशिवमहापुराणे द्वितीयायां रुद्रसंहितायां द्वितीये सतीखण्डे सत्युपाख्याने कामप्रभावमारगणोत्पत्तिवर्णनं नाम नवमोऽध्यायः ॥ ९ ॥
Here ends the ninth chapter — "The Power of Kāma and the Birth of the Māra-gaṇas" — in the tale of Satī, in the second section, of Satī, of the second Saṃhitā, that of Rudra, of the venerable Śiva Mahāpurāṇa.
इस प्रकार श्रीशिवमहापुराण की द्वितीय रुद्रसंहिता के द्वितीय सतीखण्ड में, सत्युपाख्यान में "कामप्रभावमारगणोत्पत्तिवर्णन" नामक नौवाँ अध्याय समाप्त हुआ।