Bṛhat Tantrasāra स्तोत्रकवचानि Chapter 24
Lang
IAST
Words

॥ श्रीगणेशाय नमः ॥

बृहत्तन्त्रसारः

स्तोत्रकवचानि
Chapter 24 · The Armour of Nṛsiṃha · Verses 1–26

नृसिंहकवचम्

Nārada asks Brahmā for the armour of Mahāviṣṇu as Nṛsiṃha, by whose recitation a learned man conquers the three worlds. Brahmā answers with the armour called Trailokyavijaya: by reciting and holding it he himself creates the worlds, Lakṣmī protects them, Maheśvara destroys, the gods became lords of the quarters, Durvāsas became conqueror of the three worlds and Krodhabhairava the chastiser. Prajāpati is its ṛṣi, gāyatrī the metre, Nṛsiṃha the all-pervading deity. Then the protection: the moon-white bīja kṣauṃ on the head; the thirty-two-syllabled mantra-king "oṃ ugraṃ vīraṃ mahāviṣṇuṃ…", a wishing-tree, on the throat; kṣauṃ and the Jvālāmālin mantra on eyes, ears, nose, face; the Rāma mantra on the heart; klīṃ on the sides; the Nārāyaṇa mantra with the bījas on the navel; the six-syllabled and the Vāsudeva mantra on hips and back; the Kṛṣṇa mantras on thighs, knees and feet; and "kṣauṃ nṛsiṃhāya kṣauṃ" on the whole body. Having worshipped the guru one receives it; a hundred and eight recitations with a tenth part of homa is the puraścaraṇa, after which the sādhaka is beautiful as Kāma and Lakṣmī and Sarasvatī dwell together in his house; eight handfuls of flowers with the root mantra give the fruit of a thousand years of worship; an amulet on birch bark in gold worn at the neck or right arm makes one Nṛsiṃha himself — a woman wears it on the left arm, a man on the right hand; a barren woman, one whose children die or who has lost her sons bears many sons; the man is liberated while alive, conquers the three worlds, and ghosts, spirits, demons and dānavas flee from him and from the house or village where the armour is kept. नारद ब्रह्मा से महाविष्णु के नृसिंह रूप का कवच पूछते हैं, जिसके पाठ से विद्वान् त्रैलोक्यविजयी होता है। ब्रह्मा "त्रैलोक्यविजय" नामक कवच कहते हैं: इसके पाठ और धारण से वे स्वयं जगत् की सृष्टि करते हैं, लक्ष्मी उसकी रक्षा करती हैं, महेश्वर संहार करते हैं, देवता दिक्पाल बने, दुर्वासा त्रैलोक्यविजयी और क्रोधभैरव शासक हुए। इसके ऋषि प्रजापति, छन्द गायत्री, देवता सर्वव्यापी नृसिंह हैं। फिर रक्षा: चन्द्र जैसा श्वेत बीज क्षौं सिर पर; बत्तीस अक्षरों का मन्त्रराज "ॐ उग्रं वीरं महाविष्णुं…", जो कल्पवृक्ष है, कण्ठ पर; क्षौं और ज्वालामाली मन्त्र नेत्र, कान, नाक और मुख पर; राम मन्त्र हृदय पर; क्लीं पार्श्वों पर; बीजों सहित नारायण मन्त्र नाभि पर; षडक्षर और वासुदेव मन्त्र कटि और पीठ पर; कृष्ण मन्त्र जाँघ, घुटने और पैरों पर; और "क्षौं नृसिंहाय क्षौं" सारे अंग पर। गुरु की पूजा करके इसे ग्रहण करें; एक सौ आठ पाठ और दशांश होम पुरश्चरण है, जिसके बाद साधक कामदेव जैसा सुन्दर होता है और लक्ष्मी तथा वाणी उसके घर में साथ बसती हैं; मूल मन्त्र से आठ पुष्पाञ्जलि देने पर हज़ार वर्ष की पूजा का फल; भोजपत्र पर लिखकर सोने में रखी गुटिका कण्ठ या दाहिनी भुजा पर धारण करने वाला स्वयं नृसिंह हो जाता है — स्त्री बायीं भुजा पर, पुरुष दाहिने हाथ पर धारण करे; काकवन्ध्या, मृतवत्सा और जन्मवन्ध्या स्त्री बहुत पुत्रों वाली होती है; मनुष्य जीवन्मुक्त और त्रैलोक्यविजयी होता है, और भूत, प्रेत, पिशाच, राक्षस और दानव उसे देखकर, तथा जिस घर या गाँव में यह कवच हो उसे छोड़कर, दूर भाग जाते हैं।

Begin verses ↓

नारद उवाच — Nārada said: नारद ने कहा:

Verse 1

अथ नृसिंहकवचम् इन्द्रादिदेववृन्देश ईड्येश्वर जगत्पते । महाविष्णोर्नृसिंहस्य कवचं ब्रूहि मे प्रभो ॥१॥ यस्य प्रपठनाद्विद्वांस्त्रैलोक्यविजयी भवेत् ।

atha nṛsiṃhakavacam | indrādidevavṛndeśa īḍyeśvara jagatpate | mahāviṣṇornṛsiṃhasya kavacaṃ brūhi me prabho | yasya prapaṭhanādvidvāṃstrailokyavijayī bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.1. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v1. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

अब नृसिंह कवच। नारद ने कहा: हे इन्द्र आदि देवसमूह के स्वामी, हे स्तुत्य ईश्वर, हे जगत्पति, हे प्रभु, मुझे महाविष्णु के नृसिंह रूप का वह कवच कहिए, जिसके पाठ से विद्वान् त्रैलोक्यविजयी हो जाता है।

Now the armour of Nṛsiṃha. Nārada said: Lord of the host of gods headed by Indra, praiseworthy lord, master of the world — tell me, master, the armour of Mahāviṣṇu as Nṛsiṃha, by reciting which a learned man becomes conqueror of the three worlds.

Word by wordपदार्थ

इन्द्र-आदि-देव-वृन्द-ईश (indra-ādi-deva-vṛnda-īśa)O lord of the host of gods headed by Indraहे इन्द्र आदि देवसमूह के स्वामीईड्य-ईश्वर (īḍya-īśvara)O praiseworthy lordहे स्तुत्य ईश्वरजगत्-पते (jagat-pate)O master of the worldहे जगत्पतिमहाविष्णोः (mahāviṣṇoḥ)of Mahāviṣṇuमहाविष्णु केनृसिंहस्य (nṛsiṃhasya)of Nṛsiṃhaनृसिंह काकवचम् (kavacam)the armourकवचब्रूहि (brūhi)tellकहिएमे (me)to meमुझेप्रभो (prabho)O masterहे प्रभुयस्य (yasya)of whichजिसकेप्रपठनात् (prapaṭhanāt)by recitationपाठ सेविद्वान् (vidvān)a learned manविद्वान्त्रैलोक्य-विजयी (trailokya-vijayī)conqueror of the three worldsत्रैलोक्यविजयीभवेत् (bhavet)becomesहो जाता है

ब्रह्मोवाच — Brahmā said: ब्रह्मा ने कहा:

Verse 2

शृणु नारद वक्ष्यामि पुत्रश्रेष्ठ तपोधन । कवचं नरसिंहस्य त्रैलोक्यविजयाभिधम् ॥२॥

śṛṇu nārada vakṣyāmi putraśreṣṭha tapodhana | kavacaṃ narasiṃhasya trailokyavijayābhidham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.2. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v2. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

ब्रह्मा ने कहा: हे नारद, हे श्रेष्ठ पुत्र, हे तपोधन, सुनो, मैं नरसिंह का "त्रैलोक्यविजय" नामक कवच कहूँगा।

Brahmā said: Listen, Nārada, best of sons, rich in austerity, I shall tell the armour of Narasiṃha named Trailokyavijaya.

Word by wordपदार्थ

शृणु (śṛṇu)listenसुनोनारद (nārada)O Nāradaहे नारदवक्ष्यामि (vakṣyāmi)I shall tellकहूँगापुत्र-श्रेष्ठ (putra-śreṣṭha)O best of sonsहे श्रेष्ठ पुत्रतपः-धन (tapaḥ-dhana)O rich in austerityहे तपोधनकवचम् (kavacam)the armourकवचनरसिंहस्य (narasiṃhasya)of Narasiṃhaनरसिंह कात्रैलोक्य-विजय-अभिधम् (trailokya-vijaya-abhidham)named Trailokyavijaya, the conquest of the three worldsत्रैलोक्यविजय नामक

Verse 3

यस्य प्रपठनाद्वाग्मी त्रैलोक्यविजयी भवेत् । स्रष्टाहं जगतां वत्स पठनाद्धारणाद्यतः ॥३॥

yasya prapaṭhanādvāgmī trailokyavijayī bhavet | sraṣṭāhaṃ jagatāṃ vatsa paṭhanāddhāraṇādyataḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.3. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v3. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इसके पाठ से मनुष्य वाग्मी और त्रैलोक्यविजयी हो जाता है। हे वत्स, इसी के पाठ और धारण से मैं जगतों का स्रष्टा हूँ;

By reciting it one becomes eloquent and conqueror of the three worlds. Child, it is by reciting and holding it that I am the creator of the worlds;

Word by wordपदार्थ

यस्य (yasya)of whichजिसकेप्रपठनात् (prapaṭhanāt)by recitationपाठ सेवाग्मी (vāgmī)eloquentवाग्मीत्रैलोक्य-विजयी (trailokya-vijayī)conqueror of the three worldsत्रैलोक्यविजयीभवेत् (bhavet)one becomesहो जाता हैस्रष्टा (sraṣṭā)creatorस्रष्टाअहम् (aham)Iमैंजगताम् (jagatām)of the worldsजगतों कावत्स (vatsa)O childहे वत्सपठनात् (paṭhanāt)by recitingपाठ सेधारणात् (dhāraṇāt)by holdingधारण सेयतः (yataḥ)becauseक्योंकि

Verse 4

लक्ष्मीर्जगत्त्रयं पाति संहर्ता च महेश्वरः । पठनाद्धारणाद्देवा बभूवुश्च दिगीश्वराः ॥४॥

lakṣmīrjagattrayaṃ pāti saṃhartā ca maheśvaraḥ | paṭhanāddhāraṇāddevā babhūvuśca digīśvarāḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.4. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v4. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

लक्ष्मी तीनों लोकों की रक्षा करती हैं और महेश्वर संहारक हैं; इसके पाठ और धारण से देवता दिशाओं के स्वामी बने।

Lakṣmī protects the three worlds and Maheśvara is the destroyer; by reciting and holding it the gods became lords of the quarters.

Word by wordपदार्थ

लक्ष्मीः (lakṣmīḥ)Lakṣmīलक्ष्मीजगत्-त्रयम् (jagat-trayam)the three worldsतीनों लोकों कीपाति (pāti)protectsरक्षा करती हैंसंहर्ता (saṃhartā)the destroyerसंहारक (ca)andऔरमहेश्वरः (maheśvaraḥ)Maheśvaraमहेश्वरपठनात् (paṭhanāt)by recitingपाठ सेधारणात् (dhāraṇāt)by holdingधारण सेदेवाः (devāḥ)the godsदेवताबभूवुः (babhūvuḥ)becameहुए (ca)andऔरदिक्-ईश्वराः (dik-īśvarāḥ)lords of the quartersदिशाओं के स्वामी

Verse 5

ब्रह्ममन्त्रमयं वक्ष्ये भ्रान्तादिविनिवारकम् । यस्य प्रसादाद्दुर्वासास्त्रैलोक्यविजयी भवेत् ॥५॥

brahmamantramayaṃ vakṣye bhrāntādivinivārakam | yasya prasādāddurvāsāstrailokyavijayī bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.5. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v5. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

मैं उस ब्रह्ममन्त्रमय कवच को कहूँगा जो भ्रम आदि को दूर करता है, जिसकी कृपा से दुर्वासा त्रैलोक्यविजयी हुए,

I shall tell it, made of Brahman mantras, warding off delusion and every ill, by whose grace Durvāsas became conqueror of the three worlds,

Word by wordपदार्थ

ब्रह्म-मन्त्र-मयम् (brahma-mantra-mayam)made of Brahman mantrasब्रह्ममन्त्रमयवक्ष्ये (vakṣye)I shall tellकहूँगाभ्रान्ति-आदि-विनिवारकम् (bhrānti-ādi-vinivārakam)warding off delusion and the restभ्रम आदि को दूर करने वालायस्य (yasya)of whichजिसकीप्रसादात् (prasādāt)by the graceकृपा सेदुर्वासाः (durvāsāḥ)Durvāsasदुर्वासात्रैलोक्य-विजयी (trailokya-vijayī)conqueror of the three worldsत्रैलोक्यविजयीभवेत् (bhavet)becameहुए

Verse 6

पठनाद्धारणाद्यस्य शास्ता च क्रोधभैरवः । त्रैलोक्यविजयस्यास्य कवचस्य प्रजापतिः । ऋषिश्छन्दश्च गायत्री नृसिंहो देवता विभुः ॥६॥

paṭhanāddhāraṇādyasya śāstā ca krodhabhairavaḥ | trailokyavijayasyāsya kavacasya prajāpatiḥ | ṛṣiśchandaśca gāyatrī nṛsiṃho devatā vibhuḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.6. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v6. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

और जिसके पाठ और धारण से क्रोधभैरव शासक हैं। इस त्रैलोक्यविजय कवच के ऋषि प्रजापति, छन्द गायत्री और देवता सर्वव्यापी नृसिंह हैं।

and by reciting and holding which Krodhabhairava is the chastiser. Of this armour Trailokyavijaya Prajāpati is the ṛṣi, gāyatrī the metre, all-pervading Nṛsiṃha the deity.

Word by wordपदार्थ

पठनात् (paṭhanāt)by recitingपाठ सेधारणात् (dhāraṇāt)by holdingधारण सेयस्य (yasya)of whichजिसकेशास्ता (śāstā)the chastiserशासक (ca)andऔरक्रोध-भैरवः (krodha-bhairavaḥ)Krodhabhairavaक्रोधभैरवत्रैलोक्य-विजयस्य (trailokya-vijayasya)of Trailokyavijayaत्रैलोक्यविजयअस्य (asya)of thisइसकवचस्य (kavacasya)armourकवच केप्रजापतिः (prajāpatiḥ)Prajāpatiप्रजापतिऋषिः (ṛṣiḥ)is the ṛṣiऋषि हैंछन्दः (chandaḥ)the metreछन्द (ca)andऔरगायत्री (gāyatrī)gāyatrīगायत्रीनृसिंहः (nṛsiṃhaḥ)Nṛsiṃhaनृसिंहदेवता (devatā)the deityदेवताविभुः (vibhuḥ)the all-pervadingसर्वव्यापी

Verse 7

क्षौं बीजं मे शिरः पातु चन्द्रवर्णो महामनुः ॥७॥

kṣauṃ bījaṃ me śiraḥ pātu candravarṇo mahāmanuḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.7. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v7. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

चन्द्र जैसे श्वेत वर्ण वाला महामन्त्र, क्षौं बीज, मेरे सिर की रक्षा करे।

May the seed syllable kṣauṃ, the moon-white great mantra, protect my head.

Word by wordपदार्थ

क्षौं (kṣauṃ)kṣauṃक्षौंबीजम् (bījam)the seed syllableबीजमे (me)myमेरेशिरः (śiraḥ)headसिर कीपातु (pātu)may protectरक्षा करेचन्द्र-वर्णः (candra-varṇaḥ)moon-colouredचन्द्र जैसे वर्ण वालामहा-मनुः (mahā-manuḥ)the great mantraमहामन्त्र

Verse 8

ॐ उग्रं वीरं महाविष्णुं ज्वलन्तं सर्वतोमुखम् । नृसिंहं भीषणं भद्रं मृत्युमृत्युं नमाम्यहम् ॥८॥

oṃ ugraṃ vīraṃ mahāviṣṇuṃ jvalantaṃ sarvatomukham | nṛsiṃhaṃ bhīṣaṇaṃ bhadraṃ mṛtyumṛtyuṃ namāmyaham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.8. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v8. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"ॐ। उग्र, वीर, ज्वलन्त, सब ओर मुख वाले, भयंकर और कल्याणकारी, मृत्यु की भी मृत्यु महाविष्णु नृसिंह को मैं प्रणाम करता हूँ।"

"Oṃ. I bow to the fierce hero Mahāviṣṇu, blazing, facing every way, the man-lion, terrible and auspicious, the death of death."

Word by wordपदार्थ

(oṃ)oṃउग्रम् (ugram)the fierceउग्रवीरम् (vīram)the heroवीरमहाविष्णुम् (mahāviṣṇum)Mahāviṣṇuमहाविष्णुज्वलन्तम् (jvalantam)blazingज्वलन्तसर्वतः-मुखम् (sarvataḥ-mukham)facing every wayसब ओर मुख वालेनृसिंहम् (nṛsiṃham)the man-lionनृसिंहभीषणम् (bhīṣaṇam)terribleभयंकरभद्रम् (bhadram)auspiciousकल्याणकारीमृत्यु-मृत्युम् (mṛtyu-mṛtyum)the death of deathमृत्यु की भी मृत्युनमामि (namāmi)I bow toप्रणाम करता हूँअहम् (aham)Iमैं

Verse 9

द्वात्रिंशदक्षरो मन्त्रो मन्त्रराजः सुरद्रुमः । कण्ठं पातु ध्रुवं क्षौं हृद्भगवते चक्षुषी मम ॥९॥

dvātriṃśadakṣaro mantro mantrarājaḥ suradrumaḥ | kaṇṭhaṃ pātu dhruvaṃ kṣauṃ hṛdbhagavate cakṣuṣī mama ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.9. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v9. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

बत्तीस अक्षरों का यह मन्त्र, मन्त्रराज, देवताओं का कल्पवृक्ष, निश्चय मेरे कण्ठ की रक्षा करे; "क्षौं नमो भगवते" मेरे दोनों नेत्रों की रक्षा करे।

May this thirty-two-syllabled mantra, the king of mantras, the wishing-tree of the gods, surely protect my throat; may "kṣauṃ namo bhagavate" protect my two eyes.

Word by wordपदार्थ

द्वात्रिंशत्-अक्षरः (dvātriṃśat-akṣaraḥ)thirty-two-syllabledबत्तीस अक्षरों वालामन्त्रः (mantraḥ)mantraमन्त्रमन्त्र-राजः (mantra-rājaḥ)the king of mantrasमन्त्रराजसुर-द्रुमः (sura-drumaḥ)the wishing-tree of the godsकल्पवृक्षकण्ठम् (kaṇṭham)the throatकण्ठ कीपातु (pātu)may protectरक्षा करेध्रुवम् (dhruvam)surelyनिश्चयक्षौं (kṣauṃ)kṣauṃक्षौंहृत् (hṛt)the heart mantra (namaḥ)हृदय मन्त्र (नमः)भगवते (bhagavate)bhagavateभगवतेचक्षुषी (cakṣuṣī)the two eyesदोनों नेत्रों कीमम (mama)myमेरे

Verse 10

१० नरसिंहाय च ज्वालामालिने पातु कर्णकम् । दीप्तदंष्ट्राय च तथाग्निनेत्राय च नासिकाम् ॥१०॥

narasiṃhāya ca jvālāmāline pātu karṇakam | dīptadaṃṣṭrāya ca tathāgninetrāya ca nāsikām ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.10. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v10. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"नरसिंहाय ज्वालामालिने" मेरे कानों की रक्षा करे; "दीप्तदंष्ट्राय अग्निनेत्राय" मेरी नाक की रक्षा करे।

May "narasiṃhāya jvālāmāline" protect my ears; may "dīptadaṃṣṭrāya agninetrāya" protect my nose.

Word by wordपदार्थ

नरसिंहाय (narasiṃhāya)narasiṃhāyaनरसिंहाय (ca)andऔरज्वाला-मालिने (jvālā-māline)jvālāmāline, to the one garlanded with flamesज्वालामालिनेपातु (pātu)may protectरक्षा करेकर्णकम् (karṇakam)the earकानों कीदीप्त-दंष्ट्राय (dīpta-daṃṣṭrāya)dīptadaṃṣṭrāya, to the one with blazing fangsदीप्तदंष्ट्राय (ca)andऔरतथा (tathā)likewiseतथाअग्नि-नेत्राय (agni-netrāya)agninetrāya, to the fire-eyed oneअग्निनेत्राय (ca)andऔरनासिकाम् (nāsikām)the noseनाक की

Verse 11

११ सर्वरक्षोघ्नाय च तथा सर्वभूतहिताय च । सर्वज्वरविनाशाय दहदह पदद्वयम् ॥११॥

sarvarakṣoghnāya ca tathā sarvabhūtahitāya ca | sarvajvaravināśāya dahadaha padadvayam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.11. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v11. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"सर्वरक्षोघ्नाय सर्वभूतहिताय सर्वज्वरविनाशाय" और "दह दह" ये दो पद —

"sarvarakṣoghnāya sarvabhūtahitāya sarvajvaravināśāya" and the two words "daha daha" —

Word by wordपदार्थ

सर्व-रक्षः-घ्नाय (sarva-rakṣaḥ-ghnāya)sarvarakṣoghnāya, to the slayer of all demonsसर्वरक्षोघ्नाय (ca)andऔरतथा (tathā)likewiseतथासर्व-भूत-हिताय (sarva-bhūta-hitāya)sarvabhūtahitāya, to the benefactor of all beingsसर्वभूतहिताय (ca)andऔरसर्व-ज्वर-विनाशाय (sarva-jvara-vināśāya)sarvajvaravināśāya, to the destroyer of every feverसर्वज्वरविनाशायदह (daha)burnदहदह (daha)burnदहपद-द्वयम् (pada-dvayam)the two wordsदो पद

Verse 12

१२ रक्षरक्ष वर्ममन्त्रः स्वाहा पातु मुखं मम । तारादिरामचन्द्राय नमः पातु हृदं मम ॥१२॥

rakṣarakṣa varmamantraḥ svāhā pātu mukhaṃ mama | tārādirāmacandrāya namaḥ pātu hṛdaṃ mama ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.12. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v12. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"रक्ष रक्ष", कवच मन्त्र हुं और "स्वाहा" सहित — यह मेरे मुख की रक्षा करे। "ॐ रामचन्द्राय नमः" मेरे हृदय की रक्षा करे।

with "rakṣa rakṣa", the armour mantra huṃ and "svāhā" — may this protect my face. May "oṃ rāmacandrāya namaḥ" protect my heart.

Word by wordपदार्थ

रक्ष (rakṣa)protectरक्षरक्ष (rakṣa)protectरक्षवर्म-मन्त्रः (varma-mantraḥ)the armour mantra (huṃ)कवच मन्त्र (हुं)स्वाहा (svāhā)svāhāस्वाहापातु (pātu)may protectरक्षा करेमुखम् (mukham)the faceमुख कीमम (mama)myमेरेतार-आदि-रामचन्द्राय (tāra-ādi-rāmacandrāya)rāmacandrāya preceded by oṃॐ सहित रामचन्द्रायनमः (namaḥ)namaḥनमःपातु (pātu)may protectरक्षा करेहृदम् (hṛdam)the heartहृदय कीमम (mama)myमेरे

Verse 13

१३ क्लीं पायात्पार्श्वयुग्मं च तारो नमः पदं ततः । नारायणाय नाभिं च आं ह्रीं क्रौं क्षौं च हुं फट् ॥१३॥

klīṃ pāyātpārśvayugmaṃ ca tāro namaḥ padaṃ tataḥ | nārāyaṇāya nābhiṃ ca āṃ hrīṃ krauṃ kṣauṃ ca huṃ phaṭ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.13. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v13. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

क्लीं मेरे दोनों पार्श्वों की रक्षा करे; "ॐ नमो नारायणाय" मेरी नाभि की रक्षा करे, और "आं ह्रीं क्रौं क्षौं हुं फट्" —

May klīṃ protect my two sides; may "oṃ namo nārāyaṇāya" protect my navel, and "āṃ hrīṃ krauṃ kṣauṃ huṃ phaṭ" —

Word by wordपदार्थ

क्लीं (klīṃ)klīṃक्लींपायात् (pāyāt)may protectरक्षा करेपार्श्व-युग्मम् (pārśva-yugmam)the two sidesदोनों पार्श्वों की (ca)andऔरतारः (tāraḥ)oṃनमः (namaḥ)namaḥनमःपदम् (padam)the wordपदततः (tataḥ)thenफिरनारायणाय (nārāyaṇāya)nārāyaṇāyaनारायणायनाभिम् (nābhim)the navelनाभि की (ca)andऔरआं (āṃ)āṃआंह्रीं (hrīṃ)hrīṃह्रींक्रौं (krauṃ)krauṃक्रौंक्षौं (kṣauṃ)kṣauṃक्षौं (ca)andऔरहुं (huṃ)huṃहुंफट् (phaṭ)phaṭफट्

Verse 14

१४ षडक्षरः कटिं पातु ॐ नमो भगवते पदम् । वासुदेवाय च पृष्ठं क्लीं कृष्णाय ऊरुद्वयम् ॥१४॥

ṣaḍakṣaraḥ kaṭiṃ pātu oṃ namo bhagavate padam | vāsudevāya ca pṛṣṭhaṃ klīṃ kṛṣṇāya ūrudvayam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.14. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v14. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

यह छह अक्षरों का मन्त्र मेरी कटि की रक्षा करे। "ॐ नमो भगवते वासुदेवाय" मेरी पीठ की रक्षा करे; "क्लीं कृष्णाय" मेरी दोनों जाँघों की रक्षा करे।

may this six-syllabled mantra protect my waist. May "oṃ namo bhagavate vāsudevāya" protect my back; may "klīṃ kṛṣṇāya" protect my two thighs.

Word by wordपदार्थ

षट्-अक्षरः (ṣaṭ-akṣaraḥ)the six-syllabledछह अक्षरों वालाकटिम् (kaṭim)the waistकटि कीपातु (pātu)may protectरक्षा करे (oṃ)oṃनमः (namaḥ)namaḥनमःभगवते (bhagavate)bhagavateभगवतेपदम् (padam)the wordपदवासुदेवाय (vāsudevāya)vāsudevāyaवासुदेवाय (ca)andऔरपृष्ठम् (pṛṣṭham)the backपीठ कीक्लीं (klīṃ)klīṃक्लींकृष्णाय (kṛṣṇāya)kṛṣṇāyaकृष्णायऊरु-द्वयम् (ūru-dvayam)the two thighsदोनों जाँघों की

Verse 15

१५ क्लीं कृष्णाय सदा पातु जानुनी च मनूत्तमः । क्लीं ग्लौं क्लीं श्यामलाङ्गाय नमः पायात्पदद्वयम् ॥१५॥

klīṃ kṛṣṇāya sadā pātu jānunī ca manūttamaḥ | klīṃ glauṃ klīṃ śyāmalāṅgāya namaḥ pāyātpadadvayam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.15. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v15. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

श्रेष्ठ मन्त्र "क्लीं कृष्णाय" सदा मेरे दोनों घुटनों की रक्षा करे; "क्लीं ग्लौं क्लीं श्यामलाङ्गाय नमः" मेरे दोनों पैरों की रक्षा करे।

May the best of mantras, "klīṃ kṛṣṇāya", always protect my knees; may "klīṃ glauṃ klīṃ śyāmalāṅgāya namaḥ" protect my two feet.

Word by wordपदार्थ

क्लीं (klīṃ)klīṃक्लींकृष्णाय (kṛṣṇāya)kṛṣṇāyaकृष्णायसदा (sadā)alwaysसदापातु (pātu)may protectरक्षा करेजानुनी (jānunī)the two kneesदोनों घुटनों की (ca)andऔरमनु-उत्तमः (manu-uttamaḥ)the best of mantrasश्रेष्ठ मन्त्रक्लीं (klīṃ)klīṃक्लींग्लौं (glauṃ)glauṃग्लौंक्लीं (klīṃ)klīṃक्लींश्यामल-अङ्गाय (śyāmala-aṅgāya)śyāmalāṅgāya, to the dark-limbed oneश्यामलाङ्गायनमः (namaḥ)namaḥनमःपायात् (pāyāt)may protectरक्षा करेपद-द्वयम् (pada-dvayam)the two feetदोनों पैरों की

Verse 16

१६ क्षौं नृसिंहाय क्षौं च सर्वाङ्गे मे सदावतु । इति ते कथितं वत्स सर्वमन्त्रौघविग्रहम् ॥१६॥

kṣauṃ nṛsiṃhāya kṣauṃ ca sarvāṅge me sadāvatu | iti te kathitaṃ vatsa sarvamantraughavigraham ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.16. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v16. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

"क्षौं नृसिंहाय क्षौं" सदा मेरे सारे अंगों की रक्षा करे। हे वत्स, इस प्रकार मैंने तुम्हें वह कवच कहा जिसका शरीर सब मन्त्रों का समूह है।

May "kṣauṃ nṛsiṃhāya kṣauṃ" always guard my whole body. Thus, child, I have told you the armour whose body is a flood of all mantras.

Word by wordपदार्थ

क्षौं (kṣauṃ)kṣauṃक्षौंनृसिंहाय (nṛsiṃhāya)nṛsiṃhāyaनृसिंहायक्षौं (kṣauṃ)kṣauṃक्षौं (ca)andऔरसर्व-अङ्गे (sarva-aṅge)in every limbसारे अंगों मेंमे (me)myमेरेसदा (sadā)alwaysसदाअवतु (avatu)may guardरक्षा करेइति (iti)thusइस प्रकारते (te)to youतुम्हेंकथितम् (kathitam)toldकहा गयावत्स (vatsa)O childहे वत्ससर्व-मन्त्र-ओघ-विग्रहम् (sarva-mantra-ogha-vigraham)whose body is the flood of all mantrasसब मन्त्रों के समूह का जो शरीर है

Verse 17

१७ तव स्नेहान्मयाख्यातं प्रवक्तव्यं न कस्यचित् । गुरुपूजां विधायाथ गृह्णीयात्कवचं ततः ॥१७॥

tava snehānmayākhyātaṃ pravaktavyaṃ na kasyacit | gurupūjāṃ vidhāyātha gṛhṇīyātkavacaṃ tataḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.17. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v17. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

तुम्हारे प्रति स्नेह से मैंने इसे कहा; इसे किसी को नहीं कहना चाहिए। पहले गुरु की पूजा करके फिर कवच ग्रहण करे।

Out of affection for you I have declared it; it must not be told to anyone. Having first worshipped the guru, one should then receive the armour.

Word by wordपदार्थ

तव (tava)for youतुम्हारेस्नेहात् (snehāt)out of affectionस्नेह सेमया (mayā)by meमैंनेआख्यातम् (ākhyātam)declaredकहाप्रवक्तव्यम् (pravaktavyam)to be toldकहना चाहिए (na)notनहींकस्यचित् (kasyacit)to anyoneकिसी कोगुरु-पूजाम् (guru-pūjām)worship of the guruगुरु की पूजाविधाय (vidhāya)having performedकरकेअथ (atha)thenफिरगृह्णीयात् (gṛhṇīyāt)one should receiveग्रहण करेकवचम् (kavacam)the armourकवच कोततः (tataḥ)after thatउसके बाद

Verse 18

१८ सर्वपुण्ययुतो भूत्वा सर्वसिद्धियुतो भवेत् । शतमष्टोत्तरं चास्य पुरश्चर्याविधिः स्मृतः ॥१८॥

sarvapuṇyayuto bhūtvā sarvasiddhiyuto bhavet | śatamaṣṭottaraṃ cāsya puraścaryāvidhiḥ smṛtaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.18. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v18. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

सब पुण्यों से युक्त होकर वह सब सिद्धियों से युक्त हो जाता है। एक सौ आठ पाठ इसका पुरश्चरण कहा गया है।

Becoming endowed with every merit, one becomes endowed with every siddhi. A hundred and eight recitations is taught as its puraścaraṇa.

Word by wordपदार्थ

सर्व-पुण्य-युतः (sarva-puṇya-yutaḥ)endowed with every meritसब पुण्यों से युक्तभूत्वा (bhūtvā)having becomeहोकरसर्व-सिद्धि-युतः (sarva-siddhi-yutaḥ)endowed with every siddhiसब सिद्धियों से युक्तभवेत् (bhavet)one becomesहो जाता हैशतम् (śatam)a hundredसौअष्ट-उत्तरम् (aṣṭa-uttaram)and eightआठ अधिक (ca)andऔरअस्य (asya)of thisइसकापुरश्चर्या-विधिः (puraścaryā-vidhiḥ)the rule of puraścaraṇaपुरश्चरण विधिस्मृतः (smṛtaḥ)is taughtकही गई है

Verse 19

१९ हवनादीन्दशांशेन कृत्वा साधकसत्तमः । ततस्तु सिद्धकवचः पुण्यात्मा मदनोपमः ॥१९॥

havanādīndaśāṃśena kṛtvā sādhakasattamaḥ | tatastu siddhakavacaḥ puṇyātmā madanopamaḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.19. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v19. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

दशांश होम आदि करके श्रेष्ठ साधक का कवच सिद्ध हो जाता है; वह पुण्यात्मा और कामदेव जैसा सुन्दर होता है।

Doing homa and the rest at a tenth part, the best of practitioners then has his armour perfected and becomes holy of soul and beautiful as Kāma.

Word by wordपदार्थ

हवन-आदीन् (havana-ādīn)homa and the restहोम आदि कोदश-अंशेन (daśa-aṃśena)at a tenth partदशांश सेकृत्वा (kṛtvā)having doneकरकेसाधक-सत्तमः (sādhaka-sattamaḥ)the best of practitionersश्रेष्ठ साधकततः (tataḥ)thenफिरतु (tu)indeedतोसिद्ध-कवचः (siddha-kavacaḥ)one whose armour is perfectedसिद्ध कवच वालापुण्य-आत्मा (puṇya-ātmā)of holy soulपुण्यात्मामदन-उपमः (madana-upamaḥ)like Kāma in beautyकामदेव जैसा

Verse 20

२० स्पर्धामुद्धूय भवने लक्ष्मीर्वाणी वसेत्ततः । पुष्पाञ्जल्यष्टकं दत्त्वा मूलेनैव पठेत्सकृत् ॥२०॥

spardhāmuddhūya bhavane lakṣmīrvāṇī vasettataḥ | puṣpāñjalyaṣṭakaṃ dattvā mūlenaiva paṭhetsakṛt ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.20. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v20. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

फिर लक्ष्मी और वाणी अपनी होड़ छोड़कर उसके घर में बसती हैं। मूल मन्त्र से आठ पुष्पाञ्जलि देकर एक बार पाठ करे;

Then Lakṣmī and Sarasvatī, shaking off their rivalry, dwell in his house. Offering eight handfuls of flowers with the root mantra, one should recite it once;

Word by wordपदार्थ

स्पर्धाम् (spardhām)rivalryहोड़ कोउद्धूय (uddhūya)having shaken offछोड़करभवने (bhavane)in his houseघर मेंलक्ष्मीः (lakṣmīḥ)Lakṣmīलक्ष्मीवाणी (vāṇī)Sarasvatīवाणीवसेत् (vaset)dwellबसती हैंततः (tataḥ)thenफिरपुष्प-अञ्जलि-अष्टकम् (puṣpa-añjali-aṣṭakam)eight handfuls of flowersआठ पुष्पाञ्जलिदत्त्वा (dattvā)having offeredदेकरमूलेन (mūlena)with the root mantraमूल मन्त्र सेएव (eva)indeedहीपठेत् (paṭhet)one should reciteपढ़ेसकृत् (sakṛt)onceएक बार

Verse 21

२१ अपि वर्षसहस्राणां पूजायां फलमाप्नुयात् । भूर्जे विलिख्य गुटिकां स्वर्णस्थां धारयेद्यदि ॥२१॥

api varṣasahasrāṇāṃ pūjāyāṃ phalamāpnuyāt | bhūrje vilikhya guṭikāṃ svarṇasthāṃ dhārayedyadi ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.21. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v21. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

उसे हज़ार वर्षों की पूजा का भी फल मिलता है। यदि इसे भोजपत्र पर लिखकर सोने में रखी गुटिका के रूप में

he obtains the fruit even of a thousand years of worship. If one writes it on birch bark and wears it as an amulet set in gold

Word by wordपदार्थ

अपि (api)evenभीवर्ष-सहस्राणाम् (varṣa-sahasrāṇām)of a thousand yearsहज़ार वर्षों कीपूजायाम् (pūjāyām)in worshipपूजा काफलम् (phalam)the fruitफलआप्नुयात् (āpnuyāt)one obtainsपाता हैभूर्जे (bhūrje)on birch barkभोजपत्र परविलिख्य (vilikhya)having writtenलिखकरगुटिकाम् (guṭikām)the amuletगुटिका कोस्वर्ण-स्थाम् (svarṇa-sthām)set in goldसोने में रखीधारयेत् (dhārayet)one wearsधारण करेयदि (yadi)ifयदि

Verse 22

२२ कण्ठे वा दक्षिणे बाहौ नरसिंहो भवेत्स्वयम् । योषिद्वामभुजे चैव पुरुषो दक्षिणे करे ॥२२॥

kaṇṭhe vā dakṣiṇe bāhau narasiṃho bhavetsvayam | yoṣidvāmabhuje caiva puruṣo dakṣiṇe kare ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.22. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v22. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

कण्ठ में या दाहिनी भुजा पर धारण करे, तो वह स्वयं नरसिंह हो जाता है। स्त्री इसे बायीं भुजा पर और पुरुष दाहिने हाथ पर धारण करे;

at the neck or on the right arm, he becomes Narasiṃha himself. A woman wears it on the left arm and a man on the right hand;

Word by wordपदार्थ

कण्ठे (kaṇṭhe)at the neckकण्ठ मेंवा (vā)orयादक्षिणे (dakṣiṇe)on the rightदाहिनीबाहौ (bāhau)armभुजा परनरसिंहः (narasiṃhaḥ)Narasiṃhaनरसिंहभवेत् (bhavet)he becomesहो जाता हैस्वयम् (svayam)himselfस्वयंयोषित् (yoṣit)a womanस्त्रीवाम-भुजे (vāma-bhuje)on the left armबायीं भुजा पर (ca)andऔरएव (eva)indeedहीपुरुषः (puruṣaḥ)a manपुरुषदक्षिणे (dakṣiṇe)on the rightदाहिनेकरे (kare)handहाथ पर

Verse 23

२३ बिभृयात्कवचं पुण्यं सर्वसिद्धियुतो भवेत् । काकवन्ध्या च या नारी मृतवत्सा च या भवेत् ॥२३॥

bibhṛyātkavacaṃ puṇyaṃ sarvasiddhiyuto bhavet | kākavandhyā ca yā nārī mṛtavatsā ca yā bhavet ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.23. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v23. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस पवित्र कवच को धारण करने वाला सब सिद्धियों से युक्त हो जाता है। जो स्त्री काकवन्ध्या हो, या जिसकी सन्तान मर जाती हो,

wearing the holy armour one becomes endowed with every siddhi. A woman who has borne only one child, or whose children die,

Word by wordपदार्थ

बिभृयात् (bibhṛyāt)one should wearधारण करेकवचम् (kavacam)the armourकवच कोपुण्यम् (puṇyam)holyपवित्रसर्व-सिद्धि-युतः (sarva-siddhi-yutaḥ)endowed with every siddhiसब सिद्धियों से युक्तभवेत् (bhavet)one becomesहो जाता हैकाक-वन्ध्या (kāka-vandhyā)who has borne only one childकाकवन्ध्या (एक ही सन्तान वाली) (ca)andऔरया (yā)whoजोनारी (nārī)womanस्त्रीमृत-वत्सा (mṛta-vatsā)whose children dieजिसकी सन्तान मर जाती है (ca)andऔरया (yā)whoजोभवेत् (bhavet)may beहो

Verse 24

२४ जन्मवन्ध्या नष्टपुत्रा बहुपुत्रवती भवेत् । कवचस्य प्रसादेन जीवन्मुक्तो भवेन्नरः ॥२४॥

janmavandhyā naṣṭaputrā bahuputravatī bhavet | kavacasya prasādena jīvanmukto bhavennaraḥ ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.24. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v24. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

या जन्म से बाँझ हो, या जिसके पुत्र नष्ट हो गये हों, वह बहुत पुत्रों वाली हो जाती है। कवच की कृपा से मनुष्य जीवन्मुक्त हो जाता है।

or barren from birth, or who has lost her sons, becomes the mother of many sons. By the grace of the armour a man becomes liberated while alive.

Word by wordपदार्थ

जन्म-वन्ध्या (janma-vandhyā)barren from birthजन्म से बाँझनष्ट-पुत्रा (naṣṭa-putrā)who has lost her sonsजिसके पुत्र नष्ट हो गयेबहु-पुत्रवती (bahu-putravatī)mother of many sonsबहुत पुत्रों वालीभवेत् (bhavet)becomesहो जाती हैकवचस्य (kavacasya)of the armourकवच कीप्रसादेन (prasādena)by the graceकृपा सेजीवन्मुक्तः (jīvanmuktaḥ)liberated while aliveजीवन्मुक्तभवेत् (bhavet)becomesहो जाता हैनरः (naraḥ)a manमनुष्य

Verse 25

२५ त्रैलोक्यं क्षोभयत्येवं त्रैलोक्यविजयी भवेत् । भूतप्रेतपिशाचाश्च राक्षसा दानवाश्च ये ॥२५॥

trailokyaṃ kṣobhayatyevaṃ trailokyavijayī bhavet | bhūtapretapiśācāśca rākṣasā dānavāśca ye ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.25. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v25. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

इस प्रकार वह तीनों लोकों को क्षुब्ध करता है और त्रैलोक्यविजयी होता है। जो भी भूत, प्रेत, पिशाच, राक्षस और दानव हैं,

Thus he shakes the three worlds and becomes their conqueror. Whatever ghosts, spirits, piśācas, demons and dānavas there are,

Word by wordपदार्थ

त्रैलोक्यम् (trailokyam)the three worldsतीनों लोकों कोक्षोभयति (kṣobhayati)he shakesक्षुब्ध करता हैएवम् (evam)thusइस प्रकारत्रैलोक्य-विजयी (trailokya-vijayī)conqueror of the three worldsत्रैलोक्यविजयीभवेत् (bhavet)he becomesहो जाता हैभूत-प्रेत-पिशाचाः (bhūta-preta-piśācāḥ)ghosts, spirits and piśācasभूत, प्रेत और पिशाच (ca)andऔरराक्षसाः (rākṣasāḥ)demonsराक्षसदानवाः (dānavāḥ)dānavasदानव (ca)andऔरये (ye)whoeverजो

Verse 26

२६ तं दृष्ट्वा प्रपलायन्ते देशाद्देशान्तरं ध्रुवम् । यस्मिन्गृहे च कवचं ग्रामे वा यदि तिष्ठति । तद्देशं तु परित्यज्य प्रयान्ति ह्यतिदूरतः ॥२६॥ इति ब्रह्मसंहितायां त्रैलोक्यमंगलं नाम नृसिंहकवचं समाप्तम् ।

taṃ dṛṣṭvā prapalāyante deśāddeśāntaraṃ dhruvam | yasmingṛhe ca kavacaṃ grāme vā yadi tiṣṭhati | taddeśaṃ tu parityajya prayānti hyatidūrataḥ | iti brahmasaṃhitāyāṃ trailokyamaṃgalaṃ nāma nṛsiṃhakavacaṃ samāptam ||

Citeउद्धृत करें

OccultGuide. Bṛhat Tantrasāra 24.26. https://occultguide.com/scripture/brihat-tantrasara/stotra-kavacha-chapter-twenty-four-nrisimha-kavacha#v26. Sanskrit text in the public domain; translation CC BY-SA 4.0.

JSON ↗
· हिन्दी

वे उसे देखकर निश्चय उस देश से दूसरे देश को भाग जाते हैं। और जिस घर या गाँव में यह कवच रहता है, उस स्थान को छोड़कर वे बहुत दूर चले जाते हैं। ब्रह्मसंहिता में "त्रैलोक्यमङ्गल" नामक नृसिंह कवच यहाँ पूर्ण हुआ।

seeing him they surely flee from that place to another. And if the armour is kept in any house or village, they abandon that place and go far away. Here ends the armour of Nṛsiṃha called Trailokyamaṅgala in the Brahmasaṃhitā.

Word by wordपदार्थ

तम् (tam)himउसेदृष्ट्वा (dṛṣṭvā)having seenदेखकरप्रपलायन्ते (prapalāyante)they fleeभाग जाते हैंदेशात् (deśāt)from that placeउस देश सेदेश-अन्तरम् (deśa-antaram)to another placeदूसरे देश कोध्रुवम् (dhruvam)surelyनिश्चययस्मिन् (yasmin)in whichजिसगृहे (gṛhe)houseघर में (ca)andऔरकवचम् (kavacam)the armourकवचग्रामे (grāme)in a villageगाँव मेंवा (vā)orयायदि (yadi)ifयदितिष्ठति (tiṣṭhati)staysरहता हैतत्-देशम् (tat-deśam)that placeउस स्थान कोतु (tu)indeedतोपरित्यज्य (parityajya)having abandonedछोड़करप्रयान्ति (prayānti)they go awayचले जाते हैंहि (hi)indeedनिश्चयअति-दूरतः (ati-dūrataḥ)very farबहुत दूर

The Sanskrit text is in the public domain. Our transliteration, translation and apparatus are licensed CC BY-SA 4.0 — see /license. संस्कृत मूल पाठ पब्लिक डोमेन में है। हमारा लिप्यंतरण, अनुवाद और टिप्पणियाँ CC BY-SA 4.0 के अंतर्गत उपलब्ध हैं — देखें /license.